Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jiřího Hájka dopisem ze dne 18. března 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jiřího Hájka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

Vážený pane poslanče,

Vaše interpelace ve věci přístupu příslušných státních orgánů k restitučnímu nároku paní Elisabeth von Petzold (tisk 794) se dotýká komplexu právně složitých otázek, které souvisejí nejen s právními předpisy, upravujícími restituci majetku. Chtěl bych Vás v této souvislosti upozornit na některé základní problémy a zároveň nastínit správný postup či řešení.

Za nejdůležitější otázku lze považovat stanovení oprávněné osoby. Ve Vámi uváděném případu půjde patrně o návrh na navrácení majetku (půdy) podle zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. V tomto případě je oprávněnou osobou pro vydání majetku státní občan ČR, mající na jejím území trvalé bydliště, pokud splňuje tyto podmínky:

1. k pozbytí majetku došlo podle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb.,

2. došlo k pozbytí československého státního občanství,

3. je prokázáno, že se žadatel neprovinil proti čsl. státu,

4. k opětovnému nabytí čsl. státního občanství došlo podle

a) dekretu presidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě českosl. státního občanství osob národností německé maďarské, nebo

b) zákona č. 245/1948 Sb., o státním občanství osob maďarské národnosti, nebo

c) zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání čsl. státního občanství, anebo

d) zákona č. 34/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého státního občanství.

Další důležitou otázkou, kterou je třeba v této souvislosti posoudit, je, zda k pozbytí majetku došlo podle shora uvedených dekretů presidenta republiky nebo podle jiného právního předpisu. Z tohoto posouzení potom vyplývá, zda lze restituční zákon aplikovat či nikoliv. Ve Vámi uváděném příkladu by mohlo dojít k pozbytí majetku podle zcela jiného, speciálního zákona, a to zákona č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou. Na takto pozbytý majetek nelze s největší pravděpodobností restituční zákony vztáhnout.

Neméně podstatnou otázkou je, zda podmínky, které je třeba splňovat tak, aby fyzická osoba mohla být oprávněnou osobou, musí trvat nepřetržitě od podání návrhu na vydání majetku až do rozhodnutí o této věci, případně do jeho vydání, či nikoli. Domnívám se, že v tomto případě je třeba odpovědět na tuto otázku tak, že tyto podmínky musí být splněny nepřetržitě po celé shora uvedené období.

Ke konkrétním dotazům obsaženým ve Vaší interpelaci uvádím:

K otázce č. 1

Paní Elisabeth Petzoldové, rozené Schwarzenbergové, narozené dne 1. 10. 1947 ve Vídni, bylo uděleno státní občanství České republiky civilně správním úsekem Ministerstva vnitra ČR dne 29. 1. 1993.

K otázce č. 2

Paní Petzoldová nabyla státní občanství ČR podle zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 1993. V případě jmenované byla v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. d) cit. zákona zkrácena lhůta pětiletého trvalého nepřetržitého pobytu v České republice, nebo byla osvojena státní občankou České republiky. Osvojení státním občanem ČR je jedním z důvodů taxativně vyjmenovaných v cit. zákoně, pro které lze zkrátit lhůtu pětiletého trvalého nepřetržitého pobytu v České republice, má-li žadatel povolen trvalý pobyt v České republice.

K otázce č. 3

V případě udělení občanství ČR paní Petzoldové náměstek ministra zahraničních věcí pan Ing. Pavel Bratinka neintervenoval. Žádost o udělení státního občanství ČR byla podána již za účinnosti zákona č. 40/1993 Sb., podle něhož nebylo možné prominout splnění zákonných podmínek pro udělení občanství ČR z tzv. důvodů hodných zvláštního zřetele, jak tomu bylo u žádostí podaných do 31. 12. 1992, tj. za účinnosti zákona č. 39/1969 Sb.

K otázce č. 4

V současné době nelze uvést definitivní výčet podniků, jejichž privatizace je ovlivněna domnělým restitučním nárokem paní Petzoldové. Uvádím proto jen případy, které jsou známy:

1. Dne 15. 11. 1993 vrátil Pozemkový fond ČR privatizační projekt na majetek s. p. Státní rybářství Hluboká - Nové Hrady vzhledem k uplatněnému restitučnímu nároku, o kterém nebylo dosud rozhodnuto. Z těchto důvodů byly vyřazeny z II. vlny kupónové privatizace a. s. Rybářství Nové Hrady, a. s. Rybářství Hluboká a Státní statek Třeboň, který zahrnuje celkem 7 akciových společností, s tím, že privatizační projekt na Státní rybářství Hluboká byl realizován, ale v současné době uvažuje Pozemkový fond ČR o vyřazení založené a. s. z II. vlny kupónové privatizace.

2. Dne 1. 12. 1993 vrátil Pozemkový fond ČR z podobných důvodů jako v bodu 1 privatizační projekt na majetek s. p. Státní rybářství Tábor. Podle schváleného privatizačního projektu byla akciová společnost založena s tím, že restitučně sporný majetek byl z akciové společnosti vyčleněn.

Souhlasím s Vámi, že je třeba, aby všechny orgány, které se restitucemi zabývají, byly podrobně informovány o správném postupu v této věcí. Proto jsem uložil ministru zemědělství, aby ve spolupráci s ministry vnitra a spravedlnosti zabezpečil v březnu t. r. podrobné informování přednostů okresních úřadů a vedoucích referátů pozemkových úřadů o shora uváděných skutečnostech, popřípadě aby učinili nezbytná potřebná opatření.

Závěrem bych Vám chtěl, vážený pane poslanče, poděkovat za Vaše upozornění. Ve své odpovědi jsem neučinil v této věci žádné kategorické závěry nikoliv pro právní složitost této problematiky, nýbrž proto, že v konečné fázi by o případných sporech mohly rozhodovat příslušné soudy a nelze proto předem předjímat řešení a případně rozhodnutí, která náleží pouze do kompetence těchto orgánů.

S pozdravem

Vážený pan

JUDr. Jiří Hájek

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha