Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ověřování nových zbraní z tuzemské výroby

I. Prohlídka zbraně před střelbou

Každá zbraň je při prohlídce před zkušební střelbou podrobena

a) celkové prohlídce, při které jsou odmítnuty zbraně rezivé a se stopami černící nebo jiné lázně, zbraně s poškozenou pažbou a zbraně, jejichž označení neodpovídá ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky. Rovněž jsou odmítnuty zbraně, které mají:

výrobní vady ve vývrtu a v nábojové komoře, jako jsou prohlubně, rysky, prolomeniny a jiné nesprávnosti viditelné pouhým okem,

nedostatečně vyleštěný vývrt hlavně a povrch nábojové komory a tím ztěžují odhalení případných závad vzniklých zkušební střelbou, v případě pochybností se kontroluje dodržení přípustné drsnosti povrchu R_a, která smí být nanejvýš 1 mikrometr ve vývrtu hlavně a 1,8 mikrometru v nábojové komoře,

ohnutou hlaveň nebo hlaveň s náznaky vydutí a jiných deformaci,

vměstky, praskliny, porézní nebo necelá a dodatečně zavařovaná místa na hlavních částech zbraně,

nesprávně ustavené nebo spájené hlavně, háky a lišty,

vady způsobené mechanickými a tepelnými výrobními operacemi, které mohou nepříznivě působit na pevnost a funkci zbraně,

závěr nebo dnový šroub, jejichž konstrukce, dimenzování a materiál neodpovídá účelu zbraně,

b) kontrole rozměrů, při které jsou odmítnuty zbraně, jejichž důležité rozměry z hlediska bezpečnosti, uzamykací vůle a tloušťky stěn hlavně neodpovídají mezinárodně normovaným nebo doporučeným hodnotám. Rovněž jsou odmítnuty zbraně nabíjené ústím hlavně, jejichž průměr zátravky neodpovídá mezinárodně normovaným hodnotám. Mezinárodně normované a doporučené hodnoty a prostředky k jejich ověřeni se stanoví v ČSN třídy 39,

c) kontrole funkce, při které jsou odmítnuty zbraně mající:

nesprávnou funkci závěrového, spoušťového, bicího, pojistného nebo vyhazovacího ústrojí (u zbraní nabíjených zezadu),

nesprávnou funkci a chod revolverového válce,

nesprávnou funkci zažehovacího ústrojí (u zbrani nabíjených ústím hlavně), sklon k samospouštění při nabíjení,

příliš nízký odpor spouště (s výjimkou terčových zbraní) neodpovídající předepsaným hodnotám,

závady v provedení, opracování a chodu úderníku a zápalníku,

nedostatečné držení kohoutu nebo podobného bicího prvku v jeho záchytu. Předepsané hodnoty odporu spouště se stanoví v ČSN třídy 39.

II. Zkušební střelba

1. Po prohlídce před zkušební střelbou se zbraně podrobí zkušební střelbě, která se provádí na úplně dohotovených zbraních před první střeleckou zkouškou. Za úplně hotové se též považují zbraně, na kterých bude ještě provedena rybina nebo povrchová úprava černěním nebo jiným způsobem. Státní zkušebna stanoví zda bude ověřovat zbraň s povrchovou úpravou nebo bez této úpravy. zbraně nabíjené ústím hlavně musí být vybavené zažehovacím ústrojím a jejich samostatně dodávané hlavně musejí mít zátravku a definitivní dnový šroub.

2. Zkušební náboje musejí svými tlaky, popřípadě energiemi střely odpovídat jak jmenovitými hodnotami, tak statistickými nerovnostmi mezinárodně stanoveným hodnotám. zkušební náboje pro ověřováni brokovnic musejí navíc splňovat stanovený průměr a hmotnost náplně broků obsažených v náboji. Zkušební náboje smějí být použity při teplotě ovzduší 15 až 25°C. provedení zkušebních nábojů a jejich tlaky, popřípadě energie jsou stanoveny v ČSN třídy 39.

3. Tlaky zkušebních nábojů se měří buď tlakoměrnými válečky nebo mechanickoelektrickými snímači při teplotě prachové náplně (20ą2) °C. Je-li místo hodnoty tlaku udána energie střely, měří se při téže teplotě úsťová rychlost střely, z níž se vypočte úsťová energie. Vlastnosti a rozměry tlakoměrných válečků a mechanickoelektrických snímačů (včetně vlastností měřících souprav), jakož i metodika měření, způsob kalibrování a vyhodnocování výsledků měření jsou stanoveny v ČSN třídy 39.

.4. Použité tlakoměrné hlavně musejí svými rozměry, konstrukcí a vlastnosti odpovídat mezinárodním požadavkům, které jsou stanoveny v ČSN třídy 39.

5. Jednotlivé druhy zbraní a jejich samostatně dodávané hlavni částí se podrobí střelbě zkušebními náboji takto:

a) Zbraně s hladkým vývrtem nabíjené zezadu s délkou nábojové komory menší něž 73 mm a určené na brokové náboje se zkoušejí dvěma výstřely na hlaveň nebo třemi náboji s ocelovými broky o průměru 4,6 mm a tvrdostí 80 až 110 HV na každou hlaveň u zbraní určených ke střelbě s ocelovými broky, <které dávají předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných místech. Pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí zbraně se navíc vystřelí nejméně jeden spotřební náboj z každé hlavně. Předepsané tlaky v MPa (rozumí se střední hodnota maximálního tlaku zjišťovaná mechanickoelektrickými snímači) a předepsaná místa jsou:

Poznámka:

Tlakoměrem č. 1 se rozumí měřicí místo vzdálené 17 mm od dna lůžka závěru. Tlakoměrem č. 2 se rozumí měřicí místo vzdálené (162ą0,5) mm od tohoto dna.

Vyšší zkouška se uplatní, jestliže mají být ve zkoušené zbrani použity spotřební náboje, jejichž střední hodnota maximálního tlaku převýší při měření mechanickoelektrickými snímači:

74 MPa u ráže 12 a větší,

78 MPa u ráže 16,

83 MPa u ráže 20 a menší,

nebo se dosáhne tlaku až 105 MPa nebo je délka nábojové komory větší než 73 mm.

b) Zbraně s drážkovaným vývrtem (kulovnice, malorážky, pistole a revolvery) nabíjené zezadu se zkoušejí zkušebními náboji, které dávají na předepsaných místech předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) a nejméně jedním spotřebním nábojem na nábojovou komoru pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí zbraně. Zkušební náboje vyvíjejí maximální tlak, jehož střední hodnota je nejméně o 30% vyšší, než je přípustná střední hodnota maximálního tlaku spotřebního náboje dané ráže.

Počet zkušebních nábojů je:

2 náboje na každou hlaveň u dlouhých zbraní s provozním tlakem 180 MPa a více,

1 náboj na každou hlaveň u dlouhých zbraní s provozním tlakem menším než 180 MPa,

2 náboje na každou hlaveň u pistolí bez ohledu na výši jejich provozního tlaku,

1 náboj na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena např. u revolverů), bez ohledu na velikost provozního tlaku,

2 náboje se střelou z mosazi (CuZn 10) na každou hlaveň s polygonálním vývrtem.

Hodnotami provozních tlaků se rozumí střední hodnoty maximálních tlaků zjišťované tlakoměrnými válečky nebo mechanickoelektrickými snímači. Předepsaná místa jsou stanoveny v ČSN třídy 39.

c) Expanzní zbraně, pracovní expanzní přístroje a zvláštní zbraně nebo jejich části se podrobí střelbě zkušebními nábojkami, které mají o 30% větší tlak než je provozní tlak nejsilnější spotřební nábojky nebo energií o 10% větší než je přípustná střední hodnota energie stanovená pro nejsilnější spotřební nábojku dané ráže. Výjimku tvoří expanzní vstřelovací přístroje s tloukem, kde se připouští přetlak větší pouze o 15 až 16% nad provozní tlak.

Expanzní zbraně se ověří vystřelením:

5 zkušebními nábojkami z každé hlavně u zbraní s jednou nábojovou komorou,

2 zkušebními nábojkami z každé nábojové komory u zbrani se dvěma a více nábojovými komorami.

