Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

4. Výsledky rozpočtového hospodaření ke konci října

Podle předběžných bankovních údajů o pokladním plnění státního rozpočtu k 31.10. vykazuje státní rozpočet přebytek ve výši 6,4 mld Kč. Ve výdajích je přitom zahrnuto saldo z clearingového zúčtování se Slovenskou republikou ve výši 1,8 mld Kč.

Na výsledku státního rozpočtu se podílejí jeho příjmy a výdaje v těchto proporcích:

Hlavní druhy příjmů vykázaly následující plnění:

Vcelku vývoj v plnění příjmů v měsíci říjnu potvrdil tendence, uvedené v hodnocení výsledků za 1. - 3. čtvrtletí. Oproti předchozím měsícům se však zvýšily příjmy z daně z přidané hodnoty, jejichž měsíční přírůstek činil téměř 7 mld Kč. Přes tento pozitivní výsledek je třeba počítat s tím, že celoročně uvažovaný výnos zřejmě nebude v plné výši dosažen.

Naproti tomu výnos z cel ke konci října již přesáhl i úroveň uvažovanou při úpravě státního rozpočtu na letošní rok o cca 5 %.

Podle výsledků pokladního plnění státního rozpočtu za 10 měsíců splnění celoročně uvažovaných celkových příjmů není ohroženo. Pokud by měsíční přírůstek příjmů v měsících listopad a prosinec byl na úrovni října (tj. 31 mld Kč), pak by celkové rozpočtované příjmy byly překročeny o cca 9 mld Kč.

Výdaje vykazují následující plnění:

Vývoj v říjnu potvrdil vysoké čerpání dotací na teplo a oprávněnost opatření vlády z června t.r., jímž byly tyto dotace zvýšeny o 1,2 mld Kč.

Naproti tomu přetrvává velmi nízké čerpání prostředků poskytovaných zemědělským organizacím, které ke konci října činí 33 %. Obdobná situace je i u dotací fondu tržní regulace, kde z rozpočtovaného objemu dotace ve výši 3 mld Kč bylo ke konci října uvolněno na základě požadavků vyplývajících z jednáni Rady fondu 555 mil. Kč (dalších 900 mil. Kč bylo poskytnuto 12.11.t.r.. K 18.11. t.r. vykazuje Fond zůstatek prostředků na účtu 1,2 mld Kč).

5.Čerpání rezerv státního rozpočtu

Ve státním rozpočtu na rok 1993 jsou zahrnuty rezervy v celkovém rozsahu 19 728 mil. Kč. Oprava rozpočtu z června t.r. znamenala zvýšení tohoto objemu o 3,6 mld Kč. Jedná se zejména o vládni rozpočtovou rezervu a dále např. o rezervu na podporu vývozu, na realizaci záruk, na dluhovou službu, na řešení sociálních problémů a výkyvů nezaměstnanosti, na soudní a mimosoudní rehabilitace a o rezervu investiční výstavby. Tyto rezervy byly k 30. září čerpány ve výši 21 113 mil. Kč, tj. na 90,5 % upraveného rozpočtu.

Z vládní rozpočtové rezervy, zahrnuté v rozpočtu ve výši 1 429 mil. Kč, bylo za 9 měsíců vyčerpáno 1 408 mil. Kč, především na

Hospodaření okresních úřadů a obcí skončilo k 30. září přebytkem příjmů nad výdaji v celkové výši 16,6 mld Kč. Uvedený přebytek hospodaření byl ovlivněn převody prostředků z FRR (6,5 mld Kč) a ostatních fondů (1,9 mld Kč). Po očištění o tyto vlivy dosáhl čistý přebytek příjmů nad výdaji za 9 měsíců letošního roku 8,2 mld Kč.

Vývoj přebytku hospodaření místních rozpočtů od začátku roku ukazuje následující graf:

Hodnocení plnění příjmů a výdajů ke konci 3. čtvrtletí je prováděno ve vztahu k upravenému rozpočtu, který zahrnuje provedená rozpočtová opatření a k 30.9. poskytnuté účelové prostředky ze státního rozpočtu:

Celkové příjmy územních rozpočtů dosáhly ke konci 3. čtvrtletí 74,58 mld Kč, což představuje plnění již na 128,6 % ročního rozpočtovaného objemu.

Z daňových příjmů se příznivě vyvíjí daň z příjmů fyzických osob, plněná již na 104,5 %. Vysoké plnění této daně je způsobeno nárůstem inkasa daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, v němž se odráží vyšší než přepokládaný růst mezd. Naopak nízké inkaso daně z nemovitostí (zatím 37,8 %) vyplývá z pomalého převodu daně z finančních úřadů na obce. Ukazuje se, že celoroční inkaso tohoto druhu daňového příjmu bude nižší než rozpočtovaných 3,6 mld Kč.

Nejvyšší plnění ve skupině nedaňových příjmů dosahují příjmy z činnosti RO a odvody PO, které dosáhly již 141,3 %. Tento výsledek je ovlivněn vyšším inkasem z příjmů z nájemného a poskytováním veřejných služeb, pomalejší privatizací lékárenské služby, apod. Již trojnásobnou úroveň těchto příjmů vykazuje kapitola práce a sociální věci vlivem vyhlášky č. 82/93 o úpravách poplatků za ubytování a stravování v ústavech sociální péče, které jsou příjmem obcí a okresních úřadů.

Doplatky a přeplatky zrušených daní a poplatků (s kterými rozpočet neuvažoval) dosáhly k 30.9. 4,1 mld Kč.

Stejně jako v předchozích letech jsou významným zdrojem příjmů místních rozpočtů doplňkové, nahodilé a ostatní příjmy, především tržby z prodeje a pronájmu nemovitostí (4,7 mld Kč).

Rozpočtovaná částka 17 mld Kč dotací ze státního rozpočtu byla do konce 3. čtvrtletí uvolněna již v plné výši. Tato částka však nebyla okresním úřadům a obcím plně k dispozici vzhledem k termínu poukazu těchto prostředků (30. září t.r.) a představuje účetně "peníze na cestě" (ve výši 2,3 mld Kč).

Dalším významným zdrojem příjmů jsou účelové prostředky ze státního rozpočtu rozpočtované v kapitole VPS. Tyto prostředky byly uvolněny obcím a okresním úřadům na financování akcí investiční výstavby a ekologických staveb, na protiradonová opatření, na výstavbu obecních bytů a domů s pečovatelskou službou, na doplatky družstevní bytové výstavbě a dotace na KBV, na úpravu objektů pro Volyňské Čechy apod.

Navíc byly územním rozpočtům v průběhu roku přiděleny i účelové dotace z rozpočtů ostatních ústředních orgánů ve výši 0,6 mld Kč, např. z ministerstva kultury na regeneraci městských památkových rezervací, z ministerstva zemědělství a Fondu životního prostředí na ekologické stavby aj.

Celkové výdaje byly částkou 57,9 mil. Kč čerpány na 99,9 %. Nejvyšší čerpání vykazují výdaje na investice rozpočtových a příspěvkových organizací, neboř zde se projevuje snaha dokončit rozestavěné stavby ve školství, zdravotnictví, ekologii atd.

Vývoj státních finančních aktiv a pasív ČR za 1.- 3. čtvrtletí 1993 charakterizují následující údaje:

Je zřejmé, že věřitelská finančně majetková pozice České republiky se za třičvrtě roku zvýšila. Rozhodující vliv mělo snížení dlužnické pozice státu vůči bankovní soustavě (dané saldem prostředků na bankovních účtech a přímých závazků státu u bank), které bylo z části realizováno na vrub zvýšené emise státních dluhopisů, z nichž převážná část dosud je a v dohledné době ještě bude rovněž v držbě bank.

