kterým se předkládá Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu návrh na přístup
České republiky k Úmluvě o zjednodušení
formalit ve zbožovém styku mezi Evropským hospodářským
společenstvím a zeměmi ESVO ze dne 28. dubna
1987 a k Úmluvě o společném tranzitním
režimu mezi Evropským hospodářským
společenstvím a zeměmi ESVO ze dne 20. května
1987, který byl schválen Usnesením vlády
ČR ze dne 10. ledna 1996 č. 57.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí s přístupem České
republiky k Úmluvě o zjednodušení formalit
ve zbožovém styku mezi Evropským hospodářským
společenstvím a zeměmi ESVO ze dne 28. dubna
1987 a k Úmluvě o společném tranzitním
režimu mezi Evropským hospodářským
společenstvím a zeměmi ESVO ze dne 20. května
1987, schváleným Usnesením vlády České
republiky ze dne 10. ledna 1996 č. 57.
Brussels, 22. DEC. 1995 |
H.E. Mr Josef KREUTER
Ambassador Extraordinary
and Plenipotentiary
Head of the Mission of
the Czech Republic
Rue Engeland, 555
1180 - BRUXELLES
Sir,
I have the honour to apprise you of the Decision
of the EC-EFTA Joint Committee on simplification of formalities
of 26 October 1995 (Decision No 1/95) inviting the Czech Republic
to become a Contracting Party to the Convention on the simplification
of formalities in trade in goods.
The accession by the Czech Republic to the
Convention may be effected by lodging its Instrument of Accession
with the General Secretariat of the Council of the European Union
together with a translation of the Convention in the official
language of the Czech Republic in accordance with Article 11A
of the Convention.
Yours faithfully, | |
Jürgen TRUMPF | |
Secretary-General |
Brussels, 22. DEC. 1995 |
H.E. Mr Josef KREUTER
Ambassador Extraordinary
and Plenipotentiary
Head of the Mission of
the Czech Republic
Rue Engeland, 555
1180 - BRUXELLES
Sir,
I have the honour to apprise you of the Decision
of the EC-EFTA Joint Committee on simplification of formalities
of 26 October 1995 (Decision No 1/95) inviting the Czech Republic
to become a Contracting Party to the Convention of 20 May 1987
on common transit procedure.
The accession by the Czech Republic to the
Convention may be effected by lodging its Instrument of Accession
with the General Secretariat of the Council of the European Union
together with a translation of the Convention in the official
language of the Czech Republic in accordance with Article 15A
of the Convention.
Yours faithfully, | |
Jürgen TRUMPF | |
Secretary-General |
Rada Evropské unie | Brusel, 22.12.1995 |
Pane,
mám tu čest seznámit Vás s Usnesením
Smíšeného výboru ES-ESVO pro zjednodušení
formalit z 26. října 1995 (Usnesení č.
1/95) o pozvání České republiky, aby
se stala smluvní stranou úmluvy o zjednodušení
formalit ve zbožovém styku.
Přístup České republiky k Úmluvě
lze uskutečnit uložením Listiny o přístupu
u Generálního sekretariátu Rady Evropské
unie, spolu s překladem Úmluvy do úředního
jazyka České republiky, podle článku
11A Úmluvy.
S pozdravem | |
Jürgen TRUMPF | |
Generální tajemník |
Rada Evropské unie | Brusel, 22.12.1995 |
Pane,
mám tu čest seznámit Vás s Usnesením
Smíšeného výboru ES-ESVO pro zjednodušení
formalit z 26. října 1995 (Usnesení č.
1/95) o pozvání České republiky, aby
se stala smluvní stranou Úmluvy z 20. května
1987 o společném tranzitním režimu.
Přístup České republiky k Úmluvě
lze uskutečnit uložením Listiny o přístupu
u Generálního sekretariátu Rady Evropské
unie, spolu s překladem Úmluvy do úředního
jazyka České republiky, podle článku
15A Úmluvy.
S pozdravem | |
Jürgen TRUMPF | |
Generální tajemník |
Přechod ekonomik států střední
a východní Evropy na tržní hospodářství
vyvolal nebývalý nárůst jejich obchodních
aktivit ve vztahu především k zemím
západní Evropy. Tato skutečnost se projevila
mnohonásobným nárůstem kamionové
přepravy, souvisejícím zejména s využíváním
České republiky jako tranzitní země,
a tím i následně přetížením
hraničních celních přechodů.
