Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

I.Obecná část

Na základě vyhodnocení prvních měsíců fungování daňové reformy je podle plánu legislativních prací vlády České republiky předkládán Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.

V novela zákona jsou ve vazbě na nové celní předpisy upravena ustanovení čtvrté části zákona, kde je řešena otázka uplatňování daně při dovozu a vývozu. Dále jsou navrhovány změny, které by měly přispět k zajištění efektivní správy daně a snížení administrativní náročnosti při uplatňování daně. Převážná část navrhovaných změn směřuje ku prospěchu plátců daně. Tyto změny se týkají obsahových náležitostí daňového dokladu, návaznosti na účetnictví, stanovení základu daně a výpočtu daně, prodloužení termínu splatnosti daně a podání daňového přiznání a zrušení záloh na daň. Nejvýznamnější změnou v tomto směru je zkrácení termínu pro vracení nadměrného odpočtu a sjednocení podmínek při vracení nadměrného odpočtu vývozcům. Tzv. oprávnění vývozci, kteří byli proti ostatním vývozcům zvýhodňováni rychlejším vracením nadměrného odpočtu oproti jiným plátcům, nebudou již v zákoně zvlášť vymezeni.

Výše navrhované změny by měly výrazně snížit administrativní náročnost při evidenci a vypořádání daňových povinností na straně plátců daně, tak i usnadnit kontrolu a správu této daně ze strany finančních úřadů. Při přípravě těchto změn se přihlíželo i k pozitivnímu vývoji příjmů státního rozpočtu z titulu daně z přidané hodnoty v prvních měsících letošního roku a neměly by v následujícím období přinést výraznější negativní dopady na příjmy státního rozpočtu. Zrušení záloh, prodloužení lhůty pro splatnost daně a zkrácení lhůty pro vracení nadměrného odpočtu bude sice znamenat jednorázově po přijetí těchto změn časový odklad příjmů státního rozpočtu z titulu daně z přidané hodnoty. Z dlouhodobějšího hlediska však nebudou mít negativní dopady a přinesou pouze termínovou změnu platebního kalendáře příjmů státního rozpočtu a měly by příznivě ovlivnit z obecného hlediska platební schopnost plátců daně.

Na základě řady připomínek byly realizovány dílčí změny v uplatňování sazeb daně pro některé výrobky a výkony tak, aby byly odstraněny některé nelogičnosti a v některých případech zmírněna tvrdost cenových dopadů z titulu daně. Tyto úpravy se týkají některých zdravotnických a potravinářských výrobků a neměly by zásadním způsobem ovlivnit příjmy státního rozpočtu. Ostatní desítky požadavků nedoporučuje ministerstvo financí ke schválení zejména z rozpočtových důvodů a vzhledem k obtížnosti objektivního posouzení důvodů pro jejich zařazení do snížené sazby daně. Navrhované úpravy sazeb daně by neměly zásadním způsobem ovlivnit příjmy státního rozpočtu. Dopad navrhovaných změn na příjmy státního rozpočtu v roce 1993, pokud by se realizovaly k 1. červenci 1993 lze odhadnout částkou cca 200 - 300 mil Kč.

Vedle těchto zásadních změn je navrhovány i řada dílčích úprav, které by měly přispět k lepší srozumitelnosti zákona a upřesnění praktické aplikace některých jeho ustanovení. Jedná se např. o vymezení plátců daně v případě sdružení, vymezení okruhu osob majících zvláštní vztah k plátci, upřesnění postupu při zdaňování finančního leasingu a pronájmu a některé další změny, které nemají zásadní vliv na základní principy daně a neovlivní ani podstatně výši příjmů státního rozpočtu.

Účinnost novely je navrhována k 1. červenci 1993 vzhledem k tomu, že základním zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a dalším zdaňovacím obdobím, kterého využívá většina plátců, je kalendářní čtvrtletí. Pokud by došlo vzhledem k legislativnímu projednávání k posunu termínu účinnosti zákona např. k 1. srpnu 1993, bylo by třeba v přechodných ustanoveních novely vyřešit postup při vypořádání daně ve třetím čtvrtletí u plátců se čtvrtletním zdaňovacím obdobím.

II. Zdůvodnění návrhu novely

K bodu 1:

Na základě připomínek se zpřesňuje předmět úpravy a upřesňuje vymezení příležitostné autobusové přepravy osob v tuzemsku.

K bodu 2:

V tomto ustanovení se navrhuje doplnění a upřesnění pojmů, zejména o finanční pronájem s následnou koupí najaté věci, aby nedocházelo ke sporným výkladům.

K bodu 3:

Vzhledem k tomu, že v novém § 2a se definuje, za jakých podmínek jsou peníze považovány za zboží, doplňuje se do tohoto ustanovení, že ve stanovených případech nejsou peníze považovány za zboží.

K bodu 4:

Peníze jsou pro účely zákona definovány podrobněji v novém § 2a, a proto se toto písmeno vypouští.

K bodu 5:

Ve vazbě na nový celní zákon se upravují používané pojmy a doplňuje se odvolávka na příslušné ustanovení celního zákona.

K bodu 6:

Ve vazbě na celní předpisy se upřesňuje vymezení daňového území.

K bodu 7:

Na základě připomínek a návrhu České národní banky se upřesňuje vymezení pojmu peníze pro účely zákona, aby byly zabezpečeny rovnocenné podmínky pro tisk bankovek a mincí v tuzemsku a jejich dovoz a zpřesněno zdaňování bankovek a mincí určených pro sběratelské účely.

K bodům 8, 10 a 11:

Vzhledem k rozdělení ČSFR a měnové odluce se upravuje označení měny platné pro Českou republiku.

K bodu 9:

Na základě připomínek se doplňuje povinná registrace pro osoby, které uzavřou smlouvu o sdružení s plátcem. Tímto opatřením se sleduje zamezení obcházení daňových předpisů a omezení možnosti daňových úniků.

K bodu 12:

Upřesňuje se postup při vypořádání daně při zrušení registrace.

K bodu 13:

Upřesňuje se postup při uplatňování nároku na odpočet daně u vratných lahví ze skla, pro které platí obdobný režim jako pro osobní automobily.

K bodům 14 a 15:

Vymezení osob majících zvláštní vztah k plátci se upřesňuje o osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, který je fyzickou osobou. Do okruhu osob majících zvláštní vztah k plátci se doplňují osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení a členové družstev, kteří jsou v pracovním vztahu k družstvu, aby bylo zamezeno obcházení daňových předpisů a zajištěn stejný přístup, jaký se uplatňuje vůči zaměstnancům.

K bodu 16:

Upřesňuje se, co se konkrétně rozumí dalšími zdanitelnými plněními, kdy je plátce povinen uplatnit daň a upřesňuje se povinnost vypořádat daň při pořízení osobního automobilu a vratných skleněných lahví ze skla.

K bodům 17, 18 a 19:

Ve vazbě na změny v § 46 se upřesňují ustanovení § 8. U vymezení místa uskutečnění služeb se doplňuje text odkazující na případné jiné ustanovení zákona a sice proto, že v některých případech, zejména u nepravidelné mezinárodní osobní přepravy se postupuje odchylně. V těchto případech se uplatňuje daň i tehdy, když je začátek přepravy v tuzemsku, ale část výkonů je v zahraničí.

V novém písmeni e) se upřesňuje místo zdanitelného plnění u některých vybraných služeb, kdy se za místo zdanitelného plnění považuje místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány bez ohledu na sídlo plátce nebo jeho provozovny tj. ustanovení § 8 odst. 3 písm. a).

K bodům 20 a 21:

V návaznosti na úpravu § 7 se upřesňuje ustanovení § 9 odst. 1.

V případě, že se prodej uskutečňuje pomocí automatů a jiných podobných zařízení, se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné tehdy, když plátce zjistí výši obratu. Obdobným způsobem se navrhuje řešit i případy, kdy plátce při jímá úhradu pomocí platebních karet, např. při prodeji pohonných hmot.

K bodům 22 a 23:

Pro praktické uplatňování daně se navrhuje upřesnit pojmy "dílčí a opakované plnění" a vymezit pro tyto případy, kdy se zdanitelné plnění uskutečňuje. Cílem je zejména umožnit vystavení jednoho souhrnného dokladu za opakované dodávky masa, mléka, výkup šrotu apod. za maximálně zdaňovací období. V doplněném odstavci 4 se upřesňuje postup při poskytnutí zálohy.