1. Operace na účtech státních finančních aktiv u ČNB

Zvýšení prostředků na účtech státních finančních aktiv u ČNB ovlivnily zejména operace na nově zřízeném umořovacím účtě určeném k uspořádání rozpočtových výdajů na dluhovou službu tak, aby nedocházelo z tohoto titulu k výkyvům v pokladním plnění státního rozpočtu v průběhu roku. Na konci září vykázal uvedený účet zůstatek ve výši cca 5 mld Kč představující převážně prostředky určené k úhradě dluhové služby do konce roku 1993.

Obdobně u operativního účtu bylo zvýšení zůstatku o 0,8 mld Kč důsledkem časového skluzu ve vyúčtování kreditních úroků z prostředků státu u ČNB a jejich převodu do rozpočtových příjmů. Totéž platí o nově zřízeném účtu pro úhrady majetkové újmy peněžních ústavů a splátek státní zadluženosti z titulu CDZ, kde zůstatek ve výši 1,1 mld Kč byl důsledkem časového rozdílu v převodech prostředků od Fondu národního majetku a jejich použitím k příslušným úhradám.

Kromě operací na výše uvedených účtech byly za 1.- 3. čtvrtletí 1993 ve prospěch účtů státních finančních aktiv u ČNB vyinkasovány zejména korunové prostředky získané z prodeje deviz při čerpání zahraniční půjčky SAL ve výši 2,3 mld Kč, vratky prostředků z emisí státních dluhopisů na KBV nepoužitých na financování a výnosy z prodeje komerčních objektů KBV ve výši 120 mil. Kč, prostředky ze zrušených depozitních účtů státu mimo SFA ve výši 90 mil. Kč a některé další drobně příjmy v celkové částce nepřesahující 87 mil. Kč.

Na vrub účtů státních finančních aktiv u ČNB se kromě operací na účtech k uspořádání výdajů na dluhovou službu a příjmů z kreditního úročení prostředků státu uskutečnily zejména následující výdajové operace:

2. Státní finanční aktiva vůči zahraničí

Ve struktuře položek státních finančních aktiv České republiky připadá od roku 1993 největší podíl (cca 50 %) na vládní pohledávky vůči zahraničí. Pokles stavu těchto zahraničních pohledávek za tři čtvrtletí 1993 byl ovlivněn zejména splátkami v nekonvertibilních měnách a vyúčtovanými debetními kursovými rozdíly.

Uskutečněné splátky u civilních vládních pohledávek v nekonvertibilních měnách se týkají zejména vládního úvěru na plynárenské VIA (1 749 mil. Kč) a vládního úvěru poskytnutého Vietnamu (374 mil. Kč). Také čerpání vládních úvěrů v nekonvertibilních měnách se týká převážně plynárenských VIA (388 mil. Kč). U civilních vládních úvěrů v konvertibilních měnách převažuje čerpání nad splátkami. Z celoročního limitu ve výši 427 mil. Kč bylo k 30.9.1993 vyčerpáno 95,3 %, což se týká hlavně akcí v Alžírsku. Splátky jistiny a úrok z vládních úvěrů v konvertibilních měnách jsou za 1.- 3. čtvrtletí minimální. Deblokace se letos uskutečnila zatím pouze u speciálních vládních pohledávek (vůči Alžírsku), i když i u civilních vládních pohledávek jsou rozpracovány (ale dosud nedokončeny) některé deblokační akce (v Tanzánii, Egyptě a Mozambiku).

Stavy zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB se za 1.- 3. čtvrtletí 1993 snížily, což se jmenovitě týká pohledávek v nesměnitelných měnách, které převažují.

Snížení stavu převzatých pohledávek v NSM bylo výlučně důsledkem kursových změn. Věcně převažovalo u tohoto bloku pohledávek vůči zahraničí čerpání nad splátkami, což se projevilo nepříznivým dopadem na státní rozpočet v rozsahu 1,2 mld Kč. Nové čerpání se týká hlavně iránského clearingu (převaha vývozu v důsledku realizace dodávek investičních celků sjednaných v předchozích letech), Vietnamu (souvislost s inkasem splátek VÚ) a Ruské federace (vliv proplácení akreditivů z roku 1991). U indického clearingu byla převaha vývozu nad dovozem zastavena až k 1.6.1993, kdy byla provedena zhruba 7 %ní revalvace české koruny vůči indické rupii. Deblokační akce převzatých pohledávek v NSM se uskutečnily zejména v relacích vůči Slovinsku, Bulharsku a Rumunsku.

