Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předkládám poslancům ČNR přehled ústních interpelací, otázek a podnětů, vznesených poslanci České národní rady na členy vlády České republiky na 5. schůzi České národní rady. Texty interpelací jsou převzaty ze stenografických záznamů.

5. I 01 Interpelace Gerty Mazalové na předsedu vlády ČR Václava Klause ve věci předávání majetku a zařízení včetně pozemků po Sovětské armádě na území ČR, jmenovitě prostoru Mladá - Milovice, který se územně dělí do okresů Mladá Boleslav a Nymburk

Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno. Dovoluji si interpelovat na předsedu vlády ČR pana Václava Klause ve věci předávání majetku a zařízení včetně pozemků po Sovětské armádě na území České republiky, jmenovitě prostoru Mladá-Milovice, který se územně dělí do okresů Mladá Boleslav a Nymburk.

Je všeobecně známo, e touto problematikou se začala vláda ČSFR zabývat již v roce 1991, o čemž svědčí přijaté usnesení č. 541 ze dne 5. září, které jednoznačně stanovilo postup předávání majetku a území do civilní správy. Na možné výsledky neplnění tohoto úkolu upozorňovala i důvodová zpráva tohoto usnesení, zejména pokud se týkalo technického stavu objektů a jejich ostrahy, kterou až dodnes zabezpečuje Československá armáda. Právě nečinností orgánů federace, ale i české vlády došlo v tomto prostoru k mnohamiliónovým, zejména majetkovým škodám. Vždyť až 4. března 2992 se česká vláda k tomuto problému vrací, přijímá usnesení č. 152 a konstatuje, že Česká republika nabyla majetek v územních obvodech vojenských újezdů. Problematika majetku po Sovětské armádě je všeobecně známá. Přesto nebylo a dosud není jeho přejímáni prováděno se vší zodpovědností.

Příjímání usnesení vždy po půl roce a ve stále jiné podobě s jinou zodpovědností způsobilo stav škod, o kterých jsem hovořila. Vím, že šlo zejména o dluhy vlády minulého volebního období. Přesto vláda současná se kupodivu k této problematice vrací opět po 6 měsících a svým usnesením č.540 ze dne 9. září opět konstatuje - tentokrát šalamounsky - že dle vyhlášek federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb. a č. 61/1986 Sb. jsou k převzetí nemovitého majetku po Sovětské armádě do prozatimní správy a k nakládání s ním přísluní přednostové okresních úřadů.

Pravda, tito se velkého a složitého úkolu nezříkají, ale oprávněně upozorňují na to, že s tímto postupem zůstala vak naprosto neřešena a nevyjasněna otázka finančního krytí nákladů, které jsou s prozatimní správou spojeny. Potřebné finance nelze získat ani prodejem nemovitostí v daném regionu, neboť prodej může proběhnout až po vyhodnocení mezinárodní soutěže a následném údajném rozhodnutí vlády o způsobu využití území.

Kromě potřeby financí na prozatímní správu vznikají další značné náklady na geodetické zaměření objektů, ocenění majetku, personálního zabezpečení převzetí majetku i jeho vlastní správy.

Z uvedeného je zřejmé, že bez včasného přidělení finančních prostředků, což například u okresního úřadu Nymburk pro zbytek roku 1992 činí částku 10 - 15 miliónů korun, u okresního úřadu Mladá Boleslav 2,5 milliónu korun, nejsou tyto s ohledem na krácení rozpočtů ve zbytku letošního roku vůbec schopni přebírání majetku zahájit a tím vzniknou na těchto objektech další škody.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti žádám pana předsedu vlády o písemnou odpověď na tyto naléhavé otázky.

1. Z jakých prostředků mají příslušné okresní úřady - Mladá Boleslav, Nymburk a zřejmě i další, jichž se tato problematika týká, hradit práce spojené s přebíráním a správou majetku po bývalé Sovětské armádě, neboť i pokyn vypracovaný ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR č.j. 519749/92 - 31 ze dne 15. 9. 1992 je pro okresní úřady v podstatě neproveditelný.

V případě finančního nepokrytí tohoto záměru vzniknou další škody na tomto majetku, jednak vlivem již druhé zimy a hlavně nekontrolovatelným rozkrádáním vybavení objektů, protože ostraha je nedostatečná.

2. Na využití vojenského prostoru Mladá-Milovice, ale i Ralsko je v současné době vypisována mezinárodní soutěž na jeho další využití. Vyhodnocení soutěže má být provedeno v lednu 1993.

Žádám, aby s kritériemi soutěže, ale i s výsledky jejího hodnocení byli seznámeni přednostové příslušných okresních úřadů, ale zejména starostové a občanská veřejnost dotčených obcí, aby se tak předešlo případným sporům.

3. Formy a připomínky mezinárodní soutěže český ateliér GAMMA, údajně tatáž firma bude provádět poradenskou službu při této soutěži a její závěrečné vyhodnoceni bude podkladem pro vyhodnocení vlády.

Žádám, aby bylo zváženo, zda je vhodné a žádoucí, aby závěrečné hodnocení prováděl subjekt, který si sám vstupní podmínky stanovuje.

S ohledem na neodkladnost řešení, zejména finančního krytí přebírání a správy majetku po Sovětské armádě, pokládám spolu s ostatními poslanci, Václavem Frankem a inženýrem Miroslavem Sýkorou svou interpelaci za naléhavou a požadujeme podání odpovědi do 15 dnů.

5. I 02 Interpelace poslance Ladislava Rymeše na ministra zdravotnictví ČR Petra Loma ve věci vypracování vyhlášky - normativů úrovně zdravotnických služeb

Vážený pane ministře, v souvislosti s ukončením první vlny privatizace zdravotnických zařízení se jeví nezbytné vypracování vyhlášky, která by upravovala odbornou úroveň zdravotnických služeb, stanovením normativ středních zdravotnických pracovníků a nižších zdravotnických pracovníků v privatizovaných zdravotnických zařízeních, a to jednak v návaznosti na lékařské úvazky, event. vysokoškolské úvazky, dále na počet lůžek v lůžkových zařízeních. Absence podobné vyhlášky může znamenat zbytečné propouštění těchto zaměstnanců a v některých případech také ztrátu stavovské cti.

5. I 03 Interpelace Ladislava Rymeše na ministra zdravotnictví ČR Petra Loma ve věci úhrady léků Všeobecnou zdravotní pojišťovnou

Obracím se na vás, pane ministře, s interpelací, týkající se úhrady léků Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Naši odborníci posoudili zatím krátké zkušenosti s tímto závěrem.

Nejvíce postiženou skupinou obyvatelstva je skupina důchodců. Navrhujeme, aby pro důchodce byly veškeré medikamenty od 1. 1. 1993 hrazeny pojišťovnou tak, jako je tomu v mnoha jiných státech.

Za nejproblematičtější považujeme hrazení některých léků u astmatiků, alergiků, revmatiků, u nemocných s akutním onemocněním horních cest dýchacích a pacientů závislých na polyvitaminozní léčbě, jako např. neurologických nemocných a pacientů s hepatálním onemocněním.

V této souvislosti si dovoluji interpelovat na nutnost řešení těch případů, kdy lékárna nemá na skladě lék hrazený pojišťovnou a musí jej nahradit preparátem částečně, či úplně nehrazeným. Přímý ekonomický zájem lékáren na částečném či plném prodeji léků je dán jejich podílem na tržbách z prodeje. Tato stimulace působí tak logicky proti zájmu občanů, pacientů.

5. I 04 Interpelace Jaroslava Ungera na místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe ve věci navrácení zemědělského majetku podle zákona 229/91 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., kterým se doplňuje citovaný zákon a zejména zákon ČNR 243/1992 Sb.

Pane ministře, dovoluji si vás oslovit v závažné věci, která již nesnese odkladu. Stále se hovoří o nápravě vlastnických vztahů venkova a zemědělství, ale jedna věc kromě jiných stále není dořešena ke spokojenosti občanů a příslušných odpovědných institucí.

Jedná se o navrácení zemědělského majetku podle zákona 229/1991 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje citovaný zákon a zejména zákon ČNR 243/ 1992 Sb. V tomto zákoně se jedná zejména o § 2, doplňující okruh oprávněných osob, které ztratily majetek podle Dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo Dekretu prezidenta republiky č. 108/ 1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a fondech národní obnovy.

Pozemkové úřady v současné době žádosti o navrácení zemědělského majetku podle zákonné normy pouze zakládají a nevydávají rozhodnutí. Odvolávají se na skutečnost, že k zákonu ČNR č. 243/1992 Sb. nemají dostatečný výklad, případně chybí doplněk, který by jasně řešil rozhodné datum odebrání majetku oprávněným osobám v době od 25. února 1948.

Podle programového prohlášení vlády ČR by toto datum nemělo být překročeno. Tato zákonná norma by proto měla být pokud možno, v nejkratší době dořešena, aby mohly být smazány určité nejistoty občanů a příslušné pozemkové úřady, městské a obecní úřady, které spravují zejména pohraničí, mohly uzavřít velké množství započatých případů navrácení zemědělského majetku.

Děkuji vám za pochopení, s očekáváním brzkého vyřešení tohoto nedostatku v zákoně ČNR č. 243/1992 Sb.

5. I 05 Naléhavá interpelace Jiřího Vyvadila na ministra vnitra ČR Jana Rumla ve věci policejního zásahu při Velké pardubické

Vážený pane předsedající, vážená poloprázdná sněmovno, drazí hosté, vždy mi byla cizí myšlenka, abych napadal vládu jenom proto, že jsem shodou okolností v opozici. Nicméně bych se chtěl dotknout určitých událostí, které se nepochybně dotkly mnohých. Musím říci, že v tomto ohledu byla zaregistrována i reakce tisku, Čs. televize i jeden výbor ČNR se touto otázkou zabýval. Ano, mám na mysli ony události při pardubických dostizích.

Já bych řekl, že jsou dvě podmínky pluralitního demokratického života, které musíme hájit. Je to parlamentní demokracie, ať se to někomu líbí nebo nelíbí a je to svoboda tisku. Musím říci, že reakce na onen zásah při dostizích byla rozporuplná i v tisku samotném i v televizi. Byla rozporuplná i v jednotlivých denících. Domnívám se, že většina veřejnosti přivítala určitý pozitivní posun po volbách 1992 při zabraňování růstu kriminality.

Většina společnosti touží po klidu, stabilitě, ochraně proti svobodám, ochraně proti napadání. Samotný fakt ingerence policie proti demonstrantům při Velké pardubické, snažícím se zabránit těmto dostihům, zřejmě byl většinou občanů kladně přijímán. Dneska jsem četl článek šéfredaktora Mladé fronty Ševčíka, který říká, že polovička dopisů je kladná, polovička dopisů je záporná. Já sám hájím asi zásadu, že každý je strůjcem svého osudu. Nepochybně oni demonstranti, kteří se vrhli pod koně, museli počítat s tím, co nastane, když zejména nepochybně šlo o akci nezákonnou ve smyslu příslušných předpisů. Potud je jasné, že policie zasáhnout měla. Problém je, zda a do jaké míry byly naplněny zákonné znaky dle zákona o Policii ČR.

Především bych chtěl konstatovat, že § 6 odst. 1 zákona o policii č. 283/1991 Sb. říká: Při plněni služebních zákroků a služebních úkonů je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem. Je tam taková pikantní věc, že zákon o policii vymezuje i donucovací prostředky. Pravda je, a to je možná úkol pro nás, poslance, není tam uvedeno odtažení demonstrantů. Čili v tomto ohledu lze mít na to, že tento úkon není v zákoně pojmenován, a tím jeho použití nemůže být ani zákonné. Ale o co v podstatě jde?

Jenom některé úvahy, byť je beru s rezervou. Kupř. zástupce nadace Animal SOS Petr Bergman říká: Byl jsem účastníkem řady demonstrací před 17. listopadem a musím konstatovat, že tato v Pardubicích byla potlačena daleko brutálněji. Policisté nebyli ani označeni. A když byli mimo areál závodiště po dostihu vyzýváni demonstranty, aby dodržovali zákony, používali formulace jako např. Tak pojď, ty hajzle, já ti moje číslo vytetuju do ksichtu a ukážu ti, co je zákon. 40 účastníků vyhledalo lékařské ošetření. I pan ministr Ruml řekl: Ano, i já jsem viděl zákroky, které měly tu tzv. ránu navíc úplně zbytečně.

Já bych k tomu chtěl říci asi tolik. Jestliže akce na Velké pardubické měla v podstatě vymezený účelový charakter, lze než konstatovat, že přijde čas - a to je průvodní znak demokracie - kdy nastanou i demonstrace, manifestace s politickým akcentem. Bez ohledu na fakt, že já sám nejsem milovníkem těchto způsobů řešení politických problémů, protože politika ulice je příliš jednoznačná, příliš černobílá a sám nejsem táborový řečník, musím než konstatovat, že tyto akce nastanou. A právě proto je nyní nezbytné předejít tomu, aby neadekvátnost a případně vlastně až nezákonnost policejních zákroků nemohla v budoucnu nastat.

Jeden z dotčených fotoreportérů jedné německé agentury konstatoval, a asi mi dá každý za pravdu, že v běžné pluralitní demokracii by poté ministr vnitra podal demisi. Říkám to jako konstataci. Já sám se domnívám, že s jeho nástupem nastala určitá šance pro to, že problémy kriminality budou řešeny. A právě proto se domnívám, že musí v této otázce dostat šanci. Jestliže však stále kolem této otázky padá jakési mlčení a jsou odkazy na to, že musíme vyčkat rozhodnutí inspekce, pak mimo vší pochybnost vždy existuje určitý velitel, kterému tito mužové byli podřízeni. Ministr Stoltenberg, když jeho jakýsi úředník prodal 16 tanků, musel odstoupit. Mně nejde o pád ministra, ale přiznávám, že v současné fázi nechápu, proč příslušní bezprostřední velitelé jsou na svých funkcích. Jestliže totiž nebudou přijata tato opatření jaksi jasná, tak zároveň pan ministr, který v některých jiných náznacích nepochybně naznačil, že chce jít směrem k zabraňování kriminalitě, v podstatě chce naznačit - já svým způsobem tyto věci do značné míry akceptuji. To není moudré. Není to rozumné. Protože my žijeme v takové době, řekl bych euforické.

Po listopadu přirozeně každý policista, možná důvodně, se obával, že si nesmí dovolit nic. Dnes přišla možná druhá fáze. Uvědomuje si - společnost bez nás nemůže být. A toto je nebezpečná fáze, a vzdor tomu, že společnost nemůže bez policie být, tak společnost musí mít jistotu, že policie vždy a za všech okolností bude plnit svou úlohu přesně v naznačeném směru.

Chce-li pan ministr obnovit důvěru bez ohledu na trestní stíhání, musí nepochybně vyvodit personální závěry. Nemyslím ke své osobě, ale ve vztahu k příslušným velitelům. V tomto ohledu pana ministra interpeluji a žádám ho, aby sdělil - blíží se listopad - jaká opatření učiní, aby podobný zákrok, který s ohledem na nepřiměřenost zásahu byl již mimo rámec zákona, se nemohl již v budoucnosti opakovat, včetně otázky personálního postihu příslušných územních činitelů policie. Protože měsíc listopad je před námi, za tři týdny bude 17. listopad, mám zato, že je třeba tuto interpelaci pokládat za naléhavou s tím, že pokládám za přiměřenou lhůtu lhůtu 14 dnů.

5. I 06 Interpelace Hany Orgoníkové na předsedu vlády ČR Václava Klause ve věci privatizace podniků, které jsou přímo svázány s každodenním chodem městských aglomerací

Vážený pane předsedo, dne 7. října 1992 se na mne písemně obrátilo Městské zastupitelstvo v Havlíčkově Brodě jako na poslankyni ČNR, která by měla v tomto orgánu zastupovat svůj volební kraj - Východočeský.

Problematika, které se žádost městského úřadu týká, má podle mého názoru podstatně širší dosah a týká se daleko většího počtu měst než pouze Havlíčkova Brodu. Proto volím k vyřešení této záležitosti vyšší formu interpelace.

Nejen v Havlíčkově Brodě, ale asi i jinde, zapůsobí usnesení vlády České republiky č. 518 ze dne 19. 8. 1992, ve kterém se zařazují do druhé vlny privatizace i takové typy podniků, které jsou přímo svázány s každodenním chodem městských aglomerací. Jedná se např. o bytové podniky, technické služby, drobné provozovny. Nepochybuji o nutnosti privatizace takových zařízení a podniků, nelze však pominout fakt, že převažující část majetku těchto organizací byla přímo vázána na rozpočty městských národních výborů a následně městských úřadů a to i tak, že byla z jejich prostředků pořízena. Nejpodstatnější je však skutečnost, že v případě realizace zamýšlené privatizace hrozí faktické ochromení činnosti těchto podniků, které může vyústit např. i do ochromení dodávek tepelné energie. S ohledem na tyto skutečnosti lze považovat za jedinou - z praktického i z pragmatického hlediska - možnou formu privatizace formu přechodu takových podniků a zařízení do vlastnictví města, případně obcí.

Z blíže uvedených důvodů vás žádám o sdělení, jaká opatření přijmete, aby při privatizaci uvedených zařízení nenastaly důsledky, o nichž jsem hovořila. S ohledem na nezbytnost nutného řešení žádám, aby tuto interpelaci prohlásila Česká národní rada za naléhavou ve smyslu § 89 odst. 2/ zákona o jednacím řádu a jako lhůtu k odpovědi navrhuji lhůtu 10 dnů.

5. I 07 Interpelace Pavla Hirše na ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičku ve věci přiznání důchodu těm občanům, kteří pracovali u svých rodičů

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl interpelaci na ministra práce a sociálních věcí pana ing. Vodičku ve věci přiznání důchodů těm občanům, kteří pracovali u svých rodičů.

Vážený pane ministře, v poslední době se na mne obrátilo mnoho lidí, kteří jsou postiženi dosavadní velmi problematickou právní úpravou v podobě nemožnosti zápočtu odpracované doby v případě, kdy rodiče pracovali jako osoby samostatně výdělečně činné, v době rozhodné pro určení nároků výše starobního důchodu.

Bývali rolníci a živnostníci jsou v současné době z tohoto důvodu v nemalé míře poškozeni ve výši důchodů, neboť právní předpisy neumožňovaly a neumožňují, aby jim byly započítány do odpracované doby doby samostatné výdělečné činnosti před i po r. 1948. Obdobná situace existuje i v případech, kdy rodinný příslušník pracoval v hospodářství svých rodičů či jiných příbuzných. Zemědělská hospodářství a podniky byly státem zlikvidovány a je nutné tedy považovat za křivdu porovnání výše důchodů takových osob a jiných důvodů, kterých se tento problém týká.

Z výše uvedených důvodů podávám tuto interpelaci a požaduji: 1. informaci o tom, jakým způsobem budou tyto evidentně diskriminační případy řešeny, 2. aby vláda ČR zpracovala a předložila návrh zákona, který tuto problematiku humánním způsobem vyřeší.

5. I 08 Interpelace Jozefa Wagnera na ministra státní kontroly ČR Igora Němce ve věci kontrolní působnosti ministerstva státní kontroly

Pane ministře, v MF Dnes ze 13. 6. 1991, tedy těsně před Vaším nástupem do funkce ministra, jste se kromě jiného zabýval nekalým pohybem státního majetku. Uvedl jste, že máte dost informací o určitých skupinách osob, které se státním majetkem nezákonně podnikají jako se svým, a dále jste řekl, cituji doslovně: "že je nutné zpracovat exemplární případ, precedens, podle kterého by mohly arbitráže postupovat tam, kde se neoprávněně nakládá se státním majetkem. Jistou strategii mám, konzultoval jsem ji se svými experty." Konec citátu.

Žádám Vás tedy, abyste podal o tom informaci, jaký exemplární případ jste za tím účelem po dobu svého působení ve funkci ministra zpracoval a k jakým výsledkům to vedlo.

Kromě toho bylo Vaše ministerstvo na základě usnesení ČNR č. 270 ze dne 6. 11. 1991 pověřeno kontrolou velké privatizace s tím, že budete průběžně informovat ČNR o výsledcích Vašeho šetření. Žádám Vás o předložení těchto průběžných zpráv, které jste od listopadu loňského roku ČNR předložil. A dále Vás žádám, abyste podal zprávu o hlavních Vašich zjištěních v této věci.

Ve Večerníku Praha z 27. 6. 1992 v rozhovoru pod nadpisem Hlídáme české koruny jste řekl, že se věnujete privatizaci a tvrdil jste, že pokud se dozvíte o nějakých nedostatcích, máte jako ministr právo žádat ve vládě do 2 týdnů po schválení každého privatizačního projektu, aby byla učiněna náprava. Vzhledem k tomu, že právo žádat ve vládě nápravu, a to do 2 týdnů, nevyplývá pro Vás ze zákona č. 552/91 Sb. o státní kontrole, ptám se Vás, jestli toto právo Vám bylo přiznáno usnesením vlády, nebo snad jiným způsobem.

Ve svém rozhovoru pro Zemědělské noviny z 25. září letošního roku sice o takovémto Vašem právu už nehovoříte, ale obdobně tvrdíte - cituji doslovně: "Při transformaci majetku do soukromé sféry potřebuje mít vláda zpětnou vazbu, schopnost okamžitě zasáhnout, dějí-li se v procesu privatizace nepravosti. Naše ministerstvo sice může daný stav pouze kontrolovat, ale já mohu ve vládě o zjištěných nedostatcích ihned informovat, takže ministři resortů, jichž se zjištěné poznatky týkají, hned přijímají opatření."

Ptám se Vás tedy: 1. ve kterých konkrétních případech jste uplatnil tato své právo a žádal ve vládě do 2 týdnů po schválení privatizačního projektu, aby byla učiněna náprava, 2. ve kterých konkrétních případech jste vládu informoval o nedostatcích, 3. kteří ministři resortů, jichž se zjištěné poznatky týkají, přijali opatření a jaká konkrétní opatření to byla, 4. jaká byla skutečná realizace těchto opatření a co konkrétně přinesla, např. do Fondu národního majetku. Žádám Vás také o vysvětlení, jak je možné při této Vaší kompetenci a obsazení Vašeho ministerstva více než 400 pracovníky, že o různých aférách se ČNR nedozvěděla z Vašich kontrolních zpráv. Žádám Vás o vysvětlení této věci důrazně proto, že právě kontrola privatizačních projektů je jedním z Vašich hlavních úkolů, jak jste zdůraznil ve svém rozhovoru uveřejněném ve Svobodném slově dne 30. 7. t. r, pod nadpisem - mimochodem také kuriózním - Kontrola, čtvrtá moc ve státě.

