Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1. Celkové výsledky státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky byl schválen zákonem č. 10/1993 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném objemu příjmů i výdajů 342,2 mld Kč.

Hospodaření státního rozpočtu za tři čtvrtletí letošního roku lze hodnotit jako uspokojivé. Od poloviny února se rozpočet pohybuje v trvalém přebytku příjmů nad výdaji. Ke konci 3. čtvrtletí - tj. k 30.9. - byl vykázán přebytek 4,3 mld Kč, přičemž zúčtování clearingového salda mezi Českou republikou a Slovenskou republikou zhoršilo tento výsledek o 643 mil. Kč. Reálný přebytek (po vyloučení vlivu clearingu) by tedy činil cca 5 mld Kč.

Stav disponibilních prostředků na účtech rozpočtů obecních úřadů a obcí činil 20,1 mld Kč. Z toho činil čistý přebytek příjmů nad výdaji (bez použití prostředků z minulých let) 8,2 mld Kč. Z fondu rezerv a rozvoje bylo zapojeno 6,5 mld Kč a z ostatních účelových fondů (zejména z fondů životního prostředí) další 1,9 mld Kč. Zůstatek fondu rezerv a rozvoje byl k 30.9. 3,5 mld Kč.

Přebytek rozpočtu byl ovlivněn vedle vyššího výnosu daně z příjmů i tím, že k 30.9. t.r. byly poskytnuty ze státního rozpočtu dotace do místních rozpočtů v plné celoročně rozpočtované výši (17 mld Kč).

Na výsledku plnění státního rozpočtu se podílejí příjmy a výdaje v těchto proporcích:

^x/ V návaznosti na tendence v plnění státního rozpočtu v I. pololetí letošního roku schválila vláda v červnu t.r. usnesením č. 346/93 úpravu (zvýšení) výdajů státního rozpočtu na letošní rok o 9,198 mil. Kč, které budou hrazeny na vrub překročení příjmů.

Vývoj salda státního rozpočtu v jednotlivých měsících od začátku roku ukazuje následující znázornění:

Z vývoje rozpočtového hospodaření za dosavadních 9 měsíců vyplývají tyto základní skutečnosti:

- vývoj hospodaření státního rozpočtu je stabilizovaný a svým pozitivním výsledkem působil protiinflačně,

- nepotvrdily se pesimistické předpovědi o propadu v příjmech z titulu zavedení nové daňové soustavy. Česká republika jako jedna z mála zemí zvládá daňovou reformu bez deficitu rozpočtu,

- v průběhu roku na výsledek hospodaření státního rozpočtu působily i vlivy, s nimiž rozpočet nepočítal - např. clearing zúčtování plateb mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a řada požadavků na další výdaje ze státního rozpočtu,

- k zamezení daňových úniků jsou ministerstvem financí průběžně přijímána opatření - byly výrazně zintenzivněny kontroly placení daní, a to jak územními finančními orgány, tak celními orgány.

2. Vývoj příjmů státního rozpočtu

Přehled o vývoji a plnění jednotlivých příjmů státního rozpočtu je patrný z následujícího přehledu:

Podle předpokladů rozhodující část příjmů státního rozpočtu tvoří příjmy daňové, plynoucí do rozpočtu podle nových daňových zákonů. Tyto příjmy ke konci září představují 80,5 % celkových rozpočtových příjmů.

Přehled o měsíčním vývoji hlavních příjmů státního rozpočtu ukazuje následující tabulka:

Uvedená čísla ukazují na určité problémy z posledních dvou měsíců (srpen, září), kdy se projevilo částečné zaostáváni nejen u daní z příjmů, ale i u daně z přidané hodnoty, tedy položek, které dohromady představují více než polovinu celkových příjmů stanovených rozpočtem na letošní rok.

Podrobněji je vývoj jednotlivých druhů příjmů rozveden v následující části zprávy.

2.1. Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty (DPH) představuje rozhodující prvek nové daňové soustavy. Jejímu vývoji proto ministerstvo financí věnuje značnou pozornost. Do konce září bylo na této dani vybráno 57,9 mld Kč, což představuje 65,5 % ročního rozpočtu.

Nulový výnos DPH z ledna t.r. byl plně pokryt očekávaným doplatkem daně z obratu za minulý rok, realizovaným v rozhodující míře během ledna a začátkem února. Ke konci sledovaného období tento doplatek představuje 9,2 mld Kč a podle odhadu ministerstva financí cca 70 % této částky, tj. 6,4 mld Kč má charakter letošní daně z přidané hodnoty (2,8 mld Kč potom představuje spotřební daň) [Daň z obratu v minulém daňovém systému v sobě zahrnovala jak zdanění obratu, tak i de facto spotřební daň.].

Měsíční výnosy daně z přidané hodnoty (včetně 70 $ podílu daně z obratu z roku 1992) se až do konce července vyvíjely podle předpokladu. V měsících srpnu a září však došlo k výraznému poklesu. Nižší přírůstek příjmů DPH byl ovlivněn metodickými změnami vyplývajícími z novely zákona o dani z přidané hodnoty, která umožňuje zkráceni lhůty pro navracení nadměrného odpočtu a zrušení povinnosti odvádět zálohy na daň u velkých plátců. Pokles v měsíci září navíc signalizuje pravděpodobný pokles daňové discipliny a je způsoben i narůstajícími nedoplatky daně způsobenými zejména platební neschopnosti některých velkých plátců. Částečně se zde negativně projevilo i přeřazení některých výrobků se sazbou DPH 23 % do sazby 5 %.

Zvýšení tlaku finančních orgán a zintenzivnění jejich kontrol na tomto úseku by mělo vést v závěru roku ke zlepšení situace, což se projevilo již ve výnosu daně za měsíc říjen, kdy její inkaso činilo téměř 7 mld Kč.

2.2. Spotřební daně

Spotřební daně představují stabilní a rovnoměrný rozpočtový příjem. Jejich výnos (vč. části daně z obratu) činil 29,4 mld Kč, tj. 77,4 % ročního upraveného rozpočtu.

V plnění této daně se projevily některé změny vyplývající z novely zákona o spotřebních daních. Snížení sazeb daní u vína domácí produkce by mělo být z rozpočtového hlediska kompenzováno zvýšením sazeb u cigaret a dalších tabákových výrobků.

Značným problémem u spotřebních daní jsou daňové úniky způsobené zejména nelegálním dovozem cigaret a lihovin a používáním ropných produktů jako náhražky motorové nafty.

K zabránění těmto únikům u tabákových výrobků by měla přispět připravovaná novela zákona o spotřebních daních, která by měla vstoupit v platnost k 1.1.1994 a v níž by měla být řešena otázka povinného označování jak tuzemských, tak i dovážených cigaret tabákovými nálepkami.

V posledních letech se rozšířilo používání ropných produktů jako náhražky motorové nafty. Tím unikají státnímu rozpočtu příjmy spotřební daně z motorové nafty. Zákon o spotřebních daních od 1.8.t.r. jednoznačně stanovuje povinnost uživatelů těchto náhražek platit spotřební daň. Problémem je však jejich zjišťování.

V okolních zemích se tento problém řeší povinným značením ropných produktů s výjimkou motorové nafty a benzinu. Tím je snadno zjistitelné, zda se jako pohonná hmota používá palivo zdaněné nebo nezdaněné.

Stanovení povinnosti značit ropné produkty je v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu, které začalo připravovat návrh zákona o minerálních olejích, kde tato povinnost včetně sankcí Za její porušení bude stanovena. MPO bude úzce spolupracovat s ministerstvem financí, které v souvislosti se zákonem o minerálních olejích připraví potřebnou novelu zákona o spotřebních daních.

Dosavadní výsledky plnění spotřebních daní zakládají předpoklad mírného překročení rozpočtovaného objemu těchto daní ke konci roku.

