V § 757 se vyslovuje zásada, že odpovědnost za škodu vzniklou porušením povinností stanovených obchodním zákoníkem se posuzuje nikoliv podle občanského zákoníku, ale podle navrhovaného zákona, tedy na principu objektivní odpovědnosti.
V § 758 se přihlíží k tomu, že navrhovaná úprava vycházející ze smluvní volnosti při určování cen je v současné době plně uskutečnitelná jen v oblasti mezinárodního obchodu, zatímco ve vnitrostátních vztazích si úplná liberalizace cen vyžádá ještě určitou dobu.
V § 759 jsou vyslovena pravidla pro případ, že ve smlouvě, jejímiž stranami jsou čs. osoby, je určena jakost věci v rozporu s právními předpisy.
Ustanovení § 760 bere zřetel na to, že v mezinárodním obchodu většina sporů není rozhodována soudy, nýbrž rozhodci na základě rozhodčí smlouvy. Toto rozhodování sporů je dosud podle zák. č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, omezeno pouze na oblast mezinárodního obchodu. Uvažuje se však o nové zákonné úpravě, která by rozšířila tuto možnost i na vnitrostátní obchodní vztahy.
Ustanovení § 761 respektuje skutečnost, že existují právnické osoby podnikatelského typu, zejména státní podniky, které nehospodaří s vlastním majetkem, ale mají k majetku, především státnímu, právo hospodaření. Toto ustanovení umožňuje i těmto osobám účast v obchodně právních vztazích. Úprava odkazuje, pokud jde o právo hospodaření, na dosavadní právní předpisy. Předpokládá však budoucí úpravu této problematiky zákonem, neboť zrušením hospodářského zákoníku se ztrácí možnost řešit tuto problematiku v prováděcích předpisech. Prováděcí předpis k obchodnímu zákoníku nepřichází v úvahu, neboť ten pracuje výlučně s institutem vlastnictví a institut práva hospodaření nezná.
V § 763 je vyloučena zpětná účinnost zákona. Navrhovaným zákonem se řídí pouze právní vztahy, které vznikly ode dne jeho účinnosti. Právní jistota v obchodním styku, zejména mezinárodním, vyžaduje, aby ze smlouvy nebo z jejího porušení vyplynuly právní následky, jichž si strany byly vědomy v době uzavření smlouvy. Kromě toho přijetí zásady, že novou úpravou se řídí i smlouvy uzavřené před tímto dnem, by působilo značné potíže vzhledem k tomu, že dosavadní hospodářský zákoník nezná četné smluvní typy upravené v navrhovaném zákoně a bylo by obtížné posoudit, která ustanovení nové úpravy jsou aplikovatelná na hospodářské smlouvy uzavřené podle hospodářského zákoníku.
Je však účelné z uvedené zásady stanovit výjimku týkající se dlouhodobě působících smluv o běžném a vkladovém účtu a smluv o úschově cenných papírů a jiných hodnot.
Ustanovení § 768 přihlíží k tomu, že tzv. bankovní obchody mohou podle zvláštních předpisů upravujících činnost bank uskutečňovat na základě povolení i jiné osoby.
Navrhovaná úprava se v zásadě nedotýká právnických osob založených podle dosavadních předpisů, avšak pokud jsou jejich právní formy upraveny v navrhovaném zákoně, vyžaduje se jejich přizpůsobení nové úpravě, a to ve stanovené lhůtě jednoho roku. Adaptaci obchodních společností a družstev obsahuje ustanovení § 764 a 765.
Výjimku z uvedené zásady tvoří podniky a další právnické osoby uvedené v § 766. Navrhovaný zákon tyto organizačně právní formy nepřejímá, neboť některé v praxi nebyly využity a některé se neosvědčily. Přihlíží se též k tomu, že v zahraničí právní řády takovéto formy neznají. Pokud to bude potřebné, účel, který tyto právnické osoby plní, může být dosažen založením obchodní společnosti nebo družstva podle navrhovaného zákona. Do doby přeměny těchto právnických osob na nové formy nebo do jejich zrušení platí pro ně dosavadní právní předpisy, podle kterých byly zřízeny, i když jde o zákony, které se navrhuje zrušit.
