K bodu 65 (§ 175 odst. 1)
Znění skutkové
podstaty se upravuje tak, aby odráželo současné
označeni a pravomoci orgánů působících
(vedle vyšetřovací komise zákonodárného
orgánu) v občanskoprávním nebo trestním
řízení.
K bodu 66 (§ 178)
Trestní zákon na
rozdíl od většiny zahraničních
právních úprav dosud neposkytuje ochranu
před neoprávněným nakládáním
s osobními údaji jiné osoby, a to ani v případě,že
zveřejnění těchto dat mělo
pro osobu, jíž se údaje týkají,
závažné důsledky. Pouze v případě,
že se jednalo o zveřejnění nepravdivých
údajů, byl za splnění dalších
podmínek možný postih pro trestný čin
pomluvy podle § 206. Zvýšenou právní
ochranu se navrhuje poskytnout jednak údajům shromažďovaným
v souvislosti s výkonem
státní správy (např. údajům,
které jsou občané povinni sdělovat
daňovým nebo statistickým orgánům),
jednak údajům získaným pro jiné
účely v souvislosti s výkonem zaměstnání
(např. údajům vedeným ve zdravotnické
dokumentaci). Přísnější sazba
se stanoví na případy, kdy pachatelem činu
uvedeného v odstavci 1 je osoba, pro kterou povinnost uchovávat
tyto údaje vyplývá z jejího postavení
v zaměstnání (v případech uvedených
odstavci 2 tomu bude tak vždy) nebo tehdy, kdy čin
uvedený v odstavci 1,2
byl spáchán mimořádně účinným
způsobem, anebo měl pro dotčenou osobu vážné
následky (např. poškození na pověsti,
v rodinném životě, v zaměstnání).
K bodu 67 (181a odst. 1)
Navržená úprava
sleduje odstranění pochybností při
označování právních předpisů,
na které uvedené ustanovení jako blanketní
norma odkazuje.
K bodu 68 (§ 182 odst. 1)
Demonstrativní výčet
předmětů trestného činu se
v zájmu jednotného výkladu pojmu obecně
prospěšného zařízení doplňuje
o ochranné zařízení proti úniku
znečišťujících látek. Ochrana
prostředky trestního práva je odůvodněna
závažností hrozících důsledků
v případě ohrožení provozu takového
zařízení.
K bodům 69 a 70 (§
185)
Dosud platná trestní
sazba stanovená na trestný čin nedovoleného
ozbrojování podle § 185 odst. 1 (vůbec
nejnižší sazba v trestním zákoně)
jednak plně nevystihovala typovou nebezpečnost tohoto
trestného činu, jednak kladla příliš
velký důraz na skutečnost, zda pachatel neoprávněně
vyrobí nebo opatří střelnou zbraň
(odstavec 1), např. pušku nebo pistoli, nebo
zbraň hromadně účinnou (odstavec 2),
za níž se považuje např. samopal. Z tohoto
důvodu se trestní sazba uvedená v odstavci
1 přiměřeně zvyšuje. Dosavadní
zařazení pojmu "výbušnina"
v odstavci 2 umožňovalo trestní postih jednání,
spočívajícího ve výrobě
nebo jiném způsobu
opatření této látky jen tehdy, jestliže
se týkalo více předmětů. Takový
závěr z hlediska následků jinak předpokládaných
v odstavci 2 nemá opodstatnění, a proto se
navrhuje provést změnu, která by uvedenou
nelogičnost odstraňovala.
K bodu 71 (§ 186)
Neoprávněně
nakládání s radioaktivním materiálem,
k němuž v poslední době byt ojediněle
dochází, je vzhledem k povaze tohoto materiálu
mimořádně závažné, avšak
přesto v některých případech
nepostižitelné (pokud ještě nedojde ke
škodlivému následku např. na životní
prostředí, nebo takový následek bezprostředně
nehrozí, anebo pokud jednání pachatele nemá
povahu neoprávněného podnikání).
Z tohoto důvodu se mezi trestné činy obecně
nebezpečné zařazuje specielní skutková
podstata trestného činu, postihující
tyto případy.
K bodům 72 a 73 (§
191 odst. 1 a § 192 odst. 1)
Stávající
skutkové podstaty trestných činů podle
§ 191 a 192 se upravují tak, aby postihovaly i případy,
kdy pachatel takový čin spáchá z nedbalosti
(obdobně jako např. v § 190 nebo v §
194).