K řešení této složité situace
by mělo přispět zjednodušení
celních formalit při přestupu zboží
přes státní hranice. Takovéto zjednodušení
umožňují pravidla společného
tranzitního režimu, který je již od 1.1.
1988 aplikován mezi zeměmi EU a ESVO na základě
Úmluvy o zjednodušení formalit ve zbožovém
styku (Interlaken 28.4.1987) a Úmluvy o společném
tranzitním režimu (Interlaken 20.5.1987), jejichž
ustanovení vytvářejí nedílný
komplex pravidel pro aplikaci společného tranzitního
režimu EHS - ESVO /dále jen Úmluvy/.
Zjednodušení na základě aplikace Úmluv
se opírají zejména o používání
tzv. Jednotného administrativního dokladu (dále
jen Jednotný doklad), který byl zaveden v Evropském
hospodářském společenství a
v zemích Evropského sdružení volného
obchodu dnem 1.1.1988, tj. se vstupem v platnost Úmluvy
o zjednodušení formalit ve zbožovém styku.
Způsob vyplňování Jednotného
dokladu při dodržení stanovených pravidel,
včetně používání dohodnutých
kódů, je závazný pro všechny
smluvní strany.
Funkčnost společného tranzitního režimu
je podmíněna systémem vzájemně
uznávaných záruk, a to formou globálního,
paušálního nebo individuálního
zajištění celního dluhu, na kterém
se významnou měrou podílejí banky
jednotlivých smluvních stran. Pro každou tranzitní
operaci, která se uskutečňuje podle zmíněných
Úmluv, musí být zajištěn celní
dluh za cla, daně a poplatky, které lze vyžadovat
při nedodržení pravidel společného
tranzitního režimu, přičemž záruka
přijatá ve kterékoliv ze smluvních
stran je akceptována ve všech smluvních stranách,
jichž se tranzitní operace týká.
Společný tranzitní režim zahrnuje rovněž
propracovaný systém oběhu celních
a přepravních dokladů a jejich kontroly,
včetně postupů v případě
porušení pravidel a poskytování úřední
pomoci mezi smluvními státy při vymáhání
pohledávek na clech, daních a poplatcích,
které v souvislosti s porušením režimu
vznikly.
Přijetí pravidel společného tranzitního
režimu výrazně usnadní celní
řízení a zjednoduší formality
při přestupu státních hranic, což
by mělo nemalou měrou přispět zejména
ke zvýšení propustnosti celních přechodů.
Sjednání Úmluv nebude mít dopad na
státní rozpočet.
Přístup České republiky k Úmluvám
plně koresponduje se závazkem České
republiky vyplývajícím z článku
93 Evropské dohody zakládající přidružení
mezi Českou republikou na jedné straně a
Evropskými společenstvími a jejich členskými
státy na straně druhé, která byla
podepsána dne 4.10.1993 v Luxemburku, jakož i s doporučeními
vyplývajícími z "Bílé
knihy".
Základní legislativní předpoklady
pro převzetí těchto pravidel byly vytvořeny
nabytím účinnosti zákona č.13/1993
Sb., celní zákon (dále jen celní zákon)
dnem 1.1.1993, který již vychází z celního
kodexu Evropské unie.
Na zasedání Smíšených výborů
ES-ESVO dne: 26.10.1995 ve švýcarském Interlaken
byla těmito výbory přijata Usnesení
č.1/95 o pozvání Polské republiky,
Maďarské republiky, České republiky
a Slovenské republiky k přístupu k Úmluvě
z 28.dubna 1987 o zjednodušení formalit ve zbožovém
styku a Úmluvě z 20.května 1987 o společném
tranzitním režimu, která vstoupila v platnost
dnem 1.ledna 1996.
Dopisem ze dne 22. prosince 1995 obdržela Mise České
republiky při Evropských společenstvích
od generálního tajemníka Rady Evropské
unie oznámení Usnesení Smíšeného
výboru ES-ESVO o zjednodušení formalit ve zbožovém
styku z 26. října 1995 a Usnesení Smíšeného
výboru ES-ESVO o společném tranzitním
režimu z 26. října 1995, o pozvání
České republiky, aby se stala smluvní stranou
Úmluvy o zjednodušení formalit ve zbožovém
styku z 28.dubna 1987 a Úmluvy o společném
tranzitním režimu z 20. května 1987 (toto oznámení
je součástí předkládaného
materiálu).
Součástí oznámení generálního
tajemníka Rady Evropských společenství
o Usnesení Smíšených výborů
o pozvání České republiky k přístupu
k Úmluvám je i sdělení o formě
přístupu k Úmluvám, a to uložením
listiny o přístupu České republiky
k Úmluvám u depozitáře podle čl.
11a Úmluvy,o zjednodušení formalit ve zbožovém
styku a čl. 15a Úmluvy o společném
tranzitním režimu.
Na základě čl.1 usnesení č.1
Smíšených výborů ES-ESVO by se
Česká republika, stejně jako SR, PR a MR,
uložením listin o přístupu u depozitáře,
měla stát smluvní stranou Úmluv dnem
1.7.1996 a zapojit se tak do systému společného
tranzitního režimu.
Vzhledem k tomu, že Úmluvy přesahují
svým obsahem rámec zákonné úpravy,
je nutno, aby byly schváleny Parlamentem České
republiky.,
Jedná se o oblast poskytování informací
v rámci úřední pomoci dle čl.9
Úmluvy o zjednodušení formalit ve zbožovém
styku, kde se v odst. (1) uvádí: ... (1) Pro zajištění
plynulého zbožového styku mezi smluvními
stranami a pro usnadnění odhalování
závad nebo porušování předpisů,
si poskytnou celní úřady těchto zemí
navzájem na požádání - a pokud
uváží, že je to v zájmu druhé
smluvní strany, z vlastního podnětu - všechny
informace, které jsou k dispozici (včetně
zpráv a zjištění vypracovaných
správními úřady) a které mají
význam pro řádné provádění
této Úmluvy. Obdobným způsobem se
poskytují informace dle čl.13 Úmluvy. o společném
tranzitním režimu. Součástí této
Úmluvy je rovněž příloha č.IV:
"Úřední pomoc při vymáhání
pohledávek", která vstupuje v platnost dnem
1.7.1996. Na základě čl.4 odst.l této
přílohy "Na žádost dožadujícího
úřadu poskytuje dožádaný úřad
tomuto všechny informace, které jsou pro něho
při vymáhání pohledávky užitečné".
Jelikož ust. čl. 51 odst. 6 zákona č.
13/1993 Sb. (celní zákon), podle něhož
předávání dokladů a sdělování
údajů a informací jiným osobám
bez souhlasu příslušné osoby, s výjimkou
případů, kdy tak mohou učinit podle
zvláštních předpisů, není
dovoleno, je nutné, aby obě Úmluvy byly schváleny
Parlamentem České republiky.
Rovněž tak vymáhání pohledávek.na
clech, daních a jiných dávkách, ve
prospěch smluvních zemí podle Úmluv,
není v současné době v ČR upraveno
zákonem. Vymáhání těchto pohledávek
bude prováděno podle ustanovení zmíněné
přílohy IV, která je součástí
Úmluvy o společném tranzitním režimu
mezi EHS a zeměmi ESVO a vstoupí v platnost dnem
1.7.1996. Rovněž tato úprava, týkající
se vymáhání pohledávek, přesahuje
rámec zákonné úpravy v ČR.
Aby se mohla Česká republika, stejně jako
SR, PR a MR, stát smluvní stranou Úmluv ve
smyslu výše uvedených článků
11a a 15a, musí být listiny o přístupu
uloženy u Generálního sekretáiátu
Rady Evropských společenství nejpozději
v měsíci květnu 1996.
Ve svých článcích 1 - 3 stanoví
obecná pravidla používání Jednotného
dokladu. V české legislativě je používání
Jednotného dokladu, t.j. celní deklarace, upraveno
v § 105 celního zákona s tím, že
jeho formu a náležitosti stanoví prováděcí
předpis. Vyhláška ministerstva financí
č.92/1993 Sb. (dále jen prováděcí
vyhláška k celnímu zákonu) upravila
formu, obsah a způsob uvádění údajů
do celní deklarace při propouštění
zboží do celních režimů s výjimkou
režimu tranzitu.
