RAKOUSKO

Státní služba ve veřejnoprávním služebním poměru patří k typu "career": po čtyřleté zatímní službě (k výcviku a osvědčení se) je úředník jmenován definitivně, a to doživotně (zůstává ve služebním poměru i po penzionování). Úředník podléhá zvýšené odpovědnosti trestní, civilní a disciplinární; z jeho postavení vyplívají zvláštní povinnosti jako je vázanost pokyny udělenými k tomu příslušnými představenými, doživotní mlčenlivost o úředních věcech nebo zvláštní věrnostní povinnost založená slibem a zaměřená k dodržování právního řádu.

Nadále se rozlišují veřejní zaměstnanci mimosmluvní (úředníci) a smluvní. Postavení spolkových úředníků upravuje zákon o úřednickém služebním právu (Beamten-Dienstrechtsgesetz - BDG 1979), postavení zemských úředníků zákonodárství každé z devíti zemí, v podstatných věcech shodně s BDG. Pro smluvní veřejné zaměstnance platí zvláštní zákon (Vertragsbedienstetengesetz) z r. 1948 a zvláštní služební řády, jejichž ustanovení upravují zpravidla kogentně převážný obsah tohoto tzv. služebního poměru regulovaného. kdežto obecné pracovní právo se na ně vztahuje jen subsidiárně a smluvní ujednání jsou spíše výjimečná. Základní normou je BDG; má obecnou část (§ 1 - 135); zvláštní část (§ 136 - 240) tykající se jednotlivých druhů státní služby ve všeobecné správě, ozbrojených silách, státním návladnictví (prokuratuře), školství, poštovní a telegrafní správě; závěrečnou Část (§ 241 - 248). Procesní ochranu úřednických práv zaručuje zvláštní zákon z r. 1958, o řízení ve věcech služebního práva, a to včetně soudní ochrany přezkoumáváním správních rozhodnutí.

Jmenování úředníků se provádí rozhodnutím o propůjčení plánovaného služebního místa; u spolkových úředníků se vyžaduje souhlas spolkového kancléře, zemské úředníky jmenují zemské vlády. Služební postup je víceméně automatický, přičemž mají význam zejména služební stáří, dosažená kvalifikace a konkrétní situace ve správním aparátu; u řídících míst se mohou uplatnit i hlediska politická. Výkonnost úředníka ověřují zvláštní komise na základě hodnocení představeného. Propuštění ze služby je přípustné jen pro dlouhodobě a opakovaně (tři roky) nedostatečné pracovní výsledky nebo pro hrubé porušení služebních povinností. V praxi však k němu téměř nedochází.

Platy a penze jsou upraveny mimo BDG samostatnými zákony, při jejichž přijímání se uplatňuje kolektivní vyjednávání dohodou vlády s odbory i mimoodborovými zastupitelstvy úředníků o návrhu zákona, který teprve potom spolková čí zemská vláda předkládá příslušnému zákonodárnému sboru (Národní radě, zemskému sněmu).

Disciplinární právo (týká se i úředníků ve výslužbě) počítá s řízením před disciplinárními komisemi při ústředních úřadech s odvoláním k vrchní komisi při Úřadu spolkového kancléře. V řízení je stát zastoupen disciplinárním žalobcem (Disziplinaranwalt), obviněný úředník obhájcem (Verteidiger).

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

Od reformy z 80. let minulého století se aplikuje "merit system". Nahradil předchozí systém (zvaný "spoils" - kořist), v němž místa ve veřejné správě obsazovala politická strana, která vyhrála volby. Systém "spoils" byl kritizován za přílišnou politizaci státní služby, ovládané patronátním principem.

Systém merit v USA byl vytvořen a převážně dosud spočívá na těchto zásadách:

1. výběr veřejných zaměstnanců spočívá na otevřeném, každému dostupném přístupu ke vstupním zkouškám;

2. snaha depolitizovat veřejnou službu - založení autority a legitimity veřejných úředníků na profesionálních předpokladech; jde o službu celé veřejnosti;

3. právní ochrana zaměstnání.

