Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický zaslal odpověď na interpelaci poslance Václava Exnera dopisem ze dne 7. května 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 3511989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického na interpelaci poslance Václava Exnera. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ve věci nedodržení dražebních podmínek a kupních smluv vydražiteli a kupujícími v malé a velké privatizaci a k Vašemu souběžnému požadavku na vyčíslení takových případů a jejich dopadů Vám podávám následující vyjádření:

Především kvituji Váš zájem o tuto problematiku. protože nedodržování dražebních podmínek a kupních smluv ze strany vydražitelů i kupujících v malé i velké privatizaci, by jde o zlomek celkového objemu používaných privatizačních forem, narušuje nepříznivě postup privatizace. Úvodem se Vám však musím omluvit, že nemohu plně vyhovět Vašemu požadavku na detailní rozpis případů i jejich důsledků, protože vlastní realizace majetkových transformací v privatizaci neprobíhá v úrovni ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci (dále jen ministerstva), ale probíhá v úrovni okresních komisí pro privatizaci, případně Pražské komise pro privatizaci národního majetku (u malé privatizace), nebo na úrovni Fondu národního majetku České republiky. Přesto Vás ujišťuji, že ministerstvu je z celkového pohledu známa problematika, na kterou ve své interpelaci poukazujete a v součinnosti a s poznatky vlastních realizátorů privatizačního procesu, zejména Fondu národního majetku, iniciuje opatření, která reagují na problémy provázející, případně narušující tento proces.

Pro bližší osvětlení problematiky musím předeslat, že je odlišná situace v oblasti malé privatizace, která v současné době vstupuje prakticky do své závěrečné fáze, a ve velké privatizaci.

Úsek malé privatizace

Již základní zákon č. 427/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který upravuje tzv. malou privatizaci, počítá s privatizací majetku nabídkami organizovanými formou veřejných dražeb. Zákon přímo předpokládá, že majetek nebude ve všech případech převeden již první plánovanou dražbou a upravuje proto průběh i dalších dražebních kol. Samotný fakt opakované nabídky snad může způsobit škody, ale poměrně minimální. Za poměrně škodlivější je však třeba považovat případy, kdy majetek státu je v dražbě řádně prodán, ale vydražitel bez závažných důvodů vydraženou cenu do 30 dnů nezaplatí. V tomto případě zaniká ze zákona jeho vlastnictví k takové provozní jednotce. Vedle toho řeší zákon ještě paušálně odškodnění - propadnutím dražební jistoty. Dále poskytuje zákon č. 4 29/1991 Sb. ministerstvu pravomoc ukládat ve správním řízení takovým vydražitelům další sankci a to až do výše 30 % vydražené ceny. Ministerstvo od účinnosti citovaného zákona rozhodlo již 135 případů.

Pro ilustraci dosavadního rozsahu malé privatizace je možno uvést, že k 30. dubnu 1993 bylo realizováno cca 31 000 prodejů provozních jednotek v celkové hodnotě cca 40 mld Kčs.

Úsek velké privatizace

Právně je realizace této formy privatizace vymezena především zákonem č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ve znění pozdějších předpisů a zákonem čís. 171/1991 Sb. o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR ve znění pozdějších předpisů.

Velká privatizace probíhá v podstatě v těchto třech fázích:

1. fáze - zpracování privatizačních projektů (projekty mají podle schválené osnovy vyjadřovat i způsob zabezpečení úhrady)

Tuto fázi zabezpečuji zakladatelé.

2. fáze - schvalovací proces vymezující i privatizační formy (veřejná dražba, veřejná soutěž, přímý prodej, převod na akciové společnosti, bezúplatný převod, restituce)

Tuto fázi zabezpečuje ministerstvo, případně vláda ČR.

3. fáze - realizace schválených privatizačních projektů

Tuto fázi zabezpečuje Fond národního majetku ČR.

Fond národního majetku České republiky má postavení samostatné právnické osoby konstituované zákonem č. 171/1991 Sb. Fond hradí náklady spojené s jeho činností ze svého majetku a to v rámci rozpočtu schvalovaného každoročně Parlamentem České republiky. Na Fond národního majetku přechází majetek privatizovaných podniků a Fond uzavírá svým jménem a na své nebezpečí všechny smlouvy, případně provádí odpovídající právní úkony související s realizací schválených privatizačních projektů. O své činnosti Fond vypracovává pravidelně výroční zprávy, které projednávají jak vláda ČR, tak i Parlament ČR.

Pro ilustraci stavu realizace privatizačního procesu v České republice k 31. 12. 1992 připojuji k tomuto vyjádření 2 tabulky, které vyhodnocují

1. stav realizace privatizačních projektů k uvedenému datu v členění padle stanovených privatizačních forem,

2. účetní hodnotu majetku převzatého Fondem národního majetku ke stejnému datu a rovněž v členění podle stanovených privatizačních forem.

Z uvedených tabulek je patrno, že tzv. přímé prodeje a veřejné soutěže tvoří jen zlomek v celkové transformaci majetkových objemů. Přesto je však třeba jejich realizaci věnovat pozornost, nebo z vykazovaného podílu připadajícího na uvedené transformační formy zůstává v současné době neuhrazena náhrada v hodnotě cca 1,6 mld Kč. Problémy s řádným a včasným placením kupní ceny se skutečně vyskytují a jsou odrazem platební schopnosti podnikatelů a stavu Světového systému komerčních bank, které jsou v současné době u tuzemských investorů téměř bezvýhradně jediným zdrojem finanční úhrady kupní ceny jednotek privatizovaných přímým prodejem.

Na dosažení realizace úhrady náhrad z uzavřených kupních smluv lze aplikovat řadu postupů vesměs přímo upravených zákonnými normami.

Jako příklad (varianty) lze uvést:

1. vymáhání úhrad soudní cestou,

2. povolování odůvodněných odkladů plateb,

3. konkursní a vyrovnávací řízení,

4. odstoupení od smlouvy

5. povolování splátek.

Každá z uvedených variant má své pozitivní, ale i rizikové prvky. Jejich aplikaci proto nelze stanovit generálně, ale je třeba postupovat vždy podle konkrétních podmínek a rizik jednotlivých případů.

Jak jsem již uvedl v úvodní části tohoto vyjádření, ministerstvo v součinnosti s Fondem národního majetku ČR sleduje problematiku negativních jevů v postupu úhrad z uzavřených kupních smluv. V uvedené souvislosti nedávno ministerstvo iniciovalo opatření vlády, kterým byly stanoveny zásady splátkového způsobu prodeje majetku při realizaci schválených privatizačních projektů a které nové formulovaly podmínky a kompetence jeho povolování (usnesení vlády č. 194 z 21. dubna 1993). Dále Fond národního majetku ve spolupráci s ministerstvem vydal s účinností od 1. dubna 1993 "Metodický pokyn k provádění veřejných soutěží", který byl též publikován v Hospodářských novinách dne 4. května t. r.

Závěrem ještě poukazuji i na legislativní iniciativu našeho ministerstva, která je v rámci připravované a již projednávané novely zákona č. 92/1993. Sb. zaměřena kromě jiného také na řešení problematiky převodu vlastnictví k nemovitostem a odpovídajících zápisů u katastrálních úřadů.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

RNDr. Václav Exner, CSc.

Čs. armády 788/16

Praha 6

A. Stav realizace privatizačních projektů k 31. 12. 1992

1) převod státního podniku na akciovou společnost vlastníků

2) převod státní akciové společnosti na akciovou společnost vlastníků

B. Účetní hodnota majetku převzatého Fondem k 31. 12. 1992 (tis.Kčs)