Nárůst pohledávky z clearingového platebního styku se Slovenskem o 1,1 mld Kč se týká aktiva v zúčtovacích XCS (tzv. starý blok). Na konci září 1993 převyšovalo již toto aktivum pasívní saldo v zúčtovacích ECU (tzv, nový blok). Rozdíl ve výši 0,6 mld Kč. se projevil v zatížení výdajové části státního rozpočtu.

Majetková účast státu u mezinárodních bank se za 1.- 3.čtvrtletí 1993 zvýšila celkem ve třech případech:

- Dne 27.5.1993 byla provedena 3. splátka podílu České republiky na kapitálu EBOR ve výši cca 6 mil. USD korunově profinancovaná z prostředků státních finančních aktiv u ČNB (173 mil. Kč).

- Dne 30.7.1993 byla provedena 2. splátka kapitálového podílu České republiky v IFC ve výši 775 tis. USD, která byla korunově profinancována též z prostředků státních finančních aktiv u ČNB (23,3 mil. Kč).

- Dne 30.9.1993 byl v souladu s usnesením vlády ČR č. 490/93 zvýšen upsaný kapitál České republiky v IBRD. Ohrada korunové části české majetkové účasti byla provedena směnkou znějící na částku cca 264 mil. Kč. Zvýšení devizové části o cca 1 mil. USD bylo korunově profinancováno z prostředků státních finančních aktiv u ČNB (29,1 mil. Kč) až na začátku měsíce října.

3. Majetkové účasti státu u tuzemských společnosti a směnky tuzemských společností v držbě státu

Ve struktuře majetkových účastí státu (ČR) u tuzemských společností došlo za 1.- 3. čtvrtletí 1993 jen k malým změnám. Jednak byla zvýšena majetková účast ministerstva zemědělství u Agrobanky, a.s. Praha o 4 240 tis. Kč bezplatným přídělem akcií III. emise stávajícím akcionářům a kromě toho byla delimitací převedena majetková účast ministerstva hospodářství u Silniční a investorské a.s. Praha ve výši 900 tis. Kč na ministerstvo dopravy.

Problematika dlužných odvodů ziskového salda rozdílů z přepočtu devizových aktiv a pasív bývalých OZO podle zákona FS č. 499/90 Sb., byla v případě a.s. Škodaexport řešena na jeho žádost v září 1993 dohodou s MF ČR, v níž je stanoveno, že konečné vypořádání dlužné částky 5 453,7 mil. Kč bude provedeno k 31.12.2003. Do té doby jsou pohledávky státu za uvedenou společností kryty 11 směnkami nepřevoditelnými na nového majitele bez předchozího souhlasu Škodaexportu. Počítá se ovšem s pravidelným ročním předkládáním analýzy finanční situace společnosti, na jejímž základě budou odpovídajícím způsobem upravovány hodnoty jejích závazků vůči státu, vystavovány nové směnky náhradou za původní, přičemž může být přistoupeno i k úhradě části závazků před termínem. Obdobně mají být v brzké době zajištěny nároky státu na dlužné odvody ziskových devalvačních rozdílů z roku 1990 i u dalších bývalých OZO.

4. Návratné finanční výpomoci a státní záruky za bankovní úvěry

Přehled o vývoji pohledávek z návratných finančních výpomocí za 1.- 3. čtvrtletí 1993 ukazuje následující tabulka:

Většina návratných finančních výpomocí státu má splatnost smluvně vázanou na závěr roku. Přesto byly do státního rozpočtu průběžně hrazeny splátky zvláště výpomocí menšího rozsahu. Vzhledem k neuspokojivé finanční situaci některých dlužníků muselo však ministerstvo financí přistoupit k povolení odkladu splátek a v několika případech vymáhat splácení celé půjčky přes příslušné finanční úřady.

