(1) Hlavní části
expanzní zbraně musí být konstruovány
tak, aby využití mechanických vlastností
materiálu neumožnilo úpravu expanzní
zbraně na zbraň, do které by bylo možné
nabít a ve které by bylo možné odpálit
střelivo určené pro palné zbraně.
(2) V hlavni musí být
vestavěny zábrany (např. z tvrdokovu), které
nelze běžně používanými
nástroji odstranit. Při jejich odstranění
musí dojít ke zničení hlavně.
(3) Rozměry nábojové
komory musí být takové, aby byly pouze pro
nábojky dané ráže. Střelivo určené
pro palné zbraně se nesrní dát nabít
a odpálit z této nábojové komory.
(4) Osa vývrtu hlavně
a osa nábojové komory musí mezi sebou svírat
úhel nejméně 30° nebo musí být
od sebe přesazeny tak, aby úderník nemohl
odpálit střelivo vložené do vývrtu
hlavně.
(5) U zbrani s přesazenými
nábojovými komorami musí při pokusu
o odstranění hlavně dojít k poškození
jejího upevnění.
(6) Ústí nábojových
komor revolverového válce musí být
oproti nábojové komoře zúženo
a přesazeno.
(7) U expanzní zbraně,
jejíž konstrukce je řešena tak, že
umožňuje při běžné manipulaci
a čištěni zbraně rozebrání
hlavních částí, musí být
tyto části konstruovány tak, aby z nich nebylo
možno střílet střelivo určené
pro palné zbraně.,
(8) Pro další technické
požadavky na expanzní zbraně, přístroje
a střelivo v nich používané platí
přiměřeně ustanovení ČSN
třídy 39.
(1) Pro účely této
vyhlášky se povoluje uvádět do oběhu
střelivo v tomto provedení:
a) pro krátké a
dlouhé zbraně střelivo se střelou
celoplášťovou, poloplášťovou
"olověnou, tombakovou, plastovou, gumovou, značkovací,
brokovou, přičemž jádro střely
smí být pouze z měkkého materiálu
a nezvyšující ranivý a průbojný
účinek,
b) signální a pyrotechnické
střelivo se zvukovým, světelným a
dýmovým efektem,
c) pro lovecké účely
se střelou s krytou nebo otevřenou expanzní
dutinou, hromadnou a jednotnou střelou,
d) plášť střely
smí být ocelový, tombakový, plastový,
teflonový nebo měkkým kovem pokovený,
(2) Pro krátké expanzní
zbraně se smi používat plynové nábojky
s dráždivou látkou [§17, odst.(2) Zákona
č.......Sb., o střelných zbraních],
přičemž na nejmenším spotřebitelském
obalu musí být mimo jiné uvedeno:
a) upozornění, že
střelivo obsahuje dráždivou látku a
dále její označení,
b) hmotnost dráždivé
látky obsažené v nábojce,
c) datum (měsíc
a rok, do kdy musí být střeliva spotřebováno,
d) upozornění, že
při střelbě na vzdálenost do 1 m hrozí
vážné poškození zdraví,
e) návod na použití
a udání typů zbrani, ve kterých lze
střelivo používat.
(3) Střelivo musí
být na dně nábojnice mimo jiné označeno
druhem dráždivé látky, pokud to průměr
dna nábojnice neumožňuje, je přípustné
barevné značení a to:
Modře - CN (Chloracetophenon),
Žlutě - C5 (Ortho-Chlorbenzalmalondinitril),
Červeně - ostatní
dráždivé látky.
(4) Sfožení, koncentraci
a množství dráždivé látky
ve stře(ivu schvaluje Hlavní hygienik eské
republiky.
(5)Výrobce nebo dovozce
odlišného střeliva než je uvedeno v odst.
1 musí před uvedením do oběhu toto
provedení projednat se státní zkušebnou.
1) Pro účely
této vyhlášky se za znehodnocování
zbraní [§ 26 Zákona
č..... Sb., o střelných zbraních],
pokládá i výroba řezů zbraní.
(2)Přihlašovatel,
který získal oprávnění ke znehodnocování
zbraní nebo střeliva [Zákon č.
44511991 Sb., o živnostenském podnikání],
může padat žádost na vydání
rozhodnutí o přidělení registračního
čísla a kontrolní znehodnocovaní značky
u státní zkušebny. Žádost musí
obsahovat příslušné oprávnění,
technologický postup znehodnocování zbraní
a řezů zbraní a dok(ad o odborné a
technické způsobilosti.
Rozhodnutí se vydává na dobu určitou
s tím, že po provedené kontrole s kladným
výsledkem, státní zkušebna potvrdí
platnost dříve vydaného rozhodnutí.
(3) Pro znehodnocování zbraní platí
tyto obecné zásady:
- připouští
se určitá vzájemná pohyblivost hlavních
části zbraní a mechanismů,
- dokončená zbraň
je nerozebíratelná, výjimku tvoří
dlouhé zbraně se sklopnými hlavněmi,
- hlaveň se zaslepí
v nábojové komoře vložením ocelového
kolíku o délce a průměru nábojové
komory, který je po obvodu přivařen k hlavni
a dále se opatří minimálně
pěti otvory o průměru vývrtu hlavně
vyvrtanými kolmo na osu hlavně, při průměru
vývrtu nad mm se vrtají otvory vrtákem o
průměru mm,
- úderník, nepopřené
části bicího mechanismu se odstraní,
čelo závěru
se ubrousí pod úhlem 45o
a zápalkový otvor se zavaří,
- u revolverového válce
se do jeho poloviny délky odstraní stěny
mezi nábojovými komorami, čímž
vznikne mezikruží o šířce dané
průměrem nábojové komory,
- zásobník se zajistí proti nabití.
(4) Pro zhotovování
řezů zbraní se musí dodržet tyto
obecné zásady:
- připouští
se vzájemná pohyblivost hlavních částí
zbraně a jejich rozebíratelnost,
- dokončená zbraň
musí zajišťovat, že při pokusu o
výstřel střela neopustí hlaveň,
hlaveň, pokud není stanoveno jinak, se rozfrézuje
tak, že odfrézováni odkrývá 2/3
nábojnice, střelu a vývrt v délce
15 mm, přičemž šířka odfrézované
drážky je rovna průměru vývrtu
zvětšeném minimálně o tři
mm,
- závěr, popř.
pouzdro závěru se odfrézuje v délce
odfrézované hlavně rovné nebo zvětšené
minimálně o 15 mm a šířce rovné
nebo zvětšené o 10 mm,
- hrot úderníku
se zkrátí o 4 mm, popř. se vyjme a západníkový
otvor se zavaří,
- rám zbraně (baskule
apod.) se odfrézuje minimálně na třech
místech tak, aby by! patrný např. napínací,
spoušťový a vratný mechanismus,
- zásobník se částečně
odfrézuje na zadní a boční straně,
- u revolverového válce
se polovina nábojových komor zaslepí vložením
ocelového koliku o délce a průměru
nábojové komory a druhá polovina nábojových
komor se odfrézuje tak, že odfrézování
odkryje 213 nábojové komory až k ústí
válce, přičemž šířka
drážky je rovna průměru nábojové
komory zvětšené o 2 mm, při lichém
počtu nábojových komor se zaslepuji 3 komory
válce,
- hlaveň revolveru se odfrézuje
na pravé straně tak, že odfrézovaná
drážka má šířku rovnou průměru
vývrtu zvětšené o 2 mm, délku
minimálně 50 mm a začíná 10
mm od čela hlavně.
(5) Při znehodnocováni
vojenských zbraní a výroby jejich řezů
se vychází z platných vojenských předpisů
pro znehodnocování zbraní a výroby
jejich řezů.
(6) Při znehodnocování
střeliva se vychází z těchto obecných
zásad:
- v nábojnici se vytvoří
otvor o průměru umožňujícím
vysypání prachové náplně (ta
se následně spálí), otvorem se nakape
olej na zátravkové otvory, popř. na zápalkovou
slož z důvodu flegmatizace zápalky,
západka se provrtá
vrtákem o průměru 1 mm,(střelivo s
okrajovým zápalem se nevrtá)
(7) Znehodnocování
vojenské munice od ráže 12,7 mm smí
provádět pouze osoba s příslušným
oprávněním a dáte s oprávněním
pyrotechnika podle technologického postupu projednaného
s Českým báňským úřadem.
[Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické
činnosti, výbušninách a státní
báňské správě ve znění
pozdějších předpisů]
(8) Přihlašovatel
při znehodnocování zbraní a střeliva
neobvyklé konstrukce, kdy nelze v plném rozsahu
uplatnit obecné zásady, může technologický
postup předem projednat se státní zkušebnou.
(9) Přihlašovatel
musí opatřit alespoň jednu z hlavních
částí znehodnocené zbraně nebo
řezu zbraně kontrolní znehodnocovací
značkou a posledním dvojčíslím
letopočtu a zároveň je povinen vyrazit písmeno
X přes nebo vedle platné ověřovací
značky. Znehodnocené střelivo se neoznačuje.
(1)Zbraně vyrobené
na území České republiky je jejich
výrobce povinen přihlásit a předložit
státní zkušebně k ověřování
a k označení příslušnou ověřovací
značkou, jejich dovozce [§
26 Zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském
podnikání]
je tak povinen učinit do 30 dnů po dovezení
z ciziny. K ověřování se zbraně
předkládají ve lhůtách stanovených
státní zkušebnou.
(2) Pokud se zjistí, že
zbraň není označena příslušnou
ověřovací značkou, má povinnost
podle odstavce 1:
a) opravna, jíž byla
zbraň svěřena k opravě,
b) každá fyzická
nebo právnická osoba, která má tuto
zbraň ve vlastním držení (dále
jen "vlastník zbraně"),
c) prodejce zbraní.
(3) Na žádost vlastníka
může být kusově ověřena
a označena kusovou ověřovací značkou
historická zbraň, má-li být použita
ke střelbě [§ 19 zákona č...
Sb. o střelných zbraních], splňuje-li
požadavky a podmínky zkoušky.
(4) U zbraní a samostatně
dodávaných částí zbraní
(dále jen "zbraně"), podléhá
ověřování každý kus (kusové
ověřování), zbraně smějí
být uváděny do oběhu a používány
ke střelbě jen tehdy, jsou-li označeny kusovou
ověřovací značkou.
(5)Ustanovení odstavce
4 se nevztahuje na zbraně sestavené bez jakéhokoli
přizpůsobení z jíž ověřených
částí a na zbraně, jejichž typ
byl ověřen (homologován) a byla mu přidělena
homologační značka.
(6) Zbraně jíž
označené ověřovací značkou
jsou povinni přihlásit a předložit státní
zkušebně k novému kusovému ověření:
a) vlastník zbraně
ve lhůtách
- pěti let pro krátké
zbraně s drážkovaným vývrtem
(pistole, revolvery, apod.)
- patnácti let pro zbraně
s hladkým vývrtem,
- dvaceti let pro dlouhé
zbraně s drážkovaným vývrtem
nebo pro kulobrokové zbraně,
b) vlastník zbraně
na výzvu státní zkušebny nebo okresní
ředitelství policie [§ 16, odst. (č)
Zákona č ... Sb., o střelných zbraních],
c) vlastník zbraně,
má-li za to, že bezpečnost zbraně utrpěla
používáním nebo jiným způsobem,
d) opravna po provedení
opravy, která mohla mít vliv na bezpečnost
zbraně, popřípadě shledá-li,
že na zbrani byla provedena nepřípustná
úprava,
e) prodejna zbraní v případě
komisního prodeje [§ 3 a 10, odst. 3 Zákona
č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele].
