Zásada č. 18
Právnická osoba může nabývat do vlastnictví, s výjimkou nabytí do vlastnictví děděním, a přechovávat zbraně podléhající registraci a střelivo do těchto zbraní jen tehdy, je-li držitelem zbrojního průkazu právnické osoby, který na základě písemné žádosti po posouzení odůvodněnosti vydává okresní ředitelství Policie příslušné podle sídla právnické osoby. Právnická osoba je povinna ustanovit fyzickou osobu odpovědnou za přechovávání a používání zbraní a střeliva, která je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny (dále jen "zbrojíř").
Nově se předpokládá vydávat zbrojní průkazy i právnickým osobám, to znamená, že nadále nebudou vydávány hromadné zbrojní průkazy, popřípadě hromadná povolení k držení loveckých brokových zbraní. V těchto případech bude právnická osoba žádat o vydání zbrojního průkazu na základě něhož bude moci vlastnit zbraně a střelivo. Své zbraně bude moci předávat do užívání pouze osobám k tomu oprávněným (držitelům příslušného zbrojního průkazu).
Oproti zbrojním průkazům fyzických osob, budou zbrojní průkazy právnických osob vydávány na principu povolovacím. Správní orgán vždy posoudí, zda důvody uvedené v žádosti právnické osoby jsou natolik odůvodněné, aby byl vydán zbrojní průkaz. Důvody, pro něž lze vydat zbrojní průkaz právnické osoby, jsou uvedeny v zásadě č. 19.
Zásada č. 19
Písemná žádost právnické osoby o vydání zbrojního průkazu právnické osoby musí obsahovat:
a) údaje identifikující právnickou osobu,
b) místo uložení (přechovávání) a používání zbraní a střeliva,
c) osobní data zbrojíře, včetně čísla jeho zbrojního průkazu a uvedení okresního ředitelství Policie, který tento průkaz vydal,
d) důvody, pro které právnická osoba žádá o vydání zbrojního průkazu právnické osoby,
e) kopii koncesní listiny, licence nebo obdobného dokladu opravňujícího právnickou osobu k podnikatelské činnosti, pokud je důvodem vydání zbrojního průkazu právnické osoby podnikatelská činnost.
Zbrojní průkaz právnické osoby lze vydat z důvodu
a) zabezpečování sportovní činnosti,
b) ochrany majetku právnické osoby a osobní ochrany zaměstnanců,
c) provozování soukromých bezpečnostních služeb,
d) provozování koncesovaných živností souvisejících se zbraněmi a střelivem,
e) zabezpečování výcviku, výuky nebo kulturního podniku,
f) provozování muzejnictví nebo sběratelství,
g) zabezpečení úkolů vyplývajících pro právnické osoby z právních předpisů.
Zásada uvádí taxativní výčet náležitostí, které musí obsahovat žádost o vydání zbrojního průkazu právnické osoby. Ve druhém odstavci jsou pak uvedeny důvody, pro něž lze vydat zbrojní průkaz právnické osoby. Pod písmenem a) se jedná především o činnost sportovních klubů, pod písmenem b) o zabezpečování ochrany zaměstnanců a majetku pro vlastní potřebu právnické osoby ("závodní stráž"). Činnost uvedená pod písmenem c) se odlišuje od předchozí v tom, že zde je ochrana realizována jako podnikatelská aktivita pro jinou osobu. O jaké činnosti se jedná konkrétně upravuje návrh zásad zákona o podmínkách provozování soukromých činností k ochraně osob a majetku. Pod písmenem d) se rozumí podnikání v oborech souvisejících se zbraněmi a střelivem (oprava zbraní, prodej zbraní, znehodnocování zbraní apod.). Zabezpečováním výcviku se rozumí mimo jiné i výcvik požadovaný k vydání zbrojního průkazu fyzické osobě. Konečně zabezpečováním úkolů vyplývajících pro právnické osoby z obecně závazných právních předpisů se rozumí mimo jiné například činnost obecní policie.
Zásada č. 20
Právnická osoba, jíž byl vydán zbrojní průkaz právnické osoby, je povinna:
a) kontrolovat, zda zbraně nejsou používány k jinému účelu, než který je uveden ve zbrojním průkazu právnické osoby, nebo používány osobami bez zbrojního průkazu příslušné skupiny,
b) vytvořit technické podmínky pro zabezpečení zbraní a střeliva proti zneužití, ztrátě a odcizení,
c) předložit na výzvu okresního ředitelství Policie zbrojní průkaz právnické osoby a zbraň včetně příslušných dokladů ke kontrole,
d) neprodleně ohlásit okresnímu ředitelství Policie ztrátu nebo odcizení zbraně, zbrojního průkazu právnické osoby nebo průkazu zbraně,
e) nahlásit do pěti dnů okresnímu ředitelství Policie změnu sídla právnické osoby nebo místa uložení zbraní, změnu zbrojíře, a nabytí nebo pozbytí vlastnictví ke zbrani,
f) vydat vnitřní předpis upravující bezpečnou manipulaci se zbraněmi a střelivem, který stanoví zejména způsob vydávání a ukládání zbraní a střeliva a místo a postup pro nabíjení a vybíjení zbraní,
g) svěřit zbraň fyzické osobě, která je k právnické osobě v pracovním či obdobném poměru, pouze za předpokladu, že ta to fyzická osoba je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny.
Povinnosti stanovené v této zásadě lze rozdělit do dvou skupin. Jednak povinnosti, jejichž smyslem je vytvořit podmínky k tomu, aby nedocházelo ke ztrátám a zneužívání zbraní a střeliva (písm. a), b) a g)) a dále pak povinnosti spočívající v ohlašování stanovených skutečností. Specifickou povinností vyplývající ze zásady č. 19 odst. 1 písm. c) je pak povinnost, podle níž každá právnická osoba, která bude na základě zbrojního průkazu vlastnit zbraně, bude muset ustavit odpovědnou osobu (pro účely zákona je nazývána zbrojířem), jejíž povinnosti jsou stanoveny v zásadě č. 21.
Zásada č. 21
Zbrojíř je povinen
a) vést evidenci zbraní a střeliva a manipulace s nimi,
b) vést přehled o zásobách a spotřebě střeliva,
c) zabezpečit zbraně a střelivo proti zneužití, ztrátě nebo odcizení,
d) dbát o to, aby zbraň byla svěřována fyzické osobě, která je u právnické osoby v pracovním nebo obdobném poměru, pouze za předpokladu, že tato fyzická osoba je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny.
V současné době jsou povinnosti odpovědné osoby zakotveny ve vzorové směrnici ministerstva vnitra. Z hlediska ústavně právního je nutné tyto povinnosti stanovit zákonem.
Vedle povinností evidenční povahy se ukládá odpovědné osobě zabezpečit zbraně a střelivo proti zneužití (nesmí například zbraň svěřit osobě, která nemá příslušný zbrojní průkaz), ztrátě nebo odcizení (zbraně ukládat do uzamčených prostor - viz zásada č. 26). S touto povinností koresponduje povinnost uložená právnické osobě v zásadě č. 20 písm. b).
Zásada č. 22
O odejmutí zbrojního průkazu právnické osoby rozhodne okresní ředitelství Policie, jestliže
a) pominuly důvody, pro něž byl zbrojní průkaz právnické osoby vydán,
b) právnická osoba závažným způsobem porušila nebo opakovaně porušuje povinnosti vyplývající z ustanovení tohoto zákona nebo předpisů tento zákon prováděcí,
c) právnická osoba neustanovila nového zbrojíře do 30 dnů od ukončení výkonu funkce dosavadního zbrojíře.
Právnická osoba, které byl odejmut zbrojní průkaz právnické osoby, je povinna do pěti dnů od právní moci rozhodnutí o odejmutí zbrojního průkazu předat zbraň a střelivo do úschovy okresnímu ředitelství Policie, u kterého je zbraň registrována, nebo uschovateli zbraní.
Odvolání proti rozhodnutí a odejmutí zbrojního průkazu právnické osoby nemá odkladný účinek.
Obdobně jako u zbrojního průkazu fyzické osoby i zbrojní průkaz právnické osoby lze odejmout, a to jednak, že odpadl důvod pro je ho vydání (důvody viz zásada č. 19) a dále pak jako určité sankční opatření za nedodržení ustanovení tohoto zákona nebo prováděcích vyhlášek.
Zásada č. 23
Fyzická osoba, která není držitelem zbrojního průkazu, nebo právnická osoba, která není držitelem zbrojního průkazu právnické osoby, může vyvézt z České republiky, dovézt do České republiky nebo provážet přes území České republiky anebo nakoupit zbraně podléhající registraci a střelivo do nich pouze na základě zbrojního průvodního listu.
Zbrojní průvodní list vydává na dobu nezbytně nutnou na základě písemné žádosti okresní ředitelství Policie v místě pobytu nebo sídla žadatele. V případě, že žadatel nemá trvalý či dlouhodobý pobyt nebo sídlo na území České republiky, vydává zbrojní průvodní list okresní ředitelství Policie příslušné podle místa prodejny, kde bude zbraň zakoupena, nebo okresní ředitelství Policie, které má zbraň v evidenci. Při dovozu nebo průvozu zbraně může zbrojní průvodní list vydat zastupitelský úřad České republiky nebo služba cizinecké a pohraniční policie na hraničním přechodu.
Podrobnosti pro vydávání zbrojního průvodního listu stanoví vyhláškou ministerstvo vnitra.
Navrhovaná úprava byla převzatá ze stávající právní úpravy a zajišťuje zájem státu evidovat pohyb zbraní na jeho území.
Předpokládá se, že zbrojní průvodní listy budou vydávat okresní ředitelství policie.
S cílem vytvořit podmínky pro automatizaci evidencí zbraní se doporučuje, aby souhlas k vývozu zbraní a střeliva udělovaly orgány policie.
Souhlas k dovozu a průvozu (tranzitu) zbraní a střeliva by, tak jako dosud, mohly vydávat i zastupitelské úřady České republiky nebo referáty cizinecké a pohraniční policie na hraničních přechodech.
Zásada č. 24
Žádost o vydání zbrojního průvodního listu musí obsahovat
a) osobní data fyzické osoby nebo identifikační údaje právnické osoby,
b) důvod, pro který se žádá o vydání zbrojního průvodního listu,
c) identifikační údaje o zbraních a střelivu,
d) dobu platnosti zbrojního průvodního listu,
e) při vývozu, dovozu nebo průvozu zbraně nebo střeliva
ea) osobní data osoby provádějící vývoz, dovoz nebo průvoz zbraně nebo střeliva,
eb) místa přechodu státních hranic České republiky,
ec) stát, kam má být zbraň vyvezena, nebo název státu, ze kterého má být zbraň dovezena,
f) při nákupu zbraně nebo střeliva, které neopustí území České republiky
fa) osobní data osoby provádějící nákup zbraně nebo střeliva,
fb) místo prodejny, kde má být zbraň zakoupena; je-li zbraň již registrována, údaj o tom, které okresní ředitelství Policie má zbraň v evidenci.
Zásada, která vychází z platné právní úpravy, podrobněji definuje obsah žádosti o vydání zbrojního průvodního listu v souladu se zvyklostmi nejen v naší republice, ale i v dalších evropských zemích.
Zásada č. 25
Každý, kdo na základě zbrojního průvodního listu doveze na území České republiky zbraň podléhající registraci, je povinen ji nejpozději do pěti dnů ode dne dovozu registrovat u příslušného okresního ředitelství Policie.
Není-li vlastník dovezené zbraně nebo střeliva držitelem příslušného zbrojního průkazu, je povinen ve lhůtě pěti dnů ode dne dovozu zbraň odevzdat do úschovy okresnímu ředitelství Policie nebo uschovateli zbraní, pokud zbraň nebo střelivo nepřevede na fyzickou nebo právnickou osobu, která je držitelem příslušného zbrojního průkazu.
Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích nemá ten, komu byl vydán zbrojní průvodní list k dovozu a opětovnému vývozu zbraní a střeliva, popřípadě k jejich průvozu.
Návrh v podstatě přebírá postup uplatňovaný v dosavadní praxi, který nevyžaduje zásadních změn, neboť se plně osvědčil. Předpokládá se, že osobám, které na území České republiky budou hlášeny k pobytu, budou k držení nebo nošení zbraní vydávány zbrojní průkazy. Uschovatelem zbraní se rozumí ve smyslu tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, provozující úschovu zbraní jako předmět své podnikatelské činnosti.
Zásada č. 26
Fyzické nebo právnické osoby, které přechovávají více než 10 kusů zbraní podléhajících registraci nebo více než 5 000 kusů střeliva anebo více než jeden kilogram střelného prachu na druh náboje, jsou povinny řádně zajistit sklady nebo místnosti, v nichž jsou zbraně a střelivo uloženy.
Fyzické nebo právnické osoby, které drží menší počet zbraní podléhajících registraci a střeliva, než je uvedeno v předchozím odstavci, zajistí uložení těchto zbraní a střeliva v kovových schránkách nebo bednách opatřených dvojím uzávěrem.
Zbraně a střelivo musí být uloženo odděleně. Nelze-li uložit střelivo v oddělené místnosti, schránkách, popřípadě bedně, musí být uloženo alespoň pod samostatným uzávěrem.
Technické podmínky zabezpečení zbraní a střeliva stanoví ministerstvo vnitra vyhláškou.
Navrhovaný postup upravuje oproti minulosti jednotný způsob zajištění zbraní podle množství držených zbraní a střeliva bez ohledu na to, zda jde o právnickou nebo fyzickou osobu. V předchozí úpravě muselo být zabezpečení zbraní, vedených na hromadný zbrojní průkaz, stejné, ať podnik držel 1 zbraň nebo 30 kusů.
V předchozí úpravě nebylo určeno, jakým způsobem se zajišťují zbraně fyzických držitelů.
Zásada č. 27
Zbraně podléhající registraci nebo střelivo do těchto zbraní mohou být veřejně vystavovány jen na základě povolení okresního ředitelství Policie příslušného podle místa konání výstavy, budou-li náležitě zabezpečeny proti ztrátě, odcizení nebo zneužití. Povolení se vydává na základě písemné žádosti pořadatele výstavy, ve které pořadatel uvede zejména místo a dobu konání výstavy, kdo a jaké zbraně a střelivo hodlá vystavovat a jaké je bezpečnostní zajištění výstavy. Podrobnosti upraví ministerstvo vnitra vyhláškou.
Navrhuje se převzít stávající právní úpravu, která se v praxi osvědčila. Předpokládá se, že v podrobnostech, které se upraví obecně závazným předpisem se blíže vymezí podmínky pro zabezpečení těchto zbraní před odcizením, zneužitím apod.
Zásada č. 28
Fyzická nebo právnická osoba může svěřit zbraň podléhající registraci fyzické osobě, která není držitelem příslušného zbrojního průkazu, pouze
a) ke střelbě v rámci podnikání zaměřeného na výcvik a výuku,
b) ke střelbě v rámci divadelní, filmové a jiné obdobné kultur ní činnosti,
c) ke střelbě na střelnici a pro pohyb ve vymezených prostorách v rámci sportovní přípravy a sportovních soutěží,
d) k výukovým loveckým účelům.
Při sportovní přípravě a soutěžích mohou osoby mladší 18 let, nejméně však staré 14 let, které nejsou držiteli zbrojního průkazu příslušné skupiny, střílet na sportovních střelnicích ze zbraní do ráže 5,6 mm, a to pouze pod dohledem osoby, která je držitelem zbrojního průkazu skupiny D.
V praxi se vyskytují případy, kdy je potřebné zbraň předat osobě, která není držitelem příslušného zbrojního průkazu (např. při výuce střelby, herci při natáčení filmu nebo při divadelním představení, závodníkovi v dorostové kategorii, žáku lesnické školy při výuce v rámci osnov a podobně). Výčet, kdy lze tak učinit je taxativní. V písmenu c) se pohybem ve vymezených prostorách v rámci sportovní přípravy a sportovních soutěží rozumí například běh závodníka se zbraní při závodech v biatlonu apod.
Záměrem druhého odstavce této zásady je vytvořit podmínky pro sportovní střelbu osobám mladších 18 let z hlediska jejich výkonnostního růstu pro potřeby střeleckých soutěží, popř. státní reprezentace.
Zbraní ráže 5,6 mm se rozumí malorážné zbraně, používané výlučně ke sportovním účelům, do nichž lze použít střeliva pouze s olověnou střelou.
Zásada č. 29
Fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zbraň podléhající registraci a střelivo do této zbraně do vlastnictví děděním a není držitelem příslušného zbrojního průkazu, je povinna předat do pěti dnů zbraň a střelivo do úschovy okresnímu ředitelství Policie nebo uschovateli zbraní. Ve lhůtě dvou měsíců je povinna
a) požádat o vydání příslušného zbrojního průkazu, nebo
b) převést tyto zbraně nebo střelivo na jiného oprávněného držitele, nebo
c) požádat o potvrzení, že zbraň může být znehodnocena, nebo
d) požádat o předání zbraně fyzické nebo právnické osobě oprávněné k obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem.
Lhůty počínají běžet dnem, kdy usnesení soudu o dědictví nabylo právní moci. Stejné povinnosti a oprávnění má i vlastník zbraně a střeliva, pokud skončila platnost jeho zbrojního průkazu nebo zbrojního průvodního listu; lhůty počínají běžet dnem skončení platnosti zbrojního průkazu nebo zbrojního průvodního listu.
Jestliže vlastník zbraně a střeliva požádá o vydání příslušného zbrojního průkazu podle předchozího odstavce písmena a) a žádost byla zamítnuta, nebo bylo rozhodnuto o odejmutí zbrojního průkazu, počíná dnem, kdy příslušné rozhodnutí nabylo právní moci, běžet dvouměsíční lhůta, ve které je vlastník povinen zbraň a střelivo
a) převést na jiného oprávněného držitele, nebo
b) požádat o potvrzení, že zbraň může být znehodnocena, nebo
c) požádat o předání zbraně fyzické nebo právnické osobě oprávněné k obchodní činnosti se zbraněmi nebo uschovateli zbraní.
Jestliže vlastník zbraně a střeliva ani po opětovné výzvě nenaloží se zbraní a střelivem v souladu s předchozím odstavcem, příslušné okresní ředitelství Policie rozhodne o tom, že se zbraň nabídne prostřednictvím fyzické nebo právnické osoby oprávněné k obchodní činnosti se zbraněmi k prodeji. Výtěžek získaný prodejem zbraně po odečtení nákladů prodeje náleží jejímu původnímu vlastníku. Lhůtu dvou měsíců stanovenou pro rozhodnutí vlastníka zbraně o tom, jak má být se zbraní naloženo, může okresní ředitelství Policie ze závažných důvodů prodloužit.
Orgány, které v trestním řízení nebo v řízení o přestupku rozhodnou o propadnutí či zabrání zbraně nebo střeliva, zasílají opisy takových rozhodnutí opatřených doložkou o právní moci příslušnému okresnímu ředitelství Policie podle místa pobytu nebo sídla právnické osoby.
V některých případech, zejména při dědění, se může stát vlastníkem zbraně i ten, kdo není držitelem zbrojního průkazu. Navrhovaná úprava v podstatě přebírá v praxi osvědčený dosavadní postup, modifikovaný v návaznosti na úpravu navrženou v předchozích zásadách. Je rovněž třeba upravit postupy při zamítnutí žádosti o vydání zbrojního průkazu a případy, kdy zbrojní průkaz byl odejmut. Tento postup v nejvyšší možné míře respektuje majetková práva vlastníků zbraní. Návrh obsahuje širokou škálu možností k rozhodnutí vlastníka, jak má být s jeho majetkem v uvedených případech naloženo. Dvouměsíční lhůta, stanovená pro toto rozhodnutí vlastníka, může být na jeho žádost ze závažných důvodů prodloužena. Závažným důvodem může být např. dlouhodobé onemocnění, pobyt mimo území státu, které znemožňuje vlastníkovi provést včas všechna potřebná opatření, ale i skutečnost, že zbraně nabude děděním osoba, která pro nezletilost nemůže požádat o vydání zbrojního průkazu, ačkoliv zbraň chce a k dosažení zletilosti chybějí více než dva měsíce. Pokud jde o zbraně odevzdané nebo odebrané na základě rozhodnutí jiného orgánu (v řízení o přestupcích nebo v trestním řízení), je třeba uložit příslušným orgánům státní správy zasílat opisy pravomocných rozhodnutí obsahujících výrok, jak má být se zbraní naloženo (vrácení majiteli, zabrání, propadnutí ve prospěch státu apod.).
Zásada č. 30
Každý, kdo nalezne zbrojní průkaz, průkaz zbraně nebo zbrojní průvodní list, je povinen neprodleně uvedené doklady odevzdat nejbližšímu policistovi nebo útvaru policie.
Každý, kdo nalezne zbraň nebo střelivo je povinen neprodleně je odevzdat nejbližšímu policistovi nebo útvaru policie. V případě, že by nálezce, vzhledem ke svým neznalostem nebo z jiných závažných důvodů, mohl při manipulaci se zbraní nebo střelivem způsobit újmu na zdraví nebo smrt sobě nebo jiným osobám, je povinen pouze podat informaci o nálezu nejbližšímu policistovi nebo útvaru policie.
Nad rámec dosavadní zákonné úpravy se s ohledem na předpokládaný charakter dokladů, které mají být zavedeny do užívání, ukládá povinnost tyto doklady v případě nálezu odevzdat příslušnému orgánu k provedení dalších opatření. Tato povinnost je povinností ukládanou obecně, tedy i osobě, která není držitelem zbrojního průkazu.
Pokud jde o nálezy zbraní a střeliva, navrhuje se rozlišit případy, kdy nálezce je znalý zacházení se zbraní a kdy nikoliv.
Zásada č. 31
Při úmrtí osoby, která přechovávala zbraně a střelivo, je ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, povinen tyto zbraně a střelivo odevzdat do 10 dnů ode dne úmrtí nejbližšímu útvaru policie; není-li taková osoba, má povinnost neprodleně odevzdat tyto zbraně a střelivo ten, kdo s nimi první přišel do styku. Okresní ředitelství Policie předává příslušnému orgánu, který provádí řízení o dědictví, informace o zemřelých držitelích zbrojních průkazů a o jejich zbraních nebo střelivu. Orgán pověřený vést řízení o dědictví sdělí příslušnému okresnímu ředitelství Policie, kdo se podle výsledku řízení stal vlastníkem zbraní nebo střeliva.
Obdobně jako v předchozí zásadě, i zde je ukládána povinnost obecně všem osobám, tedy i těm, které nejsou držiteli zbrojního průkazu. Taktéž je nezbytné nově stanovit příslušným orgánům vzájemnou ohlašovací povinnost, aby se vytvořily podmínky pro to, aby o zbraních a střelivu mohlo být rozhodnuto v dědickém řízení a aby orgánu, který je pověřen registrací zbraní bylo zřejmé, kdo nabyl vlastnictví ke zbraním nebo střelivu děděním. Tím se zamezí dosud se v praxi vyskytujícím případům, kdy na útvarech policie jsou uschovány řadu let zbraně, jejichž vlastník není znám.
Zásada č. 32
Předpokladem pro vydání koncesní listiny, na základě níž je fyzická nebo právnická osoba oprávněna v rámci své podnikatelské činnosti vyvíjet, vyrábět, opravovat, upravovat, přepravovat, nakupovat, prodávat, půjčovat, uschovávat a znehodnocovat zbraně a střelivo nebo provádět výcvik ve střelbě ze zbraní (dále jen "podnikatel"), je kladné stanovisko ministerstva vnitra. Opis koncesní listiny zašle živnostenský úřad ministerstvu vnitra.
Podnikatel je povinen určit pro každou provozovnu, kde dochází k manipulaci se zbraněmi nebo střelivem, zbrojíře.
Zbrojíř a další pracovníci jednotlivých provozoven, kteří provádějí manipulaci se zbraněmi a střelivem, musí mít zbrojní průkaz příslušné skupiny.
Souhlas se bude udělovat na základě žádosti příslušného živnostenského úřadu u kterého je podána žádost o koncesi. Je však třeba reagovat na změny ve struktuře hospodářských orgánů, změny vycházející z opatření privatizace a z nové úpravy podnikání. Povinnost podnikatelů určit odpovědnou osobu (zbrojíře) pro jednotlivé provozovny je podmíněna zvláštním režimem při evidování, archivování a bezpečném ukládání zbraní, střeliva a hlavních součástí zbraní. Povinnosti zbrojíře jsou stanoveny v zásadě č 21.
Manipulací se zbraněmi se v tomto ustanovení rozumí faktické nakládání s nimi; za manipulaci nelze považovat například činnost ve skladech, kde zbraně jsou uloženy v obalech a skladový dělník s nimi "manipuluje".
Zásada č. 33
Před znehodnocením zbraně podléhající registraci je její vlastník povinen zbraň předat příslušným orgánům ke kriminalistické expertize a jde-li o zbraň, která je kulturní památkou, je současně povinen předložit souhlas příslušných orgánů státní památkové péče s jejím znehodnocením.
Na základě výsledku kriminalistické expertizy, popřípadě předloženého souhlasu příslušného orgánu státní památkové péče, okresní ředitelství Policie, které má zbraň v evidenci
a) vydá vlastníkovi zbraně potvrzení, že zbraň může být znehodnocena, nebo
b) rozhodne o zamítnutí žádosti o znehodnocení zbraně.
Fyzická nebo právnická osoba, která v rámci své podnikatelské činnosti znehodnocuje zbraně je povinna dodržet technologický postup stanovený zvláštními předpisy. Při znehodnocení nesmí být odstraněno výrobní číslo zbraně. Zbraň po znehodnocení musí být opatřena kontrolní znehodnocovací značkou. Bez potvrzení okresního ředitelství Policie nesmí být zbraň znehodnocena.
Fyzická nebo právnická osoba, která zbraň znehodnotila, je povinna vydat o tom vlastníkovi zbraně potvrzení. Potvrzení o znehodnocení zbraně předloží její vlastník příslušnému okresnímu ředitelství Policie, které zbraň vyřadí z evidence. K držení znehodnocených zbraní není třeba zbrojní průkaz, pouze doklad o jejich znehodnocení.
Navrhovaná úprava vychází ze skutečnosti, že vlastník zbraně se může rozhodnout, jak se svým majetkem naloží. Je však třeba vytvořit podmínky pro ochranu kulturních hodnot před zničením. Proto zbraně, které jsou kulturními památkami, mohou být znehodnoceny při respektování příslušných obecně závazných právních předpisů o nakládání s takovými předměty. V rámci boje s trestnou činnosti je rovněž nutné zabránit případnému znehodnocení důkazních prostředků. Proto musí být u všech zbraní, které mají být znehodnoceny, provedena kriminalistická expertiza. Za tím účelem se předpokládá, že vlastník zbraně, která má být znehodnocena, tuto zbraň předá orgánu, u kterého je zbraň registrována. Tento orgán vydá potvrzení, že zbraň může být znehodnocena. Po znehodnocení předá vlastník zbraně tomuto orgánu potvrzení o znehodnocení. Takové potvrzení je povinen vydat ten, kdo zbraň znehodnotil. Zvláštními přepisy upravujícími provedení znehodnocení se rozumějí příslušné čs. státní normy v oboru státního zkušebnictví.
Zásada č. 34
Zřídit a provozovat střelnici pro střelbu ze zbraní podléhajících registraci lze jen na základě povolení okresního ředitelství Policie. Toto povolení je předpokladem pro vydání koncesní listiny k provozování střelnice. Zrušení střelnice je provozovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému okresnímu ředitelství Policie a příslušnému živnostenskému úřadu, který vydal k provozování střelnice koncesní listinu.
Provozovatel střelnice musí nejpozději do zahájení provozu
a) určit odpovědnou osobu za provoz střelnice,
b) vydat provozní řád střelnice, který schvaluje okresní ředitelství policie, příslušné podle místa střelnice.
Toto ustanovení se nevztahuje na výstavbu a provozování střelnic určených výhradně pro potřeby Armády České republiky nebo veřejných ozbrojených sborů.
Podrobnější postup při vydávání povolení zřídit a provozovat střelnici stanoví ministerstvo vnitra vyhláškou.
Navrhuje se převzít z dosavadní právní úpravy postup při zřizování a provozování jednotlivých druhů střelnic, který se plně osvědčil. Nově se navrhuje úprava provozování střelnic pro podnikatelské účely. Předpokládá se, že i prováděcí předpisy k zákonu upraví postup při vydávání těchto souhlasů shodně s dosavadní právní úpravou.
Zásada č. 35
Dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení vykonávají orgány Policie České republiky. Výkon dozoru se řídí zvláštním předpisem.
Při výkonu dozoru jsou orgány Policie dále oprávněny
a) požadovat předložení zbraně, střeliva a příslušných dokladů ke kontrole,
b) kontrolovat u právnických osob a podnikatelů vedení evidence zbraní a střeliva a jejich zabezpečení proti odcizení nebo zneužití,
c) provádět kontrolu provozování střelnic.
Ministerstvo vnitra vykonává vrchní dozor, při kterém posuzuje plnění úkolů uložených tímto zákonem Policii České republiky, a při tom je též oprávněno dozírat na dodržování ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně. Zjistí-li ministerstvo vnitra nedostatky v postupu příslušníků Policie České republiky, dá podnět k řízení podle zvláštního zákona.
K zabezpečení dodržování ustanovení tohoto zákona a předpisů jej provádějících je třeba vytvořit odpovídající kontrolní mechanismus. Oprávnění kontrolních pracovníků by měla především vycházet ze zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, kde je stanoven kontrolní řád, jehož naplňováním jsou zabezpečena jak práva kontrolovaných, tak i kontrolujících. Nad rámec těchto oprávnění jsou ve druhém odstavci této zásady stanovena oprávnění další.
Institut vrchního dozoru jednak posiluje výkon dozoru, neboť zvětšuje jeho kapacitu, jednak má být zárukou zákonného a jednotného postupu policejních orgánů. Případné výstupy vrchního dozoru ve vztahu k Policii se budou uskutečňovat v rámci služebních vztahů, tedy především podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
Zásada č. 36
Právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající v oboru zbraní a střeliva, která porušila povinnost nebo nedodržela zákaz stanovený tímto zákonem, může orgán dozoru nebo vrchního dozoru, který protiprávní jednání zjistil, uložit pokutu do výše 50 000 Kč.
Pokud osoba uvedená v předchozím odstavci přechovává zbraně a střelivo bez příslušného oprávnění anebo přechovává zbraně a střelivo uvedené v zásadách č. 7 a 8, orgán dozoru nebo vrchního dozoru vždy uloží propadnutí věci nebo vysloví zabraní věci.
K dosažení toho, aby jednotlivé povinnosti byly ze strany adresátů naplňovány, je třeba stanovit i určité donucovací prostředky, jimiž jsou nepochybně i sankce. Vedle určitých sankčních ustanoví v zásadách č. 17 a 22 (rozhodnutí o odejmutí zbrojního průkazu při závažném porušení nebo opakovaném porušování povinností) se navrhuje jednak možnost uložení finanční pokuty a dále pak obligatorně v přesně stanovených případech vyslovení propadnutí věci nebo zabrání věci. Ukládání sankcí se navrhuje pouze právnickým osobám a fyzickým osobám majícím postavení podnikatele podle tohoto zákona, neboť fyzické osoby jsou sankčně pokryty § 42 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb. (úplné znění publikováno pod č. 124/1993 Sb.).
Zásada č. 37
Při ukládání pokut vychází správní orgán z povahy protiprávního jednání, charakteru a rozsahu jeho následků a přihlédne k případnému opakovanému porušení právní povinnosti nebo k tomu, že bylo porušeno více povinností.
Propadnutí věci lze uložit, pokud věc náleží pachateli správního deliktu. Zabrání věci lze uložit, pokud věc nenáleží pachateli nebo pokud pachatele nelze volat k odpovědnosti a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo jiný obecný zájem. Propadnutí ani zabrání věci nelze uložit, jestliže je její hodnota v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu.
Pokutu lze uložit nejpozději do tří let ode dne porušení právní povinnosti. Pokuty vymáhá orgán dozoru nebo vrchního dozoru, který je uložil podle obecných předpisů o správním řízení.
Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadnutých a zabraných věcí se stává stát.
Zásada upravuje pravidla pro ukládání pokut, některé procesní aspekty uplatňování odpovědnosti za správní delikty a určení rozpočtového výnosu pokut.
Zásada č. 38
V případech, kdy se fyzické nebo právnické osobě žádající o vydání zbrojního průkazu, zbrojního průkazu právnické osoby nebo zbrojního průvodního listu anebo o registraci zbraně v plném rozsahu vyhoví, nevydává se rozhodnutí ve správním řízení.
Předpokládá se, že správní řád bude platit obecně všude tam, kde jeho aplikace není výslovně vyloučena. Bude-li žádosti o vydání zbrojního průkazu, zbrojního průkazu právnické osoby nebo zbrojního průvodního listu anebo o registraci zbraně plně vyhověno, nevydá správní orgán správní rozhodnutí, ale přímo příslušný doklad.
Obdobně, jako v jiných případech správního řízení, se předpokládá zpoplatnění správních úkonů.
Zásada č. 39
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou vzory zbrojních průkazů, zbrojních průvodních listů, průkazů zbraně a žádostí o vydání těchto dokladů.
Navrhovaná úprava vychází ze skutečnosti, že působnost orgánů státní správy na úseku zbraní a střeliva je zákony České národní rady svěřena resortu ministerstva vnitra. S cílem zajistit podmínky pro jednotné vedení evidencí zbraní a jejich držitelů a pro jejich automatizaci, včetně strojového vydávání dokladů se navrhuje svěřit stanovování vzorů uvedených tiskopisů ministerstvu vnitra. Tento návrh bere v úvahu skutečnost, že zbrojní průvodní listy jsou doklady užívané i v zahraničí. Navrhovaná úprava dále předpokládá, že v některých případech lze zbrojní průkaz vyvézt do zahraničí.
Zásada č. 40
Ministerstvo hospodářství stanoví vyhláškou vzory zkušebních značek pro ověřování zbraní a střeliva pro civilní potřebu a jejich součástí a podmínky pro udělování těchto značek.
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
a) uděluje, mění a odnímá právnickým a fyzickým osobám pověření ke zkouškám a kontrole zbraní a střeliva pro civilní potřebu a jejich součástí,
b) vydává o odnímá osvědčení o tom, zda zbraně a střelivo pro civilní potřebu a jejich součásti splňují požadavky vyplývající z mezinárodní úmluvy.
V souvislosti se zrušením zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb., je třeba v upravené podobě přenést do nového zákona ustanovení § 60 odst. 2 tohoto zrušovaného zákona. Důvodem je zachování kontinuity právní úpravy, konkrétně těch ustanovení, která jsou významná k zabezpečení závazků vyplývajících pro Českou republiku z Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní (publikována vyhláškou ministra zahraničních věcí pod č. 70/1975 Sb.).
Zásada č. 41
Orgány, které před účinností tohoto zákona vedly evidence loveckých brokových zbraní a jejich držitelů, předají evidenční materiály a nevyřízené žádosti o hromadné povolení do 12 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému okresnímu ředitelství Policie.
Povolení k držení a nošení zbraní a střeliva vydaná před účinností tohoto zákona pozbývají platnosti uplynutím doby platnosti zbrojního průkazu, nejdéle však tří let od účinnosti tohoto zákona. V případě, že držitelé zbrojního průkazu mají zájem i nadále mít zbrojní průkaz, musí nejpozději dva měsíce před skončením platnosti povolení k držení a nošení zbraní a střeliva požádat o vydání nového zbrojního průkazu.
Hromadné zbrojní průkazy a hromadná povolení k držení loveckých brokových zbraní pozbývají platnosti uplynutím 12 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
Orgány, které vedly podle dosavadních právních předpisů evidence držitelů soukromých kulových zbraní vojáků z povolání Armády České republiky, policistů Policie České republiky, příslušníků Vězeňské a justiční stráže a příslušníků Bezpečnostní informační služby České republiky a evidence jejich soukromých kulových zbraní, předají do šesti měsíců evidenční materiály příslušnému okresnímu ředitelství Policie podle místa trvalého pobytu držitele.
Povolení k držení a nošení soukromých kulových zbraní a střeliva vydaná před účinností tohoto zákona osobám uvedeným v předchozím odstavci pozbývají platnosti uplynutím 12 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
Živnostenské úřady, které vydaly koncesní listiny na živnosti související se zbraněmi nebo střelivem, předají do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona ministerstvu vnitra opisy platných koncesních listin.
Cílem navrhované úpravy je vytvoření podmínek pro plynulý přechod na nově zaváděný systém. Předpokládá se jednotné vedení agendy zbraní a střeliva, zrušení hromadných povolení a zrušení agendy soukromých kulových zbraní příslušníků ozbrojených sil a sborů, což vyžaduje vytvořit podmínek pro aktuální vedení všech evidencí zbraní a jejich držitelů.
Zásada č. 42
Nevyřízené žádosti o vydání povolení k držení a nošení zbraní a střeliva a hromadného povolení, podané před účinností tohoto zákona, se posuzují podle tohoto zákona.
Žádosti podané před uvedeným datem musí být doplněny o požadované údaje a doklady ve smyslu tohoto zákona.
Zásada č. 43
Ten kdo ke dni účinnosti tohoto zákona přechovává zbraň
a) k jejímuž držení nebo nošení nebylo podle dosavadních předpisů třeba povolení a podle tohoto zákona je vyžadován zbrojní průkaz nebo
b) jejíž držení a nošení bylo podle dosavadních předpisů zakázáno a tento zákon je dovoluje,
je povinen požádat o vydání příslušného zbrojního průkazu podle tohoto zákona nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Vzhledem k rozšíření okruhu zbraní a střeliva, k jejichž držení či nošení je potřeba splnit podmínky ve smyslu tohoto zákona, je stanovena lhůta šesti měsíců, ve které jejich držitel či nositel musí požádat o vydání příslušných dokladů (zaregistrovat zbraň, požádat o příslušný zbrojní průkaz apod.).
Zásada č. 44
Příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, se doplňuje o nové koncesované živnosti "úschova zbraní a střeliva" a "výcvik a výuka ve střelbě ze zbraní".
Vzhledem k obsahu navrhovaného zákona o střelných zbraních a střelivu se doporučuje doplnit do přílohy č. 3 živnostenského zákona dvě nově koncesované živnosti. Dosud bylo možno tyto živnosti provozovat jako živnosti volné, což, s přihlédnutím k jejich významu, není dále možné.
Změnu živnostenského zákona, resp. jeho přílohy, by bylo možno uskutečnit buď v souvislosti s připravovanou novou právní úpravou živnostenského podnikání, nebo přímo v tomto zákoně.
Zásada č. 45
Zrušuje se zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb., a vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 10/1984 Sb., kterou se vydávají podrobnější předpisy o zbraních a střelivu, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 264/1990 Sb.
Navrhovaná úprava v plném rozsahu nahradí dosavadní právní úpravu.
Zásada č. 46
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
PRÁVNÍ A EKONOMICKÝ ROZBOR
Právní vztahy existující při výkonu státní správy na úseku zbraní a střeliva jsou v současné době regulovány zákonem č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb., a vyhláškou federálního ministerstva vnitra č. 10/1984 Sb., kterou se vydávají podrobnější předpisy o zbraních a střelivu, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 264/1990 Sb Uvedené právní předpisy nabyly účinnosti k 1. dubnu 1984 a s ohledem na potřebu reagovat na politické změny ve státě a společnosti byly v první polovině roku 1990 novelizovány v části dotýkající se základních podmínek pro vydávání povolení k držení a nošení kulových zbraní a střeliva.
Za dobu účinnosti těchto právních předpisů odhalila praxe některé nedostatky nebo mezery v právní úpravě. Dosud platný zákon o zbraních a střelivu upravuje rozdílně režim kulových a loveckých brokových zbraní a jejich držení a nošení je vázáno na dva různé druhy povolení (zbrojní průkaz a lovecký lístek). Volnější podmínky pro držení a nošení loveckých brokových zbraní byly odůvodňovány nižší účinností a tedy i menší nebezpečností těchto zbraní. To však neodpovídá skutečnému stavu. Lovecké brokové zbraně jsou svou účinností srovnatelné se zbraněmi kulovými a podle okolností mohou být svým účinkem nebezpečnější. Lovecký lístek jako doklad opravňující k držení a nošení loveckých brokových zbraní ve své podstatě, v souladu s obecně závaznými právními předpisy o myslivosti, je dokladem zcela jiného charakteru než zbrojní průkaz - osvědčuje, že držitel je oprávněn vykonávat právo myslivosti, tedy právo širšího obsahu než je právo lovit, resp. používat zbraně.
Rozdělení agendy zbraní a střeliva mezi dva druhy orgánů státní správy (Policii České republiky a okresní úřady) nevytváří vhodné podmínky pro jednotný převod evidencí zbraní a jejich držitelů na výpočetní techniku.
Ve správním řízení se projevuje řada problémů vyplývajících z příliš obecného vymezení podmínek pro vydání zbrojního průkazu a z chybějící úpravy způsobu prokazování "odborné způsobilosti" k používání zbraně. Při neexistenci právní regulace počtu zbraní, jejichž držení a nošení lze povolit, se jeví nepraktickým vydávání povolení k držení a nošení zbraní a střeliva ne obecně, ale vždy na každou konkrétní zbraň (resp. i na "hlavní část" zbraně).
Zbytečně složitá je úprava povolování půjčování zbraní a stanovení maximální lhůty pro půjčení na tři měsíce nebo mezi držiteli zbrojního průkazu na jeden rok. To má za následek situaci, kdy držitel zbrojního průkazu si může půjčit od jiného držitele kulovou zbraň, byť i na velmi krátkou dobu (např. jeden hon), pouze na základě povolení příslušného orgánu státní správy.
Rovněž omezená doba platnosti zbrojního průkazu a povinnost žádat před jejím uplynutím o prodloužení má za následek opakované řízení o vydání povolení k držení a nošení zbraní a střeliva. Přitom účelem tohoto opatření je vlastně ověření, zda se nezměnily podmínky, za kterých bylo poprvé takové povolení vydáno. To způsobuje nadbytečné administrativní zatížení povolovacích orgánů i držitelů zbrojních průkazů.
Problematická je v praxi úprava držení zbraní právnickými osobami na základě hromadného zbrojního průkazu, resp. hromadného povolení. Držitel hromadného zbrojního průkazu je povinen hlásit příslušnému orgánu osoby, které takto držené zbraně budou nosit, nejsou však upraveny podmínky postupu, kdy např. jedna z těchto osob neskýtá záruku, že zbraně nebude zneužito.
Teoreticky by taková situace měla mít za následek zamítavé rozhodnutí o žádosti o vydání hromadného zbrojního průkazu, popřípadě jeho odebrání. Zákon rovněž nestanoví osobám, které používají zbraně držené na hromadný zbrojní průkaz, podmínku fyzické, duševní a odborné způsobilosti, takže poměrně často používají tyto zbraně osoby, které zejména s ohledem na věk nemohou
zbraně řádně zabezpečit (problematika závodní stráže). Uvedené problémy zavdaly v několika případech i důvod k řešení pracovněprávních a majetkoprávních sporů.
Nedostatečně jsou upraveny otázky související se sběratelstvím. Zákon v zásadě předpokládá v omezeném rozsahu pouze sběratelství střeliva, a to jen držiteli zbrojních průkazů nebo loveckých lístků. Sběratelství střelbyschopných zbraní by bylo možné pouze na základě zbrojního průkazu, avšak v praxi je s ohledem na předpokládaný velký počet zbraní ve sbírce nereálné. Navíc by tyto zbraně bylo umožněno vydáním zbrojního průkazu držet i nosit, což přesahuje rámec potřeb sběratele.
V neposlední řadě způsobuje nejednotnost zejména ve vedení evidencí zbraní, ale i ve vedení povolovací agendy, zvláštní úprava držení a nošení kulových zbraní a střeliva pro jiné než lovecké účely příslušníky ozbrojených sil a sborů. Tato agenda je ve smyslu § 15 zákona o zbraních a střelivu upravena interními předpisy několika resortů (FMV po dohodě s ministerstvy vnitra republik, federálním ministerstvem obrany a ministerstvy spravedlnosti republik). Tyto tzv. "soukromé zbraně" jsou drženy na základě několika druhů povolení a zejména při změnách služebního poměru uvedených osob, vzhledem k nemožnosti jednotné kontroly vedení agendy může docházet k nepřesnostem ve vedení evidencí.
Na základě zkušeností získaných z činností správních orgánů, které vedou agendu zbraní a střeliva, ale i na základě zkušeností držitelů zbraní a střeliva, byl proveden rozbor platné právní úpravy na tomto úseku, při kterém byla naše právní úprava porovnána s úpravou jiných evropských států, zejména Rakouska, Švýcarska a Spolkové republiky Německo. Navrhovaná úprava byla porovnávána i s předpisy a doporučeními Rady Evropy v této oblasti. Uvedený rozbor a získané praktické zkušenosti ukázaly na potřebu provést v platné právní úpravě zbraní a střeliva řadu změn. Vzhledem k tomu, že předpokládané změny a doplnění by se dotkly převážné části ustanovení zákona č. 147/1983 Sb.,
o zbraních a střelivu, v platném znění, i provádějících právních předpisů k tomuto zákonu, navrhuje se stávající právní předpisy o zbraních a střelivu zrušit a v plném rozsahu nahradit novými.
Předložený návrh předpokládá nově:
a) sjednotit podmínky pro vydávání povolení k držení a nošení zbraní a střeliva všech druhů, přičemž se předpokládá, že výkon státní správy na daném úseku bude svěřen pouze jednomu orgánu státní správy (Policii České republiky), obdobně jako v řadě ostatních evropských zemí (např. SRN, Rakousko),
b) nadále užívat jednotný doklad osvědčující oprávnění k držení nebo nošení zbraní a střeliva - zbrojní průkaz vydávaný fyzickými právnickým osobám. Tím se odstraní dosavadní ne dostatky v evidencích zapříčiněné několika místy jejich vedení a zrušením institutu "hromadných povolení" se vytvoří podmínky pro používání zbraní pouze osobami splňujícími všechny nezbytné požadavky. Rovněž se vytvoří podmínky pro zjednodušení tiskopisů loveckých lístků, do kterých by se zbraně nadále nezapisovaly,
c) zakotvit odděleně, jako v dřívější právní úpravě nebo úpravách Rakouska, Švýcarska i SRN, institut "držení" a "nošení" zbraní a střeliva s taxativním vymezením účelů, pro které je možno zbraň buď držet nebo nosit, vytvořit podmínky pro změnu obsahu povolovacího řízení a vyplnit stávající mezery v právní úpravě (např. v oblasti sběratelství),
d) nepovolovat držení nebo nošení každé konkrétní zbraně jednotlivě, ale zbrojní průkaz vydávat jako osvědčení o oprávnění nabývat vlastnictví ke zbraním určitého druhu (popřípadě střeliva k nim) a použít je k určitému účelu. Platnost zbrojního průkazu omezit na šest let a ověření, zda trvají podmínky, za kterých byl vydán, provádět při podání žádosti o prodloužení platnosti zbrojního průkazu a v rámci výkonu dozoru nad dodržováním předpisů o zbraních a střelivu. Takovým zjednodušením zcela odpadne dosavadní řízení o vydání "nákupních povolení",
e) zbraně se do zbrojního průkazu nebudou zapisovat. Ve zbroj ním průkazu by mělo být vyznačeno, které druhy zbraní a pro jaké účely je držitel oprávněn je užívat (obdoba řidičského průkazu). Každá zbraň bude mít tzv. průkaz zbraně. Držitelům se ukládá povinnost registrovat své zbraně u příslušného orgánu. (Jde o zjednodušení stávajícího postupu uplatňované ho u loveckých brokových zbraní),
f) vymezit přesnějším způsobem podmínky pro vydávání zbrojního průkazu a umožnit v případech hodných zřetele používání zbraní a střeliva k taxativně stanoveným účelům i osobám mladším 18 let, obdobně jako je tomu např. v právní úpravě SRN,
g) upravit problematiku postihu fyzických a právnických osob za porušení povinností stanovených tímto zákonem a to tím způsobem, že návrh nově upravuje postih právnických osob a fyzických osob podnikajících v oblasti zbraní a střeliva. Vůči fyzickým osobám, které nepodnikají, budou sankce vyvozovány především podle přestupkového zákona. Návrh nepředpokládá samostatnou právní úpravu problematiky přestupků na úseku zbraní a střeliva fyzických osob, neboť zákon č. 67/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, a zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii, tuto problematiku již upravuje.
Navrhovaná úprava má za cíl novým přístupem k vymezení okruhu zbraní a střeliva odstranit dosud v praxi vznikající nejasnosti. Současně navrhované vedení agendy zbraní a střeliva, bez ohledu na jejich druh nebo osobu držitele, jedním orgánem
státní správy a zjednodušení administrativy na daném úseku představuje vytvoření příznivějších podmínek pro příslušné správní a dozorové orgány, odstranění řady byrokratických přístupů k vlastníkům zbraní a střeliva. Navrhovaná úprava je rovněž předpokladem pro snadnější vybudování jednotného automatizovaného systému evidence zbraní a jejich držitelů a pro strojové vyhotovování jednotlivých dokladů používaných v této oblasti státní správy.
Od zavedení nového režimu vydávání zbrojních průkazů a průkazů zbraní, který umožní vést přesnější evidence, se očekává, že tento zákon se stane jedním z důležitých faktorů napomáhajících snižování počtu trestných činů páchaných se střelnou zbraní.
Navrhovaná úprava si nevyžádá trvalý nárůst pracovních sil. Tím, že se předpokládá sjednocení agendy všech druhů zbraní včetně loveckých brokových zbraní u jednoho orgánu státní správy, nelze po přechodnou dobu (maximálně 3 roky) vyloučit, že bude třeba v některých okresech posílit dočasně příslušné pracoviště o jedno systemizované místo. Vzhledem k počtu okresů by se jednalo maximálně o 85 pracovníků. Uvažované zavedení nových vzorů zbrojních průkazů do praxe, zrušení vydávání hromadných povolení a zrušení agendy "soukromých kulových zbraní" příslušníků Policie České republiky, Pohraniční stráže, vojáků z povolání vojsk ministerstva vnitra, příslušníků Vězeňské a justiční stráže a vojáků z povolání Armády České republiky si vyžádá určité zvýšení finančních nákladů, které pro plánované tříleté přechodné období představuje částku cca 800 000,- Kč (tedy cca 260 000,- Kč ročně), které budou hrazeny z rozpočtu České republiky. Od tohoto zvýšení, které předpokládá cenu jednoho zbrojního průkazu cca 10,-Kč je však třeba odečíst dosud vynakládané finanční prostředky na výrobu tiskopisů dosavadních zbrojních průkazů, hromadných zbrojních průkazů, hromadných povolení k držení loveckých brokových zbraní a nákupní povolení, které nebudou nadále používány, v částce cca 220 000,- Kč ročně. Po přechodu na novou úpravu a po výměně dosavadních vzorů povolení k držení a nošení zbraní a střeliva za nové zbrojní průkazy budou finanční náklady spojené s vedením agendy zbraní a střeliva srovnatelná s dosavadními, přičemž je třeba vycházet ze skutečnosti, že řízení spojené s vydáváním příslušných dokladů bude zpoplatněno.