K bodům 74 a 75 (§
193 odst. 1 a § 194 odst. 1)
Skutkové podstaty uvedených
trestných činů se doplňují
tak, aby dopadaly jen na případy, kdy pachatel závadné
potraviny vyrobí nebo jinak opatří za účelem
jejich prodeje (nikoliv např. za účelem vlastní
spotřeby).
K bodu 76 (§ 195)
Zmocnění k vydání
právního předpisu se upravuje s ohledem na
vznik samostatné České republiky.
K bodu 77 (§ 198 odst. 2)
Doplněním skutkové
podstaty hanobení národa, rasy a přesvědčení
se sleduje zajištění odpovídajícího
postihu zejména projevů rasové nesnášenlivosti,
kterých se pachatelé dopouštějí
společně s dalšími osobami. Dosavadní
postih (např. ve srovnání s tr. činem
výtržnictví podle § 202 odst. 1) byl nepřiměřeně
mírný.
K bodu 78 (§ 199 odst. 2)
V uvedeném ustanovení
se jednak sjednocuje použitá terminologie s, terminologií
zákona ČNR č. 283/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, jednak se
s ohledem na závažnost trestné činnosti,
kterou uvedené ustanovení postihuje a četnost
jejího výskytu upravuje trestní sazba.
K bodu 79 (§ 199 odst. 3)
Úprava trestní sazby
v odstavci 3 sleduje jednak zpřísnění
postihu tohoto poměrně často se vyskytujícího
trestného činu, jednak dosažení lepší
návaznosti mezi jednotlivými odstavci a konečně
i větší konkretizaci trestu, který lze
za tento trestný čin uložit.
K bodu 80 (§ 201a odst. 2)
Odkaz v odstavci 2 na jednání
spočívající v úmyslném
vyvolání stavu nepříčetnosti
s cílem spáchat trestný čin, se doplňuje
o obdobný případ, spočívající
v jednání z nedbalosti.
K bodu 81 (§ 204)
Organizování prostituce
a kořistění z ní se stává
zejména v některých místech výrazným
problémem. Stávající právní
úprava vychází z absolutního zákazu
jednání, označovaného jako kuplířství,
aniž by rozlišovala způsob a okolnosti, za nichž
pachatel tento zákaz poruší. Proto se navrhuje
přísněji postihovat případy,
kdy pachatel jedná proti vůli osoby provozující
(nebo mající provozovat) prostituci, nebo z takového
stavu kořistí. Zákon dále dosud nijak
neodlišoval případy spáchání
tohoto trestného činu
za okolností uvedených v návrhu odstavce
3 a 4, ačkoliv se jedná o mimořádně
závažné formy páchání
tohoto trestného činu. Z tohoto důvodu se
na ně stanoví přísnější
trestní sazba.
K bodům 82 a 83 (§
207)
Trestní sazba trestného
činu neposkytnutí pomoci podle § 207 zejména
v případech těžce zraněných
v důsledku dopravních nehod v silničním
provozu (pokud nejsou dány znaky uvedené v §
208) plně nevystihuje závažné důsledky
takového jednání a proto se upravuje v relaci
k sazbě stanovené u trestného činu
podle § 208.
K bodu 84 (§ 215)
V zájmu účinnější
ochrany zejména nezletilých dětí se
sazba trestného činu týrání
svěřené osoby podle § 215 zvyšuje,
pokud je takový čin páchán za okolností
v návrhu uvedených.
K bodu 85 (§ 218a a 218b)
Hlava šestá zvláštní části,
která se týká trestných činů
proti rodině a mládeži, se doplňuje
o skutkovou podstatu trestného činu podávání
anabolických prostředků osobám mladším
osmnácti let k jiným, než k léčebným
účinkům. Důvodem je nutnost reagovat
na výskyt případů, kdy zejména
ve sportu dochází k déletrvajícímu
podávání těchto prostředků,
které mohou mít obdobné následky jako
požívání některých omamných
a psychotropních látek. Ochrana se postihuje pouze
osobám mladším 18 let, které často
nemohou posoudit následky takového jednání
a jsou pod silným psychickým vlivem rodičů
nebo jiných dospělých. V zájmu právní
jistoty se navrhuje, aby seznam anabolických prostředků
vyhlásila nařízením vláda.
K bodu 86 (§ 228 odst. 2)
Navrhovaná změna
souvisí se změnou stávajícího
§ 89 odst. 3.
K bodu 87 (§ 235 odst. 2)
Uvedené ustanovení
se jednak upravuje v závislosti na zrušení
znaku výdělečnosti jako kvalifikované
okolnosti, podmiňující použití
vyšší trestní sazby (viz změna
§ 89 odst. 3), jednak se jeho doplněním poskytuje
zvýšená ochrana svědkům, znalcům
a tlumočníkům (obdobně jako je tomu
v § 221 odst. 2 písm. a).
K bodu 88 (§ 235 odst. 3)
Dosavadní skutková
podstata trestného činu vydírání
nepostihuje přísněji případy,
kdy pachatel takového trestného činu způsobí
smrt nebo škodu velkého rozsahu, a tím jej
vlastně zvýhodňuje proti pachatelům
majetkové trestné činnosti. Proto se připojuje
nový odstavec přísněji postihující
tyto případy.
K bodům 89 a 90 (§
239 odst. 2 a § 240 odst. 2)
Vzhledem k rozvoji technických
způsobů, jimiž dochází k předávání
informací, se upravují termíny použité
v uvedeném ustanovení.
K bodům 91 až 93
(§ 247 odst. 1, 3 a § 248 odst. 3)
Vzhledem k výraznému
nárůstu majetkové trestné činnosti
se rozšiřují podmínky, za nichž
je čin pachatele považován bez ohledu na výši
škody za trestný čin krádeže. Uvedené
skutkové podstaty se dále upravují vzhledem
ke zrušení pojmu výdělečnosti
(§ 89 odst. 3).
K bodu 94 (§ 249 odst. 1)
Trestní sazba § 249
odst. 1 se zvyšuje jednak vzhledem k nárůstu
trestné činnosti, kterou uvedené ustanovení
postihuje, jednak vzhledem k potížím, které
při dosavadní výrazně nízké
sazbě trestu odnětí svobody vznikaly při
ukládání trestu odnětí svobody
ve spojení s trestem peněžitým.
K bodu 95 (§ 249a a 249b)
Stávající skutková podstata trestného
činu neoprávněného užívání
cizí věci podle § 249 se týká
pouze věcí movitých. Případy
i opakovaného protiprávního obsazení
nebo užívání bytu, případně
nebytového prostoru jiného, jsou vždy postižitelné
jen jako přestupek podle § 50 zákona ČNR
č.200/1990 Sb.,
o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů. Vzhledem k závažnosti takových
jednání, jež se v některých místech
hromadně vyskytují, se navrhuje postihovat je jako
trestný čin, pokud pachatel byl pro uvedený
přestupek nebo stejný trestný čin
v posledním roce
již postižen. Právě recidiva jednání
je zákonným znakem odlišujícím
tento trestný čin od přestupku. Obdobně
se za stejných podmínek navrhuje postihovat naopak
jednání toho, kdo neoprávněně
do práva užívání zasahuje. Důvodem
je stále častější výskyt
takového jednání a neúčinnost
jiných právních prostředků.
V poslední době
se stejně jako v řadě jiných států
v České republice rozmáhá trestná
činnost spojená s neoprávněným
nakládáním s platebními kartami. Přitom
samotné odcizení platební karty jiného
nebo získání předmětu schopného
plnit funkci takové karty do doby, než pachatel uskuteční
jejím prostřednictvím alespoň pokus
o platbu nebo výběr hotovosti, lze vzhledem k ceně
takové karty kvalifikovat pouze jako přestupek.
V zájmu zvýšené ochrany před
touto činností se
navrhuje zařadit do trestního zákona samostatnou
skutkovou podstatu postihující úmyslné
opatření se platební karty jiného
nebo předmětu schopného funkci takové
karty nahradit.
K bodu 96 (§ 250 odst. 3)
Změna souvisí se
zrušením výdělečnosti jako okolnosti
podmiňující použití vyšší
trestní sazby (§ 89 odst. 3 dosavadního znění).
K bodu 97 (§ 251 odst. 1)
V souladu s Evropskou úmluvou
proti praní špinavých peněz se formy
podílnictví, jež postihuje trestní zákon,
rozšiřují o případy, kdy pachatel
se znalostí původu věci na sebe takovou věc
sice nepřevede, ani ji neukryje, ale věc získanou
trestným činem nebo to, co za ni bylo opatřeno,
užívá.
K bodům 98 až 100
(§ 251 odst. 2, § 251a a 253)
Změna těchto ustanovení
souvisí se zrušením výdělečnosti
jako okolnosti podmiňující použití
vyšší trestní sazby (§ 89 odst. 3
dosavadního znění).
K bodu 101 (§ 256 odst. 1)
Skutková podstata trestného
činu poškozování věřitele
podle § 256 odst. 1 se rozšiřuje tak, aby postihovala
všechna jednání protiprávně směřující
ke zmaření uspokojení pohledávky věřitele,
včetně jednání, kterým pachatel
směřuje k vyvolání tzv. podvodného
úpadku.
K bodům 102 a 103 (§
256 odst. 4 a 256a odst. 3)
S rozvojem podnikatelských
aktivit je spojen četnější výskyt
jednání, které lze podřadit pod trestný
čin poškozování nebo zvýhodňování
věřitele. Uvedené skutkové podstaty
trestných činů původně dopadaly
na jednání spáchaná za jiných
okolností a nepředpokládalo se, že v
praxi by těmito trestnými činy docházelo
ke způsobení škody
velkého rozsahu. Uvedený nedostatek se doplněním
těchto ustanovení odstraňuje.
K bodu 104 (259a)
Formulací specielní
skutkové podstaty namířené proti mučení
a jinému nelidskému a krutému zacházení
se plní závazek vyplývající
z příslušné mezinárodní
úmluvy (viz vyhl. č. 143/1988 Sb.) a zároveň
se reaguje na kritiku, jíž byla v mezinárodním
měřítku ještě ČSFR vystavena
při hodnocení, jak plní závazky vyplývající
z této úmluvy.
K bodu 105 (§ 274)
Nesplnění rozkazu
z nedbalosti, pokud nemá škodlivý následek
uvedený v návrhu § 274 odst. 1, se vzhledem
k nepatrné společenské nebezpečnosti
z trestního zákona vypouští s tím,
že postih ve formě kázeňského
trestu ukládaného za kázeňská
přestupek je dostačující.
K bodům 106 a 107 (§
287)
Sazby trestu odnětí
svobody stanovené za trestný čin porušování
povinností služby při obraně vzdušného
prostoru se přizpůsobují sazbám uvedeným
v § 285, neboť z hlediska významu této
služby a strážní služby není
podstatnějšího rozdílu.
K bodům 108 a 109 (§
288a)
Trestní sazby za uvedený
trestný čin se upravují tak, aby korespondovaly
trestnímu postihu za trestný čin podle §
249 postihujícího obdobné jednání
osob mimo služební poměr.
K bodu 110 (§ 294)
Stávající
výčet trestných činů obsažený
v § 294 nebyl proveden podle přesného kriteria;
zahrnoval ale většinu trestných činů,
jejichž sazba trestu odnětí svobody nepřevyšovala
tři roky. Přitom rozhodujícím hlediskem
pro postup podle § 294 by měla být skutečnost,
že nebezpečnost typově nejméně
závažného deliktu je pouze malá, nikoliv
tedy jeho zákonné označení. Proto
se při konstrukci ustanovení § 294 vychází
ne z výčtu trestných činů,
ale i jejich trestní sazby vyjadřující
typovou společenskou nebezpečnost.
Stávající
odstavec 2 v § 294 se vypouští, neboť se
do značné míry překrývá
s podmínkami uvedenými v § 24 a se zrušením
vojenských soudů není důvod pro odlišnou
úpravu.
Čl. II
Změna § 50 zák.
ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
ve znění pozdějších předpisů,
logicky souvisí se změnou, která se navrhuje
v § 89 odst. 14 trestního zákona a je nutná
k formálnímu odlišení přestupku
proti majetku od majetkových trestných činů.
Odstraňuje se zároveň dosavadní nepřesnost
ve vymezení hranice mezi přestupkem a trestným
činem z hlediska způsobené škody. Skutkové
podstaty přestupků proti majetku
se doplňují o přestupek, spočívající
v úmyslném bránění oprávněné
osobě v užívání domu, bytu nebo
nebytového prostoru (viz navazující §
249a odst. 2 novely tr. zákona).
Čl. III
Navržená přechodná
ustanovení respektují zásadu, že by
neměl být vykonáván trest odnětí
svobody za čin, který podle nového zákona
již není trestným. Trestnost činu křivé
výpovědi podle § 175, kterého se pachatel
dopustil v řízení před orgánem,
který již neexistuje, nebo k 1.1.1993 zanikne, se
zakotvuje i nadále, nebo zánik takového
orgánu není důvodem zániku trestnosti
trestného činu v řízení před
ním spáchaným.
Čl. IV
Předkládaný
návrh novelizace trestního zákona poměrně
významným způsobem mění a doplňují
jeho dosud platné znění a proto v zájmu
snadnější a rychlejší orientace
v tomto zákonu se předseda Poslanecké sněmovny
zmocňuje, aby vyhlásil úplné znění.
Čl. V
Návrhy novelizací
uvedených zákonů do určité
míry souvisejí s již projednávaným
návrhem novelizace trestního řádu.
Proto se navrhuje u všech těchto právních
předpisů stanovit stejné datum vstupu v účinnost.