91. Za § 107 se vkládá nový § 107a, který včetně poznámky pod čarou zní :
(1) Výnos pokut ukládaných
a) podle § 105 je upraven zvláštním předpisem 5a),
b) podle § 106 orgánem obce je příjmem obce, jejíž orgán vevěci rozhodoval v prvním stupni; pokuta uložená okresnímúřadem je příjmem okresního úřadu; pokuta uložená jinýmsprávním orgánem je příjmem státního rozpočtu.
(2) Při vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních
předpisů 5b).
________________
5a) § 13 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
5b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.".
92. V § 108 odst. 3 se v závorce za slova "veřejnou správu," doplňují slova "pro výrobu a rozvod energií,".
93. § 117 odst. 3 se vypouští.
94. § 117 odst. 4 se označuje jako odstavec 3 a čárka za slovem "Ostrava" se nahrazuje písmenem "a" a slova "a Košicích" se vypouštějí.
95. V § 117 se číslování odstavců 5 a 6 mění na 4 a 5.
96. V § 118 se slova "odst. 1 až 4" nahrazují slovy "odst. 1 až 3".
97. § 119 odst. 3 se vypouští.
98. V § 120 odst. 2 část textu za středníkem zní :
"povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Jestliže se územní rozhodnutí nevydává, postačí osvědčení o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.".
99. V § 121 odst. 1 a odst. 2 písm. a) se vypouštějí slova "federálního" a "národní".
100. V § 121 odst. 2 písm.b), c) a d) znějí :
"b) orgány Ministerstva vnitra u staveb Ministerstva vnitra a Bezpečnostní informační služby a orgány Policie České republiky u staveb Policie České republiky,
c) orgány Ministerstva spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,
d) orgány Ministerstva hospodářství u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely.".
101. V § 125 odstavec 2 zní :
"(2) Orgány stanovené Ministerstvem obrany (dále jen "vojenská správa") a orgány stanovené Ministerstvem vnitra (dále jen "orgány Ministerstva vnitra") mohou určit a oznámit stavebním úřadům území, v nichž lze v zájmu zajištění obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem vojenské správy nebo orgánu Ministerstva vnitra; tyto orgány mohou svůj souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro umístění, provedení a užívání těchto staveb. Pro postup při udělování souhlasu platí § 126 odst. 2.".
102. V § 125 odst. 4 se slova "Federální ministerstvo obrany" nahrazují slovy "Ministerstvo obrany".
103. V § 126 odst. 1 se před slovy "o odpadech" vypouští "a" a za slova "o živnostenském podnikání" se doplňují slova "o veterinární péči, o výbušninách a o posuzování vlivů na životní prostředí".
104. V § 126 odst. 3 se slova "Československé komise pro atomovou energii" nahrazují slovy "Státního úřadu pro jadernou bezpečnost".
105. § 126 odst. 4 včetně poznámky pod čarou zní:
"(4) K návrhům na vydání územního rozhodnutí podle tohoto zákona se nemusí předkládat vyjádření, souhlasy a stanoviska, předepsaná zvláštními předpisy 12c), jestliže zájmy sledované těmito předpisy byly již předmětem hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, a zákona ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a příslušný správní orgán od jejich vydání upustil ve svém vyjádření podle § 7 odst. 4 zákona ČNR č. 244/1992 Sb.
12c) Např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před zneči šťujícími látkami, ve znění zákona č. 218/1992 Sb.a zákona č. 158/1994 Sb. (úplné znění č. 211/1994)
zákon č. 238/1992 Sb., o odpadech
zákon č. 138/1973 Sb., o vodách
zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve zněnípozdějších předpisů (úplné znění č. 86/1992 Sb.)".
106. § 128 až 130 se vypouštějí.
107. V § 136 odst. 2 se druhá věta se vypouští.
108. V § 137 se v odstavci 2 vypouští slova "na hospodářskou arbitráž" a v odstavci 3 slova "nebo u hospodářské arbitráže".
109. § 138 odst. 1 a 4 se vypouštějí. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
110. V § 138 odst. 2 se za slovo "sdělují" doplňuje slovo "bezplatně" a slova "národním výborům nebo jiným" se vypouštějí.
111. Za § 138 se zařazuje nový § 138a, který včetně nadpisu zní:
(1) Právnické a fyzické osoby a správní orgány jsou povinny při přípravě, projektování, povolování, realizaci a užívání staveb postupovat podle obecných technických požadavků na pozemní stavby, obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a zvláštních obecných technických požadavků vydaných pro speciální stavby příslušnými ústředními orgány státní správy (dále jen "obecné technické požadavky").
