K bodu 1
Navrhuje se z působnosti zákona vyjmout ta plnění, u nichž poskytnutí jinou osobou by vedlo k porušení práv duševního nebo průmyslového vlastnictví. Tento postup byl dosud upraven zadáním formou výzvy jedné osobě (nositeli práv duševního a průmyslového vlastnictví). Systémově by to mělo být upraveno shodně s právy autorskými.
K bodu 2
Navrhuje se z působnosti zákona vyjmout nákupy uměleckých, historických a sbírkových předmětů na aukcích konaných mimo exekuci. Galerie a muzea, která jsou zpravidla rozpočtovými organizacemi, pokud nakupují umělecké a historické, či jiné sbírkové předměty pro své sbírky, nemají při uplatnění stávajícího textu zákona možnost nakoupit některé unikáty, aniž by jej neporušily. Stejná situace vzniká při nákupu knihovních fondů jako celku pro knihovny. Z působnosti zákona se dále navrhuje vyjmout činnosti vykonávané pro zřizovatele subjekty za tím účelem zřízenými (rozpočtové a příspěvkové organizace, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti) a závazky veřejné služby, kdy nositel tohoto závazku je ze zákona povinen uhradit prokázanou ztrátu bez ohledu na cenu, kterou by uchazeč o veřejnou zakázku navrhl do své nabídky. Závazek veřejné služby má odkaz pouze na zákon o silniční dopravě, ale bude nutno jej použít i v případech např. přikázání pohotovostních služeb ve zdravotnictví i jinde. Aktivní politika zaměstnanosti musí rychle reagovat na vzniklou potřebu např. rekvalifikacemi. Pro tuto oblast platí zvláštní předpisy, které zabezpečují, aby se s vyčleněnými prostředky neplýtvalo. Rovněž by bylo velmi obtížné a zároveň neekonomické zabezpečovat potřeby našich zastupitelských orgánů po celém světě podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Také zakázky související s návštěvami oficiálních představitelů jiných států a vlád v ČR je nutno vyjmout z působnosti zákona neboť, je nutno splnit přání těchto delegací a to mnohdy v časové tísni. Pokud jsou nákupy Státních hmotných rezerv realizovány na komoditních burzách, je nutno je provádět operativně v okamžiku, kdy jsou ekonomicky výhodné.
K bodu 3
Navržená úprava souvisí se systémovými změnami provedenými v novele. Veřejnou zakázkou je každá zakázka hrazená z veřejných prostředků. Závazné limity pro aplikaci jednotlivých ustanovení jsou uvedeny vždy v příslušné části zákona.
K bodu 4
Navrženou úpravou se upřesňuje okruh subjektů, kteří povinně postupují podle zákona. Doplňuje se o právnické osoby zřízené zákonem a upřesňuje se postavení městských částí a městských obvodů u statutárních měst, kde byla řada nejasností, zda tyto jsou zadavateli či nikoliv.
K bodu 5
Dosavadní právní úprava se zjednodušuje vypuštěním limitů pro platnost zákona a tím se odstraňují dohady, zda zákon již platí, či veřejná zakázka je mimo působnost zákona. Veřejnou zakázkou je každá zakázka hrazená z veřejných prostředků.
K bodu 6
Vše podstatné musí být v zadání veřejné zakázky uvedeno a toto je samozřejmá součást dokladů obchodní veřejné soutěže, ale i zadání provedeného jiným způsobem (§ 49).
K bodu 7
V právním řádu České republiky není pojem souboru strojů a zařízení tvořících samostatný funkční celek definován a rovněž pojem specializované zakázky. Navrženými definicemi se doplňuje mezera, která použitím těchto termínů bez jejich řádné definice v právním řádu vznikla.
K bodu 8
Ustanovení o kvalifikaci uchazečů a o zadávací dokumentaci platí nejen pro obchodní veřejnou soutěž, ale i v případech zadávání veřejné zakázky některou z forem upravených v části třetí zákona. Jejich dosavadní zařazení do části druhé vedlo k nepřehlednosti a k častému porušování těchto ustanovení. Pro přehlednost jsou po doplnění a změnách tato ustanovení přeřazena z části druhé zákona (§ 17 až 20 a § 22) do části první a označena jako § 2a) až 2g). V souvislosti s touto změnou se mění odkazy na jednotlivá ustanovení v celém zákoně (viz např. § 21).
K § 2a
V ustanovení dochází k terminologickým úpravám v souvislosti s jeho obecnou platností takřka na všechny způsoby zadávání veřejných zakázek. Rovněž je upřesněno, kdy se kvalifikace zjišťuje. V případě požadavku prokázání dalších předpokladů musí zadavatel stanovit požadovaný způsob jejich prokázání. Problémy vznikaly i u prokázání kvalifikace, předkládalo-li nabídku více osob společně. Také v tomto případě je nutno způsob prokázání uvést v podmínkách zadání.
K § 2b
Jsou pozitivně definovány upřesněné kvalifikační předpoklady. V zákoně, v odstavci 2, obsažený singulár vede k interpretačním nejasnostem, kdy řada uchazečů o veřejnou zakázku dokládá svoji kvalifikaci pouze jedním nebo dvěma členy statutárních orgánů. Cílem navržené úpravy je jednoznačně určit, že stanovená povinnost se týká všech členů statutárních orgánů, a tím zamezit možnému obejití zákona v případech, kdy např. jeden z jednatelů společnosti byl pravomocně odsouzen pro v zákoně uvedené trestné činy, ale výpis z trestního rejstříku by byl doložen pouze na ty jednatele, kteří trestáni nebyli.
K § 2c
Zjednodušuje se prokazování kvalifikačních předpokladů. Všichni, kteří se o veřejnou zakázku ucházejí, musí podle návrhu novely prokazovat skutečnosti uvedené v § 2b, mimo oprávnění podnikat, pouze čestným prohlášením. Pouze ten uchazeč, se kterým zadavatel uzavírá smlouvu, dokládá výpisy z obchodního a trestního rejstříku. Navrženou úpravou současně dochází k upřesnění prokazování v zákoně stanovených skutečností. V praxi dochází velmi často k tomu, že výpis z obchodního rejstříku je dokládán, ale zpravidla z doby, kdy byla společnost založena. Podle obchodního zákoníku (§ 28 odst.4) se do obchodního rejstříku mimo dalších skutečností zapisují rovněž prohlášení konkursu, zahájení řízení o vyrovnání a vstup do likvidace. Z uvedených důvodů bylo vhodné upřesnit dobu platnosti výpisu z obchodního rejstříku pro účel tohoto zákona. Dále se odstraňují interpretační nejasnosti spojené s dosud použitým termínem "vlastní prohlášení". V právním řádu České republiky se tento pojem nevyskytuje, proto se nahrazuje v souladu s ostatními průkazy základní kvalifikace pojmem "čestné prohlášení".
K § 2d
Pokud dojde ke změně údajů v kvalifikaci musí o tom uchazeč informovat zadavatele.
K § 2e
Text převzat z ustanovení § 19 zákona.
K § 2f
Zadavatel může požadovat prokázání dalších předpokladů, rozhodujících o budoucí realizaci zakázky. Ustanovení se doplňuje o možnost požadovat na uchazečích čestné prohlášení o tom, že jimi navržené řešení nepožívá ochrany podle zvláštních předpisů, zejména zákona autorského.
K § 2g
Text převzat z ustanovení § 22 zákona a problematika týkající se výzvy více zájemcům je zařazena do § 49. Vypouští se ustanovení týkající se použití reprodukční techniky. Tato problematika je řešena v § 64c. Současně se upřesňuje použití obchodních jmen a názvů výrobků v zadání shodně s evropským právem.
K bodu 9 až 11
Zadávání veřejných zakázek formou obchodní veřejné soutěže není pravidlem. Vedle obchodní veřejné soutěže, která je povinná při překročení zde uvedených limitů, může zadavatel při splnění podmínek stanovených zákonem zvolit ještě další způsoby upravené v části třetí zákona. Upřesňuje se, že k tomu, aby zadavatel mohl zvolit jiný způsob zadávání, dostačuje splnit pouze jednu z podmínek stanovených u zvláštních způsobů zadávání, tj. v části třetí zákona.
K bodu 12 až 16
Obligatorní podmínky soutěže se upravují s ohledem na změnu předcházejících ustanovení a dále se doporučuje doplnit o možnost konání prohlídky místa a požadovat poskytnutí jistoty. Při uplatnění pouze písemné formy styku zadavatele s uchazečem není umožněno uchazečům seznámit se s místem plnění veřejné zakázky. Toto však zejména u rekonstrukcí starších stavebních objektů snižuje kvalitu zpracovaných nabídek. Tato skutečnost společně s praxí poukazují na potřebu umožnit zájemcům před vypracováním nabídky učinit prohlídku místa, popřípadě se seznámit s dokumentací, která se nestává součástí zadávací dokumentace. Může jít o různé detailní průzkumy, stavy podle historických dokumentů atd. Upřesňuje se rovněž aplikace fakultativních podmínek soutěže. Doplňuje se možnost rozdělit zakázku na dílčí plnění, což znamená, že při stanoveném způsobu zadání lze uzavřít více smluv současně.
K bodu 17
Záměrem je dále zprůhlednit hodnocení a cíleně vést zadavatele k odpovědnějšímu přístupu při stanovení kritérií a postupů hodnocení předložených nabídek.
K bodu 18
Doplňuje se chybějící údaj o konci zadávací lhůty. U zakázek financovaných se zahraniční pomocí, např. program PHARE, je vyžadováno schválení výběru v sídle poskytovatele a to by znamenalo nemožnost dodržení základní lhůty.
K bodu 19 až 21
Navrhovaná úprava odstraňuje nejasnosti vzniklé okolo pojmu "zapečetěných obálek". Navrhuje se požadovat obálky pouze uzavřené opatřené prezentačním razítkem uchazeče. Zákonem upravená obchodní veřejná soutěž nemá charakter soutěže anonymní. Jde o matoucí a nadbytečné ustanovení. Pro účel zákona je plně dostačující navržené omezené označení obálek. Další změna odstraňuje nejasnosti vznikající v praxi v souvislosti s doručováním nabídek. Navrhuje se jednoznačně stanovit, že i nabídky zaslané poštou, musí být doručeny v průběhu soutěžní lhůty. Vzorky a ukázky zboží jsou součástí nabídky, tím by se mělo odstranit nepřímé ovlivňování pracovníků zadavatele (viz úprava v bodě 42).
K bodu 22
Možnost sčítat zvýhodnění by vedla k neúměrnému zdražování veřejné zakázky (až o 30%). Proto je zákonem navrženo jednoznačně tuto možnost zakázat.
K bodu 23
Vzhledem k přesunu ustanovení do § 2a až 2g je nutno zde příslušné paragrafy vypustit.
K bodům 24 až 26
Ruší se omezení, kdy mohl zadavatel využít předkvalifikačního řízení. Zadavateli se ponechává na uvážení, kdy tohoto způsobu využije. Odstraňuje se zbytečná administrativa, doklady se předkládají jen jednou v průběhu soutěže.
K bodu 28 a 29
Vzhledem k zvýšení finančních limitů pro povinné postupy podle ustanovení o obchodní veřejné soutěži se mění i dikce upravující povinné vyžádání si složení jistoty.
K bodu 30 a 31
Upřesňuje se, kdo volí konkrétní formu jistoty. V případě skládání velkých jistot je nemorální, aby úroky byly užívány zadavatelem. V praxi dochází velmi často k tomu, že zadavatelé určují, že musí být jistota složena na jejich účet. Tím může docházet k jejich obohacení, neboť jistota třetího uchazeče může být v jisté situaci vázána až po dobu cca 220 dní a zákonem není řešena otázka, komu náleží úrok z této částky složené u peněžního ústavu. Navržený způsob ponechává jednoznačně na vůli uchazeče, jaký způsob složení peněžní částky zvolí, přičemž současně zamezí tomu, aby jistota byla skládána v hotovosti u zadavatele, kde kontrola nad tím, zda jde skutečně o jistotu nebo úplatek, je velmi ztížená. Současně by bylo nesprávné přiznat zadavatelům možnost volby formy jistoty, neboť by tímto způsobem mohli ovlivnit okruh uchazečů o veřejnou zakázku. Způsob ručit cennými papíry se prokázal jako obtížně použitelný v praxi (zejména u rozpočtových organizací) a byl proto na základě připomínek vypuštěn.
K bodu 32 až 34
Podle stávající právní úpravy není zadavatel v prodlení s plněním svého peněžního závazku (uvolněním jistoty), může se však do něj dostat. Doporučuje se lhůtu pro uvolnění jistoty stanovit pevným termínem. Navržená lhůta byla zvolena s ohledem na lhůtu uvedenou v § 55 (lhůta pro podání námitek). Terminologie se upravuje v souladu se změnou hlavy III části čtvrté zákona.
K bodům 35 a 36
Při interpretaci dochází často k pochybnostem, zda zadavatel je povinen přijmout nabídku, která byla v soutěžní lhůtě podána na poštu, ale v den a hodinu otevírání obálek nebyla ještě doručena zadavateli. Navržená úprava odstraňuje tyto výkladové nejasnosti a souvisí s navrženou úpravou v § 9. Upřesňuje se, kdo se smí zúčastnit otevírání obálek.
K bodu 37
Vypouští se matoucí text o rozhodování komise pro hodnocení a posuzování nabídek na základě většiny hlasů. Současně se upřesňuje, že rozhodovat se musí předem stanoveným postupem.
K bodu 38
Umožňuje se zadavateli opravit zjevné početní chyby v nabídce. Pokud zadavatel opravu provede, musí o této skutečnosti informovat ty účastníky, kteří nebyli ze soutěže vyloučeni. Nutnost zrušit soutěž při obdržení nedostatečného počtu nabídek způsobovala zbytečné průtahy, neboť ne všechny soutěže jsou stejně atraktivní.
K bodu 39
Upřesňuje se postup práce komise pro posouzení a hodnocení nabídek. Hodnotit lze pouze předem stanoveným a zveřejněným způsobem.
K bodu 40
Upřesňuje se doba, ve které musí vybraný uchazeč předložit doklady potvrzující jeho čestná prohlášení učiněná podle § 2c a současně se upřesňuje postup zadavatele, pokud uchazeč v termínu tuto povinnost nesplní.
