Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zásada 19

Funkční náležitosti prezidenta Nevyššího kontrolního úřadu

Prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu náleží:

1. Funkční plat stanovený z platové základny platovým koeficientem ve výší 1,9.

2. Další plat podle zásady 3 bodu 3.

3. Paušální náhrada výdajů podle zásady 4 bodu 1 písm. a), c), d) a i) ve výší 43,0% platové základny.

4. Náhrada výdajů v prokázané výši podle zásady 4 bodu 1 písm. e), f) a h).

5. Náhrady výdajů podle zásady 4 bodu 1 písm. g) ve výš i dvojnásobku sazby stanovené zvláštním zákonem (§ 12 zákona č. 119/1992 Sb.).

6. Naturální požitky podle zásady 5 písm. a) a d).

Odůvodnění k zásadám 6 až 19:

Jednotlivé zásady vymezují nároky na funkční náležitosti podle funkcí. Náležitosti jsou stanoveny na základě jednotného systémového přístupu podle předchozích zásad a jsou současně diferencovány z hlediska druhu a výše podle náročnosti, odpovědnosti, charakteru a podmínek výkonu příslušné funkce.

Platové koeficienty jsou odvozeny z platové úrovně poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu. Pro tuto funkci se navrhuje stanovit platový koeficient 1,00, což odpovídá v roce 1995 funkčnímu platu ve výši 18 700 Kč (viz zásady 3 a 21).

Rozmezí pro odstupňování platů je dáno rozdílem mezi funkčním platem poslance a prezidenta republik. Základní osu odstupňování platů mezi ústavními funkcemi tvoří platová diferenciace mezi zákonodárnou funkcí poslance a funkcemi výkonné moci - ministra a předsedy vlády. Charakteristiky vztahů na této platové ose jsou v roce 1995 tyto:

Funkční platy za výkon dalších ústavních funkcí jsou odvozeny od základní platové osy podle míry ústavní odpovědnosti a náročnosti výkonu jednotlivých funkcí. Navrhuje se shodná úroveň funkčního platu ministra s funkčním platem soudce Ústavního soudu a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Funkční plat předsedy vlády se navrhuje stanovit shodně s funkčním platem předsedů komor Parlamentu. Platové koeficienty a tedy i funkční platy ostatních ústavních činitelů jsou odvozeny od těchto základních relací. Pokud Poslanec vykonává v ústavním orgánu další ústavní funkci, zvyšuje se platový koeficient v závislosti na náročnosti výkonu této funkce (zásada 6 bod 1).

V příloze je uveden přehled platových koeficientů a funkčních platů všech ústavních funkcí, na které se návrh zásad vztahuje.

Protože vznik nároku na další plat se předpokládá podmínit skutečným výkonem funkce (zásada 20 bod 5), což vyžaduje určitou míru evidence, nepředpokládá se jeho poskytování u nejvyšších ústavních činitelů (prezidenta republiky, předsedů komor Parlamentu, předsedy vlády, předsedy Ústavního soudu). Těmto činitelům je zahrnuta částka odpovídající dalším platům do funkčního platu formou zvýšení platového koeficientu.

Náhrady věcných výdajů (nákladů), které jsou spojeny s výkonem funkce, se poskytují trojí formou. Náhrady podle zásady 4 bodu 1 písm. a), b), c), d), i), popř. e) se poskytují formou paušální částky, jejíž výše se stanoví pro jednotlivé funkce procentem (procentní sazbou) z platové základny. Tím se zajišťuje úprava výše paušálních náhrad při změně (zvýšení) platové základny. Procentní sazba paušální náhrady se u ústavních funkcí diferencuje podle druhu uhrazovaných výdajů a jejích předpokládané výše. Procentní sazbu se navrhuje stanovit tak, aby při navržené platové základně pro rok 1995 byl zachován dosavadní stav a v dalších letech byla zajištěna valorizace těchto náhrad v závislosti na zvyšování platové základny podle zásady 22 bodu 1, popř. při úpravě platových tarifů pro zaměstnance orgánů státní správy.

Náhrady podle zásady 4 bodu 1 písm. e), f) a h) se poskytují ve výši, kterou ústavní činitel prokáže. Upravuje se tak jednoznačně postup při poskytování příslušných náhrad a odstraňují se dosavadní nejasnosti. Jde o výdaje za ubytování při tuzemských i zahraničních cestách spojených s výkonem funkce a o výdaje na dopravu při zahraničních cestách. Tyto výdaje jsou jednorázové a hradí se pouze v případě, že je ústavní činitel skutečně vynaložil. Proto nejsou poskytovány paušální částkou, resp. nejsou do paušální částky zahrnuty.