2.3. Clo

Na clech bylo od počátku roku do konce září vybráno 11,0 mld Kč, což představuje již 81,7 % upraveného rozpočtu na rok 1993.

Příznivý vývoj této položky vyplývá především z vyšších objemů dovozů. Příjmy z cel byly vysoké zejména v 1. čtvrtletí, kdy byly inkasovány úhrady cla vyměřeného ještě v minulém roce, vč. doplatku dovozní přirážky.

2.4. Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmů právnických osob (DPPO) je po dani z přidané hodnoty druhým největším daňovým příjmem a představuje čtvrtinu celkových příjmů uvažovaných státním rozpočtem na letošní rok. Její plněni za období devíti měsíců se však jeví jako nejproblematičtější.

Z celoročně rozpočtované částky ve výši 85, 9 mld Kč bylo do konce září odvedeno 50,2 mld Kč, což je pouze 58,5 % ročního rozpočtu. Výpadek tohoto druhu příjmů činí cca 14 mld Kč.

Vývoj DPPO a její výnos v jednotlivých měsících je částečně ovlivněn kalendářem placení této daně, zejména tím, že zálohy na daně vztahující se k běžnému měsíci inkasuje rozpočet převážně až v prvních dnech měsíce následujícího.

Pro účely analýz měsíčních výnosů je proto třeba eliminovat vliv několikadenního zpoždění na konci měsíce. V prvních zhruba 5 následujících dnech je inkasováno na dani v průměru cca 3 - 4 mld Kč. O tuto částku je faktický výnos DPPO, vztahující se k příslušnému měsíci, vyšší než její pokladní plnění. S přihlédnutím k tomuto posunu by ke konci 3.čtvrtletí bylo na dani vybráno cca 54 mld Kč, tj. cca 63 % rozpočtu.

Pokud by v průběhu dalších měsíců roku bylo dosaženo stejných výnosů, lze předběžně odhadovat, že výpadek daně bude celoročně činit minimálně 15 mld Kč.

Problémy v inkasu daně z příjmů právnických osob jsou předmětem trvalé pozornosti ministerstva financí. Získané poznatky svědčí o tom, že svůj vliv při nepříznivém plnění DPPO sehrává platební neschopnost velkých podniků, obecná platební nekázeň při dodržení zálohové povinnosti některých subjektů, ale i přístup územních finančních orgánů při stanovování režimu placení záloh plátcům daně (povolování nižších záloh).

2.5. Pojistné sociálního zabezpečení

Pojistné sociálního zabezpečení činí téměř 30 % celkových rozpočtových příjmů v letošním roce. Objem částek inkasovaných ke konci září dosáhl 75,4 mld Kčs, což je 75,2 % objemu ročního upraveného rozpočtu.

Po počátečních měsících roku, kdy hodnoty vybraného pojistného byly relativné nízké, došlo v dalších obdobích ke zvýšení výnosu, zejména v návaznosti na mzdový vývoj:

Prognóza do konce roku ukazuje, že výnosy pojistného přesáhnou částku uvažovanou v upraveném rozpočtu.

2.6. Ostatní daňové a nedaňové příjmy

Výnosy ostatních daňových a nedaňových příjmů roku 1993 činily na konci 3. čtvrtletí 23,2 mld Kč, t.j. již přes 90 % roční rozpočtované částky. Jedná se zejména o odvod silniční daně a daní majetkových, v nedaňových příjmech pak vedle příjmů rozpočtových a příspěvkových organizací a pokut a penále placených do státního rozpočtu mají větší význam především kreditní úroky a splátky vládních úvěrů.

Příjmům státního rozpočtu z kreditního úročení prostředků státu věnuje ministerstvo financí zvláštní pozornost. Základ těchto příjmů tvoří úrokově výnosy z přebytků běžného hospodaření státního rozpočtu a úrokové výnosy z prostředků státních finančních aktiv u České národní banky. Ve státním rozpočtu na rok 1993 jsou tyto příjmy stanoveny celkovou částkou 3,4 mld Kč. Úroky zúčtované za tři čtvrtletí dosahují 3,1 mld Kč, tj. 90 % uvažované výše. Z této částky bylo do příjmů státního rozpočtu do 30.9. převedeno 2,1 mld Kč (tj. 61 % rozpočtu).