(7) Nové ověření
zbraně může být rovněž uskutečněno
na žádost vlastníka zbraně.
(1)Opravami, které mohou
mít vliv na bezpečnost zbraně jsou:
a) výměna namáhané
části, při které bylo uskutečněno
přizpůsobení,
b) oprava, při níž
došlo k změně rozměrů důležitých
z hlediska bezpečnosti zbraně,
c) oprava, která může
vyvolat sníženou odolnost zbraně vůči
namáhání tlakem pří výstřelu,
(mechanické úpravy, svařováni, pájení,
temování apod.).
(2) V případě
pochybnosti opravny o charakteru opravy zbraně je opravna
povinna vyžádat si závazný posudek státní
zkušebny.
(3) Nepřípustnými
úpravami zbraní jsou:
a) zhotovení vložkované
nábojové komory brokové hlavně,
b) zhotovení nesamonosných
vložek nábojové komory kulové hlavně
nebo nesamonosných vložných hlavní,
nesamonosnými díly se rozumějí ty,
jež nejsou schopny samy o sobě trvale snášet
provozní tlak;
c) přestavby, u nichž
- nová ráž
zbraně namáhá závěr větší
zpětnou silou a v jeho pevnosti přitom není
dostatečná rezerva,
- nová ráž
zbraně namáhá hlaveň vyšším
tlakem a v její pevnosti přitom není dostatečná
rezerva,
- vývrt hlavně neodpovídá
svými rozměry nové ráži hlavně.
(1)Ve zkušebním protokolu
uvede státní zkušebna datum a pořadové
číslo zkoušky, identifikační
údaje o zbrani a přihlašovateli, povahu zkoušky
a závady zjištěné na zbrani.
(2)Zbraň, která
vyhověla požadavkům a podmínkám
zkoušky, označí státní zkušebna
kusovou ověřovací značkou a posledním
dvojčíslím letopočtu provedení
zkoušky.
(3) Výrobce nebo dovozce
je povinen spatřit zbraně nebo hlavní části
zbrani předkládané k ověřování
svým názvem nebo známkou, výrobním
číslem a označením ráže
použitelného střeliva, a to na každé
hlavni, jde-li o hlavně rozdílné ráže.
Každá broková hlaveň musí být
navíc označena
údajem o měřeném průměru
vývrtu nebo normalizovanou značkou oceli, může
být označena i údajem o své hmotnosti.
Každá hlaveň určená výhradně
pro použití černého prachu musí
být, pokud státní zkušebna nestanoví
jinak, označena tak, aby bylo nesporné, že
jde a hlaveň určenou k použití černého
prachu.
(4) Na zbraň předloženou
jiným přihlašovatelem než výrobcem
nebo dovozcem vyrazí státní zkušebna
nezávisle na výsledku zkoušky také pořadové
číslo zkoušky, a je-li to nutné, i označení
ráže. U zbrani se sklopnými hlavněmi
se navíc vyrazí na hlavně údaje o
průměrech vývrtů a o hmotnosti hlavňového
svazku.
(5) Nevyhoví-li při
ověřování nová dovezená
zbraň, vrátí ji státní zkušebna
označenou svojí identifikační značkou
podle přílohy i.
(1) Zkouška zbraně
spočívá v její prohlídce před
zkušební střelbou, ve zkušební
střelbě a v prohlídce po zkušební
střelbě. Státní zkušebna nesmí
ověřit zbraň, u které shledá
závady obsažené v požadavcích a
podmínkách zkoušky nebo na které byla
provedena nepřípustná úprava. Požadavky
a podmínky zkoušky zbraní při kusovém
ověřování jsou uvedeny v příloze
II. této vyhlášky a v příslušných
ČSN třídy 39.
