Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o řízení při uplatňování nároků souvisejících se skončením služebního poměru, o poskytování platového vyrovnání a o posledním hrubém měsíčním služebním příjmu.

Účastníky řízení ve věcech služebního poměru jsou policie a policista nebo pozůstalý po policistovi.)

Účastníky řízení ve věcech služebního poměru a o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru jsou policie, policista bývalý policista nebo pozůstalý no policistovi.

(1) Podání lze učinit písemně nebo ústně do protokolu u služebního funkcionáře, který je oprávněn ve věci rozhodnout.

(2) Podání se posuzuje podle jeho obsahu. l podání musí být zřejmé, kdo je činí, jaké věci se týká a co se navrhuje.

(3) Na žádost účastníka řízení musí být přijetí podání potvrzeno.

(1) Rozhodnutí služebního funkcionáře musí být v souladu s právními předpisy, vycházet ze skutečného stavu věci a obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Písemné vyhotovení rozhodnutí musí obsahovat též datum vydání a musí být podepsáno s uvedením hodnosti, jména, příjmení a funkce služebního funkcionáře a doručeno účastníkovi řízení.

(2) Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuta, a rozhodnutí o nákladech řízení. Pokud se v rozhodnutí ukládá povinnost k plnění, stanoví pro ní služební funkcionář lhůtu.

(3) V odůvodnění, rozhodnutí služební funkcionář uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě nichž rozhodoval.

(4) Poučení o odvolání obsahuje údaj, zda je rozhodnutí konečné nebo zda se lze proti němu odvolat, v jaké lhůtě a ke kterému služebnímu funkcionáři.

(5) Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí služební funkcionář opraví i bez návrhu a vyrozumí o tom účastníky řízení.

(1) Rozhodnutí služebního funkcionáře, proti němuž již nelze podat odvolání (rozklad), je v právní moci.

(2) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže proti němu nelze podat odvolání nebo odvolání (rozklad) nemá odkladný účinek a jestliže marně uplynula lhůta k plnění.

(3) Výkon rozhodnutí upravují zvláštní předpisy.[Občanský soudní řád.]

(1) Řízení se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo z podnětu služebního funkcionáře.

(2) Řízení je zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení došlo služebnímu funkcionáři oprávněnému ve věci rozhodnout. Pokud se řízení zahajuje z podnětu služebního funkcionáře, je řízení zahájeno dnem, kdy tento funkcionář učinil vůči účastní ku řízení první úkon.

Není-li služební funkcionář oprávněn o věci rozhodnout, je povinen podání neprodleně postoupit příslušnému služebnímu funkcionáři a uvědomit o tom účastníky řízení.

(1) Účastnící řízení jsou povinni postupovat tak, aby svým jednáním neztěžovali řízení a nezpůsobili jeho průtahy.

(2) Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolů o hlasování, a pořizovat si z nich výpisy.

(3) Služební funkcionář může povolit nahlédnout do spisu i jiným osobám, pokud prokáží odůvodněnost svého požadavku.

(4) Služební funkcionář je povinen učinit opatření, aby nahlédnutím do spisů nebylo porušeno státní nebo služební tajemství.

Jestliže služební funkcionář nemůže provést procesní úkon sám nebo jestliže je to účelné z jiných důvodů, může o jeho provedení požádat jiného služebního funkcionáře; dožádaný služební funkcionář provede tento úkon bez zbytečného odkladu.

(1) K dokazování je možné použít všech prostředků, jimiž lze zjistit a objasnit skutečný stav věci a které jsou v souladu s právními předpisy.

(2) Důkazem je vše, co může přispět ke zjištění skutečného stavu věci, zejména výpovědi a vyjádření účastníků řízení a svědků, znalecké posudky, zprávy, vyjádření a potvrzení orgánů a organizací, listiny, věci a ohledání.

(3) Účastník řízení je oprávněn navrhovat na podporu svých tvrzení důkazy.

(4) Služební funkcionář hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

(1) Náklady řízení, které vznikly policii, hradí policie. Náklady, které v řízení vznikly druhému účastníkovi řízení, nese tento účastník; má právo na jejich náhradu proti policií byl-li úspěšný.

(2) Policie hradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je nutno uplatnit do tří dnů od jeho vzniku, jinak zaniká.

(3) Náklady spojené s předložením listiny nebo s ohledá ním, které vznikly tomu, kdo není účastníkem řízení, hradí policie.

(4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními předpisy.[Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.]

(1) Proti rozhodnutí služebního funkcionáře může účastník řízení podat odvolání do 15 dnů, a jde-li o odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o zrušení služební ho poměru ve zkušení době, do osmi dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(2) Odvolání může policista podat též proti (služebnímu hodnocení) potvrzení o zaměstnání a služebnímu posudku ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byl s jejich obsahem seznámen.

(3) Odvolání se podává u služebního funkcionáře, který rozhodnutí vydal.

(4) Pokud účastník řízení v důsledku nesprávného poučen nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podal odvolání po uplynutí zákonem stanovené lhůty nebo u nepříslušného služebního funkcionáře, má se za to, že jej podal včas a u příslušného služebního funkcionáře, jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

(5) Služební funkcionář příslušný k rozhodnutí o odvolán (dále jen "odvolací orgán") může prominout zmeškání lhůty jestliže k němu došlo ze závažných důvodů a účastník řízení o to požádá do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání a zároveň podá odvolání.

(6) Podání odvolání nemá odkladný účinek s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o náhradě škody (a proti služebnímu hodnocení, jimž byl policista hodnocen jako nevyhovující).

(7) Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal může odvolání sám vyhovět; neučiní-li tak, je povinen bez od kladu; nejpozději však do 15 dnů od podání odvolání, předložit odvolání odvolacímu orgánu.

(8) Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

(1) Odvolacím orgánem je služební funkcionář nadřízený služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal.

(2) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejdéle do 60 dnů ode dne podání odvolání, a to po předchozím projednání v poradní komisi.

(3) Jsou-li pro to důvody, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší, jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí.

(4) Odvolací orgán rozhodnutí zruší a věc vrátí služebnímu funkcionáři, který je vydal, k novému projednání a rozhodnutí, je-li to vhodnější zejména z důvodů rychlosti nebo hospodárností; služební funkcionář je vázán právním názorem odvolacího orgánu.

(5) Proti rozhodnutí ministra, nejde-li o rozhodnutí o odvolání, lze podat rozklad. O rozkladu rozhoduje ministr. Pro rozklad a řízení o něm platí obdobně ustanovení o odvolání.

Odvolací orgány zřizují k projednání odvolání poradní komise. Členem poradní komise nemůže být služební funkcionář, který vydal rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání. Členem poradní komise musí být zástupce odborové organizace.

(1) Jestliže se dodatečně zjistily mimořádně závažné okolnosti, které účastník řízení nemohl bez své viny v řízení uplatnit a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch, může služební funkcionář na jeho návrh změnit nebo zrušit své pravomocné rozhodnutí. Služební funkcionář, který rozhodnutí zrušil, rozhodne ve věci samé.

(2) Návrh na zrušení rozhodnutí podle odstavce l může účastník řízení podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl a okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.

(1) Zjistí-li se dodatečně, že pravomocné rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, může je zrušit ministr. Ministr může rozhodnout ve věci samé.

(2) Pravomocné rozhodnutí lze zrušit do tří let od nabytí právní moci.

((1) Policista může podat u soudu návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře o

a) propuštění ze služebního poměru podle § 106 odst. 1 písm. c) nebo d),

b) náhradě škody nebo bezdůvodném obohacení, které přesahují částku 5 000 Kč, nebo o

c) uložen kázeňského trestu.)

(1) Policista může podat u soudu návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře o

a) propuštění ze služebního poměru podle § 106 odst 1 písm. d) nebo § 106 odst. 2 písm. c)

b) náhradě škody nebo bezdůvodnému obohacení které přesahují částku 5 000 Kč.

(2) Návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle předchozího odstavce je možno podat až po vyčerpání opravného prostředku podle § 132, a to ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.

(3) Požádá-li policista, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle odstavce 1 písm. b) (nebo c)), o odložení výkonu rozhodnutí, služební funkcionář jeho žádosti vyhoví.

(4) Při přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře soudem se postupuje podle zvláštních předpisů.[§ 244 a násl., zejména 250l a násl. občanského soudního řádu.]

[Část pátá hlava druhá Občanského soudního řádu.]

Ministerstvo stanoví (obecně závazným právním předpisem) vyhláškou podrobnosti o řízení ve věcech služebního poměru.

(1) Jeli při útvaru policie ustaven odborový orgán, jsou služební funkcionáři zejména povinni

(a) projednávat s odborovým orgánem návrhy rozhodnutí ve věcech služebního poměru, jde-li o převedení na jinou funkci podle 17 odst,. 1 písm. a) a c) nebo o zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené policisty podle § 24, o přeložení podle § 18 odst. 1, o rozhodnutí o zproštění výkonu služby podle § 27 a o propuštění ze služebního poměru podle § 106 a 107 odst. 2,)

a) projednávat s odborovým orgánem návrh rozhodnutí ve věcech služebního poměru jde-li o převedení nebo přeložení na jinou funkci podle § 17 odst 1 písm a) o rozhodnutí o zproštění výkonu služby podle § 27 a o propuštění ze služebního poměru podle § 106. odst. 1 písm. a) a d) a odst. 2 písm. b) a c).

b) umožnit zastoupení členů odborového orgánu ve svých poradních orgánech, zřizovaných podle tohoto zákona k projednávání návrhů ve věcech služebního poměru a k posuzování návrhů na zásadní opatření, zejména v oblasti sociálního zabezpečení, léčebné, lázeňské a rekreační péče a hmotného zabezpečení policistů,

c) zabývat se iniciativními návrhy odborových orgánů na právní úpravu služebního poměru a její změny, zejména ve věcech náležitostí policistů, ochrany bezpečnosti a zdraví při výkonu služby, lázeňské a rekreační péče a informovat odborové orgány o hlavních opatřeních a výsledcích kontrol v této oblasti,

d) projednávat s odborovým orgánem tvorbu a dodržování zásad spravedlivého odměňování a informovat ho o hospodaření se mzdovými prostředky,

e) projednávat s odborovým orgánem návrhy na rozvržení základní doby služby v týdnu podle § 41.

(2) Nevyjádří-li se příslušný odborový orgán k návrhu služebního funkcionáře ve věcech uvedených v odstavci 1 do deseti dnů ode dne, kdy mu byl písemný návrh doručen, nebo ve vzájemně dohodnuté lhůtě, služební funkcionář postupuje dále bez jeho stanoviska.

(1) K zabezpečení práv, oprávněných zájmů a potřeb policistů, ke zlepšení podmínek výkonu služby, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek, včetně podmínek pro využívání volného času uzavírají jménem policistů příslušné odborové orgány a jménem policie příslušní funkcionáři kolektivní dohody.

(2) Na postup při uzavírání kolektivních dohod, na jejich platnost a účinnost a na řešení kolektivních sporů se přiměřeně vztahují ustanovení zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, s výjimkou § 16 až 31.

((1) Policista vykonávající funkci v odborových orgánech, jejíž výkon vyžaduje dlouhodobé uvolnění od plnění služebních povinností, se zařadí do činné zálohy.)

(1) Policistovi vykonávajícímu funkci v odborových orgánech jejíž výkon vyžaduje dlouhodobé uvolnění z výkonu služby se udělí služební volno bez nároku na služební příjem.

