125. § 36 včetně poznámky pod čarou č. 35 zní:
(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst.3 a § 17 odst. 4 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) činía) 25%, a to
1. z příjmů uvedených v § 22 odst.1 písm.c), f) a g) bod1, 2 , 4 a 6 s výjimkou příjmů, pro které je stanovenazvláštní sazba daně v odstavci 2 písm.c) a d), 2. z příjmů z nájemného (§ 22 odst.1 písm.g) bod 5.)s výjimkou uvedenou v písm.b),
b) 1% z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.
(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci l stanoveno jinak, činí
a) 25%, a to
l. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, podílových listů, dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postaveným, kupónů a investičních kupónů,
2. z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech,
3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech,
4. z podílu na zisku tichého společníka,
5. z rozdílů při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií (§ 8 odst. 3 písm. a),
6. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu s výjimkou uvedenou v písm.c),
7. z podílu na likvidačním zůstatku akcionáře v akciové společnosti, společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu s výjimkou uvedenou v písm.c).
8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven u bank.
Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění. Za podíly na zisku podle bodu 2 a 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu s výjimkou zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.35)
b) 20%, a to
1. z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách svýjimkou výher z loterií, sázek a jiných podobných herprovozovaných na základě povolení vydaného podlezvláštního předpisu12) (§ 10 odst. 3 písm. b),
2. z cen a z výher z reklamních soutěží a reklamníhoslosování (§ 10 odst. 1 písm. h), z cen z veřejnýchsoutěží a ze sportovních soutěží (§ 10 odst. 1 písm. ch)s výjimkou cen soutěží a slosování, které jsou od daněosvobozeny (§ 4 odst. 1 písm. f),
3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímanýchzaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6),
c) 15%, a to
1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání např. sporožirové účty, devizové účty (§ 8 odst. 1 písm. c),
2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění (§ 8 odst. 1 písm. e) a z plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, sníženého o zaplacené pojistné (§ 8 odst. 1 písm. f),
3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu,13)a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů, 4. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4.
d) 10% z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8).
(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně u příjmů uvedených v odstavci 2 písm.a) bod 1 a 5 se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů. V případě vkladového účtu znějícího na cizí měnu se základ daně stanoví v cizí měně, a to bez zaokrouhlení.
(4) U dividendového příjmu z akcií investičních fondů a z podílových listů je základem pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm.a) příjem z těchto cenných papírů, snížený o poměrnou část příjmů podílových fondů a investičních fondů16) podléhající zvláštní sazbě daně podle odstavce 2 a o poměrnou část příjmů z úroků ze státních dluhopisů, připadající na tento základ, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního nebo podílového fondu ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Poměrná část připadající na tento základ se stanoví ve stejném poměru v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividend mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. Toto ustanovení se nepoužije, jestliže příjemcem dividendového příjmu z akcií investičních fondů a z podílových listů je poplatník uvedený v § 2 odst.3 a § 17 odst.4.
(5) U dividend a podílů na zisku plynoucích od obchodní společnosti s výjimkou investičního fondu nebo od družstva, které mají nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění jiné obchodní společnosti nebo družstvu, se základ daně pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm.a) snižuje o poměrnou část dividendy, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu podléhajícího zvláštní sazbě daně, připadající na tento základ, plynoucí z nejméně dvacetiprocentní účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, která byla zúčtovaná ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, s nímž tento příjem souvisí. Výše podílu na vlastním jmění obchodní společnosti nebo družstvu se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstvu o vyplacení dividend nebo podílu na zisku. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividend, podílů na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu mezi akcionáře, společníky nebo členy družstva. Toto ustanovení se nepoužije, jestliže příjemcem dividend nebo podílů na zisku je poplatník uvedený v § 2 odst.3 a § 17 odst.4.
(6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 ve prospěch penzijního fondu, považuje se daň sražená zvláštní sazbou za zálohu na daň penzijního fondu, která se započte jako součást zálohy na daň podle § 38a.
35) § 144 a § 208 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.".
126. § 38 odst. 1 zní:
"(1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví 20) poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou, použije se s výjimkou uvedenou v odstavci 2 jednotný kurs. Tento kurs se stanoví jako roční průměr kursu "střed" (devizy, valuty) stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Jednotný kurs se použije vždy i pro příjmy ze závislé činnosti a pro zápočet daně zaplacené v zahraničí.".
