Ministerstvo hospodářství podle § 143 odst. 1 písm. k) zákonač. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu(stavební zákon) ve znění zákona č. ./1995 Sb., stanoví:
Vyhláška stanoví základní požadavky na územně technickéřešení staveb a na účelové a stavebně technické řešenístaveb, které náleží do působnosti stavebních úřadů a orgánůobcí podle §§ 117, 118, 119, 123 a 124 zákona.
(1) Podle této vyhlášky se postupuje při navrhování,povolování, ohlašování, provádění, kolaudaci, užívánía odstraňování staveb a při výkonu státního stavebníhodohledu na stavbách.
(2) Podle ustanovení vyhlášky, která stanoví územnětechnické požadavky na stavby, se postupuje též připořizování územně plánovací dokumentace, územněplánovacích podkladů a při rozhodování o umístěnístaveb.
(3) Při nástavbách, přístavbách, stavebních úpravách a přizměnách v užívání staveb se postupuje podle tétovyhlášky přiměřeně.
(4) Vyhláška se nevztahuje na stavby, které jsou kulturnímipamátkami.1)
(5) Požadavky obsažené v části první až čtvrté platí provšechny druhy staveb, které náleží do působnostistavebních úřadů a orgánů obcí, není-li v části pátéuvedeno jinak. Požadavky uvedené v části páté platí provybrané druhy staveb, jejichž charakter zvláštnípožadavky vyžaduje.
(1) Základní pojmy jako stavba, změna stavby, jednoduchástavba a drobná stavba jsou uvedeny v § 139a stavebníhozákona.
(2) Pro účely této vyhlášky se vymezují tyto další pojmy:
a) Budova je samostatně využitelná, zastřešená stavba pevně spojená s půdou, přístupná osobám a vhodná nebo určená k tomu, aby sloužila ochraně osob, zvířat nebo věcí.
b) Bytový dům je stavba určená k celoročnímu bydlení, ve které převažuje funkce bydlení a která není určena pro typ rodinného bydlení.
c) Byt je soubor místností a prostorů pod společným uzavřením, výjimečně jednotlivá místnost, který svým stavebně technickým, funkčním uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na celoroční bydlení.
d) Obytná místnost je část bytu (obývací pokoj, ložnice, jídelna, pracovna, obytná kuchyň), která splňuje požadavky této vyhlášky.
__________
1) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 242/1992 Sb.
e) Příslušenství bytu je část bytu, která slouží jako vstupní prostor, prostor pro vaření pokud není obytnou kuchyní, prostor pro uskladnění potravin, uložení úklidových předmětů, prostor pro osobní hygienu a umístění záchodové mísy, popř. místnost pro domácí práce, dále šatny, lodžie, balkóny nebo terasy.
f) Pobytová místnost je místnost určená k užívání osobami, ne však pro celoroční bydlení (např. kancelář, laboratoř, hotelový a nemocniční pokoj, obchodní a pracovní místnost), splňující požadavky této vyhlášky.
(3) Další pojmy jsou podle potřeby uvedeny v příslušných částech vyhlášky.
(1) Umístění staveb musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí, zdravotním požadavkům a požadavkům z hlediska ochrany životního prostředí a předpokládanému rozvoji území, vyjádřenému v územně plánovací dokumentaci, popř. v územně plánovacích podkladech.
(2) Při umísťování staveb se musí respektovat vazby na existující nebo navrhované stavby a veřejná prostranství, v okolí a okolní krajinu.
(3) Umístění staveb musí umožňovat napojení na inženýrské sítě a na veřejné komunikace, popř. na veřejná prostranství mimo případy, kdy to stavba svojí povahou nevyžaduje.
(4) Mimo stavební pozemek lze trvale umístit jen přípojky staveb na inženýrské a dopravní sítě.
(5) Dočasné stavby se nesmí umísťovat v urbanisticky exponovaných polohách, na plochách veřejné zeleně, na veřejných komunikacích a veřejných prostranstvích.
(6) Energetická a telekomunikační vedení se v zastavěných částech obcí umísťují pod zem.
(1) Pozemek, určený k zastavění musí svými vlastnostmi, zejména polohou, tvarem, velikostí a základovými poměry umožňovat realizaci stavby a její bezpečné užívání.