(2) Přihlašovatel
je povinen předložit zbraň ke zkoušce
v takovém stavu, aby byla schopna bezpečné
střelby a s pažbou. Státní zkušebna
může v odůvodněných případech
povolit výrobci nebo dovozci předložení
zbraně bez pažby. Jde-li o samostatnou hlaveň,
je přihlašovatel povinen předložit závěr
umožňující provedení zkoušky,
nebo hlaveň, jde-li o
samostatný závěr.
(3) Jiný přihlašovatel
než výrobce nebo dovozce je povinen u zbraně
s kulovou hlavní dodat ke zkoušce státní
Zkušebně zároveň se zbraní spotřební
náboje, popřípadě nábojnice
opatřené zápalkou a střely, a to v
množství stanoveném státní
zkušebnou.
(4) Na žádost přihlašovatele
může být zkouška brokovnice nahrazena
zkouškou s vyšším tlakem (vyšší
zkouška) nebo zkouškou pro ocelové broky.
(1) Zjistí-li se při
zkoušce závady, jež lze opravit, vrátí
státní zkušebna zbraň přihlašovateli,
který je povinen dát závadu odstranit a do
6 měsíců znovu předložit zbraň
státní zkušebně ke zkouškám.
Před vrácením státní zkušebna
vyrazí na zbrani identifikační značku.
(2) Přihlašovatel,
jemuž byla zbraň vrácena k opravě, ji
nesmí používat, pokud nebyla opravena a označena
příslušnou kusovou ověřovací
značkou.
(3) Zjistí-li se při
zkoušce neopravitelné závady, vyrazí
státní zkušebna na zbraň před
jejím vrácením přihlašovateli
svoji identifikační značku. Je-!i zbraň
již označena, vyrazí státní zkušebna
písmeno X přes nebo vedle platné ověřovací
značky. Současně uvede ve zkušebním
protokolu větu "NEBEZPEČNÉ PŘI
STŘELBĚ".
(4) Má-li u zbraně
s více hlavněmi jen některá z hlavní
neopravitelnou závadu, navrhne státní zkušebna
přihlašovateli odborné znehodnocení
vadné hlavně, které znemožní
vložení náboje do hlavně. Nesouhlasí-li
přihlašovatel s tímto návrhem, postupuje
státní zkušebna obdobně podle odstavce
3.
(5) Neopravitelnými závadami jsou:
a) hlavně a závěry
prasklé a v nebezpečných místech svařované,
b) hlavně s místy
porézními nebo necelými a hlavně celkově
nebo místně zeslabené,
c) hlavně deformované
(s výjimkou drobných deformací připuštěných
požadavky a podmínkami zkoušky),
d) kulové hlavně
s příliš zvětšeným nebo
těsným vývrtem,
e) nepřípustné
úpravy podle § 6 odst. 3,
f) jiné závažné
závady, u nichž v zájmu bezpečnosti
státní zkušebna rozhodně, že nemohou
být odstraněny opravou.
(1) Homologace zbraní je
ověřování shodnosti typu zbraně
s požadavky a podmínkami homologační
zkoušky, při kterém se vydává
osvědčení o homologaci a homologační
značka.
(2) Homologaci podléhají
expanzní zbraně určené pro střelivo
do ráže 6 mm s délkou Nábojnice do 7
mm. Pracovní expanzní přístroje určené
k homologaci stanoví státní zkušebna.
Technické požadavky na provedeni expanzních
zbraní a přístrojů jsou stanoveny
v příslušných ČSN třídy
39.
(3) Na základě kladného
výsledku homologační zkoušky provedené
státní zkušebnou Úřad pro technickou
normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
(dále jen "Úřad") vystaví
přihlašovateli homologační zkoušky
osvědčení o homologaci. Přihlašovatel
je povinen označovat každou zbraň, pro kterou
bylo vydáno osvědčení o homologaci,
homologační značkou a číslem
osvědčení o
homologaci. Zbraně smějí být uváděny
do oběhu a používány ke střelbě
jen tehdy, jsou-li označeny homologační značkou.
(4)Státní zkušebna
na náklady přihlašovatele periodickými
kontrolami zjišťuje, zda přihlašovatel dodržuje
požadavky a podmínky homologační
zkoušky.
(5) Zjistí-li se, že
požadavky a podmínky nejsou dodrženy, odejme
Úřad osvědčení o homologaci.
Kopii osvědčení zasílá Úřad
Stálé kanceláři, [Čl. 3
stanov mezinárodní stálé komise pro
zkoušky ručních palných zbraní
zveřejněných vyhláškou ministra
zahraničních věcí č. 70/95
Sb., a Úmluvě o vzájemném uznávání
zkušebních značek ručních planých
zbraní], kterou rovněž informuje o odejmutí
tohoto osvědčení.
(6) Požadavky a podmínky
homologační zkoušky zbraní, pokud nejsou
upraveny touto vyhláškou, stanoví příslušné
ČSN třídy 39. Osvědčení
o homologaci nesmí být vydáno na zbrani,
která nevyhovovala požadavkům a podmínkám
zkoušky.
(7)Představuje-li některá
série homologovaných zbraní nebezpeční
pro spotřebitele a další osoby, rozhodne Úřad
a stažení této série z oběhu,
a to vždy na náklad výrobce nebo dovozce.
(1) Střelivo smí
být uváděno do oběhu a používáno,
pouze je-li označeno příslušnou kontrolní
značkou.
(2) Střeliva smí
označit příslušnou kontrolní
značkou oprávněný výrobce,
oprávněný dovozce nebo státní
zkušebna pauze za předpokladu, že střelivo
vyhovělo typové kontrole a kontrolou jednotlivých
výrobních dávek bylo zjištěno,
že tyto dávky vyhovují požadavkům
a podmínkám zkoušky stanovených podle
příslušných ČSN třídy
39.
(3) Typovou kontrolou zjišťuje
státní zkušebna, zda střelivo jako typ
splňuje požadavky a podmínky zkoušky.
Výsledky kontroly se uvádějí v protokolu
o typové zkoušce.
(4) Pověření
k označování střeliva kontrolní
značkou uděluje organizaci Úřad za
podmínky technického a personálního
vybavení příslušné organizace
k provedení kontrol jednotlivých výrobních
dávek v souladu s požadavky a podmínkami zkoušky
a za předpokladu kladného výsledku typové
kontroly daného typu střeliva.
(5) Udělení (odnětí)
pověření k označováni střeliva
kontrolní značkou oznamuje Úřad Státě
kanceláří.
(6) Dovozci, který hodlá
dovézt střelivo neoznačené rovnocennou
cizozemskou kontrolní značkou, může
Úřad vydat pověření k označování
střeliva kontrolní značkou za předpokladu,
že dovozce prokáže, že na tomto střelivu
byly provedeny kontroly výrobních dávek a
tyto dávky vyhověly požadavkům a podmínkám
zkoušky.
(7) Úřad odejme
pověření k označování
střeliva kontrolní značkou jestliže
státní zkušebna inspekční kontrolou
zjisti, že střelivo nesplňuje požadavky
a podmínky zkoušky, nebo se zjistí, že
nejsou splněny podmínky a předpoklady pra
udělení pověření inspekční
kontrolu provádí státní zkušebna
na náklady přihlašovatele minimálně
jedenkrát za tři roky.
(1) Požadavky a podmínky
zkoušky střeliva upravují příslušné
ČSN třídy 39 a 66.
(2) Vznikne-li pochybnost, že
některé výrobní dávky střeliva
uváděné do oběhu neodpovídají
požadavkům a podmínkám zkoušky,
provede státní zkušebna doplňující
zkoušky. Organizace, která tyto výrobní
dávky vlastní; je povinna předložit
vzorek střeliva z těchto výrobních
dávek v množství požadovaném státní
zkušebnou.