(2) Policista se po skončení výkonu funkce v odborových orgánech ustanoví do funkce stejné úrovně, jakou naposledy zastával; není-li to možné, ustanoví se do funkce podle § 16.

(3) Policistovi zvolenému do funkce v odborových orgánech, jejíž výkon nevyžaduje dlouhodobé uvolnění od plnění služebních povinností, se udělí služební volno s nárokem na služební příjem na nezbytně nutnou dobu.

(4) Služební funkcionáři poskytují k zabezpečení činnosti základních odborových organizací a jejich orgánů nezbytné materiálně technické zabezpečení.

(5) Rozsah a podrobnosti poskytování materiálně technického zabezpečení stanoví ministr po projednání s příslušným odborovým orgánem.

Policista, který byl zvolen do funkce v odborovém orgánu, nesmí být pro výkon této funkce propuštěn ze služebního poměru. V jiných případech může být propuštěn po předchozím souhlasu příslušného odborového orgánu. (Souhlas není zapotřebí, jde-li o propuštění podle § 106 odst. 1 písm, b), d) a e) a § 107.) Souhlas není zapotřebí jde-li o propuštění podle §106 odst 1 písm b), c), e) a f) a odstavce 2 písm. a).

Ustanovení § 139 až 142 se nepoužijí, je-li u příslušného útvaru policie členy odborové organizace méně než 40 % policistů tohoto útvaru.

Podrobnosti o spolupráci služebních funkcionářů a odborových orgánů, okruh odborových funkcí, k jejichž výkonu budou policisté dlouhodobě uvolněni (a zařazeni do činné zálohy podle § 22 odst. 1 písm. d),) a podrobnosti o udělování služebního volna s nárokem na služební příjem na nezbytně nutnou dobu podle § 141 odst. 3 a okruh funkcí v odborových orgánech, pro které platí ochrana odborového funkcionáře podle § 142, stanoví ministr v dohodě s odborovým svazem policistů.

(1) Neplatný je právní úkon,

a) který se svým obsahem nebo účelem příčí zákonu nebo jej obchází nebo se jinak příčí zájmům společnosti,

b) který byl učiněn nepříslušným služebním funkcionářem,

c) který nebyl učiněn svobodně, vážně, určitě nebo srozumitelně,

d) kterým se policista předem vzdává svých práv,

e) který učinil policista jednající v duševní poruše, která ho činí k tomuto právnímu úkonu nezpůsobilým,

f) nemá-li ten, kdo jej učinil, způsobilost k právním úkonům.

(2) Právní úkon, který nebyl učiněn formou předepsanou tímto zákonem, je neplatný, jen stanoví-li to tento zákon.

(3) Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatná jen tato část, pokud z povahy právního úkonu, z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

(1) Právo se promlčí, jestliže nebylo uplatněno ve lhůtě v tomto zákoně stanovené. K promlčení se přihlédne, jen jestliže se ten, vůči němuž se právo uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčené právo tomu, kdo je uplatňuje, přiznat.

(2) Právo na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a za ztížení společenského uplatnění z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání nebo za jiné škody na zdraví, právo na náhradu nákladů na výživu pozůstalých a na příspěvek za službu se nepromlčuje; nároky na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují ve lhůtách uvedených v § 149 odst. 2 a 3.

(3) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v případech uvedených v § 36 odst. 1, § 97 odst. 3 a § 106 odst. 3; k zániku práva se přihlédne, i když to není v řízení namítáno.

(4) Jestliže policista uplatní své právo a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno, a pro které se vede řízení k výkonu rozhodnutí.

(1) Lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

(2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet lhůta jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.

(2) Jde-li o opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.

(3) Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn ve lhůtě tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě deseti let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

(1) Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

(2) Bylo-li právo tím, kdo je povinen plnit, písemně uzná no co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. Zástavní právo se promlčuje za deset let.

