RAKOUSKO
Státní služba
ve veřejnoprávním služebním poměru
patří k typu "career": po čtyřleté
zatímní službě (k výcviku a osvědčení
se) je úředník jmenován definitivně,
a to doživotně (zůstává ve služebním
poměru i po penzionování). Úředník
podléhá zvýšené odpovědnosti
trestní, civilní a disciplinární;
z jeho postavení vyplívají zvláštní
povinnosti jako je vázanost pokyny udělenými
k tomu příslušnými představenými,
doživotní mlčenlivost o úředních
věcech nebo zvláštní
věrnostní povinnost založená slibem
a zaměřená k dodržování
právního řádu.
Nadále se rozlišují
veřejní zaměstnanci mimosmluvní
(úředníci) a smluvní.
Postavení spolkových úředníků
upravuje zákon o úřednickém služebním
právu (Beamten-Dienstrechtsgesetz - BDG 1979), postavení
zemských úředníků zákonodárství
každé z devíti zemí, v podstatných
věcech shodně s BDG. Pro smluvní veřejné
zaměstnance platí zvláštní zákon
(Vertragsbedienstetengesetz) z r. 1948 a zvláštní
služební řády, jejichž ustanovení
upravují zpravidla kogentně
převážný obsah tohoto tzv. služebního
poměru regulovaného. kdežto obecné pracovní
právo se na ně vztahuje jen subsidiárně
a smluvní ujednání jsou spíše
výjimečná. Základní normou
je BDG; má obecnou část (§ 1 - 135);
zvláštní část
(§ 136 - 240) tykající se jednotlivých
druhů státní služby ve všeobecné
správě, ozbrojených silách, státním
návladnictví (prokuratuře), školství,
poštovní a telegrafní správě;
závěrečnou Část (§ 241
- 248). Procesní ochranu úřednických
práv zaručuje zvláštní
zákon z r. 1958, o řízení ve věcech
služebního práva, a to včetně
soudní ochrany přezkoumáváním
správních rozhodnutí.
Jmenování úředníků
se provádí
rozhodnutím o propůjčení plánovaného
služebního místa; u spolkových úředníků
se vyžaduje souhlas spolkového kancléře,
zemské úředníky jmenují zemské
vlády. Služební postup je víceméně
automatický, přičemž mají význam
zejména služební stáří,
dosažená kvalifikace a konkrétní situace
ve správním aparátu; u řídících
míst se mohou uplatnit i hlediska politická.
Výkonnost úředníka ověřují
zvláštní komise na základě hodnocení
představeného. Propuštění ze
služby je přípustné jen pro dlouhodobě
a opakovaně (tři roky) nedostatečné
pracovní výsledky nebo pro hrubé porušení
služebních povinností. V praxi však k
němu téměř
nedochází.
Platy a penze jsou upraveny
mimo BDG samostatnými zákony, při jejichž
přijímání se uplatňuje kolektivní
vyjednávání dohodou vlády s odbory
i mimoodborovými zastupitelstvy úředníků
o návrhu zákona, který teprve potom spolková
čí zemská vláda předkládá
příslušnému zákonodárnému
sboru (Národní radě, zemskému sněmu).
Disciplinární právo (týká
se i úředníků ve výslužbě)
počítá s řízením před
disciplinárními komisemi při ústředních
úřadech s odvoláním k vrchní
komisi při Úřadu spolkového kancléře.
V řízení je stát zastoupen disciplinárním
žalobcem (Disziplinaranwalt), obviněný úředník
obhájcem (Verteidiger).
SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ
Od reformy z 80. let minulého
století se aplikuje "merit system". Nahradil
předchozí systém (zvaný "spoils"
- kořist), v němž místa ve veřejné
správě obsazovala politická strana, která
vyhrála volby. Systém "spoils" byl kritizován
za přílišnou politizaci státní
služby, ovládané patronátním
principem.
Systém merit v USA byl
vytvořen a převážně dosud spočívá
na těchto zásadách:
1. výběr veřejných
zaměstnanců spočívá na otevřeném,
každému dostupném přístupu ke
vstupním zkouškám;
2. snaha depolitizovat veřejnou
službu - založení autority a legitimity veřejných
úředníků na profesionálních
předpokladech; jde o službu celé veřejnosti;
3. právní ochrana
zaměstnání.
Nejvyšší vedoucí
funkce ve federální správě tvoří
skupina "Senior Executive Service", v níž
se kombinují politické a profesionální
prvky. Patří sem: úředníci
jmenovaní politiky (nikoli z kariérních úředníků),
kteří nesmějí tvořit více
než 10% personálu; úředníci na
omezenou dobu (1 - 3 roky, možno i opětovně)
- rovněž politická jmenování;
úředníci na omezenou dobu pro naléhavé
úkoly; většinu tvoří kariérní
úředníci, jimž jsou vyhrazena některá
místa.
Ve státní službě
se kombinuje přístup manažerský, politický
a právní. Manažerský přístup
prosazuje efektivitu a úspornost. Dnes se staví
za široké využití systému "career"
(služebního postupu), který podporuje kvalifikaci
a ochranu před politickou zvůlí.
Základem je klasifikace
pracovních míst, zahrnující popis
y prací, jejich zařazení do katalogu pracovních
míst a platové ohodnocení.
Povinnosti a odpovědnost
jsou velmi detailně popsány: povaha a druh práce,
kým je kontrolován, čím se řídí
(rutinní nebo samostatná práce), práce
s lidmi, povaha a rozsah rozhodování, kontrolní
působnost, kvalifikační požadavky. Uplatňují
se četné další klasifikace pracovních
funkcí - výkonný, administrativní,
odborný, technicky zaměstnanec; z jiného
hlediska - zaměstnanec kancelářský,
operační,
technický, obchodní atd. Popis i jednoduchého
místa je tří a vícestránkový.
Čím více odpovědnosti, tím
vyšší zařazení. V jednotlivých
kategoriích se rozlišuje 15 i více stupňů,
do nichž se zařazuje cca 2 800 000 zaměstnanců.
Existuje Generální registr
míst ve federální správě a
některé další registry (např.
pro zahraniční službu).
Kritizuje se rigidnost popisů
a "nehumánnost" systému nebere dostatečný
zřetel na zvláštní schopnosti a přínos
lidí. Vláda se snaží získat schopné
zaměstnance, například upouští
od méně významných požadavků,
jako věková omezení nebo formální
vzdělání, pokud nejsou bezprostředně
nezbytné pro dané místo.
Snaha diferencovat odměňování
naráží - stejně jako jinde ve světě
- na obtíže s kvantifikací a měřením
kvality administrativní práce. Redukce státního
aparátu je doprovázen a opatřeními
na ochranu některých skupin (veteránů,
starších zaměstnanců), předčasným
penzionováním, rozdělováním
pracovní náplně do více částečných
úvazků apod.
Pravidla politické neutrality (dva zákony
z r. 1939 a 1940) stanoví zákaz aktivní účasti
v politických funkcích a kampaních. Kritizuje
se nepřesné vymezení těchto pojmů,
které vede někdy k přílišnému
omezení svobody slova.
Politický přístup
ke státní službě vyžaduje, aby
cíle sledované veřejností a volenými
reprezentanty byly pozitivně přijímány
veřejnou službou tak, aby nebylo ohroženo plnění
oficiálního politického programu. To zdůvodňuje
politické nominace. Přílišné
politizaci se čelí pravidlem, že 70% ze skupiny
nejvyšších úředníků
musí mí t ne
jméně pět let praxe ve státní
správě. Výhody pro válečné
veterány a zastoupení menšin jsou též
příkladem ústupku politickému hledisku.
Organizují se přípravné kurzy pro
vstupní zkoušky do státní služby,
aby se vyrovnala nevýhoda těch, kdo mají
horší přístup
ke kvalitnímu vzdělání.
Právní přístup.
Od doktríny "výsadního postavení
" (zaměstnanci se dostává od vlády
výsady být ve státní službě
a ten dobrovolně přistupuje na adekvátní
omezení) se přešlo k pojetí, podle něhož
státní zaměstnanec má stejná
ústavní práva jako ostatní občané.
Pokud je vláda omezí (například požadavek
politické neutrality), musí prokázat, že
je to nutné pro dané pracovní místo
nebo zachování základních hodnot a
principů systému. Takto to chápe soudní
praxe (rozhodování soudů ve věcech
personální politiky a praxe ve státní
službě se datuje od 50. let). Dnes mají zaměstnanci
ústavní (nikoli pouze statutární nebo
administrativní) právo na podání žalob,
jsou-li omezeni ve svobodě sdružování,
jde-li o poškození jejich pověsti, jestliže
propuštění
ze služby je spojeno s drastickým omezením
další možnosti zaměstnání
(vysoký věk, úzká specializace), je
dotčen jejich hmotný zájem, ohroženo
smluvně garantované úřední
postavení (tenure) aj. Řízení probíhá
před nezávislou komisí a je blízké
řízení
soudnímu. Soudy rozhodují ve prospěch svobody
projevu zaměstnance - včetně veřejné
kritiky úřadu (korupce, nepořádku
ve státní správě apod., s výjimkou
vědomě nepravdivého osočování).
Primární je loajalita vůči veřejnosti
(před věrností vládě). Preferuje
se individuální přístup, např.
nelze předepsat nástup mateřské dovolené
obecně, nýbrž určuje se podle zdravotního
stavu zaměstnankyně.
Pokud úřední
činitel měl vědět, že svým
aktem poruší ústavní práva, je
odpovědný hmotně (příp. trestně).
Nejde jen o kompenzaci škody v individuálních
případech, ale o princip (citováno z rozhodnutí
Nejvyššího soudu), který vede úředníky
k striktnímu dodržování ústavních
práv.
Počet soudních sporů
narůstá. Nejvyšší federální
soud razí názor, že běžné
personální záležitosti by měly
být řešeny mimosoudně, uvnitř
státní správy.
Kolektivní vyjednávání
nebylo do 60. let uznáváno. Není federální
zákon, zákony a praxe států jsou rozdílné.
Převažuje tendence utvářet personální
politiku kolektivním vyjednáváním.
Podle tabulek z r. 1980 od 30 do 70 % zaměstnanců
v jednotlivých skupinách je odborově organizováno.
Zaměstnanci se sdružují podle profesí
(učitelé, požárníci) nebo druhu
práce - tvoří se "vyjednávací
jednotky". většina jednotky pak zvolí
odbory, které pověří vyjednáváním
(tzv. výhradní pověření). Týká
se platů, pracovní doby, služebního
postupu, výchovy, kázně aj.
Kolektivní vyjednávání
je v některých případech povinné,
v jiných přípustné, v některých
zakázána. V případě neshody
se nejvíc uplatňuje arbitráž, řízení
quasi-judiciálního typu. Některé státy
připouštějí v tomto případě
stávku na podporu zaměstnaneckého stanoviska.
Kolektivní vyjednávání se nepřipouští
ohledně řízení zaměstnanců,
rozpočtu administrativní jednotky, náboru
a výběru zaměstnanců aj. (u většiny
federálních
zaměstnanců i ve věci platů a pracovní
doby). Právo na stávku má rovně různá
omezení.
VELKÁ BRITÁNIE
Odlišuje se tzv. Civil Service
(veřejní úředníci) a ostatní
zaměstnanci (veřejné zdravotnictví
v ústřední sféře a smluvní
zaměstnanci v místní správě).
Neexistuje specifická právní
úprava. Státní zaměstnanci jsou "služebníci
královské koruny". V rozsahu akceptovaném
"korunou", jsou podrobeni pracovnímu zákonodárství
(např. zákon o rovnosti pohlaví).
Obecné regule a podmínky
služby, např. i disciplinární řízení,
jsou předmětem kolektivních smluv uzavíraných
odbory.
Výchova je v kompetenci
ministerstev. Povýšení do některých
tříd se váže na absolvování
několikatýdenních kurzů. Na systému
a realizaci kurzů pro vyšší místa
se podílí Civil Service College (při úřadu
vlády).
Státní občanství
není podmínkou pro přijetí do veřejných
služeb. Není stanoveno věkové omezení.
Občas se organizují konkursy pro starší
uchazeče, aby se jim i státu zhodnotily zkušenosti
nabyté v soukromém sektoru. Na přijímací
řízení dohlíží Civil Sercie
Commission. Hodnotí se znalosti. "důvěrné
reference" o osobě a schopnostech uchazeče,
průběh pohovoru.
Platový postup je automatický.
Je možný příplatek za mimořádné
výsledky (schvaluje státní tajemník).
Služební postup je založen na služebním
stáří a atestaci, která spočívá
v ročním hodnocení a pohovoru. U vyšších
úředníků rozhoduje státní
tajemník po schválení ministrem. Nejvyšší
úředníky vybírá premiér
ze seznamu vhodných kandidátů. Služební
postup je možný na volné místo v příslušné
třídě; není vázán na
druh práce, na pracovní specializaci. Je častý
například přechod z jednoho ministerstva
do druhého.
Z hlediska možné účasti
v politice jsou zaměstnanci rozděleni do tři
skupin; manuální pracovníci nejsou omezeni;
příslušníci střední zaměstnanecké
skupiny mohou získat souhlas k politické aktivitě,
nesmí však kandidovat do parlamentu nebo do evropského
parlamentu; od stupně 7 výše a ti, kdo pracují
v okolí ministra nebo mají významnější
styk s veřejností, se mohou se zvláštním
svolením účastnit
politického dění místního významu.
Ministři mohou jmenovat poradce nejdéle na funkční
období premiéra. Jmenují vysoké úředníky,
ale podklady o kandidátech neobsahují informace
o jejich politickém zařazení.
Právo na odborové
sdružování nemají nejvyšší
vládní úředníci. Právo
na stávku není ve Velké Británii výslovné
upraveno. Zákonem je zakázáno např.
policii. V místní správě se stanoví
inkompatibilita úřední funkce s volenými
funkcemi v daném místě
Úředníci
jsou vázáni zejména zákonem o služebním
tajemství a právními akty upravujícími
přijímání darů a souhlas k
placeným činnostem, které v zásadě
nejsou dovoleny.
Podle zákona o prevenci
korupce platí ohlašovací povinnost ohledně
nabídky úplatku, zákaz přijímat
dary a výhody v souvislosti s funkcí (vztahuje se
i na členy rodiny).
Pravidla o zaměstnávání
v soukromém sektoru mají vyloučit, aby mohlo
vzniknout (byť i nepodložené) podezření,
že rozhodováni a jednání úředníků
může byt ovlivněno nadějí na
pozdější zaměstnání u
soukromé firmy apod. Nemá však docházet
ke zbytečným omezením. Premiér proto
jmenuje poradní výbor z osob zkušených
ve vztazích veřejného - soukromého
sektoru, kteří rozhoduji nebo připravují
rozhodnutí premiéra v těchto věcech.
Platí zákaz soukromého
zaměstnání, které by mohlo ohrozit
řádný výkon služby. Lukrativní
zaměstnání vyžaduje povolení
od vedoucího (zpravidla osobního oddělení).
Obvykle se povolí vedoucí místo u rodinné
společnosti. ustavené za účelem zhodnocení
úředníkových aktiv. Ze zákazu
(i z ohlašovací povinnosti) je
vyňato vlastnictví podílů společnosti,
pokud podíl neumožňuje kontrolu společnost
i nebo nejde o rozpor s principy zakotvenými v regulích.
Vyžaduje se vládní
souhlas k placenému zaměstnání do
dvou let od ukončení služebního poměru.
Vyřizování těchto žádostí
je upraveno velmi podrobnými směrnicemi.
Z obecných zásad
služby se uvádí dále: povinnost za všech
okolností prokazovat věrnost státu, zákaz
podřídit povinnosti osobním zájmům,
zákaz zneužití postavení k prosazování
osobních zájmů, zákaz hazardních
her a spekulací, zákaz soukromých finančních
transakcí, může-li vzniknout pochybnost o využití
informací dostupných z titulu funkce, povinnost
dostát profesionálním požadavkům
a zdržet se činnosti, která by mohla úředníka
diskreditovat.
V disciplinárních věcech
rozhodují komise; připouští se odvolání.
Jak uvedeno výše, podrobnosti jsou upraveny v dohodě
s odbory.
Platy jsou stanoveny pro jednotlivé
stupně rozpětím. Poskytují se další
výhody, např. slevy v městské dopravě.
