Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Severomoravský kraj

Severomoravský kraj je na 2. místě (68 293; -1,95%; největší pokles v ČR) v nápadu trestných činů a na 6. místě (35,24%; +5,30%; druhý největší vzrůst v ČR) v objasněnosti.

Okresy s nejvyšším počtem trestných činů jsou Ostrava (19 914; 1. místo v ČR) a Olomouc (9 764), s nejnižším počtem trestných činů Bruntál (3 100) a Vsetín (3 513).

Okresy s nejvyšší objasněností jsou Bruntál (49,23%) a Opava (48,20%), s nejnižší objasněností Olomouc (27,98%) a Ostrava (28,46%).

Specifika: Severomoravský kraj je poznamenán nově vytvořenou státní hranicí se SR (příliv emigrantů), problémy jsou i na hranici s Polskou republikou (pašování). V regionu se nacházejí 2 ze 3 okresů ČR, kde je nejvyšší míra nezaměstnanosti.

Trvale největší rizikovou skupinu představují recidivisté, kteří páchají převážně krádeže vloupáním. Roste počet pachatelů, kteří kradou na objednávku drahá zahraniční vozidla.

V hospodářské kriminalitě bylo zjištěno nejvíce podvodů a zpronevěr.

Počtem vražd (64; převládá motivace osobních a rodinných neshod) je Severomoravský kraj na 1. místě v ČR, avšak s nejlepší objasněností (95,31 %).

Prostituce a kuplířství je často zakrývána různými podnikatelskými aktivitami (masážní salóny, sauny, night kluby atd.).

Počtem dopravních nehod, i pokud jde o těžké následky, tento region zaujímá první místo mezi kraji.

Opatření: Vedení Správy Severomoravského kraje padle stanovených priorit zřizuje speciální týmy a cíleně organizuje bezpečnostní akce, včetně dopravních. Síly i prostředky jsou nasazovány do míst s vysokým nápadem trestných činů a k řešení nejpočetnějších druhů trestné činnosti v kraji.

Pokles kriminality se projevil ve všech krajích, objasněnost poklesla pouze ve Východočeském kraji, který má i přesto nejvyšší objasněnost. V některých okresech, v nichž byly při srovnání situace mezi prvními pololetími 1993 a 1994 zjištěny největší změny v poklesu objasněnosti a zvýšení nápadu trestných činů, došlo do konce r. 1994 k významnému zlepšení objasněnosti (Příbram, Kolín, Pelhřimov, Liberec, většina okresů Východočeského kraje) i ke snížení nápadu (Domažlice, Praha, Teplice - zde nápad stále klesá).

Kriminalita mládeže (dětí a mladistvých) zůstává ve všech krajích závažným problémem, zejména v oblasti majetkové a násilné trestné činnosti. Tato skutečnost se neprojevuje tak výrazné v celkově rostoucím podílu na trestné činnosti, jako spíše v rostoucím podílu mládeže na určitých trestných činech (loupeže, krádeže jízdních kol, motorových vozidel, kapesní krádeže apod.) a v některých regionech v rostoucí brutalitě (Severočeský, Západočeský a Severomoravský kraj a hl.m. Praha). /Policisté Jihomoravského kraje považují činnost extremistických hnutí za jeden z nejproblematičtějších úseků kriminality mládeže, i když se zatím projevuje jen v pouliční kriminalitě a v narušování veřejného pořádku/.

Podíl recidivistů na struktuře pachatelů trestné činnosti klesá, závažnější je opět jejich podíl na určitých trestných činech (krádeže vloupáním - Praha, Západočeský a Severočeský kraj, krádeže aut a hospodářská kriminalita - Severočeský kraj).

Migrace poznamenává bezpečnostní situaci ve všech krajích, i v hlavním městě Praze. Největší problémy jsou v Severočeském a Západočeském kraji, ale už i v Severomoravském a začínají hrát velkou roli v Jihomoravském kraji.

Jihomoravský a Jihočeský kraj upozorňují na loupeže a krádeže vloupáním (vykrádání kamionů) na odstavných parkovištích dálnic i na daňové úniky spojené s neodváděním dávek sociálního zabezpečení a zdravotnického pojištění zaměstnavatelem. Této dva kraje také konstatují rostoucí počet krádeží drahé výpočetní techniky.

V některých krajích klesly krádeže jízdních kol (Severomoravský, Severočeský) i motorových vozidel (Severomoravský, Severočeský, Západočeský).

Kromě hl.m. Prahy, Západočeského a Severočeského kraje je prostituce sledována i v Jihočeském a Severomoravském kraji, zejména ve "skrytých" formách (masážní salóny, night kluby, sauny apod.). Trestný čin kuplířství zaznamenává zejména Severočeský (12 tr.č.) a Jihočeský kraj (20 tr.č.).

Počet dopravních nehod nepatrně klesl pouze na území hl.m. Prahy a ve Středočeském kraji, v ostatních krajích mírně stoupl. V hl.m. Praze, Středočeském, Západočeském a zejména Jihočeském kraji poněkud stoupá počet nehod způsobených pod vlivem alkoholu. V Severočeském a Severomoravském hraji je významná dopravní nehodovost cizích státních příslušníků.

Ve všech krajích byly uspořádány stovky dopravně bezpečnostních akcí typu "X" [Akce "X" - zaměřena na všeobecný dozor nad silničním provozem (dodržování pravidel silničního provozu, technický stav vozidel apod.)] a "Y" [Akce "Y" - zaměřena na dodržování zákazů alkoholických nápojů řidiči], často meziokresních i mezikrajských za účasti dalších bezpečnostních složek (např. Vojenské policie, městské policie).

Policie zřizuje týmy zaměřené na určité druhy trestné činnosti nebo do vytypovaných krizových míst. Úspěšné jsou také specializované týmy PČR a vyšetřovatelů (Západočeský, Jihočeský aj.) i pátrací akce, organizované případně ve spolupráci s cizineckou a pohraniční policií (Východočeský, Jihomoravský).

Celkově se zvyšuje rozsah využití technických prostředků, zejména systém Evidence jízdních kol (Jihočeský, Severočeský, Jihomoravský).

Vytlačení prostituce z centra města do okrajových částí, které se podařilo v Chebu, se připravuje i v Praze ve spolupráci s Magistrátem hl.m. Prahy.

Spolupráce, zvláště s městskou policií, ale i se složkami státní správy a samosprávy (živnostenské úřady, finanční správa, celní správa apod.), je dobrá. Poněkud rezervovaný přístup v krajích je jen k soukromým bezpečnostním službám, kromě kraje Východočeského.

Osvědčuje se zřizování oddělení hlídkové služby - v roce 1994 bylo v rámci Policie ČR zřízeno 13 nových oddělení, která se zabývají výhradně hlídkovou službou v nejproblémovějších částech měst.

Ve Středočeském a Jihočeském kraji se uskutečnily akce zaměřené na kontrolu ubytovacího režimu a neoprávněné výdělečné činnosti cizích státních příslušníků (např. ve Středočeském kraji bylo zkontrolováno 305 firem, uděleno 257 zákazů pobytu a 6 administrativních vyhoštění).

Osvědčila se úzká spolupráce mezi PČR a úřady vyšetřování; orgány Policie ČR poskytly konkrétní pomoc vyšetřovatelům při zvládání pracovního zatížení způsobeného velkým množstvím předaných spisů.

Na úřadech vyšetřování byla zřízena funkce policejních inspektorů-asistentů, kteří mají stejnou působnost jako policejní orgány.

1.2. Přestupky

Služba pořádkové policie zjistila v r. 1994 celkem 1 075 752 přestupků (zákon č. 200/1990 Sb.), což je o 15 553 méně než v r. 1993. Nejvíce bylo zjištěno přestupků na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (714 893), přestupků proti majetku (162 082) a přestupků na úseku veřejného pořádku a občanského soužití (155 681). Zatímco přestupky na úseku bezpečnosti silničního provozu stouply oproti r. 1993 o 60 878, klesly přestupky na úseku veřejného pořádku o 10 738 a přestupky proti majetku dokonce o 68 069.

V blokovém řízení bylo řešeno 770 799 (+66 113) přestupků a vybraná částka dosáhla 110 971 tis. Kč (+16 699 tis. Kč).

Orgány pohraniční policie řešily v r. 1994 celkem 42 838 přestupků, na pokutách bylo v blokovém řízení vybráno 8 552 tis. Kč. V oblasti pasové služby bylo zjištěno 6 500 přestupků a vybráno bylo 1 812 tis. Kč, nejvíce v Severomoravském kraji.

V r. 1994 vybrali policisté dopravní policie na pokutách celkem 3 119 000 tis. Kč, z toho od řidičů motorových vozidel 1 478 000 tis. Kč (za 757 651 blokových pokut), ve správním řízení 1 666 000 tis. Kč (za 80 826 pokut). Pro požití alkoholických nápojů zadržela dopravní policie 11 161 řidičů, 6 167 z nich byl zadržen řidičský průkaz.

Policisté služby železniční policie řešili celkem 35 071 přestupků, nejvíce proti veřejnému pořádku (27,70%) a proti majetku (23,70%). V blokovém řízení dosáhla výše pokut částky 1 899 tis. Kč (v závěru roku 1994 rozhodlo Ministerstvo financí, že stále váznoucí vymáhání těchto pokut budou provádět finanční úřady).

1.3. Trestná činnost příslušníků Policie ČR, Armády ČR a zaměstnanců Celní správy

Trestná činnost příslušníků Policie ČR v r. 1994

Po stálém růstu počtu trestných činů i stíhaných policistů v letech 1989 až 1993 nastal v r. 1994 pokles trestných činů spáchaných policisty o 6%; trestně stíhaných policistů bylo o 4% méně. K výrazným změnám došlo i ve struktuře trestných činů. Přestože oproti r. 1993 došlo k poklesu o 18,45%, nejčastější trestnou činností policistů zůstává trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele (137). K velkému poklesu došlo také u trestného činu zpronevěry a podvodu (-28,13 %) a zejména ublížení na zdraví (-48,60%), ale tyto trestné činy zahrnují jen velmi malý počet případů. Naopak nejvíce se zvýšil počet trestných činů krádeže (+60%) a vydírání (+57,14%).

276 policistům bylo sděleno obvinění pro podezření ze spáchání 355 trestných činů. Nejvíce obviněných policistů bylo v Severomoravském kraji (78; +51), kde také došlo k největšímu nárůstu, na území hl.m. Prahy (58; +8) a v Severočeském hraji (57; -3). Nejméně policistů bylo obviněno ve Východočeském kraji (10; -21).

Z hlediska věkové struktury měli největší podíl na trestné činnosti policisté do 30 let (54%), do 39 let (25%). 6,90% trestně stíhaných policistů bylo ve službě maximálně 4 roky. Trestnou činnost nejvíce páchali policisté zařazení ve službě pořádkové policie (56,88%), v kriminální službě (11,59%) a v dopravní službě (9,40%). Toto rozložení platí ve všech krajích ČR. Je tedy možné shrnout, že v trestné činnosti policistů roste podíl nižších věkových skupin, nižších hodností a těch, kteří mají menší zkušenosti se službou u Policie ČR.

Během r. 1994 došlo 9 134 podání (+43,87 %) na porušování služebních povinností. V 1 150 případech byly tyto stížnosti hodnoceny jako oprávněné (-39 podání). Po vyloučení vysokého podílu postupovaných stížností jde v r. 1994 o 5 392 podání, z nichž 4 913 bylo přijato od občanů ČR a 238 od cizích státních příslušníků (ostatní stížnosti byly od policistů, vojáků, právnických osob, anonymních pisatelů apod.). Nejvíce prošetřovaných stížností směřovalo proti policistům zařazeným na Správě hl. m. Prahy (951), Severočeského (846) a Severomoravského (800) kraje a tyto správy mají také největší podíl oprávněných stížností. Nejčastější oprávněné stížnosti byty na postup v trestním a přestupkovém řízení (388, -67) a na nevhodné jednání a chování (171, -8). Nejvyšší počet stížností byl opět na policisty pořádkové služby, největší procento oprávněných stížnosti však bylo na pracovníky zdravotní, sociální, personální, školské a týlové služby. Vůbec nejvyšší procento oprávněných stížností je u služby železniční policie (96,10%). Na vedoucí pracovníky bylo podáno celkem 685 stížností, z toho 156 oprávněných.

U oprávněných stížností byla nejčastější příčinou nedbalost a nekázeň (41 %) a nesprávný výklad služebních a právních norem (23,60 %). Ve všech věkových kategoriích jsou oprávněné stížnosti zastoupeny celkem rovnoměrné, ale přece jen své povinnosti porušují častěji policisté starší a s kratší dobou praxe.

Pozn.: Uvedené údaje jsou převzaty z materiálu Inspekce ministra vnitra

Trestná činnost zaměstnanců Celní správy v r. 1994

V r. 1994 vzniklo podezření ze spáchání trestné činnosti zneužití pravomoci veřejného činitele (§ 158 tr.zák.) v 32 případech, což je o 4 více než v r. 1993. Generální ředitelství cel k tomuto údaji uvádí, že jde pouze o vznik důvodného podezření, nikoliv o trestnou činnost vyjádřenou pravomocným rozhodnutím. Vedoucí pracovníci celní správy postupují podle zákoníku práce a vznikne-li podezření z porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, okamžitě zruší se zaměstnancem pracovní poměr, aniž čekají na výsledek případného trestního řízení.

Útvar Inspekce generálního ředitele Generálního ředitelství cel je speciálně zaměřen na odhalování protiprávního jednání zaměstnanců.

Příčiny trestné činnosti spatřuje Generální ředitelství cel především v nízké úrovni právního vědomí (celospolečenský jev) a v omezených možnostech výběru při přijímán nových zaměstnanců. Odcházejí především starší, zkušení pracovnici, protože celní odborníci se mohou uplatnit v řadě atraktivnějších zaměstnání. Trvale nenaplněné stavy jsou na hranicích se SRN (možnosti zaměstnávání v SRN).

Navrhovaná opatření

- Zkvalitnit přijímací řízení a zpřísnit podmínky pro uchazeče.

- Kvalifikovaně vychovávat zaměstnance v souladu s požadavky na morální i odbornou úroveň.

- Prohloubit kontrolní a inspekční činnost.

Pozn.: Údaje jsou převzaty ze zprávy Inspekce generálního ředitele Generálního ředitelství cel.

Trestná činnost příslušníků Armády ČR

Nejčastěji se vojáci dopouštějí trestného činu svémocného odloučení (69,30% z trestných činů vojenských), jehož počet stoupl v r. 1994 o 35,80%. Na 199 tr.č., tj. o 30% vzrostl počet případů tzv. šikanování (porušování prav a chráněných zájmů vojáků), přičemž téměř 30% pachatelů bylo pod vlivem alkoholu. Počet trestných činů urážky mezi vojáky se zvýšil o 27% a počet případů porušování strážní a dozorčí služby dokonce o 120% oproti r. 1993. V r. 1994 bylo usmrceno 5 vojáků v základní službě v důsledku neoprávněné manipulace se zbraní.

75% pachatelů bylo předáno úřadům vyšetřování PČR, ostatní velitelům ke kázeňskému řešení.

Další významnou trestnou činností je majetková kriminalita, která se na celkovém počtu trestných činů podílí 29,80% (z toho 63% tvoří tr. činy proti majetku Armády ČR a majetku spravovaného nebo užívaného Ministerstvem obrany). Objasněnost majetkové kriminality je 50 % (+5 %). V r. 1994 došlo k 23 případům krádeží a ztrát zbraní a k 7 případům nedovoleného ozbrojování.

Vojenská policie v r. 1994 evidovala 659 dopravních nehod vojenských vozidel, z toho 430 zavinili příslušníci Armády I. Počet zaviněných dopravních nehod se oproti r. 1993 snížil o 16% a počet zaviněných dopravních nehod způsobených pod vlivem alkoholu o 30%. Hmotné škody dosáhly částky 18 000 tis. Kč, z toho více než 10 000 tis. Kč byly škody na vojenské technice (+52%). Zvýšil se i počet přestupků v dopravě, zejména při řízení soukromých vozidel.

Navrhovaná opatření

- Zaměřit pozornost pátrací a preventivní činnosti Vojenské policie na problematiku porušování povinností dozorčí a strážní služby, šikanování a na majetkové delikty.

