Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Obsahuje-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, ustanovení odchylná od tohoto zákona nebo od předpisů podle něho vydaných, platí ustanovení mezinárodní smlouvy.".

1. Dosavadní poznámky pod čarou se mění a doplňují takto:

"1) § 214 a následující zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon.

1a) § 197 a následující zákona č. 13/1993 Sb.

2) § 128 a následující zákona č. 13/1993 Sb.

2a) § 163 a následující zákona č. 13/1993 Sb.

3) § 1 a 2 zákona České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.

4) § 3 a následující zákona č. 13/1993 Sb.

5) § 409 až 475 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 588 až 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

6) Poznámka pod čarou se vypouští.

7) § 115 až 117 zákona č. 40/1964 Sb.

7a) Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy České republiky č. 76/1988 Sb., o pěstitelské pálení ovoce.

7b) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 76/1988 Sb.

8) § 2 zákona č. 513/1991 Sb.

9) § 238 odst. 2 zákona č. 13/1993 Sb.

10) § 191, 205 a 237 zákona č. 13/1993 Sb.

10a) § 53 a násl. vyhlášky ministerstva financí č. 93/1993 Sb.,o osvobození zboží od dovozního cla.

10b) § 122 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

10c) § 76 a násl. vyhlášky č. 93/1993 Sb.

10d) § 2 písm. e) zákona č. 13/1993 Sb.

10e) § 234 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.

11) Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

12) Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947, ve znění pozdějších předpisů.

13) Vyhláška č. 572/1990 Sb., o osvobození zboží dováženého pro potřebu státem registrovaných církví, náboženských společností, řeholních řádů, kongregaci a jejich charitativních organizací od dovozního cla.

Vyhláška č. 39/1992 Sb., o osvobození vybraných druhů zboží od dovozního cla.

14) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 84/1987 Sb.).

15) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (plné znění č. 86/1992 Sb.).

16) § 105 zákona č.13/1993 Sb.

17) § 33 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.

17a) § 40 odst. 2 zákona České národní rady č.337/1992 Sb.

17b) Vyhláška ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

18) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministerstva zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

19) § 270 zákona č.13/1993 Sb.

20) Hlava čtrnáctá až šestnáctá zákona č. 13/1993 Sb.

20a) § zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

21) § 28 vyhlášky federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem, ve znění vyhlášky federálního ministerstva hospodářství č. 66/1991 Sb.

21a) § 6 vyhlášky č. 16/1972 Sb.

21b) § 1 odst. 4 vyhlášky č. 16/1972 Sb.

22) Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 76/1988 Sb., o pěstitelském pálení ovoce.".

2. Zrušuje se

a) zákon č. 213/1992 Sb., o spotřebních daních,

b) zákon č. 595/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 213/1992 Sb., o spotřebních daních.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1993.

I. Úvod

Dnem 1. ledna 1993 byla zavedena v České republice nová daňová soustava, která přinesla radikální změny v pojetí celého systému daní i jeho jednotlivých součástí. Základní systémové změny se týkaly především nepřímých daní, kde dosavadní daň z obratu byla nahrazena daní z přidané hodnoty a spotřebními daněmi. Spotřební daně byly legislativně upraveny zákonem č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, který byl schválen dne 20.listopadu 1992.

Zavedení nových daňových zákonů přináší s sebou vždy nutnost korekce teoretických, záměrů tak, jak na ně začne působit jejich praktické uplatňování. Navíc, protože ekonomická transformace si vyžaduje legislativní úpravy i v jiných oblastech ekonomiky, je nutné přizpůsobovat daňové zákony dalším nově přijímaným normám.

Tato skutečnost se nevyhnula ani zákonu č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, a proto byl zpracován návrh jeho novely.