K bodu 41
V zemích EU se jiné údaje než vítězná nabídka a její cena nezveřejňují, a proto se závěr ustanovení vypouští.
K bodu 42
Předávání tzv. referenčních vzorků je jednou z metod, kterou lze na základě osobního prospěchu ovlivnit členy hodnotící komise a zadavatele. Proto se ukládá povinnost uvádět výslovně tyto vzorky v nabídce. Pokud uchazeči nepožádají o vrácení své nabídky nebo její části, musí být tato uchována neporušená po archivační dobu u zadavatele.
K bodu 43
Termín maximální cena vedl k záměně s termínem používaným v jiných právních předpisech a způsoboval řadu interpretačních potíží.
K bodu 44
Je nutno zabezpečit, aby v případě podání námitek nemohla soutěž pokračovat až do jejich vyřešení. Nově je to upraveno v části čtvrté zákona.
K bodu 45
Ustanovení, vzhledem k tomu, že se vztahuje na většinu způsobů zadání, se zařazuje nově jako § 64a.
K bodu 46
V souvislosti se změnou textu § 5, je nutné uvést do souladu i použité odkazy.
K bodu 47
Zakazuje se, aby předběžné nabídky obsahovaly návrh smlouvy a cenové údaje. Vzhledem k charakteru zakázek, pro které je dvoustupňová soutěž určena, je nežádoucí, aby cenové informace ovlivňovaly rozhodování zadavatele, zvláště tehdy, bude-li technické řešení dále upřesňováno.
K bodu 48
V souvislosti se změnou systematiky zákona je nutné změnit i odkazy na použitá ustanovení zákona.
K bodu 49
Stanovuje se, kdy je zadavatel oprávněn použít zjednodušené formy zadávání - výzvy alespoň pěti zájemcům. "Naléhavé potřeby" původně upřesněné jako havárie nebo přírodní katastrofy jsou upraveny rovněž v § 50, a proto se zde vypouštějí. Rychlé odstranění škod je zajištěno hlavně výzvou jednomu zájemci. Místo dosavadní aplikace se umožňuje, aby vláda České republiky rozhodla, v případě naléhavé potřeby, o zadávání veřejné zakázky tímto způsobem. Specializovaná zakázka je definována v pojmech a proto lze ustanovení zjednodušit. Z původního textu bylo nutno rovněž vypustit bod d) neboť změnou limitů ztratil opodstatnění. Mezi případy, kdy je nežádoucí zveřejnit podmínky soutěže je i zabezpečení ochrany majetku zadavatele např. sbírek. Požadovat zaslání výzvy na specializovanou zakázku "nejméně" všem je předurčené neboť více zájemců být nemůže. Vzhledem ke zvýšení limitu bylo nutno doplnit i odkaz na možný požadavek poskytnutí jistoty.
Vzhledem ke zvýšeným limitům je nutno chránit zadavatele před neseriozními uchazeči. Zákonnou ochranou je prokázání kvalifikace. V některých případech jsou při zadávání veřejných zakázek zadavateli stanovovány nereálné lhůty pro předložení nabídek a toto ustanovení je využíváno k výběru předem vybraných uchazečů, kteří mají v předstihu povědomí o určité veřejné zakázce. U opakovaných veřejných zakázek se velmi často zadavatelé omezují na předem vybraný okruh zájemců. Přístup zejména malých a středních podniků a nově vzniklých podnikatelských subjektů je tím ztížen, ne-li v mnoha případech vyloučen. Dále se upřesňuje, že na základě jedné výzvy je možné uzavřít více smluv.
K bodu 50
Z působnosti zákona jsou dosud vyjmuty zakázky, které jsou pod limity pro platnost zákona (§2 písm. a). Navrhuje se jednoduchou formou rozšířit jeho aplikaci na všechny veřejné zakázky. V § 49a jde o neformální zjednodušené zadání výzvou nejméně třem uchazečům doložené písemným záznamem a v § 49b o drobné zakázky realizované podle zkušeností zadavatele. Tyto zakázky se neslučují ani se nezahrnují do statistické evidence. Úprava řeší zejména problémy při nákupech potravinářských výrobků, čisticích prostředků, léků a kancelářských potřeb. Znamená to, že se nepoužijí ustanovení týkající se kvalifikace uchazečů, neboť zadavateli musí být známo, komu veřejnou zakázku zadává. Rovněž se nepoužijí ustanovení týkající se stanovení výše peněžitého závazku a evidence.
K bodu 51 až 54
Z § 49 se přesouvají slova "havárie, přírodní katastrofa", které se doplní do písmena a). V nově zařazeném ustanovení písm.d) se výzva jednomu zájemci rozšiřuje na případy, kdy zadavatel chce provést obnovu jím již užívaných předmětů. V zájmu slučitelnosti, zaměnitelnosti apod. je účelné provést tento nákup přímo od původního uchazeče o veřejnou zakázku. Ze zkušeností z užívání zákona č. 199/1994 Sb., vyplynula nutnost zařazení plnění do Státních hmotných rezerv do tohoto způsobu zadání. Postupy dané zákonem č. 97/1993 Sb., jsou dostatečnou zárukou proti zneužití. Jediné co je požadováno na uchazečích je předložení dokladu o oprávnění k podnikání.
