Předseda vlády Václav
Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jiřího
Hájka dopisem ze dne 18. března 1994.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď předsedy vlády
Václava Klause na interpelaci poslance Jiřího
Hájka. Odpověď je přílohou tohoto
sněmovního tisku.
Příloha
Václav KLAUS
předseda vlády
České republiky
V Praze dne 18. března 1994 | |
Čj. 22940/94-KPV |
Vážený pane
poslanče,
Vaše interpelace ve věci
přístupu příslušných státních
orgánů k restitučnímu nároku
paní Elisabeth von Petzold (tisk 794) se dotýká
komplexu právně složitých otázek,
které souvisejí nejen s právními předpisy,
upravujícími restituci majetku. Chtěl bych
Vás v této souvislosti upozornit na některé
základní problémy a zároveň
nastínit správný postup či řešení.
Za nejdůležitější
otázku lze považovat stanovení oprávněné
osoby. Ve Vámi uváděném případu
půjde patrně o návrh na navrácení
majetku (půdy) podle zákona č. 243/1992 Sb.,
kterým se upravují některé otázky
související se zákonem č. 229/1991
Sb., o úpravě vlastnických vztahů
k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších
předpisů.
V tomto případě je oprávněnou
osobou pro vydání majetku státní občan
ČR, mající na jejím území
trvalé bydliště, pokud splňuje tyto
podmínky:
1. k pozbytí majetku došlo
podle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo
dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb.,
2. došlo k pozbytí
československého státního občanství,
3. je prokázáno,
že se žadatel neprovinil proti čsl. státu,
4. k opětovnému
nabytí čsl. státního občanství
došlo podle
a) dekretu presidenta republiky
č. 33/1945 Sb., o úpravě českosl.
státního občanství osob národností
německé maďarské, nebo
b) zákona č. 245/1948
Sb., o státním občanství osob maďarské
národnosti, nebo
c) zákona č. 194/1949
Sb., o nabývání a pozbývání
čsl. státního občanství, anebo
d) zákona č. 34/1953
Sb., jímž některé osoby nabývají
československého státního občanství.
Další důležitou
otázkou, kterou je třeba v této souvislosti
posoudit, je, zda k pozbytí majetku došlo podle shora
uvedených dekretů presidenta republiky nebo podle
jiného právního předpisu. Z tohoto
posouzení potom vyplývá, zda lze restituční
zákon aplikovat či nikoliv. Ve Vámi uváděném
příkladu by mohlo dojít k pozbytí
majetku podle zcela jiného, speciálního zákona,
a to zákona č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví
majetku hlubocké větve Schwarzenbergů
na zemi Českou. Na takto pozbytý majetek nelze s
největší pravděpodobností restituční
zákony vztáhnout.
Neméně podstatnou
otázkou je, zda podmínky, které je třeba
splňovat tak, aby fyzická osoba mohla být
oprávněnou osobou, musí trvat nepřetržitě
od podání návrhu na vydání
majetku až do rozhodnutí o této věci,
případně do jeho vydání, či
nikoli. Domnívám se, že v tomto případě
je třeba odpovědět na tuto otázku
tak, že tyto podmínky musí být splněny
nepřetržitě po celé shora uvedené
období.
Ke konkrétním dotazům
obsaženým ve Vaší interpelaci uvádím:
K otázce č. 1
Paní Elisabeth Petzoldové,
rozené Schwarzenbergové, narozené dne 1.
10. 1947 ve Vídni, bylo uděleno státní
občanství České republiky civilně
správním úsekem Ministerstva vnitra ČR
dne 29. 1. 1993.
K otázce č. 2
Paní Petzoldová
nabyla státní občanství ČR
podle zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání
a pozbývání státního občanství
České republiky, který nabyl účinnosti
dne 1. 1. 1993. V případě jmenované
byla v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm.
d) cit. zákona zkrácena lhůta pětiletého
trvalého nepřetržitého pobytu v České
republice, nebo byla osvojena státní občankou
České republiky. Osvojení státním
občanem ČR je jedním z důvodů
taxativně vyjmenovaných v cit. zákoně,
pro které lze zkrátit lhůtu
pětiletého trvalého nepřetržitého
pobytu v České republice, má-li žadatel
povolen trvalý pobyt v České republice.
K otázce č. 3
V případě
udělení občanství ČR paní
Petzoldové náměstek ministra zahraničních
věcí pan Ing. Pavel Bratinka neintervenoval. Žádost
o udělení státního občanství
ČR byla podána již za účinnosti
zákona č. 40/1993 Sb., podle něhož nebylo
možné prominout splnění zákonných
podmínek pro udělení občanství
ČR z tzv. důvodů hodných zvláštního
zřetele, jak tomu bylo u žádostí podaných
do 31. 12. 1992, tj. za účinnosti
zákona č. 39/1969 Sb.
K otázce č. 4
V současné době
nelze uvést definitivní výčet podniků,
jejichž privatizace je ovlivněna domnělým
restitučním nárokem paní Petzoldové.
Uvádím proto jen případy, které
jsou známy:
1. Dne 15. 11. 1993 vrátil
Pozemkový fond ČR privatizační projekt
na majetek s. p. Státní rybářství
Hluboká - Nové Hrady vzhledem k uplatněnému
restitučnímu nároku, o kterém nebylo
dosud rozhodnuto. Z těchto důvodů byly vyřazeny
z II. vlny kupónové privatizace a.
s. Rybářství Nové Hrady, a. s. Rybářství
Hluboká a Státní statek Třeboň,
který zahrnuje celkem 7 akciových společností,
s tím, že privatizační projekt na Státní
rybářství Hluboká byl realizován,
ale v současné době uvažuje Pozemkový
fond ČR o vyřazení založené
a. s. z II. vlny kupónové privatizace.
2. Dne 1. 12. 1993 vrátil
Pozemkový fond ČR z podobných důvodů
jako v bodu 1 privatizační projekt na majetek s.
p. Státní rybářství Tábor.
Podle schváleného privatizačního projektu
byla akciová společnost založena s tím,
že restitučně sporný majetek byl z akciové
společnosti vyčleněn.
Souhlasím s Vámi,
že je třeba, aby všechny orgány, které
se restitucemi zabývají, byly podrobně informovány
o správném postupu v této věcí.
Proto jsem uložil ministru zemědělství,
aby ve spolupráci s ministry vnitra a spravedlnosti zabezpečil
v březnu t. r. podrobné informování
přednostů okresních úřadů
a vedoucích referátů pozemkových úřadů
o shora uváděných skutečnostech, popřípadě
aby učinili nezbytná potřebná opatření.
Závěrem bych Vám
chtěl, vážený pane poslanče,
poděkovat za Vaše upozornění. Ve své
odpovědi jsem neučinil v této věci
žádné kategorické závěry
nikoliv pro právní složitost této problematiky,
nýbrž proto, že v konečné fázi
by o případných sporech mohly rozhodovat
příslušné soudy a nelze proto předem
předjímat řešení a případně
rozhodnutí, která náleží pouze
do kompetence těchto orgánů.
S pozdravem
Vážený pan
JUDr. Jiří Hájek
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky