Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslankyně Marie Stiborové dopisem ze dne 13. července 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslankyně Marie Stiborové. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

Vážená paní poslankyně,

dovolte, abych reagoval na Vaší písemnou interpelaci, se kterou jste se na mne obrátila ve věci vědní politiky.

Musím konstatovat, že v úvodní části interpelace byla uvedena řada tvrzení, která se neshodují se skutečností.

Základní problém spočívá již v samotném předmětu interpelace - v otázce, co je to tzv. "vědní politika". Jak vyplývá z přednesené interpelace, představujete si pod tímto pojmem vládou a ministerstvy stanovené "strategické směry ve vědě, výzkumu a vývoji" a vybudování celého systému, který by měl být institucionalizován a řízen jediným orgánem či institucí. Jinými slovy jde o návrat k direktivnímu řízení této oblasti, kdy by orgány státní správy rozhodovaly o čistě odborných problémech (např. teoretické fyziky) nebo o směru vývoje v soukromých firmách. Toto pojetí "vědní politiky" vláda rozhodně odmítla, nadále odmítá a nehodlá pro tyto účely zřizovat nový centrální orgán.

Takový postup by byl v principiálním rozporu se zásadami vlády i nezbytnou pluralitou a svobodou vědecké práce a možností konkurence ve výzkumu a vývoji. Jak ukazují dosavadní výsledky, pokud změny nevycházejí ze skutečných potřeb výzkumu a vývoje, včetně souvisejících oblastí a jsou pouze administrativním řešením problému, nevedou k žádnému výsledku. Proto budou další kroky vlády v této oblasti vycházet z podrobné analýzy stavu výzkumu a vývoje, kterou společně připravují ministři I. Pilip a I. Němec s předpokládaným termínem předložení vládě v závěru tohoto roku. Tento materiál navazuje na "Analýzu dosavadního vývoje a současného stavu v oblasti výzkumu a vývoje", zpracovanou počátkem roku 1994, kterou měl Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny k dispozici. Pokud Parlament o připravovaný materiál požádá, bude mu po projednání ve vládě předložen.

Ve své interpelaci opomíjíte řadu změn, ke kterým v uplynulém období v oblasti výzkumu a vývoje došlo.

V prosinci roku 1993 a v březnu 1994 se k problematice výzkumu a vývoje uskutečnila pod mým vedením dvě pracovní porady za účasti zainteresovaných ministrů, představitelů vysokých škol, Akademie věd a dalších výzkumných ústavů a poslanců Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Výsledkem prvního jednání byla shoda na principech státní podpory výzkumu a vývoje. Zástupci Rady vlády pro výzkum a vývoj, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Akademie věd a nestátních výzkumných ústavů zpracovali na základě stanovených principů výše uvedenou "Analýzu dosavadního vývoje a současného stavu v oblasti výzkumu a vývoje" a návrh zásad vlády pro oblast výzkumu a vývoje.

Vláda tento materiál schválila svým usnesením č. 282 dne 25. května 1994. V zásadách je jasně stanovena úloha vlády při podpoře výzkumu a vývoje, specifikováno členění státních prostředků na jednotlivé oblasti výzkumu a vývoje a vyjádřen záměr podpory některých oblastí, např. výzkumu na vysokých školách.

Podle těchto zásad odpovídá stát za vytváření legislativních a finančních podmínek pro rozvoj výzkumu a vývoje a za účelné uspořádání výkonu státní správy. Naproti tomu vláda nebude v oblasti védy (badatelského výzkumu) stanovovat priority ani ho řídit.

Podle mého názoru, není přesné ani Vaše tvrzení, že nejsou systematicky sledovány všechny prostředky státního rozpočtu na výzkum a vývoj a není koordinována činnost jednotlivých grantových agentur a resortů.

Rád bych Vás v této souvislosti informoval o tom, že v oblasti výzkumu a vývoje existuje snad nejpropracovanější systém sledování výdajů státního rozpočtu, založený na centrální evidenci projektů výzkumu a vývoje (CEP), za který podle zákona č. 1/1995 Sb. Odpovídá Rada vlády pro výzkum a vývoj. Tento systém e využíván nejen ke kontrole státních výdajů, ale i ke koordinaci projektu výzkumu a vývoje a to v prvé řadě samotnými vědci a návazně i jednotlivými grantovými agenturami. Zároveň slouží v rozsahu stanoveném obecně závaznými předpisy i k mezinárodní výměně informací návazně na plnění závazků České republiky. V současné době zahrnuje tento systém, který funguje již třetím rokem více než pět tisíc projektů včetně již ukončených. Obdobně jsou hodnoceny i výsledky činnosti organizací v oblasti výzkumu a vývoje, které jsou podporovány ze státního rozpočtu.

Přestože uplynul pouze rok od přijetí zásad vlády, mohu konstatovat, že záměry v nich uvedené se daří naplňovat jak v oblasti legislativy (např. novelou zákona č. 300/1992 Sb., kterou Parlament přijal bez pozměňovacích návrhů v prosinci roku 1994), tak v oblasti změn struktury státní podpory a v neposlední řadě i po věcné stránce (např. připraveným programem podpory védy na vysokých školách).

Dále ve své interpelaci hovoříte o potřebě přechodu z čistě rozpočtového financování výzkumu a vývoje na příspěvkovou formu. Jak jistě víte, paní poslankyně, převážná část výzkumných organizací podporovaných ze státního rozpočtu (vysoké školy, část ústavů Akademie věd, všechny zbývající resortní ústavy) jsou organizacemi příspěvkovými. Parlament je také informován při projednávání návrhů zákonů o státním rozpočtu o tom, že podíl dotací příspěvkovým a rozpočtovým organizacím na celkové státní podpoře výzkumu a vývoje stále klesá a naopak roste účelová podpora, uskutečňovaná na základě výsledků veřejné soutěže. V roce 1993 byl podíl účelového financování na celkové státní podpoře výzkumu a vývoje cca 78, v roce 1995 má dosáhnout cca 458 a pro rok 1996 se předpokládá nárůst až na 57. To, že prostředky na výzkum a vývoj, vynakládané podnikatelskými subjekty, převyšují cca dvojnásobně prostředky vynakládané státem, svědčí o správnosti transformace tzv. aplikovaného výzkumu, o kterém říkáte, že z něho zbylo pouze pár laboratoří a pracovišť. Statistická data ČSÚ za rok 1994 (přestože jsem si vědom jejich pouze orientační hodnoty) však hovoří o úplně jiné situaci. Podíl finančních prostředků z mimorozpočtových zdrojů na celkové podpoře výzkumu a vývoje činil 728, což představuje více než 9 miliard korun.

V této souvislosti Vás chci informovat o tom, že ve statistickém výkaznictví v oblasti výzkumu a vývoje dochází na základě zásad vlády k podstatné změně, spočívající v přechodu na statistiku plně kompatibilní s OECD. Tento přechod je realizován již v letošním roce.

Věřím, vážená paní poslankyně, že svou odpovědí jsem Vás přesvědčil o tom, že vláda věnuje oblasti vědy dostatečnou pozornost, i když její systémový přístup je v této oblasti jistě odlišný od Vašeho.

Vážená paní

Doc. RNDr. M. Stiborová, CSc.

poslankyně Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha