Základní fond Pojišťovny je tvořen v roce 1992 příděly ze státního rozpočtu České republiky.
Pojišťovna je povinna v období prvních dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřít smlouvu s každým zdravotnickým zařízením, které o to požádá. Každé zdravotnické zařízení je v tomto období povinno uzavřít smlouvu s Pojišťovnou, pokud o to Pojišťovna požádá. Tato povinnost se v roce 1992 nevztahuje na zdravotnická zařízení financovaná ze státního rozpočtu České
republiky.
Správní rada Ústřední pojišťovny, Dozorčí rada Pojišťovny, Správní rada Okresní pojišťovny a Dozorčí rada Okresní pojišťovny se ustaví do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Česká národní rada zvolí ředitele Pojišťovny do jednoho měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(1) Účinností tohoto zákona zaniká Správa všeobecného zdravotního pojištění, zřízená při ministerstvu zdravotnictví České republiky.
(2) Právním nástupcem této organizace se dnem účinnosti tohoto zákona stává Pojišťovna.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992 s výjimkou § 4 písm. a) a § 7 písm. b), pokud jde o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu České republiky, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Změna: 10/1993 Sb., 15/1993 Sb.
Změna: 60/1995 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Tento zákon upravuje vznik, činnost a zánik resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven 1) (dále jen "zaměstnanecká pojišťovna") a jejich vztah k Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.2)
-------------------
1) § 12 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
2) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
(1) Resortní zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí všeobecné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance všech organizací založených nebo zřízených jedním ministerstvem České republiky anebo podléhající ucelené části tohoto ministerstva.
(2) Oborovou zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí všeobecné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance jednoho oboru.
(3) Podnikovou zaměstnaneckou pojišťovnou je pojišťovna, která provádí všeobecné zdravotní pojištění zejména pro zaměstnance jednoho nebo více podniků.
(4) Další zaměstnaneckou pojišťovnou
je pojišťovna s meziresortní a mezioborovou působností.
(1) K (založení zaměstnanecké pojišťovny) provádění všeobecného zdravotního pojištění je třeba povolení.
O udělení povolení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Na rozhodování se vztahují obecné předpisy o správním řízení,9) není-li dále stanoveno jinak.
(2) O udělení povolení podle odstavce 1 se rozhoduje po posouzení
a) údajů uvedených v žádosti o povolení (§ 4 odst. 2),
b) věcných, finančních a organizačních předpokladů pro činnost zaměstnanecké pojišťovny,
c) reálnosti předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny.
--------------------
9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
(1) Žadatelem o povolení podle § 3 může být právnická osoba se sídlem na území České republiky.
(2) V žádosti o povolení žadatel uvede
a) předpokládaný název a sídlo zaměstnanecké pojišťovny; z názvu musí být zřejmé, že jde o zaměstnaneckou pojišťovnu,
b) rozbor předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny,
c) závazek žadatele, že uhradí náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny s uvedením způsobu zajištění splnění tohoto závazku,
d) věcné, finanční a organizační předpoklady pro činnost zaměstnanecké pojišťovny,
e) banku, která povede pro zaměstnaneckou pojišťovnu finanční prostředky,
f) závazek, že zaměstnanecká pojišťovna dosáhne do jednoho roku od založení počtu nejméně 50 000 pojištěnců,
g) způsob (likvidace) zrušení zaměstnanecké pojišťovny v případě nesplnění závazků podle písmen c), d) nebo f).
(3) K žádosti žadatel připojí návrhy zakládací listiny a statutu zaměstnanecké pojišťovny a návrh prvního zdravotně pojistného plánu.
(4) O žádosti rozhodne Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí do 180 dnů ode dne jejího doručení. Součástí povolení podle § 3 je schválení návrhu statutu zaměstnanecké pojišťovny. O návrhu prvního zdravotně pojistného plánu rozhoduje Ministerstvo (financí) zdravotnictví po vyjádření Ministerstva (zdravotnictví) financí.
(5) Povolení podle § 3 se uděluje na dobu neurčitou; povolení není převoditelné na jinou osobu. Změna skutečností podle odstavce 2 písm. a), e) nebo g) a změny statutu zaměstnanecké pojišťovny podléhají schválení Ministerstvem zdravotnictví.
(1) Před podáním žádosti o povolení k (založení zaměstnanecké pojišťovny) provádění všeobecného zdravotního pojištění je žadatel povinen složit na zvlášť k tomu zřízený vázaný účet v tuzemské bance peněžní prostředky (dále jen "kauce") ve výši 50 000 000 Kč.
(2) Dnem zápisu zaměstnanecké pojišťovny do obchodního rejstříku přecházejí práva ke kauci na zaměstnaneckou pojišťovnu. Zaměstnanecká pojišťovna převede kauci do rezervního fondu.
(3) Pravomocným rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, kterým se zamítá žádost o povolení k (založení zaměstnanecké pojišťovny) provádění všeobecného zdravotního pojištění, se uvolňuje kauce k volné dispozici žadatele.
Statut zaměstnanecké pojišťovny obsahuje zejména rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny, obecné zaměření zdravotní politiky, zásady hospodaření a způsob zveřejňování výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny.
(1) Zaměstnanecká pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(2) Zaměstnanecká pojišťovna je nositelem všeobecného zdravotního pojištění pro pojištěnce,3) kteří jsou u ní zaregistrováni.
(3) Zaměstnanecká pojišťovna se zapisuje do obchodního rejstříku.
--------------------
3) § 3 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.
(1) Zaměstnanecká pojišťovna se zrušuje
a) sloučením se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky nebo splynutím nebo sloučením s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou. Povolení ke sloučení nebo splynutí zaměstnaneckých pojišťoven vydává Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Se žádostí se předkládá nový zdravotně pojistný plán. Zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny doložit, že budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny s výjimkou podmínky podle § 4a,
b) likvidací, po předchozím vyčerpání jiných opatření. Rozhodnutí o likvidaci musí obsahovat způsob převodu pojištěnců do Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zaměstnanecké pojišťovny. Vypořádání majetku a závazků zaměstnanecké pojišťovny se řídí obecně závaznými právními předpisy.4)
(2) Nesplněním závazku podle § 4 odst. 2 písm. f) se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje a vstupuje do likvidace. Ministerstvo zdravotnictví může v případě opakovaného neschválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky nebo výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny rozhodnout o zrušení zaměstnanecké pojišťovny a vstupu do likvidace. Prostředky základního fondu zdravotního pojištění [§ 16 odst. 1 písm. a)] se převedou Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky k přerozdělení. Majetkový zůstatek, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek),10) se převede žadateli o povolení podle § 3 nebo jeho právnímu nástupci. Neexistuje-li žadatel o povolení podle § 3 ani jeho právní nástupce, převede se Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky rozdělí likvidační zůstatek poměrně podle počtu pojištěnců jednotlivým zdravotním pojišťovnám a příslušnou částku jim převede.
--------------------
4) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.
10) § 75 odst. 1 obchodního zákoníku.)
(1) Zaměstnanecká pojišťovna zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Návrh na výmaz podává zanikající zdravotní pojišťovna nebo likvidátor. Zániku zaměstnanecké pojišťovny předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací.
(2) Bez likvidace se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje
a) sloučením se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky, nebo
b) splynutím nebo sloučením s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou.
(3) Sloučení se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky oznámí neprodleně zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvu zdravotnictví. Sloučení nebo splynutí zaměstnaneckých pojišťoven vyžaduje povolení. Toto povolení vydává Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Se žádostí o povolení se předkládá nový zdravotně pojistný plán. Zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny doložit, že budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, s výjimkou podmínky podle § 4a.
