Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Během r. 1994 bylo na vyšetřovatele podáno 978 stížnosti, z toho 171 oprávněných.

Dále trvají špatné materiálně technické podmínky, zejména nedostatečná kapacita kancelářských prostor a nedostatek motorových vozidel.

Podle názoru Úřadu vyšetřování pro ČR je v r. 1995 nutné organizovat více kontrolních akcí, prosazovat přijatá organizační opatření ke zrychlení a zkvalitnění vazebního vyšetřování, motivovat vyšetřovatele ke zlepšení výsledků jejich práce a průběžně řešit rozdíly mezi kraji v zatížení vyšetřovatelů operativním převodem systemizovaných pracovních míst. V návaznosti na přijetí připravované novely trestního řádu chce Úřad vyšetřování pro ČR předložit návrh nařízení ministra vnitra k postupu vyšetřovatelů a policejních orgánů v přípravném řízení trestním.

Trestní řízení a vězeňství

V České republice bylo v roce 1994 stíháno 85 929 (+3 354) osob, obžalováno 6 139 (+7 222) osob.

K 31.12.1994 bylo v ČR celkem ve vazbě 8 824 (+1 014 oproti r. 1993) obviněných, z toho v přípravném řízení 5 135 (+1 393) a v řízení před soudy 3 689 (-379) obviněných. Průměrná délka vazby u vazeb v r. 1994 skončených byla 211 dní.

Pozn: Počty osob ve vazbě jsou převzaty z podkladů Vrchního státního zastupitelství.

V České republice bylo v roce 1994 odsouzeno celkem 51 931 osob, z toho 33 554 odsouzeným osobám byly uloženy podmíněné tresty, nepodmíněné tresty 11 126 odsouzeným osobám (z toho 6 617 osobám byl uložen trest do 1 roku). Nejvíce odsouzených osob bylo v Severomoravském kraji (11 972) a Jihomoravském laji (7 311), nejméně v krajích Jihočeském (3 699) a Východočeském (5 047).

Nejvíce osob bylo odsouzeno za trestné činy proti majetku (23 497 osob), nejméně za hospodářskou trestnou činnost (517 osob).

Z celkového počtu odsouzených osob bylo soudem uznaných recidivistů 7 137 (z toho 176 mladistvých recidivistů), nejvíce v krajích Severomoravském (252) a v hl.m. Praze (1 453), nejméně ve Východočeském kraji (395) a Jihočeském kraji (486). Z toho za trestné činy proti majetku jich bylo odsouzeno 3 539. Nepodmíněný trest byl v r. 1994 udělen 5 010 recidivistům (označených soudem).

V roce 1994 bylo odsouzeno celkem 6 034 mladistvých osob, nejvíce v krajích Severomoravském (1 499) a Severočeském (965), nejméně v Jihočeském (331) a Východočeském kraji (570). Z celkového počtu bylo odsouzeno za trestné činy proti majetku 3 774 osob. Nepodmíněný trest byl uložen 793 a podmíněný trest 4 384 odsouzeným mladistvým osobám.

Pozn.: Uvedené údaje jsou převzaty z podkladů Ministerstva spravedlnosti ČR.

2.1. Rizika s mezinárodním prvkem, která bezprostředně souvisejí se stabilitou politického systému

Legální migrace

Legální migrace je přeshraniční pohyb osob za účelem turistiky i dlouhodobého nebo trvalého pobytu, jestliže tyto osoby splňují platné podmínky stanovené hostitelským státem i mezinárodními dohodami. Přeshraniční pohyb osob byl v r. 1994 na státní hranici České republiky vysoký. Cizinecká policie odbavila na hraničních přechodech v obou směrech 290 mil. osob, což je o 36,20% více než v r. 1993 a o 250% víc než v r. 1989. Z tohoto počtu bylo 68,60% cizinců (199 miliónů). Přeshraniční pohyb se nejvíce zvýšil na přechodech s Polskem a se Slovenskou republikou.

Počet cizinců s trvalým pobytem vzrostl jen o 4,80% (hraje zde roli počet osob, které v průběhu r. 1994 již získaly státní občanství) a tento statut mají nejčastěji občané Polska a Slovenské republiky.

Počet cizinců s dlouhodobým pobytem však markantně roste a žádají o něj převážně občané Slovenské republiky, Ukrajiny a Polska.

Na území ČR žije v současné době 1 318 cizinců s při..znaným postavením uprchlíka, žádost o přiznání tohoto statutu podalo v r. 1994 1 144 cizinců (-424). Procento povolených žádostí kleslo z 11% v r. 1993 na téměř 9% v r. 1994. Občanům Bosny a Hercegoviny je poskytováno na území ČR dočasné útočiště, které bylo v r. 1994 poskytnuto 1 758 osobám žijícím zejména v humanitárních střediscích.

Nelegální a nekontrolovatelná migrace

V r. 1994 nelegálně překročilo státní hranici a 2,70 % méně osob (22 822) než předchozím roce. Z tohoto počtu bylo 18 832 cizinců z 90 zemí. Zvýšil se však počet nelegálních přechodů směrem do ČR na 3 450 osob (+1 475), nejvíce na hranici se SRN a SR.

Na hranicích se SR bylo ve směru do ČR do května 1994 zjištěno podstatně více nelegálně migrujících osob než na hranicích s Polskem a Rakouskem. Od června se však tato situace obrátila především díky tomu, že Slovenská republika také zavedla vízovou povinnost pro vybrané státy.

Většina nelegálních migrantů pocházela z Evropy (bývalé Jugoslávie - počet během roku klesal, Bulharska a Rumunska). Z asijských zemí pak hlavně z Vietnamu. Oproti r. 1993 se zvýšil podíl opakovaných nelegálních přechodů. V průběhu r. 1994 bylo ze SRN do ČR vráceno 8 842 osob, z ČR do SRN 451 osob. Předávání německou stranou po novele Pasovského protokolu nepřineslo očekávané enormní zvýšení počtu vrácených cizinců.

Množí se počet násilných přejezdů přes státní hranici - v r. 1993 bylo hlášeno 21 případů, v r. 1994 už 59 případů. Většina těchto přejezdů byla ze SRN (29), nejčastěji se vyskytovaly v Severočeském kraji (36). /Na hranicích se SRN i s Polskem se jednalo o převážení odcizených vozidel za účelem prodeje./

Závažným a nebezpečným jevem je převaděčství na němž se podílejí jednotlivci i velmi dobře organizované skupiny s mezinárodním propojením. V r. 1994 se snížil počet zjištěných událostí přibližně o polovinu (-449) a podobně se zmenšil i počet evidovaných převaděčů (-582). Zvýšil se však podíl českých občanů na této trestné činnosti, kteří jsou najímáni cizinci, zejména občany bývalé Jugoslávie. V této souvislosti bylo k trestnímu postihu předána 127 osob (+87). Zřejmý pokles odhalených případů převaděčství nesvědčí o poklesu faktickém, ale spíše o dokonalejších formách a metodách převaděčských organizací (převoz v zaplombovaných kamiónech). /Např. občané Rumunska se pokoušejí překročit státní hranice v úkrytech stropních prostor nebo pod sedadly vlaků i za pomoci zaměstnanců Českých drah/. Tomu odpovídá i rostoucí výskyt falešných, pozměněných a cizích cestovních dokladů. Cestovní pas ČR se stává žádaným zbožím (za jeden cestovní pas se platí 500 - 1 000 DEM) hlavně pro občany států bývalého SSSR a Jugoslávie a je finančně výhodné jej prodat. /Měl by být zaveden vyšší finanční postih za ztrátu, protože ročně dochází k cca 10 000 hlášených ztrát cestovních pasů./

Organizované skupiny s mezinárodním propojením, ale i jednotlivci, se podílejí na přeshraniční trestné činnosti, zejména na transportování ukradených motorových vozidel a na pašování. V r. 1994 bylo evidováno 289 případů pašování v celkové hodnotě 110 000 tis. Kč, nejvíce v Severomoravském kraji, a nejčastěji šlo o cigarety.

Situaci v r. 1994 dokumentuje i to, že počet zákazů pobytu cizincům pro nedovolené překročení státních hranic klesl oproti r. 1993 o 6 401 případů (nejvíce jich bylo v Severočeském kraji), ale o 1 000 případů se zvýšil počet zákazů pobytu za porušování pobytového režimu a o 235 pro neoprávněnou výdělečnou činnost. Za porušování pobytového režimu i pro neoprávněnou výdělečnou činnost bylo uděleno nejvíce zákazů v Praze, zejména občanům Ukrajiny.

Počet vyhoštěných cizinců stoupl v r. 1994 cca o 5%, náklady na vyhoštění vzrostly o 124 tis. Kč. Administrativně bylo vyhoštěno pro neoprávněný pobyt 363 cizinců (z toho 34,40% občanů bývalé Jugoslávie), u soudně vyhoštěných cizinců byla nejčastějším důvodem krádež (Rumuni, Poláci).

Organizovaný zločin

Česká republika by se mohla stát živnou půdou pro aktivity organizovaného mezinárodního zločinu, protože splňuje současně několik podmínek nutných k jeho rozvoji. Patří mezi ně výhodná geografická poloha (na jedné straně státy Evropské unie, na druhé přístup na Balkán a do zemí SNS), existence domácích subjektů v oblasti organizované trestné činnosti, dále vhodný ekonomický prostor (transformace a nedostatečná kontrola tohoto procesu způsobená nepřipraveností legislativy u represivních složek) a konečně komunity jednotlivých etnik, které se rozrůstají vzhledem k velké legální i nelegální migraci.

Tvrdé kriminální projevy, které se bezprostředně dotýkají života, zdraví a majetku českých občanů, jsou typické zejména pro tzv. ruskojazyčné skupiny (Ukrajina, Rusko, Kavkaz). Tyto skupiny se zaměřují na vymáhání dluhů, krádeže a převoz motorových vozidel, na pašování, obchod se zbraněmi, organizování nelegálního zaměstnávání a převaděčství, drogy, vraždy apod. Skryté projevy těchto skupin jsou zaštítěny legálním podnikáním (firmy, herny, kasína, restaurace) a v jejich čele stojí osoby, které dříve působily ve státní správě, armádě nebo v ekonomické sféře bývalého SSSR a pravděpodobně nebyly dosud trestány. Nižší složky organizací jsou najímány z řad bývalých příslušníků Sovětské armády (Afghanistan), bývalých vrcholových sportovců a osob s kriminální minulostí. Češi zabezpečují právní porady, styk s úřady, vystupují jako představitelé firem, vytypovávají vhodné osoby, zejména z řad bývalé nomenklatury a Státní bezpečnosti (včetně bývalých spolupracovníků) nebo osoby dříve trestané.

Ze západoevropských struktur jsou nejvýznamnější italské skupiny vyskytující se na celém území ČR zaměřené však hlavně na Prahu a oblast Jihomoravského kraje. Tyto skupiny vybudovaly síť prodejců, obchodů s kůží, stříbrem a levným zlatem. Zabývají se pašováním v Itálii ukradených luxusních vozů. Obchod s bílým masem pro Itálii (hostesky, modelky) zajišťují pravděpodobně jugoslávské skupiny. Čeští občané, kromě prací uvedených u ruskojazyčných skupin, jsou také najímáni jako zaměstnanci legálních firem, přičemž dochází ke krácení daně.

Z asijských skupin jde hlavně o Vietnamce a Číňany, kteří vlastní restaurace, obchod s textilem, kasína a herny. Všechny tyto podniky jsou využívány k praní špinavých peněz. Vietnamci a Číňané organizují nelegální přistěhovalectví spojené s pašováním, paděláním dokladů, nelegálním dovozem zbraní, s organizovanou prostitucí apod. Občané ČR jsou opět využíváni k právní pomoci, vyřizování průkazů a povolení apod.

Balkánské organizace využívají na území ČR občany bývalé Jugoslávie (zejména kosovské Albánce) a zaměstnávají je při zabezpečování nelegální migrace, při organizování prostituce, při krádežích a převozu vozidel a při tranzitu a distribuci drog. Čeští občané jsou zaměstnáni jako kurýři a distributoři, bulharští občané jsou využíváni k převaděčství, ke krádežím a převozu vozů a k pašování a distribuci drog.

Méně významné arabské skupiny (turecké) se zabývají pašováním kanabisových produktů z Blízkého východu a severní Afriky, polské skupiny se podílejí zejména na převozu kradených aut.

Migranti si musejí svoji nelegální cestu odpracovat nebo odevzdat značnou část mzdy zprostředkovatelům. Většinou směřují do západní Evropy a tuto cestu jim zabezpečují skupiny organizující převaděčskou činnost. Najímají přitom hlavně české občany, kteří mnohdy zajišťují převozy již z maďarsko-slovenské hranice. Němečtí převaděči se specializují na převádění s falešnými pasy a na organizovanou prostituci pro SRN, jugoslávští a bulharští na balkánské migranty.

V r. 1994 se bojem s organizovaným zločinem zabývala ÚKP a expozitury ÚKP v krajích. Ve všech krajích byly realizované trestné činy týkající se obchodu s drogami, vydírání, nelegálního ozbrojování, převaděčství, krádeží a převozů aut a organizované prostituce (tato kromě Východočeského kraje). Těmito trestnými činy jsou nejvíce zatíženy kraje Severomoravský, Severočeský a Západočeský. V Severočeském a Severomoravském kraji je nejvíce krádeží a převozů aut, v Severomoravském kromě toho ještě převažuje převaděčství a finanční kriminalita.

Drogy

Snaha proměnit území ČR z tranzitního na perspektivní odbytiště se týká především většího užívání heroinu, ale v současné době je možné na českém černém trhu koupit jakékoliv drogy za nesrovnatelné nižší ceny než v západní Evropě a v Severní Americe.

Roste podíl českých občanů na organizování nezákonného obchodu s drogami těch, kteří jsou najímáni jako kurýři a distributoři. Zároveň s tím samozřejmě stoupá i počet českých občanů zadržených za tuto trestnou činnost v zahraničí (22 osob).

Tranzit a distribuci drog zahraničního původu zatím převážně organizuji zahraniční skupiny (turecké - heroin, ruskojazyčné - kanabis a jugoslávské - heroin a kanabis). Obchod s kanabisem řídí a zajišťují osoby arabského původu, zásilky kokainu organizují jihoamerické kartely ve spolupráci s českými reemigranty. Obecně jsou zapojeny kriminální skupiny ze západní Evropy.

Mezi nejzávažnější jevy, které znamenají posun proti předchozímu období, patří rozšířené užívání heroinu zvláště mezi mládeží, větší využití letecké dopravy pro tranzit kokainu do západní Evropy, nárůst nezákonné produkce pervitinu a jeho export do zahraničí, výskyt amfetaminu polské provenience a zneužívání prekursorů. Rozšířené je domácí pěstování marihuany, jejíž kvalita stoupá.

Finanční machinace

Sledováním a odhalováním těchto kriminálních aktivit se zabývá PČR Služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, jejíž výkonné složky pracují v expoziturách jednotlivých krajů (v Praze Výkonný odbor Praha). V r. 1994 byl celkový počet rozpracovaných akcí v ČR 196, z toho nejvíce ve Výkonném odboru Praha (47) a v Expozituře Teplice (34). Celkem bylo realizováno 31 akcí, nejvíce v Českých Budějovicích a v Brně (6), nejčastěji pro trestnou činnost podvodu (16), krácení daně (6) a porušování povinností při správě cizího majetku (6). Celková zjištěná škoda u těchto 31 akcí dosáhla částky cca 1 464 935 tis. Kč.

2.2. Rizika, která mají bezprostřední vliv na úroveň vědomí občanů o ochraně jejich osobních svobod, zdraví a majetku

Majetková kriminalita

Největší počet majetkových trestných činů byl v r. 1994 spáchán na území hl. m. Prahy, v Severomoravském a Severočeském kraji. Nejvyšší objasněnosti bylo dosaženo ve Východočeském kraji (40,67%) a nejnižší v hl.m. Praze (13,18%). Z celorepublikového pohledu se snížení počtu majetkové kriminality promítá do všech sledovaných kategorií kromě krádeží dvoustopých motorových vozidel, které zůstaly na úrovni r. 1993 (+0,36%).

Pokles trestných činů vloupáním do bytů byl největší v Severomoravském kraji (-24,62%, -921 tr.č.) a v Praze (-22,93%a, -1 133 tr.č.), nejmenší v kraji Středočeském (-1,46%, -23 tr.č.) a Severočeském (-5,81%, -191 tr.č.).