K bodu 24:

Vymezení vzniku daňové povinnosti se ve všech případech sjednocuje na den uskutečnění zdanitelného plnění a tím se prohlubuje i návaznost na zákon o účetnictví.

K bodu 25:

Na základě vyhodnocení zkušeností finančních orgánů se správou daně z přidané hodnoty se upřesňuje stanovené záznamní povinnosti ve vazbě na zákon o správě daní a poplatků. Doplňuje se nový odstavec 3, který stanoví ve vazbě na § 5 vedení záznamní povinnosti pro plátce, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení.

K bodu 26:

Na základě řady připomínek jak ze strany podnikatelské sféry, tak i správců daně se upřesňuje přístup k vystavování daňových dokladů. I přes změnu ve vymezení vzniku daňové povinnosti zůstává zachována povinnost vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění.

Povinné náležitosti daňových dokladů a se doplňují o datum uskutečnění zdanitelného plnění. Upravuje se otázka zaokrouhlování daně, protože se ruší haléřové a pětihaléřové mince, je navrhováno zaokrouhlování daně na daňových dokladech a dokladech o použití na celé desetihaléře nahoru. Vychází se přitom z celkové ceny za zdanitelné plnění a nikoliv z jednotkové ceny, aby bylo minimalizováno zkreslení daně z titulu zaokrouhlení.

Na základě připomínek z podnikatelské sféry se umožňuje používání splátkového kalendáře, za vymezených podmínek, jako daňového dokladu a umožňuje se vystavování zjednodušeného daňového dokladu při uskutečnění zdanitelného plnění s úhradou za hotové. Tyto změny by měly výrazně přispět ke snížení administrativní náročnosti uplatňování daně z přidané hodnoty a neměly by výrazně omezit možnosti kontroly plnění daňových povinností ze strany finančních orgánů.

Vzhledem ke specifickému postavení služeb cestovního ruchu a mezinárodní nepravidelné přepravy se umožňuje ve stanovených případech plátci nevystavovat daňový doklad ani zjednodušený daňový doklad. Přitom účtovaná cena musí obsahovat daň.

K bodu 27:

Ve vazbě na úpravu zaokrouhlování v § 12 se provádí analogická úprava v § 13.

K bodům 28, 29, 30, 31 a 32:

Ve vazbě na možnost vystavování zjednodušených daňových dokladů se upravuje stanovení základu daně z ceny včetně daně. Výpočet daně se v tomto případě provede shora podle § 17 při zachování stejného daňového zatížení jako při výpočtu daně z ceny bez daně.

Vzhledem k nesouladu se zákonem o místních poplatcích se základu daně vypouštějí místní poplatky. Vzhledem ke sporným výkladům se upřesňuje vymezení finančního pronájmu.

Vzhledem k problémům při vymezování základu daně a daňové povinnosti u stálých provozoven zahraničních subjektů se navrhuje analogická úprava jako v zákoně o daních z příjmů.

V novém odstavci 14 se upřesňuje postup při stanovení základu daně v případě přeúčtování služeb podléhajících daňové povinnosti, které pořizuje plátce od jiného plátce popřípadě od neplátce daně a služeb osvobozených od daňové povinnosti. Smyslem tohoto opatření je odstranit nejednotné postupy dosud v těchto případech uplatňované.

Z obdobných důvodů se navrhuje doplnit odstavec 15, který upřesňuje postup při stanovení základu daně při poskytnutí dotací nebo jiných finančních příspěvků.

Doplňuje se nový odstavec 16, podle něhož bude specifickým způsobem vymezeno stanovení základu daně při prodeji použitého zboží.

K bodu 33:

Na základě připomínek ze strany finančních orgánu se vypouští možnost opravy daně při použití chybné sazby daně za zdanitelné plnění nebo při vzniku chyby při výpočtu daně, protože by mohla být zneužívána.

K bodům 34 a 35:

Na základě připomínek a návrhu České národní banky se upřesňují stanovení sazeb daně u peněz, pokud jsou podle nového § 2a považovány za zboží.

Ve vazbě na klasifikaci průmyslových prací výrobní povahy se upřesňuje uplatňování daně u výkonů. U průmyslových prací výrobní povahy se uplatňuje sazba daně 5%, s výjimkou výkonů uvedených v příloze č. 2, které směřují k výrobě výrobků určených pro konečnou spotřebu, u nichž se stanoví sazba daně 23%. Pokud je realizováno komplexní provedení zakázky směřující ke zhotovení výrobků sloužících pro konečnou spotřebu, uplatní se na všechny výkony bez ohledu na přílohu č. 2 sazba daně ve výši 23%.

Vzhledem k problémům při uplatňování sazeb daně u různých typů pronájmu se přístup upřesňuje přímo v § 16. Vzhledem k tomu, že při pořizování osobních automobilů za účelem pronájmu a půjčování nelze uplatnit nárok na odpočet daně, navrhuje se snížení sazeb daně při jejich pronájmu a půjčování na 5%. Upřesňuje se stanovení sazeb daně při finančním leasingu a postup při zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. Upřesňuje se i uplatnění sazeb daně u pronájmu nemovitostí, který není osvobozen od daňové povinnosti.

Upřesňuje se postup při stanovení sazeb daně v závodních kantýnách tak, aby odpovídal postupu uplatňovanému u výkonů obchodu ve vazbě na platnou klasifikaci výkonů.

Ve vazbě na provedené úpravy v § 16 se doplňuje poznámka pod čarou č. 15.

K bodu 36:

Ve vazbě na změny provedené v § 12 se upřesňuje postup při výpočtu a zaokrouhlování daně z ceny bez daně a z ceny včetně daně. Na základě připomínek se pro přepočet úplaty navrhuje kurs nákup vyhlašovaný Českou národní bankou. Vzhledem ke specifickému postavení služeb cestovního ruchu se upřesňuje způsob výpočtu daně u služeb pořízených ze zahraničí a z tuzemska od plátců i neplátců daně.

K bodu 37:

Na základě připomínek finančních orgánů se stávající znění § 18 nahrazuje vlastně zmocněním pro finanční orgány stanovit záznamní povinnost pro vykazování daně na základě konkrétních individuálních podmínek plátce.

K bodům 38, 39, 40, 41, 42, a 43:

V § 19 odst. 1 se upřesňuje text týkající se použití zdanitelných plněni, protože nelze vždy přesně určit účel použití.

V odstavci 2 se navrhuje vázat nárok na odpočet daně nikoliv podle skutečného data zaúčtování daně na vstupu, ale podle toho do kterého období je daň zaúčtována. Tím se podstatně časově sblíží účetní evidence s evidencí pro daňové účely. Dále se v tomto odstavci navrhuje odvolávka na případné jiné ustanovení zákona, protože v § 5 odst. 7 jsou i jiné podmínky pro uplatnění odpočtu, a to např. omezení doby pro uplatnění odpočtu na pořízení v průběhu dvanácti měsíců před účinností registrace.

Doplňuje se nový odstavec 3, který stanoví, že pro doložení nároku je kromě daňového dokladu možno použít také zjednodušený daňový doklad a dále, že plátce nemá nárok na odpočet, jestliže použije přijatá zdanitelná plnění nejen pro zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně, ale také pro zdanitelná plnění bez nároku na odpočet a také pro plnění, která nejsou zdanitelnými plněními zejména tehdy, když se nejedná o podnikání.

V zájmu lepší srozumitelnosti se navrhuje upřesnit, že v případě, že se prodává osobní automobil a vratné lahve ze skla, u kterých je zákaz odpočtu daně, se další prodej již nezdaňuje.

Navrhuje se upřesnění nároku společností provozujících finanční pronájem na odpočet daně na vstupu u předmětů, které jsou pronajímány, a to na zboží a nemovitosti, které jsou předmětem smlouvy o finančním pronájmu.

K bodům 44, 45, 46 a 47:

Upřesňuje se způsob výpočtu koeficientu pro úpravu nároku na odpočet daně v případech, kdy plátce uskutečňuje různá plnění, a to od zdanitelných plnění s nárokem na odpočet daně, přes zdanitelná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, až plnění, která nejsou zdanitelnými plněními a u nichž rovněž není nárok na odpočet. Toto upřesnění je nutné zejména proto, že řada rozpočtových a příspěvkových organizací podniká, ale kromě toho má příjmy z nepodnikatelské činnosti. Upřesňuje se také text proto, že použití při jatých zdanitelných plnění nelze většinou prokázat a proto je použita vazba na příjmy z jednotlivých druhů plnění. Vzhledem ke změně systému.

Upřesňuje se výše koeficientu pro úpravu nároku na odpočet, a to na 0,05 včetně a 0,95 včetně.

K bodům 48 a 49:

Pro vracení nadměrného odpočtu se navrhuje podstatná změna, a sice nadměrný odpočet vzniklý v běžném období nepřenášet do dalšího období, maximálně do druhého zdaňovacího období od jeho vzniku. Nadměrný odpočet by se podle návrhu vracel vždy po skončení běžného zdaňovacího období, a to do 30 dnů po předložení daňového přiznání. Tímto opatřením by se sjednotily podmínky pro vracení nadměrného odpočtu i pro tzv. oprávněné vývozce. Výrazně se zjednoduší i zpracování daňového přiznání.

K bodu 50:

Plátce, který nakupuje a prodává ojeté osobní automobily, má nárok na odpočet daně při jejich nákupu, a to i v případě nákupu od neplátce. Věcně se ustanovení nemění, ale upřesňuje se text pro lepší srozumitelnost.

K bodu 51:

Plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění osvobozená od daně, nemá nárok na odpočet daně na vstupu. Obdobně jako v § 19 a 20 se upřesňuje vazba na obrat za plnění osvobozená od daně, protože použití nelze přesně prokázat.

K bodu 52:

V návaznosti na předpisy o pojišťovnictví se navrhuje upřesnit osvobození těchto činností. V návaznosti na předpisy o penzijním pojištění se navrhuje do § 29 doplnit i penzijní připojištění zaměstnanců, a tím ho také osvobodit od daně. Dále se navrhuje osvobodit činnosti zprostředkovatelů při zprostředkování pojištění, pokud je prováděno podle příslušných předpisů.

K bodům 53, 54 a 55:

V § 30 odst.1 se navrhuje upřesnit osvobození staveb od daně nejen do dvou let od kolaudace, ale také do dvou let po nabytí, tím se sjednotí podmínky při převodu staveb.

Upřesňuje se pronájem staveb, stavebních objektů a nemovitostí i na jejich části a současně se z osvobození vylučuje krátkodobý pronájem a pronájmu trvale instalovaných měřících zařízení.

K bodu 56:

Na základě připomínek se navrhuje zrušení povinnosti plátců platit zálohu na daň, protože tato povinnost komplikuje správu daně.

K bodům 57, 58 a 59:

V závislosti na navrhovaném zrušení záloh na daň se navrhuje vypuštění záloh z ustanovení o splatnosti daně. Dále se navrhuje prodloužení lhůty pro splatnost daně a podání daňového přiznání na 25 dnů od skončení zdaňovacího období. Tato změna vyplývá zejména z úpravy vymezení vzniku daňové povinnosti a postupu při vracení nadměrného odpočtu. Lhůta 15 dnů byla často kritizována a považována za nedostatečnou zejména ze strany velkých podniků s místně odloučenými organizačními složkami.

Pro lepší srozumitelnost se navrhuje doplnění textu o povinnost předkládat daňové přiznání vždy, i tehdy je-li negativní, protože jde o sledování nároků na odpočet, nadměrných odpočtů atd.

K bodům 60, 61, 62, 63 a 64:

V sankčních ustanoveních se v návaznosti na zákon o správě daní a poplatků navrhuje upřesnit postup při vyměření zvýšení zrušit povinnou dolní hranici pro vyměření sankcí v některých případech a označení měny "Kčs" se upravuje na "Kč".

K bodu 65:

Ve vazbě na nový celní zákon se upřesňují používané pojmy při vymezení předmětu daně při dovozu zboží. Ve vazbě na nový celní zákon je vznik daňové povinnosti vázán na den vzniku celního dluhu. Vzhledem k tomu, že podle nového celního zákonu došlo ke zkrácení lhůty splatnosti cla a tedy i daně na 10 dní, navrhuje se vázat nárok na odpočet daně stejně jako v případě tuzemských plnění na zaúčtování daně.

Ve vazbě na novou vyhlášku o osvobození zboží od dovozního cla se upravuje přístup k uplatňování osvobození od daně. K lepší srozumitelnosti jsou v novém samostatném odstavci 5 vymezeny případy, kdy se uplatní daň i přes osvobození od cla. Na základě četných připomínek se navrhuje osvobodit od daně zboží darované ze zahraničí pro vymezené účely ve vazbě na vyhlášku o osvobození zboží od dovozního cla.

Ve vazbě na celní zákon se pojem písemný návrh na celní řízení nahrazuje pojmem písemné celní prohlášení a upřesňuje se také ve vazbě na celní předpisy vypořádání daně při dovozu uskutečněném prostřednictvím nepřímého zástupce.

Pro upřesnění návazností na celní předpisy se opravují dřívější a doplňují nové odvolávky na ně.

K bodu 66:

Ve vazbě na nové celní předpisy se opět upřesňuje postup při stanovení základu daně a výpočet daně. Doplňuje se postup při výpočtu daně u zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku. Vzhledem k úzké návaznosti na vybírání cla a zjednodušení správy daně se uplatní stejný postup jako při výpočtu cla podle celního zákona.

K bodu 67:

I tento paragraf se upřesňuje ve vazbě na nové celní předpisy. Stejně jako při dovozu zboží se upřesňuje postup při vypořádání daně v případě vývozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce.

Vzhledem k navrhované změně lhůty pro vracení nadměrného odpočtu při tuzemských plněních je navrhováno zrušení statutu oprávněného vývozce, který měl za podmínek stanovených zákonem nárok na rychlejší vracení nadměrného odpočtu vztahujícího se k vývozu. Pro všechny plátce vyvážející zboží budou z hlediska vracení nadměrného odpočtu stanoveny stejné podmínky, jako pro plátce uplatňující nárok na vrácení nadměrného odpočtu z titulu tuzemských plnění. Tato změna zjednoduší zpracování daňového přiznání a usnadní i kontrolu jeho správnosti. Pro zabezpečení toho, aby se nezhoršila finanční situaci plátců, kteří dosud využívali statutu oprávněného vývozce, budou přijata organizační opatření v oblasti správy daně. Z hlediska neutrality daně se jedná nesporně o pozitivní opatření.

Na základě připomínek ministerstva zahraničních věcí se doplňují podrobněji náležitosti vyhlášky, která bude uplatňovat postup při prodej zboží osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv.

K bodu 68:

Jednou z nejproblematičtějších oblastí je osvobození služeb poskytovaných do zahraničí od daně. Navrhuje se proto upřesnit § 46, a to tak, že za služby poskytované do zahraničí jsou považovány vymezené služby s místem plnění v tuzemsku, poskytované osobám, které nemají stálou provozovnu, sídlo nebo bydliště na území České republiky. To znamená, že např. služby ubytování a stravování by dani ve vazbě na § 8 podléhaly, ale např. zpracování návrhu na reklamní šot, inzerát poskytnuté zahraničnímu subjektu apod., by dani nepodléhalo.

K bodu 69:

Pro lepší srozumitelnost se navrhuje jiná struktura odstavců tohoto paragrafu a doplnění odkazu i na mezinárodní smlouvu o dopravě. Rovněž se doplňuje podrobněji ustanovení o zdaňování nepravidelné mezinárodní osobní přepravy.

K bodu 70:

Vzhledem k rozdělení ČSFR a měnové odluce se upravuje označení měny platné v České republice.

K bodům 71 a 72:

Do § 50 odst. 4 se doplňuje ustanovení o tom podle jakých předpisů se postupuje v případě, kdy osoba, která se nestane plátcem daně z přidané hodnoty, nesplní svoji povinnost a nevypořádá daň z obratu. Toto ustanovení v zákoně dosud chybělo.

Dále se navrhuje doplnit ustanovení o možnosti zrušit registraci plátce vynímečně dříve než po uplynutí jednoho roku od data registrace, že tato možnost platí pouze pro plátce, který se registroval dobrovolně. Ze zrušení registrace pak vyplývá povinnost vypořádat daň z přidané hodnoty a také doplatit daň z obratu, která mu jako plátci daně z přidané hodnoty byla vrácena.

