Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec zaslal odpověď na interpelaci poslanců Jaroslava Štraita a Václava Exnera dopisem ze dne 22. dubna 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra zahraničních věcí Josefa Zieleniece na interpelaci poslanců Jaroslava Štraita a Václava Exnera. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

k Vaší společné interpelaci s poslancem Exnerem ve věci finančních pohledávek České republiky z doby před 8. květnem 1945 bych Vám chtěl sdělit následující.

Reparační nároky byly čs. stranou těsně po válce vyčísleny částkou cca. 306 miliard Kčs. Z reparačních nároků české strany a z reparačních podílů přiřčených ČSR pařížskou dohodou nám bylo do roku 1948 uhrazeno pouze 657 miliónů Kčs.

Nereparační pohledávky a nároky, perzekuční škody a případné další majetkové nároky nebyly českou stranou nikdy vyčísleny. Na základě "Dohody mezi ministerstvem financí ČSSR a spolkovým ministerstvem financi NSR o finančním odškodnění obětí pseudolékařských pokusů", podepsané dne 30.10.1969 v Bonnu, byla odškodněna pouze malá část perzekučních škod.

Otázka odškodnění perzekučních nároků občanů české republiky byla projednávána na všech současných jednáních s německou stranou, ať na úrovni premiérů vlád, ministrů zahraničních věcí nebo prezidentů obou zemí. Po vzájemné shodě, že obě strany jsou připraveny tuto nanejvýš důležitou otázku řešit, se nyní českoněmecká jednání o odškodnění perzekučních nároků dostávají do nové fáze, během níž by měla být určena výše a definitivní forma odškodnění.

V otázce poměru pohledávek české a německé strany je třeba konstatovat, že závazky čs. strany vůči Německu nebyly evidovány, což bylo dáno skutečností, že pařížská reparační konference jednoznačně uznala dispoziční právo čs. strany na sudetoněmecký majetek. Existuje pouze odhad německých zdrojů ohledně hodnoty majetku zkonfiskovaného Němcům po roce 1945 na základě známých opatření Čs. republiky. Tato hodnota byla vyčíslena na 210 miliard Kčs, později byla německou stranou valorizována a v roce 1958 vyčíslena na 120 miliard DM. V roce 1981 na 265 miliard DM a v roce 1992 na částku přesahující 300 miliard DM.

Zmíněná opatření Čs. republiky ovšem zahrnovala i konfiskovaný majetek Rakušanů, osob maďarské národnosti, zrádců a kolaborantů české národnosti, důsledkem čehož nemohlo ani dojít k jejich objektivnímu dělení. To platí i pro případné dělení pohledávek mezi ČR a SR.

S pozdravem