Další, veřejností sledovanou kriminalitou, jsou krádeže vloupáním do rekreačních objektů, jejichž počet se také celkově poněkud snížil (-3,42%). V této oblasti jsou mezi kraji České republiky výrazné rozdíly od poklesu v krajích Západočeském (-21,55%) a v Severomoravském (-16,99%) po zvýšení v krajích Východočeském (+6,11% - zde ale nejvyšší objasněnost 41,10%) a v Jihomoravském (+22,07% - zde jde mj. zřejmě i o podíl nelegálně usedlých cizinců). Nejvíce krádeží do rekreačních objektů bylo však spácháno ve Středočeském kraji (6 616, +3,25%).

Většina krajů upozorňuje na rostoucí počet krádeží vloupáním do kanceláří, skladů, zemědělských družstev apod., při nichž dochází k odcizování výpočetní techniky, elektroniky a značných finančních hotovostí se škodami velkého rozsahu. Pachatelé si objekty předem vytipují s ohledem na to, zda jsou technicky nebo fyzicky zajištěny.

Počet krádeží prostých se sice celkově snížit o 6,14%, ale stále se podílejí 56,20% na celkové majetkové kriminalitě. V oblasti krádeží prostých dominují krádeže motorových vozidel, zvláště vzhledem k výši způsobených škod. Jejich počet u motorových vozidel dvoustopých nepatrně stoupl o 0,36%, ale škody dosáhly částky 4 252 000 tis. Kč. Nejvíce krádeží bylo na území hl. m. Prahy, v Severočeském, v Severomoravském a v Jihomoravském kraji. Pachatelé se rekrutují z řad recidivistů, mládeže, ale i cizinců.

Kriminalita v oblasti ochrany kulturních památek se celkově snížila v r. 1994 cca o 25%, a to zejména díky pozornosti, kterou tomuto úseku věnuje policie i příslušné orány státní správy. Počet vloupání klesl o 28% a škody o 56%, počet krádeží prostých o 20%, škody však stouply o 40,00%. O rostoucí míře organizovanosti pachatelů svědčí to, že většina odcizených předmětů byla ilegálně vyvezena do zahraničí, mnohdy na falešná osvědčení. K další ochraně proti této trestné činnosti přispívají i zaváděné evidenční systémy, a to nejen na centrálním stupni řízení, ale i v krajích.

Hospodářská kriminalita

Na celkovém počtu zjištěných trestných činů se hospodářská trestná činnost podílí 4,95% (v r. 1993 4,52%), její škody však enormně stoupají. V r. 1994 dosáhly výše 17 381 640 tis. Kč (+312,69 %). Průměrná škoda na jeden případ byla cca 943 tis. Kč, což je nárůst 313,59% oproti r. 1993.

Hospodářská trestná činnost stoupla zejména ve Středočeském kraji (+10,35%) a v hl.m. Praze (+3,32%), minimálně i v Severomoravském laji (+1,06%a). V ostatních krajích více méně klesla, nejvíce v Severočeském kraji (-31,31 %). Severočeský kraj se tímto poklesem dostal z 1. místa v r. 1993 na 4. místo v r. 1994 mezi všemi kraji v ČR.

Největší podíl na hospodářské kriminalitě mají trestné činy podvodů (v obchodně právní sféře), které byly nejčastěji páchány v Jihomoravském a Středočeském kraji. Pachatelé se dopouštějí této trestné činnosti na celém území ČR a často přecházejí i na Slovensko. Mnohdy jsou vyšetřováni na svobodě (nízká finanční hodnota jednoho skutku, při kterém byl pachatel dopaden), a to jim umožňuje v trestné činnosti pokračovat. V souvislosti s podvody se objevuje také podvodné vylákání úvěrů v bankách a pojistné podvody (v souvislosti s krádežemi aut). K vysokému počtu trestných činů podvodů i zpronevěr dochází zvláště v obchodní sféře.