(2) Výjimky z obecných technických požadavků je možné poskytnout pouze z ustanovení stanovených právním předpisem a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost a ochrana zdraví osob a neohrozí se sousední pozemky nebo stavby; řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými technickými požadavky.
(3) O výjimkách z obecných technických požadavků rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci.".
112. § 139 včetně poznámek pod čarou č. 13 a 14 zní :
(1) Pod pojmem "jiná práva k pozemkům a stavbám", použitým ve spojení "vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich", se podle povahy případu rozumí
a) užívání pozemku nebo stavby na základě nájemní smlouvyči dohody o budoucí kupní smlouvě, ze kterých vyplýváprávo uskutečnit stavbu nebo její změnu 13),
b) právo vyplývající z věcného břemene váznoucího napozemku nebo stavbě,
c) právo vyplývající z jiných právních předpisů.
(2) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu
a) "stavba", rozumí se tím i její část,
b) "vlastník", rozumí se též osoba, která na základě zákonanebo smlouvy je oprávněna ve věcech upravených tímtozákonem na místě vlastníka jednat.
c) "sousední pozemky a stavby na nich" rozumí se tímpozemky, které mají společnou hranici s pozemkem, kterýje předmětem správního řízení vedeného podle tohotozákona a stavby na těchto pozemcích,
d) "neobvyklý výrobek", jde o výrobek, pro který neexistujetechnická norma nebo se od technické normy značně liší,
e) "stavebník", rozumí se tím i investor a objednatelstavby.
(3) V tomto zákoně se nahrazuje
a) pojem "ministerstvo výstavby a techniky" pojmem"Ministerstvo hospodářství",
b) pojem "organizace", "socialistická organizace" nebo"stavební organizace" pojmy "právnická osoba nebofyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů",
c) název "Sbor národní bezpečnosti" a "Federální policejnísbor" názvem "Policie České republiky",
d) pojem "působnost národních výborů" pojmem "působnostvyplývající ze zákonů České národní rady a ParlamentuČeské republiky",14)
e) pojem "okresní národní výbor" pojmem "okresní úřad",
f) pojem "místní národní výbor" a "městský národní výbor"pojmem "obec".
____________
13) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zněnípozdějších předpisů.
Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve zněnípozdějších předpisů.
14) Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, (obecní zřízení),ve znění pozdějších předpisů.".
113. Za § 139 se zařazuje nový paragraf 139a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou zní:
(1) Za stavbu se považují veškeré stavby bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel či dobu trvání.
(2) Stavby mohou být
a) trvalé,
b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání.
(3) Změnami dokončených staveb jsou
a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,
c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.
(4) Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu povolení, popřípadě dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.
(5) Jednoduchými stavbami jsou
a) stavby pro bydlení, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300m2, pokud majínejvýše 4 byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví,
b) stavby pro individuální rekreaci,
c) přízemní stavby a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a výška 15 m,
d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,
e) opěrné zdi,
f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 6 m.
(6) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení.
(7) Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to:
a) přízemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m,
b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m.
(8) Za drobné stavby se považují též:
a) stavby na lesní půdě, sloužící k zajišťování lesní výroby a myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m,
b) oplocení,
c) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní,
d) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky a pod.
(9) Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderně energetických zařízení,
stavby domovních čistíren odpadních vod.
(10) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů15) se považují stavby sloužící k obraně státu zřizované v působnosti Ministerstva obrany.
(11) Za stavby Ministerstva vnitra se považují stavby, sloužící pro výkon služby Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby a Policie České republiky.
(12) Za stavby Vězeňské služby se považují stavby pro služební činnost Vězeňské služby a stavby ve správě a užívání této služby pro služební účely jejích útvarů.
(13) Za stavby uranového průmyslu se považují stavby pořizované nebo sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhraženém pro tyto účely.
(14) Za stavby jaderných zařízení se považují stavby vymezené zvláštními předpisy16). V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení je určující vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
(15) Stavebním pozemkem se rozumí část území určená regulačním plánem, územním plánem zpracovaným v měřítku 1:5000 nebo v měřítku větším nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.
_____________________
15) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
16) Zákon č. 28/1984 Sb. o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.".
114. § 142 se včetně poznámky pod čarou vypouští.
115. V úvodu § 143 odst. 1 se za slova "§ 121 odst. 3" vkládají slova "a § 138 odst. 1 a 2".
116. § 143 odst. 1 písm. k) zní:
"k) obecné technické požadavky na pozemní stavby a obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobamis omezenou schopností pohybu a orientace.".
117. § 143 se doplňuje o nový odstavec 5, který zní:
"(5) K provedení § 138 odst. 1 a 2 vydají Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí právní předpisy o zvláštních technických požadavcích na stavby v jejich působnosti.".
1. Územně plánovací dokumentace rozpracovaná ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se podle něho upraví, projedná a schválí.
2. Při projednávání a schvalování návrhu změny nebo doplňku územně plánovací dokumentace schválené přede dnem účinnosti tohoto zákona se postupuje podle tohoto zákona.
3. Veřejně prospěšné stavby vymezené v závazné části územně plánovací dokumentace vyhlášené přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za veřejně prospěšné stavby vyhlášené podle tohoto zákona.
4. Výjimky z ustanovení bodu č. 1 a 2 v odůvodněných případech může udělit
a) Ministerstvo hospodářství u územně plánovací dokumentace schválené vládou, nebo jejíž schválení si vláda vyhradila,
b) nadřízený orgán územního plánování na návrh pořizovatele územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, nejde-li o případ podle písm. a).
5. Řízení vedená stavebními úřady před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy.
Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jak vyplývá z pozdějších předpisů, do něhož budou promítnuty nové pojmy a označení uvedené v § 139 odst. 3 tohoto zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
VÝCHOZÍ STAV
Vzhledem k celkovým společenským a právním změnám byly práce na novele stavebního zákona započaty již v roce 1993, a to analýzou potřeby a rozsahu jeho změn. Jde nesporně o citlivou problematiku, neboť stavební zákon se vztahuje na všechny druhy staveb (vodohospodářské, dopravní, telekomunikací a pozemní obecné povahy).
Stavební zákon je rozdělen do dvou relativně samostatných částí, které upravují a) územní plánování a b) řízení související s povolováním staveb. Je procesním předpisem, který stanoví pravidla
- pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovacídokumentace
- územního, stavebního a kolaudačního řízení,
- vyvlastňovacího řízení včetně účelu, pro který lze vyvlastnit,
- údržby stavby, nařízení nezbytných úprav, odstranění stavbya vyklizení stavby,
- ukládání pokut za přestupky proti stavební kázni,
- státního stavebního dohledu.
Stavební zákon dále určuje vybrané činnosti ve výstavbě, které mohou vykonávat jen osoby s průkazem zvláštní způsobilosti (autorizace) a stanoví požadavky na výrobky pro stavby.
Součástí analýzy aplikace zákona v činnosti stavebních úřadů byly odborné semináře, které se konaly v Praze, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Hradci Králové, Brně a Ostravě a dále samostatný seminář se zástupci nevládních organizací v oboru stavebnictví. Analýzou a semináři byly potvrzeny následující okruhy problémů, které se nejčastěji vyskytují, a z nichž každý sám o sobě může nepřiměřeně prodloužit povolovací řízení:
a) chybí územně plánovací dokumentace obcí podrobnějších měřítek (územní plány a územní projekty zón), kde by již všechny územní vazby včetně potřeb a kapacity infrastuktury, umístění staveb a funkčního využití pozemků byly vyřešeny a dohodnuty s ostatními orgány státní správy,
b) podle nových, v posledních letech urychleně přijímaných zákonů k ochraně veřejných zájmů, se vyžaduje stále více dokladů (souhlasů, stanovisek) dotčených orgánů státní správy,
c) některá ustanovení stavebního zákona si vzájemně odporují nebo jsou neúplná, chybí jasné stanovení povinností stavebníka na straně jedné a povinností stavebního úřadu na straně druhé,
d) neznalost právních předpisů, a to i u profesních firem, jejichž předmětem činnosti je projektová, konzultační, poradenská a inženýrská činnost.
Řešení problémů uvedených pod body a) až c) je možno ovlivnit úpravou stavebního zákona, a to způsobem níže uvedeným. Nedostatky, které mají své kořeny v důvodech uvedených pod bodem d) lze postupně odstraňovat pouze osvětou a autoritou stavebních úřadů, založenou na dostatečném počtu kvalifikovaných pracovníků.
Mimo tyto problémy obecné povahy je potřeba řešit nově
- oprávnění k projektování a provádění staveb,
- požadavky na vlastnosti výrobků pro stavby,
- rozšíření okruhu staveb a prací, k jejichž realizaci postačíohlášení,
- vyklizení stavby a nařízení zabezpečovacích prací. Nedílnou součástí prací na novele bylo i zkoumání možnosti zjednodušení formou vypuštění některých ustanovení. Bylo však nutné vždy brát v úvahu, že v případě vypuštění některého ustanovení by pro stavby platil postup podle správního řádu, který jako obecná procesní norma je širší a složitější.
