Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

(1) Délka základní doby služby v týdnu se řídí obecně závaznými právními předpisy platnými pro (pracovníky) zaměstnance v pracovním poměru.

(2) Služební funkcionář může stanovit policistovi kratší dobu služby v týdnu nebo ji jinak vhodné upravit, jestliže o to policista požádá ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem služby.

(1) Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje zpravidla na pět dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Pokud to povaha služby vyžaduje, může být služba rozvržena nerovnoměrně; průměrná doba služby v týdnu nesmí přitom v určitém období, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici stanovenou pro délku základní doby služby v týdnu.

(2) O rozvržení základní doby služby v týdnu rozhoduje příslušný služební funkcionář, stanoví též začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může při tom činit nejvýše 24 hodin.

(3) Služební funkcionář může policistům, jejichž základní doba služby v týdnu je rovnoměrně rozvržena, stanovit pružnou dobu služby.

(4) Pružná doba služby může být stanovena všem policistům na pracovišti nebo jednotlivým policistům.

(5) Pružnou dobu služby lze upravit jako

a) pružnou denní dobu služby. při níž si policista volí začátek doby služby v jednotlivých dnech a je povinen vykonat celou službu připadající na tento den,

b) pružnou týdenní dobu služby, při níž si policista volí začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech a v týdnu je povinen vykonat službu v rozsahu stanovené základní doby služby v týdnu.

6) Služební funkcionář, který stanovil pružnou dobu služby určí povinnou dobu služby v týdnu v rozsahu nejméně pěti hodin v každém dnu služby. Volitelnou dobu služby rozvrhne na začátek a konec doby služby tak, aby úsek volitelné služby nezačínal dříve než v 6.00 hodin a nekončil později než v 19.00 hodin.

(7) Služební funkcionář může vyžaduje-li to důležitý zájem služby rozhodnout o dočasném přerušení nebo o zrušení pružné doby služby.

(8) Překážky ve službě na straně policisty se při uplatnění pružné doby služby posuzují jako výkon služby pouze v rozsahu ve kterém nezbytně zasáhly do povinné doby služby Pokud právní předpis stanoví přesnou délku nezbytně nutné doby po kterou policistovi náleží služební volno pro překážky ve službě posuzuje se jako výkon služby celá tato doba na dobu jednoho dne se přitom považuje doba odpovídající průměrné délce denní doby služby.

(9) Ministerstvo může stanovit (obecně závazným právním předpisem) vyhláškou podmínky, za nichž může být základní doba služby v týdnu rozvržena jinak, než podle předchozích odstavců; vždy však musí být nejdéle za dvouměsíční období dodržena průměrná doba služby v týdnu podle odstavce 1.

Základní doba služby v týdnu se rozvrhuj e tak, aby policista měl mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 12 hodin a jednou v týdnu nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 36 hodin.

(1) Policista má nejdéle po každých pěti hodinách nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku na jídlo a oddech v trváni nejméně 30 minut. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být policistovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba pro jídlo a oddech.

(2) Ministerstvo stanoví (obecně závazným právním předpisem) vyhláškou, v jakém rozsahu se přestávky na jídlo a oddech započítávají do základní doby služby v týdnu.

(1) Vyžaduje.li to důležitý zájem služby, je policista povinen konat službu nad základní dobu služby v týdnu.

(2) Při službě konané nad základní dobu služby v týdnu lze v mimořádných případech nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami zkrátit až na šest hodin; nepřetržitý odpočinek v týdnu však musí vždy činit nejméně 24 hodin.

(3) Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.

(1) Policistovi lze v důležitém zájmu služby nařídit služební pohotovost.

(2) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nařizování služební pohotovosti.)

(1) Policistovi lze v důležitém zájmu služby nařídit služební pohotovost

a) na pracovišti

b) mimo pracoviště.

(2) Služební pohotovost podle odstavce 1 písm. a) je vykonávána na pracovišti určeném služebním funkcionářem.

(3) Služební pohotovost podle odstavce 1 písm. b) je vykonávána v bydlišti policisty nebo na jiném místě, kterém návrh policisty schválí služební funkcionář.

(1) Policista má nárok na dovolenou za kalendářní rok, jestliže v něm vykonával službu alespoň 60 dní.

(2) Za kalendářní rok, v němž vznikl nebo skončil služební poměr, náleží policistovi poměrná část dovolené.

(3) Policistovi, jemuž nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, ani na poměrnou část dovolené náleží dovolená za odsloužené kalendářní měsíce.

(4) Ministerstvo stanoví (obecně závazným právním předpisem) vyhláškou, které doby se posuzují jako doba výkonu služby.

(1) Základní výměra dovolené činí 37 kalendářních dnů.

(2) Poměrná část dovolené se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce náleží jedna dvanáctina dovolené. Vznikne-li služební poměr nejpozději 15. den v měsíci, náleží policistovi poměrná část dovolené 1 za tento kalendářní měsíc; za kalendářní měsíc, v němž služební poměr skončil, náleží policistovi poměrná část dovolené jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr déle než 15 dnů.

(3) Dovolená za odsloužené kalendářní měsíce náleží v délce jedné dvanáctiny základní výměry dovolené za každý vykonaný kalendářní měsíc služby v příslušném kalendářním roce.

(1) Dovolená se čerpá zpravidla vcelku; poskytuje-li se v částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 14 kalendářních dnů, pokud se služební funkcionář s policistou nedohodne jinak.

(2) Dovolenou lze policistovi poskytnout ještě před splněním podmínky stanovené v § 46 odst. 1. Jestliže však policista do konce kalendářního roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit služební příjem, který mu byl vyplacen za dobu dovolené, na kterou mu nevznikl nárok.

(3) Nástup dovolené určuje služební funkcionář, a to s přihlédnutím k zájmům služby i k oprávněným požadavkům policisty. Den nástupu dovolené musí být policistovi oznámen nejméně 15 dnů předem; tato lhůta může být zkrácena, jestliže s tím policista souhlasí.

(4) Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji policista mohl vyčerpat do konce kalendářního roku. Jestliže policista ze služebních důvodů nebo pro důležité osobní překážky ve službě nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat, je příslušný služební funkcionář povinen poskytnout mu jí tak, aby ji vyčerpal nejpozději do. konce příštího kalendářního roku. Služební funkcionář je však povinen určit policistovi čerpání alespoň 7.4 dnů v kalendářním roce, pokud mu na ně vznikl nárok.

(5) Služební funkcionář nesmí určit čerpáni dovolené na dobu, kdy je policista uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je policistka na mateřské dovolené. Na dobu, kdy policista nemůže pro důležité osobní překážky konat službu, může služební funkcionář určit policistovi čerpání dovolené jen na jeho žádost.

(6) Čerpá-li dovolenou policista s dobou služby rozvrženo nerovnoměrně, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.

(7) Vyžaduje-li to zájem služby, může služební funkcionář změnit policistovi původně určený nástup dovolené nebo ho odvolat z dovolené; policie je povinna nahradit policistovi újmu, kterou bez svého zavinění utrpěl v souvislosti se změnou původ ně určeného nástupu dovolené nebo v souvislosti s odvoláním z dovolené.

(1) Je-li policista v době dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje. Dovolená se přerušuje také nástupem mateřské dovolené.

(2) Připadne-li v době dovolené policisty svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se do dovolené.

((1) Policista má za dobu dovolené nárok na služební příjem. Na žádost policisty mu musí být služební příjem, splatný během dovolené, vyplacen již před nástupem dovolené.)

(1) Policista má za dobu dovolené nárok na náhradu služební ho příjmu ve výši průměrného služebního pří jmu.

(2) Policistovi náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za její (poměrnou) část náhrada ve výši služebního příjmu odpovídajícího době nevyčerpané základní výměry dovolené, pokud dovolenou nebo její (poměrnou) část nemohl vyčerpat ani do konce následujícího kalendářního roku.

Pokud služební poměr policisty skončil po vyčerpání dovolené nebo její části, je policista povinen vrátit (služební příjem vyplacený) náhradu služebního příjmu vyplacenou mu za dovolenou nebo její část, na níž mu nevznikl nárok. (, jen skončí-li služební poměr uvolněním podle § 105 nebo propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. d) a e) anebo ztrátou hodnosti.)

(1) Policista, který vykonává po celý kalendářní rok zdraví škodlivou nebo zvláště obtížnou službu, má nárok též na dodatkovou dovolenou v délce sedmi kalendářních dnů. Vykonává-li policista tuto službu jen po část kalendářního roku, náleží mu poměrná část dodatkové dovolené.

(2) Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout náhradu podle § 50 odst. 2; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně. To neplatí v případě, kdy dodatková dovolená nemohla být vyčerpána z důvodu neschopnosti policisty ke službě pro nemoc nebo úraz.

(3) Ministerstvo stanoví (obecně závazným právním předpisem) vyhláškou, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná.

(1) Jestliže policista nemůže pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na udělení služebního volna.

(2) Policista, kterému bylo poskytnuto služební volno pro překážky z důvodu obecného zájmu má nárok na služební příjem, pokud mu nebyla poskytnuta odměna nebo vyplacena náhrada služebního příjmu podle zvláštních předpisů.

(3) Policistovi, který byl vyslán k dennímu studiu kratšímu 12 měsíců, náleží studijní volno.

(4) Ministerstvo stanoví (obecně závazným právním předpisem) vyhláškou, ve kterých případech a v jakém rozsahu se poskytuje služební volno pro překážky z důvodu obecného zájmu a pro důležité osobní překážky, v jakém rozsahu se poskytuj e studijní volno a v jakém rozsahu náleží služební příjem po dobu služebního a studijního volna.

(1) Policistovi se poskytne služební volno bez nároku na služební příjem po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění nebo rodičovský příspěvek podle zákona o státní sociální podpoře.

(2) Policistovi může být poskytnuto služební volno bez nároku na služební příjem, jestliže o to požádá.

NÁLEŽITOSTI POLICISTŮ, NÁHRADY SLUŽEBNÍCH VÝDAJŮ A VÝPOMOC

(1) Policista má nárok na tyto náležitosti

a) služební příjem podle zvláštních zákonů,

b) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti, spojené se vznikem služebního poměru,

c) naturální náležitosti potřebné pro výkon služby.

(2) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem financí České republiky podmínky nároku na jednotlivé druhy náležitostí podle odstavce 1 písm. b) a c), jejich výši, výplatní termíny a další podrobnosti.)

(1) Policista má nárok na služební příjem podle zvláštních předpisů [Zákon č 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech ve znění pozdějších předpisů; Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád)] a na výstrojní náležitosti potřebné pro výkon služby ve formě naturálního plnění nebo finanční náhrady za toto plnění.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou to projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí. podmínky nároku na výstrojní náležitosti potřebné pro výkon služby ve formě naturálního plnění nebo finanční náhrady za toto plněni a stanoví podmínky pro poskytování výstrojních náležitostí, jejich druhy a výši.

(1) Policistovi náleží náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které mu vzniknou při plnění služebních povinností; rovněž mu náleží náhrada za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby, jestliže jich používá se souhlasem služebního funkcionáře.

(2) Ministerstvo stanoví po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem financí České republiky (obecně závazným právním předpisem) vyhláškou výši náhrad podle odstavce 1 a podrobností o jejich poskytování

V mimořádných zvlášť odůvodněných případech může být policistovi, který se bez svého zavinění dostal do tíživé sociální situace, poskytnuta jednorázová návratná peněžní výpomoc. O přiznání jednorázové návratné peněžní výpomoci a o její výši rozhoduje ministr.

(1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví policistů při výkonu služby zajišťuje služební funkcionář.

(2) Služební funkcionář je zejména povinen

a) dbát při tvorbě předpisů požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,

b) zabezpečovat a kontrolovat dodržování předpisů, rozkazů a pokynů vydaných k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,

c) zjišťovat příčiny služebních, úrazů a nemocí z povolání a soustavně vytvářet podmínky pro předcházení služebním úrazům a nemocem z povolání, jakož i dalším onemocněním vznikajícím vlivem prostředí, v němž policista vykonává službu.

(3) Ministerstvo vydá (obecně závazný právní předpis) vyhlášku k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.

Policista je zejména povinen

a) používat při výkonu služby předepsaných ochranných zařízení a osobních ochranných prostředků a pomůcek,

b) účastnit se školení a výcviku prováděného v záj mu zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a podrobit se stanoveným zkouškám a lékařským prohlídkám,

c) neprodleně oznamovat nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví policistů při výkonu služby.

(1) Státní odborný dozor nad bezpečností ochranou zdraví při výkonu služby upravují zvláštní předpisy. [Např. zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.]

(2) Odborný dozor nad bezpečnosti a ochranou zdraví ve vybraných objektech ministerstva vykonává ministerstvo. [§ 3 odst. 2 písm. b) zákona č 174/1968 Sb.]

(1) Policie vytváří policistům podmínky pro řádný, hospodárný a pokud možno bezpečný výkon služby.

(2) Policie je zejména povinna

(a) zajišťovat pro policisty zdravotnickou péči,)

a) organizovat a zajišťovat pro policisty zdravotnickou péči,

b) zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení,

c) pečovat o vzhled a úpravu pracoviště,

d) vytvářet příznivé podmínky pro závodní stravování,

e) zajišťovat ubytování policistů,

f) vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů policistů,

g) vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání policistů.

(3) Policie může pro plnění povinnosti podle odstavce 2 písm. a) zřizovat a udržovat zdravotnická zařízení, včetně zařízení lázeňských.

(4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou podrobnosti o závodní preventivní péči o policisty

(1) Policie může s policistou uzavřít dohodu, kterou se policie zavazuje umožnit policistovi rozšíření nebo zvýšení vzdělání a policista se zavazuje setrvat po skončení studia po určitou dobu ve služebním poměru nebo uhradit policii náklady spojené s rozšířením nebo zvýšením vzdělání nebo jejich část. Policie se může s policistou též dohodnout, že policista uhradí policii náklady vynaložené na rozšíření nebo zvýšení jeho vzdělání, jestliže jeho služební poměr skončí (ztrátou hodnosti anebo propuštěním podle 106 odst. 1 písm. c), d) nebo e)) před dokončením studia k rozšíření nebo zvýšení vzdělání.

(2) Dohoda podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně a musí obsahovat

a) stupeň vzdělání a formu studia,

b) obor studia,

c) dobu, po kterou se policista zavazuje setrvat po skončení studia ve služebním poměru, a

d) celkovou částku, kterou je policista povinen uhradit, jestliže nesplní svůj závazek,

jinak je neplatná.

(3) Povinnost úhrady nákladů se poměrně sníží, nesplní-li policista svůj závazek jen zčásti.

(4) Povinnost úhrady nákladů zaniká, jestliže služební poměr skončil propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a) a b).

(5) Ministerstvo stanoví (obecně závazným právním předpisem) vyhláškou podrobnosti o sjednávání dohod o rozšíření nebo zvýšení vzdělání; stanoví též rozsah nákladů a výši úhrady, které lze na policistovi požadovat, a může stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu lze policistovi úhradu nákladů prominout.

(1) Policie může policistovi který dosáhl vysokoškolského, vzdělání a s nímž byla uzavřena dohoda podle § 64, uhradit výdaje související se studiem, které policista prokazatelně vynaložil, nebo jejich část.

(2) Částka poskytnutá podle předchozího odstavce se přičte k celkové částce kterou je policista povinen uhradit nesplní-li závazek vyplývající z dohody uzavřené podle § 64.

(1) Policistovi zařazenému v záloze pro studující policisty náleží po dobu studia hmotné zabezpečení.

(2) Ministerstvo o projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí stanoví vyhláškou výši hmotného zabezpečení studujících policistů podle druhu studia.

Policie je povinna zabezpečit úschovu svršků a jiných osobních předmětů, které policisté obvykle nosí do služby.

(1) Vymezenému okruhu policistů se poskytuje k upevnění jejich tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace v délce 14 kalendářních dnů v roce.

(2) Policistům lze poskytnout na základě lékařského doporučení preventivní rehabilitaci v délce 14 dnů v kalendářním roce formou lázeňské léčby spojené s částí dovolené.

(3) Ministerstvo stanoví (obecně závazným právním předpisem) vyhláškou okruh policistů, kterým se poskytuj e preventivní rehabilitace, podmínky pro poskytování preventivní rehabilitace a způsob jejího provádění.

Jestliže schopnost policisty k výkonu služby je ze zdravotních důvodů dlouhodobě změněna, stanoví mu příslušná lékařská komise zdravotní klasifikací a potřebné omezení pro výkon služby.

(1) Policistka nesmi být ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon je pro ni fyzicky nepřiměřený, škodí jejímu organismu nebo ohrožuje jej mateřské poslání.

(2) Těhotná policistka nesmí být rovněž ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství; to platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.

(3) Ministerstvo stanoví obecně závažným právním předpisem po projednání s ministerstvem zdravotnictví České republiky funkce a služby zakázané všem policistkám, těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.)

(1) Těhotná policistka nesmí být ustanovena nebo jmenována do funkce ani zařazována do služeb jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství.

(2) Těhotnou policistku lze zařadit do služeb konaných nad základní dobu služby v týdnu v noci do služební pohotovosti převelet, přeložit nebo poslat na služební cestu do jiného místa služebního působiště pouze s jejím písemným souhlasem.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se vztahuje též na matku do konce devátého měsíce po porodu.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou po projednání s Ministerstvem zdravotnictví funkce a služby zakázané všem policistkám, těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.

Těhotná policistka a policistka pečující o dítě mladší ne tři roky nesmí být zařazována do nočních služeb, do služeb konaných nad základní dobu služby v týdnu a do služební pohotovosti. Do služební pohotovosti může být zařazována policistka, která pečuje o dítě mladší 5 let, jen se svým souhlasem.)

(1) Vykonává-li těhotná policistka funkci, jejíž výkon je těhotné policistce zakázán nebo podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je služební funkcionář povinen převést ji dočasně na funkci, která je pro ni vhodná. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.

(2) Dosahuje-li policistka ve funkci, na kterou byla pře vedena, bez svého zavinění nižšího služebního příjmu, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle předpisů o nemocenském pojištění.[§ 5 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.]

Těhotná policistka a policistka pečující o dítě mladší než jeden rok nesmí být vyslána na služební cestu; přeložena do jiného místa služebního působiště muže být jen se svým souhlasem. Policistka pečující o dítě mladší než 15 let může být vyslána na služební cestu mimo obvod služebního působiště nebo přeložena do jiného místa služebního působiště jen se svým souhlasem.)

Osamělá policistka, pečující o dítě mladší než osm let může být přeložena nebo vyslána na služební cestu do jiného místa služebního působiště jen se svým souhlasem.

(1) Služební funkcionář je povinen při zařazování do služby přihlížet též k potřebám policistek pečujících o děti mladší 15 let.

(2) Služebná funkcionář stanoví policistce pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotné policistce na její žádost kratší dobu služby nebo ji jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem služby.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se vztahuje též na osamělého policistu trvale pečujícího o dítě mladší 15 let.

(1) Nárok policistek na mateřskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídí předpisy platnými pro (pracovnice) zaměstnankyně v pracovním poměru.[§ 157 až 161 zákoníku práce.]

(2) Požádá-li policistka služebního funkcionáře o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je tento povinen je jí žádost i vyhovět.

Ustanovení § 69, 71 a 72 se vztahují také na osamělého policistu trvale pečujícího o dítě mladší 15 let.)

(1) Policista odpovídá policii za škodu, kterou jí způsobil zaviněným porušením svých povinností při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ní (Policista, který byl povolán k plnění úkolů ministerstva, odpovídá za takovou škodu ministerstvu; ustanovení oddílu prvního hlavy sedmé se použijí obdobně.)[§ 51 zákona České národní rady č. 283/1991 Sb.]

(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinnosti ze strany policie, odpovědnost policisty se poměrně omezí.

(3) Zavinění policisty prokazuje služební funkcionář s výjimkou případu uvedených v § 77 a 79.

Na policistovi, který vědomě nezakročil proti hrozící škodě nebo neohlásil hrozící škodu, může služební funkcionář požadovat, aby přispěl k úhradě škody, která byla způsobena policii, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není, možno uhradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti, k výši a povaze škody. Výše náhrady škody nesmí však přesáhnout částku rovnající se trojnásobku jeho průměrného[§ 17 zákona č. 1/1992 Sb. o mzdě a odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku ve znění zákona č. 74/1994 Sb.] (hrubého) měsíčního služebního příjmu.

(1) Převzal-li policista na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtovaní (hotovosti, ceniny, materiálové zásoby, zboží a jiné hodnoty), odpovídá za vzniklý schodek. V dohodě může být s policistou současně ujednáno, že bude-li vykonávat službu s více policisty, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídá s nimi za schodek společně.

(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

(3) Policista se zprostí odpovědností zcela, popřípadě zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

(4) Ministerstvo stanoví (obecně závazným právním předpisem) vyhláškou funkce, pro jejichž výkon je uzavření dohody o hmotné odpovědnosti nezbytné.

(1) Policista, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit, jeli převáděn na jinou funkci nebo překládán do jiného místa služebního působiště na stejnou či jinou funkci nebo pokud policie v přiměřené době, nejdéle však v době do jednoho měsíce od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v podmínkách výkonu služby, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může policista od dohody odstoupit, jestliže na pracoviště je zařazen jiný policista nebo ustanoven jiný vedoucí pracoviště nebo jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno služebnímu funkcionáři písemně.

(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení služebního poměru nebo dnem odstoupení od této dohody.

Policista odpovídá za ztrátu součástí výstroje, výzbroje, nástrojů a jiných předmětů, které mu byly svěřeny na písemné potvrzení. Této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že ztrátu nezavinil.

O náhradě škody rozhoduje služební funkcionář, nedojde-li k dohodě o náhradě škody.

Policista neodpovídá za škodu,

a) která vyplývá z rizika řádného výkonu služby,

b) kterou způsobil při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem,

c) kterou způsobil ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky.

(1) Policista, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže ji neodčiní uvedením do předešlého stavu.

(2) Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého policisty trojnásobek jeho průměrného (hrubého) měsíčního služebního příjmu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena

a) na svěřených hodnotách, které je policista povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů,

b) v opilosti, kterou si policista přivodil, nebo v důsledku toho, že zneužil jiné návykové látky.[§ 1 odst. 3 zákona České národní rady č. 37/1989 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.]

(3) Byla-li škoda způsobena také policií, je policista povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

(4) Odpovídá-li za škodu několik policistů, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění; způsobil-li některý z nich škodu úmyslně, odpovídá za škodu úmyslně způsobenou.

(1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým policistům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých služebních příjmů, přičemž služební příjem vedoucího pracoviště a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.

(2) Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých policistů s výjimkou vedoucího a jeho zástupce přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému a měsíčnímu služebnímu příjmu. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosazených hrubých služebních příjmů.

(3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných policistů, hradí schodek tento policista podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní policisté podíly určenými podle předchozího odstavce.

Při určení výše škody na věci se vychází z její ceny v době poškození nebo ztráty.

(1) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, lze určit výši náhrady škody nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je trojnásobek průměrného (hrubého) měsíčního služebního příjmu. Jde-li o škodu způsobenou v opilosti nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek nebo o škodu na svěřených hodnotách, které je policista povinen vyúčtovat, anebo škodu způsobenou ztrátou svěřených předmětů, může náhradu škody nižší částkou určit pouze odvolací orgán nebo, jde-Ji o škodu způsobenou trestným činem, soud.

(2) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti policistou při dopravní nehodě, lze ve zvlášť odůvodněných případech od vymáhání náhrady škody zcela upustit, došlo-li k dopravní nehodě při bezpečnostní akci nebo bezprostředně po ní, při ztížených podmínkách, dále jde-li o první zavinění policisty nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti anebo došlo-li při dopravní nehodě k vážnému poškození jeho zdraví.

(3) Při určování výše náhrady škody podle odstavce 1 se přihlíží zejména k plnění služebních povinností policistou, ke společenskému významu škody, k výši a povaze škody a k tomu, jak k ní došlo.

(4) Náhradu škody nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

(1) Výši náhrady škody určuje služební funkcionář po projednání s policistou tak, aby dohoda o náhradě škody mohla být uzavřena, popřípadě rozhodnutí o náhradě škody bylo policistovi oznámeno zpravidla do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěna, že škoda vznikla a že za ní policista odpovídá. Dohoda o náhradě škody musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

(2) Byla-li škoda způsobena trestným činem a policista není ochoten ji uhradit ve výši určené služebním funkcionářem, rozhodne služební funkcionář a povinnosti policisty uhradit škodu, jen jestliže o ní nerozhodl soud.

(3) Jestliže policista uhradil alespoň dvě třetiny určené náhrady škody a dosahuje-li mimořádných výsledků při plnění služebních povinností, může služební funkcionář, oprávněný rozhodnout o náhradě škody, upustit od vymáhání zbylé částky náhrady škody. Toto ustanovení se nevztahuje na škody, které policista způsobil úmyslně, v opilosti nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek, na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat nebo ztrátou svěřených předmětů.