Nejvyšší vedoucí funkce ve federální správě tvoří skupina "Senior Executive Service", v níž se kombinují politické a profesionální prvky. Patří sem: úředníci jmenovaní politiky (nikoli z kariérních úředníků), kteří nesmějí tvořit více než 10% personálu; úředníci na omezenou dobu (1 - 3 roky, možno i opětovně) - rovněž politická jmenování; úředníci na omezenou dobu pro naléhavé úkoly; většinu tvoří kariérní úředníci, jimž jsou vyhrazena některá místa.

Ve státní službě se kombinuje přístup manažerský, politický a právní. Manažerský přístup prosazuje efektivitu a úspornost. Dnes se staví za široké využití systému "career" (služebního postupu), který podporuje kvalifikaci a ochranu před politickou zvůlí.

Základem je klasifikace pracovních míst, zahrnující popis y prací, jejich zařazení do katalogu pracovních míst a platové ohodnocení.

Povinnosti a odpovědnost jsou velmi detailně popsány: povaha a druh práce, kým je kontrolován, čím se řídí (rutinní nebo samostatná práce), práce s lidmi, povaha a rozsah rozhodování, kontrolní působnost, kvalifikační požadavky. Uplatňují se četné další klasifikace pracovních funkcí - výkonný, administrativní, odborný, technicky zaměstnanec; z jiného hlediska - zaměstnanec kancelářský, operační, technický, obchodní atd. Popis i jednoduchého místa je tří a vícestránkový. Čím více odpovědnosti, tím vyšší zařazení. V jednotlivých kategoriích se rozlišuje 15 i více stupňů, do nichž se zařazuje cca 2 800 000 zaměstnanců. Existuje Generální registr míst ve federální správě a některé další registry (např. pro zahraniční službu).

Kritizuje se rigidnost popisů a "nehumánnost" systému nebere dostatečný zřetel na zvláštní schopnosti a přínos lidí. Vláda se snaží získat schopné zaměstnance, například upouští od méně významných požadavků, jako věková omezení nebo formální vzdělání, pokud nejsou bezprostředně nezbytné pro dané místo.

Snaha diferencovat odměňování naráží - stejně jako jinde ve světě - na obtíže s kvantifikací a měřením kvality administrativní práce. Redukce státního aparátu je doprovázen a opatřeními na ochranu některých skupin (veteránů, starších zaměstnanců), předčasným penzionováním, rozdělováním pracovní náplně do více částečných úvazků apod.

Pravidla politické neutrality (dva zákony z r. 1939 a 1940) stanoví zákaz aktivní účasti v politických funkcích a kampaních. Kritizuje se nepřesné vymezení těchto pojmů, které vede někdy k přílišnému omezení svobody slova.

Politický přístup ke státní službě vyžaduje, aby cíle sledované veřejností a volenými reprezentanty byly pozitivně přijímány veřejnou službou tak, aby nebylo ohroženo plnění oficiálního politického programu. To zdůvodňuje politické nominace. Přílišné politizaci se čelí pravidlem, že 70% ze skupiny nejvyšších úředníků musí mí t ne jméně pět let praxe ve státní správě. Výhody pro válečné veterány a zastoupení menšin jsou též příkladem ústupku politickému hledisku. Organizují se přípravné kurzy pro vstupní zkoušky do státní služby, aby se vyrovnala nevýhoda těch, kdo mají horší přístup ke kvalitnímu vzdělání.

Právní přístup. Od doktríny "výsadního postavení " (zaměstnanci se dostává od vlády výsady být ve státní službě a ten dobrovolně přistupuje na adekvátní omezení) se přešlo k pojetí, podle něhož státní zaměstnanec má stejná ústavní práva jako ostatní občané. Pokud je vláda omezí (například požadavek politické neutrality), musí prokázat, že je to nutné pro dané pracovní místo nebo zachování základních hodnot a principů systému. Takto to chápe soudní praxe (rozhodování soudů ve věcech personální politiky a praxe ve státní službě se datuje od 50. let). Dnes mají zaměstnanci ústavní (nikoli pouze statutární nebo administrativní) právo na podání žalob, jsou-li omezeni ve svobodě sdružování, jde-li o poškození jejich pověsti, jestliže propuštění ze služby je spojeno s drastickým omezením další možnosti zaměstnání (vysoký věk, úzká specializace), je dotčen jejich hmotný zájem, ohroženo smluvně garantované úřední postavení (tenure) aj. Řízení probíhá před nezávislou komisí a je blízké řízení soudnímu. Soudy rozhodují ve prospěch svobody projevu zaměstnance - včetně veřejné kritiky úřadu (korupce, nepořádku ve státní správě apod., s výjimkou vědomě nepravdivého osočování). Primární je loajalita vůči veřejnosti (před věrností vládě). Preferuje se individuální přístup, např. nelze předepsat nástup mateřské dovolené obecně, nýbrž určuje se podle zdravotního stavu zaměstnankyně.

Pokud úřední činitel měl vědět, že svým aktem poruší ústavní práva, je odpovědný hmotně (příp. trestně). Nejde jen o kompenzaci škody v individuálních případech, ale o princip (citováno z rozhodnutí Nejvyššího soudu), který vede úředníky k striktnímu dodržování ústavních práv.

Počet soudních sporů narůstá. Nejvyšší federální soud razí názor, že běžné personální záležitosti by měly být řešeny mimosoudně, uvnitř státní správy.

Kolektivní vyjednávání nebylo do 60. let uznáváno. Není federální zákon, zákony a praxe států jsou rozdílné. Převažuje tendence utvářet personální politiku kolektivním vyjednáváním. Podle tabulek z r. 1980 od 30 do 70 % zaměstnanců v jednotlivých skupinách je odborově organizováno. Zaměstnanci se sdružují podle profesí (učitelé, požárníci) nebo druhu práce - tvoří se "vyjednávací jednotky". většina jednotky pak zvolí odbory, které pověří vyjednáváním (tzv. výhradní pověření). Týká se platů, pracovní doby, služebního postupu, výchovy, kázně aj.

Kolektivní vyjednávání je v některých případech povinné, v jiných přípustné, v některých zakázána. V případě neshody se nejvíc uplatňuje arbitráž, řízení quasi-judiciálního typu. Některé státy připouštějí v tomto případě stávku na podporu zaměstnaneckého stanoviska. Kolektivní vyjednávání se nepřipouští ohledně řízení zaměstnanců, rozpočtu administrativní jednotky, náboru a výběru zaměstnanců aj. (u většiny federálních zaměstnanců i ve věci platů a pracovní doby). Právo na stávku má rovně různá omezení.

VELKÁ BRITÁNIE

Odlišuje se tzv. Civil Service (veřejní úředníci) a ostatní zaměstnanci (veřejné zdravotnictví v ústřední sféře a smluvní zaměstnanci v místní správě).

Neexistuje specifická právní úprava. Státní zaměstnanci jsou "služebníci královské koruny". V rozsahu akceptovaném "korunou", jsou podrobeni pracovnímu zákonodárství (např. zákon o rovnosti pohlaví).

Obecné regule a podmínky služby, např. i disciplinární řízení, jsou předmětem kolektivních smluv uzavíraných odbory.

Výchova je v kompetenci ministerstev. Povýšení do některých tříd se váže na absolvování několikatýdenních kurzů. Na systému a realizaci kurzů pro vyšší místa se podílí Civil Service College (při úřadu vlády).

Státní občanství není podmínkou pro přijetí do veřejných služeb. Není stanoveno věkové omezení. Občas se organizují konkursy pro starší uchazeče, aby se jim i státu zhodnotily zkušenosti nabyté v soukromém sektoru. Na přijímací řízení dohlíží Civil Sercie Commission. Hodnotí se znalosti. "důvěrné reference" o osobě a schopnostech uchazeče, průběh pohovoru.

Platový postup je automatický. Je možný příplatek za mimořádné výsledky (schvaluje státní tajemník). Služební postup je založen na služebním stáří a atestaci, která spočívá v ročním hodnocení a pohovoru. U vyšších úředníků rozhoduje státní tajemník po schválení ministrem. Nejvyšší úředníky vybírá premiér ze seznamu vhodných kandidátů. Služební postup je možný na volné místo v příslušné třídě; není vázán na druh práce, na pracovní specializaci. Je častý například přechod z jednoho ministerstva do druhého.

Z hlediska možné účasti v politice jsou zaměstnanci rozděleni do tři skupin; manuální pracovníci nejsou omezeni; příslušníci střední zaměstnanecké skupiny mohou získat souhlas k politické aktivitě, nesmí však kandidovat do parlamentu nebo do evropského parlamentu; od stupně 7 výše a ti, kdo pracují v okolí ministra nebo mají významnější styk s veřejností, se mohou se zvláštním svolením účastnit politického dění místního významu. Ministři mohou jmenovat poradce nejdéle na funkční období premiéra. Jmenují vysoké úředníky, ale podklady o kandidátech neobsahují informace o jejich politickém zařazení.

Právo na odborové sdružování nemají nejvyšší vládní úředníci. Právo na stávku není ve Velké Británii výslovné upraveno. Zákonem je zakázáno např. policii. V místní správě se stanoví inkompatibilita úřední funkce s volenými funkcemi v daném místě

Úředníci jsou vázáni zejména zákonem o služebním tajemství a právními akty upravujícími přijímání darů a souhlas k placeným činnostem, které v zásadě nejsou dovoleny.

Podle zákona o prevenci korupce platí ohlašovací povinnost ohledně nabídky úplatku, zákaz přijímat dary a výhody v souvislosti s funkcí (vztahuje se i na členy rodiny).

Pravidla o zaměstnávání v soukromém sektoru mají vyloučit, aby mohlo vzniknout (byť i nepodložené) podezření, že rozhodováni a jednání úředníků může byt ovlivněno nadějí na pozdější zaměstnání u soukromé firmy apod. Nemá však docházet ke zbytečným omezením. Premiér proto jmenuje poradní výbor z osob zkušených ve vztazích veřejného - soukromého sektoru, kteří rozhoduji nebo připravují rozhodnutí premiéra v těchto věcech.

Platí zákaz soukromého zaměstnání, které by mohlo ohrozit řádný výkon služby. Lukrativní zaměstnání vyžaduje povolení od vedoucího (zpravidla osobního oddělení). Obvykle se povolí vedoucí místo u rodinné společnosti. ustavené za účelem zhodnocení úředníkových aktiv. Ze zákazu (i z ohlašovací povinnosti) je vyňato vlastnictví podílů společnosti, pokud podíl neumožňuje kontrolu společnost i nebo nejde o rozpor s principy zakotvenými v regulích.

Vyžaduje se vládní souhlas k placenému zaměstnání do dvou let od ukončení služebního poměru. Vyřizování těchto žádostí je upraveno velmi podrobnými směrnicemi.

Z obecných zásad služby se uvádí dále: povinnost za všech okolností prokazovat věrnost státu, zákaz podřídit povinnosti osobním zájmům, zákaz zneužití postavení k prosazování osobních zájmů, zákaz hazardních her a spekulací, zákaz soukromých finančních transakcí, může-li vzniknout pochybnost o využití informací dostupných z titulu funkce, povinnost dostát profesionálním požadavkům a zdržet se činnosti, která by mohla úředníka diskreditovat.

V disciplinárních věcech rozhodují komise; připouští se odvolání. Jak uvedeno výše, podrobnosti jsou upraveny v dohodě s odbory.

Platy jsou stanoveny pro jednotlivé stupně rozpětím. Poskytují se další výhody, např. slevy v městské dopravě.

Premiér je i ministrem státní služby, tuto jeho působnost však většinou vykonává státní tajemník. V úřední rovině odpovídá za státní službu úřad vlády a ministr financí (Státní pokladna).

Odvolací řízení probíhá v resortech. Soudní spory nejsou časté (vyskytují se například v platových věcech).


 Příloha II

Základní principy prováděcích předpisů (k informaci)

 Příloha II

Základní principy prováděcích předpisů (k informaci)

K zásadě č. 3

Obory státní služby při plnění úkolů státní správy nebo plnění státních záležitostí - odborné úseky - vyhláška Úřadu pro legislativu a veřejnou správu.

V ministerstvech se odbornými úseky oborů státní služby rozumí výkon státní právy například ve věcech

Ministerstvo hospodářství

- malých a středních podniků,

- živností,

- podpory exportu,

- cestovního ruchu,

- profesní přípravy učňů na povolání,

- tvorby jednotné surovinové politiky,

- využívání nerostného bohatství a geologického průzkumu,

- regionální politiky,

- politiky bydlení,

- rozvoje domovního a bytového fondu a nájmu bytů a nebytových prostorů,

- územního plánování a stavebního řádu,

- investiční politiky,

- rozvoje techniky a technologií,

- státního informačního systému,

- technické normalizace,

- metrologie,

- státního zkušebnictví,

- pošt a telekomunikace,

- hospodářské mobilizace a hospodářských opatření potřebných pro zabezpečení obrany,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo financí

- státního rozpočtu republiky,

- státního závěrečného účtu republiky,

- státního pokladu České republiky,

- finančního trhu,

- investičních společností a investičních fondů,

- daní,

- poplatků a cel;

- finančního hospodaření,

- finanční kontroly,

- účetnictví,

- devizových,

- hospodaření s národním majetkem,

- pojišťovnictví,

- cen,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo pro správ národního majetku a jeho privatizaci

- správy, odstátnění a následné privatizace národního majetku,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo zahraničních věcí

- zahraniční politiky,

- vztahů České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením,

- koordinace aktivit vyplývajících z dvoustranné a mnohostranné spolupráce,

- koordinace činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů na jim svěřených úsecích státní správy,

- ochrany práv a zájmů České republiky a jejich občanů v zahraničí,

- řízení zastupitelských úřadů v zahraničí

- zabezpečování styků s orgány cizích států v České republice a v zahraničí,

- správy majetku České republiky v zahraničí,

- přípravy, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod,

- dodržování a provádění mezinárodních smluv a dohod,

- udělování souhlasu v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu,

- zajišťování přípravy pro výkon zahraničních služeb,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

- předškolních zařízení,

- školských zařízení,

- základních škol,

- středních škol a vysokých škol,

- vědní politiky a vývoje technologií,

- státní péče o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku,

- sportovní reprezentace státu,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo kultury

- umění, kulturně výchovné činnosti, kulturních památek,

- církvi a náboženských společností,

- tisku,

- provádění autorského zákona,

- výroby a obchodu v oblasti kultury,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo práce a sociálních věcí

- pracovněprávních vztahů,

- zaměstnanosti,

- rekvalifikace,

- kolektivního vyjednávání,

- civilní služby,

- mezd a jiných odměn za práci,

- důchodového zabezpečení,

- nemocenského pojištění,

- nemocenského zabezpečení,

- sociální péče,

- péče o pracovní podmínky žen a mladistvých,

- právní ochrany mateřství,

- péče o rodinu a děti,

- péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,

- dalších otázek mzdové a sociální politiky,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo zdravotnictví

- zdravotní péče,

- ochrany veřejného zdraví,

- zdravotnické vědeckovýzkumné činnosti,

- zdravotnického školství,

- vyhledávání, ochrany a využívání přírodních léčivých zdroji, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod,

- léčiv a prostředků zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí,

- zdravotního pojištění a zdravotnického informačního systému,

- legislativy ve výše uvedených oborech,

Ministerstvo spravedlnosti

- soudnictví,

- vězeňství,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo vnitra

- veřejného pořádku,

- jména a příjmení, matrik, státního občanství, občanských průkazů, hlášení pobytu, evidence obyvatel,

- sdružovacího a shromažďovacího práva a povolování organizací s mezinárodním prvkem,

- veřejných sbírek,

- archivnictví,

- zbraní a střeliva,

- požární ochrany,

- cestovních dokladů, povolování pobytů cizinců a postavení uprchlíků,

- územního členění státu,

- státních hranic,

- státních symbolů,

- státního hospodářského a služebního tajemství,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo průmyslu a obchodu

- státní průmyslové politiky,

- obchodní politiky,

- zahraničně ekonomické politiky,

- energetiky,

- teplárenství,

- plynárenství,

- těžby, úpravy a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud,

- hutnictví,

- strojírenství,

- elektrotechniky a elektroniky,

- průmyslu chemického a pracování ropy, gumárenského a plastikářského skla a keramiky, textilního a oděvního, kožedělného a polygrafického papíru a celulózy a dřevozpracujícího,

- výroby stavebních hmot, stavební výroby, zdravotnické výroby, sběrných surovin a kovového odpadu,

- vnitřního obchodu a ochrany zájmů spotřebitelů., zahraničního obchodu,

- koordinace zahraničně obchodí politiky České republiky,

- puncovnictví a zkoušení drahých kovů,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo pro hospodářskou soutěž

- podpory hospodářské soutěže a ochrany proti jejímu nedovolenému omezování,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo zemědělství

- hospodářského řízení lesů,

- myslivosti a rybářství,

- potravinářského průmyslu,

- komoditní burzy,

- zemědělské a potravinářské inspekce,

- zemědělské a lesní výroby,

- veterinární péče,

- rostlinolékařské péče,

- péče o potraviny,

- péče o ochranu zvířat proti týrání a pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo obrany

- zabezpečování obrany České republiky,

- řízení armády České republiky,

- civilní ochrany,

- vojenského soudnictví,

- správy vojenských lesů a újezdů,

- zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu,

- koncepce operační přípravy státního území,

- návrhu opatření k zajištění obrany státu,

- koordinace činností důležitých pro obranu státu,

- zabezpečování nedotknutelnosti vzdušného prostoru České republiky a koordinace vojenského letového provozu s civilním letovým provozem,

- organizování a provádění opatření k mobilizaci armády České republiky, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti,

- povolávání občanů České republiky k plnění branné povinnosti,

- organizování součinnosti s armádami jiných států,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo dopravy

- dopravy,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Ministerstvo životního prostředí

- vodního a lesního hospodářství,

- myslivosti a rybářství v národních parcích,

- ochrany ovzduší,

- ochrany přírody a krajiny,

- ochrany zemědělského půdního fondu, - výkonu státní geologické služby,

- ochrany nerostného bohatství,

- ekologického dohledu nad těžbou,

- odpadového hospodářství,

- zabezpečování a řízeni jednotného informačního systému o životním prostředí,

- legislativy ve výše uvedených oborech;

Obory státní služby při plnění úkolů státní správy nebo plnění státních záležitostí - odborné úseky - vyhláška Úřadu pro legislativu a veřejnou správu

V okresním úřadu se odbornými úseky oborů státní služby rozumí například výkon státní správy ve věcech:

- vnitřních,

- finančních,

- pozemkových,

- živnostenských,

- regionálního rozvoje,

- dopravy a silničního hospodářství,

- sociálních,

- zdravotnictví,

- obrany,

- legislativy ve výše uvedených oborech.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP