Poslanec Karel Mach:
Ano, děkuji, pane předsedo, text zní:"Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby předložila návrh zákona, který bude upravovat komplexní ochranu zemědělské půdy, včetně řešení způsobů a možností jejího prodeje a nájemních vztahů s tím, aby návrh byl předložen Poslanecké sněmovně do konce roku 1997."
Předseda PSP Miloš Zeman:
Ano, Děkuji.Je zde zřejmě opět požadavek na přihlášení a odhlášení, pokud jsem dobře rozuměl panu poslanci Brožíkovi, takže vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili.
Myslím si, že nyní již nic nebrání, abych úderem do displeje zahájil hlasování pořadové číslo 263 o tomto návrhu. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji, kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 263 skončilo nepřijetím tohoto návrhu, když ze 183 přítomných bylo 91 pro a 78 proti.
Tím končím tento tisk a nyní se musíme vypořádat s analogickým návrhem zákona pana poslance Karla Machovce - předpokládám, že bude korektní, když nyní vyslechneme jeho stanovisko. Děkuji tedy panu poslanci Machovi a zvu k pultu pana poslance Machovce.
26.
Návrh poslanců Karla Machovce a dalších na vydání zákona o zemědělství
(zemědělský zákon), podle sněmovního tisku 77 - třetí čtení
Poslanec Karel Machovec:
Dámy a pánové, vážená vládo, vzhledem k tomu, že jsme právě projednali vládní návrh zákona o zemědělství a schválili jsme ho, navrhuji, aby v souladu s § 86 odst. 6, o jednacím řádu, vyslovila sněmovna souhlas se zpětvzetím poslaneckého návrhu sněmovní tisk 77.Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. O tomto návrhu jsme povinni hlasovat.Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 264. Kdo souhlasí s návrhem na zpětvzetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 264 ze 188 přítomných bylo 144 pro tento návrh a 3 proti, takže návrh byl přijat.
Kolegyně a kolegové, v závislosti na vašem rozhodnutí nám do ukončení tohoto jednání zbývá jeden nebo dva body.
27.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k počítání lhůty
stanovené pro prezidenta republiky v čl. 50 odst. 1 Ústavy České republiky
při vrácení přijatého zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu
28.
Zákon, kterým se mění zákon České národní rady č. 246/1992 Sb.,
na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů,
přijatý Poslaneckou sněmovnou dne 12. června 1997
a vrácený prezidentem republiky dne 30. června 1997
Prvním bodem je návrh usnesení Poslanecké sněmovny k počítání lhůty, stanovené pro prezidenta republiky v článku 50. Dovolte mi velmi stručně rekapitulovat, co se odehrálo.
Na 11. schůzi 22. května jsme vyslovili souhlas s návrhem zákona na ochranu zvířat proti týrání, 13. června téhož roku, samozřejmě, jsme tento zákon postoupili prezidentu republiky k podpisu, prezident republiky vrátil tento zákon Parlamentu 30. června t. r.
Počítáním lhůty stanovené pro prezidenta republiky v případě vrácení zákona se již zabýval organizační výbor na své 33. schůzi. Hlasováním vyjádřil názor doporučit Poslanecké sněmovně přijmout variantu č. 1 uvedenou ve stanovisku vypracovaném legislativním odborem.
K tomuto bodu pořadu jste dostali písemné podklady - věřím, že je dostali i poslanci Ruml a Lux, kteří nyní živě diskutují - a z toho vyplývá, že máme veškeré potřebné informace pro naše rozhodování.
Než dám slovo zpravodaji, musím vás ještě upozornit, že ústavně právní výbor přijal dvě usnesení. Jednak usnesení č. 56, které rovněž máte, a po revokaci ve středu 3. září přijal ještě usnesení č. 58, které vám bylo také rozdáno. S tímto vysvětlením uděluji slovo předsedovi ústavně právnímu výboru panu poslanci Liboru Novákovi. Prosím pana poslance Vidíma, aby mu uvolnil cestu.
Poslanec Libor Novák:
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já jsem byl oním poslancem, který požádal o přerušení tohoto bodu a přesunutí na závěr schůze. Tuto dobu jsme v ústavně právním výboru využili k tomu, abychom se vrátili k problému - stručně řečeno - vetu prezidenta republiky.Výsledek práce výboru máte před sebou v písemné podobě pod zmiňovaným číslem 58. Je to návrh postupu Poslanecké sněmovny v tomto případě. Já ho zde nebudu předčítat, ale spíš se pokusím zdůvodnit genezi tohoto postupu a event. ho osvětlit tak, aby byl jasný úplně všem.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Promiňte, pane poslanče. Dříve než tak učiníte, dovolte mi, abych zazvonil.(Zvonek.)
Dovolte mi, abych požádal stojící poslance, aby buď usedli do lavic, nebo přerušili diskuse, nebo v nich pokračovali v kuloárech. Vás prosím, abyste pokračoval.
Poslanec Libor Novák:
Děkuji. My jsme se při schůzi ústavně právního výboru, která se sešla v průběhu tohoto pléna, docela vzácně shodli na tom, že základním problémem, který musíme vyřešit, je, aby postup Poslanecké sněmovny Parlamentu byl striktně ústavní, aby Poslanecká sněmovna nebyla a nemohla být obviňována z toho, že překračuje své kompetence dané jí ústavou, že zasahuje do kompetencí jiných orgánů, že činí kroky jako např. vykládání ústavy, které jí nepřísluší, že používá postup, který by mohl být označován jako postup, kterým by se mělo postupovat vždy v budoucnosti. Myslím, že na to existovala v ústavně právním výboru absolutní shoda.Shodli jsme se na tom, že procedura by měla být velmi úsporná a musí vést k výsledku, kterým je rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu, protože to je jediné plénum, které v tomto případě může rozhodnout. Tato kompetence je mu dána ústavou. Rozhodnutí může být jediné, a to hlasováním. Proto jsme navrhli postup, který máte před sebou, který spočívá de facto ve dvou krocích.
První krok je hlasování, kterým Poslanecká sněmovna a každý z nás rozhodne o tom, zda je či není přesvědčen, že prezident republiky vrátil onen zmiňovaný a přetřásaný zákon včas Poslanecké sněmovně. Myslím si a dospěli jsme k tomu i v ústavně právním výboru, že mohou existovat různé argumenty pro počítání lhůt, můžeme mít různý názor na to, kdy která lhůta začala běžet a kdy skončila, jak se tyto lhůty počítají. A asi jeden druhého nepřesvědčíme. Ani nám nepřísluší, abychom hledali jakési společné zdůvodnění. Svou vůli vyjádříme hlasováním. Proto jsme předložili textový obsah usnesení, který není doporučením ústavně právního výboru.
Ústavně právní výbor se neshodl na tom, že kladné či záporné hlasování v tomto případě je správné, ale shodl se na tom, že jedině o tomto usnesení můžeme hlasovat. Každý z nás rozhodne. Ti, kteří budou hlasovat pro usnesení, to znamená pro to negativní usnesení, že Poslanecká sněmovna se nebude vracet k vetu prezidenta republiky, jsou na straně těch, kteří si myslí, že prezident vrátil onen zmiňovaný zákon pozdě. Ti, kteří budou hlasovat proti nebo se zdrží hlasování, budou stát na té straně, kde se z různých důvodů domnívají, že prezident republiky uplatnil své ústavní právo včas.
Podle výsledku tohoto prvního hlasování buď skončíme svou práci a sněmovna tím dá najevo v tomto unikátním jediném případě nikoliv explicitně, ale implicitně, jaký má většinový postoj k počítání lhůty v případě veta prezidenta republiky. Dál už hlasovat nebudeme, skončil bod 27. Myslím, že v návaznosti na to i onen podmiňovaný bod 28.
V případě, že rozhodneme opačným způsobem, že většina z nás bude přesvědčena, že prezident uplatnil své veto včas, v tomto prvním hlasování to vyjádříme negativním hlasováním, potom musíme přistoupit k normálnímu řádnému ústavnímu postupu, kterým budeme hlasovat o vetu prezidenta republiky. V tomto druhém hlasování již každý z nás dá najevo svůj vztah, svůj postoj k oné meritorní otázce. K tomu, jestli onen zákon, se kterým prezident republiky nesouhlasí, chceme nadále podržet a setrvat na své vůli, nebo jestli chceme vyjádřit podporu vetu prezidenta republiky, a tedy nesouhlas s tímto zákonem.
Snažil jsem se stručně popsat jak genezi, tak samotný postup s tím, že znovu opakuji - navržený postup není doporučením ústavně právního výboru, jak máme hlasovat. Je pouze návrhem procedury. Ústavně právní výbor ani neměl snahu zaujmout většinový postoj k tomu, zda lhůta byla či nebyla splněna. Nepokusili jsme se o to a vyjádříme to každý zvlášť individuálně svým hlasováním.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Liboru Novákovi. Otevírám rozpravu, do níž mám tohoto času tři písemné přihlášky. Uděluji slovo panu poslanci Jiřímu Paynovi, za ním se připraví pan poslanec Zdeněk Jičínský. Nyní se mi ještě přihlásil pan poslanec Oldřich Kužílek. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Payne:
Vážená sněmovno, vážená vládo, položíme-li si otázku, zda máme mezeru v ústavě, že není stanoveno, jak se lhůta počítá, pak musím říci svůj názor, že to po mém soudu mezera není. My máme ústavu stručnou. Po mém soudu je dobře, že máme ústavu stručnou. Při tvorbě ústavy se vycházelo z předpokladu, že takovéto detaily jsou stanoveny obecným právním řádem.V této věci po mém soudu na počítání lhůty platí správní řád, který nalezneme v zákoně č. 71/1967 Sb. Tento správní řád sám uvádí, na které orgány se vztahuje - a je tam explicitně řečeno, že se vztahuje na ministerstva, správní orgány, na ústřední orgány státní správy, na jiné orgány státní správy. Domnívám se, že v tomto případě by se jednalo o jiný orgán státní správy. Zároveň připomínám, že prezident je součástí výkonné moci, tudíž patří do této kategorie.
Zdá se mi, že i kdybychom dospěli k názoru, že správní řád se nevztahuje na tento případ, měli bychom si položit otázku, zda se nevztahují ustanovení správního řádu na tuto situaci per analogiam. Jestliže v celém státě se počítají lhůty určitým způsobem, nevidím důvod, proč by ve vztahu mezi sněmovnou a prezidentem měl platit jiný režim, než platí pro každého jiného občana.
Tento zákon stanoví v § 27 - a teď budu přímo citovat - v odstavci 2: Do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Jestliže podle dokumentů, které mám k dispozici, zákon byl odeslán prezidentovi 12. 6., pak se tedy tento čtvrtek 12. 6. nezapočítává do lhůty. Lhůta začíná běžet 13. 6. v pátek. Připočteme-li k této lhůtě 15 dnů, docházíme k datu 28 .6.
28. 6. je sobota a správní řád stanoví v poslední větě odst. 2: "Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den."
Podle tohoto, jestliže konec lhůty 28. 6. spadá na sobotu, je nejbližším pracovním dnem pondělí 30. 6. a tohoto dne bylo prezidentské veto doručeno do sněmovny. To znamená, pokud připustíme, že správní řád, byť jen per analogia, se vztahuje na tuto situaci, pak prezident splnil lhůtu předepsanou v ústavě.
Dále tento zákon stanoví, že v pochybnostech se lhůta považuje za zachovanou, pokud se neprokáže opak. I v této věci doporučuji, abychom vycházeli z analogie s obecním právním řádem. Pokud nebude prokázán opak, pokud nebude prokázáno, že se nevztahuje tato obecná zvyklost na tuto situaci, myslím si, že bychom měli vycházet z toho, že lhůta byla splněna.
Proto tedy navrhuji, abychom rovnou přistoupili k hlasování o zákonu, a budeme-li hlasovat podle procedury, kterou nám doporučil ústavně právní výbor, rozhodneme-li se pro to, domnívám se, že bychom měli hlasovat v tom smyslu, že prezident dodržel lhůtu. A tento názor vám doporučuji.
I kdybychom dospěli k názoru, že lhůta nebyla splněna, správní řád stanoví, že v případě, že účastník řízení do 15 dnů po promeškání lhůty splní úkon, který měl splnit, může správní orgán...
(Předsedající: Promiňte, pane poslanče, kolegyně a kolegové, pokud diskutujete u dveří, otevřete je, prosím vás, směrem do chodby, vyjděte ven a tam už nemusíte ztišovat své hlasy. Pokračujte, pane poslanče.)
…prominout toto zameškání, pokud byl úkon učiněn do 15 dnů po uplynutí této lhůty. Vzhledem k tomu, že prezident tak učinil první pracovní den, i podle jakéhokoli jiného počítání, domnívám se, že se tu sněmovně nabízí i tato varianta, aby se zachovala podle správního řádu a prominula toto vlastně několikahodinové překročení lhůty, pokud bychom vycházeli z toho, že správní řád platí. To tedy dávám jako další návrh pro ty, kteří se domnívají, že lhůta nebyla dodržena, abychom se zachovali velkoryse a abychom tuto záležitost vzali tak, že platí první pracovní den po uplynutí lhůty, jako to platí při odevzdávání daní, jako to platí při všech ostatních správních úkonech.
To jsou všechny argumenty, které jsem chtěl uvést, a ještě jednou se přimlouvám za to, abychom se zachovali velkoryse a abychom se chovali přiměřeně postavení zákonodárného sboru, a ještě jednou opakuji ten argument, že bychom měli vycházet z analogie s obecním právním řádem.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Paynovi, uděluji slovo panu poslanci Jičínskému, připraví se pan poslanec Kužílek.
Poslanec Zdeněk Jičínský:
Pane předsedo, vážení kolegové, chci říci, že tato otázka je, podle mého soudu, odborná otázka a připadají tu v úvahu různé subtilní právní argumenty pro i proti, protože jednoznačné řešení tu není zcela dáno, a já si nemyslím, že fórum parlamentního jednání je nejvhodnějším pro vznášení těchto odborných právních argumentů.Souhlasím s postupem, který tu navrhl předseda ústavně právního výboru, ten jsme velmi podrobně projednávali. Myslím, že je to jedině možný právní postup. Pokud jde o věc samu, osobně jsem původně vycházel z toho, že prezident své veto neuplatnil ve lhůtě, když jsem ale na základě různých článků, které v té věci byly publikovány v tisku, o tom hlouběji začal přemýšlet, nechal jsem si udělat ještě velmi podrobnou expertizu doc. Mikule, který problematiku posoudil z hlediska obecných zásad právního řádu v souvislosti s počítáním lhůt i z toho, jak tato otázka je řešena v jednotlivých zákonech, nejen práva soukromého, ale i práva veřejného, a dospěl k závěru, se kterým se já ztotožňuji, že prezident své veto ve lhůtě uplatnil. To je můj názor. Jak říkám, nemyslím si na rozdíl od kolegy Payna, že je vhodné tady uvádět podrobné argumenty, protože já se sice shoduji s jeho závěrem, ale ne s jeho odůvodněním. Nemyslím si, že by na vztahy mezi parlamentem a prezidentem republiky bylo možno uplatnit konkrétní ustanovení správního řádu, ta se, podle mého soudu, na tyto ústavní instituce nevztahují, ale o to v této věci opravdu nejde.
Nakonec chci říci jednu věc. Opravdu to posuzujme jako odborný právní problém, abstrahujme jak od našeho vztahu k meritu předpisu, o kterém máme jednat, jestli jsme pro něj svého času hlasovali, nebo nehlasovali, to je jiný problém, abstrahujme i od, řekl bych, možného prestižního přístupu k tomu, zda má pravdu Poslanecká sněmovna, nebo prezident republiky, abstrahujme i od různých zpráv, které se v této souvislosti šířily, proč bylo veto uplatněno pozdě. To jsou věci, které by nás v této souvislosti neměly zajímat, nejsou významné pro řešení této věci. Je to, jak říkám, odborná právní otázka. Na rozdíl od kolegy Payna si nemyslím, že ústava v této věci je jednoznačná, já si myslím, že právě není a tím, že není jednoznačná, tím se zabýváme, ale snažme se to opravdu držet ve striktně právní rovině bez jakýchkoli politických konotací.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji poslanci Jičínskému. Uděluji slovo poslanci Kužílkovi, připraví se pan poslanec Šmucr.
Poslanec Oldřich Kužílek:
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já zcela souhlasím s tím, co teď říkal profesor Jičínský, že teď se tady těžko můžeme přesvědčovat drobnými právními argumenty. Proto jsem si také svou určitou analýzu nechal na lavici a řeknu jen jeden aspekt, který tu zatím nezazněl a který přece jen asi je z té úplně obecné roviny a je důležité ho zmínit.Patnáctidenní lhůta prezidenta totiž není jen jakousi lhůtou, ale ona vyjadřuje jeho právo 15 dní se rozhodovat. Prostě 15 dní jako autokratický orgán ústavní hledat svou odpověď na určitou věc. A zároveň víme, že prezident se může nacházet na druhé straně zeměkoule, může být na služební návštěvě v Austrálii nebo mohou poslední dny třeba tvořit dva státní svátky 5. a 6. července a sobota a neděle. Tím bychom toto jeho základní ústavní právo rozhodovat se 15 dní, hledat odpověď, omezovali jakýmisi v podstatě marginálními banálními technickými okolnostmi. To si myslím, že jasně ukazuje, že je nesouměřitelné. Naše ústava a žádná ústava není dokonalým mechanismem koleček, ale je to vážení různých zájmů, které si často konkurují. Třeba právo na informace je v přímém protikladu k právu na ochranu soukromí a musí se potom najít, kde je rovnováha. Já zde nabízím určitý úhel pohledu na to, najít rovnováhu v této věci a myslím si, že jasně popsané právo prezidenta rozhodovat se 15 dní má zcela vrchu nad různými právnickými názory, kličkami, informacemi apod.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Kužílkovi. Uděluji slovo panu poslanci Šmucrovi. Já bych sice uvítal, kdyby se každý spíše hlásil do řádné rozpravy, ale podle jednacího řádu má faktická poznámka přednost, takže uděluji slovo panu poslanci Matulkovi.
Poslanec Dalibor Matulka:
Pane předsedo, je to skutečně faktické upozornění sněmovně na znění ústavy, že ústava uvádí termín pro vrácení, nikoli pro rozhodnutí o vrácení.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji za tuto faktickou poznámku. Slovo má pan poslanec Šmucr, připraví se pan poslanec Hofhanzl.Kolegyně a kolegové, prosím o klid. Pokud vás tato tematika nezajímá, odejděte diskutovat do kuloáru. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Rudolf Šmucr:
Pane předsedo, dámy a pánové, k návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k počítání lhůty stanovené pro prezidenta republiky v článku 50 odst. 1 Ústavy České republiky při vrácení přijatého zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu: tento návrh, který je na pořadu dnešní 13. schůze Poslanecké sněmovny, je předložen na základě skandálu, kdy čelný představitel státu nebyl schopen s přebujelým aparátem výborně placených poradců včas zareagovat v případě svých prezidentských povinností, v posledním případě především v zákonem stanovené lhůtě vrátit sněmovně přijatý zákon, který je podle prezidentova rozhodnutí nekvalitní.To, že prezident republiky není schopen včas a kvalitně pracovat v této nejvyšší funkci ani s týmem odborných poradců, jen dokazuje, že není tím pravým člověkem na tomto místě. S odstupem času se ukazuje, že se Václav Havel nestal prezidentem náhodně, ale že byl na tuto funkci dlouhodobě připravován. V této věci se velice aktivně angažovaly různé národní a nadnárodní zločinecké organizace, které pro chartisty odvedly dobrou práci.
Před listopadovými nepokoji v roce 1989 český národ Václava Havla neznal ani ho neviděl. Tam, kde jiní riskovali zdraví a život, Václav Havel chyběl. Rozmazlený synek z prominentní rodiny, která byla známa tím, že v pražské Lucerně pořádala večírky a různé akce pro esesáky a pohlaváry nacistického Německa v době protektorátu. Havel žije v úplně jiném světě. Nelze se divit, že Václav Havel má...
Předseda PSP Miloš Zeman:
Pane poslanče, podle jednacího řádu vás poprvé upozorňuji, že se odchylujete od tématu. Upozorňuji vás, že budete-li pokračovat, odejmu vám podle jednacího řádu slovo.(Poslanec Šmucr neustále hovoří souběžně s předsedou. V sále je velký hluk, poslanci buší do lavic.)
Poslanec Rudolf Šmucr:
...kladný vztah k Němcům, když mu Němci nikdy neublížili díky jeho otci a strýci. Jejich kolaborace a vlastizrada zajistily malému Vaškovi pohodlný a spokojený život.(V sále je tak velký hluk, že slova poslance Šmucra jsou téměř neslyšitelná.)
Předseda PSP Miloš Zeman:
Prosím poslance o klid! Kolegyně a kolegové, jednáte kontraproduktivně. Nyní pana poslance vůbec neslyším, a tedy se nemohu rozhodnout, když nevím, co říká, zda mu odejmu slovo, nebo ne. Proto prosím, abyste zachovali klid. Pana poslance po tomto svém upozornění prosím, aby si uvědomil, že diskutujeme o lhůtě vrácení, nikoli o charakteristice jakéhokoli státního činitele, včetně jeho samotného.
Poslanec Rudolf Šmucr:
Pane předsedo, to vychází z podstaty věci. Jestliže prezident republiky neodvádí svou práci tak, jak má, vyplývá to z toho, jak byl vychováván, k čemu byl veden.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Pane poslanče, musím, aniž bych chtěl s vámi polemizovat - (poslanec Šmucr něco vykřikuje) - mám právo vás přerušit, přečtěte si jednací řád. Kdybych přijal vaši logiku, tak při projednávání zemědělského zákona bych se podle vaší logiky musel zabývat dětstvím ministra zemědělství. Beru na vědomí, že jste ukončil svůj projev, a uděluji slovo panu poslanci Hofhanzlovi. Dále se připraví pan poslanec Filip.
Poslanec Čestmír Hofhanzl:
Ctěné dámy, vážení pánové, já se domnívám, že sněmovna by měla hledat především ducha zákona a měla by v tom jít příkladem. Myslím, že to, co předvedl poslanec Šmucr, přesvědčilo sněmovnu o tom, jak se má v tomto případě rozhodnout.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi. Dále je přihlášen pan poslanec Filip a jako poslední písemně přihlášený se připraví pan poslanec Zdeněk Zajíček.
Poslanec Vojtěch Filip:
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jen krátce řekl, že z jednotlivých vystoupení jednoznačně vyplývá, že je na nás, jakým způsobem budeme postupovat v této věci. Musím upozornit na to, co tady již řekl kolega Matulka, že skutečně kolega Kužílek se mýlí, pokud tvrdí, že je 15 dní na rozhodnutí. Ústava v tom je zcela jednoznačná, že je to 15 dní na vrácení. Ty dny jsou včetně doručení do sněmovny.Jsem přesvědčen, že první bod druhé části usnesení ústavně právního výboru je to řešení, které náleží sněmovně.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Filipovi a uděluji slovo panu poslanci Zajíčkovi.
Poslanec Zdeněk Zajíček:
Pane předsedající, dámy a pánové, jen ve zkratce, protože mnoho argumentů již v předchozí diskusi padlo. Byl jsem také jedním z těch, kteří po prvním projednání v ústavně právním výboru se přiklonili k názoru, že lhůta pro vrácení… (Předseda zvoní.)
Předseda PSP Miloš Zeman:
Promiňte, pane poslanče. Kolegové, chápu, že vás zmáhá únava, ale blížíme se k závěru. Prosím, vydržte ještě několik minut a nerušte řečníka. Jednou byste jím mohli být sami. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Zajíček:
...že lhůta stanovená prezidentovi pro vrácení zákona minula. Po dalším projednání a dalších argumentech, které jsem vyslechl na dalším jednání ústavně právního výboru, a především po argumentu, že po našem rozhodnutí už není žádný orgán, který by naše rozhodnutí přezkoumal, a že se prezident po tomto rozhodnutí nemůže domoci opravného prostředku proti našemu rozhodnutí a že naše rozhodnutí je opravdu konečné, přikláněl bych se k tomu, aby lhůta prezidentovi byla zachována, abychom na tento zákon hleděli, jako že byl navrácen ve lhůtě. Budu proto rozhodovat tak, abychom znovu o vráceném zákoně jednali.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Zajíčkovi. Vzhledem k tomu, že byl posledním přihlášeným do rozpravy, rozpravu končím. Nyní prosím zpravodaje pana poslance Libora Nováka, aby - pokud si to přeje - se k rozpravě vyjádřil a pak nám ještě jednou - i když to v zásadě učinil již v úvodním slově - navrhl postup, jak máme hlasovat.
Poslanec Libor Novák:
Děkuji, pane předsedo. Pokud se mám vyjádřit k jednotlivým diskutujícím, stručně shrnu, že kolegové Jičínský, Kužílek, Zajíček a myslím že částečně i kolega Hofhanzl vystupovali s argumentací, kterou zdůvodňovali, jak budou sami hlasovat, a přesvědčovali své kolegy, jak by měli hlasovat v konkrétní věci. Pan poslanec Payne navrhl proceduru, která je jiná, než navrhuje ústavně právní výbor. Myslím, že o proceduře budeme muset nejprve rozhodnout, dříve než budeme hlasovat o jednotlivých usneseních. K vystoupení poslance Šmucra se nehodlám vyjadřovat.Myslím, že v tuto chvíli jsme v situaci, kdy tento bod byl navržen na program organizačním výborem a organizační výbor jako první navrhl sněmovně procedurální postup. Je to ten původní materiál, který jsme dostali od legislativy, kde se organizační výbor přiklonil k jakémusi řešení.
Jiný procedurální postup navrhl ústavně právní výbor. Ten máte před sebou v tisku 58.
Další postup navrhl kolega Payne, který navrhl, abychom rovnou hlasovali o vetu prezidenta republiky.
Já myslím, že se nejprve musíme vypořádat s tím, že se rozhodneme, který procedurální postup zvolíme. Nejprve bychom měli hlasovat o procedurálním postupu organizačního výboru, pokud bude schválen, tak budeme podle něj postupovat. Pokud nebude schválen, měli bychom hlasovat o procedurálním postupu ústavně právního výboru, pokud nebude schválen, tak o procedurálním postupu poslance Jiřího Payna. To by mělo být první hlasování.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Dobře. Kolegyně a kolegové, prosím, abyste se soustředili, protože bych potřeboval dosáhnout shody. Návrh pana poslance Jiřího Payna je v podstatě totožný s alternativou uvedenou v bodě II/3 usnesení ústavně právního výboru. To znamená, že nepřijmeme-li návrh, který nám ústavně právní výbor předkládá v bodě II/1, pak budeme jednat podle návrhu poslance Payna. Nechám samozřejmě nejdříve hlasovat o tom, zda přijímáme proceduru navrženou ústavně právním výborem. Souhlasí sněmovna s tímto postupem, aby se tady zase půl hodiny nepředvádělo právní vědomí? Prosím, abyste se laskavě přihlásili hlasovacími kartami. Znovu opakuji, kolegyně a kolegové, že v této chvíli nehlasujeme o ničem jiném než o proceduře. Nehlasujeme o žádném konkrétním usnesení, ale pouze o tom, zda akceptujeme proceduru, kterou nám v tomto usnesení navrhuje ústavně právní výbor.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tuto proceduru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 265 přijalo tuto navrženou proceduru, protože ze 178 bylo 154 pro a 2 proti.
Z toho vyplývá, že by nyní sněmovna měla hlasovat o usnesení, které sice máte před sebou, ale v zájmu spravedlnosti bych ještě jednou prosil pana poslance Nováka, aby nám to přečetl, to je bod II/1.
Poslanec Libor Novák:
Přečtu usnesení: "Poslanecká sněmovna nebude znovu hlasovat o zákonu, kterým se mění zákon ČNR č. 246/92, na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, přijatém Poslaneckou sněmovnou dne 12. června 1997 a vráceném prezidentem republiky, vzhledem k tomu, že nebyla splněna podmínka stanovená v čl. 50 odst. 1 Ústavy České republiky."
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Nyní je návrh zcela jasný.
Poslanec Libor Novák:
Pane předsedo, přece jen si dovolím znovu zopakovat: kladné hlasování o tomto návrhu...(Námitky ze sálu.)
Předseda PSP Miloš Zeman:
Pane poslanče, tito poslanci včetně vás jsou přímo výkvětem tohoto národa a já prosím, abyste nepodceňoval jejich inteligenci. Myslím, že jsme vás opravdu všichni pochopili.
Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 266 skončilo přijetím tohoto usnesení, když ze 183 přítomných bylo 97 pro a 77 proti. (Potlesk.)
Tímto tento bod uzavírám. Uzavírám celé jednání 13. schůze Poslanecké sněmovny a vidím, že než se s vámi rozloučím, hlásí se o slovo ještě pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Jiří Payne:
Pane předsedo, právě pro tuto situaci jsem navrhoval, abychom analogicky, jako je to ve správním řízení, prominuli prezidentovi nedodržení lhůty.(Ruch v sále.)
Předseda PSP Miloš Zeman:
Pane poslanče, prosím, abyste laskavě sledoval, že tato sněmovna schválila proceduru, že přesně podle této procedury jsme postupovali, a prosím, abyste věnoval pozornost průběhu jednání.Loučím se s vámi a přeji vám hezký den.
(Schůze skončila ve 14.30 hodin.)