(1) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů je povinna při plnění oznamovací povinnosti 31) sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Osoba samostatně výdělečně činná je dále povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo organizace, má-li ho přiděleno, a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh. Tyto údaje je tato osoba povinna doložit.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna do osmi dnů po podání daňového přiznání za zdaňované období předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu a doklad o dni podání daňového přiznání. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem,32) jsou osoby uvedené v tomto odstavci povinny nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty předložit údaje uvedené v předchozí větě současně s dokladem o dni, kdy mělo být daňové přiznání podáno.
(3) Změní-li se dodatečně údaje oznámené podle odstavců 1 a 2, jsou tyto osoby povinny ohlásit změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomu účelu vyplní tyto osoby opravný přehled podle odstavce 2.
-----------------------
31) § 9 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.
32) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti31) sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště.
(2) Zaměstnavatelé jsou povinni oznámit zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, do osmi dnů změnu údajů podle předchozího odstavce a dále ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.
(3) Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance.
(4) Skutečnosti uvedené v předchozích odstavcích jsou zaměstnavatelé povinni doložit.
(1) Za neplnění nebo porušení povinností stanovených v § 22 odst. 3 písm. a) a b), § 24 odst. 2 a 3, § 25 a § 28 větě druhé může příslušná zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50 000 Kčs za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.
(2) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.
(3) Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokut, postupuje se stejně jako u pojistného.32a)
(4) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.
-------------------------
32a) § 18 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.
Pokud se podle zvláštního předpisu 33) uhrazuje vyplacená náhrada mzdy, mzdového vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiná obdobná plnění, uhrazuje se zaměstnavateli pojistné, které je povinen z těchto plnění platit (§ 5); to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce 34) a pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace, 35) pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.
-----------------------
33) Např. § 125 odst. 7 zákoníku práce, § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
34) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce.
35) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.
(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.
(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
(1) Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Vojenská zdravotní pojišťovna sděluje potřebné údaje k vedení registru o všech svých pojištěncích se zřetelem na způsob vedení registru všeobecného zdravotního pojištění a s ohledem na potřebu ochrany utajovaných skutečností.
(2) Státní orgány a jiné právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny na výzvu pojišťovny uvedené v odstavci 1 a ve lhůtách touto pojišťovnou stanovených sdělovat této pojišťovně údaje potřebné pro vedení registru pojištěnců. Tyto údaje se poskytují bezplatně.
(3) Zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 1 oznamuje ministerstvu financí České republiky vždy k 12. dni v měsíci změny v registru týkající se počtu pojištěnců, za které platí pojistné stát.37)
(4) V termínu uvedeném v odstavci 3 poskytuje zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 1 údaje o změnách též dalším zdravotním pojišťovnám zřízeným podle zvláštního zákona.28)
(5) Na úhradě nákladů za vedení registru pojištěnců se podílejí další zdravotní pojišťovny28) podle počtu svých pojištěnců. Úhradu těchto nákladů je Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky povinna vést odděleně od ostatních nákladů.
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky vydává tiskopisy potřebné k hlášení údajů stanovených tímto zákonem. Tyto tiskopisy jsou plátci pojistného povinni používat.
(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1.lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za měsíce leden a únor 1993 vypočtenou z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 platí od měsíce března 1993 do dne podání daňového přiznání za rok 1993 zálohy na pojistné z vyměřovacího základu, který odpovídá 35% rozdílu mezi předpokládanými příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992 a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 3.
(1) Zálohu na pojistné, kterou zaplatil zaměstnavatel do 20. ledna 1993, vrátí zdravotní pojišťovna, která zálohu přijala, ve dvou splátkách splatných do 15. března a do 15. června 1994. K tomu sdělí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně výši zaplacené zálohy, číslo účtu, na který byla zaplacena, a den jejího zaplacení.
(2) Pohledávku za zdravotní pojišťovnou podle odstavce 1 nesmí zaměstnavatel započíst proti pohledávce zdravotní pojišťovny na pojistné. Ustanovení § 14 se nepoužije.
(3) Penále, které nebylo za nezaplacenou zálohu vyměřeno do 30. dubna 1995, již nelze vyměřit. Povinnost zdravotní pojišťovny vrátit zálohy, u nichž zaměstnavatel nesdělil údaje podle odstavce 1, končí dnem 30. června 1995.
Týká se zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění
Týká se zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
Zdravotní pojišťovny nejsou v roce 1993 povinny vytvářet rezervní fond.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Změna: 592/1992 Sb., 10/1993 Sb.
Změna: 60/1995 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Zřizuje se Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky(dále jen "Pojišťovna") se sídlem v Praze.
(1) Pojišťovna provádí všeobecné zdravotní pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny.
(2) Pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
Pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a vykonává právo hospodaření s majetkem jí svěřeným.
Příjmy Pojišťovny zahrnují:
a) platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu,
b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů Pojišťovny,
c) příjmy plynoucími z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtované Pojišťovnou,
d) dary a ostatní příjmy.
Výdaje Pojišťovny zahrnují:
a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními,
b) platby jiným zdravotním pojišťovnám nebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům Pojišťovny,
c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině, 1)
d) náklady na činnost Pojišťovny v rámci schváleného zdravotně pojistného plánu; maximální výši nákladů na činnost Pojišťovny stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.
------------------------------------------------------------------
1) § 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
(1) Rozpočet Pojišťovny je sestaven a realizován tak, aby výdaje nepřevýšily příjmy Pojišťovny v příslušném rozpočtovém roce. Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zúčtovává v roční závěrce vůči rezervnímu fondu.
(2) Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora2) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů2) (dále jen "auditor"),
a) ověření účetní závěrky Pojišťovny,
b) ověření výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok.
((3) Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.3)
(4) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády. Schválenou výroční zprávu Pojišťovna vhodným způsobem zveřejní.)
(3) Pojišťovna je povinna v termínech stanovených Ministerstvem zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů předložit tomuto ministerstvu návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.3). Zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu předkládá Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí vládě České republiky.
(4) Zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu schvaluje vláda. Při schvalování zdravotně pojistného plánu vláda posuzuje zejména soustavu smluvních zdravotnických zařízení Pojišťovny z hlediska dostupnosti zdravotní péče pro pojištěnce a dále vyváženost příjmů a výdajů. Zdravotně pojistný plán Pojišťovny může vláda schválit s výhradou. Výhrada je pro Pojišťovnu závazná. Vláda podá Poslanecké sněmovně zprávu o schváleném zdravotně pojistném plánu, účetní závěrce a výroční zprávě Pojišťovny. Schválenou výroční zprávu Pojišťovna vhodným způsobem zveřejní.
(5) Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem (financí) zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem (zdravotnictví) financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.
(6) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů Pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené Pojišťovnou, způsob zajištění
dostupnosti služeb nabízených Pojišťovnou v ambulantní péči v oborech praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, gynekolog a stomatolog a v ústavní péči v oborech interna, pediatrie, chirurgie, gynekologie a porodnictví, anesteziologie a resuscitace, neurologie, ortopedie, urologie, psychiatrie, tuberkulózy a respiračních nemocí, dermatovenerologie, ophtalmologie, otorhinolaryngologie a infekce včetně předpokládané
soustavy zdravotnických zařízení, se kterými Pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče.
(7) Finanční prostředky získané vlastními zdroji vytvořenými využíváním fondů Pojišťovny a příjmy plynoucími z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtovaných Pojišťovnou je povinna použít na zlepšení zdravotní péče svým pojištěncům nebo navrhnout snížení sazeb pojistného.
---------------------
2) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
3) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.
(1) Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy:
a) základní fond zdravotního pojištění, který slouží k úhradě zdravotní péče plně nebo částečně hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění a je tvořen platbami pojistného,
b) rezervní fond. Minimální výše rezervního fondu činí 3% průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Pojišťovna může použít nejvýše 30% finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá Pojišťovna (k doplnění základního fondu zdravotního pojištění) ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof (nebo Pojišťovnou nezaviněného významného poklesu výběru pojistného); výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Nejde-li o případ uvedený v předchozí větě, je Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši,
c) další účelové fondy podle rozhodnutí Správní rady Ústřední pojišťovny v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem.
(2) Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance.4)
(3) Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení5) a podnikat6) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění.
-----------------------
4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb.
5) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
(1) Kontrolu činnosti Pojišťovny provádí (Ministerstvo financí) Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti Pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby Pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména uvedla svou činnost do souladu s tímto zákonem, předpisy o všeobecném zdravotním pojištění a schváleným zdravotně pojistným plánem,
b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.
(2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánů Pojišťovny a právní úkony ředitele Pojišťovny a prokuristy Pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatná.
(3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení,7) pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je Pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.