Na příznivém plnění příjmů z kreditního úročení se rozhodující měrou (více než 1 mld Kč) podílí převedení některých účtů státních finančních aktiv od 1. března 1993 na vklady termínované, u nichž se v současné době úroková sazba pohybuje od 7,5 % do 14 % p.a. Na druhé straně snížení diskontní sazby o 1,5 % p.a., provedené v červnu, znamenalo ve 3. čtvrtletí snížení úrokových výnosů z prostředků státu v úhrnu cca 180 mil. Kč.

Objemově významné jsou i příjmy z vládních úvěrů, předpokládané rozpočtem na letošní rok ve výši $,2 mld Kč (z toho 3,3 mld Kč představují příjmy z plynárenských VIA). Celkem uvedené příjmy dosáhly ke konci září částky 5,1 mld Kč, tj. 63 rozpočtu. Nesplnění alikvótní části za tři čtvrtletí avizuje i očekávaný propad v celoročním plnění.

3. Plnění výdajů státního rozpočtu

Z celkových výdajů rozpočtovaných na letošní rok bylo za 9 měsíců vyčerpáno 254,3 mld Kč, což představuje 74,3 % schváleného rozpočtu, resp. 72,4 % jeho zvýšených objemů. Tato úroveň čerpání odpovídá předpokladům, z nichž se vycházelo při sestavování rozpočtu na rok 1993 i při jeho úpravě v červnu t.r. V dosavadním vývoji se odráží především pozornost, která byla výdajové stránce státního rozpočtu po celá tři čtvrtletí věnována, vč. uplatnění rozpočtové regulace v I. pololetí.

Následující přehled vývoje jednotlivých druhů výdajů ukazuje na některé odchylky od časového průběhu, vyvolané mj. i sezónními vlivy:

Z uvedených údajů je především patrné, že neinvestiční výdaje státního rozpočtu jsou plněny v podstatě na úrovni tří čtvrtin roku. Kapitálové výdaje vykazují čerpání nižší, což je odrazem obvyklého sezónního vývoje v této oblasti. Ve srovnání s I. pololetím bylo ve 3. čtvrtletí čerpání kapitálových výdajů rychlejší.

Dotace do rozpočtů okresních úřadů a obcí již byly poskytnuty v rozsahu stanoveném rozpočtem na celý rok. V předstihu tak bylo těmto orgánům poskytnuto 3,9 mld Kč, které nahrazuji výpadek vlastních příjmů, způsobený opožděným rozúčtováním daně z příjmů ze závislé práce ze strany územních finančních orgánů.

Čerpání dalších druhů výdajů bylo následující:

1. Z objemového i věcného hlediska jsou významnou položkou rozpočtu transfery obyvatelstvu, zahrnující oblast dávek sociálního zabezpečení, výplatu státního vyrovnávacího příspěvku a výdaje na politiku zaměstnanosti. Tyto výdaje v souhrnu představují více než 1/3 rozpočtu na letošní rok. Plnění po devíti měsících v zásadě odpovídá předpokladům, vyčerpáno bylo téměř 73 % ročního rozpočtu. Úspora spočívá zejména v prostředcích na politiku zaměstnanosti. Úspory výdajů v této položce budou použity na krytí valorizace důchod a na zvýšení přídavků na děti.

Na vlastních dávkách sociálního zabezpečení, uvažovaných rozpočtem ve výši 100,8 mld Kč, bylo do konce září vyplaceno 74,4 % této částky. Vliv zákonných opatření v sociální oblasti (zvýšení důchodů a zvýšení přídavků na děti), přijatých s účinností k 1.11.1993, je odhadnut na 2,2 mld Kč. Předpokládá se, že zhruba v této výši bude rozpočtem stanovený objem výdajů v této oblasti překročen.

2. Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva a státu podléhaly zejména v I. pololetí regulaci stanovené ministerstvem financí jednotlivým kapitolám. Poněkud vyšší čerpání výdajů v této skupině (76,3 % upraveného rozpočtu), přesahující alikvotu 9 měsíců, bylo ovlivněno především tzv. "ostatními" výdaji, čerpanými ke konci září již na 87,2 %. V této položce jsou vedle výdajů ostatních rozpočtových kapitol (cca 12 mld Kč) zahrnuty zejména výdaje kapitoly Všeobecná pokladní správa, kde čerpání některých položek bylo rychlejší (dotace na KBV, na vodohospodářské a ekologické investice aj.).

Výdaje rozpočtu ovlivňuje i nerozpočtovaný vliv clearingového zúčtování plateb mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, vycházející z platební dohody mezi oběma státy. Saldo tohoto vzájemného zúčtování ovlivňuje výsledek státního rozpočtu od května t.r. a po počátečním příznivém dopadu došlo zhruba v polovině srpna k obratu. Současná věřitelská pozice a aktivní saldo ČR z tohoto zúčtování znamenají tlak na výdaje státního rozpočtu, který se postupně zvyšuje. Tyto výdaje, které nebyly v rozpočtu na rok 1993 uvažovány, představovaly k 30. září 643 mil. Kč a dále rostou (k 15.11. činí 2,4 mld Kč). Součástí dopadu na státní rozpočet jsou i úroky a kursové rozdíly, vyplývající z clearingového platebního styku, jejichž výše k 30.9. činila celkem 104 mil. Kč. V souladu s protokolem k platební dohodě se Slovenskou republikou došlo ve sledovaném období třikrát (květen, srpen, září) k vyrovnání sald vzájemným vypořádáním mezi tzv. starým a novým blokem.

Neinvestiční výdaje rozpočtových organizací v rámci veřejné spotřeby (např. školství, zdravotnictví) jsou zatím čerpány v podstatě rovnoměrně. Ve výdajích na obranu a bezpečnost bylo do konce září vyčerpáno 71,6 % předpokládaných částek.

3. Z dotací podnikám, jejichž výše byla upravena na 28,9 mld Kč, bylo zatím čerpáno 14,1 mld Kč, což představuje 48,7 % stanoveného objemu. Nízké čerpání je ovlivněno zejména dotacemi do agrokomplexu. Průběh těchto výdajů má však sezónní povahu a předpokládá se proto výraznější čerpání až ve čtvrtém čtvrtletí. Naopak poskytnuté dotace na teplo již překročily původně stanovenou výši. I ve vztahu k opatření vlády z června t.r., jímž bylo povoleno zvýšené čerpání těchto dotací z původně stanovených 4 mld Kč na celkovou částku 5,2 mld Kč, činí čerpáni ke konci září již 94 %.

4. K dalším rozpočtově významným výdajům patří výdaje na dluhovou službu a na vládní úvěry.

Převážnou část výdaj na dluhovou službu tvoří výdaje týkající se dluhů převzatých od bývalé ČSFR, a proto ve srovnání s minulými lety došlo k výraznému zvýšení potřeby prostředků na jejich finanční zabezpečení. Ve schváleném rozpočtu na rok 1993 je na dluhovou službu určeno 13,5 mld Kč. Vzhledem k tomu, že v době sestavení státního rozpočtu ještě nebyly plně uzavřeny problémy s dělením pohledávek a závazků bývalé federace, byl v červnu usnesením vlády ČR č. 346/1993 zvýšen objem prostředků určených ve státním rozpočtu na zabezpečení dluhové služby o 2,1 mld Kč, a to na splátky závazků vůči Investiční bance za úvěr na KTUK Dolinská (1,3 mld Kč) a na splátky úroků ze závazků vůči ČSOB z převzetí zahraničních pohledávek a závazků (0,8 mld Kč). Z rozpočtovaných výdajů na dluhovou službu bylo ke konci září čerpáno 9,8 mld Kč, tj. 73 % původního, resp. 63 % upraveného rozpočtu.

