Ministr spravedlnosti Jiří
Novák zaslal odpověď na interpelaci poslance
Jozefa Wagnera dopisem ze dne 3. června 1993.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď ministra spravedlnosti
Jiřího Nováka na interpelaci poslance Jozefa
Wagnera. Odpověď je přílohou tohoto
sněmovního tisku.
Příloha
MINISTR SPRAVEDLNOSTI
ČESKÉ REPUBLIKY
V Praze dne 3. června 1993 | |
M - 411/13 |
Vážený pane
poslanče,
k Vaší interpelaci ze dne 6. 5. 1993, týkající se jednak rehabilitačního řízení před soudy obecně a jednak rehabilitačních věcí ing. Karla Bočka, podávám následující vysvětlení:
Od 1. 7. 1994, kdy nabyl účinnosti zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, do 30. 4. 1993 rozhodly okresní a krajské soudy o rehabilitaci celkem 216 101 osob, přičemž ohledně 202 389 z těchto osob již soudní rozhodnutí nabylo právní moci. Nerozhodnu to zbývá rehabilitační řízení ohledně 4 268 osob (z toho ohledně 2 934 těchto osob bylo řízení zahájeno bez návrhu). Zákon o soudní rehabilitaci je totiž koncipován tak, že vymezuje jednak takzvané rehabilitace ze zákona za delikty uvedené v § 2, jednak rehabilitace na návrh po přezkumném řízení za jiné delikty, uvedené v 4 rehabilitačního zákona. Ze současných rehabilitačních nedodělků jde tedy ohledně 2 934 osob o rehabilitace ze zákona. Dokončení rehabilitačního řízení v této oblasti brání nedostatek důkazního materiálu, když trestní spisy i rozsudky již byly v souladu s předpisy platnými do roku 1990 skartovány a zatím se nepodařilo nalézt jiné důkazy, na jejichž základě by soud mohl vydat zákonné rozhodnutí. Ujišťuji Vás však, že na dokazování v těchto věcech soudy velmi intenzivně pracuji. U 1 334 osob jde pak o tzv. rehabilitaci na návrh, kde zatím nebylo dokončeno přezkumné řízení, které je zejména s ohledem na značný časový odstup zpravidla velmi náročné. Osobně považuji stav vyřizování rehabilitační agendy před soudy za velký úspěch justice, zvláště když uvážíte, že trestní úseky soud byly v rozhodné době oslabeny odchodem řady zkušených soudců a že v kritickém personálním obsazení musely zvládnout i běžnou trestní agendu. Nedomnívám se, že by bylo třeba pro vyřízení zbývajících cca 2 % z celkového objemu rehabilitační agendy přijímat nějaké legislativní opatření, zvláště když dvě předchozí novely zákona o soudní rehabilitaci vždy znamenaly, že se soudy opět vracely k již rozhodnutým věcem.
Pokud jde o rehabilitaci pana ing. Karla Bočka, který byl odsouzen pro trestný čin sabotáže krajským soudem v Praze ve spojení s rozsudkem bývalého Nejvyššího soudu ČSR, jde v tomto případě o rehabilitaci na návrh, při níž s ohledem na právní kvalifikaci musí proběhnout přezkumné řízení. Tento návrh ing. Boček podal prostřednictvím své obhájkyně 10. 4. 1991. Trestní spis krajského soudu v Praze sp. zn. 1 T 15/72, ve kterém došlo k původnímu odsouzení, však nebyl delší dobu k dispozici, nebo byl zapůjčen k přezkumnému rehabilitačnímu řízení krajskému soudu v Plzni, který rozhodoval o rehabilitaci Stanislava Vlasáka, bývalého spolupracovníka ing. Bočka. V této věci byl také ing. Boček slyšen jako svědek, jak se ve své interpelaci zmiňujete. Přednostní vyřízení věci pana Vlasáka bylo podmíněno tím, že jeho dcera podala návrh na rehabilitaci o více než dva měsíce dříve než advokátka ing. Bočka. Spis krajský soud v Plzni vrátil až po právní moci svého rozhodnutí v březnu 1993. Po prostudování obsáhlé dokumentace nařídil krajský soud v Praze veřejné zasedáni na 17. 6. 1993 v 10,30 hod. Na skončení přezkumného řízení závisí i dokončeni rehabilitace v navazující trestní věci ing. Bočka, kdy byl odsouzen za útěk z vazby i pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí (20 rehabilitačního zákona).
Po přezkoumání
spisového materiálu jsem došel k závěru,
že v této rehabilitační věci
nedošlo k nedůvodným průtahům
zaviněným soudy, ale k objektivnímu zdržení
závislém na souběžném projednaní
rehabilitační věci spolupracovníka
ing. Bočka místně i věcně příslušným
soudem
S pozdravem
Vážený pan
Jozef Wagner
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky