Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Devizovým zákonem se stanoví principy směnitelnosti české měny, práva a povinnosti tuzemců a cizozemců v oblasti devizově právních vztahů, působnost a postup devizových orgánů při výkonu devizově povolovací a kontrolní činnosti.

1. Tuzemec se může smluvně zavazovat vůči cizozemci a plnit závazky z těchto vztahů v české nebo v cizí měně za podmínek stanovených v devizovém zákoně.

2. Tuzemec může nakupovat a vlastnit devizové hodnoty a majetek v zahraničí a dovážet a vyvážet českou i cizí měnu za podmínek stanovených v devizovém zákoně.

3. Cizozemec může nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a nakládat s nimi, dovážet a vyvážet českou i cizí měnu a nabývat nemovitosti v tuzemsku za podmínek stanovených v devizovém zákoně.

Zdůvodnění zásady č.1 a 2:

Zásady zákona vymezují okruh devizově právních vztahů, u nichž zůstává zachována regulace v zájmu ochrany měny. Zcela liberalizovány jsou operace na běžném účtu platební bilance a přístup tuzemců k cizí měně tak, aby mohli sami rozhodovat o měnové skladbě vlastního peněžního portfolia.

Ustanovení devizového zákona stanoví shodné podmínky pro nakládání s prostředky v české i cizí měně, předpokládá tedy volný oběh české měny v zahraničí.

Cizozemcům se garantuje odkup zůstatku národní měny, které jsou výsledkem běžných i ostatních operací. Vybrané operace na kapitálovém účtu platební bilance však podléhají regulaci. Jedná se o nejcitlivější položky, zejména o krátkodobé operace spekulativní povahy, které by mohly ohrozit měnovou politiku ČNB. Počítá se s postupným uvolňováním i těchto zbývajících omezení.

Pro účely tohoto zákona se vymezují hlavní pojmy takto:

Tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku trvalý pobyt a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo. Pobočka zahraniční banky je cizozemec, který má při výkonu své činnosti vyplývající z povolení působit jako banka postavení tuzemce. Ostatní fyzické nebo právnické osoby jsou cizozemci.

Devizovými hodnotami jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě valut nebo deviz, zlato ve slitcích a mincích světově obchodovatelných (měnové zlato) a zahraniční cenné papíry.

Obchodem s devizovými hodnotami je soustavná nebo jednorázová činnost, kterou se provádí koupě, prodej devizových hodnot za českou měnu, vzájemná směna devizových hodnot a nakládání s devizovými hodnotami ve všech druzích obchodů (např. arbitrážní a swapové operace, směnárenské operace, futures, options, zámky) uskutečňovaných na vlastní nebo na cizí účet.

Cenným papírem kapitálového nebo peněžního trhu (dále jen "cenné papíry") ve smyslu devizového zákona jsou akcie, zatímní listy, podílové listy, dluhopisy, obligace, vkladové certifikáty, vkladní listy, kupóny a pokladniční poukázky.

Tuzemským cenným papírem je cenný papír vydaný tuzemcem.

Zahraničním cenným papírem je cenný papír vydaný cizozemcem.

Finančním úvěrem je poskytnutí peněžních prostředků v české nebo v cizí měně na základě smlouvy o úvěru nebo smlouvy obdobné povahy (např. o směnečném úvěru, smlouva o půjčce), se kterým je spojena povinnost k jejich vrácení peněžní formou a který bezprostředně nesouvisí s mezinárodním obchodem. Finančním úvěrem není obchodní úvěr, jako např. dodavatelský úvěr, odběratelský úvěr, emise dluhopisů, leasing, forfaiting, factoring. Pro potřeby tohoto zákona jsou pojmy úvěr a půjčka totožné.

Tuzemským kapitálovým nebo peněžním trhem se rozumí jakýkoliv organizovaný nebo neorganizovaný trh, na kterém jsou:

a) cenné papíry vydávány, obchodovány nebo převáděny v souladu s právními předpisy upravujícími tyto činnosti v České republice,

b) převody cenných papírů uskutečňovány prostřednictvím tuzemských vypořádacích systémů, které jsou založeny a provozovány v souladu s právními předpisy upravujícími tyto činnosti v České republice.