Rozsahem splácení i čerpání zaujímá výjimečné postavení v tomto bloku státních finančních aktiv státní půjčka na financováni plynárenských VIA. Její čerpání je závislé na průběhu dokončení výstavby těchto akcí, na nichž se spolu s Českou republikou smluvně podílí i Slovenská republika. Splácení plynárenských VIA probíhá v závislosti na tržbách z realizace dodávek zemního plynu, které byly dosud pravidelné a stejná dynamika se předpokládá i do konce roku 1993.

Nově poskytnuté návratné finanční výpomoci z rezerv a úspor státního rozpočtu směřují v roce 1993 hlavně do oblasti rozvoje vědy a technologie. Pokračovala také humanitární pomoc přesídlencům z oblastí postižených jadernou havárií v Černobylu, která má z části formu půjček.

V souvislosti s ukončením těžby na Dole Heřmanice, a.s. OKD Ostrava a uzavřením důlního pole XI. překopu Dolu Tuchlovice, a.s. ČMD Kladno prominul ministr financí na základě usnesení vlády ČR č.185/93 splacení návratných finančních výpomocí ve výši 143,8 mil. Kč a 38,4 mil. Kč. Návratná finanční výpomoc poskytnutá podniku Papírny Větřní ve výši 50 mil. Kč byla převedena na účelovou dotaci.

Přehled o vývoj i vnitřních a zahraničních bankovních úvěrů krytých státními zárukami (vč. záruk solidárních) za 1.- 3. čtvrtletí 1993 ukazuje následující tabulka:

Poznámka: Zahraniční půjčky a závazky jsou přepočteny na Kč aktuálními kursy dle kursovního lístku ČNB

Nové státní záruky nebyly v roce 1993 zatím poskytovány z důvodu nedostatečného limitu, který byl upraven až v novele rozpočtových pravidel. Podle novelizovaného zákona č.189/93 Sb. je ministr financí oprávněn poskytovat státní záruky do výše, v níž souhrn splátek úvěrů a jiných obdobných finančních výpomocí, splatných v jednotlivých kalendářních. letech, nepřekročí 8 % předpokládaných příjmů státního rozpočtu republiky.

Splatné závazky z vnitřních a zahraničních úvěrů krytých státní zárukou byly za 1. - 3. čtvrtletí 1993 schopny uhradit z vlastních zdrojů pauze dva podniky, a to a. s. ČEZ Praha (439, 2 mil. Kč) a České aerolinie (474,2 mil. Kč). Vzhledem k tíživé finanční situaci většiny ostatních příjemců úvěrů se státní zárukou muselo MF ČR přistoupit k realizaci státních záruk v celkové výši 432 mil. Kč, z čehož 406 mil. Kč bylo uhrazeno ze státního rozpočtu a 26 mil. Kč (úroky z úvěru poskytnutého a.s. Mitas Praha) z účtu státních finančních aktiv. U podniku Mesit Uherské Hradiště se na základě usnesení vlády ČR č. 356/93 Investiční banka vzdala nerealizované části záruky ve výši 39,8 mil. Kč. Pohledávky státu z realizovaných záruk ve výši cca 1,5 mld Kč možno s ohledem na trvalé ekonomické problémy dlužníků označit v krátkodobé perspektivě za nedobytné.

Zvláštní kategorii tvoří tzv. solidární záruky, které Česká republika převzala za některé závazky Slovenska. Jedná se o závazky převzaté od ČSOB ve volně směnitelných měnách z titulu CDZ a zahraniční půjčku podniku Chemicelulóza Žilina. V případě půjček od ES a zemí G-24 je nutno, i přes slib odstoupení těchto zemí od požadavku na solidární záruky, vyčkat na jeho odsouhlasení Evropským parlamentem.