(3) Zjistí-li se doplňující
zkouškou, že některé výrobní
dávky neodpovídají požadavkům
a podmínkám zkoušky střeliva, a není-li
možné zjednat bezprostřední nápravu,
státní zkušebna rozhodne o tom, zda tyto výrobní
dávky ponechá v oběhu, nebo dá návrh
na stažení z oběhu, a to vždy na náklad
domácího výrobce nebo dovozce.
(4) Jestliže bylo doplňující
zkouškou zjištěno, že byly překročeny
přípustné hodnoty maximálního
tlaku, státní zkušebna může ponechat
tyto výrobní dávky v oběhu s podmínkou
jejich označení jako vysokovýkonného
střeliva. Způsob označení musí
být schválen státní zkušebnou.
Takto označené střelivo se považuje
za nový typ.
(5) Ohrožují-li některé
výrobní dávky střeliva spotřebitele
nebo další osoby, Úřad nařídí
stažení těchto dávek z oběhu
a učiní potřebná opatření
k zajištění bezpečnosti spotřebitelů.
O svém rozhodnutí bezprostředně informuje
Stálou kancelář.
(1) Náboje do zbraní,
které pro vlastní potřebu zhotovily osoby
oprávněné k tomu podle zvláštních
předpisů, [§ 26 Zákona č.....Sb.,
o střelných zbraních], nemusí
být podrobeny typové
kontrole ani označeny kontrolní značkou,
byly-li zhotoveny z dílů, jež byly buď
samostatně nebo v sestavě továrně
vyrobeného náboje podrobeny s kladným výsledkem
typové kontrole, anebo byly podle dřívějších
předpisů schváleny, popřípadě
jim byla udělena
zkušební značka.
(2) Zkušební střelivo
zhotovené pro potřebu státní zkušebny
a pokusné spotřební střelivo nemusí
být podrobeno typové kontrole a označeno
kontrolní značkou.
(3)Podle této vyhlášky
se neověřují a neoznačují příslušnou
ověřovací značkou zbraně, které
byly dovezeny z ciziny a jsou označeny cizozemskými
ověřovacími homologačními značkami
a nekontroluje se a neoznačuje se kontrolní značkou
střelivo označené kontrolními značkami
podle mezinárodních Úmluv, uzavřených
Českou republiku [Seznam cizozemských
značek vede Česká státní zkušebna
zbraní a střeliva]
(4) Ustanoveními odstavců
1 a 3 není dotčena povinnost přihlásit
a předložit zbraně k novému ověření
a střelivo k doplňující zkoušce.
(1) Tvary kusových ověřovacích,
homologačních a kontrolních značek
jsou uvedeny v příloze I.
(2) Veškeré označení
zbrani a střeliva musí být viditelné
a trvanlivé.
(3) Kusové ověřovací
značky se vyrážejí na každou hlaveň
a lůžko nebo dnový šroub, na rám
nebo na důležité části závěru.
U revolverů se kusové ověřovací
značky vyrážejí na hlaveň, válce
a rám. Jde-li o zbraně, jejichž nábojová
komora není součástí hlavně,
vyrážejí se kusové ověřovací
značky na hlaveň, každou nábojovou komoru
a na důležité části závěru.
(4) Není-li při
novém ověření zbraně již
místo pro ověřovací značku,
státní zkušebna na zbraň vyrazí
jen poslední dvojčíslí letopočtu
a pořadové číslo zkoušky.
(5) Při novém ověřování
se kusové ověřovací značky,
jde-li o zbraně s více hlavněmi, vyrážejí
na každou hlaveň pouze v případě,
že nemůže dojít k poškozeni zbraně.
(6) Nevyhoví-li zbraň
zkoušce státní zkušebna vyrazí
přes nebo vedle dříve udělené
československé, české nebo cizozemské
ověřovací značky písmeno X.
(7) Na žádost přihlašovatele
mohou být zbraně za příplatek označeny
na skrytých místech.
(8) Homologační
značka se vyráží na alespoň jednu
z hlavních části zbraně.
(9) Kontrolní značka
musí být umístěna na vnější
straně nejmenšího spotřebitelského
obalu střeliva.
(10) Výrobní, tovární nebo obchodní
značky a ochranné známky na zbraních
a střelivu a jejich samostatné dodávaných
částech se nesmějí zaměnitetně
podobat značkám uvedeným v příloze
I této vyhlášky.
(11) Výrobce je povinen
ponechat na hlavních závěrech, rámech
a válcích měkké místo pro vyražení
kusové ověřovací značky a předepsaných
údajů. Polohu a velikost tohoto místa musí
předem projednat se státní zkušebnou.
(1) Státní zkušebna
provádí v organizacích, které zbraně
a střelivo vyrábějí, skladuji, prodávají,
opravují a znehodnocují kontrolu zbraní podléhajících
ověřování a střeliva podléhajícího
typové kontrole.
(1) Státní zkušebna
určí, v jakém počtu a termínech
musí být zbraně a střelivo předloženy
ke zkouškám. Státní zkušebna rovněž
stanoví místo zkoušky.
(2) Výrobce, popřípadě
jiný přihlašovatel je povinen dát státní
zkušebně k dispozici bezplatně své zařízení
a střelivo potřebné k ověření
zbraně, zajistit bezpečnost zkoušek a vypomoci
při nich svými pracovníky, jestliže
o to státní zkušebna požádá.
(3) Státní zkušebna
udržuje sbírku zbraní v rozsahu nezbytném
k zajištění objektivity prováděných
zkoušek.
(4)Výše úhrady
za ověřování zbraní a kontrolu
střeliva se určí smluvně, přičemž
se vychází z předem vypracované sazby
za zkušební hodinu.
Rozhodnutí o schválení
nebo ověření výrobku a osvědčení
vydaná státní zkušebnou před
účinností této vyhlášky
nejsou touto vyhláškou dotčena.
Zrušuje se vyhláška
Úřadu pro normalizaci a měření
č. 10411984 Sb., o ověřování
zbraní a kontrole střeliva pro civilní potřebu.
Tato vyhláška nabývá
účinnosti dnem........
k vyhlášce Ministerstva
hospodářství č........Sb. o ověřováni
střelných zbraní a střelivu. Způsob
označování zbraní a střeliva
Jednotlivé druhy zbraní
a střeliva se označují těmito značkami
- značka
Kusová ověřovací značka pro
signální, metné, narkotizační
zbraně, expanzní zbraně a přístroje
- značka
Kontrolní značka pro střelivo do plynových
zbraní
- značka
Kusová ověřovací značka pro
zbraně, určené výhradně pro
černý prach
- značka
Kusová ověřovací značka pro
zadovky s hladkým vývrtem pro bezdýmný
prach
- značka
Kusová ověřovací značka brokovnic
- vyšší zkouška
- značka
Kusová ověřovací značka pro
brokovnice na ocelové broky
- značka
Identifikační značka České
zkušebny zbraní a střeliva v Praze
- značka
Nové kusové ověření pro všechny
typy zbraní
- značka
Kusová ověřovací značka pro
znehodnoceně zbraně a řezy zbraní,
s registračním číslem přiděleným
zkušebnou
- značka
Kusová ověřovací značka pro
zadovky s drážkovaným vývrtem pro bezdýmný
prach.
- značka
Homologační značka pro expanzní zbraně
a expanzní přístroje
- značka
Kontrolní značka pro střelivo
- značka
Kontrolní značka pro střelivinu
k vyhlášce Ministerstva
hospodářství č........Sb. o ověřování
střelných zbraní a střelivu.