(2) Zasahuje-li stavební pozemek do ochranného pásma, musí být dodrženy podmínky a požadavky stanovené zvláštními předpisy pro příslušné ochranné pásmo.2)
(3) Zasahují-li stavební pozemky do ochranných pásem vzájemně se překrývajících, musí stavba splňovat podmínky všech dotčených ochranných pásem.
(4) Zeleň na nezastavěných částech stavebních pozemků se musí v nejvyšší míře zachovat a chránit.
_________________
2) Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 55/1984 Sb. a zákona č. 213/1993 Sb.
Zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, ve znění zákona č.104/1974 Sb. a zákona č. 230/1992 Sb.
Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon)
Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 86/1992 Sb.
Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci
Vyhláška č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách
Vyhláška č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů
Vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek
Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti podzemních a povrchových vod
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření předsednictva ČNR č. 47/1992 Sb. Zákon č. 87/1992 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
(1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky hygienické, popř. veterinární, požární ochrany, bezpečnosti a civilní obrany a umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území.
(2) Jsou-li v některé z protilehlých částí stěn sousedních budov okna obytných místností, nesmí být jejich odstup menší než výška vyšší stěny.
(3) Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m.
Vzdálenost rodinných domů od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m.
Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých částí stěn nejsou okna obytných místností.
Toto ustanovení neplatí pro případy komplexně řešené skupinové zástavby.
(4) Vzájemné odstupy staveb pro individuální rekreaci nesmí být menší než 3 m.
(5) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace, kromě staveb s podloubím.
(6) Vzdálenost průčelí školských staveb, v nichž jsou okna učeben, musí být nejméně 10 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace.
(7) Vzájemné odstupy se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkónů, lodžií, teras a od hranic pozemků a okraje vozovky silnice nebo místní komunikace.
(1) Všechny stavby musí mít zajištěn kapacitně vyhovující přístup z veřejné nebo účelové pozemní komunikace, pokud to charakter stavby a její umístění vyžaduje.
(2) Přístupové komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného provozu a podle druhu stavby též přístupu požární techniky.
(1) Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu, odpovídající druhu stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
(2) Stavby musí být vybaveny potřebným výpočtem stanoveným, počtem odstavných a parkovacích stání na pozemku stavby, a to jako součást stavby samotné nebo jako její provozně neoddělitelná část.
U bytových domů mohou být odstavná a parkovací stání umístěna i mimo pozemek stavby.
(1) Stavby podle druhu a potřeby musí mít zajištěnu pitnou,popř. užitkovou vodu a vodu pro hašení požárů, potřebné energie včetně tepelné a zařízení pro nakládánís odpadními vodami, a umožňovat napojení na telekomunikační síť.
(2) Každá přípojka stavby na veřejný vodovod a energetickou síť musí být samostatně uzavíratelná.Místa uzávěrů musí být přístupná a trvale označená.
(1) Vždy musí být oploceny pozemky staveb,
a) které mohou působit nepříznivě na životní prostředí (výrobní stavby s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, stavby živočišné výroby) nebo takových, kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat (stavby nápravných zařízení, kasáren, infekčních pavilónů nemocnic, uzavřených psychiatrických oddělení, zoologických zahrad, rezervací zvěře, staveb živočišné výroby, apod.);
b) které je třeba chránit před okolními vlivy (vodárenská zařízení, potravinářské závody ap.) a pozemky staveb se zařízením, které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob (jaderná zařízení, regulační, měřicí stanice apod.).
(2) Oplocení nesmí svým rozsahem a tvarem narušit charakter stavby ani prostředí.3)
(3) Provedení oplocení nesmí ohrožovat bezpečnost osob, zejména osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
(1) Negativní účinky staveb a jejich zařízení na životní prostředí, tj. škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod a komunikací, oslňování a zastínění budov nesmí překročit limity, stanovené příslušným předpisem.4)
__________________
3) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb.
4) Vyhláška MZd. č. 45/1966 Sb. o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.
(2) Stavby, jejichž užíváním vznikají odpady, musí mít vyřešeno nakládání s odpady (shromažďování, likvidaci, popř. druhotné využití) podle zvláštních předpisů. 5)
(3) Zařízení a prostory pro nakládání s odpady musí být umístěny v souladu s hygienickými požadavky a s požadavky na ochranu životního prostředí.
(1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými cestami pro dopravu materiálu tak, aby se stavby mohly řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a nadměrnému obtěžování okolí, zvláště hlukem, prachem apod., ohrožování bezpečnosti provozu na veřejných komunikacích, k znečišťování komunikací,
ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k vodovodním sítím a požárním zařízením.
(2) Na staveništi lze dočasně umisťovat zařízení dodavatelů stavby v rozsahu nezbytném pro provedení stavby a po dobu stanovenou rozhodnutím stavebního úřadu.
(3) Na staveništích památkových rezervací a chráněných oblastech národních kulturních památek a přírodních rezervacích lze umísťovat zařízení staveniště pokud jsou přenosná nebo pojízdná.
(4) Odvádění srážkových vod ze staveniště musí být zabezpečeno tak, aby se zabránilo rozmočení povrchů, zejména vozovek.
(5) Podzemní energetické, telekomunikační, vodovodní a kanalizační sítě v prostoru staveniště se vyznačí polohově a výškově nejpozději před předáním staveniště.
------------
5) Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech; vyhláška MŽP ČR č. 401/1991 Sb., o programech odpadového hospodářství; nařízení vlády ČR č. 521/1991 Sb., o vedení evidence odpadů; opatření FVŽP (částka 69/1991 Sb.), kterým se vyhlašuje kategorizace a katalog odpadů.
(6) Veřejná prostranství a pozemní komunikace, dočasně užívané pro staveniště, kdy je zachováno jejich současné užívání veřejnosti (chodníky, podchody ap.) se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit a udržovat. Podle potřeby se musí oddělit vozovka od chodníků pevnými ochranami proti rozstřiku vody a bláta.
(7) Veřejná prostranství a komunikace se pro staveniště použijí jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době. Před ukončením jejich užívání se musí uvést do původního stavu pokud nedojde k dohodě o jejich následném využití.
(8) Další ustanovení pro ochranu staveniště, osob a životního prostředí jsou uvedena ve zvláštním předpisu.6)
----------
6) Vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích (část čtvrtá a pátá).
Základními požadavky na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb jsou
a) mechanická odolnost a stabilita,
b) požární bezpečnost,
c) hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí,
d) bezpečnost při užívání,
e) úspora energie a ochrana tepla,
f) uživatelnost staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
(1) Stavba i její změna musí být navržena a provedena tak, aby zatížení a jiné vlivy, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě a při jejím případném odstraňování, nemohly způsobit
a) náhlé, pozvolné nebo postupné zřícení, popř. jiné destruktivní poškození kterékoliv části stavby ani přilehlé stavby,
b) větší stupeň nepřípustného přetvoření (deformace konstrukce nebo vznik trhlin), které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a použitelnost stavby nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby,
c) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti technických zařízení stavby nebo zařízení připojených ke konstrukci následkem deformace nosné konstrukce,
d) ohrožení provozuschopnosti veřejných komunikací v dosahu stavby a ohrožení bezpečnosti osob nalézajících se na těchto komunikacích,
e) ohrožení provozuschopnosti inženýrských sítí v dosahu stavby,
f) poškození explozí, nárazem, přetížením apod. v rozsahu neúměrném původní příčině, kterým by bylo možno bez nepřijatelných potíží nebo nákladů předejít nebo je alespoň omezit.
(2) U staveb sloužících zajištění bezpečnosti zásobování obyvatelstva vodou nebo energií, musí být nosné a nenosné konstrukce navrženy a provedeny tak, aby nedošlok trvalému ani dočasnému nepředvídanému ohrožení provozuschopnosti stavby jako celku.
(3) Nosné konstrukce musí být navrženy a provedeny tak, aby podobu předpokládané životnosti s příslušným stupněm spolehlivosti a hospodárnosti vyhověly požadovanému účelua odolaly všem zatížením a vlivům, které se mohou vyskytnout při provádění a užívání stavby.
(4) Stavby na území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seismických účinků se navrhují též s ohledem napředpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seismické činnosti na povrch.
(1) Požární bezpečnost stavby je schopnost stavby zabránit ztrátám na životech a zdraví osob, popř. zvířat a ztrátám na majetku v případě požáru; dosahuje se jí vhodným urbanistickým začleněním stavby, jejím dispozičním, konstrukčním a materiálovým řešením, popř. požárně bezpečnostními opatřeními.
(2) Požární úsek je prostor stavby, ohraničený od ostatní části stavby, popř. od sousední stavby požárně dělicími konstrukcemi.
(3) Požární odolnost je doba, po kterou jsou stavební konstrukce nebo požární uzávěry schopny odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž došlo k porušení jejich funkce.
(4) Úniková cesta je komunikace, která umožňuje bezpečnou evakuaci osob ze stavby ohrožené požárem nebo z její části a volné prostranství, popř. přístup požárních jednotek.
(1) K zabránění ztrát na životech a zdraví osob, popř. zvířat a ztrát na majetku musí být všechny stavby podle druhu a potřeby navrženy a provedeny tak, aby
a) zůstala zachována stabilita a únosnost konstrukcí po dobu určenou podle odstavce 4
b) bránily šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby,
c) bránily šíření požáru mimo stavbu, např. na sousední stavbu nebo její část,
d) umožnily bezpečnou evakuaci osob a evakuovatelných zvířat z hořící nebo požárem ohrožené stavby, popř. její části na volné prostranství nebo do jiného požárem neohroženého prostoru,
e) umožnily účinný zásah požárních jednotek při hašení a zásahových pracích.
(2) Stavebními úpravami nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti stavby, snížení bezpečnosti osob ani ke ztížení požárního zásahu.
(3) Stavba se musí dělit do požárních úseků, přesahuje-li její velikost mezní rozměry požárního úseku, nebo jsou-li ve stavbě provozy, které musí tvořit samostatné požární úseky (např. chráněné únikové cesty).
(4) Stavební konstrukce všech staveb musí vykazovat požární odolnost stanovenou podle stupně požární bezpečnosti požárního úseku, popř. podle přesnějších výpočtových metod. Nezávisle na tom nesmějí nosné konstrukce zajišťující stabilitu stavby mít nižší požární odolnost než
a) 60 minut u budov s 9 až 12 podlažími,
b) 90 minut u budov s 13 až 20 podlažími,
c) 120 minut u budov s více než 20 podlažími.
(1) K zajištění evakuace osob musí z každého požárního úseku vést únikové cesty, které svým rozmístěním, kapacitou a technickým vybavením vytvářejí předpoklady k bezpečnému úniku osob na volné prostranství nebo do prostorů, kde unikající osoby nemohou být ohroženy požárem.
(2) Chráněné únikové cesty musí tvořit samostatný větratelný požární úsek bez požárního zatížení, který má mít nosné a požárně dělicí konstrukce z nehořlavých hmot.
(3) Podlaha únikové cesty, pokud prochází dveřmi, musí být do vzdálenosti šířky dveřního křídla na stejné výškové úrovni s výjimkou dveří na volné prostranství, plochou střechu, terasu, balkón, lodžii ap., kdy může být podlaha snížena až o 200 mm. V případech staveb, používaných více než 12 osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace, se toto snížení musí řešit rampou.
V únikových cestách nesmí být osazeny dveřní prahy s výjimkou dveří z místnosti nebo funkčně ucelené skupiny místností, např. bytu, u kterých úniková cesta začíná.
(4) Nejmenší šířka nechráněné únikové cesty je jeden únikový pruh; nejmenší šířka chráněné a částečně chráněné únikové cesty je 1,5 únikového pruhu se šířkou dveří na těchto cestách alespoň 800 mm. Šířka jednoho únikového pruhu je 550 mm.
(5) Evakuace více než 12 osob s omezenou schopností pohybu a orientace, vyskytujících se trvale nebo pravidelně v objektech s více než 3 nadzemními podlažími, musí být zajištěna rampami nebo evakuačními výtahy. V nevýrobních stavbách se musí zřídit evakuační výtahy, pokud v podlažích umístěných výše než 45 m nad terénem je více než 50 osob.
(6) Únikové cesty musí mít zajištěno dostatečné osvětlení. Chráněné únikové cesty, kde je doba evakuace delší než 6 minut, cesty sloužící k evakuaci osob s omezenou schopností pohybu a orientace či sloužící částečné evakuaci osob, musí být vybaveny nouzovým osvětlením.
(1) K zamezení přenosu požáru vně hořícího požárního úseku nebo objektu na jiný objekt nebo požární úsek (sáláním tepla nebo padajícími částmi konstrukcí), musí být vytvořen nezbytný odstup vymezený požárně nebezpečným prostorem.
(2) Požárně nebezpečný prostor musí být stanoven i u volných skladů hořlavých látek, u otevřených technologických zařízení, volně vedených rozvodů a u jiných zařízení a provozů, kde existuje možnost přenosu požáru na jinou stavbu.
(3) V požárně nebezpečném prostoru nesmí být umístěny stavby a zařízení, které by mohly dále šířit požár, pokud nejsou součástí posuzovaného požárního úseku, ale může zasahovat do veřejného prostranství (např. do ulice, parku, vodních ploch).
(1) Každá stavba musí umožňovat protipožární zásah vedený vnějškem nebo vnitřkem stavby, popř. současně oběma způsoby.
(2) Nástupní plochy musí navazovat na přístupové komunikace a musí svým provedením a umístěním umožnit co nejúčinnější užití mobilní požární techniky. Nástupní plochy se nemusí zřizovat u nevýrobní stavby výšky do 12 m a výrobní stavby výšky do 9 m a tam kde nelze protipožární zásah provádět z vnějšku stavby.
(3) Vnitřní zásahové cesty musí být zřízeny v případech, kde protipožární zásah nelze vést vnějškem objektu, popř. kde zásah má být proveden současně vnějškem i vnitřkem stavby.
(4) Ve stavbách vyšších než 60 m musí být vnitřní zásahové cesty vybaveny požárním výtahem. Požární výtah musí zajistit dopravu požárních jednotek a jejich vybavení do všech podlaží stavby. Při rozměrech výtahové kabiny alespoň 1100 mm x 2100 mm může být požární výtah považován i za evakuační. Funkce požárního (evakuačního) výtahu nesmí být závislá na vnitřních rozvodech elektrické energie příslušné stavby.
(5) K překonání překážek při vnějším zásahu musí být zřízeny vnější zásahové cesty.
(6) Ve všech případech, kde se předpokládá
hašení vodou, musí být zajištěno
její odpovídající množství.
Pokud charakter hořlavých látek či
zařízení ve stavbě vylučuje
užití vody jako hasiva, musí být k dispozici
jiné vhodné a účinné hasebné
látky.
(7) Zásobování vodou, popř. jiná hasicí zařízení musí být dimenzována, umístěna a vybavena tak, aby byl možný účinný zásah v kterémkoliv místě stavby.
(8) Všechna elektrická zařízení, jejichž chod je při požáru nezbytný k ochraně osob a majetku, musí mít i při požáru zajištěnou dodávku elektrické energie alespoň po předpokládanou dobu užití těchto zařízení.
(1) Stavba nesmí ohrožovat zdraví jejích uživatelů ani okolí stavby,7) zejména následkem
a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob,
b) přítomnosti nebezpečných částic ve vzduchu,
c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících,
d) hluku a vibrací,
e) znečištění nebo zamoření vody nebo vzduchu,
f) nedostatečného odstranění odpadní vody, kouře, pevných nebo tekutých odpadů,
g) vlhkosti uvnitř ani na povrchu stavby.
(2) Stavba musí odolávat škodlivému působení prostředí, zejména atmosférickým a chemickým vlivům, záření, otřesům a vlivu hluku.
(3) Úroveň podlahy obytných místností musí ležet alespoň 150 mm nad upraveným terénem pozemku hraničícím s touto místností a alespoň 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud nejsou tyto místnosti chráněny před nežádoucím působením vody technickými prostředky.
(4) Minimální světlá výška místností se stanoví podle hygienických nároků s ohledem na funkční využití.
Světlá výška místností musí být alespoň
a) 2500 mm v obytných a pobytových místnostech,
b) 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se skosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou plochy,
c) 2100 mm v místnostech jiného účelu (sklepní, odkládací, skladové prostory) a v příslušenství bytu. Tato minimální výška nesmí již být snížena (např. instalacemi).
(5) Pozemky obestavěné ze všech stran (např. dvory) musí být přístupné; mají-li plochu nad 200 m2 musí umožňovat příjezd průjezdem o šířce minimálně 3,5 m a výšce minimálně 4 m.
----------
7) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb. o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.
(6) V každém bytě a u každého prostoru s pobytovými místnostmi musí být alespoň jeden záchod a v bytech alespoň jedna koupelna. Záchod nesmí být přístupný přímo z obytných nebo pobytových místností.
(7) V průmyslových a zemědělských areálech sestávajících z více než jedné budovy s občasným docházením osob na pracoviště, může být hygienické zařízení umístěno mimo tyto budovy nebo v jedné z nich.
(8) Požadavky na stavby, upravující ochranu před ozářením osob z radonu uvnitř budov, stanoví zvláštní předpis. 8)
(1) Obytné a pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přímé denní osvětlení osvětlení, přímé větrání a být vybaveny zařízením pro dostatečné vytápění.
(2) Záchody, prostory pro osobní hygienu, prostory pro vaření, spíže a komory na uskladnění potravin mohou být účinně odvětrávány i nepřímo; záchody, prostory pro osobní hygienu a pro vaření musí mít zajištěno dostatečné vytápění.
(3) Místnosti a prostory bytů nesmí být větrány do prostorů domovního vybavení nebo domovních komunikací, kromě otevřených pavlačí.
(4) Větrání a osvětlování místností jiného účelu a příslušenství bytu je přípustné i ze světlíkových a větracích šachet, mají-li půdorys alespoň 5 m2, přičemž délka kratší strany musí být alespoň 1500 mm. Jejich dno musí být přístupné, snadno čistitelné a musí mít odtok se zápachovým uzávěrem.
---------
8) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 76/1991 Sb., o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů.
(1) Všechny byty musí být prosluněny. Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností.
(2) Do součtu podlahových ploch bytu (prosluněných i ostatních) se pro tento účel nezapočítávají části podlahových ploch obytných místností, které leží za hranicí hloubky místností rovné 2,3 násobku její světlé výšky.
(1) Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace, působící na lidi a zvířata, byl na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro obytné a pracovní prostředí, včetně sousedících pozemků a staveb.
(2) Nejvyšší hodnoty hluku a vibrací pro jednotlivé druhy staveb a prostorů stanoví zvláštní předpis 9).
(3) Při zajišťování ochrany staveb
proti vnějšímu hluku, zejména od dopravy,
se musí přednostně uplatňovat opatření
urbanistická před opatřeními chránícími
jednotlivé stavby.
(4) Všechna stabilní zařízení budov s obytnými a pobytovými místnostmi, působící hluk a otřesy (např. výtahy, pračky, čerpadla, spínače, shozy odpadků, vzduchotechnická zařízení, výměníkové stanice, trafostanice ap.) musí být umístěna a instalována tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce a jejich šíření a nesmí se umísťovat v místnostech nebo prostorech bezprostředně sousedících s akusticky chráněnými místnostmi (t.j.
__________
9) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č.13/1977 Sb.,o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, zejména ložnicemi, pracovnami, obývacími pokoji, nemocničními pokoji, čítárnami apod.).
(5) Instalační potrubí (vodovodní a potrubí rozvodu tepla, kanalizační) se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do akustiky chráněných místností ani hluk způsobený při jejich používání, ani zachycený hluk cizí; potrubí nesmí být ukládána do stěn ohraničujících akusticky chráněné místnosti.
(1) Stavba i její změna musí být navržena a provedena tak, aby při jejím užívání a provozu nedocházelo k úrazu uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, elektrickým proudem nebo výbuchem uvnitř nebo v blízkosti stavby.10)
(2) Požadavky na bezpečnost při provádění bourání, demontování popř. přemisťování staveb nebo jejich částí jsou upraveny zvláštním předpisem. 6)
(1) Stavby a jejich vybavení (vytápění, větrání a případně chlazení) s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly zaručeny následující požadavky:
a) tepelná pohoda uživatelů,
__________
10) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb. a vyhlášky č. 207/1991 Sb.
b) prevence tepelně technických poruch stavby,
c) stav vnitřního prostředí pro technologické činnosti a pro chov zvířat,
d) nízká spotřeba energie při provozu stavby.
(2) Stavby musí být navrženy tak, aby na vnitřním povrchu ani uvnitř jejich konstrukcí nedocházelo ke kondenzaci vodní páry.
(3) S omezenou kondenzací vodní páry uvnitř konstrukce smí být navrženy stěny, stropy a střechy, pokud
a) zkondenzovaná vodní pára neohrozí funkci konstrukce,
b) celoroční množství zkondenzované vodní páry je menší než celoroční množství vypařené vodní páry,
c) celoroční množství zkondenzované vodní páry jednoplášťové střechy není větší než 0,1 kg/m2 za rok a pro ostatní konstrukce není větší než 0,5 kg/m2 za rok.
(4) S kondenzací vodní páry na vnitřním povrchu mohou být navrženy stavební konstrukce, u kterých zkondenzovaná vodní pára neohrozí jejich funkci a u kterých je zároveň zajištěn odvod či vypařování kondenzátu
(5) Stavba musí vykazovat celkovou tepelnou charakteristiku menší než je normová hodnota.
Požadavky na stavby z hlediska jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně řešení přístupu do těchto staveb, požadavky na komunikace, konstrukce a zařízení jsou upraveny zvláštním předpisem. 11)
____________
11) Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
(1) Stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům; nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb.
(2) Při zakládání staveb se musí uvažovat s případnými vyvolanými změnami základových podmínek sousedních pozemků určených k zastavení a případnou změnou režimu podzemních vod.
(3) Základy se musí chránit podle potřeby před agresivními vodami a látkami, které je poškozují.
(4) U staveb, jejichž základy jsou vystaveny změnám
teploty (pece, mrazírny), se musí uvažovat
s účinky těchto změn na vlastnosti
základové půdy, zejména u zemin soudržných.
(5) Podzemní zdivo oddělující vnitřní prostory od okolní zeminy nebo od základů se musí izolovat proti zemní vlhkosti a proti podzemní vodě.
(1) Požárně dělicí stěny a nosné stěny uvnitř požárních úseků musí vykazovat požární odolnost a stupeň hořlavosti použitých hmot podle stanoveného stupně požární bezpečnosti. Obvodové stěny, které nesplňují požadované požární vlastnosti, se posuzují jako požárně otevřené plochy.
(2) U nevýrobních staveb vyšších než 9 m a u výrobních staveb vyšších než 12 m nebo s více než 3 nadzemními podlažími ve všech případech se musí v obvodových stěnách na rozhraní požárních úseků vytvořit požární pásy.
(3) Vnější stěny, stěny mezi vnitřními prostory s odlišným režimem regulace vytápění a konstrukce přilehlé k terénu musí vykazovat tepelný odpor konstrukce vyšší než je normová hodnota. Pro vnější konstrukce s plošnou hmotností vnitřních vrstev do 100 kg/m2 (konstrukce s nízkou tepelnou akumulací) se normový tepelný odpor o 15% zvyšuje.
(4) Pro stěny mezi vnitřními prostory se shodným režimem regulace vytápění se normový tepelný odpor snižuje na polovinu.
(5) Při změnách staveb se připouští normová hodnota o 36,7% nižší.
(6) Stěny jsou vyhovující z hlediska neprůzvučnosti, jestliže index vzduchové neprůzvučnosti splňuje minimální požadavky stavební neprůzvučnosti.
(1) Požární stropy a stropy uvnitř požárních úseků musí vykazovat požární odolnost a stupeň hořlavosti použitých hmot podle stanoveného stupně požární bezpečnosti požárního úseku, nad kterým jsou umístěny nebo jehož jsou součástí.
(2) Stropy vnitřní musí vykazovat tepelný odpor konstrukcí vyšší, než je normová hodnota. Tento požadavek platí i pro vodorovnou konstrukci na terénu. Stropy pod nevytápěným prostorem a stropy (podlahy) nad nevytápěným prostorem musí vykazovat tepelný odpor konstrukce vyšší, než je normová hodnota stanovená shodným způsobem jako pro ploché střechy.
(3) Stropy jsou vyhovující z hlediska zvukové neprůzvučnosti, jestliže jejich index vzduchové neprůzvučnosti a index hladiny normalizovaného kročejového hluku splňují minimální požadavky stavební neprůzvučnosti.
(1) Tepelný odpor podlah se posuzuje současně s příslušnými stropy.
(2) Pokles dotykové teploty podlahy musí být nižší než je jeho normová hodnota.
(3) Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu se součinitelem smykového tření nejméně 0,3. Toto ustanovení se týká i pasáží, krytých průchodů ap.
(4) Na nášlapnou vrstvu podlah nesmí být použita hmota s indexem šíření plamene vyšším než 100 mm/min.
(5) Instalace uložené v podlaze nesmí narušit vlastnosti podlahy, požadované pro příslušný prostor.
(6) V chráněných únikových cestách nesmí být na povrchové úpravy stěn a stropů užito hmot, které šíří požár. Při posuzování povrchových úprav stěn a stropů se nepřihlíží k nátěrům, nástřikům, malbám, tapetám a podobným úpravám z hořlavých hmot, pokud jejich tloušťka je nejvýše 2 mm nebo má-li povrchová úprava normovou výhřevnost menší než 15 MJ.m-2.
(7) Povrch stěn a příček v prostorech,
kde je nebezpečí výbuchu prachu, musí
být hladký s omyvatelnou povrchovou úpravou.