127. V § 38 odst.2 se v první větě za slova "Při přepočtu" vkládají slova "základu daně a".
128. Za § 38 se vkládají nové § 38a, 38b, 38c, 38d, 38e a 38f, které včetně poznámek pod čarou č. 39, 39a, 40 a 41 znějí:
(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Poslední záloha se neplatí, pokud termín splatnosti je shodný s termínem pro podání daňového přiznání.
(2) Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a) nepřesáhla 20 000 Kč.
(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 20 000 Kč, avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí pololetní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 40% poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do 30. června a do 15. prosince.
(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 100 000 Kč, avšak nepřesáhla 10 000 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí. Záloha za poslední kalendářní čtvrtletí je však splatná do 15. prosince.
(5) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000 000 Kč, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce. Záloha za prosinec je však splatná do 15. prosince.
(6) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 až 5 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ daně činí více než 50% z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15%, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 až 5 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15% a více, avšak méně než 50%, platí se zálohy podle odst.3 až 5 v poloviční výši.
(7) Dojde-li se změnou výše zálohové povinnosti současně i k prodloužení lhůty její splatnosti, započítávají se již uhrazené zálohy v tomto novém zálohovém období na tuto nově vzniklou zálohovou povinnost. V případě, že započítané zálohy převýší nově vzniklou zálohovou povinnost, zachází se s rozdílem jako s přeplatkem.40) Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se dvanácti.
(8) Při změně daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do té doby splatné nemění s výjimkou ustanovení odstavce 7.
(9) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně dle zvláštního zákona.41)
(10) Placení záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně podle § 36 a na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.
39) § 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.
39a) § 41 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.
40) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.
41) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.
Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí nebo nevyměří,
nepřesáhne-li 100 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více jak 6 000 Kč. To neplatí, vybírá-li se daň nebo zálohy na daň srážkou.
Plátcem daně39) podle § 38d, 38e a 38h se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst.4, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst.2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c).
(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh , na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy.
(2) U dividendového příjmu plynoucího z akcie, zatímního listu a u podílů na zisku uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) bod 2 až 4 je plátce daně povinen srazit daň ke dni rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku. U dividendového příjmu plynoucího z podílového listu je plátce daně povinen srazit daň ke dni rozhodnutí investiční společnosti o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě záloh na tyto příjmy je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty záloh.
(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do konce měsíce následujícího po dni, kdy byl povinen provést srážku podle odst. 1 a 2. Tuto skutečnost, týkající se pouze zahraničních subjektů, je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném ministerstvem financí. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.
(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně.
(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.
(6) Správce daně může plátci daně stanovit jinak lhůtu pro úhradu daně vybírané srážkou.
(7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně "Potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou" pouze v tom případě, když u daně vybírané srážkou lze zjistit totožnost poplatníka.
(1) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem uložit daňovým subjektům, aby při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů, zajistili až 25% peněžitého plnění na úhradu daně.
(2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem zmocnit správce daně aby uložily daňovým subjektům při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů zajistili až 25% peněžitého plnění na úhradu daně. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky pro zajištění daně, zejména okruh důvodů a druh příjmů.
(3) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 2 z nichž není daň vybírána srážkou, jsou daňové subjekty, které vyplácejí, poukazují nebo připisují úhrady ve prospěch poplatníka, povinny zajistit úhradu na daň ve výši 10% poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 s výjimkou případů, kdy je záloha srážena podle § 38h. Jde-li však o podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo o podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku společnosti, stanoví se zajištění úhrady daně ve výši vypočtené podle § 16.
(4) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou daňové subjekty, které vyplácejí, poukazují nebo připisují úhrady ve prospěch poplatníka, povinny zajistit úhradu na daň ve výši
a) 10% poplatníkům uvedeným v § 17 odst.4 s výjimkou uvedenou v písm.b), kteří mají příjmy ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank,
b) sazby daně podle § 21 z podílu společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí na zisku.
(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení.
(6) Částky úhrady daně zajištěné plátcem poplatníkům podle předchozích odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc místně příslušnému správci daně.
(7) Zajištěním úhrady podle předchozích odstavců může správce daně považovat daňovou povinnost poplatníka za splněnou.
(8) Správce daně plátce může na základě souhlasu vydaného správcem daně poplatníka rozhodnout o tom, že úhrada podle předchozích odstavců bude nižší nebo nebude srážena. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
(9) Neprovede-li plátce daně zajištění úhrady na daň vůbec, popřípadě ve správné výši nebo zajištěnou úhradu na daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.
(1) Pokud plynou poplatníkovi daně z příjmů podle § 2 a § 17 příjmy ze zdrojů v zahraničí, může si od této daně odečíst obdobnou daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však do částky daně z příjmů připadající na příjmy plynoucí ze zahraničí. Příjmem ze zdrojů v zahraničí se pro účely uplatnění metod vyloučení dvojího zdanění rozumí částka, která je základem daně v zahraničí.
(2) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte na úhradu daně nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.
(3) Příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí plynoucí poplatníkům, uvedeným v § 2 odst.2 od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v České republice, pokud příjmy ze závislé činnosti jdou k tíži stálé provozovny v zahraničí, se vyjímají ze zdanění. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěným ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 2.
(4) Pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zdrojů v zahraničí je poplatník povinen předložit správci daně doklad o výši těchto příjmů a o výši daně zaplacené z těchto příjmů v zahraničí, je-li tato nezbytná pro uplatnění příslušné metody vyloučení dvojího zdanění, vystavený zahraničním daňovým úřadem nebo jím pověřeným subjektem.".
128. Za § 38f se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní:
(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob přesáhly 6 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené a o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4), pokud není povinen podat daňové přiznání podle odst. 3 a jehož jiné příjmy, kromě příjmů od daně osvobozených a kromě příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou, nejsou vyšší než 2 000 Kč.
(3) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, je povinen podat daňové přiznání z těchto příjmů, pokud plátce nemá v České republice stálou provozovnu, prostřednictvím které vykonává na území ČR činnost s výjimkou případů stálé provozovny vzniklé v souvislosti s činnostmi uvedenými v § 22 odst. 1 písm. c), nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy.
(4) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.
(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnost a z funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a snížený o
a) částky, které jsou od daně osvobozeny,
b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné") a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 6 též o snížení podle § 6 odst. 13 písm. b),
c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně.
(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované
nebo vyplacené za kalendářní měsíc
činí:
| Zdanitelná mzda | Záloha | Ze zdanitelné mzdy přesahující | |||
| od Kč | do Kč | ||||
| - | 5 000 | 15% | |||
| 5 000 | 10 000 | 750 Kč | +20% | - " - | 5 000 Kč |
| 10 000 | 15 000 | 1 750 Kč | +25% | - " - | 10 000 Kč |
| 15 000 | 45 000 | 3 000 Kč | +32% | - " - | 15 000 Kč |
| 45 000 | 90 000 | 12 600 Kč | +40% | - " - | 45 000 Kč |
| 90 000 | a výše | 30 600 Kč | +43% | - " - | 90 000 Kč |
(3) Záloha z odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob se bez ohledu na ustanovení odstavce 2 sráží sazbou ve výši 25%. Záloha z mezd plynoucích současně od druhého a dalšího plátce, u kterého poplatník neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně (odst. 8), se bez ohledu na ustanovení odstavce 2 sráží sazbou ve výši 25%, pokud nejde o příjmy zdaněné podle § 6 odst. 4.
(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku (§ 15 odst. 1 písm. c) a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§15 odst. 2), jakož i k hodnotě darů (§ 15 odst. 8) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.
(5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.
(6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.
(7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odst. 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.
(8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3) srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně zálohy ze mzdy snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny a o pojistné.
(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38 g.
(10) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v delších časových obdobích, odvede úhrn sražených záloh za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pěti dnů po provedeném zúčtování mezd. Ostatní plátci daně odvedou úhrn sražených záloh do pěti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.
(11) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod zálohy jinak.
(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi uvedenými plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh posledního plátce daně, u něhož uplatňoval nárok na nezdanitelné částky ze základu daně a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat daňové přiznání k dani.
