1. 3. 6. Trestná činnost
v oblasti kulturního dědictví
Počet trestných
činů v této oblasti nadále stoupá.
V sedmdesátých a osmdesátých letech
bylo zaznamenáno 50 - 80 případů napadení
památkových objektů ročně,
v roce 1990 je to již 695 případů, v
roce 1991 1151 případů, v roce 1992 bylo
zaznamenáno 1411 případů a v roce
1993 přes 1700. Tyto statistické údaje se
týkají pouze muzeí, galerií, hradů,
zámků a církevních památek.
V porovnání s druhou polovinou let osmdesátých
stoupla tato trestná činnost cca patnáctkrát
Dá se předpokládat, že každoročně
v současných tržních hodnotách
přichází naše země o stovky milionů
korun. Devadesát procent napadených objektů
jsou kostely, resp. církevní objekty.
Pokud se týká uplynulých
let 1990 a 1991, podstatná část uloupených
uměleckých děl zmizela v zahraničí.
Počátkem roku 1992 lze však vysledovat určitou
změnu v hledání odbytu. V České
republice začalo rozvíjet svou činnost několik
set nově vzniklých fixem, obchodujících
se starožitnostmi. V řadě z nich jsou zaměstnány
osoby, které byly v minulosti odsouzeny za vloupání
do památkových objektů a které krádeže
starožitností nebo podobnou trestnou činnost
organizovaly. Dnes pachatelé prodávají značnou
část své kořisti do této sítě
obchodů, Nahrávají jim přitom hlavně
omezené možnosti policie a legislativní vakuum.
V některých případech také
neochota spolupráce majitelů těchto obchodů
se státními orgány.
Vláda ČR svým
usnesením č. 307 ze dne 28. 8. 1991 a č.
584 ze dne 7. 10. 1992 pověřila Ministerstvo kultury
ČR ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR
realizovat program zabezpečení movitých památek
a uměleckých předmětů.
1. 4. Trestná činnost
v armádě
V roce 1993 řešila
vojenská policie celkem 3 974 případů
trestných činů v AČR, což proti
roku 1.992, kdy jich bylo řešeno celkem 3 244, představuje
nárůst o 22,5 %.
V roce 1993 zůstalo neobjasněno
1001 případů (v roce 1992 -777 případů).
Objasněnost činí 74,8% (75,4% v roce 1992),
z toho objasněnost zjištěných trestných
činů s původně neznámým
a následně odhaleným pachatelem činí
45,4% (44,5% v roce 1992).
Relativně vysoké
procento objasněnosti trestné činnosti v
AČR je ovlivněno specifikou armádního
prostředí, které je pro dopadení pachatele
příznivější
(např. vysoká objasněnost trestných
činů vojenských v letech 1992 i 1993 vždy
okolo 98%).
Protiprávním jednáním
byla vojenské správě v roce 1993 v 1415 případech
způsobena celková škoda za více než
30 miliónů Kč. Ve srovnání
s rokem 1992 je tato škoda nižší o 110 %
milionů Kč, tj. o 25%. Nejvyšší
škody vznikly krádežemi pohonných hmot
(31 %) a výstrojního materiálu (20%). Škody
způsobené dopravními nehodami se podílejí
na celkových škodách 28,4%.
Markantní je nárůst
škod za odcizené pohonné hmoty (oproti roku
1992 téměř o 110%). Toto zvýšení
je dáváno do souvislosti s lukrativností
pohonných hmot na trhu a s nesnadností jejich ostrahy.
Jedním z důsledků
přiblížení míst posádek
trvalému bydlišti vojáků v základní
službě je zvyšující se počet
krádeží vojenského materiálu
na zakázku z civilního prostředí a
někdy i spojení s kriminálně závadovými
civilními osobami.
V převážně
latentní rovině je zatím trestný čin
šikanování (poškození vojáci
pachatele kryjí, množí se i případy
šikanování předstíraného).
Řidiči vojenských
motorových vozidel zavinili v roce 1993 celkem 514 dopravních
nehod. Bylo při nich 6 osob usmrceno, 28 těžce
a 90 lehce zraněno. Ve srovnání s rokem 1992
došlo k nárůstu zaviněných nehod
o 26%, hmotná škoda vzrostla o 27%. Počet nehod
vojenských vozidel způsobených pod vlivem
alkoholu se podařilo v roce 1993 snížit na
1,95% (2,7% v roce 1992). Toto konstatování však
neplatí pro nehody způsobené vojáky
pod vlivem alkoholu při řízení soukromých
motorových vozidel, jejichž podíl činí
33,1% s výraznou převahou viníků -
vojáků v základní službě.
Za rok 1993 bylo odhaleno celkem
4170 pachatelů trestné činnosti v AČR
(3 955 v roce 1992), tj. meziroční nárůst
o 5,4%. Z tohoto počtu bylo 201 vojáků z
povolání, což činí 4,8% z celkového
počtu pachatelů, 3 959 vojáků základní
služby (95,2% pachatelů) a 10 občanských
zaměstnanců AČ`.R. Počet pachatelů
z řad vojáků z povolání poklesl
oproti raku 1992 o 31%. Vojáci z povolání
se v 96 případech dopustili trestné činnosti
proti majetku, včetně zpronevěr a podvodů,
v 15 případech porušování dozorčí
a strážní služby. Vojáci z povolání
se rovněž v 15 případech dopustili urážek
mezi vojáky a ve 23 případech svémocného
odloučení.
Příslušníci
Vojenské policie AČR se v roce 1993 zúčastnili
více než 600 dopravně bezpečnostních
akcí s Policií ČR, s níž vytvářejí
také společné pracovní týmy
k šetření nejzávažnějších
případů trestné činnosti v
AČR. Na základě zmocnění ministra
obrany uzavřel náčelník Vojenské
policie AR v srpnu 1992 Smlouvu o součinnosti, spolupráci
a vzájemných vztazích s Policií ČR.
1. 5. Činnost pořádkové
služby Policie ČR
V roce 1993 řešila
Pořádková policie v přestupkové
agendě (podle zák. ČNR č. 200/1990
Sb.) 1091305 případů, což je o 119 523
více než v roce 1992. Na pokutách bylo vybráno
94 271937 Kč, což je o 34 879 893 Kč více
než v roce 1992. Zpracovávání přestupkové
agendy způsobuje velkou administrativní zatíženost
policistů. (V této souvislosti se jeví
novela přestupkového zákona jako nezbytná).
Vzrůst počtu přestupků
v západočeském regionu je způsoben
především přestupky na úseku
veřejného pořádku (z 5 256 v roce
1992 na 17 250 v roce 1993), přestupky majetkového
charakteru dle § 50 (z 9 261 na 24 231) a přestupky
v silničním provozu dle §22 (z 22 764 na 57
129).
U ostatních regionů
je patrné především zvýšení
počtu přestupků na úseku bezpečnosti
silničního provozu. Pouze v Praze a ve středočeském
regionu dašlo k jech poklesu (z 118 753 na 135 327).
Služba pořádkové
policie PP P ČR v roce 1993 z celkového nápadu
398 550 trestných činů zpracovala ve vyhledávání
207 742 případů, což představuje
52%. Ve srovnání
s rokem 1992 to představuje nárůst o 17 712
tr. činů, t.j. o 8,53%.
V roce 1993 se zvýšil
celkový počet zpracovaných běžných
spisů, mimo přestupky a trestné činy,
0 83 205 (z 802 973 v roce 1992 na 886 178 v roce 1993).
Stoupl i počet osob předváděných
pro jiné orgány a instituce, a to z 26 787 předvedení
v roce 1992 na 29 386 předvedení v roce 1993.
Pořádková
policie odhalila celkem 1007 ilegálně držených
zbraní, tj. o 123 víc než v roce předcházejícím.
2. Problematika vyšetřování,
trestního řízení a vězeňství
2. I. Přípravné
řízení trestní
Policie ČR koná
podle zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR
též vyšetřování trestných
činů.
V roce 1993 vzrostl nápad
vyšetřovaných trestních věcí
oproti předcházejícímu rok téměř
o čtvrtinu a dosáhl počtu 195 063. To společně
s 35 595 případy neukončenými z předešlého
roku znamenalo, že u vyšetřovacích útvarů
bylo k vyřízení celkem 230 658 trestních
věcí, tedy v průměru 113 na jednoho
vyšetřovatele.
Náročnost vyšetřování
stoupá i proto, že vzrostl podíl skupinově
a skutkově mimořádně rozsáhlých
a právně složitých trestních
věcí, k jejichž vyřízení
je zapotřebí mnohonásobně větší
rozsah a hloubka dokazování než u věcí
běžných. I při dobré organizaci
práce vyžadují tyto komplikované případy
podstatně delší dobu, než zákon
v době svého vzniku předvídají
pro případy jednoduché.
Jestliže v roce 1990 a v
předchozích letech se počet osob vzatých
do vazby pohyboval kolem 7 000, pak v roce 1993, přes
pětinásobný nárůst počtu
vyšetřovaných trestních věcí
a vyšší závažnost kriminality, bylo
vzato do vazby jen 10 610 obviněných. (Zřejmý
důsledek tendence k podstatnému zpřísnění
posuzování podmínek pro vzetí do vazby
všemi orgány činnými v trestním
řízení).
Vyšetřování
ztěžuje také zjednodušení cestovního
styku se zahraničím.
Svědci obvinění z řad cizinců,
ale i z řad občanů České republiky,
odjíždějí či unikají do
zahraničí, kde jsou pro vyšetřovatele
prakticky nedosažitelní.
Přes tyto problémy
v roce 1993 se podařilo zmírnit pokles rychlosti
vyšetřování. o dvou měsíců
bylo návrhem na podání obžaloby ukončeno
34% trestních věcí a v téže lhůtě
45 %
vazeb. Přitom podíl věcí vrácených
k doplnění prokurátorem či k došetření
soudem se nezvýšil (16%). Bylo vyřízeno
195 320 trestních věcí, tj. nejvíce
v historii vyšetřování. Zvýšil
se i počet stíhaných osob z 33 775 na 37
384 (nárůst o 1 %, +3 609), které byly předány
prokuraturám k podání obžaloby.
2. 2. Soudnictví
V souladu s Ústavou ČR
a dalšími zákony rozhodovaly trestní
úseky soudů v roce 1993 o vině obžalovaných
a ukládaly jim tresty stanovené zákonem.
Působily na občany zejména v oblasti ochrany
majetku před jeho nezákonným přivlastňováním
a poškozováním a prováděly i
prevenci dalších forem trestné činnosti
páchané v souvislosti s požíváním
alkoholických nápojů, zejména mladistvými
osobami a v dopravě.
Soudy v roce 1993 pravomocně
odsoudily 35157 osob. V roce 1992 bylo odsouzeno 31032 osob, takže
došlo k nárůstu o 4125 osob.
V roce 1993 však došlo
k částečnému zpomalení nárůstu
počtu odsouzených osob v porovnání
s poměrně vysokými nárůsty
v předcházejících letech
(v roce 1991 oproti roku 1990 nárůst o l 1 443 odsouzených
osob).
Nejvíce osob bylo odsouzeno
soudy severomoravského regionu - 7 678 osob (21,8%),
dále následují regiony jihomoravský
- 5 693 osob (16,1%), hlavní město Praha - 4 637
osob (13,1%), východočeský - 4402 osob (12,5%),
severočeský - 4 343 osob (12,3%), středočeský
- 3 495 osob (9,9%), západočeský - 2 612
osob (7,4%) a jihočeský - 2 297 osob (6,5%).
7 268 odsouzených osob
páchalo trestnou činnost pod vlivem alkoholu (20,6%).
Pro srovnání - v
roce 1992 bylo odsouzeno v severomoravském regionu 7 330
osob, jihomoravském regionu 4 944 osob, severočeském
regionu 3 590 osob, hlavním městě Praze 3
581 osob, středočeském regionu 3 471 osob,
východočeském regionu 3 300 osob, západočeském
regionu 3 043 osob a v jihočeském regionu 1773 osob.
Největší
zvýšení počtu odsouzených osob
oproti roku 1992 bylo v Praze. Vzrostl zejména počet
osob odsouzených za trestnou činnost namířenou
proti majetku (trestné
činy krádeží §247 a podvodu §250
tr. zák.) o 829 odsouzených osob (v roce 1992 -1931
osob, v roce 1993 - 2 760 osob).
Ve skladbě trestné
činnosti nedošlo oproti uplynulým létům
k podstatnějším změnám. Nejvyšší
nárůst oproti roku 1992 zaznamenal počet
odsouzených osob za trestné činy proti majetku
- 17 423 odsouzených osob (v roce 1992 - 14 202 osob),
tj. o 3 221 osob, nárůst zaznamenali i odsouzení
za trestný čin loupeže podle § 234 tr.zák.
0 141 osob oproti roku 1992 (741 osob).
Nejvíce odsouzených
osob tedy bylo za trestný čin proti majetku - 17
423 osob (49,5%); dále následují trestné
činy v dopravě 2 594 osob (7,3%), zanedbání
povinné výživy (§213 tr.zák.) 1986
osob (5,6%), násilná trestná činnost
(§§ 221, 222, 225 tr.zák.) 1 814 osob (5,1%),
trestná činnost výtržnictví (§
202 tr.zák.) 1 330 osob (3,7%) a trestná činnost
loupeže (§234 tr.zák.) - 882 osob (2,5%). Naproti
tomu poklesl počet odsouzených osob za trestnou
činnost v dopravě z 3 114 osob v roce 1992 na 2
594 v roce 1993, tj. o 520 osob.
Trestného činu
vraždy (§219 tr.zák.) se dopustilo 103 osob (0,2
%).
Ve skladbě trestů
převažují tresty odnětí svobody
s podmíněným odkladem, které byly
uloženy 57,4 %
odsouzených osob,
nepodmíněných trestů odnětí
svobody bylo uloženo 23,4%, peněžitých
trestů 14,7%. U uložených nepodmíněných
trestů odnětí svobody převažovaly
tresty ve výměře do jednoho roku - 52,1%,
tresty 1 - 5 let - 4410, tresty 5 - 15 let - 3,7%, přes
15 let - 0,1% a tresty doživotí byly uloženy
4 osobám.
Z celkového počtu
odsouzených osob bylo 15,5 % (5 459) recidivistů,
což je o 1,3 % méně než v roce 1992. Nejvíce
odsouzených recidivistů bylo v regionu severomoravském.
- 1698 osob (22,1 %), následuje region jihomoravský
- 930 osob (16,3 %) a hlavní město Praha - 809 osob
(17,4%). Nejčastěji byli recidivisté
odsouzeni za trestné činy proti majetku (§
247 - 250 tr.zák.) - 2 660 osob, a za trestný čin
zanedbání povinné výživy (§2
3 tr.zák.) - 519 osob. Převládaly uložené
tresty odnětí svobody nepodmíněně
- 77,6%.
Mladistvých (ve
věku od 1.5 - 18 let) soudy odsoudily 5 200 (14,8%
z počtu všech odsouzených), v roce 1992 4 164
osob (13,4%). Nejvíce odsouzených mladistvých
bylo v regionu severomoravském - 1 181 osob, jihomoravském
- 837 osob a severočeském 700 osob. Nejčastěji
byli mladiství odsouzeni za trestné činy
proti majetku - 3 498 osob trestné činy loupeže
- 254 osob a za trestné činy v dopravě -
162 osob. Mladistvým byly převažně ukládány
tresty odnětí svobody s podmíněným
odkladem - 66,3%. Nepodmíněné tresty odnětí
svobody byly uloženy 12,6% mladistvých, peněžní
tresty 3,6 %
mladistvých U 16,6% mladistvých bylo upuštěno
od potrestání.
Z celkového počtu
odsouzených osob bylo soudně trestáno
1 571 cizinců (4,5 %) (v roce 1992 nebyli odsouzení
cizinci statisticky vyhodnocováni). Nejvíce cizinců
bylo odsouzeno soudy v hlavním městě Praze
- 671 osob, dále ve východočeském
regionu - 241 osob, jihomoravském regionu - 222 osob a
severomoravském regionu - 194 osob. Nejčastěji
byli cizinci odsouzeni za trestné činy proti majetku
- 945 osob (57,6°0). Za trestné činy loupeže
bylo odsouzeno 55 osob, za ostatní násilné
trestné činy 51 osob a za trestné činy
v dopravě 44 osob. Nepodmíněné tresty
odnětí svobody byly uloženy 66$ osobám
(42,5%), 548 trestů odnětí svobody bylo s
podmíněným odkladem (34,9%) a dále
bylo uloženo 111 peněžitých trestů
(7,1%). U 33 osob bylo upuštěno od potrestání.
2. 3. Vězeňství
K 1.1.1994 v celkem 28 vězeňských
zařízeních ČR vykonáváno
vazbu 7 810 obviněných (7 548 mužů a
262 žen) a trest odnětí svobody 8 612 odsouzených
(8 339 muž a 273 žen).
Z analýzy vývoje
stavu obviněných za posledních 20 let vyplývá,
že počty osob ve vazbě jsou příliš
vysoké a stále stoupají (do r. 1990 se pohybovaly
mezi 3 tisíci - 4 tisíci ročně). Důvodem
značného nárůstu počtu obviněných
je stále se prodlužující doba vazebního
řízení. Počty odsouzených jsou
ve srovnání s obdobím před rokem 1990
nízké.
Předpokládaný
počet zaměstnanců (převážně
příslušníků ve služebním
poměru) ve Vězeňské službě
by měl být asi 7 500 osob, v současné
době však 460 pracovníků chybí.
Zhruba vychází 2,3 vězně na jednoho
zaměstnance Vězeňské služby,
dříve to byli 4 vězni na jednoho příslušníka.
V těchto počtech nejsou zahrnuti příslušníci
justiční stráže působící
při jednotlivých soudech.
V hodnoceném období
(do 31.12.2993) existovaly dva druhy ústavů vězeňských
zařízení:
1. ústavy pro výkon
vazby, kde byli umístěni obvinění,
tj. osoby, proti kterým bylo vzneseno obvinění,
přičemž o vazbě rozhodoval soud a v
přípravném řízení soudce
na návrh prokurátora.
2. ústavy pro výkon
trestu odnětí svobody, kde byli umístěni
odsouzení, tj. osoby s kterým byl soudem pravomocně
uložen nepodmíněný trest odnětí
svobody.
Kapacita
vězeňských objektů, včetně
objektů převedených do konce roku od armády
a ministerstva vnitra, představuje pro rok 1993 16 833
míst.
V roce 1994 vězeňství
předpokládá zvýšení kapacity
o 2 000 míst a v roce 1995 o dalších 3 000
míst, což by mělo dohromady představovat
kapacitu cca 22 000 míst.
V roce 1993 vykonávalo
trest odnětí svobody 187 mladistvých, kteří
byli zařazení do útvaru pro mladistvé.
Trest vykonávalo i 166 cizinců (154 mužů
a 12 žen). Z uvedeného počtu byl 135 odsouzeným
uložen vedle trestu odnětí svobody i trest
vyhoštěni podle § 57 tr.zák. (127 mužům
a 8 ženám) a 31 odsouzeným byl povolen trvalý
pobyt.
Trest v nápravně
výchovných ústavech byl do 31.12. 1993 vykonáván
diferencované ve třech nápravně výchovných
skupinách. Soud zařadil pachatele zpravidla do první
nápravně výchovné skupiny, nebyl-li
v posledních 10 letech vězněn za úmyslný
trestný čin, do druhé, pokud byl v posledních
10 letech vězněn pro úmyslný trestný
čin, a do třetí, byl-li pachateli uložen
trest jako obzvlášť nebezpečnému
recidivistovi nebo za některý závažný
trestný čin uvedený v §62 tr. zák.
Podle rozdělení
odsouzených do nápravě výchovných
skupin I-III. bylo k 1.1.1994 nejvíce odsouzených
zařazeno do II. nápravně výchovné
skupiny - 4 895 (4 762 mužů, 133 žen),
podstatně méně do I. nápravně
výchovné skupiny - 2 901 odsouzených (2773
mužů, 128 žen), do III. nápravně
výchovné skupiny bylo zařazeno 629 odsouzených
(622 mužů, 7 žen), především
do vězeňských zařízení
Valdice a Mírov, kde vykonávají trest odsouzení
muži, a do vězeňského zařízení
Pardubice, kde vykonávají trest ženy.
Do ústavu pro mladistvé
odsouzené bylo zařazeno 187 osob
(182 mužů, 5 žen).
Od 1.1.1994 nabyl účinnosti
zákon č. 293/ 1993 Sb., o výkonu vazby a
zákon 294/1993 Sb., kterým byl novelizován
zákon o výkonu trestu odnětí svobody.
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody
nyní člení věznice do čtyř
základních typů, podle stupně vnější
ostrahy, zajištění bezpečnosti a způsobu
uplatnění resocializačních programů:
a) s dohledem - zpravidla
odsouzení za trestné činy spáchané
z nedbalosti, poprvé vykonávající
trest odnětí svobody. Padle statistik k výkonu
trestu odnětí svobody v 1. nápravně
výchovné skupině za nedbalostní trestné
činy je zařazeno cca 300 odsouzených,
b) s dozorem - zpravidla
odsouzení za trestné činy spáchané
z nedbalosti, ale kteří již byli ve výkonu
trestu za úmyslný trestný čin nebo
byli odsouzeni za úmyslný trestný čin
k trestu nepřevyšujícímu 2 roky, a kteří
dosud nebyli ve výkonu trestu za úmyslný
trestný čin,
c) s ostrahou - odsouzení,
kterým byl uložen trest za úmyslný trestný
čin, kde ne,jsou současně splněny
podmínky pro zařazení do věznice s
dozorem nebo se zvýšenou ostrahou a odsouzení,
kteří byli odsouzeni pro trestný čin
z nedbalosti a nebyli zařazeni do výkonu trestu
odnětí svobody do věznice s dohledem nebo
s dozorem,
d) se zvýšenou
ostrahou - odsouzení, kterým byl za úmyslný
trestný čin uložen trest odnětí
svobody na doživotí (k 1.1.1994 - 4 osoby), dále
odsouzení, kterým byl uložen trest odnětí
svobody jako obzvlášť nebezpečným
recidivistům. Patří sem i odsouzení,
kterým byl za zvlášť závažný
trestný čin uložen trest odnětí
svobody ve výměře nejméně 8
let (k 1.1.1994 - 629 osob), nebo odsouzení, kteří
byli odsouzeni za úmyslný trestný čin
a v posledních 5 letech uprchli z vazby nebo z výkonu
trestu (k 1.1.1994 - 40 osob).
Odděleně jsou do
věznic umisťováni odsouzení mladiství,
ženy, odsouzení se; sníženou pracovní
schopností a odsouzení v důchodovém
věku (k 1.1.1994 bylo 187 mladistvých odsouzených,
273 žen a cca 170(? osob se zdravotní klasifikací
předpokládající sníženou
pracovní schopnost).
Ze statistických údajů
je zřejmé, že převážná
většina odsouzených bude vykonávat trest
odnětí svobody ve věznicích typu a)
a b) a budou dále rozdělováni do skupin podle
tzv. vnitřní diferenciace, která představuje
výchovný prostředek spočívající
v rozdělení odsouzených do skupin v závislosti
na jejich osobních vlastnostech, chováni a postoji
k cíli výkonu trestu.
Trestná činnost
je v policejní praxi členěna do tří
základních skupin:
- trestná činnost
obecná, která se dále dělí
na trestnou činnost majetkovou (včetně ochrany
kulturního dědictví), násilnou, mravnostní
a požáry a výbuchy. V rámci základního
členění je ještě k obecné
trestné činnosti přiřazena trestná
činnost mládeže a na mládeži a
pátrání po osobách a věcech.
- trestná činnost
hospodářská, která se člení
na majetkovou hospodářskou kriminalitu, pojišťovací
podvody, finanční kriminalitu, kriminalitu související
s poskytováním dotací, s privatizací,
s mimosoudními rehabilitacemi a s porušováním
autorského práva, dále sem patří
tr. činy pašování, daňové
úniky, neoprávněné podnikání
a poškozování spotřebitele, úplatkářství
a ochrana přeprav.
Pod pojmem hospodářská
kriminalita jsou zahrnuty trestné činy, které
porušily nebo ohrožují vztahy mezi hospodářskými
subjekty a před kterými chrání trestní
právo významné zájmy státu
a společnosti.
- organizován zločin
obsahuje trestné činy spadající do
kategorie obecné i hospodářské kriminality.
Charakterizuje jej plošnost, vysoká organizovanost
a přítomnost mezinárodního prvku.
Činnost Útvaru organizovaného zločinu
a zpravodajství je zaměřena zejména
na problematiku zločineckých organizací,
na trestnou činnost související s pašováním,
prodejem a výrobou omamných a psychotropních
látek, na padělání peněz a
dokladů, na terorismus a finanční zpravodajství
(např. daňové úniky, praní
špinavých peněz apod.).
1. Obecná kriminalita
Obecná kriminalita, která
tvoří téměř 90 %
celkového objemu kriminality, se oproti roku 1992 zvýšila
o 13,9°10. Tento nárůst se promítl nejvýrazněji
(+14%) do majetkové kriminality. Z 357 978 zaregistrovaných
trestných činů obecné kriminality
se podařilo objasnit 25,9%, což je o 0,3% méně
než v roce 1992.
Největší nápad
obecné kriminality byl zaznamenán v hl.m. Praze
(83 247 tr.č. s objasněností 14,80%), dále
v severomoravském regionu (74 097 tr.činů
s objasněnost 24%) a v severočeském regionu
(50 088 tr.činů s objasněností 24°10),
nejnižší pak v regionu jihočeském
(14 632 tr.č.s objasněností 41,9%). Ke zvláště
výraznému nárůstu obecné kriminality
došlo ve východočeském regionu (0 34,67%
tj. o 7 069 tr.činů).
a) Majetková trestná
činnost
V rámci obecné kriminality
zaujímá, z hlediska počtu spáchaných
trestných činí, dominantní postavení
majetková kriminalita, jejíž podíl na
obecné kriminalitě tvoří téměř
91,4%. V roce 1993 bylo zaregistrováno v ČR celkem
327 183 tr. činů tohoto druhu, tj. 14% více
než v roce předchozím (+ 40124). Jejich počet
nejvíce vzrostl v hl.m. Praze (+23,2°10, +18 893 tr.
č.) a ve východočeském regionu (+
33,2%, +6 007 tr.č.), nejnižší nárůst
byl v středočeském regionu (+5%, +1 681 tr.č.).
Nejvyšší objasněnosti
dosáhla Správa Východočeského
kraje (42,6%), nejnižší hl.m.Praha (12,2%). Celorepublikou
objasněnost činila 21%, tedy o 0,5% méně
než v roce 1992, i když bylo objasněno o 7 040
případů více.
Nejvýznamnější
zastoupení měly krádeže prosté
(55%) a krádeže vloupáním (38%. Recidivisté
se na této kriminalitě podíleli 45,2%.
Krádeže vloupáním
V této kategorii bylo v
r. 1993 spácháno 124 365 tr. činů,
což je o 7,4% více (+ 8 586 tr. činů)
než v roce předchozím. Nejvyšší
početní (+ 2 459 tr. činů) i procentuální
(+ 37,4%) nárůst byl zaznamenán ve východočeském
regionu, naopak k jedinému snížení nápadu
v České republice došlo v regionu severočeském
(- 307 tr. činů, tj. - 1,5%).
Objasněnost krádeží
vloupáním v České republice dosáhla
19,7%, což je o 0,5% méně než v r. 1992.
Z teritoriálního pohledu má nejlepší
objasněnost východočeský region (36,8%),
nejnižší pak hl.m. Praha (10,9%).
V této kategorii nápadu
trestné činnosti je značný podíl
recidivistů, který celorepublikově činí
57,1 %.
Jednou z obecně nejsledovanějších
oblastí jsou krádeže vloupáním
do bytů, kde sice celostátně došlo
k určitému zbrzdění nárůstu,
zůstávají však velmi významné
v některých oblastech jako např. v Praze,
kde činí 28% (4 941 tr. činů) z celkového
nápadu této trestné činnosti v ČR
(17 632 tr.činů, tj. o 4,8% (+814 tr.činů)
více než v r. 1992).
Výrazný podíl
na krádežích vloupáním mají
krádeže vloupáním do rekreačních
objektů, zejména v regionech s rozsáhlými
rekreačními oblastmi. Rekreační objekty
byly napadeny ve 22 517 případech a vzrůst
oproti r. 1992 činí 19% (+ 3 591 tr. činů).
Přitom objasněnost klesla v r. 1993 na 21,7% (-1,4%).
U případů
krádeží vloupáním do státních
podniků a objektů sloužících
k podnikání je výrazný vzestup
vloupání do kanceláří a skladů.
V r. 1993 byl prvně za
poslední tři roky zaregistrován pokles nápadu
vloupání do obchodů a výkladních
skříní o 9,6% a restaurací
a kiosků o 3,5%, i když v obou případech
se nápad pohybuje kolem 14 - 15 tisíc případů
ročně.
Krádeže prosté
Další sledovanou oblastí
majetkové trestné činnosti jsou krádeže
prosté, které tvoří podstatnou část
tzv. uliční kriminality. Oproti roku 1992 vzrostly
o 18% (+ 27 632 tr. činů) a jejich celkový
počet v r. 1993 je 179 897 tr. činů. Největší
počet (52 823 tr. činů, 29,3%) i vzrůst
(+31,9%; 12 823 tr. činů) je opět v Praze.
Nejnižší nápad je v jihočeském
regionu (6 775 tr. činů, 3,7%).
V této kategorii zaznamenáváme
růst krádeží motorových vozidel
(28 322 tr. činů), což je o 18,1% (S 126 tr.
činů) více než v r. 1992. Nejvíce
vozidel bylo ukradeno v Praze (9 209, tj, o 2 635 případů
více), dále v Ústi nad Labem (4 835, tj.
0 481 případů více) a v Ostravě
(4 183, tj. o 29 případů více). V
této souvislosti můžeme konstatovat, že
motorová vozidla odcizená v R jsou distribuována
do třetích zemí (tzv. balkánská,
severozápadní a východní cesta). Na
druhé straně dochází k tranzitu motorových
vozidel odcizených v západních zemích
přes Českou republiku, kde jsou vybavovány
padělanými doklady a odbavovány do zemí
východní Evropy.
V r. 1993 významně
stouply také krádeže jízdních
kol (+20,1%, 4 992 tr. činů) a krádeže
věcí z aut, kde nárůst činí
dokonce 44,1% (+ 14 422 tr. činů).
Krádeže uměleckých
děl a starožitností
Vývojový trend krádeží
uměleckých děl a starožitností
byl v r. 1993 nadále nepříznivý. Projevil
se jak dalším růstem krádeží
vloupáním do objektů se starožitnými
uměleckými předměty (+ 14,6 %), tak
růstem počtu krádeží prostých
v těchto objektech (+ 5,1%).
Nejvyšší růst
krádeží vloupáním byl zaznamenán
ve středočeském (+ 61,9%) a re východočeském
(+ 57,4 %) regionu, k poklesu naopak došlo v regionu jihočeském
(- 8,8%) a severomoravském (- 16,7%). Škody vloupáním
do uvedených objektů se zvýšily a 254%
(na 124,8 mil. Kč). U krádeží prostých
došlo k mírnému nárůstu ve většině
regionů, k poklesu došlo v regionu severočeském,
východočeském a jihomoravském. Škody
u krádeží prostých dosáhly 8,5
mil. Kč. Celorepubliková objasněnost se nepatrně
zvýšila a dosáhla u vloupání
23,5% a u krádeží prostých 27,6%. Při
objasňování této trestné činnosti
je velice problematické proniknout do okruhu osob, se kterými
se poškození stýkali, udržovali obchodní
styky apod. Z toho pak vyplývá i problém
vymezení okruhu podezřelých osob a následného
vytipování možného pachatele. Pachatelé
této trestné činnosti využívají
i nízké úrovně klasického i
speciálního technického zabezpečení
a nedostatečné dokumentace o ukradených předmětech.
b) Násilná trestná
činnost
Na území ČR
bylo v roce 1993 spácháno 19 820 násilných
trestných činů, které byly objasněny
ze 72,6%. Jejich nárůst oproti roku 1992 činí
67,7% (+1249). Největší nápad tr.činů
byl zaregistrován v severomoravském regionu (5 290),
kde jich bylo objasněno 71,6%, nejnižší
byl v jihočeském regionu (+1 191) s objasněností
84,3%. Největší nárůst této
tr.činnosti byl zjištěn ve východočeském
regionu (+38%, +519), k největšímu poklesu
došlo v severočeském regionu (-2,9%, -79).
Nejlepší objasněnosti dosáhla Správa
Východočeského kraje (88,7 %), nejnižší
byla v hl.m.Praze (52,7 %).
V roce 1993 bylo na území
ČR spácháno 195 dokonaných vražd
a 83 pokusů o vraždu, včetně
vražd novorozených dětí matkou. Podíl
vražd na celkové násilné kriminalitě
činí I,4%. 102 vraždy byly spáchány
v afektu, 37 z loupežných pohnutek a 7 ze sexuálních.
Cizinci spáchali 14 vražd a 23 jích bylo zavražděno.
Nejvíce vražd bylo spácháno v Praze
(59) a nejméně v jihočeském regionu
(8). Nejvyšší procento objasněnosti má
východočeský region (92%) a nejnižší
Praha (62,7%). V celkovém počtu spáchaných
vražd roste podíl vražd loupežných
a vražd podnikatelů (vyřizování
účtů). Byly zaznamenány i případy
vražd spáchaných za úplatu a zvýšil
se počet takových, kdy obětí i pachatelem
byli cizinci.
V České republice
bylo v r. 1993 spácháno 4 109 loupežných
přepadení, což je o 4,9% (+ 194 tr. činú)
více než v r. 1992. Objasněnost této
trestné činnosti dosáhla 37,7%, přičemž
zvýšení oproti r. 1992 činí 3,9%.
Největší počet
tr. činů byl v severomoravském regionu (1
129), nejnižší v jihočeském regionu
(91). K největšímu vzrůstu v r. 1993
došlo ve středočeském regionu (+ 37,4%,
100 tr. činů) a ve východočeském
regionu (+ 42,3%, 66 tr. činů).
Na celkovém počtu
násilných trestných činů se
v roce 1993 podílelo 15 283 pachatelů, nejvíce
ve věkové kategorii od 30 do 40 let (3 626 osob).
Velmi významný je i počet (661) mladistvých
pachatelů této trestné činnosti (z
toho ve věku od 6 do 15 let je 21 pachatelů loupeží).
Z hlediska trestní zkušenosti
mají na násilné kriminalitě největší
zastoupení dosud netrestané osoby (8 986), dříve
trestaných bylo 5 239, recidivistů 5 187 (např.
jejich podíl. na vraždách je 33,8%) a osoby
úmyslně se vyhýbající práci
3 814.