Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zásada č. 14 - Oceňování práv odpovídajících věcným břemenům

Práva odpovídající věcným břemenům a nehmotná plnění vyplývající z věcných břemen se oceňují částkou ročního užitku vznikajícího nabyvateli, která vyplývá z obvyklé ceny odpovídající např. ročnímu nájemnému za užívání nemovitosti nebo její části zatížené věcným břemenem.

Hmotná plnění vyplývající z věcných břemen se oceňují podle své povahy jako věci movité nebo výkony cenou obvyklou.

Při ocenění uvedených práv a plnění je možno přiměřeně vycházet z ceny sjednané ve smlouvě, z ceny vyplývající z výsledků řízení o dědictví nebo z rozhodnutí příslušného orgánu, jestliže při takovém vzniku věcného břemene byla cena užitku z tohoto břemene uvedena a pokud není výrazně nižší než cena obvyklá nebo nelze-li cenu obvyklou určit.

Roční užitek se násobí počtem let užívání práva nebo jiného plnění.

Jde-li o právo spojené s vlastnictvím určité nemovitosti časově neomezené nebo platné na dobu delší než 5 let, násobí se roční užitek pěti.

Jde-li o právo patřící určité osobě na dobu jejího života, ocení se právo podle stáří této osoby násobkem ročního užitku, a to

Nelze-li cenu určit uvedenými způsoby, ocení se práva a plnění vyplývající z věcných břemen jednorázově částkou 10 000,- Kč.

Odůvodnění:

Omezení vlastnického práva k nemovitosti věcným břemenem přináší prospěch druhé osobě. Tento prospěch, resp. hmotná i nehmatná plnění, která je povinen vlastník nemovitosti zatížené věcným břemenem poskytovat, lze vesměs ocenit např. hodnotou vody čerpané ze sousedovy studně nebo úsporou pohonných hmot při zkrácení cesty přes sousedovu nemovitost apod.

Je-li právo nebo plnění z věcného břemene oceněno již při vzniku věcného břemene např. rozhodnutím soudu, při řízení o dědictví nebo ve smlouvě, uplatní se toto ocenění i pro účely podle tohoto zákona. Pokud by taková cena byla zřejmě nižší než cena obvyklá, ocení se toto právo nebo plnění cenou obvyklou.

Plnění, která z věcných břemen vyplývají, se většinou opakují, aniž by byla stanovena doba, po kterou má být plněno nebo jde o dobu příliš dlouhou pro účely běžného oceňování. Jde-li tedy o právo odpovídající věcnému břemenu spojenému s vlastnictvím nemovitosti, násobí se roční užitek z plnění pěti, není-li stanovena při vzniku břemene doba kratší.

Jde-li o věcné břemeno zřízené k prospěchu osoby, je třeba přihlédnout při oceňování celkové výše plnění k věku oprávněné osoby tak, jak to bylo stanoveno v dříve platném zákoně č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, a jak to obdobně upravují právní předpisy dalších států.

Nelze-li zjistit cenu uvedeného práva a plnění žádným z uvedených způsobů, stanoví se jednorázově konkrétní částkou obdobně jako je tomu v ustanovení 16 odst. 2 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.

Zásada č. 15 - Oceňování nehmotných výsledků výzkumné a obdobné činnosti, které nejsou předmětem ocenitelných práv

Studie, výzkumné práce a obdobné výsledky duševní práce, pokud jsou předmětem podnikání a neváží se na ně autorská a jim obdobná práva, se ocení cenou obvyklou.

Odůvodnění:

Za výsledky výzkumné a obdobné činnosti se považují projekty, studie (výzkumné, vývojové, modernizační, marketingové) a dokumentace (konstrukční, technologické, výrobní, přejímací); apod.

Výsledky duševní práce, které byly vypracovány na základě soutěže, se ocení cenou obvyklou, při jejímž určení se přihlíží k odměně, která byla vypsána nebo sjednána při zadání soutěže.

Zásada č. 16 - Oceňování cenných papírů veřejně obchodovaných

Cenné papíry

a) tuzemské a zahraniční veřejně obchodované ke dni ocenění na tuzemském trhu nebo současně na tuzemském i zahraničním trhu se oceňují kurzem zaznamenaným na tuzemské burze v den ocenění. Pokud nebylo v den ocenění cenným papírem na tuzemské burze obchodováno, ocení se nejnižším kurzem zaznamenaným na této burze v předcházejících třiceti dnech přede dnem ocenění. Nebude-li cenný papír obchodován na tuzemské burze v těchto posledních třiceti dnech, ocení se nejnižším kurzem zaznamenaným ve stejném období u ostatních organizátorů na tuzemském trhu,

b) zahraniční veřejně obchodované ke dni ocenění pouze na zahraničním trhu se ocení nejnižším kurzem zaznamenaným na zahraničním veřejném trhu v zemi emitenta ke dni ocenění, a není-li k dispozici, nejnižším kurzem zaznamenaným na zahraničním trhu v období uvedeném v písmenu a). Kurz cenného papíru v zahraniční měně se přepočte kurzem České národní banky platným ke dni ocenění pro devízy střed. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz USD k této měně vyhlášený ústřední bankou státu s touto měnou,

c) tuzemské veřejně obchodované ke dni ocenění pouze na zahraničním trhu se ocení jako neobchodované podle zásady č. 17.

Nebude-li kurz cenného papíru uvedeného v písmenu a) a b) zaznamenán v období třiceti dnů přede dnem ocenění nikde, cenný papír se ocení jako neobchodovaný podle zásady č. 17.

Odůvodnění:

Cennými papíry jsou podle zákona č. 591/1992 Sb. zejména akcie, podílové listy otevřených podílových fondů, obligace a jiné dluhopisy, pokladniční poukázky, směnky a zatímní listy.

Cena cenného papíru se utváří při obchodech na finančním trhu, kdy se jeho nominální hodnota transformuje na tržní cenu - kurz. Přitom se dává přednost kurzu dosaženému při obchodování na burze. Pokud nebyl na burze v den ocenění kurz cenného papíru zaznamenán, použije se nejnižší kurz zaznamenaný na burze v předcházejících třiceti dnech, aby nedošlo k neúměrnému zkreslení vlivem časového posunu. Připouští se ocenění podle kurzu dosaženého v této době na trhu jiných organizátorů na tuzemském trhu, pokud se s cenným papírem v posledních třiceti dnech na burze neobchodovalo.

Zásada vychází z předpokladu, že osoby v tuzemsku budou vlastnit i cenné papíry, které budou veřejně obchodovány nejen na tuzemském, ale i na zahraničních trzích. vzhledem k náročnosti zjišťování kurzu cenného papíru v zahraničí pro daňového poplatníka se vychází při ocenění vždy z kurzu zaznamenaného u daného cenného papíru na tuzemském trhu, popř. se ocení jako veřejně neobchodovaný.

Pouze v případě zahraničního cenného papíru veřejně obchodovaného výhradně na zahraničním trhu se ocenění provádí zahraničním kurzem. Nebude-li ke dni ocenění cenný papír na burze v zemi emitenta obchodován, bude se pro zjednodušení vycházet z nejnižšího kurzu zaznamenaného na tomto zahraničním trhu. Pro přepočet na českou měnu se použije kurz České národní banky platný v den ocenění pro devizy střed. Pokud nebude příslušná měna v kurzovním lístku České národní banky uvedena, použije se pro přepočet této měny kurz USD k této měně, vyhlášený příslušnou bankou státu s touto měnou.

Zásada č. 17 - Oceňování cenných papírů veřejně neobchodovaných Cenné papíry veřejně neobchodované na trhu se oceňují takto:

a) akcie a podílové listy uzavřených podílových fondů obvyklou cenou ke dni ocenění zohledňující výši majetku a předpokládané výnosy,

b) dluhopisy kromě vkladních listů a vkladových certifikátů a pokladniční poukázky jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroků ke dni ocenění, popř. s přihlédnutím k jiným očekávaným výnosům, pokud je lze ocenit, a u dluhopisů vydávaných pod jmenovitou hodnotou po odpisu alikvotní části rozdílu mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou do doby splatnosti,

c) směnky jmenovitou hodnotou, na kterou jsou vystaveny,

d) podílové listy otevřených podílových fondů částkou, za kterou emitent list odkoupí nazpět ke dni ocenění,

e) vkladní listy a vkladové certifikáty částkou, která by byla vyplacena při jejich předložení peněžnímu ústavu ke dní ocenění,

f) zatímní listy částkou splacenou za upsané akcie.

Úroky se do cen cenných papírů zahrnují snížené o daň z příjmů vybíranou srážkou u zdroje příjmů. Cenné papíry, které jsou předmětem sběratelského zájmu, se oceňují cenou obvyklou.

Odůvodnění:

Cenné papíry, které nejsou obchodovány na trhu, a ostatní druhy finančního majetku se ocení cenou, která představuje jejich hodnotu ke dni ocenění.

Akcie a podílové listy uzavřených podílových fondů, které nejsou veřejně obchodovány, se ocení obvyklou cenou odvozenou z obchodů v minulosti a z výše majetku, který představují, s přihlédnutím k předpokládaným výnosům. Dluhopisy kromě depozitních certifikátů se ocení jmenovitou hodnotou s připočtením úroků příslušejících ke dni ocenění. Směnky se vždy ocení jmenovitou hodnotou, na kterou znějí. Podílové listy otevřených podílových fondů se ocení částkou, za kterou by fond odkoupil list v den ocenění. Depozitní certifikáty se ocení cenou, kterou by vyplatil peněžní ústav při jejich předložení v den ocenění.

Zásada č. 18 - Oceňování platebních prostředků a platebních karet, cenin a vkladů

Platné platební prostředky a ceniny se oceňují jmenovitou hodnotou.

Peněžní prostředky na vkladních knížkách a na účtech u bank se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou znějí, s připočtením úroků ke dni ocenění. Úroky se do ceny zahrnují snížené o daň z příjmů vybíranou srážkou u zdroje příjmů.

Devizy a valuty se přepočítají na Kč příslušným kurzem České národní banky střed platným ke dni ocenění. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurzu USD k této měně vyhlášeného ústřední bankou státu s touto měnou.

Platební karty se oceňují jmenovitou hodnotou sníženou o vyčerpanou částku ke dni ocenění.

Odůvodnění:

Ceniny a platební karty (platné karty na telefon a pohonné hmoty) se ocení nominální hodnotou, která se u platebních karet sníží o vyčerpané částky. Devizy a valuty definované zákonem č. 528/1990 Sb. se přepočtou na Kč kurzem České národní banky valuty střed nebo devizy střed, platným v den ocenění. Pro přepočet měn, které nejsou u vedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurzu USD k této měně vyhlášeného ústřední bankou státu s touto měnou.

Vkladní knížky a vklady na účtech u bank se oceňují výší vkladu zúročeného ke dní ocenění.

Zásada č 19 - Oceňování pohledávek a závazků, nároků ze životního pojištění a důchodového připojištění (kromě povinného sociálního pojištění a penzijního připojištění se státním příspěvkem)

Peněžité pohledávky a závazky (dluhy) se oceňují jmenovitou hodnotou, neodůvodňují-li zvláštní okolností cenu vyšší nebo nižší, vyplývající např. z rozhodnutí soudu. Ostatní pohledávky a závazky se oceňují způsoby uvedenými v těchto zásadách podle druhu předmětu pohledávky a závazku.

Nároky ze životního pojištění a důchodového připojištění (kromě povinného sociálního pojištění a penzijního připojištění se státním příspěvkem) se ocení částkou, která by byla vyplacena při plnění podle pojistné smlouvy ke dni ocenění.

Odůvodnění:

Při oceňování pohledávek a dluhů se nerozlišuje, zda a kdy jsou splatné. Jmenovitá hodnota pohledávky může být snížena například při konkurzním řízení o majetku dlužníka nebo zvýšena o úrok z prodlení nebo smluvní pokutu.

Nesplatné nároky z pojištění a připojištění se oceňují částkou, která by byla uhrazena při okamžitém splacení ke dni ocenění.

Zásada č. 20 - Oceňování vkladů do družstev, společností a sdružení a účastí v nich

Peněžité vklady do družstev a obchodních společností při upsání základního jmění a vklady do sdružení [§ 829 a následující občanského zákoníku. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb.] se oceňují jmenovitou hodnotou splacené částí vkladu. Nepeněžité vklady se oceňují podle charakteru vloženého majetku příslušným způsobem podle tohoto zákona. Účast vyjádřená podílem na čistém obchodním jmění se oceňuje účetní hodnotou na základě poslední roční účetní závěrky. Vypořádací podíl se oceňuje jako podíl na účetní hodnotě majetku na základě účetní závěrky za období, v němž majetková účast nebo členství zanikly; určí se ve výši podle stanov, zakladatelské listiny, společenské smlouvy nebo obchodního či občanského zákoníku.