Výdaje na stravování při zahraniční pracovní cestě (zásada 4 bod 1 písm. g)) nejsou prokazatelné. Jejich náhrada se proto odvozuje od výše stravného stanoveného pro zaměstnance v pracovním poměru (zákon č. 119/1992 Sb.), a to diferencovaně podle ústavního postavení jednotlivých funkcí (v rozsahu jedno až čtyřnásobku stravného podle cit. zákona).

Specifické podmínky výkonu poslanecké funkce oproti výkonu funkcí ostatních ústavních činitelů, kteří mají k dispozicí odborný a administrativní aparát i materiální zabezpečení, vyžadují zachovat poslancům nadále poskytování náhrady zvláštních věcných a osobních výdajů (zásada 6 bod 6). Výše této náhrady vychází z dosavadní úrovně.

Návrh na poskytování naturálních požitků vychází z dosavadní úpravy. Navrhují se tyto korekce:

1. Založit nárok předsedy vlády na bezplatné užívání přiměřeně vybaveného bytu (zásada 11 bod 6).

2. Založit nárok místopředsedy a předsedy Nejvyššího soudu (obdobně jako u soudců Ústavního soudu) na užívání přiměřeně vybaveného bytu v místě sídla soudu, a to bez náhrady výdajů s ním spojených (zásada 15 a 17 bod 7).

Zásada 20

Vznik ukončení a další podmínky nároku na funkční náležitosti a jejich splatnost

1. Nárok na funkční plat vzniká ústavnímu činiteli prvním dnem kalendářního měsíce, v němž složil ústavní slib, nebo byl do funkce zvolen nebo jmenován (dále jen "zahájení výkonu funkce") a trvá ještě po tři kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž ústavní činitel ukončil výkon funkce, a to pokud v této době nemá, nebo mu nově nevznikl nárok na funkční plat z výkonů jiné ústavní funkce.

2. Při současném výkonu dvou slučitelných ústavních funkcí má ústavní činitel nárok na ten funkční plat, který je vyšší; bod 1 platí obdobně.

3. Prezidentovi republiky náleží funkční plat i po dobu, kdy pro nemoc nebo úraz funkci nevykonává. Ostatním ústavním činitelům náleží v tomto případě funkční plat nejdéle po dobu šesti měsíců; po tuto dobu jim nenáleží dávky nemocenského pojištění nahrazující plat. Obdobně se postupuje, pokud žena nevykonává funkci ústavního činitele s výjimkou funkce prezidenta republiky z důvodu těhotenství a mateřství.

4. Ústavní činitelé, jejichž funkční požitky jsou upraveny v zásadách 6 až 8, ztrácejí nárok na polovinu funkčního platu, pokud se v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy nezúčastnili nejméně dvou jednacích dnů komor Parlamentu a jejich orgánů, do nichž byli zvoleni. Neomluvená neúčast na nejméně čtyřech jednacích dnech znamená ztrátu nároku na funkční plat.

5. Nárok na další plat vzniká ústavnímu činiteli, pokud v kalendářním pololetí funkci skutečně vykonával alespoň 90 kalendářních dnů. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou nevykonával funkci z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství, a to ani v případě, kdy mu podle bodu 3 náleží funkční, plat. Nárok na další plat v prvním pololetí nevznikne ústavnímu činiteli, který ukončí výkon funkce přede dnem 30. června a nárok na další plat ve druhém pololetí nevznikne ústavnímu činiteli, který ukončí výkon funkce přede dnem 30. listopadu.

6. Nárok na paušální náhradu výdajů vzniká ústavnímu činiteli prvním dnem kalendářního měsíce, v němž zahájil výkon funkce a trvá do konce kalendářního měsíce, v němž ukončil výkon funkce. Ústavní činitelé, jejichž funkční požitky jsou upraveny v zásadách 6 až 8, ztrácejí nárok na paušální náhradu výdajů za podmínek uvedených v bodu 4. Při současném výkonu dvou ústavních funkcí má ústavní činitel nárok na tu paušální náhradu výdaj, která je vyšší.

7. Nárok na účelovou náhradu výdajů (zásada 6 bod 6) vzniká poslanci prvním dnem měsíce, v němž složil ústavní slib, a trvá do konce měsíce, v němž zanikl jeho poslanecký mandát. Po dobu současného výkonu funkce poslance a jiné neposlanecké ústavní funkce účelová náhrada poslanci nenáleží.

8. Nárok na náhrady výdajů uhrazovaných do prokázané výše a výdajů na stravování při zahraničních cestách vzniká ústavnímu činiteli dnem zahájení výkonu funkce a trvá do dne jeho skončení. Po dobu výkonu dvou ústavních funkcí má ústavní činitel nárok na náhrady výdajů, které jsou vyšší.

9. Nárok na naturální požitky vzniká ústavnímu činiteli dnem zahájení výkonu funkce a trvá do dne jeho skončení druhá věta bodu 8 platí obdobně. Člen vlády má nárok na naturální požitky podle zásady 5 písm. a) ještě po tři kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž výkon funkce skončil.

10. Funkční plat, paušální náhrada výdajů a měsíčně poskytovaná účelová náhrada (zásada 6 bod 6) jsou splatné pozadu za měsíční období.

11. Náhrady výdajů poskytované v prokázané výší (zásada 4 bod 1 písm. e), f) a h)) jsou splatné do 14 kalendářních dnů ode dne předložení písemných dokladů potřebných k zúčtování cesty. Náhrada výdajů na stravování při zahraničních cestách (zásada 4 bod 1 písm. g)) je splatná do 14 kalendářních dnů ode dne ukončení zahraniční cesty.

12. Další plat za první kalendářní pololetí je splatný s funkčním platem za měsíc červen. Další plat za druhé kalendářní pololetí je splatný s funkčním platem za měsíc listopad; vznikne-li nárok až v prosinci, je další plat splatný spolu s funkčním platem za tento měsíc.

13. Srážky z platu ústavního činitele lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Bez této dohody lze srazit z platu ústavního činitele výhradně částky ze stejné důvodu a ve stejném rozsahu a pořadí jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

14. Nároky ústavního činitele podle tohoto zákona uspokojuje orgán, v němž ústavní činitel vykonává svojí funkci, Úřad vlády České republiky nebo Kancelář prezidenta republiky. Tento orgán, Úřad vlády České republiky nebo Kancelář prezidenta republiky hradí též právnické nebo fyzické osobě cenu služby, kterou osoba bezplatně poskytla ústavnímu činiteli jako naturální požitek podle zásady 5 písm. c) až g).

15. Nárok ústavního činitele na plat a náhrady věcných výdajů spojených s výkonem ústavní funkce podle těchto zásad zaniká uplynutím promlčecí doby, která činí tři roky a běží ode dne, kdy nárok vznikl. Nárok na naturální požitky zaniká dnem skončení výkonu funkce, pokud se v zásadách nestanoví jinak (bod 9).

Odůvodnění:

Jednotně a jednoznačně se upravují podmínky vzniku, trvání a zániku nároku na funkční náležitosti ústavních činitelů tak, aby v praxi nevznikaly pochybnosti. Úprava nároku na výši funkčního platu při současném výkonu dvou ústavních funkcí vychází ze současného stavu.

Zachovává se současné sankční opatření formou krácení či odejmutí funkčního platu poslanci, který se bez řádné omluvy nezúčastnil jednání komor Parlamentu. Jeho intenzita se nemění.

Termín splatnosti jednotlivých funkčních náležitostí, provádění srážek z platu a promlčení nároků se navrhuje stanovit obdobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. vymezení orgánů, které jsou povinny uspokojovat zákonné nároky ústavních činitelů a nároky právnických a fyzických osob za služby poskytnuté bezplatně ústavním činitelům, odpovídá současné praxi. Tato praxe dosud není právně upravena.

Zásada 21

Funkční plat stanovený jako násobek platové základny a platového koeficientu (zásada 3 bod 1 písm. a)) a paušální náhrada výdajů stanovená procentem z platové základny se zaokrouhlují ve sto Kč nahoru.

Odůvodnění:

Zaokrouhlování funkčního platu a paušální náhrady se navrhuje upravit tak, aby nárok vždy představoval ucelenou částku ve sto Kč.

Funkční a další plat ústavního činitele jsou jeho příjmem a podléhají proto dani z příjmu a pojistnému na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštních zákonů. Z pojmu náhrada výdajů je zřejmé, že nejsou příjmem, proto uvedeným povinnostem nepodléhají stejně jako naturální požitky. To se týká i všech funkčních náležitostí prezidenta republiky, které jsou v dosavadní úpravě od daní a příspěvků osvobozeny.

Zásada 22

1. Platová základna v roce 1995 činí 69 %, v roce 1996 77 % a v roce 1997 90 % platové základny stanovené podle zásady 3 bodu 2.

2. V roce 1995 se další plat stanoví odchylně od zásady 3 bodu 3 ve výši jedné poloviny funkčního platu.

Odůvodnění:

Návrh předpokládá vytvoření pevného relačního vztahu funkčních platů ústavních činitelů k platům špičkových odborníků ústředních orgánů státní správy. Navržená relace se vztahuje k maximálním platovým možnostem, které stanoví předpisy pro odměňování (souhrn nejvyššího platového tarifu a maximálního osobního příplatku), ale skutečné platy příslušných zaměstnanců této úrovně nedosahují. Proto se navrhuje, aby platové základny bylo dosaženo postupně do roku 1998. Zaměstnancům orgánů státní správy bude v roce 1995 přiznáván v každém pololetí kalendářního roku další plat ve výši jedné poloviny platu a shodný postup se navrhuje v tomto roce i u ústavních činitelů.

Zásada 23

1. Zrušují se příslušná ustanovení upravující plat, náhrady věcných výdajů (nákladů) spojených s výkonem funkce a naturální požitky ústavních činitelů v těchto zákonech:

- zákonu České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 331/1993 Sb.,

- zákonu České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění zákona č. 7/1993 Sb. a zákona č. 304/1993 Sb.,

- zákonu České národní rady č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 172/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.,

- zákonu č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb.

2. Nároky na plat, náhrady věcných výdajů (nákladů) spojených s výkonem funkce a naturální požitky ústavních činitelů vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy.

3. Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Odůvodnění:

Ke dni nabytí účinnosti navrhované úpravy je třeba zrušit příslušná ustanovení zákonů, kterými byly dosud funkční náležitosti ústavních činitelů upraveny. Konkrétní ustanovení bude obsahovat paragrafované znění. Navrhované funkční náležitosti ústavních činitelů tvoří ucelený systém. Nároky vzniklé přede dnem účinnosti nové úpravy se navrhuje uspokojit podle dosavadních předpisů.

Úprava platů ústavních činitelů je provedena zákony, které byly schváleny v letech 1990 až 1993. Společným rysem všech těchto úprav je skutečnost, že platy ústavních činitelů jsou stanoveny nárokové, a to pevnou částkou. V některých případech (např. u vedoucích činitelů Poslanecké sněmovny Parlamentu) se plat člení na dvě složky (plat, resp. základní plat a funkční příplatek). Při splnění zákonem stanovených podmínek se ústavním činitelům poskytuje v kalendářním roce další plat. Poskytování jakýchkoliv nenárokových složek platu zákonná úprava vylučuje.

Základním nedostatkem současné zákonné úpravy, která odstranila závislost úrovně platu ústavních činitelů na subjektivních vlivech, je její značná roztříštěnost. Nezajišťuje proto trvale stálost platových relací. Neumožňuje také valorizaci platů a dalších náležitostí ústavních činitelů beze změny příslušných zákonů.

Hlavním cílem navrhovaných zásad je sjednocení roztříštěné právní úpravy platů a dalších plnění náležejících ústavním činitelům cestou

- uplatnění jednotného systému založeného na obdobných principech, z jakých vycházejí úpravy v ostatních evropských zemích,

- vytvoření vzájemně vyvážených relací mezi platy jednotlivých ústavních činitelů a jejich nároky na další náležitosti, kterými se kryjí výdaje spojené s výkonem ústavní funkce a usnadňuje tento výkon,

- flexibility zákonné úpravy zajištující zvyšování úrovně platů a dalších náležitostí ústavních činitelů v závislosti na pohybu hladiny platů ve státní správě bez jakéhokoliv valorizačního mechanismu a nutností novelizovat zákonnou úpravu.

Náklady na zákonnou úpravu funkčních náležitostí ústavních činitelů v roce 1995 představují při účinnosti od 1. ledna zvýšení dosavadních nákladů o cca 10 mil. Kč. Podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 3.

Příloha č. 1

1) Index vyjadřuje zvýšení navrhovaného funkčního platu proti předchozímu roku.

2) Funkční plat nepodléhá dani z příjmu, pojistnému všeobecného zdravotního pojištění, pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Příloha č. 2

1) Všichni ústavní činitelé mají nárok na náhradu prokázaných výdajů na ubytování a na dopravu při cestách spojených s výkonem funkce v zahraničí a s výjimkou prezidenta republiky na náhradu prokázaných výdajů na ubytování při 2 těchto cestách v tuzemsku.

2) Bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou.

3) Bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s nim a k osobní dispozici.

Vysvětlivky:

A - přednostní zřízení stanice

B - bezplatné zřízení a používání jedné stanice

C - bezplatné zřízení a používání dvou stanic

D - přiměřené ubytování v místě sídla komory Parlamentu, pokud v něm nemá trvalý pobyt, bez náhrady výdajů

E - bezplatné používání přiměřeně vybaveného bytu, pokud má trvalý pobyt mimo místa sídla komory Parlamentu

F - bezplatné užívání přiměřeně vybaveného bytu

G - bezplatné užívání rezidence na Pražském hradě

H - užívání přiměřené vybaveného bytu v místě sídla ústavního orgánu po dobu výkonu funkce, bez náhrady výdajů.

Příloha č. 3