U trestného činu krácení daně uvádějí Jihomoravský a Jihočeský kraj i to, že podnikatelé neodvádějí dávky sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. /Na trestné činnosti spojené s dovozem lehkých topných olejů se podílelo množství firem i drobných podnikatelů v ČR. Policie ČR zatím stíhá celkem 23 pachatelů a přijala opatření, která přispěla k omezení dovozu. Tato trestná činnost v současné době překročila hranice ČR do Polska, na Ukrajinu apod. K celé věci mohou mít vztah i některé vraždy podnikatelů, případně poznatky o pohřešovaných, nezvěstných a uprchlých osobách./

Případ banky BOHEMIA patří mezi trestné činy na ochranu měny a jednoznačně ovlivnil výši škody v této oblasti i v celé hospodářské kriminalitě a upozornil na závažnost devizových trestných činů. V r. 1994 se zvýšil výskyt padělků, zejména dolarů a marek, ale i českých korun, především ve velkých městech (Ostrava, Brno, Praha, Karlovy Vary, Ústí nad Labem).

Na úseku veřejných soutěží, restitucí a likvidací majetku státních podniků se vyskytly případy korupce hospodářských pracovníků a pracovníků státní správy, kteří za úplatu poskytovali neoprávněné výhody.

Orgány celní správy v rámci celního dohledu kontrolují zda dovozy, vývozy a transfer zboží, včetně zájmových komodit (cigarety, alkohol, zbraně, omamné a psychotropní látky) jsou uskutečňovány v souladu s právními předpisy. Dále orgány celní správy kontrolují distribucí a užití tabákových nálepek, s jejichž používáním a oběhem je spojena nová forma organizované trestné činnosti, a to výroba a distribuce falešných nálepek, event. vykupováni použitých a jejich opětovné užití na pašovaných cigaretách. Celkem bylo v r. 1994 celními orgány zjištěno 7 328 celních deliktů, z toho 6 988 při dovozu a 340 při vývozu zboží. Hodnota těchto celních deliktů činila cca 2 750 000 tis. Kč. Zjištěno bylo 30 555 celních přestupků s hodnotou cca 1 100 000 tis. Kč. Orgánům činným v trestním řízení bylo pro podezření ze spáchání trestného činu předáno celkem 243 případů, jejichž předmětem bylo zboží v hodnotě 575 000 tis. Kč. V průběhu roku 1994 celní orgány dále zjistily 3 556 devizových přestupků, jejichž předmětem byly hodnoty ve výši cca 98 040 tis. Kč. Na pohraničních celních úřadech, v celním pohraničním pásmu a při kontrolách pouličního prodeje zjistily celní orgány 931 případů nelegálního dovozu neznačených cigaret a 417 případů prodeje neznačených cigaret, přičemž celkový únik na clech a daních činil přes 47 000 tis. Kč. 23 případů bylo předáno orgánům činným v trestním řízení pro podezření ze spáchání trestného činu a v 55 případech byl podán návrh na odebrání (zrušení) živnostenského oprávnění.

V působnosti celní správy se problematikou odhalování porušení celních předpisů a s tím související organizovanou trestnou činností zabývá Odbor boje proti podloudnictví, který je organizačně začleněn v Generálním ředitelství cel Ministerstva financí. Podřízenými útvary jsou oblastní celní úřady a po odborné linii referáty boje proti podloudnictví. U některých z těchto referátů jsou dislokovány operativní skupiny, které provádějí speciální kontroly v rámci celního dohledu. Útvary boje proti podloudnictví úzce spolupracují s útvary Kriminální policie Policie ČR, Pohraniční policie Policie ČR a s finančními úřady.

Násilná kriminalita

Největší podal na této kriminalitě měli recidivisté (34,30%), pod vlivem alkoholu bylo spácháno 26,70% skutků a s použitím zbraně 8,90%. Motivem byla nejen ziskuchtivost, ale i vyřizování vzájemných majetkových pohledávek a odstraňování konkurence. Mnohé případy obsahovaly prvky organizovaného zločinu. Nejvíce trestných činů násilné kriminality bylo spácháno v Severomoravském kraji (5 112) a na území hl.m. Prahy (2 934). V těchto krajích bylo také nejvíce vražd. V r. 1994 bylo spácháno 286 trestných činů vraždy (204 tr. č.) a pokusů o vraždu (82 tr. č.) což je celkově o 2,88%; (-8 tr.č.) více než v r. 1993. Nejčastějším motivem byly neurovnané rodinné vztahy (127 tr.č.). Spáchány byly převážně promyšleně, v 56,30% za použití zbraně a v 37,80% pod vlivem alkoholu.

Počet loupeží klesl o 6,89% a nejvíce jich bylo spácháno opět v Praze (1 142) a v Severomoravském kraji (816). Pod vlivem alkoholu jich bylo spácháno 16,90% a za použití zbraně 8,50%. Největší podíl ve struktuře pachatelů mají opět recidivisté (45,60%), ale i mládež (3,80%, z toho dětí do 15 let 11,60%!). Stoupá počet loupeží, jejichž obětmi jsou zejména cizinci a při nichž je používáno uspávacích prášků. Zvýšil se i počet těch loupeží, na nichž se cizinci účastní jako pachatelé. /Problémem je vyšetřování většiny pachatelů na svobodě a opožděné oznamování trestných činů./

Početné nejvíce bylo spácháno trestných činů úmyslného ublížení na zdraví (7 293).

Prostituce

V povědomí občanů je s prostitucí bezprostředně spojena mravnostní kriminalita, která v r. 1994 sice vzrostla (+9,38%, 192 tr.č.), ale vyskytuje se stále v oblasti latence. Zjištěný malý počet trestných činů vypovídá jen velmi málo o skutečném stavu, zvláště u trestného činu pohlavního zneužívání.

V r. 1994 se nejvíce zvýšil počet trestných činů kuplířství (+79,64%, +90 tr.č.), které jsou výslovně uváděny v Jihočeském (20 tr.č.) a v Severočeském kraji (50 tr.č.). V tomto kraji bylo také v r. 1994 realizováno 12 trestných činů obchodu se ženami.

Prostituce je nejvíce spojována s územím Západočeského a Severočeského kraje a samozřejmě s hl.m. Prahou. Zde také dochází k opatřením policie, většinou ve spolupráci s městskými a obecními úřady, směřujícími k vytlačení prostitutek do vymezených oblastí (Cheb, připravuje se v Praze). Tyto akce jsou velmi náročné jak na počty policistů, tak na použité prostředky a je možno je uskutečnit úspěšně pouze ve vytypovaných lokalitách. Některé kraje (Severomoravský, Jihočeský, Severočeský) upozorňují na "zakrývání" prostituce různými masážními salóny, night kluby, saunami apod.

Bezpečnost silniční dopravy

Počet nehod, odhad hmotných škod, ale i počet lehce zraněných (29 590 osob) v r. 1994 představují nejvyšší hodnotu v historii statistického sledování. Počet těžce zraněných je největší za posledních 17 let a jen v letech 1968 a 1971 bylo více usmrcených osob.

Přes 89% všech nehod zavinili řidiči motorových vozidel a ti také zavinili 84% úmrtí (nejvíce řidiči osobních automobilů). Cizí státní příslušníci zavinili 5,90% všech nehod (způsobených řidiči), nejvíce občané SRN, SR a Polska. Oproti r. 1993 se o 11,80% zvýšil počet nehod způsobených pod vlivem alkoholu, na celkovém počtu se tyto nehody podílejí 6,50%. Nejméně nehod pod vlivem alkoholu bylo způsobeno v Praze, nejvíce v Severomoravském kraji.

Na území hl. m. Prahy došlo v r. 1994 k největšímu počtu dopravních nehod (32 518), ale pouze zde a ve Středočeském kraji klesl jejich počet ve srovnání s r. 1993. Nejvíce vzrostl na území Jihomoravského hraje (+8,60%), kde bylo také nejvíce usmrcených osob (285). /Jihomoravský a Severomoravský kraj se střídají na prvních dvou místech pokud jde o usmrcené a těžce zraněné osoby/.

K největšímu počtu nehod došlo v obcích, ve velkých městech a na silnicích I. třídy. Mezi nejčastější zjištěné příčiny dopravních nehod patří nesprávný způsob jízdy (55%) a nepřiměřená rychlost (20,90%).

Příslušníci dopravní služby při bezpečnostních akcích zadrželi celkem 831 pachatelů trestných činů, 157 hledaných osob a 350 odcizených motorových vozidel.