- Zvýšit ochranu důležitých objektů MO pomocí elektronických zabezpečovacích systémů a výstavbou jednotky rychlého zásahu.

- Zaměřit kontrolní činnost Vojenské dopravní policie na dodržováni zásad bezpečnosti silničního provozu, na technický stav vozidel a na zkvalitnění výcviku vojenských řidičů.

- Vybudovat ucelený systém pořádkové služby, včetně zkvalitnění odborné přípravy policistů a zvyšovat profesionální úroveň Vojenské bezpečnostní policie..

- Prohlubovat spolupráci s Policií ČR při šetření závažných případů s propojením pachatelů příslušníků ozbrojených sil do civilního prostředí. Orientovat se přitom zejména na pachatele krádeží zbraní, munice, trhavin a různých druhů ekonomicky atraktivního vojenského materiálu i na oblast preventivních aktivit.

Pozn.: Uvedené informace jsou převzaty ze zprávy Ministerstva obrany.

1.4. Pachatelé trestné činnosti a kriminogenní skupiny

Recidivisté

Protože podíl recidivistů na struktuře pachatelů trestné činnosti je nižší než jejich podíl na objasněných trestných činech je logické, že jeden recidivista spáchal více trestných činů. Největší podíl recidivistů ve struktuře pachatelů byl v Severomoravském (32,93%) a v Severočeském kraji (30,43%), nejmenší v kraji Jihomoravském (24,28%) a v Jihočeském (25,71%). Recidivisté páchají však více určité druhy kriminality, např. kvalifikovanou majetkovou trestnou činnost, zejména krádeže vloupáním (v Severomoravském kraji spáchali 67% všech těchto trestných činů).

Mládež

Mládež je z hlediska páchání trestné činnosti i z hlediska jejího podílu na struktuře pachatelů rozdělena do dvou věkových kategorií - děti do 15 let a mladiství od 15 do 18 let. Děti se podílely na struktuře zjištěných pachatelů 6,54% (-0,40%) a spáchaly celkem 5,88% trestných činů. Mladiství tvořili v r. 1994 12,17% (+1,04%) všech pachatelů trestné činnosti a spáchali 16,18%a (-0,74%) všech trestných činů. Děti se nejvíce podílely na krádežích jízdních kol (14,40%) a věcí z aut (13,70%), mladiství se podíleli na krádežích vloupáním (20,40%) a loupežích (26,60%). Vysoká je jejich účast na krádežích prostých (cca 40%), zejména na krádežích věcí z aut (48,30% - v Severomoravském laji mládež celkem 90,32%). V Praze, v Severomoravském a v Severočeském kraji upozorňují policisté na rostoucí podíl mládeže na násilné trestné činnosti (loupeže, ale i vraždy).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy konstatuje, že výskyt negativních sociálních jevů se významně posunuje k nižší věkové hranici. K prvním známkám patří potuchy chování, zhoršování prospěchu, zanedbávání povinností, apatie, projevy agresivity, vandalství, šikana, brutalita, členství v partách a sektách. Mezi jevy, které tvoří již předstupeň delikventního chování lze zařadit záškoláctví, agresi, drobné majetkové, mravnostní a násilné delikty (krádeže, podvody, útěky z domova), náznaky abusu alkoholu a drog. (Podle průzkumu Psychologického ústavu AV je v našich školách šikanováno dětmi 19% žáků a 13% se přiznalo, že šikanuje jiné.) Sankce za záškoláctví, hrubé přestupky a zanedbávání rodinné péče se dosud málo využívají nebo míjejí účinkem (poměrně vysoké pokuty jsou nedobytné pro platební neschopnost rodiny nebo naopak jsou zanedbatelné v rodinách podnikatelů). V adolescentním věku je varující rostoucí počet dětí ohrožených návykovými látkami (alkohol, drogy) a těch, které podléhají vlivu závadových part, náboženských sekt i rasisticky motivovaných skupin. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy upozorňuje i na vykrádání školních budov, které je usnadněno nedostatečným technickým vybavením objektů včetně ostrahy (nedostatek finančních prostředků).

Výskyt negativních sociálních jevů (závadové party) je významný v prostředí učňovské mládeže. Ministerstvo hospodářství provedlo dotazníkové šetření o výskytu kriminality a sociálně patologických jevů u žáků v učňovských zařízeních za r. 1994. Z šetření vyplývá, že zhruba 1,40% z celkového počtu žáků je na učňovských zařízeních registrováno pro spáchání deliktu, nejčastěji pro přestupy (80,20%). Drogová závislost byla jištěna u přibližně 1 % žáků, nejčastěji šlo o měkké drogy (80%). Protože uvedené šetření zachycuje pouze delikty spáchané v učňovských zařízeních, má malou vypovídací schopnost o celkovém stavu kriminality učňovské mládeže.

Častější výskyt negativních sociálních jevů je také u žáků zvláštních škol, kteří jsou snadněji zneužitelní a ovlivnitelní.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se orientuje v oblasti dificilní mládeže především na preventivní opatření - zvyšuje počet terénních sociálních pracovníků a vznikají specializovaná pracoviště sociální prevence. Sociální kurátoři pro mládež se zabývali 13 906 mladistvými (z nich 35% bez pracovního poměru), proti kterým bylo zahájeno trestní stíhání a 5 253 nezletilými do 15 let, kteří byli vyšetřováni pro trestnou činnost. 130 výchovných ústavů bylo umístěno 1 391 dětí a 569 mladistvých. Pro nedostatečnou kapacitu se nepodařilo umístit 85 dětí a 112 mladistvých (zvláště chlapců), přestože se někteří z nich dopouštějí i opakovaně trestné činnosti. Z hlediska bezpečnostní situace jsou nezanedbatelné útěky z výchovných ústavů, protože uprchlíci se často dopouštějí trestných činů, živí se prostitucí apod.

Trestná činnost páchaná na mládeži (např. ohrožování mravní výchovy, podává.ní alkoholických nápojů) je všeobecně přehlížena a není dosud dostatečně vyhledávána ani policejními orgány. Společnost toleruje jevy jako je alkoholismus a jiné toxikománie, účast mládeže v náboženských sektách, gamblering apod. Stále nedostatečná je realizace právní úpravy výkonu ochranné a ústavní výchovy.

Cizí státní příslušníci

Na celkovém počtu stíhaných pachatelů se cizí státní příslušníci podíleli v r. 1994 6,60%. Během tohoto roku bylo stiháno 6 801 cizinců (z téměř 80 zemí světa), což je o 4 435 (2,8 krát) více než v r. 1993. Nejčastěji páchali kapesní krádeže (30,90% z celkové trestné činnosti cizinců), ale z hlediska závažnosti je významný jejich podíl na kuplířství (15,42% z celk.tr.č.), hospodářské trestné činnosti (11,08% z celk.tr.č.), podvodech (18,80% z celk.tr.č.) a vraždách (9,46% z celk.tr.č.). Nejvíce cizinců bylo stíháno v Severomoravském kraji (1 342), kde také nejvíce vzrostl podíl pachatelů - cizinců, v Praze (1 252) a v laji Severočeském (1 059).

Z celkového počtu pachatelů-cizinců je nejvíce občanů Slovenské republiky (65,50%), zejména opět v Severomoravském kraji (79,20% všech zde stihaných cizinců). Téměř polovina z nich je stíhána pro majetkovou trestnou činnost (krádeže automobilů a věcí z nich), menši část pro hospodářskou trestnou činnost podvodu. Na dalších místech, s velkým odstupem za občany Slovenské republiky, jsou občané Polska (majetková a násilná trestná činnost, především v Praze), SRN (dopravní nehody a majetková trestná činnost), Ukrajiny (majetková a násilná trestná činnost především v Praze), Vietnamu (hospodářská trestná činnost) atd.

Trestnou činnost cizinců pociťují jako problém policisté ve Středočeském a Jihomoravském kraji, kde jde hlavně o nelegální pobyty a zaměstnávání. Tíživá je situace v Severočeském kraji, kde je sice nejmenší počet pachatelů-cizinců (305), ale podle údajů krajské správy se na objasněné trestné činnosti podílejí 8,50%, což je 4x více než v r. 1993. V Západočeském kraji upozorňují na kriminogenní prostředí běženců.

1.5. Oběti trestné činnosti

Jediným orgánem činným v trestním řízení, který sbírá statistické údaje o obětech trestné činnosti, je doposud policie, ale i tyto údaje jsou sporé a neúplné. Kriminální statistika zaznamenává tzv. objekty napadení jimiž jsou také lidé, zejména v případě násilné a mravnostní kriminality, i v případě krádeží a některých dalších trestných činů. Nepochybně bude třeba statistickou evidenci obětí trestných činů v nejbližší budoucnosti zdokonalit. Ze statistických údajů lze vyvodit jen minimální počet obětí trestných činů (ve formulářích o trestném činu se vyplňuje, zda objektem napadení byl muž, žena nebo skupina osob - nad dvě osoby nedefinovaná). Navíc je třeba počítat, zejména u některých druhů kriminality (mravnostní, některé trestné činy násilné kriminality apod.), s neznámou položkou obětí kriminality latentní.

Dílčí informace o obětech trestných činů je možné získat i z jiných státních i nestátních zdrojů (zdravotnická zařízení, Bílý kruh bezpečí apod.) a speciálně ze sociologických výzkumů.

Pro rok 1994 je charakteristické snížení počtu trestné činnosti, ale naopak zvýšení celkového, i když stále minimálního počtu evidovaných napadených osob na 40 066 (+3,46%). Přitom napadených mužů bylo o 249 méně, žen však bylo o 26 více a napadených skupin osob bylo dokonce o 566 více než v r. 1993. V Praze je nejčastěji, na rozdíl od celorepublikového průměru, napadenou osobou žena, ale v r. 1994 stoupl počet napadených mužů (5 427) natolik, že se začíná vyrovnávat počtu napadených žen (5 639).

Porovnáme-li věkové kategorie napadených osob s věkovou strukturou obyvatelstva ČR, je nejrizikovější věk od 19 do 30 let (podobně je to i nejčastější věková kategorie pachatelů).

Občané trpí zejména krádežemi prostými (hlavně kapesními), úmyslným ublížením na zdraví a loupežemi. Počet evidovaných úmyslných ublížení na zdraví (5 020 mužů, 2 026 žen) potvrzuje celkový trend rostoucí brutality.

Podle kriminální statistiky bývají ženy častěji než muži objektem krádeží, vyhrožování a omezování osobní svobody. Muži se naopak více než ženy stávají objektem úmyslného ublížení na zdraví, loupeže a vydírání. Zjištěná mravnostní kriminalita (znásilnění a pohlavní zneužívání) zasahuje dívky do 15 let (60%) více než mladistvé a dospělé ženy (40%).

Otázky kolem postavení a práv oběti trestného činu jsou v poslední době v naší společnosti stále zřetelnější. K přehodnocení vztahu k postiženým trestnou činností by mělo dojít v nejbližší budoucnosti jak v sociální oblasti a na poli legislativy, tak v práci policie.

1.6. Problematika vyšetřování, trestního řízení a vězeňství

Úřady vyšetřování

V r. 1994 dále vzrostl počet případů sériově a skupinové páchané trestné činnosti. Dále se zviditelňovala organizovaná kriminalita spojená s výskytem náročnějších forem a mnohdy propojená do zahraničí. Tato situace s sebou přinesla zvýšené nároky na odbornou připravenost vyšetřovatelů, na jejich psychickou odolnost i na pracovní kapacitu celého vyšetřovacího aparátu.

Zavedením novely se počet stíhaných osob ve vyšetřování zvýšil o 93 % (+105 600 osob) oproti r. 1993, významně se však snížil počet napadlých věci (-39%), protože převážná většina trestních věcí neznámých pachatelů je prověřována na základních útvarech policie. Počet ukončených věcí se známým pachatelem vzrostl o 69% a počet spisů ukončených s návrhem na podání obžaloby o 135%.

V r. 1994 byla poprvé sledována i průměrná doba od převzetí věci k jejímu zahájení (sdělení obvinění), která činila 16 dní, nebo k jejímu odložení, která činila 56 dní.

Vyšetřování komplikují např. rostoucí náklady na znalecké posudky a tlumočení, které v důsledku vzrůstu počtu znaleckých posudků (+19%) i v důsledku zvýšené sazby odměn za ně vzrostly v r. 1994 na 83 437 tis. Kč oproti r. 1993, kdy činily 48 092 tis. Kč.

Přes zmíněné problémy se v r. 1994 zlepšila rychlost vyšetřování a jeho kvalita. O 10% stoupl podíl trestních věcí ukončených návrhem na podání obžaloby clo dvou měsíců (nejvíce v Jihomoravském a v Jihočeském kraji, nejméně v Severočeském a Východočeském kraji) a podíl věcí vrácených k došetření se snížil na 12% (-4%).

O 11% se v r. 1994 zvýšil počet vazebně vyšetřovaných osob (nejrychlejší bylo vazební vyšetřování v Západočeském kraji, nejpomalejší v kraji Východočeském).

V r. 1994 se také podařilo ukončit větší počet trestních věcí než byl jejich nápad, takže na konci r. 1994 se snížila rozpracovanost ze 17,2 na 15,1 spisů na vyšetřovatele.

Největší průměrný nápad na jednoho vyšetřovatele byl v Praze-městě (65,3 spisu) a v Jihomoravském kraji (61,8 spisu), nejmenší ve Východočeském kraji (49,2 spisu) a v Praze-kraji (50,3 spisu). Nejvíce ukončených vyšetřovacích spisů na jednoho vyšetřovatele bylo v Praze-městě (68,7 spisu) a v Severočeském kraji (61,5 spisu), nejméně ve Východočeském (45,9 spisu) a v Jihočeském kraji (47,5 spisu). Nejvíce nevyřízených spisů bylo v Praze-městě (5 817) a v Severomoravském kraji (5 824), nejméně v Jihočeském (1 818) a v Západočeském kraji (2 515).

V průběhu r. 1994 se úřadům vyšetřování v podstatě podařilo zavést novelu trestního řádu a zákona do vyšetřovatelské praxe. Dosud existují dílčí problémy mezi policejními orgány a vyšetřovateli zejména proto, že věc nelze zahájit pro nepřítomnost pachatele či pro vysoké zatížení vyšetřovatele. To má vliv na vykazovaní objasněnosti, která je stále jedním ze základních ukazatelů pro hodnocení práce policie (práce vyšetřovatelů se hodnotí podle počtu vyřízených spisů). Dále vznikají neshody jednak kolem odmítnutí převzít věc od policejních orgánů (v r. 1994 10% z předávaných věcí), jednak při ukládaní úkolů policejním orgánům, přestože se vyšetřovatelé domnívají, že ukládají jen takové věci, které nemohou sami provést.

Na úřadech vyšetřování byla zřízena funkce policejních inspektorů (asistenti-vyšetřovatelé), kteří mají stejnou působnost jako policejní orgány. Toto opatření se osvědčilo a jistě bude kladně působit i v r. 1995.

Vztahy vyšetřovatelů s ostatními orgány činnými v trestním řízení byly závislé na tom, do jaké míry došlo v jednotlivých krajích či okresech ke shodě v názorech na postup a způsob aplikace nových institutů trestního řádu. Sporné otázky byly sice řešeny na poradách vedoucích představitelů na úrovni okresů a krajů, ale závěry těchto porad se nepodařilo všude prosadit a hodné záleželo na kvalitě osobních vztahů v tom kterém místě.

V průběhu r. 1994 odešlo 278 vyšetřovatelů a přestože roční míra fluktuace klesla z 15,50% v r. 1993 na 13,40% v r. 1994, úbytek zkušených a profesionálně zdatných vyšetřovatelů dále pokračoval. V současné době jsou převážně přijímáni zájemci z civilních zaměstnání, kteří sice splňují podmínku vysokoškolského, ale ne právnického vzdělání. Podmínku vysokoškolského právnického vzdělání splňovalo k 31.12.1994 484 vyšetřovatelů (23%), jiné vysokoškolské vzdělání mělo 616 vyšetřovatelů a ke konci r. 1994 zůstala neobsazeno 352 tabulkových míst. Úřad vyšetřování pro ČR navrhl řešit svízelnou situaci tak, aby v zákoně o služebním poměru bylo považováno za postačující pro vyšetřovatele bakalářské vzdělání bezpečnostního směru na Policejní akademii ČR.