K bodům 55 a 56
Možnost uplatnit námitky a domoci se nápravy se rozšiřuje i na zadání dle § 49. Vzhledem k rozšíření možnosti bylo nutno upravit i znění odst. 2.
K bodu 57
V souladu s ustanovením § 34 odst.3 se nepřipouštějí námitky proti opravě zjevných početních chyb v nabídce.
K bodu 58
Námitky se podávají zadavateli, který může o nich rozhodnout. Je proto zbytečná administrativa podávat je ve dvojím vyhotovení.
K bodům 59 a 60
Navržená úprava umožňuje, aby v případě posouzení námitky mohl statutární orgán v období 10 dnů rozhodnout bez nutnosti předkládat námitky orgánu dohledu a prodlužování průběhu výběrového řízení. V případě, že nebude uchazeč s výsledkem spokojen, bude záležet na jeho svobodném rozhodnutí o podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele orgánem dohledu.
K bodu 61
Stanovuje se jak je zahájeno přezkumné řízení a jak má uchazeč postupovat. Zjednodušení je v tom, že v případě, že se uchazeč nerozhodne podat návrh na přezkoumání, nemusí zadavatel zasílat množství dokumentace o zadání veřejné zakázky. Rozhodne-li se podat návrh, je navržen způsob jak snížit administrativu, aby nebylo nutno psát další dopisy. Zadávací lhůta se v tomto případě prodlužuje. V případě podání námitek proti jiným úkonům zadavatele nebyla v zákoně stanovena sistace běhu lhůt. V některých případech docházelo k tomu, že neoprávněně vyloučený uchazeč o veřejnou zakázku nemohl již být zařazen do hodnocení, neboť výběr nejvýhodnější nabídky byl proveden dříve, než došlo k vydání pravomocného rozhodnutí. Uchazečům, kteří by po podání návrhu na přezkoumání chtěli od své nabídky odstoupit, je tato možnost dána. Své právo však mohou uplatnit nejpozději do 7 dnů od oznámení, že návrh byl jiným uchazečem podán.
K bodu 62
Je upřesněno, kdo je účastníkem řízení. Tím bude ovlivněno a upřesněno množství předávané dokumentace v případě návrhu na přezkoumání.
K bodům 63 až 66
Vzhledem k předcházejícím úpravám je nutno sjednotit terminologii.
K bodům 67 až 68
Rozhodnutí orgánu dohledu může být vydáno nejen na základě námitek uchazečů, ale i z jeho vlastního podnětu. Stejně tak se dává orgánu dohledu možnost rozšířit své šetření i nad rámec podaných námitek. Dosavadní úprava nebyla systémová.
K bodům 69 a 70
Pro závažné nebo opakované porušení povinností zadavatelem je možno i opakovaně uložit pořádkovou pokutu. Bude se při tom přihlížet k závažnosti porušení a ke škodlivosti následků.
K bodu 71
K § 64a
Navržená změna odstraňuje administrativně náročné zbytečné dvojí vyplňování evidenčních listů v případech, kdy je soutěž zrušena a zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky podle způsobů uvedených v § 49 - tj. výzvou 3 zájemcům. Zařazení Evidence o zadávání veřejných zakázek do části druhé zákona, tj. do části upravující obchodní veřejnou soutěž je nesystémové. Evidence se provádí i u jiných způsobů zadávání. Systémově toto ustanovení patří do části páté zákona, do společných ustanovení.
K § 64b
Navrhuje se stanovit minimální povinnou dobu, po kterou je zadavatel povinen archivovat dokumentaci zadávání.
K § 64c
Zákaz požadovat úhradu nákladů za podání nabídky byl dosud obsažen pouze v části upravující obchodní veřejnou soutěž. V praxi docházelo často k případům, kdy za podání nabídky na základě výzvy byly požadovány zadavateli značně vysoké poplatky. Z tohoto důvodu se navrhuje upravit zákaz zpoplatňování podání nabídek obecně v závěrečných ustanoveních a vypustit je z části druhé zákona.
K bodu 72
Stanoví se, že nejen jistota, ale i úhrada za použití reprodukční techniky může být požadována pouze v české měně.
K bodům 73 až 76
Navrženou dikcí se upřesňuje způsob stanovení výše peněžitého závazku, přičemž se vymezuje, že stanovení výše peněžitého závazku u veřejných zakázek se stanoví součtem plnění stejného nebo srovnatelného druhu, která vzniknou zadavateli v průběhu kalendářního roku. Původní text zákona řešil otázku stanovení výše peněžitého závazku v období jednoho rozpočtového roku a u smluv uzavřených na dobu neurčitou. Smlouvy na dobu určitou nebyly podchyceny, či přesněji výše peněžitého závazku se zde stanovovala pouze ve vztahu k jednomu rozpočtovému roku. Tento nedostatek umožňoval úniky od povinné aplikace zákona u těch smluv, kde výše peněžitého závazku sice nedosáhla limitu stanoveného zákonem, ale jejich trvání bylo omezeno na dobu např. 25 let. Jednotlivé armádní útvary a zařízení, které nemají právní subjektivitu nemohly dosud zadávat veřejné zakázky. Navrženou úpravou, která sníží administrativu na Ministerstvu obrany, bude umožněno zadávat veřejné zakázky přímo v místě potřeby.
K bodu 77
Navržená úprava požaduje, aby nejen úkony učiněné zadavatelem vůči uchazečům, ale i úkony uchazečů vůči zadavatelům, měly písemnou formu.
K bodu 78
Navržená úprava umožňuje specializovaným firmám organizovat veřejné soutěže pro zadavatele, a to vzdor skutečnosti, že předmět zakázky spadá do jejich předmětu činnosti. Tyto firmy musí mít oprávnění k podnikání.
K bodu 79
Navrhovaná úprava má za cíl zjednodušit evidenci o veřejných zakázkách a snížit administrativní náročnost tím, že orgánu dohledu by nadále neměly být zasílány evidenční listy o zrušení veřejných soutěží. Tuto skutečnost orgán dohledu zjistí ze samotného způsobu nového zadávání veřejné zakázky a kontrolou v Obchodním věstníku.
Z hlediska právní jistoty je nezbytné zachovat kontinuitu způsobů a podmínek zadávání učiněných před účinností zákona.
Navrhuje se zmocnit předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vydat úplné znění zákona o zadávání veřejných zakázek.
Účinnost zákona se navrhuje k 1.1.1996, a to s ohledem na vztah zákona k hospodaření povinných subjektů v rozpočtovém roce.
Vysvětlivky k použitým typům písma:
Text zákona č. 199/1994 Sb.
text novelou zákona vypuštěný
text novely zákona.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Zákon upravuje
a) závazný postup zadavatelů veřejných zakázek směřující k uzavření smluv k jejich provedení (dále jen "zadávání"),
b) obchodní veřejnou soutěž1) pro veřejné zakázky a způsob uzavírání smluv k jejich provedení na podkladě výsledků této soutěže,
c) způsob dohledu nad dodržováním tohoto zákona.
(2) Tento zákon se nevztahuje na
a) poskytování účelové finanční podpory vědecké činnosti nebo vývoje technologií ze státního rozpočtu podle zvláštních předpisů,2)
b) zakázky, jejichž předmět požívá ochrany autorského zákona3) nebo zákonů upravujících práva z průmyslového nebo duševního vlastnictví,3a)
c) koupi a prodej zboží organizované Státním fondem tržní regulace v zemědělství,4)
d) nákup uměleckých, historických nebo sbírkových předmětů uskutečňovaný na dražbách konaných mimo exekuci4a)a nákup knihovních fondů jako celku,4b)
e) na plnění veřejné zakázky, které může poskytnout právnická osoba zřízená za tím účelem zadávajícím ministerstvem či jiným správním úřadem nebo územním samosprávným celkem nebo jejímž jediným zakladatelem je zadávající subjekt,
f) na závazky veřejné služby,4c)
g) na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti upravené zvláštními předpisy, 4d)
h) na nákup, údržbu a obnovu majetku České republiky v zahraničí,
i) na zakázky zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí,
k) na zakázky související s návštěvami oficiálních představitelů jiných států a vlád v České republice,
1) na nákupy Správy státních hmotných rezerv konaných na ko+moditních burzách.
___________________________________
1) § 281 až 288 obchodního zákoníku.
2) Zákon ČNR č. 300/1992 Sb. o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií.
3) Zákon č. 35/1965 Sb, o dílech literárních,vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů
3a) Např. zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákon č.478/1992 Sb., o užitných vzorech.
4) Zákon ČNR č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
4a) Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách konaných mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.
4b) Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven.
4c) § 19 odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.
4d) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) veřejnou zakázkou koupě, nájem, zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava věcí movitých či nemovitých anebo provedení jiných činností (např. dopravní služby regionu, odvoz a likvidace tuhých domovních odpadů, čistění komunikací, projektová činnost), jestliže je zajišťována smlouvami a je zadávána
1. ministerstvem, jiným správním úřadem, územním samosprávným celkem, v případě statutárních měst a hl. m. Prahy též městským obvodem a městskou částí, 4e) a jimi zřízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi, Nejvyšším kontrolním úřadem, soudy, státními zastupitelstvími a státními fondy, jakož i právnickými osobami zřízenými zákonem, které v souladu s rozpočtovými pravidly hospodaří s prostředky státního rozpočtu, státních fondů, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních samosprávných celků, nebo
2. právnickou nebo fyzickou osobou, která k úhradě zakázky spočívající ve zhotovení, montáži, úpravě nebo opravě, popřípadě koupi věci nemovité či souboru strojů a zařízení tvořících samostatný funkční celek použije prostředky státního rozpočtu, státních fondů, rozpočtu okresních úřadů nebo rozpočtů územních samosprávných celků (dále jen "zadavatel").
výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty z pří slušné smlouvy přesahuje 500 000 Kč, jde-li o nemovitosts výjimkou nájmu nebo o soubor strojů a zařízení tvořícíchsamostatný funkční celek, a 100 000 Kč v ostatních případech,
b) zájemcem o veřejnou zakázku tuzemská nebo zahraniční oso ba, popřípadě více těchto osob společně, která
1. si vyžádá zadávací nebo kvalifikační dokumentaci nebo
2. prokáže svoji kvalifikaci v předkvalifikačním řízení nebo
3. se zúčastní jednání v prvním stupni dvoustupňové ob chodní veřejné soutěže nebo
4. je vyzvána zadavatelem k předložení nabídky při jiných způsobech zadání veřejné zakázky, než je obchodní veřejná soutěž, nebo
5. přichází v úvahu k plnění veřejné zakázky,
c) uchazečem o veřejnou zakázku (dále jen "uchazeč") tuzemská nebo zahraniční osoba, popřípadě více těchto osob společně, která předložila
1. nabídku podle podmínek soutěže vyhlášených zadavatelem pro obchodní veřejnou soutěž nebo
2. předběžnou nabídku v dvoustupňové obchodní veřejné soutěži nebo
3. nabídku na podkladě výzvy zadavatele při jiných způsobech zadání veřejné zakázky,
d) tuzemskou osobou
1. právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s bydlištěm v České republice,
2. právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky, oprávněná podnikat na území České republiky v souladu se zvláštními předpisy,5)
e) zahraniční osobou právnická osoba se sídlem a fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky,
f) nabídkou návrh na uzavření smlouvy, doložený doklady požadovanými v (podmínkách obchodní veřejné soutěže, popří padě na podkladě písemné výzvy při jiných způsobech) zadání veřejné zakázky,
g) nabídkovou cenou cena, kterou uchazeč navrhuje zadavateli za splnění veřejné zakázky ve své nabídce,
h) dvoustupňovou obchodní veřejnou soutěží soutěž, kdy zadavatel
1. vyhlášením podmínek soutěže pro první stupeň vyzývá k podání předběžných nabídek neurčité zájemce o veřejnou zakázku a
2. ve druhém stupni vyzývá k podání nabídek pouze uchazeče, kteří splnili podmínky prvního stupně,
i) předběžnou nabídkou návrh na způsob plnění veřejné zakázky doložený doklady požadovanými zadavatelem v podmínkách soutěže prvního stupně či v zadávací dokumentaci; součástí předběžné nabídky nejsou návrh smlouvy a nabídková cena,
j) dokumentací o zadání veřejné zakázky soubor dokladů, jejichž pořízení vyžaduje tento zákon, a nabídky všech uchazečů,
k) souborem strojů nebo zařízení tvořících samostatný funkční celek, takový soubor věcí movitých, který plní ucelenou technicko-ekonomickou funkci určenou zadavatelem nebo projektovou dokumentací a vyžaduje montáž,
1) specializovanou zakázkou taková veřejná zakázka, kterou může pro zadavatele provést pouze omezený okruh zájemců majících k tomu příslušné oprávnění k podnikání, nejvýše však sedm.
___________________________________
4e) § 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 439/1991 Sb.,zákona č. 485/1991 Sb., č. 553/19993, zákona č. 302/1992 Sb., zákona č. 68/1993 Sb. a zákona č.152/1994 Sb.
5) § 21 odst. 3 obchodního zákoníku.
(1) Uchazeči jsou povinni v nabídkách prokázat kvalifikačnípředpoklady (§ 2b) k plnění veřejné zakázky. V zadání můžezadavatel požadovat splnění dalších předpokladů pro plněníveřejné zakázky (§ 2f).
(2) Zadavatel zjišťuje kvalifikaci uchazečů
a) při posuzování nabídek (§ 21, § 29, § 34 a 49),
b) při hodnocení nabídek (§ 35),
c) před uzavřením smlouvy (§ 38 odst.4).
(3) Požadavky na prokazování dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky vymezí zadavatel v zadání nebo v kvalifikačnídokumentaci včetně požadovaného způsobu jejich splnění. Ucha zeči mohou požadovat na zadavateli upřesňující informace k prokazování dalších předpokladů nejpozději do sedmi dnůpřed uplynutím soutěžní lhůty; tyto informace musí být pos kytnuty všem uchazečům.
(4) Při stanovení požadavků na prokazování kvalifikace ucha zečů musí zadavatel v podmínkách zadání uvést, jakým způsobempožaduje prokazování kvalifikace, předkládá-li nabídku víceosob společně.
(1) Kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky spl ňuje uchazeč,
a) který má příslušné oprávnění k podnikání,5a)je-li zvláštními předpisy stanoveno,
b) na jehož majetek nebyl prohlášen konkurz nebo proti kterému nebylo zahájeno konkurzní nebo vyrovnací řízení, po dobu tohoto řízení nebo nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku úpadce nebo není v likvidaci,
c) který má splněné závazky vůči orgánům sociálního zabezpečení5b) nebo zdravotním pojišťovnám,5c)
d) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, nebo pro trestný čin hospodářský5d) nebo trestný čin proti majetku,5e)
e) který nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,5f) pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné zakázky.
(2) Podmínka uvedená v odstavci 1 písm. d) se vztahuje naosoby vykonávající funkci statutárního orgánu nebo členy sta tutárního orgánu.
(1) Uchazeč prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů uve dených v § 2b odst.1 písm.a) dokladem o oprávnění k podnikánía čestným prohlášením k písmenům b) až e).
(2) Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, prokáže kva lifikační předpoklady takto
a) podle § 2b odst. 1 písm. b) výpisem z obchodního rejstříku, je-li do tohoto rejstříku zapsán, a to ne starším než 90 dnů,
b) podle § 2b odst. 1 písm. d) výpisem z trestního rejstříku ne starším než šest měsíců.
(3) Doklady opravňující k podnikání a doklady uvedené v od stavci 2 mohou být předloženy též ve stejnopisu s ověřenímjeho pravosti.
Uchazeč je povinen ohlásit do 14 dnů zadavateli změny,které nastaly po podání jeho nabídky a které se dotýkají úda jů požadovaných zadavatelem při prokazování kvalifikace.
Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokla dů, případně nesplní povinnost dle § 2d, musí ho zadavatelvyloučit z účasti v dalším jednání o veřejné zakázce. Rozhod nutí o vyloučení zadavatel bezodkladně sdělí vyloučenému uchazeči.
(1) Dalšími předpoklady pro plnění veřejné zakázky jsou nap říklad
a) technické a materiální vybavení k plnění veřejné zakázky,
b) počet zaměstnanců odborných profesí rozhodných pro plně ní veřejné zakázky,
c) zdroje a původ základních materiálů a surovin potřebnýchk provedení veřejné zakázky,
d) přehled významných zakázek uskutečněných uchazečemv posledních letech s uvedením objednatele, popřípaděkupujícího, místa a doby plnění.
(2) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písmeno c) a d) jsou dů věrné a zadavatel je může použít pouze pro účely obchodní ve řejné soutěže.
(3) Zadavatel může požadovat na uchazečích čestné prohlášení o tom, že jimi navržené řešení veřejné zakázky obsažené v na bídce nepožívá ochranu podle zvláštních předpisů,3) nebo ženositelem těchto práv je on.
(1) Zadávací dokumentace je souhrn údajů a informací nezbyt ných pro zpracování nabídky. Zadavatel ji poskytuje na vyžá dání zájemcům o veřejnou zakázku. Součástí zadávací dokumen tace jsou zejména technické podmínky veřejné zakázky určující požadavky na jakost a technické vlastnosti předmětu veřejnézakázky. Za úplnost a správnost údajů v zadávací dokumentaciobsažených odpovídá zadavatel.
(2) Pokud požadované technické podmínky obsahují požadavky nebo odkazy na jednotlivá obchodní jména, zvláštní označení podniku, zvláštní označení výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů, které platí pro určitý podnik nebo organizační jednotku za příznačné, patenty a užitné vzory, musí zadavatel umožnit použití i obdobných řešení.
___________________________________
5a) Např. § 2 až 9 a § 77 Zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský řád), zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č.14/1993 Sb., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
5b) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
5c) Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
5d) Část druhá hlava druhá trestního zákona.
5e) Část druhá hlava devátá trestního zákona.
5f) Např. zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb.
(1) K uzavření smlouvy na veřejnou zakázku vyhlašuje zadavatel, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, obchodní veřejnou soutěž o nejvhodnější (nejvýhodnější) nabídku. Při ob chodní veřejné soutěži postupuje zadavatel podle obchodního zákoníku, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Zadavatel je povinen vyhlásit obchodní veřejnou soutěž,jestliže výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy bez daně z přidané hodnoty , jde-li o nemovitost s výjimkou nájmu,nebo o soubor strojů nebo zařízení tvořících samostatný funkční celek, přesáhne 20 000 000 Kč a v ostatních případech 5 000 000 Kč.
(3) Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku
jiným způsobem než na základě
obchodní veřejné soutěže podle
odstavce 1 je přípustné pouze při
splnění podmínek stanovených v
části třetí(§ 49 nebo
v § 50) tohoto zákona.