Zahraničním kapitálovým nebo peněžním trhem se rozumí jakýkoliv jiný organizovaný nebo neorganizovaný trh, nesplňující současně obě uvedené podmínky v definici tuzemského trhu.

Přímou investicí se rozumí:

a) založení nebo rozšíření plně vlastněného podniku, získání plného vlastnictví existujícího podniku.

b) účast v novém nebo existujícím podniku, jestliže investor získá nejméně 10 % podíl na podniku,

c) úvěr na pět nebo více let,

d) reinvestice zisku,

jejichž účelem je založení trvalých ekonomických vztahů k podniku a které dávají možnost vykonávat účinný vliv na jeho řízení v příslušné zemi.

Zdůvodnění:

Zásad definují základní pojmy upravené devizovým zákonem; vychází se z dosavadních definic, které jsou však zpřesněny a doplněny s nezbytným přihlédnutím k úpravám v ostatních právních předpisech, k rozvíjejícím se novým formám aktivit a instrumentům v oblasti peněžního a kapitálového trhu, ke stupni směnitelnosti České měny a k terminologii používané v rámci OECD, MMF a Evropského společenství.

Devizy statut osob podléhajících devizovému režimu vychází z principu trvalého pobytu v tuzemsku u fyzických osob a sídle v tuzemsku u právnických osob. Postavení pobočky odpovídá současné právní úpravě, kdy pobočka zahraniční banky má pro své operace na území České republiky postavení tuzemce. Důvodem je zejména možnost volného poskytování úvěrů a zřizování účtů u této banky tuzemci.

1. Devizovými orgány jsou Ministerstvo financí České republiky a Česká národní banka:

a) Ministerstvo financí provádí devizově povolovací a kontrolní činnost vůči tuzemským obcím a státním fondům.

b) Česká národní banka provádí devizově povolovací a kontrolní činnost vůči ostatním tuzemcům a vůči cizozemcům a vede centrální devizovou evidenci.

2. Devizové orgány zpracovávají návrhy na zákonnou úpravu devizově právních vztahů, na základě zmocnění devizového zákona a zvláštních zákonů vydávají prováděcí předpisy a opatření a zabezpečují provádění devizově právních předpisů.

Zdůvodnění:

Zásady upravují pojem devizového orgánu jako instituce, které mají rozhodovací, kontrolní a legislativní pravomoc v rozsahu daném tímto zákonem zvláštními zákony (např. zákon o ČNB, kompetenční zákon, zákon o Sbírce zákonů ČR). Ministerstvo financí omezuje svoji působnost na subjekty s přímou vazbou na státní rozpočet. Z tohoto pojetí vyplývá, že devizovými orgány nejsou instituce, které vstupují do devizových vtahů podle zvláštních předpisů nebo podle tohoto zákona, zejména ve funkci kontrolních orgánů (např. celní správa, finanční úřady apod.).

1. Obchodovat s devizovými hodnotami a provádět platební styk ve vztahu k zahraničí mohou pouze devizová místa, a to v rozsahu devizové licence, vydané Českou národní bankou, popřípadě v dohodě s ministerstvem financí.

2. Devizovým místem pro účely devizového zákona jsou:

a) Devizová banka se sídlem v tuzemsku nebo pobočka zahraniční banky, které bylo v povolení působit jako banka povoleno obchodovat s devizovými hodnotami a provádět platební styk ve vztahu k zahraničí.

b) Banka, jejíž povolení působit jako banka obsahuje povolení pouze pro provádění směnárenské činnosti.

c) Směnárna na základě povolení podle živnostenského zákona a devizové licence k nákupu nebo k prodeji cizí měny za českou měnu.

d) Jiné osoby, kterým bylo vydáno povolení působit podle zvláštních zákonů a kterým byla ČNB v dohodě s ministerstvem financí udělena devizová licence.

3. Ostatní osoby, které nemají devizovou licenci, mohou obchodovat s devizovými hodnotami pouze s devizovým povolením. Devizové povolení se vyžaduje i v případech zprostředkování těchto obchodů devizovým místem. Devizové povolení se nevyžaduje jenom v případě, že druhým účastníkem obchodu na vlastní účet je devizové místo. Opatření devizových orgánů stanoví, kdy se devizové povolení nevyžaduje.