Vyhl.č.54/1994 Sb., která novelizovala vyhlášku
č.92/1993 Sb., stanovila formu a způsob vyplňování
celní deklarace, kterou se navrhuje propuštění
zboží i do režimu tranzitu, která odpovídá
Jednotnému dokladu, používanému v režimu
tranzitu ve smyslu Úmluv, a to již s minimálními
národními zvláštnostmi. Úplné
převzetí Jednotného dokladu ve smyslu Úmluv,
pokud se týká formy i obsahu, je realizováno
další novelou č.8/1996 Sb. této vyhlášky,
která nabývá účinnosti dnem
15.1.1996.
Čl.4 Úmluvy upravuje používání
zjednodušených postupů v rámci společného
tranzitního režimu. Celní zákon upravuje
tuto problematiku v §§ 124 - 126, prováděcí
vyhláška k celnímu zákonu ve znění
platné novely pak v §§ 33 - 55b.
V čl. 5 - 8 jsou obsažena obecná ustanovení
o plnění formalit při vývozu, dovozu
a tranzitu zboží a způsob vyplňování
Jednotného dokladu. Tato pravidla jsou akceptována
prováděcí vyhláškou k celnímu
zákonu ve znění platné novely.
V čl. 10 a 11 jsou uvedeny zásady činnosti
Smíšeného výboru který byl zřízen
za účelem správy Úmluvy o zjednodušení
formalit ve zbožovém styku a zabezpečování
jejího řádného provádění.
Dodatky I - III spolu s přílohami 1 - 3 úmluvy
obsahuj vzory tiskopisů Jednotného dokladu, používaných
v rámci společného tranzitního režimu,
a pravidla pro tisk, vyplňováni a používání
Jednotného dokladu.
Součástí předkládaného
materiálu je rovněž návrh Usnesení
č. 1/1995 Smíšeného výboru ES-ESVO
"Zjednodušení formalit" o pozvání
PR, MR, ČR a SR k přístupu k Úmluvě
o zjednodušen formalit ve zbožovém styku a návrh
Usnesení č.2 ke změně dodatku I této
Úmluvy.
Čl. 1 - 6 stanoví definice společného
tranzitního režimu a používaných
pojmů, v čl. 7 - 12 jsou uvedena základní
pravidla pro provádění tohoto režimu.
V české legislativě jsou ustanovení
pro aplikaci režimu tranzitu uvedena v §§ 139 -
144 celního zákona. Další úprava
se předpokládá v novele celního zákona,
a to zejména precizováním povinností
deklaranta v režimu tranzitu, stanovením okamžiku
ukončení režimu tranzitu a zániku odpovědnosti
ručitele.
Poskytování záruky dle čl.10 Úmluvy
je v české legislativě upraveno ustanoveními
Hlavy třinácté, Dílu druhého
celního zákona, kde jsou již obsaženy
všechny druhy záruk ve smyslu Úmluvy. Navrhovaná
novela celního zákona mění a doplňuje
ustanovení §§ 254 - 258 a §§ 260 a
263, aby plně odpovídala předpisům
EU a ustanovením Úmluv. V novele prováděcí
vyhlášky k celnímu zákonu v platném
znění a jejich přílohách jsou
pak podrobně stanovena pravidla způsobu uvádění
údajů o zajištění celního
dluhu do jednotné celní deklarace, včetně
uvedení vzorů tiskopisů záručních
dokladů, které budou plně odpovídat
tiskopisům, předepsaným Úmluvou.
Čl. 13 upravuje poskytování úřední
pomoci v souvislosti se zjištěním nesprávného
postupu nebo protiprávního jednání
při provádění společného
tranzitního režimu, čl. 13a obsahuje ustanovení
o poskytování úřední pomoci
při vymáhání pohledávek, a
to podle pravidel, uvedených v příloze IV
této Úmluvy. Článek 13a spolu s přílohou
IV vstoupí v platnost dnem 1.7.1996, a to na základě
Doporučení č.l/94 Smíšeného
výboru EHS-ESVO "Společný tranzitní
režim". úřední pomoc, která
bude poskytována k vymáhání pohledávek
ve prospěch smluvních stran, nemá oporu v
českých právních předpisech
a jde tedy nad rámec současné právní
úpravy. Tato úřední pomoc se bude
aplikovat na základě Úmluvy.
V čl. 14 a 15 jsou uvedeny zásady činnosti
Smíšeného výboru, který byl zřízen
za účelem správy Úmluvy o společném
tranzitním režimu a zabezpečování
jejího řádného provádění.
Ustanovení o společném tranzitním
režimu, která je v rámci jejich aplikace nutno
splnit, jsou obsažena v přílohách I
a II Úmluvy. Pravidla vyplňování Jednotného
dokladu a jeho formální i obsahové náležitosti,
spolu se vzory používaných tiskopisů,
jsou obsažena v příloze III Úmluvy.
Součástí předkládaného
materiálu je rovněž návrh Usnesení
č.l Smíšeného výboru ES-ESVO
"Společný tranzitní režim"
o pozváni PR, MR, ČR a SR k přístupu
k Úmluvě o společném tranzitním
režimu, návrh Usnesení č.2 ke změně
dodatku I - IV přílohy III k této Úmluvě
a návrh Usnesení č.3 k provádění
čl. 34b odst.2 přílohy 2 Úmluvy.
OPÍRAJÍCE SE o dohodu o volném obchodě,
uzavřenou mezi Společenstvím a jednotlivými
zeměmi ESVO,
OPÍRAJÍCE SE o společné prohlášení,
které přijali ministři zemí ESVO a
členských států Společenství
i Komise Evropských společenství v Luxemburku
dne 9. dubna 1984 a které obsahuje výzvu k vytvoření
evropského hospodářského prostoru,
zvláště pak s ohledem na zjednodušení
hraničních formalit a pravidel o původu,
PŘI UVÁŽENÍ, že se Společenství
v rámci akčního programu k posílení
vnitřního trhu usneslo, že zavede od 1. ledna
1988 ve zbožovém styku uvnitř Společenství
jednotný administrativní doklad,
PŘI UVÁŽENÍ, že je vhodné
zjednodušit také formality ve zbožovém
styku mezi Společenstvím a zeměmi ESVO i
mezi jednotlivými zeměmi ESVO, zvláště
pak zavedením jednotného administrativního
dokladu,
PŘI UVÁŽENÍ, že se tato Úmluva
nesmi vykládat v tom smyslu, že zbavuje smluvní
strany jejich závazků, které vyplývají
z jiných mezinárodních smluv,
SE USNESLY uzavřít tuto Úmluvu:
(1) V této Úmluvě se stanoví opatření
pro zjednodušení formalit ve zbožovém
styku mezi smluvními stranami; pro tento účel
se zavede jednotný administrativní doklad (dále
jen Jednotný doklad), který je nutno používat
nehledě na druh a původ zboží pro všechny
celní režimy při vývozu a dovozu, jakož
i pro společný tranzitní režim (dále
jen tranzitní režim), platný mezí smluvními
stranami pro přepravu zboží.
(2) Ve smyslu Úmluvy je "třetí zemí"
každá země, která není smluvní
stranou této Úmluvy.,
(3) Od okamžiku, kdy přistoupení země
dle článku 11a jako nové smluvní strany
nabyde účinnosti, platí výlučně
pro účely této Úmluvy každé
ustanovení, které se týká zemí
ESVO, podle smyslu i pro tuto zemi.
Formality spojené se zbožovým stykem mezi smluvními
stranami se plní pomocí Jednotného dokladu,
pro který je třeba používat formuláře
podle vzorů v dodatku I k této Úmluvě.
Jednotný doklad slouží podle případu
buď jako celní prohlášení nebo
jako doklad pro vývoz, pro tranzitní režim
nebo pro dovoz.
K Jednotnému dokladu smí navíc smluvní
strana požadovat pouze ty správní doklady,
které
- se výslovně požadují k provádění
právních předpisů, platných
u příslušné smluvní strany, jejichž
aplikace by nebyla zabezpečena při použití
samotného Jednotného dokladu:
- se požadují na základě jiných
mezinárodních úmluv, kterých je smluvní
stranou;
- jsou požadovány zúčastněnými,
aby mohli na požádání získat
určité výhody nebo určité usnadnění.
(1) Tato Úmluva nebrání smluvním stranám,
aby s ohledem na další zjednodušení pro
zúčastněné používaly zjednodušené
postupy, a to i s použitím zařízení
na zpracování dat.