(3) Promlčecí lhůta uvedená v předchozích odstavcích platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí lhůta u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti.

(4) Úroky a opětující se plnění pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání, se promlčují za tři roky ode dne jejich splatnosti.

Nárok na vrácení jednotlivých splátek příspěvku poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši se promlčuje za tři roky ode dne, kdy plátce tohoto příspěvku zjistil, že příspěvek byl poskytnut neprávem nebo v nesprávné výši, nejpozději za deset let od jeho`výplaty. Promlčecí lhůta neběží, jsou-li z příspěvku prováděny srážky na úhradu částky vyplacené neprávem.

(1) Získá-li policista bezdůvodné obohacení na úkor majetku policie anebo ministerstvo nebo policie na úkor policisty, musí je vydat.

(2) Bezdůvodným obohacením je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním na základě neplatného právního úkonu. Neplatnost právního úkonu nemůže být policistovi na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li policistovi následkem takového neplatného právního úkonu škoda, jsou ministerstvo nebo policie povinny ji nahradit.

(3) Vrácení neprávem vyplacených částek může však služební funkcionář na policistovi požadovat jen, jestliže policista věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě do tří let ode dne jejich výplaty.

(1) Po dobu služebního poměru nesmí být policista členem politické strany nebo být činným v politickém hnutí[Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění.] ani vyvíjet v jejich prospěch jakoukoliv činnost, která nesouvisí s plněním jeho služebních úkolů.

(2) Policista musí mít souhlas služebního funkcionáře

a) ke správě cizího majetku,

b) k provozování živnosti nebo účasti na živnostenském podnikání nebo k vykonávání jiné výdělečné činnosti v pracovním nebo obdobném poměru,

c) k členství v představenstvech, dozorčích radách nebo jiných orgánech obchodních společností či družstev.

(3) Udělení souhlasu nelze odepřít v případech, kdy činnost podle odstavce 1 nemůže ovlivnit plnění služebních povinností, nestrannost nebo nepodjatost policisty nebo jiné služební zájmy policie, zejména v případech, kdy jde o činnost publicistickou, literární, uměleckou, vědeckou a pedagogickou.

(4) Souhlas nelze udělit k činnostem, které by mohly ohrozit autoritu policisty, jeho vážnost a důstojnost na veřejnosti, postavení policie a ministerstva, a k činnostem, ke kterým by policista mohl zneužít informací získaných v souvislosti s výkonem služby anebo zneužít svého postavení, zejména k činnostem v detektivních kancelářích a v civilních bezpečnostních službách.

(5) Vyskytnou-li se okolnosti uvedené v odstavci 4 po udělení souhlasu podle odstavce 2, lze souhlas odejmout.

(6) Na řízení o udělení souhlasu a jeho odnětí se užijí ustanovení části první, hlavy deváté.)

Policie může uchovávat osobní údaje policisty, které jí byly poskytnuty v rámci přijímacího řízení do služebního poměru a údaje, které jí byly policistou poskytnuty na základě ustanovení § 28 odst. 1 písm. ch).

(1) Policistům se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání nároků vyplývajících ze služebního poměru započítávají doby, pokud byly započteny podle dosavadních předpisů, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání příspěvku za službu se započítávají doby, pokud byly započteny podle dosavadních předpisů, s výjimkou doby služby

a) příslušníka Sboru národní bezpečností zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnosti,

b) v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,

c) v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, pokud nebyli zařazeni na funkcích obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,

d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,

e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,

f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci,

g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci nebo propagandisty.

(1) Jestliže byl do služebního poměru přijat občan, který byl ve služebním poměru příslušníka

a) Policejního sboru Slovenské republiky, jde-li o službu konanou v době do 31. prosince 1992,

b) Federálního policejního sboru, Sboru hradní policie nebo Federální železniční policie,

započítá se mu délka služby a nároky s tím spojené v rozsahu, jako by konal tuto službu v policii.

(2) Odstavec 1 se použije i ve vztahu k občanům, kteří již byli ve služebním poměru příslušníka policie.)

Na služební poměr policistů se použije obdobně těchto ustanovení zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů: § 10, 11 odst. 1, 12, § 14 až 17, § 94, 110a, § 120 odst. 1, 2, 4 a 5, § 143 odst. 6, § 157 až 161, § 241, § 244, 245 odst. 1 až 3, § 246 až 260, § 265 až 266a, § 273 a 274 odst. 1.)

Na služební poměr policistů se použije obdobně ustanovení § 12, § 14 až 17, § 91, § 110a, § 133 s výjimkou odstavce 1 písm e), § 135 odst 1 věta první, § 135 odst 3 a 4, § 143 odst. 6, § 157 až 161, § 241, § 244, § 246 až 248, § 252 až 260, § 265 až 266a, § 273 a § 274 odst. 1 zákoníku práce.

Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, pokud jde o odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu, může odstraňovat ministr.)

(1) Podle tohoto zákona se posuzují též služební poměry vzniklé před jeho účinností, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ve vztahu k policistům povolaným k plnění úkolů ministerstva vykoná práva a povinnosti policie podle tohoto zákona ministerstvo.

(3) Podle dosavadních předpisů se posuzují nároky vzniklé ze služebního poměru, pokud služební poměr skončil; do dne účinnosti tohoto zákona a právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení služebního poměru učiněné před dnem účinnosti tohoto zákona a jejich právní účinky, i když nastanou po tomto dni, jakož i lhůty, které počaly běžet před tímto dnem.

(4) Řízení ve věcech služebního poměru zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona provedou a o opravných prostředcích rozhodnou služební funkcionáři příslušní podle tohoto zákona a způsobem stanoveným v tomto zákoně.

(5) Byla-li podle dosavadních předpisů určena zkušební doba delší než 2 měsíců, posuzuje se ke dni účinnosti tohoto zákona, jako by byla určena v délce 12 měsíců. Pokud takto posuzovaná zkušební doba uplynula již před nabytím účinnosti tohoto zákona, posuzuje se, jako by uplynula dnem účinnosti tohoto zákona.

(6) Prominutí podmínky vysokoškolského právnického vzdělání pro výkon funkce vyšetřovatele, udělené podle dosavadního zákona, pozbývá platnosti dnem 31. prosince 1995.

(7) Podmínku vysokoškolského právnického vzdělání může ministr na přechodnou dobu prominout, jestliže policista jinak dává záruku řádného výkonu funkce vyšetřovatele.

(8) Příspěvek za službu, na který vznikl nárok podle dosavadních předpisů, se považuje za příspěvek za službu podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké byl přiznán. Dnem účinností tohoto zákona se příspěvek za službu zvýší stejným způsobem, jakým byl zvýšen částečný invalidní důchod v roce 1991.

(9) Povolení nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením udělené podle dosavadních předpisů se zrušuje.

Pokud byl podle dosavadních nebo dřívějších předpisů příspěvek za službu ve Sboru národní bezpečnosti, ve Federálním policejním sboru, ve Sboru hradní policie, v Policii České republiky nebo ve Sboru nápravné výchovy vyměřen vyšší, než jaký náleží podle § 116 a 117, nebo pokud byl podle dosavadních nebo dřívějších předpisů příspěvek za službu vyměřen, ačkoliv podle § 116 a 117 nenáleží, sníží se ode dne účinnosti tohoto zákona tento příspěvek na výši odpovídající ustanovení § 116 a 117, nebo se jeho výplata zastaví. Nové vyměření sníženého příspěvku se provede nejpozději do 31. března 1993; do nového vyměření příspěvku se jeho výplata pozastavuje.

(1) Služební poměr policisty, který byl do 31. prosince 1992 občanem České a Slovenské Federativní Republiky, skončí dnem 30. června 1993, nebude-li policista k tomuto dni občanem České republiky.

(2) Nároky související se skončením služebního poměru policisty podle odstavce 1 se posuzují, jako by služební poměr skončil na žádost policisty.)

Pokud byl podle dosavadních nebo dřívějších předpisů příspěvek za službu ve Sboru národní bezpečnosti, ve Federálním policejním sboru, ve Sboru hradní policie, v Policii České republiky, ve Sboru nápravné výchovy, ve Vězeňské službě České republiky nebo ve Federální bezpečnostní informační službě vyměřen vyšší, než jaký náleží při zápočtu doby zaměstnání podle § 153, nebo pokud byl podle dosavadních nebo dřívějších předpisů příspěvek za službu vyměřen, ačkoliv při zápočtu doby zaměstnání podle § 153 nenáleží, sníží se ode dne účinnosti tohoto zákona tento příspěvek na výši odpovídající zápočtu doby zaměstnání podle § 153 nebo se jeho výplata zastaví. Nové vyměření sníženého příspěvku se provede nejpozději do 31. října 1995; do nového vyměření příspěvku se jeho výplata pozastavuje.

Výše příspěvku, na který vznikne nárok po 31. prosinci 1995, nesmí být nižší než výše příspěvku, který by náležela, kdyby příspěvek byl přiznán podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995, a to včetně zvýšení, která by náležela k tomuto příspěvku pouze k tomuto dni.

Ministr může propustit policistu ze služebního poměru po uplynutí lhůt podle § 106 odst. 3, nejpozději však do 31. prosince 1993, jestliže policista pozbyl porušením svých povinností, kterého se dopustil v době před účinností tohoto zákona, důvěry natolik, že nápravy nelze dosáhnout za trvání služebního poměru.)

Ustanovení tohoto zákona se přiměřeně užijí na služební poměr příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky do doby přijetí zákona České národní rady o služebním poměru příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky s těmito odchylkami

a) kde se v tomto zákoně mluví o Policii České republiky, rozumí se tím Sbor nápravné výchovy České republiky,

b) působnost, která podle zákona přísluší ministru vnitra České republiky, přísluší ministru spravedlnosti České republiky,

c) příslušníci Sboru nápravné výchovy České republiky jsou ve služebním poměru ke Sboru nápravné výchovy České republiky; působnost podle § 2 odst. 2 tohoto zákona vykonává ministr spravedlnosti České republiky a v rozsahu jím stanoveném další služební funkcionáři.)

Ustanovení tohoto zákona se přiměřeně užijí i na služební poměr příslušníků Vězeňské služby České republiky s těmito odchylkami

a) kde se v tomto zákoně užívá pojmu Policie České republiky rozumí se tím Vězeňská služba České republiky.

b kde se v tomto zákoně užívá pojmu Ministerstvo vnitra České republiky nebo ministerstvo, rozumí se tím Ministerstvo spravedlnosti.

c) působnost která podle zákona přísluší ministru vnitra, přísluší ministru spravedlnosti.

d) příslušníci Vězeňské služby České republiky jsou ve služebním poměru k Vězeňské službě České republiky.

Ve vztahu k policii a policistům a ke Sboru nápravné výchovy České republiky a jeho příslušníkům pozbývají platnosti:

1. zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů,

2. nařízení ministra vnitra Československé socialistické republiky č. 26 ze dne 7. prosince 1983 o řízení ve věcech služebního poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti (reg. částka 12/1984 Sb.).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.

Zákon ČNR č. 590/1992 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993, zákon ČNR č. 26/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993, zákon č. 326/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, zákon č. 40/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1994, zákon č. 33/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1995, zákon č. 118/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. října 1995 a zákon č. 160/1995 Sb. nabude účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Legenda:

Písmo podtržené tučné - vkládaná, doplňovaná nebo nové navrhovaná ustanovení

kurzíva v závorce - vypuštěná nebo nahrazovaná ustanovení.