(4) Správce je zaměstnancem Ministerstva (financí) zdravotnictví nebo Ministerstva (zdravotnictví) financí. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají Pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost; tato povinnost platí i po skončení nucené správy.
(5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr (financí) zdravotnictví na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti Pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.
--------------
7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
((1) V případě zjištění bilanční nerovnováhy je Pojišťovna povinna předložit prostřednictvím ministra zdravotnictví návrh opatření vládě.)
(1) Pojišťovna je povinna vždy do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů. V případě zjištění bilanční nerovnováhy je současně povinna předložit tomuto ministerstvu návrh opatření. Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí předloží návrh opatření vládě. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření Pojišťovny prostřednictvím sdělovacích prostředků.
(2) V případě platební neschopnosti Pojišťovny zaručuje uhrazení nákladů poskytnuté zdravotní péče po vyčerpání prostředků rezervního fondu státní rozpočet České republiky ve formě návratné finanční výpomoci.
(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu České republiky může činit nejvýše 50% prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb vzniklých nárůstem nemocnosti v důsledku prokázaného výskytu hromadných onemocnění. Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout až po vyčerpání prostředků rezervního fondu. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je schválený zdravotně pojistný plán. O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje vláda České republiky.
Pojišťovna je povinna zajistit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání finančních prostředků.
Pojišťovna vytváří svůj vlastní účetní a informační systém, který musí navazovat na státní statistickou evidenci a respektovat požadavky průkaznosti.
(1) Příděly do fondů Pojišťovny, kterými jsou platby pojistného, příjmy plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut, poplatků z prodlení podle zvláštního zákona, dary a příspěvky, nepodléhají daňové povinnosti.
(2) Pojišťovna je osvobozena od soudních a správních poplatků.
Organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústřední pojišťovna, okresní pojišťovny a úřadovny, které jsou detašovanými pracovišti okresních pojišťoven. Organizaci a postavení organizačních složek Pojišťovny podrobně upraví organizační řád Pojišťovny.
(1) Ústřední pojišťovna řídí činnost všech organizačních složek Pojišťovny.
(2) Ústřední pojišťovna rozhoduje o:
a) jmenování vedoucího Okresní pojišťovny, a to na návrh Správní rady Okresní pojišťovny,
b) jednotném účetním systému,
c) jednotném informačním systému,
d) koncepci zdravotní politiky Pojišťovny,
e) vnitřním systému právní služby Pojišťovny.
(3) Ústřední pojišťovna zabezpečuje součinnost s ústředními orgány státní správy a dalšími orgány, právnickými, popřípadě fyzickými osobami.
(1) Okresní pojišťovny a jejich úřadovny vykonávají činnost jménem Pojišťovny v rozsahu pravomocí svěřených jim organizačním řádem Pojišťovny. Organizační řád Pojišťovny rovněž stanoví sídla okresních pojišťoven a úřadoven Pojišťovny. Okresní pojišťovny rozhodují ve všech otázkách, které nejsou svěřeny Ústřední pojišťovně podle § 13 odst. 2.
(2) Organizační řád Pojišťovny stanoví územní působnost okresních pojišťoven; organizační řády okresních pojišťoven stanoví územní působnost úřadoven Pojišťovny.
(1) Ředitelství Ústřední pojišťovny realizuje rozhodnutí Sboru zástupců a Správní rady Ústřední pojišťovny, řídí činnost Pojišťovny a okresních pojišťoven.
(2) Ředitelství Ústřední pojišťovny tvoří ředitel Pojišťovny, prokurista Pojišťovny a zástupci z řad vedoucích jednotlivých úseků Ústřední pojišťovny. Ředitelství má nejvýše 5 členů.
(3) Ředitel Pojišťovny a prokurista Pojišťovny jsou statutárními zástupci Pojišťovny a jednají jejím jménem.
(4) Ředitele Pojišťovny volí na návrh Správní rady Ústřední pojišťovny Poslanecká sněmovna Parlamentu.
(5) Prokuristu Pojišťovny a vedoucí jednotlivých úseků Ústřední pojišťovny jmenuje ředitel Pojišťovny na návrh Správní rady Ústřední pojišťovny.
(1) Vedoucího Okresní pojišťovny jmenuje a odvolává ředitel Ústřední pojišťovny na návrh Správní rady Okresní pojišťovny.
(2) Ředitelství Okresní pojišťovny provádí rozhodnutí Správní rady Okresní pojišťovny a Ústřední pojišťovny.
(1) Orgány Pojišťovny a orgány okresních pojišťoven zabezpečují účast pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu na řízení Pojišťovny.
(2) Orgány Pojišťovny jsou Sbor zástupců, Správní rada Ústřední pojišťovny a Dozorčí rada.
(3) Orgány okresních pojišťoven jsou Správní rada a Dozorčí rada.
(1) Členem orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na území České republiky, který dosáhl věku nejméně 25 let. (Členem orgánu Pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší
organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým
uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče.) Členem orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče, nebo který je vlastníkem nebo spoluvlastníkem nebo provozovatelem anebo členem statutárního orgánu zdravotnického zařízení, se kterým uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.
(2) Do každého orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny jsou na stejné funkční období voleni nebo jmenováni nejméně tři náhradníci. Náhradníci nastupují na místo členů, jejichž členství je ukončeno v průběhu jejich funkčního období anebo na místo členů, kteří nemohou z vážných důvodů po dobu přesahující jeden kalendářní měsíc plnit úkoly vyplývající z jejich funkce v Pojišťovně nebo Okresní pojišťovně. Náhradník vykonává funkci za člena jen po dobu, po kterou vážné důvody na straně člena trvají.
(3) Člen Správní rady Ústřední pojišťovny nebo Okresní pojišťovny nemůže být současně členem Dozorčí rady Pojišťovny nebo Okresní pojišťovny a nemůže jím být ani v následujícím funkčním období. Člen Správní rady Ústřední pojišťovny nemůže být současně ani členem Správní rady Okresní pojišťovny, člen Dozorčí rady Pojišťovny nemůže být současně členem Dozorčí rady Okresní pojišťovny.
(4) Funkční období člena orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny činí dva roky.
(5) Jmenovaný člen orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny může vykonávat opětovně tutéž funkci nejvýše ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích.
(6) Člen orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny nevykonává svou funkci v pracovněprávním vztahu k Pojišťovně s výjimkou ředitele Pojišťovny. Má nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce. Za výkon funkce mu lze poskytnout odměnu, o které rozhoduje Sbor zástupců.
(7) Pravidla jednání a způsob rozhodování orgánů Pojišťovny a orgánů Okresní pojišťovny upraví jednací řád Pojišťovny.
(1) Sbor zástupců jako nejvyšší orgán Pojišťovny rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se její činnosti jako celku, zejména:
a) schvaluje stanovy, organizační a jednací řád Pojišťovny,
b) schvaluje zprávu o činnosti Pojišťovny,
c) rozhoduje o věcech přesahujících rámec běžného hospodaření,
d) rozhoduje o věcech společného zájmu Ústřední pojišťovny a okresních pojišťoven,
e) schvaluje rozpočet a účetní závěrku předložené Správní radou Ústřední pojišťovny po projednání v Dozorčí radě Pojišťovny a výroční zprávu Pojišťovny.
(2) Sbor zástupců se skládá ze všech členů Správní rady Ústřední pojišťovny, jednoho zástupce ředitelství Ústřední pojišťovny a jednoho zástupce Správní rady z každé Okresní pojišťovny.
(1) Správní rada Ústřední pojišťovny rozhoduje o důležitých věcech, které souvisí s činností Ústřední pojišťovny a předkládá výroční zprávu o činnosti Pojišťovny Sboru zástupců.
(2) Správní radu tvoří deset členů - zástupců státu, deset členů - zástupců pojištěnců a deset členů - zástupců zaměstnavatelů pojištěnců. Správní rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnosti
rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů; souhlasu všech přítomných zástupců státu je vždy třeba k platnosti rozhodnutí Správní rady o: a) změně hodnoty bodu, nebo
b) zřizování účelových fondů, nebo
c) schválení zásad smluvní politiky, nebo
d) schválení typových smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče, nebo e) žádosti Pojišťovny o úvěr, nebo
f) nákupu nemovitostí, nebo
g) nákupu základních prostředků v pořizovací ceně vyšší než 1,000.000 Kč, nebo
h) převzetí ručitelského závazku, nebo
i) použití prostředků rezervního
fondu ke krytí schodku základního fondu.
(3) Správní rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Správní rady.
(4) Předseda, popřípadě místopředseda svolává a řídí jednání Správní rady.
(5) Zástupce státu do Správní rady jmenuje vláda České republiky.
(6) Zástupce pojištěnců do Správní rady volí Poslanecká sněmovna Parlamentu.
(7) Zástupce zaměstnavatelů pojištěnců
do Správní rady jmenuje organizace podnikatelů
zřízená podle zvláštního
zákona.
(1) Dozorčí rada Pojišťovny dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů Pojišťovny a její celkové hospodaření. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do účetních dokladů všech organizačních složek Pojišťovny a orgánů Pojišťovny a zjišťovat stav a způsob hospodaření Pojišťovny.
(2) Dozorčí rada Pojišťovny projednává rozpočet a účetní závěrku pojišťovny a své stanovisko předkládá Sboru zástupců.
(3) Dozorčí radu Pojišťovny tvoří tři členové - zástupci státu, tři členové - zástupci pojištěnců a tři členové - zástupci zaměstnavatelů pojištěnců.
(4) Zástupce státu jmenuje do Dozorčí rady Pojišťovny ministerstvo financí České republiky, ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvo zdravotnictví České republiky.
(5) Zástupce pojištěnců volí do Dozorčí rady Pojišťovny Poslanecká sněmovna Parlamentu.
(6) Zástupce zaměstnavatelů pojištěnců jmenuje do Dozorčí rady Pojišťovny organizace podnikatelů zřízená podle zvláštního zákona.
(1) Správní rada Okresní pojišťovny rozhoduje o všech otázkách činnosti Okresní pojišťovny, pokud si rozhodování o nich nevyhradí Správní rada Ústřední pojišťovny. Schvaluje organizační řád Okresní pojišťovny.
(2) Správní rada Okresní pojišťovny schvaluje zprávy o kontrole a zprávu o činnosti předložené jí Dozorčí radou Okresní pojišťovny.
(3) Správní rada Okresní pojišťovny má devět členů. Tvoří ji pět zástupců pojištěnců a čtyři zástupci zaměstnavatelů pojištěnců.
(4) Správní rada Okresní pojišťovny volí ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda, popřípadě místopředseda svolává a řídí jednání Správní rady Okresní pojišťovny. Správní rada Okresní pojišťovny je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů.
(5) Zástupce pojištěnců volí okresní shromáždění okresu, v němž má Okresní pojišťovna sídlo. Zástupce pojištěnců Pražské okresní pojišťovny volí zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zástupce pojištěnců Okresní pojišťovny města Brna, Ostravy a Plzně volí zastupitelstva těchto měst.
(6) Zástupce zaměstnavatelů pojištěnců jmenuje organizace podnikatelů zřízená podle zvláštního zákona.
(1) Dozorčí rada Okresní pojišťovny dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů Pojišťovny v rámci příslušné Okresní pojišťovny. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do účetních dokladů příslušné Okresní pojišťovny a Správní rady Okresní pojišťovny a zjišťovat stav a způsob hospodaření příslušné Okresní pojišťovny.
(2) Dozorčí rada Okresní pojišťovny kontroluje účetní závěrky a předkládá je Správní radě Okresní pojišťovny ke schválení.
(3) Dozorčí rada Okresní pojišťovny má pět členů. Tvoří ji tři zástupci pojištěnců a dva zástupci zaměstnavatelů pojištěnců.
(4) Zástupce pojištěnců volí okresní shromáždění okresu, v němž má Okresní pojišťovna sídlo. Zástupce pojištěnců Pražské okresní pojišťovny volí zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zástupce pojištěnců města Brna, Ostravy a Plzně volí zastupitelstva těchto měst.
(5) Zástupce zaměstnavatelů pojištěnců jmenuje organizace podnikatelů zřízená podle zvláštního zákona.
(1) Ústřední pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém Pojišťovny. Okresní pojišťovny a úřadovny jsou uživateli tohoto systému.
(2) Používání údajů z informačního systému Pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému Pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených (tímto) zvláštním zákonem 8/.
(1) Členové a náhradníci orgánů Pojišťovny nebo Okresní pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k Pojišťovně nebo Okresní pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2) Pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.
(3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu.
(1) Za porušení povinností uvedených v § 6 odst. 3 může Ministerstvo (financí) zdravotnictví uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. Za porušení povinnosti podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění8) může Ministerstvo zdravotnictví uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč.
(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se (příslušné ministerstvo) Ministerstvo zdravotnictví dozvědělo o porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti porušení povinnosti. Na rozhodování o pokutách se vztahují obecné předpisy o správním řízení.7)
(3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem (ministerstva) Ministerstva zdravotnictví (,které ji uložilo); toto ministerstvo pokutu též vybírá.
(4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí Pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.
----------------------
8) § 23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992
Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění zákona
č. 59/1995 Sb.