(2) Neuplatňoval-li poplatník ve zdaňovacím období nárok na nezdanitelné částky ze základu daně u žádného plátce daně, provede na žádost poplatníka roční zúčtování záloh poslední plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí. Nemůže-li poplatník požádat posledního plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí, o provedení ročního zúčtování záloh z důvodu zániku plátce bez právního nástupce, požádá o provedení ročního zúčtování záloh správce daně místně příslušného podle svého bydliště nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh podle odstavce 1 jen na základě dokladů od všech předchozích plátců o vyplacené mzdě, sraženém pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně a o srážených zálohách. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději do 15. února následujícího roku. Nepředloží-li poplatník do 15. února tyto doklady roční zúčtování záloh plátce daně neprovede.
(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci. Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka, vrátí plátce daně poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka vyšší než 50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku podle zvláštního předpisu40) místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.
(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím měsíci, nejpozději do 15. února následujícího roku. O vrácený přeplatek daně nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.
(2) Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, dvanáct měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně za uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března následujícího roku. Daň včetně daně vyplývající z ročního zúčtování daňových záloh (§ 38ch), která nebyla sražena vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně plátcem daně sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce došlo. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení do 3Oti dnů ode dne, kdy zjistí, že nedoplatek nelze srazit z poplatníkovy mzdy, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím.
(3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh.
(4) Dodatečně předepsanou daň a zálohy je plátce daně povinen odvést správci daně do pěti dnů po doručení platebního výměru.
(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.
(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat
a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,
b) rodné číslo,
c) bydliště,
d) jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich uznání,
e) za každý kalendářní měsíc
1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vyplácenyv penězích nebo v naturáliích,
2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezduvedeného v bodě 1,
3. pojistné,
4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podlezvláštní sazby,
5. nezdanitelné částky základu daně,
6. zdanitelnou mzdu,
7. zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně.
Údaje v bodech 4 až 7 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti.
f) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písm. e) bod 1 až 4 vyjma nezdanitelných částek ze základu daně a zdanitelné mzdy.
(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.
(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, k předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do třiceti dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do třiceti dnů po narození dítěte.
(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1.
(4) Plátce daně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně, podepíše-li poplatník do třiceti dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,
a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily,
b) že současně za stejné zdaňovací období neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně u jiného plátce daně a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně na tytéž osoby současně za stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období neuplatňuje jiný poplatník,
c) zda je poživatelem starobního důchodu.
(5) Plátce daně provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února na toto období písemné prohlášení o tom
a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 2 000 Kč,
b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,
c) že manželka (manžel) žijící ve společné domácnosti, na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 24 000 Kč,
d) o výši starobního důchodu, pokud jeho výše v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 24 000 Kč.
(6) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a nepodepíše-li prohlášení ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li je poplatník nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.
(7) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.
(1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně
a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších patnácti let, jde-li o prokázání existence manželky (manžela), a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na uznání nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné částky na dítě současně neuplatňuje manželka (manžel),
b) potvrzením školy a u žáků učilišť potvrzením učiliště, že 1. zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.
c) rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně z důvodu, že pobírá invalidní nebo částečný invalidní důchod,
d) předložením průkazky ZTP-P, pokud je poplatník, jeho manželka (manžel) jejím držitelem,
e) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod nepřesahuje ročně 2hranici stanovenou v § 15 odst. 2,
f2) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že
1. vyživuje ve společné domácnosti zletilé dítě až do dovršení dvaceti šesti let věku, které nepobírá invalidní důchod a nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc nebo pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek,
2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je invalidita, nebo jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů jeho invalidity a při souběhu nároku na starobní, invalidní a částečný invalidní důchod.
g) potvrzením příjemce daru o jeho výši a účelu (§ 15 odst. 8).
(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až f) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o
výplatě důchodu. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) platí vždy pro školní rok, pro který byly vydány. Doklady platí za
předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob se nezměnily skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně.
(3) Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních poplatků.".
129. Nadpis části nad § 39 zní: "ČÁST PÁTÁ".
130. V § 39 se písm. c) vypouští.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).
131. Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část šestá.
132. V § 40 odst.5 se v závorce slova "písm. d)" nahrazují slovy "písm. c)".
133. V § 40 odst.7 se před slova "nehmotný majetek" vkládají slova " úplatně pořízený".
134. V § 40 se za odstavec 24 doplňují nové odstavce 25 až 35, které včetně poznámek pod čarou č. 42 a 43 znějí:
"(25) Pro zdaňovací období roku 1994 příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví nejdéle do 15 dnů po skončení roku 1994, které hospodářsky souvisí s předchozím zdaňovacím obdobím, se považují za příjmy zdaňovacího období 1995. Při posuzování výdajů se postupuje stejně.
(26) Ve zdaňovacím období roku 1995 může poplatník uplatnit výdaje (náklady) na spotřebu pohonných hmot silničních motorových vozide123b) zahrnutých v majetku poplatníka podle § 24 odst.2 písm.k) a § 24 odst.6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994, pokud tak učiní u všech silničních motorových vozidel za celé zdaňovací období.
(27) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najatých motocyklů a osobních automobilů uzavřených do 31.prosince 1994 se postupuje podle znění tohoto zákona platného do 31. prosince 1994.
(28) Investiční fond a podílový fond může od základu daně podle § 34 odst.l odečíst daňovou ztrátu vykázanou poprvé za zdaňovací období 1994.
(29) U příjmů uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) bod 1 až 4 tohoto zákona, o jejichž rozdělení bylo rozhodnuto valnou hromadou, členskou schůzí nebo rozhodnutím investiční společnosti do 31. prosince 1994, je plátce daně, pokud nebyla daň již sražena, povinen srazit daň nejpozději do 31. ledna 1995 bez ohledu na den skutečné výplaty.
(30) Plátce daně je povinen provést roční zúčtování záloh za rok 1994 u poplatníka, který měl v tomto roce vyplaceny jednorázové mzdy nebo doplatky mezd za minulá léta, z nichž byla sražena záloha na daň podle zvláštního předpisu42) a není povinen podat daňové přiznání. Plátce daně provede roční zúčtování záloh43) na základě dokladu od všech dalších (předchozích, současných) plátců ve zdaňovacím období 1994 o vyplacené mzdě, sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně a o srážených zálohách. Poplatník je povinen uvedené doklady plátci předložit nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období 1994. Nedoplatek daně vyšší než 50 Kč vyplývající z povinného ročního zúčtování záloh srazí plátce daně poplatníkovi ze mzdy nejpozději do konce zdaňovacího období, v němž bylo provedeno roční zúčtování záloh. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč, a to do třiceti dnů od uplynutí lhůty stanovené plátcem daně poplatníkovi ve výzvě k předložení dokladů. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na
dani rozhodnutím.
(31) Nájemné podle § 24 odst. 2 písm. h) tohoto zákona sjednané ve zdaňovacím období roku 1993 poplatníky, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.
(32) Pro samostatné movité věci vymezené v § 26 odst. 2, které byly do 31. prosince 1994 odpisovány jako součást budov a staveb, se použije způsob odpisování platný do 31. prosince 1994, a to do doby vyřazení těchto věcí z užívání.
(33) Pro příjmy z prodeje z cenných papírů nabytých před 1.lednem 1995 se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném k 31.prosinci 1994.
(34) V případech, kdy nebyly splněny podmínky pro osvobození
odložené daně podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, je poplatník povinen odloženou daň doplatit nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém došlo k nesplnění podmínek pro uplatnění odkladu, nebylo-li rozhodnutím správce daně stanoveno jinak.
(35) Při stanovení záloh v roce 1995 na období předcházející poslednímu termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 1994 se postupuje podle právních předpisů, které upravovaly placení záloh do 31. prosince 1994.
42) § 83 odst. 5 zák.ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zák. č. 157/1993 Sb., zák. č. 302/1993 Sb., zák. č. 315/1993 Sb., zák. č. 323/1993 Sb. a zák. č. 85/1994 Sb.
43) § 84, odst. 3 zák.ČNR č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zák. č. 157/1993 Sb., zák. č. 302/1993 Sb., zák.č. 315/1993 Sb., zák. č. 323/1993 Sb. a zák.č. 85/1994 Sb.".
135. V § 41 se za bod 43 vkládá nový bod 44, který zní:
"44. vyhláška ministerstva financí č.
534/1992 Sb., ovýpočtu záloh na daň
z příjmů fyzických osob zezávislé
činnosti a funkčních požitků.".