Usiloval jste před Vaším jmenováním o exemplární potrestání těch, kteří neoprávněně pouze nakládali se státním majetkem. Jak se nyní jako ministr kontroly vypořádáte s těmi, kteří si státní majetek dokonce přivlastňují za neadekvátně malé ceny, které jsou hluboce pod tržní hodnotou. Nemůže nám být lhostejné, že místo aby tyto prostředky zvyšovaly objem národního majetku, slouží k obohacování některých jednotlivců a navíc zpravidla těch, kteří mají přístup k informacím o privatizovaných podnicích. Očekávám i na tuto moji otázku odpověď, a to včetně návrhu na vyvození důsledků vůči těm, kteří byli účastníky této transformace.

5. I 09 Naléhavá interpelace Jozefa Wagnera na předsedu vlády ČR Václava Klause ve věci názoru vlády na některé aspekty problému dělení Československa

Nyní bych si dovolil ještě jednu otázku pro pana premiéra. A zde budu požadovat zkrácenou lhůtu. Žel, v jednom z dnešních hlasování jsme nejen nepřijali návrh, což mne tolik nemrzí, ale nepřijali jsme ani procedurální návrh, aby zde byla rozprava o československých problémech. Domnívám se, že by bylo na místě, aby ČNR byla informována o názoru vlády na některé aspekty problému dělení Československa. Pokládám proto předsedovi české vlády tuto otázku:

Domníváte se osobně, nebo domnívá se česká vláda, že geopolitické a globální problémy, které mohou nastat po dělení Československa, jsou tak zanedbatelné, že není nutná o nich vážná rozprava v ČNR a že není nutné jejich velmi důkladné a zevrubné posouzení předtím, než přistoupíme k jakýmkoliv rozhodnutím v této otázce?

5. O 01 Otázka Jiřího Šolera na předsedu vlády ČR Václava Klause ve věci I majetku Socialistického svazu mládeže a majetku KSČ, který podle zákona č. 497/1990 měl být předán československému lidu

Vážený pane předsedající, vážené torzo české vlády, vážení poslanci, na naši stranu se obrátilo větší množství různých společenských organizací i občanů na různých mítincích, kteří se dotazovali, jak to vypadá s majetkem Socialistického svazu mládeže a s majetkem KSČ, který podle zákona č. 497/1990 měl být předán lidu československému. Proto vznáším dotaz na vládu ČR a jejího předsedu - nevím konkrétně, na kterého ministra, protože bohužel neznám v tomto směru přesné kompetence - jakým způsobem postupuje řešení tohoto problému.

5. P 01 Podnět Marie Stiborové na ministra vnitra Jana Rumla ve věci zákonnosti postupu zainteresovaných orgánů státní správy a samosprávy při návrhu na obnovu městských bytů mezi městskou částí Prahy 7 a firmou Jack Miller corporation

Pane předsedající, dámy a pánové, je velmi zneklidňující, když občané tohoto státu začínají být znepokojeni postupy některých orgánů státní správy a samosprávy. Je nasnadě tato znepokojení v pokud možné míře rozptylovat. Aby k tomu mohlo dojít, je však třeba, aby jak nadřízené orgány státní správy, tak i zákonodárné sbory byly o tomto informovány.

Vzhledem k tomu, že prostřednictvím občanů jsem byla informována o tom, že je připravován projekt, který by měl řešit situaci v bytovém fondu jedné z části Prahy, konkrétně Prahy 7, a to cestou, o které není jisté, zda je v souladu s právními normami našeho státu, obracím se s podnětem na ministra vnitra ČR pana Rumla. Nebudu dlouze rozvádět situaci. Pouze krátce. Někteří pracovníci Obvodního úřadu Prahy 7, konkrétně manažer tohoto úřadu pan ing. Jaroslav Němec a další, v srpnu t. r. připravili návrh na Společný podnik pro obnovu městských bytů mezi městskou částí Prahy 7 a firmou Jack Miller corporation. Tato příprava byla donedávna vypracovávána bez vědomí členů zastupitelstva i občanů, kterých se důsledky tohoto návrhu týkají, jejichž bydlení v bytech by bylo ohroženo. Žádám tedy laskavě pana ministra Rumla; aby byl případ prošetřen a byla podána zpráva o konkrétní situaci a zákonnosti postupu zainteresovaných orgánů státní správy a samosprávy.

5. P 02 Podnět Dalibora Matulky na předsedu vlády ČR Václava Klause ve věci vydávání bulletinu pro poslance ČNR

Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, mám jen takovou maličkost, která nestála ani za písemnou přípravu.

Všichni dostáváme pravidelně v poště bulletin pro poslance, který vydává ministerstvo státní kontroly. Mnoho z vás to jistě hodí do šuplíku nebo do sběru, někdo z vás si to třeba přečte, já se přiznám, že si to čtu, protože jsem bývalý kontrolor a mám takový podnět nebo osobní prosbu, kdyby se tímto příkladem mohli zabývat i ostatní ministři a zamyslet se nad tím, zda by i u nich nebylo užitečné, kdyby pro potřeby nás, poslanců, podobný bulletin vydávali. Možná, že se vám to zdá být maličkostí, nepotřebnou věcí, myslím, že může být nepotřebná, ale pro někoho může být potřebná.

Chápu tedy toto vystoupení jako podnět, neoznačuji to za naléhavou interpelaci, nepožaduji na to odpověď - je to prostě jenom prosba na pány ministry, aby uvážili, jestli by nebylo vhodné i v jejich ministerstvech něco podobného pro nás vydávat.

Vystoupení Ladislava Bodyho v bodu pořadu "Interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR

V minulých dnech, jak víte, proběhly tiskem zprávy o chystaných pogromech různých skupin občanů proti Romům žijícím v Severočeském kraji.

Jako poslanec Rom jsem považoval, a jsem přesvědčen, že zcela správně, za svou povinost požádat o účinnou pomoc a ochranu Policii České republiky k zajištění pořádku v tomto regionu. Se žádostí o pomoc k ochraně občanů v inkriminovaných místech.sem se obrátil na ministra vnitra pana Rumla hned v den, kdy mě Romové ze severních cech informovali o situaci v místech bydliště.

Mimo jiné mi předali výhrůžný anonym, který sděloval, že 15. října začnou výbuchy, požáry a vraždy páchané na občanech romské národnosti. Podepsána byla Eskadra smrti. Dále mi poskytli dva výtisky regionálního tisku severních Čech ze dne 12. a 13. října, kde vlastně již z titulní stránky bylo cítit i vidět, že jde o záměr vyvolání hysterie strachu a to směrem k Romům. Titulky jako - cituji - "Tak co, páni poslanci, bude na severu rasová válka?", nebo "Chceme bílé Čechy, bílou Evropu" nebo "Čechy Čechům" atd. jsou jednoznačné.

Je pochopitelné, že takto prezentovaná informovanost občanů tzv. nezávislými tiskovinami typu Nástupu či Severočeského deníku negativním způsobem zasáhla citlivou oblast soužití občanů v tomto regionu. Jaký byl záměr této hysterie, která vedla Romy k tomu, že začali podnikat vlastní kroky k zajištění ochrany svých rodin? Musím podotknout, že to bylo na hranici únosnosti zákona.

Přesvědčoval jsem romské představitele z uvedených oblastí, že jedinou správnou cestou k zajištění ochrany jejich rodin je součinnost s orgány Policie České republiky. Společně jsme přijali rozhodnutí, že nedopustíme, aby se Romové stali záminkou k vyvolávání dalších střetů mezi Romy a neromy.

S tímto ujištěním romských představitelů jsem celou situaci projednal s ředitelem Policie České republiky panem Vyletou, se kterým jsme se dohodli, že ze strany Policie budou učiněna taková opatření, aby k dalším střetům nemohlo dojít. Stejného ujištění se mi dostalo od ministra vnitra pana Rumla.

Musím objektivně konstatovat, že Policie České republiky svůj úkol v rámci možností, které má, plní.

Zajímavé ovšem na celé situaci je zjištění, že konkrétně v Jirkově na Chomutovsku, tedy tam, kde se tyto pogromy, požáry a vraždy měly realizovat, nikdo nepřipustil, ba dokonce odmítala se tam verze, že toto všechno je dílem skinů. Přesvědčovali nás, že jde o místní obyvatele, což je zajímavý fakt, protože šlo o anonymní výhrůžky.

Hovořím o tom v množném čísle, protože na můj podnět výbor petiční, pro lidská práva a národnosti přijal usnesení, že se provede poslanecký průzkum v některých městech Severočeského kraje. Tohoto průzkumu se zúčastnil společně se mnou kolega poslanec stejného výboru pan Trojan. Cílem průzkumu bylo navštívit města, kde se v minulosti vlastně nepokoje kolem soužití Romů a neromů začaly. Navštívili jsme města Děčín, Teplice a Jirkov na Chomutovsku.

Nechci vás zdržovat průběhem průzkumu, nicméně zajímavé bylo konstatování ředitelů Policie v Děčíně a Teplicích, kteří potvrdili, že rasové útoky vůči Romům jsou společnou akcí skupin propojených se zahraničím, hlavně s Německem. Slova policejního ředitele, že jde o ostré hochy - myslel tím skiny z Německa - nás nutí a nabádají k přijetí opatření, účinných opatřeni, která zabrání tomu, aby docházelo k vyvolávání historie strachu a obav o vlastní rodiny, životy a zdraví.

Mohu vás ujistit, kolegyně a kolegové, že pokud budu v tomto parlamentě, nedopustím, aby Romové se stali nástrojem k vyvolávání destabilizace v Československu, tím méně v České republice. Domnívám se, že jde o nebezpečnou hru ze strany různých rasistických skupin obyvatel České republiky, ale i zahraničních.

Naše občany, představitele, novináře a všechny ty, kteří tleskají těmto skupinám prosím, aby se zamysleli nejen nad tím, čemu tleskají, ale především nad tím, komu tleskají.

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci skupiny poslanců ČNR na ministra vnitra České republiky Jana Rumla. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha sněm. tisku 147

V Praze dne 22. října 1992

Vážený pane ministře,

v průběhu výtržností, jež měly překazit konání Velké Pardubické dne 11. října 1992, došlo ze strany příslušníků Vašeho ministerstva k celé plejádě činů, porušujících zákon.

Policejní jednotky často velmi neadekvátně reagovaly na počínání demonstrantů. Svědčí o tom bohatá filmová a fotografická dokumentace, jakožto i mnohá svědectví.

Zásahy často neodpovídaly situaci, docházelo k nim v době, kdy útok ze strany demonstrantů přestal hrozit, podobně nezákonně byly používány i tzv. mírnější prostředky.

Přímo skandální je pak postup policie proti řádně akreditovaným a vestou a akreditační plombou označeným novinářům, kteří bylí fyzicky i verbálně napadáni, byly jim odnímány exponované filmy a videokazety. Tento postup byl, aplikován i vůči zahraničním novinářům s příslušnou odezvou v jejich mediích.

Z výše uvedeného vyplývá, že akce byla diletantsky připravena a provedena.

Celá záležitost je o to smutnější, že jste byl incidentu osobně přítomen.

Žádáme Vás tímto o odpověď na následující otázky:

1. Kdo je odpovědný za kvalitu opatření, přijatých k zajištění klidného průběhu dostihu?

2. Jaké jednotky a pod čím velením byly na celou akci nasazeny? Byly nasazeni též příslušníci jednotek rychlého nasazení? Jestliže ano, proč a v jaké početní síle?

3. Jak je možné, že velitel vnitřní služby východočeské policie pplk. František Kubát hodnotil postup policie jako adekvátní? Jaké z toho vyvodíte důsledky?

4. Jak je možné, že velitel pardubické policie kpt. Pavel Žák potvrdil na tiskové konferenci zabavení videokazety kameramanovi WDR Martinu Lettmanovi a neučinil opatření k jejímu navrácení a potrestání viníků? Jaké důsledky vyvodíte z tohoto postupu?

5. Jakým způsobem jsou podobné zásahy vyhodnocovány a kdo je za objektivitu vyhodnocení odpovědný? Kdo vyhodnocoval pardubický zásah a s jakým výsledkem?

6. Jaká opatření byla učiněna z Vaší strany a ze strany Vašich podřízených v zájmu řádného prošetření celé záležitosti?

7. Jakým způsobem jste byl před zásahem, v jeho průběhu a po jeho závěru o celé záležitosti informován? Jaké pokyny jste v předmětné události vydal?

8. Jak je možné, že někteří Vaši příslušníci nebyli označeni identifikačními čísly? Jaké závěry jste z toho vyvodil?

9. Jak je možné, že Váš tiskový mluvčí Bohuslav Ventura navzdory veškerým ujišťováním o ukončení své mimopracovní publikační činnosti opět publikoval v Českém deníku 17.10.1992 svůj soukromý názor na celou záležitost?

10. Jaké důsledky jste vyvodil a hodláte vyvodit z celé události pro sebe, zainteresované podřízené a svého tiskového mluvčího?

S pozdravem

Přílohou této interpelace jsou písemné materiály a fotodokumentace, jenž budou ČNR dodány do jednoho týdne.

MIROSLAV ŘEZNÍČEK

JOZEF WAGNER

ZDENĚK TROJAN

VÁCLAV GRULICH

EVA FISCHEROVÁ

F. TRNKA