NAVRHOVANÉ ZMĚNY
Územní plánování (§ 1 - 31)
Návrh novely této části stavebního zákona je zaměřen na omezení nepřiměřené direktivnosti, zjednodušení postupu pořizování územně plánovacích podkladů a dokumentace. Cílem novely je zrychlení procesu územní přípravy pro vstup ekonomických aktivit do území, pro rozvoj bydlení, revitalizace městských památkových zón a regeneraci sídlišť.
Změny této části zákona představují následující zjednodušení:
- zužuje se dosavadní systematika územně plánovací dokumentace z 9 na 3 dokumenty - plán územních vazeb, územní plán, regulační plán;
- plán územních vazeb zužuje obsah územních plánů velkých územních celků na uspořádání základních územně - technických systémů (doprava, sítě) se stanovením limitů využití území;
- územní plány měst a obcí jsou zaměřeny na funkční využití a uspořádání ploch v rámci projednané urbanistické koncepce;
- regulační plány jsou zaměřeny na podrobné využití jednotlivých pozemků s vymezením nezbytných regulačních prvků;
- obsah regulačních plánů vytváří předpoklady pro to, aby nemuselo být vydáváno územní rozhodnutí;
- obsah územních plánů umožní slučovat územní a stavební řízení a vydávat pouze jedno rozhodnutí.
Při projednávání územních a regulačních plánů jsou plně respektovány vlastnické vztahy k pozemkům. Územně plánovací dokumentaci pořizují orgány státní správy, její schvalování je v kompetenci orgánů samosprávy. Tato dělba činnosti navozuje nutnost racionální spolupráce mezi státní správou a samosprávou, umožňuje vzájemnou kontrolu obou složek veřejné správy.
Vzhledem k nedořešeným otázkám státoprávního uspořádání novela nemůže oprostit centrum od schvalování plánů územních vazeb, které systémově (v budoucnosti) budou náležet do působnosti vyšších územních samosprávných celků. Vláda bude schvalovat jen ty plány územních vazeb, které si vyhradí.
V části územního řízení a stavebního řádu spočívá řešení hlavních problémů a zjednodušení postupů v těchto navrhovaných změnách :
- zpřesňuje se obsah žádostí o územní rozhodnutí a stavební povolení i průběh vedených řízení, aby se odstranily nejasnosti jaké podklady opatřuje stavebník a jaké povinnosti má stavební úřad (§§ 36, 37, 58 - 66);
- v územním a stavebním řízení se zpřísňuje postup vůči spolupůsobícím dotčeným orgánům státní správy zakotvením právní domněnky, že nesdělí-li v určené lhůtě své stanovisko platí, že proti stavbě nemá námitky (§ 36 odst. 4, § 61 odst. 6);
- u staveb podléhajících posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) se v územním řízení upravuje speciálním způsobem součinnost s dotčenými orgány státní správy, jestliže jimi chráněné zájmy byly předmětem posuzování;
- rozšiřují se případy, kdy se nevyžaduje územní rozhodnutí (§ 33a odst. 1 písm. d), e, f)); u informačních, reklamních a propagačních zařízení napříště postačí jejich ohlášení stavebnímu úřadu;
- doplňují se některé skutkové podstaty přestupků a deliktů, které ztěžují výkon státní správy na úseku stavebního řádu a dosavadní úprava neumožňuje jejich postih; ve vymezených případech sepokuty zvyšují (§ 105 - 107);
- stanoví se objektivní odpovědnost vlastníka stavby za její stavebně technický stav a pamatuje se na případy, kdy stavba ohrožuje životy a zdraví osob nebo hrozí zřícením anebo již k takové nenadálé události došlo (§ 94).
V části oprávnění k projektování a provádění staveb (autorizace)
- byly omezeny vybrané činnosti, pro které se vyžaduje autorizace (§ 46 odst. 2).
- byla stanovena veřejnoprávní odpovědnost autorizovaných osob za odevzdané dílo či provedenou práci (§ 46b).
Ostatní dílčí změny jsou nutné z důvodů legislativně technických. Jde především o uvedení pojmů stavebního zákona do souladu s pojmy souvisejících právních předpisů. Do zákona byla dále převedena problematika dosud upravená prováděcí vyhláškou jako je vymezení základních pojmů (§ 139a), či povinnosti stavebníka při provádění stavby (§ 100).
Připravený návrh novely je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, v souladu s ústavním pořádkem České republiky a v souladu s usnesením Vlády ČR o zásadách sbližování právních předpisů s technickým obsahem s technickými předpisy Evropského společenství.
Navrhované změny ani doplnění nemají
vliv na koncepci zákona. Předkládaná
novela nevyvolá zvýšení nároků
na státní rozpočet.