II. Obecné principy novely

Návrh novely zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, je zaměřen především na

- zpřesnění a doplnění některých ustanovení s cílem odstranit možnost jejich nejednoznačného výkladu,

- úpravu systému zálohových odvodů spotřebních daní tak, aby u plátců spotřební daně, kteří vyrábějí především pro export, nedocházelo k vázanosti jejich finančních prostředků,

- zkrácení termínu pro vrácení spotřebních daní zaplacených v cenách výrobků při jejich vývozu nebo při jejich použití pro výrobu dalších výrobků, podléhajících spotřebním daním,

- zamezení tzv. "legálních" daňových úniků, ke kterým dochází při obcházení některých ustanovení zákona o spotřebních daních,

- úpravu terminologie a poznámek pod čarou v souvislosti se schválením dalších legislativních norem, zejména celního zákona a zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

Kromě výše uvedených úprav zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, je v novele navrženo zvýšení sazby spotřební daně pro cigarety bez filtru (provazcové) a cigarety s filtrem délky do 70 mm o 0,09 Kč/kus. U doutníků a cigarilos se navrhuje přejít od nulové sazby spotřební daně na sazbu ve výši 0,46 Kč/kus. Tato změna by znamenala zvýšení výnosu spotřebních daní o 768,5 mil. Kč ročně při dopadu 2,20 Kč do ceny jedné krabičky cigaret. Zároveň je tím učiněn první krok k zajištění souladu se strukturou zdanění tabákových výrobků v zemích Evropských společenství, kde neexistuj různé sazby pro různé druhy cigaret a kde jsou zdaňovány i doutníky a cigarilos.

Návrh novely nemá jiné další dopady na státní rozpočet, s výjimkou nespecifikovatelného snížení daňových úniků.

III. Zdůvodnění jednotlivých bodů novely

K bodu 1

Ustanovení zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, týkající se spotřebních daní dovážených vybraných výrobků, používala terminologii celního zákona č.44/1974 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a odvolávala se na příslušná ustanovení tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že byl schválen nový celní zákon č.13/1993 Sb., je nutné uvést do souladu zmíněná ustanovení zákona o spotřebních daních s novým celním zákonem. Tato úprava je obsažena v § 2 písm. a) až e). Stejné zdůvodnění platí i pro body 3, 6, 12, 24 a pro poznámky pod čarou týkající se celních předpisů.

V § 2 písm. f) se zavádí definice daňové povinnosti ve vztahu k nároku na vrácení daně.

Nové ustanovení § 2 písm. g) přebírá text původního § 2 písm. f) úpravami, které dále zdůvodňujeme.

Oprava § 2 písm. g) bod 1 jednoznačně určuje, že k vyskladnění za účelem splnění smluvního svazku dochází při fyzickém vydání z výrobny, resp. ze skladu hotových výrobků. Nerozlišuje se, zda pro přepravu vybraných výrobků od plátce je použito dopravního prostředku plátce nebo odběratele.

Daňová povinnost vzniká při plnění smluvního závazku (především tedy při prodeji). Proti původnímu znění se tak období mezi povinností zaplatit daň a mezi okamžikem, kdy plátce obdrží úhradu od odběratele, zkracuje.

U § 2 písm. g) body 3 a 4 nejde o věcnou úpravu, pouze původní ustanovení § 2 písm. g) bod 3 bylo pro lepší srozumitelnost rozděleno.

§ 2 písm. g) bod 6 upravuje skutečnost, kdy se v pálenicích vyrábí ovocný destilát ze surovin přinesených pěstitelem. Pálenice poskytuje pouze službu (vypálení), ovocný destilát je majetkem pěstitele. Proto zde nejde o vyskladněni za účelem splnění smluvního závazku (prodej, darování) ani o vlastní spotřebu plátce. Protože je nutné spotřební daň vybrat i z ovocného destilátu, definuje se pojem "vyskladnění" i pro tento případ.

Text § 2 písm. g) body 5 a 7 byl převzat z platného zákona č.587/1992 b., o spotřebních daních, došlo pouze k označení těchto bodů novými čísly.

K bodům 2, 4, 5, 9, 10, 14, 15, 16, 18, 19, 28, 30, 31, 32, 35, 43, 44, 47, 54, 59, 60 a 63

Zjednodušuje se formulace a orientace v zákonu. Zároveň se upravuje text některých ustanovení tak, aby byla v souladu s věcnými změnami, které tato novela přináší, a s platnými legislativními normami. Totéž se týká změn a doplňků poznámek pod čarou, které jsou uvedeny v článku II navržené novely.

K bodu 7

Nové ustanovení zajišťuje, aby vybrané výrobky osvobozené od daně byly vskutku nakupovány za ceny bez spotřební daně. Z hlediska správy daně není možné, aby plátce daně při nákupu vybraných výrobků osvobozených od daně a zároveň určených k použití, na které se vztahuje vrácení daně, mohl libovolně rozhodovat o tom, kterým způsobem bude postupovat. Obdobné opatření (tzv. "neoprávněný nákup s daní") se uplatňovalo i v systému daně z obratu a osvědčilo se.

K bodu 8

Nárok na osvobození od daně je nutno uplatnit písemně předem. Pro jednoznačné určení vzniku daňové povinnosti při zneužití daňového osvobození se doplňuje povinnost odběratele uvést na objednávce, k jakému účelu budou vybrané výrobky osvobozené od daně použity. Dále se upravuje terminologie v souladu s novým celním zákone a zlepšuje se orientace v zákonu.

K bodům 11 a 13

Novela stanoví, že v daňových dokladech, které se týkají pouze tuzemské výroby, bude používáno jednoduššího číselného označení, které vychází z prvních čtyř míst kódu celního sazebníku a které je uváděno na daňovém přiznání. Není nutné, aby plátci, kteří se nezabývají zahraničně obchodní činností, používali složitého označení používaného při dovozech a vývozech podle vyhlášky č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona. Pokud ovšem bude plátce ve styku s celními orgány, musí používat jejich číselné označení.

K bodu 20

Novelou je umožněno vrácení daně nejen v případě tzv. oprávněných reklamaci, ale také v případech, kdy na fakturované zboží, které omylem nebylo dodáno, byl vystaven dobropis nebo kdy plátce nesprávně účtoval daň kupujícímu a chybu napravil.

Dále je v novele zpřesněno datum vzniku daňové povinnosti.

K bodu 21

Formulace zmocňovacích ustanovení pro stanovení legislativní úpravy postupu při dodávkách vybraných výrobků diplomatům a jim naroveň postaveným osobám a při dodávkách do tzv."freeshopů" se zpřesnila podle požadavku celních orgánů. Ke věcné změně nedochází.

K bodu 22

Zde je zpřesněna formulace tak, že daňové přiznání se nepředkládá tehdy, když nedojde zároveň ani ke vzniku daňové povinnosti, ani ke vzniku nároku na vrácení daně.

K bodu 23

Posunutí termínu pro předložení daňového přiznání o 10 dnů souvisí se změnou lhůt odvodu splatnosti daně (viz bod 27 - § 14 odst. 4 a 8 až 10).

K bodům 25 a 26

Nová úprava komplexně postihuje všechny případy, kdy může dojít k chybnému vyplnění daňového přiznání.

K bodu 27

Nová úprava § 14 ruší při denních odvodech záloh na daň jejich automatický odvod podle skutečné výše daňové povinnosti a nahrazuje ho odvodem ve výši stanovené finančním orgánem. To umožní regulovat placení záloh tak, že nedojde u plátce daně při exportu k vázanosti jeho peněžních prostředků z důvodu časového posunu mezi zaplacením zálohy a uplatněním nároku na vrácení daně. V případě plátců, kteří odvádějí jen jednu zálohu, je ponechána povinnost výpočtu zálohy na nich s tím, že ve výpočtu zohlední uplatněný nárok na vrácení daně. Rovněž u těchto plátců nebude proto docházet k vázanosti finančních prostředků.

Omezení výše daňové povinnosti rozhodné pro lhůty odvodu záloh pouze na tuzemskou výrobu odstraňuje nelogičnost, kdy byl plátce daně, jehož daňová povinnost vzniká především při dovozu, musel odvádět zálohy i při minimální tuzemské výrobě.

Lhůty odvodu a splatnosti daně se posunují o deset dnů, t. j. z 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla, na den 25.; tím se posunují i lhůty odvodů záloh. Toto opatření dává plátcům delší čas pro získání finančních prostředků od odběratelů ještě před placením daní.

Zároveň se nově umožňuje plátcům, kteří pouze vyvážejí a kteří proto uplatňují pouze nárok na vrácení daně, požádat o zálohové vrácení daně. To výrazně zkrátí dobu mezi uskutečněným vývozem a mezi vrácením daně za tento vývoz.

V § 14 se dále jinak stanoví lhůty odvodu a splatnosti dané pro plátce, který se nově zaregistruje. Takový plátce odvede daň za první dva měsíce pouze jedenkrát za zdaňovací období. Poté již finanční orgán bude moci stanovit, zda a v jaké výši bude plátce zálohy odvádět.

K bodu 29

Nová úprava, kromě toho že jednoznačněji vymezuje, kdy se stanoví zvýšení daně, doplňuje ještě sankci pro případ, že plátce uplatní oprávněný nárok na vrácení daně. Dále se určuje, kdy, v případě nepředložení daňového přiznání, bude uplatněna sankce podle odstavce 1 kdy sankce podle odstavce 3.

K bodům 33 a 34

Oprava podle 18 odst. 1 a § 20 písm. a) uvádí ustanovení o zdaňování vybraných výrobků, které jsou předmětem státních hmotných rezerv, do souladu se zákonem č.97/1993 Sb., o působnosti Správy stáních hmotných rezerv.

V souvislosti tím je upraveno i ustanovení § 23 původního odst. 2, v novele nový odst. 3.

Oprava podle § 18 odst. 2 a § 20 písm. b) poskytuje legislativní předpoklad pro zamezení daňových úniků při zatajování používání náhražek motorové nafty nebo plynných paliv jako pohonné hmoty. Dosud byly sice tyto výrobky předmětem daně, ale nebylo precizováno, kdo je plátcem a kdy vzniká daňová povinnost.

K bodu 36

Novela jednoznačně určuje sazbu daně pro letecké petroleje, což bylo dosud možné jen výkladem.

K bodu 37

Dosavadní osvobození dodávek leteckých pohonných hmot pro členy Mezinárodního sdružení leteckých přepravci vyváří nerovnoprávné podmínky mezi ČSA (člen IATA) a ostatními českými leteckými společnostmi. Nová formulace splňuje účel, pro který bylo osvobození stanoveno, a zároveň zachovává stejné konkurenční podmínky jak pro všechny letecké společnosti, tak mezi jednotlivými dopravními odvětvími.

Nově se zavádí osvobození motorové nafty pro mezinárodní vodní dopravu od spotřební daně. Toto osvobození je nutné v zájmu zachování reciprocity, ke které se Česká republika zavázala ve smlouvách s Nizozemím a Spolkovou republikou Německo.

Ustanovení § 23 odst. 3 je pak upraveno v souladu s § 18 odst. 1 a § 20 písm. a) (viz body 33 a 34).

K bodům 38, 40, 42, 45 a 46

Úprava podle § 24 odst. 1, § 26 písm. d) a § 28 odst. 1 písm. b) uvádí ustanovení o zdaňování vybraných výrobků, které jsou předmětem státních hmotných rezerv, do souladu se zákonem č.97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

Úprava podle § 2 odst. 2 stanoví, že plátci daně z lihu jsou v případě překročení norem nejenom výrobci lihu a lihovin, ale všechny právnické a fyzické osoby, které nakupují líh bez daně (např. výrobci léčiv, potravin, kosmetických výrobků a pod.).

Úprava podle § 25 odst. 5, § 28 a § 29 odst. 1 písm. c) a d) umožňuje postih daňových úniků při zneužití denaturovaného lihu. Daňový režim se mění tak, že je pro denaturovaný líh, syntetický líh, technický líh, bezvodý líh, úkapy a dokapy zrušena nulová sazba daně a je nahrazena osvobozením od daně. Tím je umožněno zdanění těchto druhů líhu v případě zneužití osvobození podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona a spotřebních daních.

Úprava § 29 odst. 1 písm. a) odstraňuje stav, kdy systém placení daně dodavateli surového zemědělského lihu pro další zušlechtění a zušlechtěného lihu výrobcům lihovin a následně vrácení daně odběratelům byl administrativně komplikovaný a neúměrně zvyšoval finanční náklady dodavatelů i odběratelů. Zmíněné dodávky budou osvobozeny od daně.

Úprava § 29 odst. 2 písm. c) zpřesňuje v souladu s momentem celního sazebníku, že potravinářské, kosmetické, farmaceutické výrobky nebudou zdaňovány, i když budou obsahovat více, něž 15% etanolu.

V souvislosti s uvedenými úpravami je § 29 pro větší srozumitelnost rozčleněn na dva odstavce.

K bodu 39

Nová formulace zpřesňuje definici etanolu.

K bodu 41

Ustanovení § 26 písm. a) bylo duplicitní. Vznik daňové povinnosti je v tomto případě dán již ustanovením § 5 odst. 1 písm. c).

K bodům 48, 49 a k bodu 17

Nová úprava (§ 34 odst. 2 a 3 a § 34a) zamezí spekulativním nákupům nezdaněného vína od neplátců daně (§ 34 odst. 1) a jeho dalšímu prodeji bez daně. Obchodník musí na požádání prokázat správci daně, že prodává zdaněné víno. Proto je nově v § 10 odst. 6 (bod 17 novely) zakotvena povinnost plátce dané vydat daňový doklad kupujícímu, pokud o to kupující požádá.

K bodům 50 až 53 a 55 až 58

Nová úprava uvádí definici předmětu daně do souladu s Celním sazebníkem a tím sjednocuje vymezení vín vyráběných v tuzemsku s víny dováženými. Podle Celního sazebníku se totiž vína dolihovaná a vína dosycovaná CO₂, pokud nedosahují přetlak 0,3 MPa, považují za vína révová, zatímco vína dosycovaná CO₂, která dosahují přetlak 0,3 MPa a více, jsou považována za vína šumivá.

Nová úprava dále zohledňuje skutečnost, že nulová sazba pro tokajská vína byla stanovena kvůli ochraně slovenských pěstitelů a výrobců tokajských vín. Vzhledem k tomu, že v České republice se tokajská vína nepěstují, je toto ochranářské opatření zbytečné. Tokajská vína budou při dovozu zdaňována stejnou sazbou, jako vína révová.

K bodům 61 a 62

Úprava sazeb daní u cigaret provazcových a cigaret filtrových délky do 70 mm je motivována skutečností, že rozdílné sazby, které dosud jsou stanoveny, jsou historickou anomálií, která nemá žádného racionálního zdůvodnění. V budoucnosti předpokládáme, že by měla být pro cigarety sazba jediná. Předložený návrh je tedy prvním krokem. Ze stejného důvodu se v novele navrhuje zavedení nenulové sazby na doutníky a cigarilos ve výši stejné, jako je sazba daně pro cigarety.

Zároveň tyto úpravy sazeb vycházejí vstříc požadavkům na vyšší zdanění cigaret, zejména z kruhů zdravotnických, školských a ekologických, které mají i podporu veřejného mínění.

K bodu 64

Nové ustanovení v souladu s mezinárodními závazky České republiky stanoví nadřazenost mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nad zákony platnými v České republice.