Pro úplnost se uvádí, že podle dosavadních předpisů se budou řídit právní poměry i státních podniků a podniků zahraničního obchodu. Tyto právní formy nová úprava neobsahuje; právní předpisy, podle nichž byly zřízeny, však zůstávají v platnosti.
Ustanovení § 768 zachovává potřebnou právní kontinuitu mezi dosavadním podnikovým rejstříkem a obchodním rejstříkem. Ode dne účinnosti nového zákona se budou zapisovat do obchodního rejstříku i právnické osoby, které se podle dosavadních předpisů zapisovaly do podnikového rejstříku. Změna označení podnikového rejstříku na obchodní rejstřík odpovídá zahraničnímu názvosloví. V obchodním rejstříku budou provedeny všechny změny vyplývající z nové úpravy obchodního rejstříku, zejména též změny obchodních názvů. Povinnost navrhnout tyto změny mají i fyzické osoby, zapsané jako podnikatelé v obchodním rejstříku.
Nová úprava obchodních společností a družstev předepisuje povinné zveřejňování některých údajů, zejména o hospodaření těchto právnických osob, jejichž znalost je nezbytná pro ochranu ostatních účastníků trhu. Obchodní věstník, který upraví prováděcí předpis, bude jediným, oficiálním prostředkem, v němž se budou tyto údaje publikovat.
Navrhovaný obchodník zákoník je koncipován tak, že zásadně nevyžaduje podrobnější provedení v prováděcích předpisech. Omezuje se pouze na zmocnění pro vládu ČSFR upravit nařízením některé otázky týkající se osvobození od povinnosti zapisovat se do obchodního rejstříku, způsob zveřejňování údajů v rozsahu stanoveném navrhovaným zákonem.
Navrhovaný zákon se nedotýká platnosti dosavadních přepravních řádů, zejména vyhl. č. 160/1956 Ú. l., o podmínkách přepravy nákladů po moři, vyhl. č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č. 9/1984 Sb., o kontejnerovém přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Předpokládá se, že platnost dosavadních přepravních řádů bude časově omezena, a to až do doby, než vláda ČSFR vydá nové přepravní řády pro jednotlivé druhy a způsoby přeprav ve formě nařízení (§ 771). Po tuto přechodnou dobu nebude však možno použít ustanovení přepravních řádů, která upravují odpovědnost za škodu na zásilce odchylně od navrhovaného zákona ve prospěch dopravce, a to ode dne jeho účinnosti (§ 773).
Ze seznamu zrušovaných právních předpisů vyplývá kodifikační funkce navrhovaného zákona. Navrhuje se zrušit 80 právních předpisů. Navrhovaný zákoník odstraňuje dosavadní tripartici úpravy majetkových vztahů a zrušuje hospodářský zákoník a zákoník mezinárodního obchodu. S hospodářským zákoníkem budou zrušeny téměř všechny k němu vydané prováděcí předpisy, zejména 44 základních podmínek dodávek. Dále se navrhuje zrušit ty zákony, jejichž obsah nová úprava přejímá a adaptuje na moderní právní řády v zahraničí. Jde např. o zákony o družstevnictví, akciových společnostech, podnicích se zahraniční majetkovou účastí. Významným krokem je i návrh na zrušení těch zákonů, které byly úzce spjaty s administrativním systémem řízení národního hospodářství. Sem patří především zákon o národo-hospodářském plánování a prováděcí nařízení vlády ČSFR o povinném projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů a konkretizaci závazných výstupů státního plánu.
V Praze dne 23. května 1991
Předseda vlády ČSFR:
Čalfa v. r.
Návrh
Zásady
návrhu obchodního zákoníku
I. Účel návrhu zákona
1. Provedení ekonomické reformy vyžaduje podstatné změny v obsahu i systému právních předpisů v hospodářské oblasti. Jejich účelem je vytvořit potřebný právní rámec pro tržní hospodářství. V zájmu přehlednosti právní úpravy pro čs. i zahraniční účastníky je nutné nové právní předpisy soustředit a vzájemně sladit v jednom zákonu, tj. v navrhovaném obchodním zákoníku.
2. Navrhovaná úprava se bude opírat o nejdůležitější mezinárodně unifikované právní úpravy v obchodní oblasti, zejména o unifikační výsledky Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní, Evropských společenství, Mezinárodního ústavu pro sjednocení soukromého práva, Hospodářské komise OSN pro Evropu a Mezinárodní obchodní komory. Tento přístup umožní
a/ vytvořit co nejpříznivější zapojení ČSFR do mezinárodní dělby práce a zejména postupné zapojení do evropské hospodářské integrace spočívající na těchto úpravách;
b/ promítnout do navrhované úpravy všechny moderní tendence úpravy obchodních vztahů a
c/ sladit vnitrostátní úpravu s úpravou mezinárodních úmluv, kterými je ČSFR vázána, takže nevzniknou potíže s podpůrným použitím vnitrostátních předpisů při řešení otázek, které mezinárodní úprava neobsahuje.
3. Kodifikace umožní odstranit dosavadní dualismus v právní úpravě obchodních společností, jež je obsažena jednak v hospodářském zákoníku, jednak v zákoníku mezinárodního obchodu. Svým obsahem i systémem se bude lišit od hospodářského zákoníku, který vychází z administrativně direktivního přístupu při úpravě hospodářských vztahů. V navrhované úpravě se přihlédne k těm ustanovením zákoníku mezinárodního obchodu, která se v praxi osvědčila a do určité míry ovlivnila i mezinárodní unifikaci obchodního práva, neboť vychází důsledně z tržní povahy upravovaných vztahů. Tato ustanovení, jež svou povahou jsou určena pouze pro mezinárodní obchod, budou soustředěna do zvláštní hlavy obchodního zákoníku, jež bude aplikovatelná pouze na účastníky mezinárodního obchodu. Jejich vztahy se jinak budou řídit ostatními ustanoveními obchodního zákoníku.
4. Navrhovaný zákoník bude vycházet ze zásady, že základ úpravy majetkoprávních vztahů je obsažen v občanském zákoníku jako obecném právním předpisu, vůči němuž bude mít obchodní zákoník povahu zvláštního právního předpisu. Proto občanský zákoník bude rozhodný pro řešení těch právních otázek, které obchodní zákoník nebude upravovat.
5. Do obchodního zákoníku se zařadí právní úprava těch otázek, jejichž řešení v obchodních vztazích, v nichž vystupují podnikatelé s předpokládanými profesionálními znalostmi, se liší od vztahů, na nichž se účastní osoby, u nichž tyto znalosti nelze požadovat. Kromě toho se musí v obchodních vztazích řešit rozdělení podnikatelského rizika mezi podnikatele, kteří se na těchto vztazích účastní. Při posouzení rozsahu předmětu obchodního zákoníku se rovněž přihlédne k tomu, že navrhovaná novelizace občanského zákoníku nemůže odstranit dosavadní nedostatek systému občanského zákoníku a jednoznačné stanovení zásad, na kterých tato úprava spočívá. Proto bude účelné řešení některých obecných otázek a úpravu některých typů smluv zařadit prozatím v uceleném rozsahu do obchodního zákoníku. Přitom se vezme zřetel na to, že i mezinárodní unifikované úpravy zpravidla vylučují z předmětu své úpravy smlouvy, na nichž se podílí spotřebitel a jež jsou tedy upravovány občanským zákoníkem.
6. Předmětem úpravy obchodního zákoníku budou zhruba tři oblasti, a to
a/ obecné ustanovení o postavení podnikatelů při uskutečňování podnikatelské činnosti;
b/ úprava právní povahy obchodních společností a družstva;
c/ úprava smluvních a ostatních závazkových vztahů, do nichž podnikatelé vstupují při své podnikatelské činnosti.
S přihlédnutím k rozdílné povaze právní problematiky, jež vzniká při úpravě vztahů v těchto třech oblastech, bude systém obchodního zákoníku rozdělen do tří jim odpovídajících částí, k nimž přistoupí část čtvrtá, jež bude obsahovat ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
II. Obsah návrhu zákona
A. Obecná ustanovení
7. Obchodní zákon bude vycházet z principu svobody podnikání a nebude rozlišovat mezi podnikáním vnitrostátním a zahraničně obchodní činností. Stanovení podmínek pro podnikatelskou činnost přenechá živnostenskému řádu, který bude vyžadovat pouhou registraci; pouze v některých oblastech, kde to bude vyžadovat veřejný zájem (např. obchod se zbraněmi), se bude vyžadovat povolení ve formě koncese.
8. U obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, u nichž to stanoví zákon, se bude vždy vyžadovat zápis do obchodního rejstříku. U fyzických osob stanoví prováděcí předpis případy, kdy se tento zápis nebude vyžadovat. Podnikatelé, jež jsou fyzickými osobami, však budou mít právo se zapsat do obchodního rejstříku, i když je prováděcí předpis od této povinnosti osvobodí.
9. Obchodní zákoník upraví ochranu obchodního jména a jeho užívání. Při této úpravě bude vycházet z principu zákazu zaměnitelnosti obchodního jména s obchodním jménem jiného podnikatele.
10. Zahraniční osoby budou moci podnikat na území ČSFR za stejných podmínek jako čs. podnikatelé. Obchodní zákoník pro ně nebude vyžadovat žádné zvláštní povolení z důvodu, že jsou zahraničními podnikateli. V oblasti čs. právního řádu bude zahraničním osobám přiznána právní způsobilost, kterou zahraniční osoby získaly podle příslušného cizího právního řádu.
11. Obchodní zákoník se bude vztahovat na podnikání zahraničních osob uskutečňované
a/ pomocí organizační složky zřízené na území ČSFR;
b/ založením čs. právnické osoby s podnikatelskou činností nebo majetkové účasti na takové právnické osobě, nebo
c/ přeložením sídla zahraniční právnické osoby do ČSFR.
12. Pro podnikatelskou činnost uvedenou v předchozí zásadě se bude vyžadovat i u zahraničních osob registrace v obchod ním rejstříku. Při podnikání zahraničních osob na území ČSFR pomocí organizační složky bude zápis zahrnovat i označení této složky a osoby, které jsou oprávněné za zahraničního podnikatele jednat.
13. V rozsahu, který je obvyklý v zahraničních obchodních zákonících, bude stanovena povinnost podnikatelů vést účetnictví. Podrobnosti však budou přenechány zvláštním předpisům.
14. Obchodní zákoník zahrne obecná ustanovení o zápisu do obchodního rejstříku, pokud jde o jeho účinky a obsah. Procesní ustanovení o vedení obchodního rejstříku budou přenechána občanskému soudnímu řádu.
15. Obchodní zákoník bude obsahovat v potřebném rozsahu i ustanovení poskytující ochranu před nekalou soutěží. Tato ustanovení se budou týkat klamavé reklamy, klamavého označování zboží a služeb, vyvolávání nebezpečné záměny s podnikem, obchodním jměním nebo výrobky a službami jiného soutěžitele, parazitování na jeho pověsti, podplácení, zlehčování, porušování obchodního tajemství, jakož i ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí. Postih nedovoleného omezování hospodářské soutěže se přenechá již přijatému zákonu o ochraně hospodářské soutěže.
B. Obchodní společnosti a družstva
16. Obchodní zákoník upraví veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Úprava bude vycházet z úpravy těchto společností v západoevropských právních řádech a přihlédne k direktivám vydaným pro úpravu obchodních společností v rámci Evropských hospodářství. Jednotlivé typy se budou od sebe lišit zejména způsobem založení, ručením společníků, způsobem jejich změny, rozhodováním při podnikatelské činnosti a podílem na zisku.
17. Úprava družstev odstraní překážky, jež podle dosavadní úpravy znemožňují člen plně se podílet na výsledku hospodářské činnosti družstva tak, aby družstva hrála důležitější úlohu při podnikání, než tomu bylo doposud. Bude důsledně oddělen členský vztah od pracovního vztahu, bude však umožněno, aby členství v družstvu bylo vázáno na pracovní vztah k družstvu, jestliže to budou vyžadovat stanovy družstva. Úprava se bude opírat o výsledky mezinárodní unifikace právní úpravy družstva a bude platit na družstva bez ohledu na předmět jejich činnosti. Přihlédnout k její povaze bude umožněno v stanovách družstva. Pokud to bude vyžadovat ochrana zájmů členů družstva, bude stanovena úprava některých otázek u určitých druhů družstev přímo v zákoně (např. u stavebních bytových družstev o přechodu členství a u zemědělských družstev ohledně vkladů spočívajících v zemědělské půdě).
18. Obchodní společnosti, jež vznikly před účinností obchodního zákoníku, budou přizpůsobeny do určité lhůty nové úpravě, pokud jde o společenské, popř. zakladatelské smlouvy a stanovy. Totéž bude platit pro družstva, kterým však s ohledem na proces transformace dosavadních zemědělských družstev bude poskytnuta lhůta přiměřeně delší.
19. Družstevní podniky podle zákona 162/1990 Sb. a zákona 176/1990 Sb., podniky společenských organizací a společné podniky podle hospodářského zákoníka, jakož i komanditní společnosti na akcie, budou přeměněny do určité lhůty na obchodní společnosti nebo družstva, jinak zaniknou. Ostatní právnické osoby včetně státních podniků budou dále existovat podle dosavadních předpisů.
C. Obchodní závazkové vztahy
20. Obchodní zákoník se bude vztahovat na úpravu smluvních a jiných závazkových vztahů mezi podnikateli. Pokud to bude povaha věci vyžadovat, budou předmětem jeho úpravy i vztahy, na nichž se účastní jiné osoby než podnikatelé (tzv. absolutní obchody).
21. Obchodní zákoník bude spočívat na principu smluvní volnosti odpovídající potřebám tržního hospodářství. Ustanovení upravující závazkové vztahy budou mít v zásadě dispozitivní povahu, takže strany je budou moci ve smlouvě měnit nebo vyloučit. Donucující ustanovení budou omezena pouze na případy, kdy to jejich povaha nutně vyžaduje. V zájmu právní jistoty bude v právní úpravě obsažen jejich seznam.
22. Úprava bude vycházet z bezformálností smluv a písemná forma se bude vyžadovat pouze u těch typů smluv, s nimiž jsou spojeny závažné právní následky. Písemná forma však bude zapotřebí, jestliže alespoň jedna strana na ní bude trvat.
23. S přihlédnutím k potřebám obchodního styku bude upraven veřejný návrh na uzavření smlouvy, obchodní veřejná soutěž a smlouva o uzavření budoucí smlouvy. V zájmu právní jistoty bude vymezen minimální obsah smlouvy, který se bude vyžadovat k jejímu platnému uzavření.
24. Obchodní zákoník upraví zajištění závazku formou ručení a bankovní záruky, zatímco úpravu zástavního práva a smluvní pokuty přenechá občanskému zákoníku, bude však obsahovat doplňující ustanovení potřebná v obchodní oblasti.
25. Důsledky porušení smluvních povinností včetně možností odstoupit od smlouvy budou upraveny v souladu se zásadami, na kterých spočívají mezinárodní unifikované úpravy. Povinnost k náhradě škody bude spočívat v souladu s moderními úpravami obchodních vztahů na zásadě objektivní odpovědnosti, a nikoliv principu zavinění.
26. Úprava promlčení bude odpovídat Úmluvě OSN o promlčení při mezinárodní koupi zboží z roku 1974, kterou je ČSFR vázána.
27. Obchodní zákoník zahrne úpravu těch typů smluv, které jsou charakteristické pro obchodní vztahy, nebo jejichž úprava v těch vztazích vyžaduje úpravu spočívající na jiných zásadách než úprava obdobných typů smluv podle občanského zákoníku. Vedle tradičních typů smluv budou upraveny i nové typy smluv, jež budou mít důležitý význam při privatizaci čs. ekonomiky, jako např. smlouva o prodeji podniku a smlouva o koupi najaté věci (leasing).
28. Do obchodního zákoníku bude zahrnuta dále úprava kupní smlouvy, smlouvy o úvěru, licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví, smlouva o uložení věci, smlouva o skladování, smlouva o dílo, mandátní smlouva, smlouva komisionářská, smlouva o kontrolní činnosti, zasilatelská smlouva, smlouva o přepravě věcí, smlouva o nájmu dopravního prostředku, smlouva o provozu dopravního prostředku, smlouva o zprostředkování, smlouva o obchodním zastoupení, smlouva o tichém společenství, smlouva o otevření akreditivu, smlouva o inkasu, smlouva o uložení cenných papírů nebo jiných hodnot, smlouva o běžném účtu, smlouva o vkladovém účtu, cestovní šek a slib odškodnění. Při úpravě těchto závazkových vztahů se bude vycházet z výsledků mezinárodní unifikace obchodního práva.
29. Kupní smlouva bude upravena v souladu s Úmluvou OSN o mezinárodní kupní smlouvě z roku 1980, která vstoupila v účinnost i pro ČSFR. Do návrhu budou zařazena ustanovení řešící otázky, jejichž řešení přenechala tato úmluva vnitrostátním úpravám.
30. I když bude obchodní zákoník aplikovatelný i na vztahy v mezinárodním obchodě, vyžadují si tyto vztahy řešení některých otázek, které ve vnitrostátních obchodních vztazích nevznikají. Z tohoto důvodu bude do obchodního zákoníku zařazena hlava obsahující zvláštní ustanovení pro závazkové vztahy v mezinárodním obchodu. V těchto ustanoveních bude upraven mimo jiného zákaz dalšího vývozu, ujednání o omezení prodeje, měnová doložka, smlouva o výhradním prodeji a smlouvy o vázaných obchodech.
D. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
31. I když obchodní zákoník promítne do svého obsahu mezinárodně unifikované právní předpisy, je třeba počítat s dalším vývojem mezinárodní právní unifikace. Proto bude stanoveno, že ustanovení navrhovaného zákoníku se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, která je pro ČSFR závazná a je uveřejněna ve Sbírce zákonů, neobsahuje odlišnou úpravu.
32. V zájmu maximální právní jistoty bude stanoveno, že obchodním zákoníkem se budou řídit pouze vztahy, které vznikly ode dne jeho účinnosti. Výjimka bude stanovena pouze pro dlouhodobé právní vztahy (např. podle smlouvy o běžném účtu), jež se budou řídit obchodním zákoníkem ode dne jeho účinnosti, i když vznikly před tímto dnem.
33. Obchodní zákoník bude vycházet z principu, že určení práv a povinností obchodních vztahů má být obsaženo přímo v jeho ustanoveních a nemá být přenášeno do prováděcích předpisů. Výjimka bude stanovena pouze pro přepravní řády pro jednotlivé druhy přeprav, jež by bylo obtížné vzhledem k rozsahu upravované látky zahrnout přímo do zákona. Proto bude navrženo, aby dosavadní přepravní řády zůstaly do nové úpravy v platnosti i po nabytí účinnosti obchodního zákoníku. Jejich budoucí nová úprava však nebude svěřena resortnímu předpisu, nýbrž nařízení vlády ČSFR. Další prováděcí předpis upraví způsob uveřejňování informací, jež podle úpravy obchodního zákoníku budou zveřejňovány.
34. Vzhledem ke kodifikační povaze obchodního zákoníku bude jím zrušeno kolem osmdesáti dosavadních právních předpisů, včetně hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, zákoníku mezinárodního obchodu č. 101/1963 Sb., zákona č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, zákona č. 67/1989, o národohospodářském plánování, zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání, zákona č. 162/1990, o zemědělském družstevnictví, zákona č. 176/1990, o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví, zákona č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech a ta ustanovení zákona č. 42/1980 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, která upravují zahraničně hospodářskou činnost a zahraniční obchodní reprezentace.