4. Devizové místo je povinno kontrolovat při poskytování svých služeb klientům, zda jsou dodržovány postupy vyžadované devizovými předpisy devizových orgánů a je oprávněno provést pouze ty operace, které jsou s nimi v souladu Devizové místo je povinno vyžadovat před provedením příslušné operace předložení platného devizového povolení, jestliže se podle tohoto zákona vyžaduje a postupovat v souladu s podmínkami tohoto devizového povolení.

5. Česká národní banka může svým opatřením zveřejněným ve Sbírce zákonů stanovit závazné podmínky pro provádění obchodů s devizovými hodnotami pro devizová místa podle bodu 2 a), b), c). Podmínky pro provádění obchodů s devizovými hodnotami,pro devizová místa podle bodu 2 d) a pro provádění obchodů s cennými papíry kapitálového a peněžního trhu může stanovit opatření České národní banky vydané v dohodě s Ministerstvem financí

6. Česká národní banka určuje postup devizových míst při uskutečňování plateb a převodů do zahraničí a vůči cizozemcům a vyhlašuje jej opatřením ve Sbírce zákonů.

Zdůvodnění:

Tato zásada vymezuje devizová místa, která na základ udělené devizové licence jsou oprávněná obchodovat s devizovými hodnotami a provádět platební styk ve vztahu k zahraničí. Devizovými místy jsou i osoby, které vykonávají činnost podle jiných právních předpisů a byla jim ČNB po dohodě s ministerstvem financí udělena devizová licence (např. obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, investiční a penzijní fondy).

Opatření devizových orgánů upraví případy, kdy je možno provádět obchody s devizovými hodnotami bez devizového povolení (např. směna peněžních prostředků v zahraničí při cestách do zahraničí).

Tato zásada stanoví povinnosti devizových míst nad rámec zvláštních zákonů.

1. Devizový zákon ukládá ohlašovací povinnost.

2. Ohlašovací povinnost je povinnost tuzemců a cizozemců ohlásit předepsaným způsobem devizové právní vztahy týkající se zejména práv a povinností, pohledávek a závazků, přijetí či provedení plateb, ve vztahu zejména k přímým investicím, nemovitostem, operacím s cennými papíry, operacemi na peněžním nebo finančním trhu včetně operací tuzemců prováděných prostřednictvím zahraničních bank, přijímaných a poskytovaných zahraničních úvěrů, obchodů s devizovými hodnotami a jednostranných převodů. Ohlašovací povinnost se vztahuje dále na nakládání s hotovostmi v české měně i cizí měně při vývozu a dovozu.

3. ČNB v dohodě s ministerstvem financi stanoví opatřením rozsah ohlašovací povinnosti, způsoby, termíny a místa jejího plnění, jakož i případy, u kterých se ohlašovací povinnost nevyžaduje.

4.Ohlašovací povinnosti u operací uskutečňovaných prostřednictvím devizových míst plní tuzemec a cizozemec prostřednictvím těchto devizových míst.

Zdůvodnění:

Zásadní význam bude mít v podmínkách postupující liberalizace devizově právních vtahů široce pojatá ohlašovací povinnost, která by měla umožnit hlubší přehled o peněžních a kapitálových tocích a která by měla postupně nahradit i bývající regulace.

Ohlašovací povinnost by měla být zabezpečována v převážné míře prostřednictvím devizových míst.

Předpokládá se využití tímto založené ohlašovací povinnosti části i pro účely daňové, popřípadě pro kontrolu pohybu "špinavých peněz".

1. Zákon ukládá transferovou povínnost.

2. Transferová povinnost je povinnost tuzemců převádět veškeré svoje peněžní prostředky v cizí nebo v české měně ze zahraničí do tuzemska. Prováděcí předpis devizových orgánů může stanovit úlevy z této povinnosti.

3. Tuzemec může požádat zahraniční peněžní ústav o zřízení, resp. vedení účtu v cizí nebo v české měně pouze na základě devizového povolení. Prováděcí předpis devizových orgánů může stanovit, kdy se devizové povolení nevyžaduje.

Zdůvodnění:

K zabezpečení potřeb platební bilance a ochrany české měny zakotvuje zásada povinnost tuzemců převádět peněžní prostředky do tuzemska. Jde sice o omezení obtížně kontrolovatelné, přesto však jde i s ohledem na zahraniční zkušenosti o omezení, které je devizových i daňových důvodů vhodné odbourat a v poslední řadě.

1. Zákon zmocňuje devizové orgány v případě potřeby stanovit opatřením depozitní povinnost jako nástroj devizové regulace.

2. Depozitní povinnost je povinnost držet určité procento objemu peněžních prostředků vztahujících se k operacím upravených devizovým zákonem po určitou dobu na zvláštním účtu. Po tuto dobu povinné osoby nemohou částky uložené na tomto účtu požadovat zpět a nemohou převést své právo na jejich zpětnou výplatu na jinou osobu.

3. Rozsah, dobu a ostatní podmínky uplatňování depozitní povinnosti stanoví devizové orgány svým opatřením.

Zdůvodnění:

Vzhledem k tomu, že povinnost lze uložit pouze zákonem, definuje se devizovým zákonem pojem depozitní povinnost a zakládá se zmocnění pro devizové orgány takto definovanou depozitní povinnost v případě potřeby využít. Povinné depozitum by mělo neutralizovat zvýhodnění zahraničního kapitálu vlivem úrokového diferenciálu mezi českou a cizí měnou a znevýhodnit krátkodobé spekulativní operace. Opatření devizových orgánů by stanovilo např. položky z povinnosti vyňaté, výši procentní sazby a dobu, po kterou musí povinné osoby depozitum udržovat atd. Povinné depozitní může být využito u některých forem přílivu kapitálu, např. přijímání úvěrů, emise dluhopisů, bankovní depozita.

Cizozemec, který není občanem ČR, může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v ČR, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, pouze:

a) děděním,

b) pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti,

c) jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového vlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je cizozemcem, nebo má-li cizozemec nabýt nemovitost od manžela, rodičů nebo prarodičů,

d) výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž hodnota nepřevyšuje hodnotu původní nemovitosti,

e) pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti,

f) jde -li o stavbu, kterou cizozemec vystavěl na vlastním pozemku,

g) pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.

Zdůvodnění:

Nákup nemovitostí tuzemci v zahraničí je tímto zákonem zcela liberalizován.

Dosavadní režim nabývání nemovitosti cizozemci v tuzemsku je zachován s jednou významnou změnou, a to umožněním nabývat nemovitosti v tuzemsku občanům ČR, i když nemají trvalý pobyt v ČR, a to za stejných podmínek jako tuzemců. Nabývání nemovitostí cizozemci je nadále možné jen v případech stanovených v devizovém zákoně bez možnosti individuální úlevy.

1. Dovoz a vývoz peněžních prostředků v hotovosti a cestovních šeků v české a cizí měně je volný do limitu, jehož výše může být stanovena opatřením ČNB vydaným v dohodě s ministerstvem financí.

2. Opatřením devizových orgánů se zároveň stanoví podmínky ohlašovací povinnosti dovozu a vývozu české a cizí měny v hotovosti a v cestovních šecích.

Zdůvodnění:

Zákon stanoví možnost v případě potřeby stanovit opatřením devizových orgánů limit pro vývoz a dovoz peněžních prostředků v hotovosti.

Stanovení limitu pro vývoz a dovoz peněžních prostředků v hotovosti není v rozporu s podmínkami čl. VIII dohody MMF. Účelem limitu je zabránit nezdůvodněným převozům nadměrných hotovostí, často spekulativního charakteru, a současně vytvořit právní oporu pro postupy celních orgánů.

1. Podmínky pro vydání tuzemských dluhopisů a ostatních dlužných cenných papírů formou soukromého umístění nebo veřejným prodejem na zahraničním trhu mohou být stanoveny opatřením ČNB vydaným v dohodě s ministerstvem financí.

2. Vydání zahraničních cenných papírů formou soukromého umístění nebo veřejným prodejem na tuzemském primárním trhu nebo jejich uvedení na tuzemský sekundární trh je možné pouze s devizovým povolením ČNB. Devizové povolení ČNB nenahrazuje povolení ministerstva financí podle zvláštního zákona.

3. Tuzemec může koupit zahraniční cenný papír pouze s devizovým povolením. Devizové povolení se nevyžaduje, jde-li o:

a) přímou investici,

b) nákup zahraničního cenného papíru z vlastního účtu oprávněného devizového místa.

4. Prováděcí předpis může stanovit, kdy se devizové povolení nevyžaduje.

Zdůvodnění:

Tato zásada umožňuje regulaci citlivých položek kapitálového účtu platební bilance a to jak na straně přílivu, tak odlivu kapitálu. Počítá se s tím, že postupně budou liberalizovány toky dlouhodobého kapitálu a teprve poté pohyby krátkodobého kapitálu. Tato zásada odpovídá i rychlejší liberalizaci přímých investic, které jsou ji podle tohoto devizového zákona oboustranně volné, proti investicím portfoliovým.

Opatření devizových orgánů může stanovit podmínky pro provádění operací tuzemci a cizozemci na peněžním trhu, zejména pro:

a) mezibankovní depozita zahraničních bank u tuzemských bank,

b) mezibankovní depozita tuzemských bank u zahraničních bank,

c) depozita zahraničních nebankovních subjektů u tuzemských bank,

d) depozita tuzemských nebankovních subjektů u zahraničních bank.

Zdůvodnění:

Předpokládáme, že v budoucnu bude podstatně významnější než dnes pohyb mezibankovních depozit. Zde jde o jednu potenciálně nejnebezpečnějších forem přílivu nebo odlivu kapitálu vzhledem k možným rychlým přesunům velkých objemů peněz. Jde ve vysoké míře o čistě finanční transakce bez vztahu na reálnou ekonomiku, a proto by hlavní regulační úsilí mělo směřovat do této oblasti. Dostatečná pružnost regulace bude zajištěna formou opatření devizových orgánů.

Logickým doplňkem je obdobná regulace depozit nebankovních subjektů. Mohou to být kupříkladu investiční společnosti nebo penzijní fondy. Účinek jimi iniciovaných přesunů prostředků může být stejně zásadní jako u bank.

1. Tuzemci mohou uzavírat termínované obchody odvozené od devizových hodnot (např. typu forvard, futures, opce, swapy) pouze s devizovým povolením. Devizové povolení se nevyžaduje, je-li obchod uzavírán s oprávněným devizovým místem a v dalších případech, pokud tak stanoví prováděcí předpis devizových orgánů.

2. Opatření devizových orgánů může stanovit podmínky pro provádění obchodů uvedených v bodu 1.

Zdůvodnění:

Návrh zatím detailně neupravuje podmínky nakládání s deriváty. Úprava se předpokládá v rámci zmocnění zákona opatřením devizových orgánů, a to souběžně s připravovanou úpravou v rámci nového zákona o cenných papírech.

1. Tuzemec může poskytovat cizozemci finanční úvěr pouze s devizovým povolením.

2. Devizové povolení se nevyžaduje:

a) je-li poskytnutí finančního úvěru přímou investicí,

b) jde-li o poskytnutí půjčky tuzemcem fyzickou osobou cizozemci fyzické osobě mimo rámec podnikání,

c) pokud tak stanoví prováděcí předpis k tomuto zákonu.

3. Opatření devizových orgánů může stanovit podmínky pro přijímání finančních úvěrů tuzemcem od cizozemce.

Zdůvodnění:

Zachovává se určitá míra omezení poskytování a přijímání finančních úvěrů vzhledem k jejich přímému vlivu na platební bilanci. Předpokládá se, že k postupné liberalizaci bude docházet na základě prováděcích předpisů.

Poskytování finančních úvěrů cizozemci bude regulováno přímými nástroji devizovými povoleními. Přijímání finančních úvěrů od cizozemců může být regulováno nepřímými nástroji např. uplatněním depozitní povinnosti, což bude konkretizováno v opatření devizových orgánů.

Přijímání úvěrů, který je přímo spojen s mezinárodním obchodem a službami (např. dodavatelský úvěr, leasing, factoring, forfaiting), je volné.

1. Zajišťovací nástroje jsou zejména záruky, stand-by akreditivy a další nástroje, které plní zajišťovací funkci za splnění závazků souvisejících s operacemi na běžném účtu i kapitálovém účtu platební bilance.

2. Tuzemec může vystavit nebo dát příkaz k vystavení zajišťovacího nástroje podle bodu 1 k zajištění závazku cizozemce vůči jinému cizozemci ve všech druzích obchodů pouze s devizovým povolením. Opatření devizových orgánů může stanovit, kdy se devizové povolení nevyžaduje.

Zdůvodnění:

Regulace zajišťovacích operaci se omezuje na ty případy, kdy zajištění je poskytováno tuzemcem za operace prováděné mezi cizozemci. V ostatních případech může být regulována přímo samotná devizová operace.

1. Devizovým povolením je povolení podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona udělované devizovým orgánem na žádost osoby, které má být devizové povolení uděleno. Devizové povolení je udělováno individuálně, lze ho však udělit k opakujícím se úkonům.

2. Devizové povolení se nevyžaduje:

a) je-li účastníkem devizově právního vztahu Česká republika,

b) je-li regulovaná operace prováděna devizovým místem s odpovídajícím rozsahem devizové licence na jeho vlastní účet.

3. Devizová licence je povolení udělené devizovým orgánem devizovému místu, stanovující rozsah a podmínky pro provádění obchodů s devizovými hodnotami.

4. Na udělení devizového povolení nebo devizové licence není právní nárok. Řízení o jejich udělení se řídí přiměřeně správním řádem. Konečným odvolacím orgánem je nejvyšší představitel devizového orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Devizové povolení a devizová licence mohou být uděleny za podmínek předem stanovených devizovými orgány a mohou obsahovat podmínky, které je nutno v průběhu jejich platnosti dodržovat.

S. Na nedodržení podmínek stanovených v devizovém povolení nebo v devizové licenci se pohlíží jako na jednání, které je v rozporu s devizovými předpisy.

Zdůvodnění:

Povolovací režim je zaveden pro zajištění regulace kapitálových převodů a zároveň pro operativnější odstraňování devizových zábran v individuálně posuzovaných případech v závislosti na celkovém ekonomickém vývoji, a to zejména tam, kde by uplatňování nepřímých nástrojů regulace nebylo účinné.

Nově se zavádí možnost osob podat proti rozhodnutí devizového orgánu odvolání, což odpovídá obecným postupům stanoveným správním řádem.

Udělování devizových licencí pro obchodování s devizovými hodnotami se předpokládá pro devizová místa (upraveno v zásadě č. 5)

1. Devizovou kontrolu provádějí devizové orgány v rámci své působnosti.

2. Devizové orgány kontrolují, zda a jak jsou plněny povinnosti a postupy stanovené devizovými předpisy. Devizovými předpisy jsou devizový zákon, předpisy jej provádějící, devizová povolení, devizové licence, opatření devizových orgánů a mezinárodní smlouvy upravující devizově právní vztahy, které jinak upravuje devizový zákon. Při provádění devizové kontroly na místě se postupuje podle zákona o kontrole.

3. Kontrolované osoby jsou povinny poskytnout v souvislosti s devizovou kontrolou devizovým orgánům potřebnou součinnost, zejména jim podávat na výzvu hlášení, zprávy a vysvětlení k okolnostem, které mají přímý nebo nepřímý význam pro posouzení případu s možnými devizovými důsledky a předložit k tomu potřebné doklady, jakož i umožnit osobám provádějícím devizovou kontrolu za tím účelem nahlížet do účetních, evidenčních a jiných dokladů včetně údajů, které podle zvláštního zákona je banka povinna zachovávat v tajnosti.

4. Devizové orgány při zjištění porušení devizových předpisů:

a) stanoví lhůtu k odstranění nedostatků,

b) mohou uložit peněžitou pokutu ve správním řízení, a to i v případě, že ve stanovené lhůtě byly odstraněny nedostatky. Uložená pokuta je splatná do 30 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty;

c) mohou ve správním řízení devizové povolení zrušit, nebo devizovou licenci omezit, pozastavit případně odejmout.

5. Sankce podle odstavce 4 lze uložit nejpozději do tří let ode dne, kdy došlo k porušení devizových předpisů.

6. Zjistí-li devizový orgán při provádění devizové kontroly porušení devizových předpisů, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit:

a) orgánu činnému v trestním řízení k dalšímu opatření, tj. ke zjištění, zda jsou splněny podmínky pro zahájení trestního stíhání odpovědné fyzické osoby, pokud se nedovolené jednání týká cizí nebo české měny ve větším rozsahu, nejde-li pouze o porušení ohlašovací povinnosti,

b) popřípadě dalšímu oprávněnému orgánu, jehož kompetence se zjištění týká (např. územnímu finančnímu nebo celnímu orgánu).

7. Kontrolu vývozu a dovozu peněžních prostředků v hotovosti a v cestovních šecích vykonávají celní orgány. Tyto orgány umožní vývoz a dovoz peněžních prostředků v hotovosti a v cestovních šecích pouze v rozsahu stanoveném devizovými předpisy.

8. Kontrolu devizových operací mohou provádět i jiné kontrolní orgány, pokud jsou ke kontrole oprávněny zvláštním předpisem a pokud je takováto kontrola součástí jiné kontrolní akce. V případě zjištění porušení devizových předpisů kontrolovaným subjektem oznámí kontrolní orán toto zjištění České národní bance k dalšímu využití.

9. Vybírání pokuty v době a její splatnosti a její vymáhání zajišťuje finanční úřad v sídle orgánu, který pokutu uložil.

Zdůvodnění:

V zájmu komplexního výkonu devizové kontroly zejména v oblasti obchodování s devizovými hodnotami a provádění platebního styku se zahraničím je nezbytné tuto činnost upravit devizovým zákonem, včetně obecných zásad kontrolního režimu.

Zajištění výkonu devizové kontroly se řídí i zvláštními zákony (např. zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole).

Nově se již neumožňuje postihovat devizové delikty jako přestupky, neboť praxe ukázala, že tento nástroj není příliš využíván a navíc se zúžil rozsah činností omezovaných devizovými předpisy.

1. Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

2. V případě ohrožení rovnováhy platební bilance nebo stability kurzu české měny může vláda svým nařízením usměrnit odchylně od ustanovení tohoto zákona na nezbytně nutnou dobu:

a) nabývání, držení a používání cizí měny,

b) nabývání tuzemských cenných papírů cizozemci,

c) nabývání zahraničních cenných papírů tuzemci,

d) přijímání finančních úvěrů od cizozemců,

e) vedení a úročení účtů cizozemci u devizových bank,

f) vedení účtů tuzemců v zahraničí,

g) přístup cizozemců na tuzemský peněžní trh,

h) nabývání nemovitostí v zahraničí tuzemci.

3. Devizové povolení udělené podle dosavadního devizového zákona se považuje za povolení podle tohoto zákona, jestliže se podle jeho ustanovení i nadále vyžaduje.

4. Zrušují se:

a) zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb.

b) vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky Československé č. 303/1992 Sb., kterou se provádí devizový zákon, ve znění vyhl. č. 169/1994 Sb.

Zdůvodnění:

Zákon výslovně potvrzuje respektování mezinárodních smluvních závazků České republiky.

Zákon upravuje postup pro případ ohrožení rovnováhy platební bilance. Případná usměrnění mohou být uskutečněna nařízením vlády v taxativně vymezených oblastech, a to na nezbytně nutnou dobu.

Stanovení data účinnosti není podmíněno přijetím jiného zákona a závisí jen na rychlosti legislativního procesu.

Zdůvodnění:

Aplikace zákona není podmíněna vytvořením zvláštního orgánu nebo přijetím jiného právního předpisu, a proto datum jeho účinnosti závisí pouze na rychlosti legislativního procesu.