Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Příloha č. 2. 1. d)

Příloha č. 2.1.e)

Příloha č. 2.2.a)

*) věková hranice podle § 21 odst. 1 písm. e) a 2 zákona č. 100/1988 Sb. v platném znění

Příloha č. 2.3.a)

Indexace provedena koeficientem 1.25 což odpovídá očekávanému vlivu růstu průměrných mezd do roku 1993 na vyměřovací základy pojištěnců předdůchodového věku.

Poznámka: Vyměřovací základ pojištěnce bez indexace a odpovídající výpočtový základ je uveden pouze pro demonstraci vlivu indexace na výpočtový základ.

Příloha č. 3.1

Porovnání výše nově přiznaného starobního důchodu podle současné o navrhované konstrukce

(stav, k 1.1. 1996)

1) indexovaný výdělek na úroveň výdělku v roce 1994, tj. v roce předcházejícím o 2 roky rok vzniku nároku na důchod

2) za předpokladu zvýšení důchodů v roce 1995 o 260 Kč a 5%

3) předpokládá se, že ze 45 let tvoří 3 roky tzv. přesluhování

4) při zohlednění srovnávacího výpočtu (provede se výpočet podle současné i navrhované konstrukce a přizná se výhodnější

5) podíl důchodu k výdělku v posledním roce před vznikem nároku na důchod

6) současný stav: za 25 let 50 %, za každý další rok 1%, za rok přesluhování 4%

návrh: za každý rok 1.5%, za rok přesluhování 4 %,

Příloha č. 5

Přehled nákladů na jednotlivá opatření

*) zůstává v zákoně č.100/88 Sb., než přejde do jiného sociálního systému

Příloha č. 6

Předpokládejme, že o starobní důchod požádá v roce 1997 žena narozená 5.1.1941, která vychovala jedno dítě a byla od svých 18. narozenin nepřetržitě zaměstnána do 15.12.1997.

Nejprve je třeba zjistit, zda získala potřebnou dobu pojištění a zda dosáhla důchodového věku. Důchodový věk se v roce 1997 zjistí podle roku, v němž dosáhla věkové hranice pro nárok na starobní důchod podle "starého" zákona. Tento zákon stanovil pro ženu, která vychovala 1 dítě věkovou hranic 56 let, takže podle "starého" zákona by žena mohla odejít do důchodu 5.1. 1997. Starou věkovou hranici tedy dovrší 2 roky po roce 1995. Za každý rok takovéhoto pozdějšího dovršení se však podle "nového" zákona zvyšuj e pro ženy důchodový věk o 4 měsíce. Zvýšení důchodového věku tedy u našeho příkladu činí 2 * 4 = 8 měsíců, takže žena splní věkovou podmínku (a může odejít do starobního důchodu) teprve 5.9.1997. K tomu dni bude mít získáno více než 38 let pojištění a bude tak splňovat i další podmínku pro vznik nároku na starobní důchod, kterou je získání alespoň 25 let pojištění.

Výše starobního důchodu se skládá ze základní výměry, jejíž výše je stejná pro všechny důchodce, kteří splnili podmínky nároku na důchod a z procentní výměry, jejíž výše se stanovuje v závislosti na délce doby pojištění a na výši výpočtového základu stanoveného z vyměřovacích základů pojištěnce. Rozhodným obdobím v němž se budou zjišťovat, vyměřovací základy jsou kalendářní roky bezprostředně předcházející roku přiznání důchodu, počínaje však nejdříve rokem 1986. Půjde-li tedy o důchod, který bude přiznán v roce 1997, bude rozhodné období zahrnovat roky 1986 až 1996, tedy 11 let.

Pro jednotlivé roky rozhodného období, s výjimkou roku předcházejícího přiznání důchodu, bude třeba z příslušných nařízení vlády zjistit výši všeobecného vyměřovacího základu stanovenou vládou pro tyto roky. Údaje budou zřejmě shodné s údaji Českého statistického úřadu o průměrné měsíční mzdě v odpovídajících kalendářních letech.

Předpokládejme, že vláda stanovila výši všeobecného vyměřovacího základu těmito částkami:

Z uvedených údajů se stanoví koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za rok 1995 a všeobecného vyměřovacího základu za každý jednotlivý rok 1986 - 1994; za kalendářní rok předcházející roku přiznání důchodu je zákonem stanoven koeficient 1. Uvedeným způsobem získáme tyto koeficienty:

(rok 1994 7830/6792=1.1528; rok 1993 7830/5817=1.3461;....)

Dále bude třeba zjistit vyměřovací základ pojištěnce v každém roce od roku 1986, tj. úhrn těch výdělků pojištěnce, které byly v jednotlivých letech základem pro stanovení výše pojistného (do roku 1992 hrubé výdělky). Předpokládejme např., že žena byla v rozhodném období nemocná a to 20 dnů v..roce 1986, 30 dnů v roce 1987 a 5 dnů v roce 1991 a že její vyměřovací základy činily:

Vynásobením těchto vyměřovacích základů odpovídajícími koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, které jsme již stanovili, získáme roční vyměřovací základy:

(pro rok 1994 80000*1.1528=92224; pro rok 1993 70000*1. 3461=94227;......)

Měsíční průměr úhrnu těchto ročních vyměřovacích základů, upravený s ohledem na vyloučené doby se nazývá osobní vyměřovací základ. Zohlednění vyloučených dob při výpočtu průměru se provede tak, že o počet dnů těchto dob se sníží celkový počet dnů rozhodného období, kterým se dělí úhrn ročních vyměřovacích základů, takže tyto doby nesnižují výši vypočteného denního průměru. Po vynásobení koeficientem 30. 4167 (365: 12 =30.416666) získáme měsíční průměr. Osobní vyměřovací základ v našem příkladu tedy činí 8727 Kč.

(30. 4167* (100000+90000+92224+94227+.............+103504+105668): (11*365-2030-5) = 8727)

Výpočtový základ se z osobního vyměřovacího základu 8727 Kč stanoví tak, že částka 4500 Kč se počítá v plné výši a z částky osobního vyměřovacího základu nad 4500 Kč do 9000 Kč se počítá 30, tj. 1 269 Kč. Výpočtový základ tedy činí 5 769 Kč.

Pro určení procentní výměry důchodu musíme vynásobit výpočtový základ procentní sazbou, která při 38 letech pojištění činí 57 % (za každý rok pojištění náleží 1. 5%, t. j. 38 * 1. 5 = 57). Procentní výměra důchodu ke dni vzniku nároku na důchod je tedy 3 289 Kč (5769*57: 100).

Vzhledem k tomu, že žena z našeho příkladu pracovala až do 15.12.1997, odpracovala po dosažení důchodového věku bez pobírání důchodu více než 90 a méně než 180 dnů, za tuto doba se procentní výměra jejího důchodu zvyšuje o 1 % výpočtového základu, tj. o 58 Kč. Celková procentní výměra starobního důchodu tedy činí 3 347 Kč a přičtením základní výměry důchodu 680 Kč získáme výši starobního důchodu podle nového zákona 4 027 Kč.

Výše tohoto důchodu se dále porovná s výší důchodu vypočteného podle starého zákona tak, jako by byl důchod přiznán podle předpisů platných v roce 1995. V tom případě by byl průměrný měsíční výdělek vypočítáván ze skutečných - neindexovaných - výdělků v pěti výdělkově nejlepších letech z desetiletého období. Pro stanovení těchto výdělkově nejlepších let je třeba vyměřovací základ každého roku upravit tak, aby byl eliminován vliv dob, které se podle zákona v jednotlivých rocích vylučují a aby tak výdělky dosažené v jednotlivých letech byly srovnatelné. Při 5 denní nemoci v roce 1991, se kterou v našem příkladu počítáme, by tedy vyměřovací základy (roční výdělky) byly následující:

(rok 1991 (55000 * 365): (3 65 - 5) = 55764)

Průměrný měsíční výdělek se proto počítá z let 1991, 1993, 1994, 1995 a 1996 a před redukcí činí 6602 Kč (30.4167* (100000+ +90000+80000+70000+55000): (5*365-5) = 6602). Po redukci provedené podle "starých" předpisů (z částky od 2500 do 6000 jedna třetina a z částky nad 10000 jedna desetina) dostaneme průměrný měsíční výdělek v částce 3 727 Kč. Za 38 let zaměstnání náleží podle zákona č. 100/1988 Sb. důchod ve výši 53 % tohoto průměrného měsíčního výdělku a dále náleží 1 % za přesluhování. Důchod tedy činí 2 387 Kč.

Takto stanovený důchod se u důchodů přiznaných v roce 1995 zvyšuje o 38.6, tj. na 3 309 Kč a o pevnou částku 680 Kč na 3 989 Kč. Částka sloužící ke srovnání se "starými předpisy" tedy činí 3 989 Kč.

Důchod podle "starého" zákona by tedy v našem případě byl nižší než podle nového zákona a proto bude náležet ženě důchod ve výši podle nového zákona tj. 4 027 Kč.

Příloha č. 7,

Věk pro odchod do starobního důchodu v základních důchodových systémech (stav k 1.1. 1994)