Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

V. Vzdělávání

1. - Tvorba vzdělávacích pořadů v ČRo má napomáhat k rozšiřování, popularizování nejrůznějších odborných poznatků, aby se zvyšovala obecná vzdělanostní úroveň mládeže i dospělých. Vzdělávací pořady by měly přispívat k tomu, aby občané snáze zvládali překážky života v moderní společnosti, aby se snáze orientovali v sociálním a politickém děni a samostatně se při něm rozhodovali. Ve svém úhrnu by měly vzdělávací pořady pomáhat posluchačům při rozvíjení jejich kritického myšleni a vytváření zodpovědné, samostatně myslích a jednající komplexní osobnosti.

- Významným úkolem při tvorbě vzdělávacích pořadů musí také být podněcování posluchač k jejich vlastni aktivitě při sebevzděláváni. Tím má být také poskytována pomoc při rozvíjení rodičovské odpovědnosti za výchovu a vzděláváni dětí v rodině.

2. V oblastech vzdělávání, výchovy a vědění, v nichž existují zásadně rozdílná stanoviska, vyučovací metody a výsledky bádáni, je zapotřebí nebrat v úvahu jen metody a názory jednoho směru, ale je nutné popularizovat všechna relevantní pojetí.

3. Je žádoucí, aby ČRo poskytoval vysílací plochu těm společenským organizacím a institucím, jež se seriózně snaží o prohloubení celoživotního vzdělávání a vzděláváni mládeže.

4. Cíle rozšiřovat celoživotní vzdělávání a vzdělávání mládeže by neměly sledovat pouze specializované vzdělávací pořady.

VI. Zábava a sport

1. Poskytovat posluchačům dobrou zábavu patří k důležitým funkcím rozhlasového vysílání. ČRo má při tvorbě zábavných programů vycházet z tužeb posluchačů a diváků po zábavě, napětí, uvolněni. Programoví tvůrci mají přitom mít na zřeteli, že hodnotové představy, tlumočené zábavnými pořady, mají značný, u některých skupin občanů, zejména u mládeže, přímo určující vliv na formování individuálního i sociálního postoje a chování.

2. Zábavné programy nemají dávat přednost komerčním zájmům zábavního průmyslu. Zábavné pořady nemají vést k upevňování předsudků, k zprimitivnění vkusu, k brutalizaci životních projevů, zejména u mládeže.

3. Na tvůrcích zábavných pořadů leží značná zodpovědnost za rozvíjení stále nových, atraktivních forem pořadů, odpovídajících životnímu pocitu současných posluchačů.

4. Tvůrci zábavných pořadí by si měli v obecném náporu komerční zábavy zachovávat zdravou optiku a být si stále vědomi, že část posluchačů žádá od rozhlasu zábavu kultivovanou, intelektuálně náročnější až náročnou, i z hlediska rozhlasových forem nekonvenčni, a že na pořady tohoto druhu má tato část posluchačů právo.

5. Sportovní zpravodajství, přenosy sportovních utkáni a nejrůznější pořady se sportovní tématikou jsou významnou složkou vysílání při uspokojování posluchačských zájmů a zálib. Sportovní vysíláni může účinně přispět k rozšířeni rejstříku programů oddechových, relaxačních.

6. Neméně závažnou funkcí sportovních pořadů v ČRo je podpora zájmu obyvatelstva o vlastní aktivní sportovní činnost, a to nejen zpravodajstvím o sportovních událostech, ale i k tomu účelu připravovanými speciálními pořady.

7. Stejně jako zábava ovlivňuje i sport morální postoje širokých vrstev obyvatelstva a zejména u mládeže spoluvytváří stupnici životních hodnot. Je žádoucí zdůrazňovat nementorským způsobem důležitost sportu pro zdraví obyvatelstva, nevtíravě poukazovat na kladné i záporné důsledky profesionálního nebo extrémně provozovaného sportu a jejich komerční zřetele, působit proti asociálním a brutálním projevům fandovství.

B/ SESTAVOVÁNÍ A KOORDINACE PROGRAMU

1. Aby byla zajištěna koordinace činnosti všech programových úseků, aby byl program proporční, obsahově pestrý a nekolizní, aby byla garantována patřičná profesionální úroveň pořadů jejich včasnou přípravou, řídí se ČRo ve svém vysílání jako celku schválenými vysílacími schématy jednotlivých stanic a dlouhodobými programovými plány jednotlivých programových úseků.

2. Při vytváření programu je obecně třeba dbát, aby bylo osloveno co nejširší publikum. Potřebné jsou však i takové programové prvky, které jsou určeny pouze určité části veřejnosti. Potřeba pořadů pro určité části veřejnosti případně pro menšiny vzniká tehdy, jestliže přání a potřeby posluchačů jsou v určitých záležitostech rozdílné. Taková zájmové rozdíly vyplývají z rozdílností osobních, společenských nebo regionálních v posluchačské obci. Nevznikají tím však žádné pevné, zájmově v různých oblastech zcela sjednocené skupiny, ale spíše se jednotlivé zájmy vůči programové nabídce různě překrývají. Proto také nemá žádná skupina posluchačů nárok na pořady, určené výlučně pro ni.

3. Podle svého statutu má ČRo zajišťovat celoplošný program minimálně tří svých stanic pro posluchače České republiky. Existence minimálně tří stanic je třeba využít k jejich výrazné a dlouhodobě platné programové diferenciaci, aby mohly být maximálně realizovány všechny programové funkce, stanovené zákonem, rozhlasových statutem a těmito programovými zásadami, a aby mohly být co nejúplněji uspokojovány rozdílné programové zájmy a nároky posluchačů.

Vedení ČRo by mělo zajistit, aby vedle žádoucí modernizace vysílacích schémat a výměny vyčerpaných programových typů za svěží byla také zachovávána prospěšná stabilita vysílacích schémat a ponechávány zavedené oblíbené pořady v stálých časech; také takto usnadněnou orientaci se reálně naplňuje požadavek maximálně uspokojovat programové zájmy posluchačů.

4. časové zařazeni jednotlivých pořadů je třeba stanovovat tak, aby se vycházelo co nejvíce vstříc různým skupinám posluchačů podle jejich životního a pracovního rytmu. Proto by měly být pořady, které mají oslovit celou společnost, vysílány v dobu, kdy je může sledovat co nejširší posluchačská obec. Pořady, určené pro určité části společnosti, je třeba pokud možno vysílat tehdy, když jsou adresáti těchto pořadů co nejlépe dosažitelní.

5. Schémata jednotlivých stanic by měla být konstruována tak, aby pokud možno nedocházelo ke střetu při vysílání závažných a oblíbených pořadů na jednotlivých stanicích a poskytla se tak posluchačům reálná možnost závažné a oblíbené pořady slyšet.

6. Při sestavováni programu je třeba zajistit vyváženost jeho obsahu. To platí zvláštní měrou o těch zpravodajsko-publicistických pořadech ČRo, v nichž každý jednotlivý programový prvek nepodléhá příkazu objektivity. Vyváženosti programových obsahů v těchto zpravodajsko-publicistických pořadech se dosáhne tím, že se v jednom pořadu na určité téma uplatní různé relevantní názory, takže tento jednotlivý pořad je jako celek vyvážený. Pokud nelze dosáhnout vyváženosti relevantních názorů v jednom pořadu, lze to učinit v dalším pokračování téhož cyklického pořadu a to v přiměřeném časovém období. Příkazu komplexní informovanosti posluchačů lze učinit zadost také tím, že jeden pravidelný pořad je věnován zpracováni určitého tématu a problému, zatímco jiná závažná témata jsou pojednána v jiných pravidelných pořadech. Měla by být projevena maximální snaha o co největší celkovou vyváženost zpravodajskopublicistických pořadů.

7. Při skladbě programu je nutné zajistit vyváženost nejen u zpravodajsko-publicistických pořadů ve smyslu bodu A III těchto směrnic. Kategorický příkaz vyváženosti platí pro program ČRo jako celek, neboť informace a hodnotové představy se zprostředkovávají všemi pořady, nikoliv jen zpravodajsko-publicistickými.

8. Při vytváření regionálního programu, určeného pro celostátní vysílání, by měli ředitelé regionálních studii dávat přednost pořadům typickým pro daný region nebo pořadům, jež by v jiných regionech nevznikly či vznikaly obtížně. Ředitelem regionálních studii může být uložena generálním ředitelem ČRo povinnost připravovat určité pořady k závažným tématům obecného významu pro celostátní vysíláni, pokud jsou pro to v regionu vhodné podmínky.

DAT-SERVIS č. 4/93

SIGNÁLNÍ INFORMACE SVOČRu

TRENDY V POSLECHU STANIC ČESKÉHO ROZHLASU:

(BŘEZEN 1992-ÚNOR 1993)

Podle datových zdrojů AlSA zpracovala Lucie Pokorná

22.března 1993

VČEREJŠÍ POSLECH STANIC ČRo

(V % populace ČR starší 14ti let a tisících posluchač)

zdroj dat: Multimédia AISA

Radiožurnál v březnu a záři 1992=Československo

POSLECH STANIC ČRo V MINULÝCH SEDMI DNECH

(V % populace ČR starší 14ti let a tisících posluchačů)

Zdroj dat: Multimédia AISA

Radiožurnál v březnu a záři 1992=Československo

Ze srovnání dat o poslechu stanic ČRo za období březen 1992-únor 1993 vyplývají tyto závěry:

a/ trvale vzestupnou tendenci má poslech stanice Praha a Regina minulých sedmi dnech. Svědčí to o tom, že posluchači přivykli ustálenému pestrému programovému schematu a poslouchají stanici vícekrát týdně.

b/ trvale sestupnou tendenci má včerejší poslech stanice Radiožurnál. I víceméně ustálený poslech v minulých sedmi dnech za období září - únor výrazně poklesl. Jako stanice zaměřená na zpravodajství a pop-music pociťuje Radiožurnál nejpalčivěji konkurenci nově etablovaných soukromých rozhlasových stanic.

c/ poslech pořadů ostatních stanic je poznamenán sezonním po kle poslechu (včerejší poslech Prahy, Vltavy a Reginy v září 1992). Kolísání poslechu v minulých sedmi dnech na stanici Vltava je dáno zavedením nového programového schematu od ledna t.r. skutečnosti, je typický posluchač stanice Vltava si pořady pečlivě vybírá.

Jednací řád Rady Českého rozhlasu

(ve znění novely z 22.3.1993)

Rada Českého rozhlasu (dále Rada) je ze zákona orgánem kontrolním, není součástí Českého rozhlasu. Je spojovacím článkem mezi parlamentem České republiky a Českým rozhlasem a v této roli zastupuje zájem veřejnosti. Kontrola programu je vnější a následná, t. zn. že Rada nezasahuje do přímého řízení Českého rozhlasu, záležitostí ekonomických, provozních a personálních (kromě úkolů vymezených zákonem).

Čl.I. Účel řádu

1. Jednací řád Rady dává pravidla pro jednání, rozhodování a volby v Radě.

2. Rozvíjí při tom základní ustanovení o Radě, vyplývající ze zákonů České národní rady č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu, zejména jeho §§ 4, 5, 6, 7, 8 a 9, a č. 36/1993 Sb. o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, zejména jeho čl. I, § 5 a čl. V, odst. l.

3. Pokud v tomto jednacím řádu není jednoznačně určen postup jednáni, rozhoduje o něm Rada ad hoc a to nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

Čl.II. Úkoly Rady

1. Rada kontroluje tvorbu a šíření programů Českého rozhlasu (dále ČRo). Tato kontrola je vnější a následná Rada ji provádí jednak vlastním poslechem, jednak pomocí odborných expertiz, které zadává; reaguje také na písemné neanonymní podněty posluchačů. Při získávání informací o názorech na úroveň programu a vysílání využívá Rada veřejných setkání s rozhlasovými tvůrci, posluchači a pod.

2. Rada jmenuje a odvolává generálního ředitele ČRo a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií; generálnímu řediteli stanovuje plat.

3. Rada vyžaduje při svých schůzích od generálního ředitele ČRo pravidelné zprávy o aktuální problematice ČRo a klade mu otázky týkající se tvorby a šíření programů ČRo.

4. Rada schvaluje rozpočet a závěrečný účet ČRo; při schvalování závěrečného účtu užívá obvykle služby nezávislého auditora.

5. Rada schvaluje na návrh generálního ředitele Statut ČRo.

6. Rada zřizuje a ruší regionální rozhlasová studia ČRo s výjimkou rozhlasových studií v Plzni, v Českých Budějovicích, v Praze, v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Brně a v Ostravě.

7. Rada dává generálnímu řediteli předchozí souhlas ke zcizení nemovitosti ČRo nebo jejich částí, či k jejich zatížení nebo pronájmu na dobu delší 3 měsíců.

8. Rada kontroluje, zda ČRo plní ustanovení zákona č. 36/1993 Sb. § 5 odst. 3 a 4, týkající se ochrany autorských práv a užiti děl.

9. Rada rozhoduje o stížnostech týkajících se generálního ředitele.

10. Rada předkládá poslanecké sněmovně parlamentu České republiky výrobní zprávu o činnosti a hospodaření ČRo.

ČI.III. Vztahy odpovědnosti Rady

1. Rada je spojovacím článkem mezi parlamentem České republiky a Českým rozhlasem a v této roli zastupuje zájem veřejnosti. Rada není součástí ČRo.

2. Rada je ze své činnosti odpovědna poslanecké sněmovně parlamentu.

3. Partnerem Rady v ČRo je generální ředitel ČRo, který je Radě odpovědný ze zákona. Ostatní zaměstnanci ČRo jsou odpovědni řediteli, který za ně a jejich činnost odpovídá před Radou. Personální, provozní a ekonomické otázky jsou v pravomoci ředitele (kromě kompetencí, které zákon určuje Radě) a Rada uplatňuje své požadavky na ČRo jeho prostřednictvím.

Čl.IV. Usnášení a volby v Radě

1. K právoplatnému jednání a usnášení Rady je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny členů, t. j. nejméně pěti.

2. K platnosti usnesení a voleb je třeba, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů Rady, t. j. nejméně pět. Výjimkou je rozhodnutí o odvolání generálního ředitele ČRo před uplynutím jeho funkční doby, k jehož platnosti jsou nutné hlasy alespoň dvou třetin všech členů Rady, t. j. šesti.

3. Hlasuje se obvykle aklamací. Předsedající hlasuje též. Jestliže o to požádá některý člen Rady, hlasuje se tajně hlasovacími lístky. Hlasovat tajně hlasovacími lístky se musí při volbě ředitele ČRo a při rozhodování o odvolání ředitele před uplynutím jeho funkčního období.

ČI.V. Předsednictvo Rady

1. Předsednictvo Rady tvoří předseda a dva místopředsedové, které Rada volí ze svého středu.

2. Jeden člen předsednictva je ustanoven mluvčím Rady pro jednání se zástupci sdělovacích prostředků.

3. Při volbě předsedy předsedá věkem nejstarší z těch členů Rady, kteří nejsou kandidováni.

4. Předseda a místopředsedové mohou být kdykoliv odvoláni rozhodnutím Rady.

5. Předseda a místopředsedové se podle vlastní dohody střídají v řízení jednání.

6. Předsedající navrhuje pořad jednání, řídí rozpravu, udílí slovo, předkládá otázky k hlasování a prohlašuje jeho výsledek.

7. Předsednictvo vystupuje jménem Rady při oficiálních jednáních v parlamentu České republiky.

8. Mezi zasedáními Rady je předsednictvo oprávněno jednat jménem Rady. Svá rozhodnutí konzultuje s dosažitelnými členy Rady a předloží je ke schválení nejbližšímu zasedání Rady.

Čl VI. Jednání Rady

1. Rada jedná podle potřeby, nejméně však dvanáctkrát do roka.

2. Místem zasedání Rady je Praha. Rada se může podle potřeby rozhodnout, že bude zasedat na. jiném místě, na příklad v některém mimopražském studiu ČRo.

3. Při zasedání Rada rozhodne o místě a času příštího zasedání.

4. Mimořádné zasedání může svolat předseda Rady. Pokud o svolání mimořádného zasedání požádají tři členové Rady, předseda je svolat musí.

5. Jednání Rady je uzavřené.

6. Ředitel ČRo má ze zákona právo zúčastňovat se zasedání Rady. Pokud bude Rada jednat o otázkách volby či odvolání ředitele nebo o stížnostech týkajících se ředitele, požádá ho, aby po dobu tohoto jednání nevyužil svého práva účastnit se zasedání.

7. Ředitel ČRo může podávat návrhy, týkající se jednání Rady.

8. Rada může do svých jednání přizvat podle potřeby hosty, experty a poradce. O jejich přizvání rozhodne Rada hlasováním.

9. Rada se pravidelně informuje o tvorbě a šíření programu ČRo i o hospodaření ČRo. O způsobu získávání informací, jejich formě a rozsahu rozhoduje Rada.

10. Rada má právo vystoupit v ČRo, aby seznámila veřejnost se svými stanovisky.

11. O způsobu řešení podnětů, stížností a připomínek rozhodne Rada případ od případu.

ČI.VII. Sekretariát Rady

1. Sekretariát Rady se zřizuje v Praze.

2. Jeho struktura, personální a materiální vybavení i jeho úkoly budou předmětem zvláštního statutu, který není součástí tohoto řádu.

3. Členové sekretariátu jsou v pracovně-právním vztahu k ČRo. Činnost sekretariátu je hrazena z prostředků ČRo.

ČI. VII. Výroční zasedání Rady

1. Jedenkrát do roka se Rada schází k výročnímu zasedání.

2. Úkolem výročního zasedání je komplet zhodnocení činnosti Rady za poslední rok. Předsednictvo připraví jako úvod do diskuse stručnou výroční zprávu.

3. Povinností Rady je při výročním zasedání zhodnotit práči předsednictva a rozhodnout, zda se přistoupí k odvolání a nové volbě předsedy nebo některého z místopředsedů. Toto rozhodnutí se vykoná tajné lístky.

4. Dalším úkolem výročního zasedání je zhodnotit činnost ředitele v uplynulém roce.

ČI.IX. Komise Rady

1. Rada se mže usnést, že některé otázky a návrhy svěří k projednání komisím, které si k tomu účelu ze svých členů zvolí.

2. Komise mohou být trvalé nebo ad hoc.

3. Komise si ustaví volbou svého mluvčího.

4. Komise mají právo získávat informace prostřednictvím generálního ředitele ČRo.

5. Komise si může podle svého uvážení zvát experty a poradce.

6. Komise pořizuje zápis o svém jednání a shrne výsledky svých porad v návrzích, které předkládá Radě.

Čl. X. Zápis ze zasedání Rady

1. O každém zasedání Rady bude vyhotoven zápis obsahující údaj, jakým způsobem bylo zasedání svolá,no, jeho místo a den, jména účastníků, jméno předsedajícího a zapisovatele, předměty a pořad jednání, podstatný obsah rozpravy, otázky předložené k hlasování a výsledek hlasování, popřípadě i protesty a ohražení.

2. Zápis diktuje předsedající po každém jednotlivém projednaném bodu zapisovateli (členu sekretariátu nebo pověřenému členu Rady). Na závěr schůze se zápis přečte a hlasováním schválí.

3. Usnesení Rady musí být jasně formulovaná a úkoly termínované a kontrolovatelné.

4. K zápisu se připojí všechny předlohy a písemné návrhy, případně zprávy komisí. Připojí se též eventuální stížnost na Radu nebo jejího člena (členy).

5. Protesty a odchylná stanoviska mohou být přiloženy k zápisu jen tehdy, jestliže byl v zasedání vysloven návrh je přiložit a byly předány předsedajícímu před skončením zasedání.

6. Originál zápisu se uloží v sekretariátu Rady, kopie zápisu se odešle do 14 dnů všem členům Rady.

7. Zápisy jednání Rady jsou kdykoliv k nahlédnutí všem poslancům parlamentu České republiky.

Čl. XI. Hospodaření Rady

1. Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu. Rozpočet se připravuje jednou ročně a nejméně jednou ročně kontroluje. Rozpočet připraví a kontrolují určení členové Rady. Tento rozpočet není součástí tohoto řádu.

ČI.XII. Platnost řádu

1. Znění této novely jednacího řádu usnesla Rada dne 22.března 1993. Tímto dnem nabyl tento řád platnosti.

2. Stejným dnem ztrácí platnost dosavadní jednací řád usnesený Radou dne 2.března 1992.