(4) Při sloučení přechází veškerý majetek, závazky a pohledávky na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky nebo na zaměstnaneckou pojišťovnu, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje. Ke Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo k zaměstnanecké pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje, přecházejí rovněž všichni pojištěnci zrušované zaměstnanecké pojišťovny. Při splynutí přechází veškerý majetek, závazky a pohledávky na novou zaměstnaneckou pojišťovnu, která splynutím vznikla; všichni pojišťěnci zrušovaných zaměstnaneckých pojišťoven přecházejí k nově vzniklé zaměstnanecké pojišťovně.
(5) Oznámení o sloučení nebo splynutí jsou povinny zaměstnanecké pojišťovny neprodleně předat Centrálnímu registru pojištěnců vedenému Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky. Současně s oznámením jsou povinny předat Centrálnímu registru pojištěnců též povolení podle odstavce 3, pokud ho bylo ke sloučení nebo splynutí třeba.
(6) Zaměstnanecká pojišťovna se zrušuje s likvidací, jestliže:
a) jí bylo Ministerstvem zdravotnictví odejmuto povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, nebo
b) o to zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvo
zdravotnictví požádá.
(7) Ministerstvo zdravotnictví může odejmout povolení podle odstavce 6 písm. a), jestliže:
a) opatření uložená Ministerstvem zdravotnictví k nápravě nedostatků v hospodaření, zejména pokud jde o platební způsobilost zaměstnanecké pojišťovny, nesplnila svůj účel a tento účel nemohl být splněn ani zavedením nucené správy, nebo
b) nucená správa nesplnila svůj účel, nebo
c) vláda opakovaně neschválila zdravotně pojistný plán nebo opakovaně neschválila výroční zprávu zaměstnanecké pojišťovny, nebo
d) pokud zaměstnanecká pojišťovna závažným způsobem porušuje právní předpisy, nebo
e) zaměstnanecká pojišťovna nesplnila své závazky podle § 4 odst. 2 písm. c), d) a f).
(1) Vstup zaměstnanecké pojišťovny do likvidace se zapisuje na návrh Ministerstva zdravotnictví do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá název zaměstnanecké pojišťovny s dovětkem "v likvidaci".
(2) Ode dne zápisu do obchodního rejstříku jedná jménem společnosti likvidátor, popřípadě likvidátoři, které jmenuje Ministerstvo zdravotnictví. Likvidátor je povinen nejpozději následující pracovní den oznámit den vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace Centrálnímu registru pojištěnců a informovat veřejnost o dni vstupu do likvidace prostřednictvím sdělovacích prostředků. Likvidátor je dále povinen sestavit ke dni vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace likvidační účetní rozvahu a přehled o majetku zaměstnanecké pojišťovny a předat tyto údaje Ministerstvu zdravotnictví.
(3) Likvidátor provádí jen úkony, které směřují k likvidaci zaměstnanecké pojišťovny. Při výkonu této působnosti provádí zejména úhrady za poskytnutou zdravotní péči zdravotnickým zařízením, popřípadě dalším subjektům, které poskytly zdravotní péči pojištěncům likvidované zdravotní pojišťovny. K úhradě zdravotní péče je oprávněn použít prostředky základního fondu, rezervního fondu, popřípadě dalších účelových fondů zřízených zaměstnaneckou pojišťovnou.
(4) Jestliže likvidátor zjistí předlužení zaměstnanecké pojišťovny, podá bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu.
(5) Ke dni skončení likvidace sestaví likvidátor účetní závěrku a předloží ji Ministerstvu zdravotnictví ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace. Současně navrhne převedení zbývajících prostředků základního fondu a rezervního fondu na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Likvidátor dále předloží návrh na převedení majetkového zůstatku, pokud z likvidace takový zůstatek vyplynul, žadateli o povolení podle § 3, který uhradil náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny nebo jeho právnímu nástupci; majetkový zůstatek může být převeden pouze do výše prostředků, které žadatel prokazatelně vložil do zaměstnanecké pojišťovny. Neexistuje-li žadatel o povolení podle § 3 ani jeho právní nástupce,nebo pokud žadateli nebo právnímu nástupci nebyl převeden celý majetkový zůstatek, navrhne převedení majetkového zůstatku nebo zbývající části majetkového zůstatku na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Po schválení účetní závěrky, konečné zprávy a návrhu na převedení prostředků Ministerstvem zdravotnictví, likvidátor tento převod provede.
(6) Do 30 dnů po skončení likvidace zaměstnanecké pojišťovny podá likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz zaměstnanecké pojišťovny z obchodního rejstříku.
(7) Odměnu likvidátora určuje Ministerstvo zdravotnictví.
((1) Kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny provádí Ministerstvo financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby zaměstnanecká pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména uvedla svou činnost do souladu s tímto zákonem, předpisy o všeobecném zdravotním pojištění a schváleným zdravotně pojistným plánem,
b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.)
(1) Kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí. Zaměstnanecká pojišťovna je k tomu účelu povinna vždy do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat tomuto ministerstvu zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven prostřednictvím sdělovacích prostředků. Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví závažné nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, zejména nerovnováhu v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny (zejména pokud jde o její platební způsobilost) nebo nenaplnění rezervního fondu nebo nedodržování tohoto zákona či dalších předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo nedodržování schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby zaměstnanecká pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, nebo
b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.
(2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánu zaměstnanecké pojišťovny a právní úkony ředitele zaměstnanecké pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatné.
(3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je zaměstnanecká pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.
(4) Správce je zaměstnancem Ministerstva (financí) zdravotnictví nebo Ministerstva (zdravotnictví) financí. Nejpozději následující pracovní den po zavedení nucené správy správce oznámí tuto skutečnost Centrálnímu registru pojištěnců a informuje veřejnost o dni, k němuž byla zavedena nucená správa, prostřednictvím sdělovacích prostředků. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají zaměstnanecké pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost. Tato povinnost platí i po skončení nucené správy.
(5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr (financí) zdravotnictví na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.
(6) Nesplní-li nucená správa svůj účel, postupuje se přiměřeně (podle § 6 odst. 1 písm. b)) podle § 6 odst. 7 tohoto zákona.
(1) Zaměstnanecká pojišťovna poskytuje vedle všeobecného zdravotního pojištění i další smluvní zdravotní pojištění a připojištění přesahující rámec potřebné zdravotní péče 5) pro okruh pojištěnců předem určený v zdravotně pojistném plánu.
(2) Zaměstnanecká pojišťovna zprostředkovává úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče zaměstnancům, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči (dále jen "specifická zdravotní péče").
----------------------
5) § 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.
Organizační strukturu, postavení správní a dozorčí rady a ostatních orgánů zaměstnanecké pojišťovny upraví statut, který schvaluje Ministerstvo zdravotnictví.
(1) Pojištěnci, zaměstnavatelé pojištěnců a stát jsou zastoupeni v orgánech zaměstnanecké pojišťovny každý jednou
třetinou. Souhlasu všech přítomných zástupců státu je vždy třeba k platnosti rozhodnutí orgánů zaměstnanecké pojišťovny o:
a) změně hodnoty bodu, nebo
b) zřizování účelových fondů, nebo
c) schválení zásad smluvní politiky, nebo
d) schválení typových smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče, nebo
e) žádosti zaměstnanecké pojišťovny o úvěr, nebo
f) nákupu nemovitostí, nebo
g) nákupu základních prostředků v pořizovací ceně vyšší než 1,000.000 Kč, nebo
h) převzetí ručitelského závazku, nebo
i) použití prostředků rezervního fondu ke krytí schodku základního fondu.
(2) Zástupci zaměstnavatelů a zástupci pojištěnců zaměstnanecké pojišťovny jsou voleni; způsob voleb stanoví volební řád příslušné zaměstnanecké pojišťovny.
(3) Zástupce státu jmenuje a odvolává Ministerstvo zdravotnictví.
(4) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který dosáhl věku nejméně 25 let. Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo
obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zaměstnanecká pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.
Zaměstnanecká pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a vykonává právo hospodaření s majetkem jí svěřeným.
(1) Příjmy zaměstnanecké pojišťovny zahrnují platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu.
(2) Dalšími příjmy zaměstnanecké pojišťovny mohou být
a) příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance, a to na úhradu zdravotnických výkonů uvedených v § 8 odst. 2,
b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů zaměstnanecké pojišťovny,
c) příjmy plynoucí z majetkových sankcí stanovených zvláštním zákonem,6)
d) dary a ostatní příjmy.
-------------------
6) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb.
(1) Výdaji zaměstnanecké pojišťovny jsou
a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními,
b) platby jiným zdravotním pojišťovnám anebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny,
c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině.
d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny v rámci schváleného zdravotně pojistného plánu; maximální výši nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.
(2) Dalšími výdaji zaměstnanecké pojišťovny mohou být
a) platby za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče,
b) příspěvky na výstavbu, modernizaci a rekonstrukci zdravotnických zařízení,
c) příspěvek na pořízení speciální zdravotnické techniky,
d) úhrady nákladů nad rámec potřebné zdravotní péče.
Zaměstnanecká pojišťovna vytváří svůj vlastní účetní a informační systém, který musí navazovat na státní statistickou evidenci a respektovat požadavky průkaznosti.
(1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditorall) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů,11) (dále jen "auditor")
a) ověření účetní závěrky zaměstnanecké pojišťovny,
b) ověření výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny za příslušný rok.
(2) (Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu
auditora.12)) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v termínech stanovených Ministerstvem zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů předložit tomuto ministerstvu návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.12); zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu předkládá Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí vládě České republiky. Schválenou výroční zprávu zaměstnanecká pojišťovna vhodným způsobem zveřejní.
((3) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a výroční zprávy za minulý rok podle odstavce 2 schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády.)
(3) Zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu schvaluje vláda. Při schvalování zdravotně pojistného plánu posuzuje zejména soustavu smluvních zdravotnických zařízení zaměstnanecké pojišťovny z hlediska dostupnosti zdravotní péče pro pojištěnce a dále vyváženost příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny. Vláda má právo uplatnit ke zdravotně pojistnému plánu výhrady. V takovém případě může zaměstnanecká pojišťovna do 30 dnů ode dne uplatnění výhrad, předložit nový návrh. Pokud vláda opakovaně neschválí výroční zprávu, nebo návrh zdravotně pojistného plánu, rozhodne Ministerstvo zdravotnictví o zrušení zdravotní pojišťovny podle § 6 odst. 6 písm. a). Do doby schválení zdravotně pojistného plánu hospodaří zaměstnanecká pojišťovna podle návrhu zdravotně pojistného plánu. Vláda podá Poslanecké sněmovně zprávu o schválených zdravotně pojistných plánech a o výročních zprávách zaměstnaneckých pojišťoven.
(4) Zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny obsahuje plán příjmů a výdajů včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou
pojišťovnou v ambulantní péči v oborech praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, gynekolog a stomatolog a v ústavní péči v oborech interna, pediatrie, chirurgie, gynekologie a porodnictví, anesteziologie a resuscitace, neurologie, ortopedie, urologie, psychiatrie, tuberkulózy a respiračních nemocí, dermatovenerologie, ophtalmologie, otorhinolaryngologie a infekce
včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče.
--------------
11) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
12) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.
(1) Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje
a) základní fond zdravotního pojištění,
b) rezervní fond.
(2) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet fond pro úhradu závodní preventivní a specifické zdravotní péče (§ 13 odst. 2), další účelové fondy podle rozhodnutí správní rady této pojišťovny a v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem zaměstnanecké pojišťovny.
(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zabezpečit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání prostředků.
(4) Způsob tvorby a použití fondů zaměstnanecké pojišťovny a uložení finančních prostředků fondů stanoví ministerstvo financí České republiky vyhláškou.
(1) Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče. Je tvořen především platbami pojistného plně nebo částečně hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění.
(2) Schodky vzniklé při hospodaření s tímto fondem jsou kryty finančními prostředky rezervního fondu.
(1) Minimální výše rezervního fondu činí 3% průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká pojišťovna může použít nejvýše 30% finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. (Rezervní fond používá zaměstnanecká pojišťovna k doplnění základního fondu v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Zaměstnanecká pojišťovna je
povinna rezervní fond naplnit do dvou let ode dne založení). Rezervní fond slouží ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout pod minimální výši. Nejde-li o případy uvedené v předchozí větě, je zaměstnanecká pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do tří let ode dne získání povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění.
(2) V případě vyčerpání jedné poloviny tohoto fondu je zaměstnanecká pojišťovna povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví návrh opatření.
(3) Je-li vyčerpání fondu uvedené v odstavci 2 způsobeno nedostatky v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, rozhodne Ministerstvo zdravotnictví o dohledu nad dalším hospodařením zaměstnanecké pojišťovny, případně o dalších opatřeních k řešení vzniklých nedostatků.
(1) Finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu zaměstnanecké pojišťovny a příjmy plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtovaných touto pojišťovnou v oblasti všeobecného zdravotního pojištění je zaměstnanecká pojišťovna povinna použít na zlepšení zdravotní péče poskytované svým pojištěncům anebo navrhnout snížení sazby pojistného.
(2) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance.7)
(3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení13) a podnikat14) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění.
------------------------
7) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb.
13) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
14) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
Platby pojistného, příjmy od zaměstnavatelů na úhradu plateb za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, příjmy plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut, poplatků z prodlení podle zvláštního zákona,6) dary a příspěvky nepodléhají daňové povinnosti.
-----------------
6) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb.
(1) Zaměstnanecká pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém zaměstnanecké pojišťovny.
(2) Používání údajů z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(1) Členové a náhradníci orgánů zaměstnanecké pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního
systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k zaměstnanecké pojišťovně.Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu.
(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.
(1) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zaměstnanecká pojišťovna je povinna v případě, že se u ní přihlásí ke všeobecnému zdravotnímu pojištění jako její pojištěnec fyzická osoba, které je poskytována zdravotní péče na základě zákona o všeobecném zdravotním pojištění,8) oznámit vznik tohoto pojistného vztahu do osmi dnů pojišťovně, u níž byla tato fyzická osoba zdravotně pojištěna.
(2) Vznikne-li nesplněním povinnosti podle odstavce 1 škoda, je zdravotní pojišťovna, která ji způsobila, povinna ji nahradit. Způsob náhrady této škody se řídí obecně závaznými právními předpisy.
-------------------
8) § 9 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.
(1) Za porušení povinností uvedených v § 15 odst. 2 může
Ministerstvo (financí) zdravotnictví uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. Za porušení povinností podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění15) může Ministerstvo zdravotnictví uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč.
(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode
dne, kdy se (příslušné ministerstvo) Ministerstvo zdravotnictví dozvědělo o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti porušení povinnosti.
(3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění.16)
(4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí zaměstnanecká pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.
-------------------
15) § 23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb.
16) § 20 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.
(1) Základní a rezervní fond zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny se nevytváří příděly ze státního rozpočtu České republiky.
(2) V roce 1992 musí žadatel pokrýt náklady na zřízení zaměstnanecké pojišťovny ze svého disponibilního zisku.
Zaměstnanecká pojišťovna ministerstva vnitra České republiky a Vojenská zdravotní pojišťovna mohou upravit ve svém statutu práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 4 a 10 tohoto zákona odchylně.
(1) Orgány zaměstnanecké pojišťovny se ustaví do šesti měsíců ode dne jejího zřízení.
(2) Pro podrobnou úpravu ustavení orgánů zaměstnanecké pojišťovny ve statutu, úpravu jejich postavení, činnosti a stanovení délky jejich funkčního období se použijí přiměřeně ustanovení zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.2)
------------------------
2) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. července 1992, s výjimkou § 12 odst.
1 a § 17 odst. 1, ve věcech týkajících
se placení pojistného a přirážek
k pojistnému, které nabývají účinnosti
dnem 1. ledna 1993.