Obsah:
I. Text Statutu Rady Evropy
II. Hlavní orgány Rady Evropy
III. Důvodová zpráva pro Poslaneckou sněmovnu
Parlamentu ČR
Vlády Belgického království, Dánského
království, Francouzské republiky, Irské
republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství,
Nizozemského království, Norského
království, Švédského království
a Spojeného království Velké Británie
a Severního Irska,
přesvědčeny, že upevnění
míru založeného na spravedlnosti a mezinárodní
spolupráci je životně důležité
pro zachováni lidského společenství
a civilizace;
potvrzujíce svoji plnou oddanost duchovním a morálním
hodnotám, které jsou společným dědictvím
jejich národů a původním zdrojem zásad
svobody jednotlivce, politické svobody a právního
státu, na kterých je založena každá
opravdová demokracie;
věříce, že pro zachování
a další rozvoj těchto myšlenek jakož
v zájmu hospodářského a společenského
rozvoje, je třeba větší jednoty mezi
stejně smýšlejícími evropskými
zeměmi;
majíce za to, že za účelem naplnění
této potřeby jakož i vyjádřených
tužeb národů evropských států,
je nezbytné od nynějška vytvořit organizaci,
sdružující evropské státy co
nejtěsněji;
rozhodly se proto vytvořit Radu Evropy sestávající
z výboru představitelů vlád a poradního
shromáždění a za tímto účelem
přijaly tento Statut.
a. Cílem Rady Evropy je dosažení větší
jednoty mezi jejími členy za účelem
ochrany uskutečňování ideálů
a zásad, které jsou jejich společným
dědictvím, a usnadňování jejich
hospodářského a společenského
rozvoje.
b. Tento cíl bude naplňován prostřednictvím
orgánů Rady jednáním o otázkách
společného zájmu a dohodami a společnými
opatřeními ve věcech hospodářských,
sociálních, kulturních, vědeckých,
právních a správních a cestou dodržování
a další realizace lidských práv a základních
svobod.
c. Účast v Radě Evropy nemá vliv na
spolupráci jejích členů na činnosti
Spojených národů a jiných mezinárodních
organizací nebo svazů, jejichž jsou členy.
d. Otázky týkající se národní
obrany nespadají do působnosti Rady Evropy.
Členy Rady Evropy jsou strany tohoto Statutu.
Každý člen Rady Evropy uznává
zásadu právního státu a zaručuje
všem osobám pod jeho jurisdikcí dodržování
lidských práv a základních svobod.
Je povinen upřímně a efektivně spolupracovat
při naplňování cíle Rady Evropy
definovaného v kapitole I.
Evropský stát, který je považován
za schopného plnit ustanoveni článku 3 a
má takovou vůli, může být pozván
Výborem ministrů, aby se stal členem Rady
Evropy. Stát, který byl takto pozván, se
stane členem tím, že jeho jménem je
uložena u generálního tajemníka listina
o přístupu k tomuto statutu.
a. Za zvláštních okolností, evropský
stát, který je považován za schopného
plnit ustanovení článku 3 a má takovou
vůli, může být Výborem ministrů
pozván, aby se stal přidruženým členem
Rady Evropy. Stát, který byl takto pozván,
se stane přidruženým členem tím,
že jeho jménem je uložena u generálního
tajemníka listina o přijetí tohoto Statutu.
Přidružený člen je oprávněn
být zastoupen pouze u Poradního shromáždění.
b. Výraz "'Člen" v tomto statutu znamená
také přidružený člen, pokud se
netýká zastoupení ve Výboru ministrů.
Před vydáním pozvání podle
článku 4 nebo 5 výše Výbor ministrů
stanoví počet zástupců v Poradním
shromáždění, ke kterému bude
navrhovaný člen oprávněn, a poměr
jeho finančního příspěvku.
Její člen může vystoupit z Rady Evropy
písemným oznámením svého rozhodnutí
generálnímu tajemníku. Jestliže je vystoupení
oznámeno v průběhu prvních devíti
měsíců finančního roku, stává
se účinným koncem tohoto finančního
roku. Jestliže je oznámení učiněno
v průběhu posledních třech měsíců
finančního roku, stává se účinným
koncem příštího finančního
roku.
Člen Rady Evropy, který vážně
porušil ustanovení článku, může
být dočasně zbaven svého práva
na zastoupení a požádán Výborem
ministrů, aby vystoupil podle ustanovení článku
7. Jestliže takový člen nevyhoví takové
žádosti, Výbor může rozhodnout,
že tento člen přestává být
členem Rady ode dne, který výbor sám
určí.
Jestliže člen neplní své finanční
povinnosti, Výbor ministrů může pozastavit
jeho právo na zastoupení ve Výboru a v Poradním
shromáždění do té doby, než
uvedené povinnosti splní.
Orgány Rady Evropy jsou:
i. Výbor ministrů
ii. Poradní shromáždění
Oběma orgánům pomáhá Sekretariát
Rady Evropy
Sídlem Rady Evropy je Štrasburk.
Úředními jazyky Rady Evropy jsou angličtina
a francouzština. Jednací řády Výboru
ministrů a Poradního shromáždění
určí okolnosti a podmínky, za kterých
mohou být použity i jiné jazyky.
Výbor ministrů je orgán, který jedná
jménem Rady Evropy ve shodě s články
15 a 16.
Každý člen má jednoho představitele
ve Výboru ministrů a každý představitel
má jeden hlas. Představiteli ve výboru jsou
ministři zahraničních věcí.
Jestliže ministr zahraničních věcí
nemůže být přítomen nebo jestliže
to vyžadují jiné okolnosti, může
být jmenován zástupce, aby jednal jeho jménem.
Vždy, pokud je to možné, je zástupce členem
vlády svého státu.
a. Na doporučení Poradního shromáždění
nebo ze své vlastní iniciativy Výbor ministrů
posuzuje opatřeni směřující
k naplňování cíle Rady Evropy, včetně
sjednávání úmluv a dohod a k přijímaní
společných postupů vládami členských
států v určených otázkách.
Závěry sděluje členům generální
tajemník.
b. V případě potřeby závěry
výboru mohou mít formu doporučení
vládám členů. Výbor může
vlády členů požádat, aby byl
informován o tom, jak na tato doporučení
reagovaly.
S výhradou pravomocí Poradního shromáždění
definovaných v článcích 24, 28, 30,
32, 33 a 35 Výbor ministrů závazně
rozhoduje ve všech věcech vnitřní organizace
a úpravy Rady Evropy. Za tím účelem
Výbor ministrů přijímá nezbytná
finanční a správní opatření.
Výbor ministrů může zřídit
poradní a technické výbory nebo komise ke
každému zvláštnímu účelu,
který považuje za potřebný.
Výbor ministrů přijímá svůj
vlastní jednací řád, ve kterém
se stanoví zejména:
i. kvórum;
ii. způsob určeni a funkční období
předsedy výboru;
iii. postup pro zařazování bodů na
pořad jednání a pro předkládání
návrhů rezolucí; a
iv. podminky pro jmenování zástupců
podle článku 14.
Na každém zasedání Poradního
shromáždění podává Výbor
ministrů shromáždění zprávy
o své činnosti spolu s potřebnou dokumentací.
a. Rezoluce Výboru ministrů týkající
se následujících důležitých
věcí, zejména
i. doporučení podle článku 15 odst.
b.;
ii. otázek uvedených v článku 19;
iii, otázek uvedených v článku 21
odst. a. i a odst. b.;
iv. otázek uvedených v článku 33;
v. doporučení doplňků článků
1 odst. d., 7, 15, 20 a 22; a
vi. každé jiné otázky, o které
Výbor rozhodne rezolucí přijatou podle písmene
d/ uvedeného níže, že vzhledem k její
důležitosti je možné o ní rozhodnout
pouze jednomyslně,
vyžadují ke svému přijetí jednomyslnost
odevzdaných hlasů a většinu hlasů
představitelů oprávněných zasedat
ve Výboru.
b. 0 otázkách týkajících se
vnitřního jednacího řádu nebo
finančních nebo správních pravidel
může být rozhodováno prostou většinou
představitelů oprávněných zasedat
ve Výboru.
c. Přijetí rezolucí Výboru podle článků
4 a 5 vyžaduje většinu dvou třetin hlasů
všech představitelů oprávněných
zasedat ve výboru.
d. Přijetí jakékoliv jiné rezoluce
Výboru, včetně přijetí rozpočtu,
jednacího řádu, finančních
a správních pravidel, doporučení změn
článků tohoto statutu neuvedených
v odstavci a v. uvedeném výše, a určující
v případě pochybností, který
z odstavců tohoto článku se použije,
vyžaduje většinu dvou třetin odevzdaných
hlasů představitelů a většinu
hlasů představitelů oprávněných
zasedat ve výboru.
a. Pokud Výbor ministrů nerozhodne jinak, jsou jeho
zasedání
i. neveřejná a
ii. konají se v sídle Rady.
b. Výbor rozhodne, které informace o závěrech
a jednáních neveřejných zasedání
budou zveřejněny.
c. Výbor se schází před zahájením
a na počátku každého zasedání
Poradního shromáždění pokaždé,
kdy to považuje za potřebné.
Poradní shromáždění je poradním
orgánem Rady Evropy. Projednává otázky
v rámci své působnosti stanovené tímto
statutem a předává své závěry
ve formě doporučení Výboru ministrů.
a. Poradní shromáždění může
jednat a přijímat doporučení o každé
otázce týkající se cíle a působnosti
Rady Evropy definovaných v Kapitole I. Jedná a může
přijímat doporučení ke každé
otázce, která je mu předložena Výborem
ministrů s žádosti o stanovisko.
b. Ve shodě s odstavcem a. tohoto článku
Shromáždění určuje svůj
pořad jednání. Přitom přihlíží
k činnosti jiných evropských mezivládních
organizací, jejichž členy jsou všechny
členské státy Rady, nebo některé
z nich.
c. Předseda Shromáždění rozhoduje,
v případě pochybností, zda otázka
přednesená v průběhu zasedáni
patří na pořad Shromáždění.
S přihlédnutím k ustanovení článku
38 odst. d. může Poradní shromáždění
ustavit výbory nebo komise, aby posuzovaly kteroukoliv
otázku v rámci jeho působnosti stanovené
článkem 23, podávaly mu zprávy, posuzovaly
a připravovaly otázky zařazené na
pořad jednání a vyjadřovaly se ke
všem procedurálním otázkám.
/První věta odstavce a. ve znění doplňku
z května 1951 - Poslední dva pododstavce odstavce
a. byly doplněny v květnu 1953. První pododstavec
odstavce a. byl doplněn v říjnu 1970./
a. Poradní shromáždění je tvořeno
představiteli každého členského
státu zvolenými jeho parlamentem z jeho členů
nebo jmenovaných z členů tohoto parlamentu
způsobem, který si tento parlament sám stanoví,
s výhradou oprávnění každé
členské vlády provést dodatečná
nezbytná jmenování pokud parlament nezasedá
a nestanovil postup pro takový případ. Každý
představitel musí být občanem členského
státu, který zastupuje, nesmí být
však současně členem Výboru ministrů.
Mandát takto určených představitelů
vzniká zahájením řádného
zasedání následujícího po jejich
určení; mandát zaniká zahájením
příštího řádného
zasedání nebo pozdějšího řádného
zasedání s výhradou oprávnění
členských států provést nová
jmenování v důsledku parlamentních
voleb.
Jestliže člen doplňuje místa uprázdněná
v důsledku smrt i nebo rezignace nebo přistoupí
k novému jmenování v důsledku výsledků
voleb do svého parlamentu, mandát nových
představitelů. se bude datovat od prvního
zasedání Shromáždění následujícího
po jejich jmenování.
b. Žádný představitel nemůže
být zbaven mandátu v průběhu zasedání
Shromáždění bez souhlasu tohoto Shromáždění.
c. Každý představitel může mít
svého zástupce, který v případě
jeho nepřítomnosti je oprávněn zasedat,
vystupovat a hlasovat místo něho. Ustanovení
odstavce a. výše se použijí i pro určení
zástupců.
/Ve znění doplňků z prosince 1951,
května 1958, listopadu 1961, května 1965, února
1971, prosince 1974, října 1976, ledna 1978, listopadu
1978, listopadu 1988, května 1989, listopadu 199, listopadu
1991, května 1992 a května 1993./
Členové jsou oprávněni k následujícímu
počtu představitelů:
Belgie......... 7 | Norsko......... 5 |
Bulharsko....... 6 | Polsko........ 12 |
Dánsko......... 5 | Portugalsko...... 7 |
Estonsko........ 3 | Rakousko........ 6 |
Finsko........ 5 | Řecko......... 7 |
Francie........ 18 | San Marino....... |
Irsko......... 4 | Slovinsko....... 3 |
Island......... 3 | Spojené království |
Itálie........ 18 | Velké Británie |
Kypr.......... 3 | a Severního Irska... 18 |
Lichtenštejnsko.... 2 | Spolková republika |
Litva......... 4 | Německo........ 18 |
Lucembursko...... 3 | Španělsko....... 12 |
Malta......... 3 | Švédsko........ 6 |
Maďarsko........ 7 | Švýcarsko....... 6 |
Nizozemí........ 7 | Turecko........ 12 |
Podmínky, za kterých může být
Výbor ministrů kolektivně zastoupen v jednání
Poradního shromáždění, a podmínky,
za kterých představitelé ve Výboru
nebo jejich zástupci mohou před Shromážděním
individuálně vystupovat, budou určeny v příslušných
ustanoveních jednacího řádu, která
přijme Výbor po konzultaci se Shromážděním.
a. Poradní shromáždění přijímá
svůj vlastní jednací řád a
voli ze svých členů svého předsedu,
který zůstává ve funkci až do
následujícího řádného
zasedání.
b. Předseda řídí práce Shromáždění,
ale neúčastní se ani rozpravy ani hlasování.
Zástupce představitele, který je předsedou,
může zasedat, jednat a hlasovat místo něho.
c. Jednací řád stanoví zejména:
i. kvórum;
ii. způsob volby a volební období předsedy
a ostatních členů Byra;
iii. způsob určení pořadu jednání
a jeho oznámení představitelům;
iv. lhůty a způsob oznámení jmen představitelů
a jejich zástupců.
S výhradou ustanovení článku 30, rezoluce
Poradního shromáždění včetně
těch, které
i. obsahují doporučení pro Výbor ministrů
ii. navrhují Výboru otázky, které
mají být zařazeny na pořad jednání
shromáždění;
iii. vytvářejí výbory nebo komise;
iv. určují datum zahájení jeho zasedání;
v. určují, jaká většina je nezbytná
k přijetí rezolucí neuvedených výše
bod i - iv, nebo určují, v případě
pochybností, jaké většiny je zapotřebí,
vyžadují vždy ke svému přijetí
dvoutřetinovou většinu hlasů představitelů
účastnících se hlasování.
Ke schválení rezolucí Poradního shromáždění
týkajících se otázek jeho vnitřního
chodu, zejména volby členů Byra, urče
ní členů výborů a komisí
a přijetí jednacího řádu, je
zapotřebí takové většiny, jakou
stanoví shromáždění podle článku
29 odstavce v.
Jednání o návrzích, které mají
být předloženy Výboru ministrů,
o zařazení určité otázky na
pořad jednání Poradního shromáždění,
se mohou týkat, kromě definice svého předmětů,
pouze důvodů pro nebo proti tokavému zařazení.
Poradní shromáždění se schází
jedenkrát za rok na řádném zasedání,
jehož datum a trvání budou stanoveny Shromážděním
tak, aby se co možná nejméně překrývaly
se zasedáními parlamentů v členských
státech a se zasedáními Valného Shromáždění
Organizace spojených národů. Pokud shromáždění
a Výbor ministrů ve vzájemné shodě
společně nerozhadnou jinak, řádné
zasedání netrvá déle než jeden
měsíc.
Řádná zasedání Poradního
shromáždění se konají v sídle
Rady, pakud Shromáždění a Výbor
ministrů ve vzájemné shodě společně
nerozhodnou jinak.
Poradní shromáždění může
být také svoláno k mimořádnému
zasedání na návrh Výboru ministrů
nebo předsedy Shromáždění a po
jejich vzájemné dohodě, která určí
také datum a místo zasedání.
Pokud Poradní shromáždění nerozhodne
jinak, jsou jeho jednání veřejná.
a. Sekretariát je tvořen generálním
tajemníkem, náměstkem generálního
tajemníka a nezbytným personálem.
b. Generální tajemník a náměstek
generálního tajemníka jsou jmenováni
Poradním shromážděním na doporučení
Výboru ministrů,
c. Ostatní členové Sekretariátu jsou
jmenováni generálním tajemníkem podle
vnitřního řádu.
d. Člen Sekretariátu nesmí být placeným
zaměstnancem žádné vlády, nesmí
být členem Poradního shromážděni
ani národního parlamentu, nebo vykonávat
zaměstnání neslučitelné s jeho
úkoly.
e. Každý pracovník Sekretariátu musí
slavnostně potvrdit svoji oddanost Radě Evropy a
své rozhodnuti plnit své úkoly svědomitě,
zcela bez vlivu jakýchkoliv národních zájmů
a že nebude žádat ani přijímat
od jakékoliv vlády nebo jiné síly
vně Rady Evropy žádné pokyny související
s plněním jeho úkolů a že se
zdrží jakýchkoliv činů neslučitelných
s jeho postavením mezinárodního úředníka
odpovědného pouze Radě. Generální
tajemník a náměstek generálního
tajemníka činí toto prohlášení
před Výborem, ostatní pracovníci před
generálním tajemníkem.
f. Každý člen musí respektovat výlučně
mezinárodní povahu funkcí generálního
tajemníka a pracovníků Sekretariátu
a zdržet se jakéhokoliv ovlivňování
jejich funkcí.
a. Sekretariát je umístěn v sídle
Rady.
b. Za činnost Sekretariátu odpovídá
generální tajemník Výboru ministrů.
S výhradou ustanovení článku 38 odstavce
d. poskytuje Poradnímu shromáždění
zejména správní a jiné služby,
jaké může Shromáždění
potřebovat.
a. Každý člen hradí náklady svého
zastoupení ve Výboru ministrů a v Poradním
shromáždění.
b. Výdaje Sekretariátu a všechny ostatní
společné výdaje jsou rozdělovány
mezi všechny členy v poměru stanoveném
Výborem na základě počtu obyvatel
každého člena.
Příspěvek přidruženého
člena určuje Výbor.
c. Za podmínek stanovených ve finančním
řádu předkládá generální
tajemník každoročně rozpočet
ke schválení Výboru.
d. Generální tajemník postupuje Výboru
žádosti Shromáždění, které
se týkají výdajů převyšujících
částku, která již byla v rozpočtu
určena pro Shromáždění a jeho
činnost.
e. Generální tajemník předkládá
Výboru ministrů také odhad vydání
předpokládaných pro uskutečnění
každého doporučení předloženého
Výboru. Rezoluce, k jejímuž plnění
je třeba dodatečných vydání,
se považuje za schválenou Výborem ministrů
pouze, pokud Výbor současně schválí
předpokládaná dodatečná vydání.
Generální tajemník oznámí každoročně
vládám členů výši jejich
příspěvků. Příspěvky
jsou považovány za splatné dnem jejich oznámení
a musí být zaplaceny k rukám generálního
tajemníka nejpozději šest měsíců
od data jejich oznámení.
a. Rada Evropy, představitelé členů
a Sekretariátu požívají na území
členů takové výsady a imunity, které
jsou potřebné pro plnění jejich funkcí.
V rámci těchto imunit zejména nemohou být
představitelé v Poradním shromáždění
zatčeni ani soudně stiháni na území
všech členů pro vyslovený názor
nebo hlasování při jednáni Shromáždění,
jeho výborů nebo komisí.
b. Členové budou usilovat, aby co nejdříve
byla sjednána dohoda k realizaci ustanovení odstavce
a. výše. Za tímto účelem Výbor
ministrů doporučí vládám členů
přijetí dohody definující výsady
a imunity přiznávané na území
všech členů. Navíc bude sjednána
zvláštní dohoda s vládou Francouzské
republiky definující výsady a imunity, které
Rada požívá ve svém sídle.
a. Návrhy doplňků tohoto statutu se předkládají
ve Výboru ministrů nebo za podmínek stanovených
v článku 23, v Poradním shromáždění.
b. Doplňky statutu, které považuje za potřebné,
Výbor doporučí a zajistí jejich sepsání
do protokolu.
c. Každý doplňující protokol
vstoupí v platnost, jakmile bude podepsán a ratifikován
dvěma třetinami členů.
d. Bez ohledu na ustanovení předcházejících
odstavců tohoto článku, doplňky článků
23 - 35, 38 a 39, které byly schváleny Výborem
a Shromážděním, vstoupí v platnost
datem ad hoc zápisu sepsaného generálním
tajemníkem a zaslaného vládám členů,
ve kterém se potvrzuje schválení těchto
doplňků. Ustanovení tohoto odstavce se mohou
použít až po skončení druhého
řádného zasedání Shromáždění.