Pracovní expanzní přístroje se ověří vystřelením:

10 zkušebními nábojkami s použitím nejtěžší použitelné střely (kotevní hřeb) při nastavení výkonu na maximum je-li výkon regulovatelný),

10 zkušebními nábojkami a 10 nejsilnějšími spotřebními nábojkami u expanzního vstřelovacího přístroje s tloukem, přičemž hmotnost tlouku se zvětší o 5% (přidané závaží) nad hmotnost nejtěžšího tlouku přístroje.

Zvláštní zbraně vymezené příslušnou ČSN třídy 39 se ověří vystřelením 2 zkušebních nábojů nebo 5 nejsilnějšími spotřebními náboji.

d) Předovky určené výhradně jen na černý prach se zkoušejí dvěma výstřely se zkušební náplni na každou hlaveň, je-li nábojová komora součástí hlavně, a nejméně jedním výstřelem se zkušební náplní na každou nábojovou komoru, je-li tato od hlavně oddělena (např. u revolverů).

Zkušební náplně jsou tvořeny střelou a prachem v množství předepsaném technickou normou pro danou ráž a druh zbraně.

Historické zbraně nabíjené ústím hlavně, určené výhradně jen na černý prach a vybavené pro každou hlaveň buď perkusním zámkem s komínkem (pistonem) na čepičkovou zápalku nebo křesadlovým zámkem francouzského typu, se zkoušejí dvěma výstřely se sníženou zkušební náplni černého prachu na každou hlaveň. Zkušební náplň je předepsána v ČSN třídy 39.

e) Kulobrokové zbraně se zkoušejí tak, že se každá hlaveň podrobí odpovídajícímu počtu výstřelů zkušebních, popřípadě spotřebních nábojů.

f) Balistické zbraně se zkoušejí jako jim odpovídající druh zbraně, přitom se přihlíží k tomu, že zkušební náboje pro ověřování zbraní mohou být v balistických zbraních používány jako náboje spotřební pro ověření funkce se používají referenční náboje, jejichž hodnoty jsou mezinárodně normovány.

g) Výměnné hlavně, vložné hlavně a vložné nábojové komory se zkoušejí pomocí svého vlastního závěru způsobem, který odpovídá danému druhu zbraně (nevztahuje se na vložné hlavně a vložné nábojové komory, homologované jako typ)

h) Samostatně dodávané hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou součásti hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby se zkoušejí jako jim odpovídající druh zbraně. Je-li závěr určen pro více různých ráží, zkouší se nejvíce namáhajícími zkušebními náboji. Kritériem namáhání je zde síla působící na závěr.

i) Plynové zbraně se zkoušejí tlakem o 30% vyšším, než je nejvyšší tlak provozní. Měřítkem zvýšení tlaku může též být zvýšení úsťové energie střely o 10%.

6. Zkušební střelby se provádějí pomocí lafet, které bezpečně chrání obsluhu a v nichž jsou zbraně upnuty tak, aby to co nejvíce odpovídalo podmínkám jejich použití. U krátkých zbraní se připouští střelba s ochrannou rukavicí. Zkušební střelba se koná u vícehlavňových zbraní postupně, to je hlaveň po hlavni.

7. Vznikne-(i podezřeni na snížení tlaku zkušebního náboje, např. únikem plynů, státní zkušebna uskuteční doplňkovou střelbu nad rámec předepsaného počtu zkušebních výstřelů.

8. V případě pochybnosti o pevnosti zbraně podrobené zkušební střelbě nebo při pochybnostech o existenci poškození nebo jiné vady zbraně anebo v případě výskytu závady na nábojnici zkušebního náboje státní zkušebna rovněž uskuteční doplňkovou střelbu zkušebními náboji.

9, Vznikne-li předpoklad vadné funkce zkoušené zbraně, státní zkušebna provede ověření funkce doplňkovou střelbou spotřebními náboji.

Nevyhovuje-li zbraň požadavku dostatečné vyleštěného vývrtu a povrchu nábojové komory a výrobce zjištěné vady neodstraní, státní zkušebna uskuteční zkušební střelbu s trojnásobným počtem zkušebních výstřelů.

III. Prohlídka po zkušební střelbě

Při prohlídce po zkušební střelbě jsou odmítnuty zbraně zkušební střelbou viditelně poškozené a zbraně, které vykázaly některou z těchto závad:

- selhání vinou zbraně,

- nežádoucí výstřel při nabíjení zbraně,

- nežádoucí výstřel více nábojů (jak zkušebních, tak spotřebních) najednou,

- obtížné vytažení nábojnice (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) z nábojové komory, proražení zápalky (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) vinou zbraně,

- jakákoliv deformace hlavně a nábojové komory, která by mohla snížit bezpečnost zbraně,

- jakékoliv roztažení hlavně včetně vlnovitého v nejslabších místech hlavně, porušení spojení háků a lišt,

- zvětšení uzamykací vůle nad povolenou mez,

- poškození nebo deformace důležitých částí závěru nebo dnového šroubu,

- trhliny vně i uvnitř hlavně a nábojové komory a na důležitých částech závěru, zjištěné nedestruktivní metodou,

- trhliny vně hlavně a dnového šroubu u zbraní nabíjených ústím hlavně, zjištěné nedestruktivní metodou,

- zřejmá porucha ve funkci zbraně anebo nespolehlivá funkce zbraně,

- oddělení komínku (pistonu) nebo jiné části zažehovacího ústrojí u zbraní nabíjených ústím hlavně.

Zbraně dovezené z ciziny, jejíchž ověřovací značky nejsou v České republice uznávány, se ověřují podle oddílu A této přílohy s tím rozdílem, že se u zbrani se sklopnými hlavněmi:

a) měří délka hlavní s přesností na 1 mm,

b) měří průměr vývrtu brokové hlavně s přesností na 0, mm a průměr vývrtu kulové hlavně s přesností na 0,01 mm,

c) váží hlavně bez předpažbí s přesností na 1 g,

d) zjišťuje zkouškou tvrdostí pevnost materiálu hlavni a z této zkoušky se stanoví, zda je tloušťka hlavně vyhovující, pokud státní zkušebně není pevnost materiálu známá jinak.

Nové ověřování zbraní (§ 5 odst. 6 vyhlášky) se provádí stejně jako ověřování zbraní z dovozu (oddíl B této přílohy).

Státní zkušebna však může tolerovat:

a) menší poškození pažby,

b) slabou korozi vně i uvnitř zbraně,

c) malé přestoupení rozměrů vývrtů nábojové komory a spáry mezi čelem hlavni a čelem závěru u zbraní se sklopnými hlavněmi v rozsahu zkušebních metodik státní zkušebny,

d) nepatrné deformace v horní třetině brokové hlavně při jejím ústí,

e) menší prohnutí hlavní,

f) proražení zápalky zkušebního náboje, nedojde-!i k proražení zápalky spotřebního náboje.

Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví podle 87 odst. zákona č. 11995 Sb., o stelných zbraních a střelivu zákon o střelných zbraních):

(1) Na základě písemného podáni žadatele o vydáni zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průkazu o prodlouženi jeho platnosti dále jen "žadatel") rozhoduje o zdravotní způsobilosti žadatele a posudek o jeho zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař, jímž je praktický lékař, u kterého je žadatel registrován k léčebné péči;

/1/ i 42 odst. I zákona č. /1995 Sb., o střelných zbraních

(2) Posudek o zdravotní způsobilosti je dokladem ve smyslu zákona o střelných zbraních /2/ a je výsledkem lékařské prohlídky proveden posuzujícím lékařem, jakož i psychologického vyšetření, pro případ dalších potřebných vyšetřeni provedených na základě jeho doporučení či. vydání.

/2/ 28 odst.2 písm. a) a 4 odst. 2 písm a) zákona č. /1995 Sb., o střelných zbraních

(3) Při zjišťování zdravotní způsobilost. podle předchozích odstavců přihlédne posuzující lékař k předchorobí žadatele, zhodnotí údaje uvedené v jeho zdravotnické dokumentaci a posoudí jeho celkový zdravotní stav

(1) V případech touto vyhláškou stanovených, popřípadě odůvodněných zdravotním stavem žadatele, nebo je-li žadatel v péči jiného ošetřujícího (odborného) lékaře nebo psychologa, vyžádá si posuzující lékař před vydáním posudku o zdravotní způsobilosti od nich cílené posouzení zdravotního stavu žadatele (dále jen "odborné posouzení").

(2) Nedílnou součástí vyšetření žadatelů o vydán. zbrojního průkazu, o prodloužení platnosti zbrojního průkazu z titulu povolání jeho držitele, anebo žadatelů starších šedesáti pěti let je cílené psychiatrické a psychologické odborné posouzení.

(3) V případech odborných posouzení podle odstavců 1 a 2 poskytne posuzující lékař, který si tato posouzeni vydal, příslušnému lékaři zdravotnickou dokumentaci nebo výpis z ní.

(4) Při posuzování zdravotní způsobilosti žadatelů vychází posuzující lékař z posudkových závěrů z cílených odborných posouzení, která si vyžádal.

(1) Před každým vyšetřením za účelem zjištění zdravotní způsobilosti podle předchozích ustanovení si každý lékař či psycholog ověří totožnost osoby žadatele podle průkazu totožnosti. závěry svých zjištění, vyšetření nebo odborných posouzení zaznamenává ve zdravotnické dokumentaci žadatele.

2) Posuzující lékař vyznačí zřetelně ve zdravotnické dokumentaci, se jedná o pacienta, který je držitele zbrojního průkazu, nebo o jeho vydání žádá, popřípadě požádal s negativním výsledkem.

1) V případě, že jde o posudek o zdravotní způsobilost, vystavený za účelem vydání zbrojního průkazu skupiny B, vyžádá si posuzující lékař vždy odborné posouzení tělovýchovného lékaře a o svých závěrech ho informuje kopií posudku o zdravotní způsobilosti.

(2) Tělovýchovný lékař provede odborné posouzení na základě znalosti zdravotního stavu žadatele, zdravotních nároků určité zbraně nebo střeliva, jakož i podmínek na střelnici.

(3) Nemoci, vady a stavy omezující vydání zbrojního průkazu, uvedené v části III přílohy k této vyhlášce, zaznamená tělovýchovný lékař ve zdravotního dokumentace v plného znění, přičemž případná omezeni z nich vyplývající, popřípadě kompenzační mechanismy uvede v posudkovém závěru.

Žadatel je zdravotně způsobilý pouze v případě, <že jeho vyšetřením podle předchozích ustanovení nebyl z jištěn stav, nemoc nebo vada, které brání v bezpečném používání střelné zbraně a steliva. Stavy, nemoci nebo vady, které brání v bezpečném používání střelné zbraně a střeliva; jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.

(1) Posudek o zdravotní způsobilosti musí být jednoznačně a nesmí obsahovat diagnózu.

(2) Posudek o zdravotní způsobilosti zní:

"Žadatel je zdravotně způsobil k vydání (k prodloužení platnosti) zbrojního průkazu skupiny...."

nebo

"Žadatel není zdravotně způsobil k vydán. (k prodloužen. platnosti) zbrojního průkazu skupiny... "

nebo

"Zdravotní způsobilost žadatele je pro vydání (prodloužení platnosti) zbrojního průkazu podmíněna používáním těchto pomůcek:....

(3) Nedílnou součásti posudku o zdravotní způsobilosti je omezení doby jeho platnosti:

a) v případě žádosti o vydání zbrojního průkazu nebo o prodloužení jeho platnosti je posudek platný maximálně tři měsíce od data jeho vydání,

b) v případě, že platnost posudek.z byla omezena posuzujícím lékařem z důvodů zdravotního stavu žadatele, končí platnost posudku dnem, který je v posudku uveden.V tomto případě podnět k novému posouzeni může dát jen žadatel,

c) u případě změny nebo vývoje zdravotního stavu žadatele končí platnost posudku vydáním posudku nového.

(1) Posudek o zdravotní způsobilosti se vdává na tiskopise Policie České republiky.

(2) V případech mimořádného posouzení zdravotní způsobilosti se posudek vdává na výměnném poukazu".

(3) Posudek je vždy opatřen kromě náležitostí uvedených v § 5 též podpisem posuzujícího lékaře, jeho jmenovkou, razítkem zdravotnického zařízeni a datem vyhotoven,

1) V případě, že žadatel není zdravotně způsobilý, vystaví o tomto závěru posuzující lékař písemný posudek s ponaučením o možnosti odvoláni podle platného zákona /3/

poznámka: /3/ § 77 zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů

(2) Je-li zbrojní pas používán z titulu výkonu povolání, seznámí posuzující lékař s negativním závěrem posudky, o zdravotní způsobilosti neprodleně zaměstnavatele žadatele.

(1) V případě podezření na změnu zdravotní způsobilosti z důvodu změny nebo vývoje zdravotního stavu držitele zbrojního průkazu vydá posuzující lékař na základě závěrů z vlastních vyšetření, anebo podnětu či upozornění z jiných zdravotních vyšetření, anebo podnětu či upozornění z jiných zdravotních vyšetření nový posudek o zdravotní způsobilosti, obsahující jeho zdůvodněné podezření. Při tom vychází z výsledků vyšetření, které sledují léčebný účel.

(2) V odůvodněných případech, zejména podle odstavce 1 je posuzující lékař oprávněn k upřesnění diagnózy vyžádat si ještě další upřesňující cílené odborné posouzení nezbytné k vystavení posudku o zdravotní způsobilost..

Při rozhodování ve věcech posuzováni zdravotní způsobilosti k vydání zbrojního průkazu nebo prodlouženi jeho platnosti se postupuje podle § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů..

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem....

Oddíl 1

Nemoci, vady a stavy podmiňující zdravotní nezpůsobilost

1, organické duševní poruchy včetně poruch symptomatických,

2. poruchy duševní a poruchy chování způsobené požíváním psychoaktivních látek (vyjma ojedinělé nekomplikované intoxikace),

3, schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy,

4. mentální retardace (IQ nižší než 90).

Oddíl 2

Nemoci, vady a stavy, které vyžadují odborné posouzení a u nichž kladný posudkový závěr je podmíněn posouzením odborného lékaře

1. poruchy duševní a poruchy chování:

a) poruchy duševní a poruchy chování způsobené požíváním psychoaktivních látek (vyjma ojedinělé nekomplikované akutní intoxikace) v anamnéze,

Poznámka: Posouzeni eventuální způsobilostí. vyžaduje nejméně tříletou abstinenci od zahájení odvykací léčby a je podmíněno posouzením psychiatra i klinického psychologa.

b) afektivní poruchy (poruchy nálady),

c) závažné neurotické, stresové a somatoformní poruchy,

d) poruchy osobnosti a chován,

e) závazné syndromy poruch chování spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory,

f) poruchy v oblasti struktury a dynamiky osobnosti:

fa) poruchy pozornosti u déle trvající zátěže,

fb) poruchy psychomotoriky (RČ, psychomotorické tempo, motorická obratnost aj.),

fc) poruchy v oblasti vnímání, myšlení, paměti, rozhodování snížená úroveň intelektu (minimální IQ=90, bez známek deteriorace),

fd) poruchy emocí:

-sklon k patickým úzkostným reakcím,

-nezvládaná agresivita, hostilita, destruktivita či nezvládané sebedestruktivní sklony,

-explozivita, impulzivita aj.

fe) poruchy sociálního přizpůsobení:

-sklon k přestupován. norem, předpisů a zákonů,

-opakující se konflikty s autoritami

-sklon k vyvoláván. konfliktů s druhými aj.

ff) poruchy sebehodnocení: narušené schopnosti přiměřeně hodnotit své tělesné a psychické možnosti (např. sebepřeceňováni, silácké chováni, nadměrný sklon riskovat a předvádět se aj.),

fg) narušená schopnost řídit se v jednání principem reality a předvídat vývoj sociálních situaci a důsledků vlastního jednání

2. organická onemocnění s psychopatologickou symptomatologií.

Oddíl 1

Nemoci, vady a stavy podmiňující zdravotní nezpůsobilost

1. organické duševní poruchy včetně poruch symptomatických,

2. poruchy duševní a poruchy chování způsobené používáním psychoaktivních látek (vyjma ojedinělé nekomplikované akutní intoxikace),

3. schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy,

4, mentální retardace (IQ nižší než 90),

5. systémové atrofie postihující primárné centrální nervovou soustavu,

6. extrapyramidové a pohybové poruchy,

7. jiné degenerativní nemoc.i nervové soustavy,

8. poruchy záchvatové,

9. snížení zrakové ostrosti pod 6/12 na každém oku zvlášť po korekci,

10. poruchy sluchu znemožňující komunikaci hovorovou.řečí na vzdálenost menší ne 6 metrů,

11. nemoci vnitřního ucha provázené poruchami rovnováhy,

12.diabetes mellitus léčený inzulinen, s rizikem metabolických komplikací.

Oddíl 2

Nemoci, vady a stavy, které vyžadují odborné posouzení a u nichž kladný posudkový závěr je podmíněn posouzením odborného lékaře

1. poruchy duševní a poruchy chováni - viz část I oddíl 2 č.1,

2. organická onemocnění s psychopatologickou symptomatologií

3, nemoci nervové soustavy:

a) demyelinizující nemoci centrální nervové soustavy,

b) onemocnění, která nesporné vylučuji nebo omezuji bezpečné ovládání zbraní a manipulaci se zbraní a střelivem:

- onemocnění nervů, nervových kořenů a pletení,

- polyneuropatie a jiné nemoci periferní nervové soustavy.

4. nemoci oka, a očních adnex:

a) poruchy vidění, přičemž jednookost se připouští, jeli na zbývajícím oku zraková ostrost 6/6 s korekcí,

b ) jiné nemoci oka a očních adnex, které nesporně vylučují nebo omezují bezpečné ovládání zbraně a manipulaci se zbraní a střelivem,

5. nemoci ucha a bradavkového výběžku:

a) nedoslýchavost,

b) jiná onemocněni ucha, která nesporné vylučují nebo omezuji bezpečné ovládání zbraně a manipulaci se zbrani a střelivem,

Poznámka: Ve sporných případech je nutné podrobné audiologické a vestibulární vyšetřeni.

6. u nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně, u nemocí endokrinních a přeměn látek, jako i u nemocí jiných tělesných orgánů a ústrojí: stavy a vady, které nesporně vylučuji nebo omezují bezpečné ovládání zbraně a manipulační se zbraní a střelivem.

Návrh vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o zdravotní způsobilosti k vydáni a držení zbrojního průkazu vychází ze zmocnění podle, § 87 odst.6 zákona č. /1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen "zákon"), který zní: "Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou provedení 42 odst. 5 ". Ustanovení 42 odst. 5 zákona, na něž se uvedené zmocnění odvolává, zní:"Podrobnosti zdravotní způsobilosti se stanoví prováděcím předpisem.

Návrh prováděcí vyhlášky byl v průběhu přípravy projednáván s Ministerstvem vnitra a o vyjádření k jeho pracovnímu znění před předložením do meziresortního připomínkového řízení je Ministerstvo vnitra požádáno zároveň se zasláním informativních pracovních výtisků návrhu pro účely projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu.

Návrh navazuj e zejména na základní ustanovení zákona, že zdravotní způsobilost zjišťuje a posudek o ní vydává žadateli o zbroj ní průkaz, popřípadě o prodloužení jeho platnosti. posuzující lékař, jimž je praktický lékař, u něhož je žadatel registrován k léčebné péči, přičemž některá ustanovení zákona se účelné rozvíjejí a v potřebném rozsahu konkretizují. Především se posudek o zdravotní způsobilosti prohlašuj e za doklad podle zákona, posuzující lékař rozhoduj e též o případných dalších potřebných vyšetřeních, která doporučí nebo si je vyžádá, má právo si vyžádat cílené odborné posouzení v případech vyhláškou upravených nebo vyžaduj e-li to zdravotní stav žadatele. Podstatnou část vyhlášky tvoří charakteristiky stavů, nemocí nebo vad, které jsou překážkou uznání zdravotní způsobilosti (viz přílohou vyhlášky), zásady platné pro vydání posudku o zdravotní způsobilosti včetně textace tří nožných forem posudku, jakož i postup v případě podezření na změnu zdravotní způsobilosti.

Návrh vyhlášky nepředstavuje žádné zatížení státního rozpočtu, ani zvýšený nárok na pracovní síly. Úkoly spojené s vydáváním z posudků o zdravotní způsobilosti nejsou úkony prováděné ve veřejném zájmu.