Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Obsah:

I. Text Statutu Rady Evropy

II. Hlavní orgány Rady Evropy

III. Důvodová zpráva pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR

Vlády Belgického království, Dánského království, Francouzské republiky, Irské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Norského království, Švédského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska,

přesvědčeny, že upevnění míru založeného na spravedlnosti a mezinárodní spolupráci je životně důležité pro zachováni lidského společenství a civilizace;

potvrzujíce svoji plnou oddanost duchovním a morálním hodnotám, které jsou společným dědictvím jejich národů a původním zdrojem zásad svobody jednotlivce, politické svobody a právního státu, na kterých je založena každá opravdová demokracie;

věříce, že pro zachování a další rozvoj těchto myšlenek jakož v zájmu hospodářského a společenského rozvoje, je třeba větší jednoty mezi stejně smýšlejícími evropskými zeměmi;

majíce za to, že za účelem naplnění této potřeby jakož i vyjádřených tužeb národů evropských států, je nezbytné od nynějška vytvořit organizaci, sdružující evropské státy co nejtěsněji;

rozhodly se proto vytvořit Radu Evropy sestávající z výboru představitelů vlád a poradního shromáždění a za tímto účelem přijaly tento Statut.

a. Cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy za účelem ochrany uskutečňování ideálů a zásad, které jsou jejich společným dědictvím, a usnadňování jejich hospodářského a společenského rozvoje.

b. Tento cíl bude naplňován prostřednictvím orgánů Rady jednáním o otázkách společného zájmu a dohodami a společnými opatřeními ve věcech hospodářských, sociálních, kulturních, vědeckých, právních a správních a cestou dodržování a další realizace lidských práv a základních svobod.

c. Účast v Radě Evropy nemá vliv na spolupráci jejích členů na činnosti Spojených národů a jiných mezinárodních organizací nebo svazů, jejichž jsou členy.

d. Otázky týkající se národní obrany nespadají do působnosti Rady Evropy.

Členy Rady Evropy jsou strany tohoto Statutu.

Každý člen Rady Evropy uznává zásadu právního státu a zaručuje všem osobám pod jeho jurisdikcí dodržování lidských práv a základních svobod. Je povinen upřímně a efektivně spolupracovat při naplňování cíle Rady Evropy definovaného v kapitole I.

Evropský stát, který je považován za schopného plnit ustanoveni článku 3 a má takovou vůli, může být pozván Výborem ministrů, aby se stal členem Rady Evropy. Stát, který byl takto pozván, se stane členem tím, že jeho jménem je uložena u generálního tajemníka listina o přístupu k tomuto statutu.

a. Za zvláštních okolností, evropský stát, který je považován za schopného plnit ustanovení článku 3 a má takovou vůli, může být Výborem ministrů pozván, aby se stal přidruženým členem Rady Evropy. Stát, který byl takto pozván, se stane přidruženým členem tím, že jeho jménem je uložena u generálního tajemníka listina o přijetí tohoto Statutu. Přidružený člen je oprávněn být zastoupen pouze u Poradního shromáždění.

b. Výraz "'Člen" v tomto statutu znamená také přidružený člen, pokud se netýká zastoupení ve Výboru ministrů.

Před vydáním pozvání podle článku 4 nebo 5 výše Výbor ministrů stanoví počet zástupců v Poradním shromáždění, ke kterému bude navrhovaný člen oprávněn, a poměr jeho finančního příspěvku.

Její člen může vystoupit z Rady Evropy písemným oznámením svého rozhodnutí generálnímu tajemníku. Jestliže je vystoupení oznámeno v průběhu prvních devíti měsíců finančního roku, stává se účinným koncem tohoto finančního roku. Jestliže je oznámení učiněno v průběhu posledních třech měsíců finančního roku, stává se účinným koncem příštího finančního roku.

Člen Rady Evropy, který vážně porušil ustanovení článku, může být dočasně zbaven svého práva na zastoupení a požádán Výborem ministrů, aby vystoupil podle ustanovení článku 7. Jestliže takový člen nevyhoví takové žádosti, Výbor může rozhodnout, že tento člen přestává být členem Rady ode dne, který výbor sám určí.

Jestliže člen neplní své finanční povinnosti, Výbor ministrů může pozastavit jeho právo na zastoupení ve Výboru a v Poradním shromáždění do té doby, než uvedené povinnosti splní.

Orgány Rady Evropy jsou:

i. Výbor ministrů

ii. Poradní shromáždění

Oběma orgánům pomáhá Sekretariát Rady Evropy

Sídlem Rady Evropy je Štrasburk.

Úředními jazyky Rady Evropy jsou angličtina a francouzština. Jednací řády Výboru ministrů a Poradního shromáždění určí okolnosti a podmínky, za kterých mohou být použity i jiné jazyky.

Výbor ministrů je orgán, který jedná jménem Rady Evropy ve shodě s články 15 a 16.

Každý člen má jednoho představitele ve Výboru ministrů a každý představitel má jeden hlas. Představiteli ve výboru jsou ministři zahraničních věcí. Jestliže ministr zahraničních věcí nemůže být přítomen nebo jestliže to vyžadují jiné okolnosti, může být jmenován zástupce, aby jednal jeho jménem. Vždy, pokud je to možné, je zástupce členem vlády svého státu.

a. Na doporučení Poradního shromáždění nebo ze své vlastní iniciativy Výbor ministrů posuzuje opatřeni směřující k naplňování cíle Rady Evropy, včetně sjednávání úmluv a dohod a k přijímaní společných postupů vládami členských států v určených otázkách. Závěry sděluje členům generální tajemník.

b. V případě potřeby závěry výboru mohou mít formu doporučení vládám členů. Výbor může vlády členů požádat, aby byl informován o tom, jak na tato doporučení reagovaly.

S výhradou pravomocí Poradního shromáždění definovaných v článcích 24, 28, 30, 32, 33 a 35 Výbor ministrů závazně rozhoduje ve všech věcech vnitřní organizace a úpravy Rady Evropy. Za tím účelem Výbor ministrů přijímá nezbytná finanční a správní opatření.

Výbor ministrů může zřídit poradní a technické výbory nebo komise ke každému zvláštnímu účelu, který považuje za potřebný.

Výbor ministrů přijímá svůj vlastní jednací řád, ve kterém se stanoví zejména:

i. kvórum;

ii. způsob určeni a funkční období předsedy výboru;

iii. postup pro zařazování bodů na pořad jednání a pro předkládání návrhů rezolucí; a

iv. podminky pro jmenování zástupců podle článku 14.

Na každém zasedání Poradního shromáždění podává Výbor ministrů shromáždění zprávy o své činnosti spolu s potřebnou dokumentací.

a. Rezoluce Výboru ministrů týkající se následujících důležitých věcí, zejména

i. doporučení podle článku 15 odst. b.;

ii. otázek uvedených v článku 19;

iii, otázek uvedených v článku 21 odst. a. i a odst. b.;

iv. otázek uvedených v článku 33;

v. doporučení doplňků článků 1 odst. d., 7, 15, 20 a 22; a

vi. každé jiné otázky, o které Výbor rozhodne rezolucí přijatou podle písmene d/ uvedeného níže, že vzhledem k její důležitosti je možné o ní rozhodnout pouze jednomyslně,

vyžadují ke svému přijetí jednomyslnost odevzdaných hlasů a většinu hlasů představitelů oprávněných zasedat ve Výboru.

b. 0 otázkách týkajících se vnitřního jednacího řádu nebo finančních nebo správních pravidel může být rozhodováno prostou většinou představitelů oprávněných zasedat ve Výboru.

c. Přijetí rezolucí Výboru podle článků 4 a 5 vyžaduje většinu dvou třetin hlasů všech představitelů oprávněných zasedat ve výboru.