Odůvodnění:

Nepeněžité vklady společníků obchodních společenství, členů družstva a účastníků sdružení se na rozdíl od ustanovení 59 odst. 2, g 109 odst. 3, 165 odst. 2, 223 odst. 5 obchodního zákoníku a 841 občanského zákoníku oceňují podle tohoto zákona. Citovaná ustanovení ukládají ocenění vkládaného majetku dohodou účastníků smlouvy, což nevyhovuj e daňovým účelům pro možné podhodnocení nebo nadhodnocení. Podle těchto společenských smluv se nadále řídí vypořádací podíl při zániku členství nebo účasti.

Sdružením se rozumí sdružení podle g 829 a následujících občanského zákoníku, nebo sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb.

Zásada č. 21 - Oceňování zvířat

Zvířata se pro účely tohoto zákona oceňují cenou obvyklou. Hospodářská zvířata uvedená ve zvláštním předpisu se přepočtou podle jejich jednotlivých druhů na sčítatelný základ, kterým je velká dobytčí jednotka. Její poměrné hodnoty jsou stanoveny ve zvláštním předpisu [Příloha č. 1 k nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, ve znění nařízení vlády ČR č. 57/1993 Sb.]. Ocenění se provede podle účetní hodnoty ke dni ocenění, a pokud není účetnictví vedeno, oceňují se hospodářská zvířata obvyklou cenou.

Odůvodnění:

Přepočet hospodářských zvířat na velkou dobytčí jednotku je založen zejména na srovnatelné spotřebě krmiv, prostorů pro ustájení a skladování krmiv. Cenu podle účetnictví lze použít v případě, že se ocenění týká hospodářských zvířat v rámci účetní jednotky.

Ostatní zvířata, která nejsou uvedena v příloze citovaného nařízení vlády (např. ryby, včely, nutrie) , se oceňují obvyklou cenou.

Zásada č. 22 - Oceňování podniku nebo jeho části

Podnik nebo jeho část (kromě lesního podniku) se oceňuje jako

a) celek výnosovým způsobem podle prokazatelně dosažených výnosů s použitím míry kapitalizace stanovené rozhodnutím ministerstva financí. Tento způsob se použije v případě, že údaje o výnosech jsou k dispozici alespoň za posledních pět let a v tomto období se nezměnil předmět činnosti podniku,

b) jednotlivé druhy majetku podniku způsobem podle příslušných zásad tohoto zákona, nelze-li postupovat podle písmene a). Jestliže je při prodeji podniku cena sjednaná vyšší než cena zjištěná podle písmene a) nebo b), ocení se podnik cenou sjednanou. Cena dobré pověstí podniku je kladným rozdílem mezi sjednanou cenou podniku a cenou zjištěnou podle písmene b).

Odůvodnění:

Při oceňování podniku, kterým se rozumí podnik ve smyslu 5 obchodního zákoníku, přicházejí v úvahu dva možné přístupy. Oceňování na základě výnosů podniku lze teoreticky provádět různými způsoby (např. ocenění podle kurzovní hodnoty, ocenění podle dosaženého výnosu, amortizační hodnota, ocenění podle budoucích peněžních toků - cash-flow, substanční metoda, střední hodnota). Při použití výnosového způsobu pro účely daní a poplatků je potřebné vyloučit subjektivní vlivy a pro jednoznačnost vycházet z prokazatelně dosažených výnosů v minulosti a ze stanovené míry kapitalizace.

Pokud ocenění podle první metody není možné, ocení se podnik součtem zjištěných cen jednotlivých druhů majetku (věci nemovité a movité, nehmotný majetek a finanční majetek). Jednotlivé části podniku se oceňují podle zásad oceňování uvedených pro jednotlivé druhy majetku v tomto zákoně.

Při oceňování podniku odpovídá hodnotě jeho dobré pověsti kladný rozdíl mezi cenou sjednanou při prodeji podniku a cenou podniku zjištěnou jako součet všech oceněných majetků podniku.

Prodává-li se oceňovaný podnik za sjednanou cenu, která je vyšší než cena zjištěná prvním nebo druhým způsobem, platí i pro ocenění cena sjednaná.

Zásada č. 23 - Den ocenění

Dnem ocenění je den, ke kterému má být zjištěna cena majetku, bez ohledu na to, kdy se ocenění fakticky provádí.

Odůvodnění:

Podle zákona o oceňování se ceny zjišťují v úrovni platné ke dni ocenění pro účely např. daně dědické, darovací, z převodu nemovitostí, z nemovitostí, daně z přidané hodnoty apod. Dnem ocenění např. pro účely daně dědické je den smrti zustavitele. Naproti tomu zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vychází z historických cen majetku založených na úrovni platné v době jeho pořízení.

Zásada č. 24 - Zmocnění pro Ministerstvo financí

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou ceny, jejich změny, podrobné postupy a podmínky pro oceňování jednotlivých druhů majetku podle zásad č. 4 až 12 zákona. Ministerstvo financí vydává cenová rozhodnutí, kterými stanoví míru kapitalizace pro příslušné období, popřípadě kterými stanoví postup pro uplatnění způsobů oceňování podle tohoto zákona.

Odůvodnění:

Zákon vymezí principy oceňování v obecné rovině. Konkrétní postupy, měrné jednotky, ceny, koeficienty, přirážky a srážky aj. stanoví ministerstvo financí prováděcími předpisy.

Ministerstvo financí může vydat rozhodnutí v případech, kdy bude potřeba častěji měnit výchozí údaje pro oceňování, tj. zejména míru kapitalizace v závislosti na vývoji úrokových měr, míry inflace apod. Obdobně lze rozhodnutím stanovit např. postupy při zpracování cenových map.

Zásada č. 25 - Působnost obcí

Obce mohou stanovit obecně závaznou vyhláškou cenové mapy stavebních pozemků nebo i dalšího majetku pro jejich oceňování.

Odůvodnění:

V současné době jsou cenové mapy vydávány obcemi na základě zmocnění v rozhodnutí ministerstva financí. Je potřebné upravit tu to působnost zákonem.

Zásada č. 26 - Informační povinnosti při prodeji nemovitostí

Při prodeji stavebního pozemku je katastrální úřad povinen do 30 dnů od pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu pozemku do katastru nemovitostí předložit obci, na jejímž území se stavební pozemek nachází, informací o jeho sjednané ceně s uvedením čísla pozemkové parcely.

Při prodeji nemovitosti právnické osobě s majetkovou účastí zahraniční osoby je katastrální úřad povinen předložit Ministerstvu financí do 30 dnů od pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu do katastru nemovitostí informaci o ceně sjednané a o ocenění včetně dokladu o způsobu ocenění.

Odůvodnění:

Informace o sjednaných cenách stavebních pozemků jsou nezbytné k tomu, a,by obce mohly zpracovat cenové mapy podle zásady č. 6 písm. a).

Informace předkládané Ministerstvu financí budou sloužit pro potřeby vyhodnocování vývoje cen a aktualizace prováděcích předpisů vývoj sjednávaných cen nemovitostí prodávaných osobám se zahraniční majetkovou účastí je důležité i nadále sledovat a mít spolehlivé informace o tom, za jaké ceny se těmto osobám nemovitosti prodávají ve srovnání s vývojem cen při prodejích obdobných nemovitostí tuzemským osobám.

Zásada č 27 - Zajišťování údajů o cenách nemovitostí

Finanční úřady zobecňují v daňových spisech obsažené údaje o cenách zjištěných při oceňování nemovitostí a o cenách sjednaných za tyto nemovitosti v případě jejich prodeje. Finanční úřady zobecněné (agregované) údaje, např. za katastrální území, předávají Ministerstvu financí.

Odůvodnění:

Ke sledování vzájemné vazby mezi cenami zjištěnými podle tohoto zákona a cenami sjednanými při prodeji nemovitostí budou finanční úřady tyto ceny evidovat. Na základě vývoje tržních cen pak budou upravovány prováděcí předpisy. Ministerstvo financí bude zároveň předávat agregované údaje o sjednaných cenách nemovitostí Českému statistickému úřadu k výpočtu a zveřejňování indexů cen.

V přechodném ustanovení zákona se stanoví datum, od kterého finanční úřady začnou údaje o cenách shromaždovat (v závislosti na vybavení příslušným počítačovým programem).

Zásada č. 28 - Účinnost zákona

Zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Případná nezbytnost posunu účinnosti ustanovení některých zásad bude řešena v přechodných ustanoveních osnovy zákona.

Odůvodnění:

Předpokládaná účinnost zákona je ke dni 1. ledna 1995, aby mohl být využit i pro přiznání k majetku k 31. květnu 1995.