Premiér je i ministrem státní služby,
tuto jeho působnost však většinou vykonává
státní tajemník. V úřední
rovině odpovídá za státní službu
úřad vlády a ministr financí (Státní
pokladna).
Odvolací řízení
probíhá v resortech. Soudní spory nejsou
časté (vyskytují se například
v platových věcech).
| Příloha II |
| Příloha II | ||
K zásadě č.
3
Obory státní služby
při plnění úkolů státní
správy nebo plnění státních
záležitostí - odborné úseky -
vyhláška Úřadu pro legislativu a veřejnou
správu.
V ministerstvech se odbornými
úseky oborů státní služby rozumí
výkon státní právy například
ve věcech
Ministerstvo hospodářství
- malých a středních
podniků,
- živností,
- podpory exportu,
- cestovního ruchu,
- profesní přípravy
učňů na povolání,
- tvorby jednotné surovinové politiky,
- využívání
nerostného bohatství a geologického průzkumu,
- regionální politiky,
- politiky bydlení,
- rozvoje domovního a bytového
fondu a nájmu bytů a nebytových prostorů,
- územního plánování
a stavebního řádu,
- investiční politiky,
- rozvoje techniky a technologií,
- státního informačního
systému,
- technické normalizace,
- metrologie,
- státního zkušebnictví,
- pošt a telekomunikace,
- hospodářské
mobilizace a hospodářských opatření
potřebných pro zabezpečení obrany,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo financí
- státního rozpočtu
republiky,
- státního závěrečného
účtu republiky,
- státního pokladu
České republiky,
- finančního
trhu,
- investičních společností
a investičních fondů,
- daní,
- poplatků a cel;
- finančního hospodaření,
- finanční kontroly,
- účetnictví,
- devizových,
- hospodaření s
národním majetkem,
- pojišťovnictví,
- cen,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo pro správ národního majetku
a jeho privatizaci
- správy, odstátnění
a následné privatizace národního majetku,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo zahraničních
věcí
- zahraniční politiky,
- vztahů České
republiky k ostatním státům, mezinárodním
organizacím a integračním seskupením,
- koordinace aktivit vyplývajících z dvoustranné
a mnohostranné spolupráce,
- koordinace činnosti ministerstev
a jiných ústředních orgánů
státní správy v oblasti zahraničních
vztahů na jim svěřených úsecích
státní správy,
- ochrany práv a zájmů
České republiky a jejich občanů v
zahraničí,
- řízení
zastupitelských úřadů v zahraničí
- zabezpečování
styků s orgány cizích států
v České republice a v zahraničí,
- správy majetku České
republiky v zahraničí,
- přípravy, sjednávání
a vnitrostátní projednávání
mezinárodních smluv a dohod,
- dodržování
a provádění mezinárodních smluv
a dohod,
- udělování
souhlasu v případech dovozu a vývozu vojenského
materiálu,
- zajišťování
přípravy pro výkon zahraničních
služeb,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy
- předškolních
zařízení,
- školských zařízení,
- základních škol,
- středních škol
a vysokých škol,
- vědní politiky
a vývoje technologií,
- státní péče
o děti, mládež, tělesnou výchovu,
sport, turistiku,
- sportovní reprezentace státu,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo kultury
- umění, kulturně
výchovné činnosti, kulturních památek,
- církvi a náboženských
společností,
- tisku,
- provádění
autorského zákona,
- výroby a obchodu v oblasti kultury,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo práce a
sociálních věcí
- pracovněprávních
vztahů,
- zaměstnanosti,
- rekvalifikace,
- kolektivního vyjednávání,
- civilní služby,
- mezd a jiných odměn
za práci,
- důchodového zabezpečení,
- nemocenského pojištění,
- nemocenského zabezpečení,
- sociální péče,
- péče o pracovní
podmínky žen a mladistvých,
- právní ochrany
mateřství,
- péče o rodinu
a děti,
- péče o občany,
kteří potřebují zvláštní
pomoc,
- dalších otázek mzdové a sociální
politiky,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo zdravotnictví
- zdravotní péče,
- ochrany veřejného
zdraví,
- zdravotnické vědeckovýzkumné
činnosti,
- zdravotnického školství,
- vyhledávání,
ochrany a využívání přírodních
léčivých zdroji, přírodních
léčebných lázní a zdrojů
přírodních minerálních vod,
- léčiv a prostředků
zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení
lidí,
- zdravotního pojištění
a zdravotnického informačního systému,
- legislativy ve výše uvedených oborech,
Ministerstvo spravedlnosti
- soudnictví,
- vězeňství,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo vnitra
- veřejného pořádku,
- jména a příjmení,
matrik, státního občanství, občanských
průkazů, hlášení pobytu, evidence
obyvatel,
- sdružovacího a shromažďovacího
práva a povolování organizací s mezinárodním
prvkem,
- veřejných sbírek,
- archivnictví,
- zbraní a střeliva,
- požární ochrany,
- cestovních dokladů,
povolování pobytů cizinců a postavení
uprchlíků,
- územního členění
státu,
- státních hranic,
- státních symbolů,
- státního hospodářského
a služebního tajemství,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo průmyslu
a obchodu
- státní průmyslové
politiky,
- obchodní politiky,
- zahraničně ekonomické
politiky,
- energetiky,
- teplárenství,
- plynárenství,
- těžby, úpravy
a zušlechťování ropy a zemního
plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud
a nerud,
- hutnictví,
- strojírenství,
- elektrotechniky a elektroniky,
- průmyslu chemického
a pracování ropy, gumárenského a plastikářského
skla a keramiky, textilního a oděvního, kožedělného
a polygrafického papíru a celulózy a dřevozpracujícího,
- výroby stavebních
hmot, stavební výroby, zdravotnické výroby,
sběrných surovin a kovového odpadu,
- vnitřního obchodu
a ochrany zájmů spotřebitelů., zahraničního
obchodu,
- koordinace zahraničně
obchodí politiky České republiky,
- puncovnictví a zkoušení drahých
kovů,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo pro hospodářskou
soutěž
- podpory hospodářské
soutěže a ochrany proti jejímu nedovolenému
omezování,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo zemědělství
- hospodářského
řízení lesů,
- myslivosti a rybářství,
- potravinářského
průmyslu,
- komoditní burzy,
- zemědělské
a potravinářské inspekce,
- zemědělské
a lesní výroby,
- veterinární péče,
- rostlinolékařské
péče,
- péče o potraviny,
- péče o ochranu
zvířat proti týrání a pro ochranu
práv k novým odrůdám rostlin a plemenům
zvířat,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo obrany
- zabezpečování
obrany České republiky,
- řízení
armády České republiky,
- civilní ochrany,
- vojenského soudnictví,
- správy vojenských
lesů a újezdů,
- zpracování návrhu vojenské obranné
politiky státu,
- koncepce operační
přípravy státního území,
- návrhu opatření
k zajištění obrany státu,
- koordinace činností
důležitých pro obranu státu,
- zabezpečování
nedotknutelnosti vzdušného prostoru České
republiky a koordinace vojenského letového provozu
s civilním letovým provozem,
- organizování a
provádění opatření k mobilizaci
armády České republiky, k vedení evidence
občanů podléhajících branné
povinnosti,
- povolávání
občanů České republiky k plnění
branné povinnosti,
- organizování součinnosti
s armádami jiných států,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo dopravy
- dopravy,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Ministerstvo životního
prostředí
- vodního a lesního
hospodářství,
- myslivosti a rybářství
v národních parcích,
- ochrany ovzduší,
- ochrany přírody
a krajiny,
- ochrany zemědělského
půdního fondu, - výkonu státní
geologické služby,
- ochrany nerostného bohatství,
- ekologického dohledu
nad těžbou,
- odpadového hospodářství,
- zabezpečování
a řízeni jednotného informačního
systému o životním prostředí,
- legislativy ve výše uvedených oborech;
Obory státní služby
při plnění úkolů státní
správy nebo plnění státních
záležitostí - odborné úseky -
vyhláška Úřadu pro legislativu a veřejnou
správu
V okresním úřadu
se odbornými
úseky oborů státní služby rozumí
například výkon státní správy
ve věcech:
- vnitřních,
- finančních,
- pozemkových,
- živnostenských,
- regionálního rozvoje,
- dopravy a silničního
hospodářství,
- sociálních,
- zdravotnictví,
- obrany,