d. Přijetí jakékoliv jiné rezoluce Výboru, včetně přijetí rozpočtu, jednacího řádu, finančních a správních pravidel, doporučení změn článků tohoto statutu neuvedených v odstavci a v. uvedeném výše, a určující v případě pochybností, který z odstavců tohoto článku se použije, vyžaduje většinu dvou třetin odevzdaných hlasů představitelů a většinu hlasů představitelů oprávněných zasedat ve výboru.

a. Pokud Výbor ministrů nerozhodne jinak, jsou jeho zasedání

i. neveřejná a

ii. konají se v sídle Rady.

b. Výbor rozhodne, které informace o závěrech a jednáních neveřejných zasedání budou zveřejněny.

c. Výbor se schází před zahájením a na počátku každého zasedání Poradního shromáždění pokaždé, kdy to považuje za potřebné.

Poradní shromáždění je poradním orgánem Rady Evropy. Projednává otázky v rámci své působnosti stanovené tímto statutem a předává své závěry ve formě doporučení Výboru ministrů.

a. Poradní shromáždění může jednat a přijímat doporučení o každé otázce týkající se cíle a působnosti Rady Evropy definovaných v Kapitole I. Jedná a může přijímat doporučení ke každé otázce, která je mu předložena Výborem ministrů s žádosti o stanovisko.

b. Ve shodě s odstavcem a. tohoto článku Shromáždění určuje svůj pořad jednání. Přitom přihlíží k činnosti jiných evropských mezivládních organizací, jejichž členy jsou všechny členské státy Rady, nebo některé z nich.

c. Předseda Shromáždění rozhoduje, v případě pochybností, zda otázka přednesená v průběhu zasedáni patří na pořad Shromáždění.

S přihlédnutím k ustanovení článku 38 odst. d. může Poradní shromáždění ustavit výbory nebo komise, aby posuzovaly kteroukoliv otázku v rámci jeho působnosti stanovené článkem 23, podávaly mu zprávy, posuzovaly a připravovaly otázky zařazené na pořad jednání a vyjadřovaly se ke všem procedurálním otázkám.

/První věta odstavce a. ve znění doplňku z května 1951 - Poslední dva pododstavce odstavce a. byly doplněny v květnu 1953. První pododstavec odstavce a. byl doplněn v říjnu 1970./

a. Poradní shromáždění je tvořeno představiteli každého členského státu zvolenými jeho parlamentem z jeho členů nebo jmenovaných z členů tohoto parlamentu způsobem, který si tento parlament sám stanoví, s výhradou oprávnění každé členské vlády provést dodatečná nezbytná jmenování pokud parlament nezasedá a nestanovil postup pro takový případ. Každý představitel musí být občanem členského státu, který zastupuje, nesmí být však současně členem Výboru ministrů.

Mandát takto určených představitelů vzniká zahájením řádného zasedání následujícího po jejich určení; mandát zaniká zahájením příštího řádného zasedání nebo pozdějšího řádného zasedání s výhradou oprávnění členských států provést nová jmenování v důsledku parlamentních voleb.

Jestliže člen doplňuje místa uprázdněná v důsledku smrt i nebo rezignace nebo přistoupí k novému jmenování v důsledku výsledků voleb do svého parlamentu, mandát nových představitelů. se bude datovat od prvního zasedání Shromáždění následujícího po jejich jmenování.

b. Žádný představitel nemůže být zbaven mandátu v průběhu zasedání Shromáždění bez souhlasu tohoto Shromáždění.

c. Každý představitel může mít svého zástupce, který v případě jeho nepřítomnosti je oprávněn zasedat, vystupovat a hlasovat místo něho. Ustanovení odstavce a. výše se použijí i pro určení zástupců.

/Ve znění doplňků z prosince 1951, května 1958, listopadu 1961, května 1965, února 1971, prosince 1974, října 1976, ledna 1978, listopadu 1978, listopadu 1988, května 1989, listopadu 199, listopadu 1991, května 1992 a května 1993./

Členové jsou oprávněni k následujícímu počtu představitelů:

Podmínky, za kterých může být Výbor ministrů kolektivně zastoupen v jednání Poradního shromáždění, a podmínky, za kterých představitelé ve Výboru nebo jejich zástupci mohou před Shromážděním individuálně vystupovat, budou určeny v příslušných ustanoveních jednacího řádu, která přijme Výbor po konzultaci se Shromážděním.

a. Poradní shromáždění přijímá svůj vlastní jednací řád a voli ze svých členů svého předsedu, který zůstává ve funkci až do následujícího řádného zasedání.

b. Předseda řídí práce Shromáždění, ale neúčastní se ani rozpravy ani hlasování. Zástupce představitele, který je předsedou, může zasedat, jednat a hlasovat místo něho.

c. Jednací řád stanoví zejména:

i. kvórum;

ii. způsob volby a volební období předsedy a ostatních členů Byra;

iii. způsob určení pořadu jednání a jeho oznámení představitelům;

iv. lhůty a způsob oznámení jmen představitelů a jejich zástupců.

S výhradou ustanovení článku 30, rezoluce Poradního shromáždění včetně těch, které

i. obsahují doporučení pro Výbor ministrů

ii. navrhují Výboru otázky, které mají být zařazeny na pořad jednání shromáždění;

iii. vytvářejí výbory nebo komise;

iv. určují datum zahájení jeho zasedání;

v. určují, jaká většina je nezbytná k přijetí rezolucí neuvedených výše bod i - iv, nebo určují, v případě pochybností, jaké většiny je zapotřebí,

vyžadují vždy ke svému přijetí dvoutřetinovou většinu hlasů představitelů účastnících se hlasování.

Ke schválení rezolucí Poradního shromáždění týkajících se otázek jeho vnitřního chodu, zejména volby členů Byra, urče ní členů výborů a komisí a přijetí jednacího řádu, je zapotřebí takové většiny, jakou stanoví shromáždění podle článku 29 odstavce v.

Jednání o návrzích, které mají být předloženy Výboru ministrů, o zařazení určité otázky na pořad jednání Poradního shromáždění, se mohou týkat, kromě definice svého předmětů, pouze důvodů pro nebo proti tokavému zařazení.

Poradní shromáždění se schází jedenkrát za rok na řádném zasedání, jehož datum a trvání budou stanoveny Shromážděním tak, aby se co možná nejméně překrývaly se zasedáními parlamentů v členských státech a se zasedáními Valného Shromáždění Organizace spojených národů. Pokud shromáždění a Výbor ministrů ve vzájemné shodě společně nerozhadnou jinak, řádné zasedání netrvá déle než jeden měsíc.

Řádná zasedání Poradního shromáždění se konají v sídle Rady, pakud Shromáždění a Výbor ministrů ve vzájemné shodě společně nerozhodnou jinak.

Poradní shromáždění může být také svoláno k mimořádnému zasedání na návrh Výboru ministrů nebo předsedy Shromáždění a po jejich vzájemné dohodě, která určí také datum a místo zasedání.

Pokud Poradní shromáždění nerozhodne jinak, jsou jeho jednání veřejná.

a. Sekretariát je tvořen generálním tajemníkem, náměstkem generálního tajemníka a nezbytným personálem.

b. Generální tajemník a náměstek generálního tajemníka jsou jmenováni Poradním shromážděním na doporučení Výboru ministrů,

c. Ostatní členové Sekretariátu jsou jmenováni generálním tajemníkem podle vnitřního řádu.

d. Člen Sekretariátu nesmí být placeným zaměstnancem žádné vlády, nesmí být členem Poradního shromážděni ani národního parlamentu, nebo vykonávat zaměstnání neslučitelné s jeho úkoly.

e. Každý pracovník Sekretariátu musí slavnostně potvrdit svoji oddanost Radě Evropy a své rozhodnuti plnit své úkoly svědomitě, zcela bez vlivu jakýchkoliv národních zájmů a že nebude žádat ani přijímat od jakékoliv vlády nebo jiné síly vně Rady Evropy žádné pokyny související s plněním jeho úkolů a že se zdrží jakýchkoliv činů neslučitelných s jeho postavením mezinárodního úředníka odpovědného pouze Radě. Generální tajemník a náměstek generálního tajemníka činí toto prohlášení před Výborem, ostatní pracovníci před generálním tajemníkem.

f. Každý člen musí respektovat výlučně mezinárodní povahu funkcí generálního tajemníka a pracovníků Sekretariátu a zdržet se jakéhokoliv ovlivňování jejich funkcí.

a. Sekretariát je umístěn v sídle Rady.

b. Za činnost Sekretariátu odpovídá generální tajemník Výboru ministrů. S výhradou ustanovení článku 38 odstavce d. poskytuje Poradnímu shromáždění zejména správní a jiné služby, jaké může Shromáždění potřebovat.

a. Každý člen hradí náklady svého zastoupení ve Výboru ministrů a v Poradním shromáždění.

b. Výdaje Sekretariátu a všechny ostatní společné výdaje jsou rozdělovány mezi všechny členy v poměru stanoveném Výborem na základě počtu obyvatel každého člena.

Příspěvek přidruženého člena určuje Výbor.

c. Za podmínek stanovených ve finančním řádu předkládá generální tajemník každoročně rozpočet ke schválení Výboru.

d. Generální tajemník postupuje Výboru žádosti Shromáždění, které se týkají výdajů převyšujících částku, která již byla v rozpočtu určena pro Shromáždění a jeho činnost.

e. Generální tajemník předkládá Výboru ministrů také odhad vydání předpokládaných pro uskutečnění každého doporučení předloženého Výboru. Rezoluce, k jejímuž plnění je třeba dodatečných vydání, se považuje za schválenou Výborem ministrů pouze, pokud Výbor současně schválí předpokládaná dodatečná vydání.

Generální tajemník oznámí každoročně vládám členů výši jejich příspěvků. Příspěvky jsou považovány za splatné dnem jejich oznámení a musí být zaplaceny k rukám generálního tajemníka nejpozději šest měsíců od data jejich oznámení.

a. Rada Evropy, představitelé členů a Sekretariátu požívají na území členů takové výsady a imunity, které jsou potřebné pro plnění jejich funkcí. V rámci těchto imunit zejména nemohou být představitelé v Poradním shromáždění zatčeni ani soudně stiháni na území všech členů pro vyslovený názor nebo hlasování při jednáni Shromáždění, jeho výborů nebo komisí.

b. Členové budou usilovat, aby co nejdříve byla sjednána dohoda k realizaci ustanovení odstavce a. výše. Za tímto účelem Výbor ministrů doporučí vládám členů přijetí dohody definující výsady a imunity přiznávané na území všech členů. Navíc bude sjednána zvláštní dohoda s vládou Francouzské republiky definující výsady a imunity, které Rada požívá ve svém sídle.

a. Návrhy doplňků tohoto statutu se předkládají ve Výboru ministrů nebo za podmínek stanovených v článku 23, v Poradním shromáždění.

b. Doplňky statutu, které považuje za potřebné, Výbor doporučí a zajistí jejich sepsání do protokolu.

c. Každý doplňující protokol vstoupí v platnost, jakmile bude podepsán a ratifikován dvěma třetinami členů.

d. Bez ohledu na ustanovení předcházejících odstavců tohoto článku, doplňky článků 23 - 35, 38 a 39, které byly schváleny Výborem a Shromážděním, vstoupí v platnost datem ad hoc zápisu sepsaného generálním tajemníkem a zaslaného vládám členů, ve kterém se potvrzuje schválení těchto doplňků. Ustanovení tohoto odstavce se mohou použít až po skončení druhého řádného zasedání Shromáždění.