Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zásada č. 1

Tímto zákonem se:

- vytvářejí vyšší územně samosprávné celky (dále jen" vyšší územní celky") a stanoví rozsah jejich samostatné působnosti

- stanovují správní závody a vymezuje rozsah přenesené působnosti vyšších územních celků

- podrobněji upravuje postavení a stanoví působnost zastupitelstva vyššího územního celku

- zřizují další orgány vyšších územních celků, stanovuje jejich působnost a vymezují vztahy mezi nimi

Čl. 100 Ústavy stanoví, že vyšší územní celek lze vytvořit jen ústavním zákonem. Další úpravy je možné provést zákonem v zájmu přehlednosti a jednotnosti úpravy se navrhuje provést úpravu jedním - ústavním - zákonem.

Zásada č. 2

Vyššími územními celky v České republice jsou:

a, vyšší územní celek tvořený územím Prahy a kraji Středočeským, Jihočeským, Západočeským, Severočeským a Východočeským

b, vyšší územní celek tvořený kraji Jihomoravským a Severomoravským a z kraje Jihočeského obcemi Dačice ........., a z kraje Východočeského obcemi Moravská Třebová ............ .

O názvu vyššího územního celku rozhodne zastupitelstvo,

Vyšší územní celky se vytvářejí ze stávajících krajů. V zájmu dohodnutého respektování zemské hranice z roku 1927 je nutné provést drobnější změny v začlenění obcí do okresů a krajů. Při stanovení počtu a velikosti vyšších územních celků se přihlíží k územnímu uspořádání západoevropských zemí a vychází z historického a restitučního principu. Odbourává se také možnost možného budoucího vytržení a připojení malého územního celku k většímu zahraničnímu euroregionu.

Zásada č. 3

Územní obvod působnosti vyššího územního celku lze měnit jen zákonem po předchozím souhlasu zastupitelstev.

Na přechodnou dobu, do 31.12.1995, budou mít obce ležící v sousedství hranice možnost rozhodnout na základě místního referenda o své příslušnosti k vyššímu územnímu celku: pro tyto případy se nepoužije ustanovení předchozího odstavce.

Touto zásadou se zavádí ochrana hranice vyšších územně správních celků. Po přechodnou dobu budou mít občané obcí ležících na zemské hranici možnost rozhodnout o příslušnosti k vyššímu územnímu celku aniž k tomu bude nutné přijímat zákon.

Zásada č. 4

Vyšší územní celky jsou oprávněny při plnění svých úkolů spolupracovat a za podmínek stanovených zákonem se sdružovat k zabezpečení věcí společného zájmu.

Vyšší územní celek je oprávněn spolupracovat se svými partnery v jiných státech respektive být členem jejich sdružení.

Zakotvuje se právo a vymezují podmínky na vzájemnou spolupráci a sdružování se vyšších územních celků a na jejich spolupráci se zahraničními partnery a členství v mezinárodních sdruženích.

Zásada č. 5

Vyšší územní celek a jeho orgány mohou užívat znak a praporec: barvy, znak, praporec vyššího územního celku, způsob jejich použití stanoví zastupitelstvo. Další orgány a organizace mohou znak a praporec používat jen se souhlasem zastupitelstva.

Obdobně jako stát, tak i vyšší územní celky mohou používat vlastní symboly. Zastupitelstvu se dává právo stanovit tyto symboly a způsob jejích používání.

Zásada č. 6

Společenství občanů vyššího územního celku má právo záležitosti svěřené mu tímto zákonem spravovat samostatně. Při této činnosti se řídí jen zákony a ostatními zákonnými předpisy.

Toto právo občané vykonávají prostřednictvím volených členů zastupitelstva a v případech stanovených zákonem též referendem.

Práva a povinnosti vyplývající ze samostatné působnosti má jen příslušník vyššího územního celku. Příslušníkem je každý občan České republiky, který má trvalý pobyt v obci spadající do územního obvodu příslušného vyššího územního celku.

Stanovuje se způsob a podmínky, za kterých má společenství občanů vyššího územního celku právo samostatně spravovat své záležitosti. Definuje se pojem příslušníka vyššího územního celku.

Zásada č. 7

Vyšší územní celek samostatnou působnost zabezpečuje tím, že:

a, samostatně za podmínek stanovených zákonem spravuje vlastní majetek a finanční zdroje

Majetkem vyššího územního celku budou věci předané mu z vlastnictví státu zvláštním zákonem a majetková práva k nim přináležící. Příjmy budou zejména tvořit:

- dotace ze státního rozpočtu

- daně, poplatky (např. daň z dědictví a darování) nebo podíl z daní a poplatků placených státu (spotřební daň z vína)

- výnosy majetku a fondů vyšších územních celků

- půjčky, úvěry návratné výpomoci

- sdružené prostředky, dary, výnosy sbírek, loterií a jiné nahodilé příjmy

b, zakládá, zřizuje popř. ruší právnické osoby, správní úřady a organizace, které slouží k plnění úkolů vyššího územního celku nebo více okresů pod dohodě s nimi: vykonává funkci zakladatele u těch právnických osob, které přejdou na základě zákona do jeho majetku

Bude se převážně jednat o vybraná kulturní zařízení, zdravotnické a sociální ústavy, objekty památkové péče apod. Organizace zabezpečující hospodářskou činnost budou zřizovány jen v těch případech, kdy služby, práce nebo dodávky nebude možné zabezpečit dodavatelsky.

c. vytváří podmínky pro činnosti orgánů a správních úřadů vyššího územního celku: stanovuje mzdy a odměny členům zastupitelstva a dalších orgánů samosprávy

Účelem je zabezpečit podmínky pro nezávislý a svobodný výkon funkcí a zajistit přiměřenou náhradu výdajů spojených s výkonem funkcí v samosprávných orgánech.

d, udržuje a rozvíjí síť vybraných komunikací o nichž tak stanoví zvláštní zákon

Jedná se o komunikace, které budou předány do majetku vyššího územního celku, jejich údržba a rozvoj budou financovány z podílu na silniční dani.

e, udržuje soustavy vybraných vodohospodářských staveb a vodních toků o nichž tak stanoví zákon

Půjde o velká díla, které nebude možné privatizovat.

f, zřizuje a udržuje národní parky a přírodní rezervace nachází-li se výlučně na území vyššího územního celku

Územní společenství občanů nejlépe posoudí, které části území a přírody je nutné uchovat pro příští generace.

g, udržuje a rozvíjí vybranou síť zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče o nichž tak stanoví zákon

Územní společenství občanů bude zabezpečovat péči o zrakově, sluchově, tělesně, či jinak postižené spoluobčany. V tzv. "zemských" nemocnicích budou poskytovány vybrané zdravotnické služby na speciálních a nákladných zařízeních, kterými není možné malé nebo privatizované nemocnice vybavit.l

h, udržuje a rozvíjí síť vybraných vysokých škol a odborných škol o nichž tak stanoví zákon: právo škol na samosprávu stanovenou zákonem nebude dotčeno

Územnímu společenství občanů se tak dává možnost podílet se na zabezpečování vzdělání svých příslušníků v souladu se svými potřebami.

i, udržuje a rozvíjí zákonem určenou síť archivu, galerií, muzeí, knihoven a kulturních zařízení včetně péče o historické, umělecké, architektonické archeologické a jiné památky či předměty

Územní společenství občanů bude dbát a uchovávat odkaz svých předků.

j, zabezpečuje úkoly v oblasti cestovního ruchu, sportu a využití volného času

Další záležitosti mohou být do samostatné působnosti vyššího územního celku svěřeny zákonem.

Zásada č. 8

Vyšší územní celek zabezpečuje následující úkoly ve vztahu k obcím, které doposud náležely Parlamentu, vládě, ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu:

a, určuje obec za město a rozhoduje o tom, že obec přestává být městem

b, rozhoduje o rozdělení obce na dvě či více části

c, uděluje souhlas ke slučování obcí, patří-li tyto do více okresů

d, uděluje znak a praporec obci na základě jejího návrhu, pokud obec nemá historický znak a praporec

e, registruje svazky obcí

f, ruší nezákonné obecně závazné vyhlášky obcí vydané jimi v samostatné působnosti.

g, zřizuje a ruší okresy nebo mění jejich hranice

Parlament se nebude muset zabývat okrajovými záležitostmi. Vyššímu územnímu celku se dává možnost vytvořit optimální správní strukturu: toto právo bude platit od 1. 1. 1996.

Zásada č. 9

Vyšší územní celek může:

a, zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy

b, zřizovat nadace se zaměřením na výuku, vědu, kulturu, umění nebo pro zdravotnické a sociální účely

Tímto způsobem bude možné podporovat instituce, popř. jednotlivce, které nebudou mít dostatek prostředků pro svoji činnost. Větší část získaných prostředků bude určena na nákup přístrojů pro nemocnice, školy a podobné účely.

c, ze svého rozpočtu a svých fondů poskytovat účelové dotace obcím

d, poskytnout příspěvek popř. se sdružit k zabezpečení stavby veřejného zájmu nebo stavby, která je svým významem důležitá pro vyšší územní celek, popř. bude sloužit více okresům

e, poskytnout záruku za půjčku podnikatelskému subjektu: výše všech poskytnutých záruk nesmí přesáhnout 20% finančního objemu rozpočtu vyššího územního celku

Vyšší územní celkům se dává možnost poskytnout obcím finanční vyrovnání v těch případech, kdy v důsledku jimi nezaviněného nerovnoměrného rozdělení finančních zdrojů nemohou zabezpečovat základní samosprávné funkce nebo plnit úkol, vyplývající z jejich samostatné působnosti. Dále mají možnost podílet se na výstavbě vybraných druhů staveb a poskytovat záruky za půjčky.

f, účastnit se podnikatelské činnosti právnických a fyzických osob za podmínek stanovených zvláštním zákonem

Vyšším územním celkům se dává možnost účastnit se podnikatelské činnosti při zabezpečování úkolů, které jsou ztrátové a nebude je možno privatizovat.

g. udělovat a odjímat čestné občanství vyššího územního celku

h, udělovat ceny vyššího územního celku za významná umělecká, vědecká a jiná díla

Jde o možnosti, které mají jen honorární význam.

Zásada č. 10

Vyšší územní celky jsou současně správními obvody. V obvodu své působnosti vykonávají státní správu (dále jen "přenesená působnost") v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

V souladu se Čl. 100 Ústavy se stanoví správní obvody shodné s obvody vyššího územního celku.

Zásada č. 11

Při výkonu přenesené působnosti se vyšší územní celky řídí zákony, ostatními právními předpisy, usneseními vlády a směrnicemi (instrukcemi) ministerstev a jiných správních úřadů.

Stanovují se podmínky, za kterých budou vyšší územní celky vykonávat přenesenou působnost.

Zásada č. 12

Vyšší územní celek vykonává státní správu v těch věcech, které dosud v prvním stupni nebo jako odvolacímu orgánu příslušely ministerstvům nebo jiným správním úřadům, pokud se rozhodnutí vztahují jen na jeho správní obvod. Jedná se o následující úseky státní správy:

a, dopravy a silničního hospodářství

b, vodního hospodářství

c, zdravotnictví a sociálního zabezpečení

d, školství

e, kultury

f, živnostenského podnikání - část týkající se živnostenského úřadu

g, územního plánování a stavební řád

h, zemědělství a lesního hospodářství

i, ochrany životního prostředí

k, všeobecné vnitřní správy, věci shromažďovací a matriční

Přenesení státní správy na vyšší územní celky sleduje tyto základní cíle:

- zpřehlednění, zkvalitnění a přiblížení státní správy občanům

- odbouráním nadměrného zatěžování ministerstev operativními úkoly a administrativními úkoly a administrativní činností umožnit jim více se věnovat koncepční, koordinační a kontrolní činnosti

- podstatně snížit počty pracovníků ministerstev a jiných správních úřadů včetně zrušení či omezení počtu jejich územních pracovišť

Zásada č. 13

Parlament stanoví zákonem způsob a výši náhrady nákladů, které vyššímu územnímu celku vzniknou v souvislosti s výkonem státní správy.

Zakládá se povinnost státu hradit vyššímu územnímu celku náklady spojené s výkonem státní správy.

Zásada č. 14

Pro každý vyšší územní celek se zřizuje jedno zastupitelstvo vyššího územního celku (dále jen "zastupitelstvo"): o sídle rozhodne svým usnesením.

Zřizují se Zastupitelstva vyšších územních celků a do jejich působnosti se dává právo stanovit si sídlo.

Zásada č. 15

Počet členů Zastupitelstva se stanoví tak, že na každých byť i započatých 30 000 oprávněných voličů připadá jeden člen.

Podmínky volitelnosti do Zastupitelstva, výkonu volebního práva a organizaci voleb stanoví a upraví zákon.

Podmínky vzniku, zániku nebo vzdání se mandátu upraví Zastupitelstvo v Jednacím řádu Zastupitelstva.

Počet členů Zastupitelstva se stanovuje podle klíče jeden člen na 30 000 voličů.

Zásada č. 16

Do působnosti zastupitelstva patří:

a, vše co náleží do samostatné působnosti vyššího územního celku, pokud tento zákon nesvěřuje věc jinému orgánu vyššího územního celku

b, úprava vnitřní struktury, způsobu jednání a usnášení se, při čemž musí být respektovány ustanovení obsažená v Ústavě a tomto zákoně

Vzhledem k tomu, že se neuvažuje se stálým zasedáním Zastupitelstva, jeví se jako účelné umožnit i jiným orgánům vyššího územního celku podílet se ve vymezeném rozsahu na plnění úkolů patřících do jeho samostatné působnosti. Zastupitelstvo se dává právo upravit si vnitřní záležitosti i způsob jednání.

Zásada č. 17

Zastupitelstvo volí na ustanovující schůzi předsedu a místopředsedy: na každých 30 členů Zastupitelstva se volí jeden místopředseda.

Předseda stojí v čele Zastupitelstva a zastupuje vyšší územní celek navenek. Plní funkci vedoucího organizace ve vztahu k pracovníkům Zastupitelstva podle zvláštních předpisů.

Práva a povinnosti předsedy a místopředsedů podrobně stanoví jednací řád.

Rámcově se vymezuje postavení předsedy a místopředsedů. Podrobnější úprava se svěřuje Zastupitelstvu.

Zásada č. 18

Zastupitelstvo zřizuje podle zásady poměrného zastoupení jako svůj orgán Stálý výbor. Počet členů určí Zastupitelstvo: nesmí však přesáhnout 1/6 počtu svých členů. Členy stálého výboru jsou vždy předseda a místopředsedové Zastupitelstva.

Stanoví se povinnost Zastupitelstva zřídit svůj pracovní orgán, způsob a podmínky jeho ustanovení.

Zásada č. 19

Stálý výbor připravuje a organizuje práci Zastupitelstva, jeho dalších orgánů a plní přijatá usnesení.

Zastupitelstvo může pro období kdy nezasedá na Stálý výbor přenést své pravomoci s výjimkou zákonodárné iniciativy, vydávání obecně závazných vyhlášek a schvalování rozpočtu.

Stejná práva Stálému výboru přísluší i tehdy, dojde-li k rozpuštění Zastupitelstva: Parlament může Zastupitelstvo rozpustit jestliže po dobu delší než 6 měsíců nebylo způsobilé usnášet se, ačkoliv v té době byla opakovaně svolána schůze.

Vymezuje se působnost stálého výboru a stanoví možnost a podmínky, za kterých může plnit nebo plní úkoly Zastupitelstva a za kterých můře být Zastupitelstvo rozpuštěno.

Zásada č. 20

Zastupitelstvo má právo pro zabezpečení úkolů na úseku samostatné působnosti vyššího územního celku zřídit z řad členů Zastupitelstva a odborníků - občanů komise.

V čele komise stojí předseda Zastupitelstva, který může jejím řízením pověřit člena Stálého výboru.

Zastupitelstvo může zřídit tam, kde bude rozsah samosprávných úkolů malý a současně odborně náročný komisi - např. pro dopravu, cestovní ruch apod.

Zásada č. 21

Rada vyššího územního celku (dále jen "Rada") je výkonný orgán vyššího územního celku.

Rada je při výkonu přenesené působnosti podřízena vládě České republiky a při plnění úkolů samostatné působnosti Zastupitelstvu.

Jako výkonný orgán vyššího územního celku se zřizuje Rada a vymezuje se jí působnost. Podřízenost se stanoví dvojí - vládě ČR a Zastupitelstvu.

Zásada č. 22

Rada se skládá z předsedy a členů: členy jsou ředitel a vedoucí odborů úřadu vyššího územního celku.

Touto zásadou se stanoví složení Rady.

Zásada č. 23

Předsedu Rady volí Zastupitelstvo z řad svých členů tajnou volbou na období 4 roků. Členy Rady jmenuje vláda ČR.

Způsob volby předsedy Rady a možnost jeho odvolání, způsob jmenování a odvolávání členů Rady, možnost jejich odstoupení, způsob jednání a usnášení se upraví Jednací řád Rady, který vydá Zastupitelstvo po dohodě s vládou ČR.

Složení a způsob ustanovení Rady do značné míry předurčuje vztahy mezi Zastupitelstvem, vládou ČR a Radou.Vládě se dává možnost ovlivnit složení Rady a tím nepřímo zabezpečit jednotný výkon státní správy na celém území státu.

Zásada č. 24

Předseda Rady organizuje její činnost a řídí schůze. Při rovnosti hlasů v těch případech, kdy Rada rozhoduje ve sboru, rozhoduje jeho hlas.

Předseda Rady předkládá Zastupitelstvu ke schválení směrnice pro rozvoj vyššího územního celku ( Program rozvoje): neschválení má za následek odvolání předsedy z funkce.

V rámci této směrnice každý člen Rady řídí přidělenou resortní oblast samostatně a na vlastní odpovědnost.

Stanoví se postavení a povinnosti předsedy a členů Rady.

Zásada č. 25

Rada:

a, vydává ve věcech spadajících do přenesené působnosti vyššího územního celku na základě zmocnění v zákoně obecně závazné vyhlášky

b, zabezpečuje hospodaření vyššího územního celku v souladu se schváleným rozpočtem a zabezpečuje plnění Programu rozvoje

c, řídí právnické osoby a zařízení zřízená Zastupitelstvem popř. další, které určí vláda ČR

d, jmenuje a odvolává vedoucí pracovníky právnických osob a zařízení podle pís. c, nevyhradí-li si to Zastupitelstvo samo, nebo nepřenese-li toto oprávnění na jiný orgán

e, dohlíží na zákonnost obecně závazných vyhlášek vydávaných obcemi v oblasti přenesené působnosti

f, zabezpečuje realizaci úkolů svěřených vyššímu územnímu celku na úseku přenesené působnosti jakož i činnosti, kterými ho na úseku samostatné působnosti pověří Zastupitelstvo.

Vymezuje se a příkladně uvádí základní působnost Rady.

Zásada č. 26

K vlastní realizaci úkolů vyššího územního celku se pro každý z nich zřizuje správní úřad vyššího územního celku (dále jen "Úřad"). Úřad je podřízen Radě.

Sídlem Úřadu pro vyšší územní celek vytvořený v zásadě č. 2 pís. a, je Praha, v pís. b, Olomouc. Sídlo Úřadu může být změněno jen zákonem.

Ustavují se úřady vyššího územního celku jako správní orgány se širokou (všeobecnou) působností a stanoví se jejich sídlo a možnost jeho změny.

Zásada č. 27

Úřad:

a, vykonává státní správu v jednotlivých úsecích přenesené působnosti, která přísluší vyššímu územnímu celku

b, je odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná v prvním stupni obecními nebo okresními úřady

c, plní úkoly, které na něj deleguje nebo mu uloží Rada: Rada nemůže delegovat úkoly uvedené v zásadě č. 25 pod písmeny a, b, a d..

V této zásadě se vymezuje působnost Úřadu.

Zásada č. 28

V čele úřadu stojí ředitel, který řídí a organizuje jeho činnost. Je nadřízený všem pracovníkům Úřadu a plní funkci vedoucího organizace podle zvláštních předpisů.

Vedoucí odborů při výkonu pravomocí člena Rady podléhají pravomoci předsedovi Rady.

Vymezuje se vztah ředitele Úřadu k pracovníkům a vedoucím odborů.

Zásada č. 29

Úřad se skládá z odborů zpravidla uspořádaných podle odvětvové působnosti. Zastupitelstvo může po dohodě s vládou ČR zřídit na místě odboru samostatný úřad.

Podrobnosti o působnosti, vnitřní organizaci Úřadu, postavení ředitele a pracovníků upraví Organizační řád Úřadu, který vydá Rada po předchozím projednání se Zastupitelstvem a vládou ČR.

Rámcově se stanoví struktura Úřadu . Radě se dává zmocnění k podrobnější úpravě. Tam kde to bude účelné, lze po dohodě s vládou ČR zřídit místo odboru Úřad (např. Školský úřad, živnostenský úřad).