(2) Zjednodušené postupy mohou umožnit, že
příslušné zboží nemusí
být dodáno celnímu úřadu a
na toto zboží nemusí být předloženo
celní prohlášení; dále může
být povoleno podání neúplného
celního prohlášení. V těchto
případech musí být dodatečně
předloženo celní prohlášení,
které se souhlasem příslušných
úřadů může být periodickým
souhrnným celním prohlášením,
předloženým ve lhůtě určené
těmito úřady.
V případech podle odstavce 1 je možné
povolit používání obchodních
dokladů namísto Jednotného dokladu.
Jestliže se použije Jednotný doklad, mohou zúčastnění
pro splnění všech formalit spojených
s vývozem a dovozem přiložit se souhlasem příslušných
úřadů namísto doplňujících
seznamů k Jednotnému dokladu seznamy obvyklé
v obchodě, ve kterých je zboží popsané.
(3) Tato Úmluva nebrání smluvním stranám
- při poštovním styku (listovní a balíková
pošta) upustit od používáni Jednotného
dokladu;
- upustit od písemného celního prohlášení;
- s ohledem na další zjednodušení formalit
pro svůj veškerý obchodní styk nebo
pro dílčí oblasti mezi sebou uzavírat
dohody nebo úmluvy;
- u zásilek, které zahrnují několik
druhů zboží, používat pro splnění
formalit v tranzitních režimech namísto doplňkových
listů k Jednotnému dokladu ložné listy;
- povolit, aby se celní prohlášení zhotovovala
podle podmínek stanovených příslušnými
úřady případně bez formuláře
pomocí veřejných nebo soukromých zařízení
na zpracování dat;
- povolit; aby příslušné úřady
požadovaly pro zpracování celního prohlášení
zavedení takových dat do svých systémů
na zpracování dat, která jsou potřebná
pro splnění příslušných
formalit, případně bez podání
písemného celního prohlášení;
- povolit, aby příslušné úřady
v případě použiti systému na
zpracování dat pro zpracování celního
prohlášení určily, aby se vývoz,
tranzit nebo dovoz buď uskutečnily pomocí Jednotného
dokladu, který zhotoví tento systém, nebo
- pokud takový doklad nebude zhotoven - zavedením
dat do zařízení na zpracování
dat;
- uplatnit zjednodušení, která schválil
Smíšený výbor formou usnesení
podle článku 11, odstavec 3.
(1) Ustanovení o plnění formalit potřebných
při vývozu, tranzitu a při dovozu pomocí
Jednotného dokladu jsou uvedena v dodatku II k této
Úmluvě.
(2) Společné kódy, které je třeba
použít ve formulářích uvedených
v dodatku I, jsou uvedeny v dodatku III k této Úmluvě.
(1) Celní prohlášení je třeba
vyplnit v jednom z úředních jazyků
smluvních stran, který příslušné
úřady země schválily a ve kterém
se plní formality pro vývoz nebo tranzit. Celní
úřad země určení nebo tranzitní
země může případně na
deklarantovi. nebo na jeho zástupci v této zemi
požadovat překlad celního prohlášení
do úředního jazyka nebo do jednoho z úředních
jazyků této země.
(2) Odchylně od odstavce 1 se musí celní
prohlášení vyplnit v jednom z úředních
jazyků země dovozu vždy tehdy, jestliže
se prohlášení v této zemi podává
na jiných exemplářích celního
prohlášení, nežli jsou exempláře,
předkládané celnímu úřadu
v zemi vývozu nebo v zemi odeslání.
(1) Deklarant nebo jeho zástupce může pro každý
jednotlivý úsek režimu použitého
při. přepravě zboží mezi smluvními
stranami použít ty výtisky celního prohlášení,
které jsou potřebné pro splnění
formalit pouze v tomto jednom úseku a ke kterým
mohou být případně přiloženy
výtisky, potřebné pro splnění
formalit v některém z následujících
úseků.
(2) Uplatnění odstavce 1 nesmí být
spojené se zvláštní podmínkou
příslušných úřadů.
Aniž by byla jakkoliv dotčena zvláštní
ustanovení o hromadných zásilkách,
mohou však příslušné úřady
počítat s tím, že budou formality pro
vývoz a tranzitní režim splněny na témže
tiskopise pomocí výtisků, které jsou
pro tyto formality určeny.
V případech podle článku 7 se příslušné
úřady přesvědčí, jak
dalece je to jen možné, o tom, zda údaje, které
jsou obsaženy v jednotlivých oddílech vyplněných
výtisků celního prohlášení
souhlasí.
(1) Pro zajištění plynulého zbožového
styku mezi smluvními stranami a pro usnadnění
odhalování závad nebo porušování
předpisů, si poskytnou celní úřady
těchto zemí navzájem na požádání
- a pokud uváží, že je to v zájmu
druhé smluvní strany, z vlastního podnětu
- všechny informace, které jsou k dispozici (včetně
zpráv a zjištění vypracovaných
správními úřady) a které mají
význam pro řádné provádění
této Úmluvy.
(2) Úřední pomoc je možné částečně
nebo zcela odmítnout nebo odepřít, pokud
je dožádaná země toho názoru,
že by tato pomoc byla na újmu. její bezpečnosti,
veřejného pořádku ("order public")
nebo jiných závažných zájmů,
nebo že by bylo porušeno výrobní, obchodní
nebo profesní tajemství.
(3) Při odepření nebo odmítnutí
úřední pomoci je třeba žádající
zemi neodkladně sdělit příslušné
rozhodnutí a jeho zdůvodnění.
(4) Požádá-li celní úřad
některé země o úřední
pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, kdyby byl o ní
požádán, poukáže na tuto skutečnost
ve své žádosti. Je na uvážení
dožádaného celního úřadu,
zda této žádosti vyhoví.
(5) Informace získané podle odstavce 1 se smějí
použít pouze pro účely této Úmluvy
a požívají ochrany, kterou informacím
tohoto druhu poskytuje vnitrostátní právo
země, která tyto informace obdržela. Tyto informace
se smějí použít pro jiné účely
pouze s písemným souhlasem celního úřadu,
který je poskytl, a s výhradou omezení, která
tento úřad uložil.
(1) Ustanovuje se Smíšený výbor, v němž
je zastoupena každá smluvní strana této
Úmluvy.
(2) Smíšený výbor jedná za souhlasu
všech stran.
(3) Smíšený výbor se schází
v případě potřeby, nejméně
však jedenkrát ročně. Každá
smluvní strana může požádat o svolání
zasedání.
(4) Smíšený výbor si stanov jednací
řád, který mezi jiným upravuje svolávání
zasedání, jmenování předsedy
a dobu jeho setrvání. ve funkci.
(5) Smíšený výbor může vytvářet
podvýbory a pracovní skupiny, které mu při.
plnění úkolů napomáhají.
(1) Úkolem Smíšeného výboru je
spravovat tuto Úmluvu a zabezpečovat její
řádné provádění. Aby
mohl tuto činnost vykonávat, musí být
smluvními stranami pravidelně informován
a praktických zkušenostech s používáním
této Úmluvy; Smíšený výbor
vyslovuje doporučení a v případech
podle odstavce 3 přijímá usnesení.
(2) Smíšený výbor doporučuje
zejména:
a) změny této Úmluvy;
b) všechna ostatní opatření., která
jsou potřebná k provádění Úmluvy.
(3) Smíšený výbor se usnese na změnách
dodatků k této Úmluvě, na zjednodušeních,
uvedených v článku 4 odstavec 3 poslední
pomlčka, jakož i na pozvání třetím
zemím ve smyslu článku 1 odst. 2, aby přistoupily
k této Úmluvě podle postupu v čl.
11a). Mimo pozvání třetím zemím
budou tato usnesení prováděna smluvními
stranami dle jejich vlastních právních předpisů.
(4) Jestliže přijal zástupce některé
smluvní strany ve Smíšeném výboru
usnesení s výhradou splnění ústavních
předpokladů, nabývá usnesení
platnosti, pokud v něm není uvedeno žádné
datum, prvního dne druhého měsíce
po písemném oznámení o zrušení
výhrady.
(5) Usnesení Smíšeného výboru
ve smyslu odstavce 3, kterým pozve třetí
zemi k přistoupení k této Úmluvě,
bude doručeno Generálnímu sekretariátu
Rady Evropských společenství, který
je oznámí příslušné třetí.
zemi společně se zněním Úmluvy,
platným k tomuto dni.
(6) Po okamžiku uvedeném v odstavci 5 příslušná
třetí země může být zastoupena
pozorovateli ve Smíšeném výboru, podvýborech
a pracovních skupinách.
(1) Každá třetí země, které
bude doručeno příslušné pozvání
od depozitáře Úmluvy na základě
usnesení Smíšeného výboru, se
může stát smluvní stranou této
Úmluvy.
(2) Třetí země pozvaná k přistoupení
se stane smluvní stranou této Úmluvy uložením
listiny o přistoupení u Generálního
sekretariátu Rady Evropských společenství.
K této listině je nutno připojit překlad
Úmluvy v úředním jazyce (úředních
jazycích) přistupující třetí
země.
(3) Přístup nabývá účinnosti
prvního dne druhého měsíce po uložení
listiny o přistoupení.
(4) Depozitář oznámí smluvním
stranám datum uložení listiny o přistoupení
i datum, kdy přistoupení nabývá účinnosti.
(5) Doporučení a usnesení, která vyslovil,
resp. na kterých se usnesl Smíšený výbor
dle čl. 11 odstavce 2 a 3 mezi. datem uvedeným v
odstavci 1 a datem, kdy přistoupení nabývá
účinnosti, budou třetí zemi pozvané
k přistoupení též oznámena Generálním
sekretariátem Rady Evropských společenství.
Přijetí těchto dokumentů je předmětem
prohlášení v listině o přistoupení
nebo ve zvláštní. listině, která
bude uložena u Generálního sekretariátu
Rady Evropských společenství do šesti
měsíců po jejich oznámení.
Nebude-li prohlášení uloženo v této
lhůtě, přistoupení se stane neplatným.
Každá smluvní strana přijme vhodná
opatření,aby zabezpečila účinné
a vyvážené provádění této
Úmluvy, přičemž se musí brát
ohled na nutnost co nejrozsáhlejšího odstraňování
formalit, které přepravu zboží zatěžují,
a na to, aby se k všestranné spokojeností vyřešily
potíže, které vznikly při uplatňování
ustanovení této Úmluvy.
Smluvní strany se vzájemně informují
o předpisech, které pro provádění
této Úmluvy vydají.
Dodatky jsou součástí této Úmluvy.
(1) Tato Úmluva platí. jednak pro území,
ve kterých se uplatňuje smlouva o založení.
Evropského hospodářského společenství
a její pravidla, a jednak pro území. zemí
ESVO.
(2) Tato Úmluva platí také pro Knížectví
Lichtenštejnsko, pokud bude toto knížectví
spojeno se Švýcarskou konfederací smlouvou
o celní unii.
Každá smluvní, strana může při
dodržení dvanáctiměsíční
lhůty tuto Úmluvu vypovědět; písemná
výpověď se musí adresovat depozitáři
uvedenému v článku 17, který tuto
výpověď oznámí všem ostatním
smluvním stranám.
(1) Tata Úmluva nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1988, pokud smluvní strany uložily své
listiny o přijetí do 1. listopadu 1987 v Generálním
sekretariátu Rady Evropských společenství,
který plní roli depozitáře.
(2) Jestliže nenabyde tato Úmluva platnosti dne 1.
ledna 1988, nabyde platnosti prvního dne druhého
měsíce po uložení poslední listiny
o přijetí.
(3) Depozitář oznámí smluvním
stranám datum uložení listiny o přijetí
každé smluvní strany a datum nabytí
platnosti této Úmluvy.
Tato Úmluva je sepsána v prvopise v dánském,
německém, anglickém, finském, francouzském,
řeckém, islandském, italském, holandském,
norském, portugalském, švédském
a španělském jazyce, přičemž
každé znění je stejně závazné;
je uložena v archivu Generálního sekretariátu
Rady Evropských společenství; tento sekretariát
dodá každé smluvní straně jednu
ověřenou kopii.
Dáno v Interlaken dne 28.dubna 1987
Tento dodatek obsahuje následující vzory:
- Přílohu 1: vzor tiskopisu Jednotného dokladu
dle článku 1, odstavce 1 písm. a) dodatku
II
- Přílohu 2: vzor tiskopisu Jednotného dokladu
dle článku 1, odstavce 1 písm. b) dodatku
II
- Přílohu 3: vzor tiskopisu doplňkových
listů dle článku 1, odstavce 2 písm.
a) dodatku II
- Přílohu 4: vzor tiskopisu doplňkových
listů dle článku 1, odstavce 2 písm.
b) dodatku II