Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1995

I. volební období

1611 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance Jaroslava Vlčka

na místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe

ve věci dotací na "Údržbu krajiny v kulturním stavu" dle vyhlášky Ministerstva zemědělství České republiky č. 272/1994 Sb.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava Vlčka dopisem ze dne 19. dubna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe na interpelaci poslance Jaroslava Vlčka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 20. dubna 1995

Milan Uhde v. r.

Příloha


Místopředseda vlády České republiky
 
a ministr zemědělství
 
Ing. Josef Lux
 
 V Praze dne
 Č. j.: 1553/95-10

Vážený pane předsedo,

na základě Vaši žádosti ze dne 29. března 1995 Vám v příloze zasílám kopii odpovědi na interpelaci poslance Jaroslava Vlčka ve věci dotačního titulu "Údržba krajiny v kulturním stavu".

S pozdravem

Lux

Vážený pan

PhDr. Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny

Parlament ČR

Praha


Místopředseda vlády České republiky
 
a ministr zemědělství
 
Ing. Josef Lux
 
 V Praze dne 19. 4. 1995
 Č. j.: 646/95-10

Vážený pane poslanče,

předkládáme Vám odpovědi na Vaše dotazy uvedené v interpelaci ze dne 15. 3. 1995.

1. Kdo z ministerstva odpovídá za zachování kulturního stavu zemědělských ploch v CHKO a horských a podhorských oblastech a za dotační tituly s tím spojené?

Zmíněná problematika je na cca 2/3 výměry CHKO a v ostatních jmenovaných oblastech zajišťována prostřednictvím dotačního titulu 1.D. Údržba krajiny v kulturním stavu, za jeho metodické vedení a analytickou činnost zodpovídá ředitel odboru zemědělské výroby. K rozhodování a padaných žádostech podnikatelů jsou oprávněni ředitele územních odborů ministerstva.

2. Proč nebyly návrhy úprav dotační politiky pro rok 1995 dány před schválením k diskusi zemědělské veřejnosti?

Příprava dotační politiky představuje každoročně se opakující cyklus prací, který má své opodstatněné časové nároky. Při formulováni návrhů úprav vycházíme z podnětů a poznatků přímo či nepřímo uplatňovaných prakticky při mnoha jednáních, kterých se zúčastňuje veřejnost, či její zástupci. Za daných podmínek jsme ve stanovených časových limitech schopni zpracovat návrh, který konsultujeme s organizacemi reprezentujícími zemědělskou veřejnost, dále jej projednáváme mezi spolupracujícími odbornými útvary v podmínkovém řízení, ve vedeni ministerstva projednávání pokračuje v zemědělském výboru Parlamentu ČR a následné na ministerstvu financí, které má právo celý systém zásad pro poskytování dotací odsouhlasit.

3. Jaká je podle Vás možnost řešení pro zemědělce, kteří hospodaří na těžko přístupných plochách v horských podmínkách, ale kvůli ceně půdy neodpovídající realitě nemá šanci čerpat dataci?

Datační titul 1.D. je konstruován tak, aby právo jej využít měli všichni podnikatelé v zemědělské prvovýrobě v horských oblastech a dále ti, kteří hospodaří v podhorských podmínkách. S výjimkou dalšího dotačního titulu 1. A. Restrukturalizace rostlinné výroby zatravněním není možnost čerpání ostatních datací vázána na přírodní podmínky. Zemědělci se té mohou podílet na společném programu Mze a MŽP Péče o krajinu a využívat programy podpory v rámci Podpůrného a garančního, rolnického a lesnického fondu. Jestliže stanovená průměrná cena zemědělské půdy v katastrálním území neodpovídá realitě, je možno požádat v odůvodněných případech a rebonifikaci. Dotační titul 1. D. se stal v objemu poskytovaných prostředků nejvýznamnějším nástrojem dotační politiky, ale jeho objem je limitován a nelze jej využít bez plošného omezení.

4. Proč pro dotaci "Údržba krajiny v kulturním stavu" byla jako směrodatná pro dotační titul vzata vyhláška Mze č 272/1994 Sb., o průměrných cenách půdy v katastrech, která neakceptuje nově platnou vyhlášku 178/1994 Sb. o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů. Dle tohoto ceníku poklesly významně ceny půdy hlavně v 9. klimatickém pásmu, což v mnoha případech řeší problém neodpovídající bonitace. Jaká je možno rychlé změny v dotačních titulech v tomto směru popř. možnost udělení výjimky ministerstva financí pro zemědělce v 9. klimatickém pásmu?

Průměrná cena zemědělské půdy v katastrálním území v agregované formě vyžaduje přírodní podmínky hospodaření, a proto je za daných podmínek nejvhodnějším nástrojem pro přidělování dotací. Činíme opatření, aby tento nástroj byl výhledově zdokonalen. Vztahu k vyhl. č. 178/1994 Sb., se dotýkám v následující odpovědi.

5. Dojde v krátké době k přehodnocení bonity půdy v horských oblastech tah aby vyhlášky 272/94 Sb. a 178/94 Sb. byly v souladu?

Vyhláška Mze č. 61311992 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků zemědělské půdy ve znění vyhlášky č. 332/1993 Sb. a vyhlášky č. 272/1994 Sb. byla vydána Mze v dohodě s MF na základě zmocnění ze zákona č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí a upravuje podklad pro stanovení dané z pozemků zemědělské půdy. Do konce měsíce října bude vydáno nové znění této vyhlášky s účinností od 1. 1. 1996, které bude přepracováno podle vyhlášky MF č. 178/1994 SB. Toto znění se promítne do nutnosti přepočtu téměř všech výměrů k dani z nemovitosti ze zemědělské půdy na rok 1996.

S pozdravem

Lux


Vážený pan

RNDr. Jaroslav Vlček

poslanec PS Parlamentu ČR

Praha

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP