Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý zaslal odpověď na interpelaci poslankyně Marie Stiborové dopisem ze dne 21. července 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na interpelaci poslankyně Marie Stiborové. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám k dalšímu sněmovnímu využití odpověď na interpelaci paní poslankyně Doc. RNDr. Marie Stiborové, CSc., ve věci vědní politiky.

Příloha: dle textu

Vážený pan

PhDr. Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

Vážená paní poslankyně,

v souvislosti s Vaši interpelací ze dne 15. 6. 1995 mi dovolte, abych konstatoval, že Česká republika v roce 1990 opustila direktivní systém hospodářství a přešla na systém hospodářství tržního. Z mnoha již přijatých opatření (včetně legislativních) začala některá vzhledem ke svému charakteru působit okamžitě, jiná zákonitě až s určitou časovou prodlevou. Účinnost řady z nich je podmiňována celkovou hospodářskou situací státu, která pak limituje i možnosti státního rozpočtu.

První část Vaši interpelace, která je určena přímo resortu průmyslu a obchodu, se týká zvyšování technické a technologické úrovně výrobků.

Rozvoj v této oblasti se resort snaží podporovat přímými dotacemi a půjčkami. Jak sama víte z projednávání státních rozpočtů v minulých letech, jsou zdroje na podporu výzkumu a vývoje omezené a od roku 1990 nepřesáhly pro Ministerstvo průmyslu a obchodu v jednotlivých letech částku 100 mil. Kč. To byla při současné kompetenci resortu, který zahrnuje oblast obchodu, energetiky, hornictví, hutnictví, strojírenství, elektrotechniky, chemického průmyslu a farmacie, stavebnictví a lehkého průmyslu nízká částka. Z dosavadních výsledků přípravy rozpočtu na rok 1996 je však zřejmý určitý obrat v tom smyslu, že Radou vlády pro výzkum a vývoj byla respektována většina našich požadavků a pro Ministerstvo průmyslu a obchodu je navrženo uvolnit ze státního rozpočtu pro podporu výzkumu a vývoje částku 331 mil. Kč. Za předpokladu, že tato částka bude v rámci státního rozpočtu schválena, to znamená možnost podporovat nově zahajované projekty výzkumu a vývoje. Poskytování podpory na vývoj nových technologií bude prováděno formou veřejných soutěží, přičemž jedním z kritérii bude i minimalizace dopadů na životní prostředí.

Druhá část Vaší interpelace se týká vytváření proexportního prostředí.

Podpora ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu je prováděna především činností při harmonizaci norem a předpisů se zeměmi Evropské unie a spoluprací na tvorbě legislativy. Ministerstvo průmyslu a obchodu zabezpečuje informace o exportních příležitostech a o situaci cílových trhů prostřednictvím své příspěvkové organizace Centrum vnějších ekonomických vztahů a spolupracuje s Českými centry v zahraničí. Některé informace je možné získat ve specializovaném periodiku, které vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu "Obchod - Kontakt - Marketing". Rovněž spravuje fond o objemu zhruba 100 mil. Kč, ze kterého jsou hrazeny příspěvky podnikatelským subjektům na účast na zahraničních výstavách a veletrzích.

Podpora exportu je konkrétně realizována pomocí Exportní a garanční a pojišťovací společnosti as. (dále jen EGAP), založené v roce 1992 a České exportní banky as., založené v květnu 1994.

Základním posláním EGAP je vytvoření podmínek finančního zabezpečení vývozu srovnatelných s podmínkami konkurence z vyspělých zemí, tj. pojištění vývozních úvěrů proti riziku nezaplacení ze strany zahraničních odběratelů a z něj vyplývajících výhod, především při získávání úvěrů. Souhrnně celkové pojišťovací aktivity EGAP v současné době kryjí teritoriální i komerční rizika spojená se 7,9 % celkového vývozu, což je hodnota odpovídající průměrné míře angažovanosti dlouhodobě fungujících úvěrových pojišťoven v tržních ekonomikách. Kapacita EGAP pojišťovat politická rizika je však podmíněna výší pojistných rezerv, které jsou tvořeny vklady ze státního rozpočtu a příjmy z pojistného. Ke konci loňského roku došlo téměř k jejich úplnému vyčerpání.

Česká exportní banka as. byla založena za účelem zajištění, soustřeďování a redistribuce relativně levných finančních zdrojů pro potřeby financování exportu. Důležitým akcionářem této banky s 33% podílem akcií je EGAP, dalšími akcionáři jsou Ministerstvo financí (35%), Ministerstvo hospodářství (10%), Ministerstvo průmyslu a obchodu (10%), Ministerstvo zahraničních věcí (8%) a Ministerstvo zemědělství (4%). První fáze její činnosti je charakterizována poskytováním refinančních úvěrů, a to jak odběratelského, tak dodavatelského typu. Po získání dostatečných zkušeností bude toto spektrum rozšířeno i o úvěry přímé.

Snaha o podporu exportu je patrná i z toho, že v Indikativním programu pro pomoc Evropské unie České republice v období let 1995 - 1999 (program PHARE) bylo zakotveno, že dosud volné finanční prostředky poskytnuté v rámci dílčího programu PARP (Privatisation and Restructuring Programme) na pomoc při restrukturalizačním procesu budou směrovány s ohledem na proexportní politiku. Týká se to především celého finančního memoranda uzavřeného v roce 1993 na objem 3 mil. ECU.

Vážená paní poslankyně, jsem si vědom určitých problémů, které v oblasti výzkumu, vývoje a exportu existují. Závěrem mi dovolte, abych Vás ujistil, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se touto problematikou nepřetržitě zabývá ve spolupráci s ostatními orgány státní správy.