Skladba výdajů na dluhovou službu je následující:

^x/ Úprava podle usnesení vlády ČR č. 346/1993.

Je možno konstatovat, že:

- čerpání prostředků na úhradu úrok$ z přímých závazků vůči ČNB je přiměřené. Jedná se o úroky ze závazků z převzetí vládních úvěrů, z devalvací a revalvací u bank a ze schodků státního rozpočtu ČR za rok 1991 a 1992 a převzaté části schodku státního rozpočtu federace za rok 1992. V současné době činí úroková sazba u příslušných účtů těchto závazků 10 % a 12,5 % p.a. Snížení diskontní sazby o 1,5 % p.a., k němuž došlo v červnu t.r., znamenalo pro státní rozpočet jen ve 3. čtvrtletí úsporu na úrocích cca 180 mil. Kč;

- nižší čerpání prostředků na splátky státních pokladničních poukázek (úroky a poplatky za služby) je důsledkem toho, že od poloviny února vykazuje běžné hospodaření státního rozpočtu přebytek, takže nebylo nutno v původním rozsahu emitovat SPP na schodek státního rozpočtu. Od konce února jsou emise SPP určeny na krytí schodků státních rozpočtů ČR a federace z minulých let a od poloviny roku též závazků vůči ČSOB;

- čerpání rozpočtových prostředků na splátky státních dluhopisů na rehabilitace je za tři čtvrtletí relativně nízké, protože se převážná část splátek uskuteční až ve 4. čtvrtletí, kdy se navíc ještě projeví rozhodnutí vlády a Parlamentu ČR o zkrácení splatnosti těchto dluhopisů do konce roku 1995, takže v roce 1993 budou splaceny tři kupony;

- výdaje spojené se zahraničními půjčkami (úroky a jiné náklady) jsou za uplynulá tři čtvrtletí nižší oproti předpokladům ve schváleném státním rozpočtu. Důvodem jsou poměrně nízké úrokové sazby, které se od počátku roku postupně ještě snižovaly (např. u půjčky od Evropských společenství činila průměrná úroková sazba v 1. čtvrtletí 11,29 % p. a. a ve 3. čtvrtletí 8,14 % p.a.).

Z Fondu národního majetku mají být mimoto uhrazeny výdaje na zahraniční závazky převzaté od ČSOB z titulu CDZ ve výši 6,5 mld Kč. Z této částky bylo do konce září uhrazeno 3,8 mld Kč.

Dosavadní čerpáni rozpočtových výdajů na vládní úvěry, předpokládaných státním rozpočtem ve výši 7,3 mld Kč, je zatím velmi nízké:

Nízké plnění plynárenských VIA je způsobeno nerozhodnutým nástupnictvím k mezivládní dohodě po zániku SSSR. Čerpání ostatních vládních úvěrů (bez plynárenských VIA) se týká pouze civilních vládních úvěrů, kde je roční limit již téměř vyčerpán. Nejvyšší čerpání (395,8 mil. Kč) je u Alžíru, kde již došlo k překročení limitu; u tohoto vývozu bylo výjimečně povoleno 100 %ní financování vládních úvěrů ze státního rozpočtu.

Dosavadní nízké čerpání výdajů na vládní úvěry ukazuje na možnost dosažení celoroční úspory stanoveného limitu ve výši cca 2,2 mld Kč.

I když výše celkových výdajů státního rozpočtu ke konci 3. čtvrtletí ještě nedosáhla 75 rozpočtované částky, bude nezbytné zejména v závěru roku setrvat v pozornosti a sledování jejich vývoje. Zejména je třeba mít na zřeteli, že již v průběhu třetího čtvrtletí se zrychlilo čerpání kapitálových výdajů a i když jde o jev v tomto časovém úseku roku obvyklý, je nutno počítat s tím, že hlavní objem čerpáni se uskuteční až koncem roku.