K bodu 73:

Ve vazbě na celní předpisy se navrhuje upřesnit postup při vypořádání daně u zboží, které bylo propuštěno do režimu dočasného použití před datem účinnosti zákona.

K bodu 74:

Doporučuje se do zákona doplnit nový paragraf vztahující se k přednosti mezinárodních smluv před zákonem, pokud tyto smlouvy obsahují ustanovení o nepřímých daních. Dále se navrhuje zmocnění pro vydání vyhlášky, podle níž by se provádělo vracení zaplacené daně v těchto případech.

K bodu 75:

Na základě připomínek ministerstva zdravotnictví se do přílohy č. 1, kde jsou uvedeny výrobky podléhající snížené sazbě daně navrhuje doplnit některé zdravotnické přístroje a zdravotnické materiály.

Na základě připomínek ministerstva zemědělství se doplňují do přílohy č. 1 některé potravinářské výrobky.

K bodu 76:

Na základě změny přístupu k uplatňování snížených sazeb daně u ekologických výrobků a vzhledem ke klasifikačním problémům se dříve zahrnuté vybrané výrobky vyrobené ze stoprocentně recyklovaného papíru, u nichž byla většinou nepřesněna vymezena klasifikace bez návaznosti na harmonizovaný systém vypustit z přílohy č. 1.

K bodu 77:

Opravuje se tisková chyba ve Sbírce zákonů.

K bodu 78:

Na základě připomínek ministerstva zemědělství se do snížené sazby daně zahrnují krmné směsi. Sazba daně 23% bude zachována pouze u výživ pro psy a kočky.

K bodu 79:

Ve vazbě na změnu číselné klasifikace topných olejů se dříve uváděná položka nahrazuje nově platnými.

K bodu 80:

Opravuje se chybně uvedený číselný kód u uvedených položek.

K bodu 81:

Ve vazbě na vymezení klasifikace harmonizovaného systému v celních předpisech se upřesňuje vymezení číselných kódů v příloze č. 1.

K bodům 82, 83, 84, 85, 86, 87 a 88:

Opravuje se chybně vymezené záhlaví přílohy č. 2. Z přílohy č. 2 se navrhuje vyloučit stravování a ubytování při dětských rekreacích a táborech. Dále se vylučují opravy a údržba zdravotnické techniky a přístrojů a navrhuje se u nich sazba 5%. Současně se navrhuje na základě řady připomínek uplatnit pro podnikové ubytování sazbu daně 5%. K upřesnění vazeb na zdanění převody a vyžití práv se pronájmy a správa nemovitostí zařazené v oborech JKV zahrnují do sazby daně 5%.

Ve vazbě na úpravu § 16 odst. 6 se doplňují do přílohy č. 2 některé práce výrobní povahy, které směřují ke zhotovení výrobků určených ke konečné spotřebě.

Doplňuje se zmocnění pro předsedu Poslanecké sněmovny Českého parlamentu vydat úplné znění zákona o dani z přidané hodnoty vzhledem k lepší srozumitelnosti textu.

V návaznosti na úpravu § 6 odst. 2 písm. b), kde je řešen postup při registraci osob podnikajících společně na základě smlouvy o sdružení je řešena registrace v přechodném období po schválení novely.

Vypořádání nadměrného odpočtu vzniklého do data účinnosti zákona se navrhuje provést ještě podle dosud platných pravidel. Důvodem proto je jednak rozložení dopadu na státní rozpočet do delšího časového období a jednak zajištění kontrol nároku na vrácení nadměrného odpočtu ze strany finančních orgánů.

Vzhledem k úpravě § 18 se doplňuje povinnost provést vypořádaní daňových povinností u plátců, kteří používají dosud § 18 v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období před datem účinnosti zákona.

Do účinnosti novely zákona se postupuje podle ustanovení dosud platného zákona č. 588/1992 Sb. Na základě legislativních připomínek se zrušují zákony schválené Federálním shromážděním.

Platnost ustanovení novely jsou navržena s účinnosti k 1. červenci 1993. Toto datum vyhovuje zejména z důvodů návaznosti na nové zdaňovací období, a to jak měsíční, tak i čtvrtletní.