Česká národní rada 1990 – 1992

K § 16:

Obecně se upravuje ustanovování policistů do funkcí a změny ve služebním poměru, které jsou upraveny v následujících ustanoveních. Zároveň upravuje podmínky, za kterých lze ustanovit policistu do funkce vyšetřovatele.

K § 17:

Ustanovení § 17 obsahuje taxativní výčet důvodů převedení policisty na jinou funkci. Jde jednak o důvody, které zakládají povinnost služebního orgánu převést policistu na jinou funkci, jednak o důvody, které zakládají toliko možnost takového postupu.

Takto koncipovaná úprava je nezbytná v zájmu zachování právních jistot policistů, k čemuž přispívá i to, že zmíněné opatření lze realizovat jen rozhodnutím, proti němuž je přípustný opravný prostředek.

Dále se doporučuje ponechat policistovi po dobu šesti měsíců nárok na funkční plat z původní funkce, byl-li na jinou funkci převeden ze zdravotních důvodů nebo v důsledku organizačních změn, tedy na základě skutečností, které nezavinil ani nemohl jinak ovlivnit.

K § 18:

Návrh vymezuje podmínky, za nichž lze realizovat přeložení; přeložením se přitom rozumí změna služebního působiště v rámci České republiky. V zájmu právní jistoty policisty se stanoví, že trvale může být policista přeložen pouze na svou žádost.

K § 19:

Návrh obsahuje další možnosti změny ve funkci, které jsou však pouze dočasného charakteru a nevylučují jak ustanovení policisty do příslušné funkce, tak zrušení tohoto zastupování či pověření výkonem funkce. Zároveň je upravena i otázka funkčního platu.

K § 20:

V zájmu zajištění řádného výkonu služby se navrhuje zakotvit v zákoně též institut služební cesty a stáže s tím, že již zákon stanoví nezbytná omezení opět v zájmu ochrany právních jistot policistů.

K § 21 až 26:

Návrh nově upravuje institut záloh, dosud zakotvený v interních předpisech jako nezbytné opatření, umožňující zachovat služební poměr policistů, kteří z důvodů v zákoně uvedených nemohou vykonávat svoji funkci.

Zákon stanoví též podmínky, za kterých lze policistu zařadit do jednotlivých druhů záloh.

K § 27:

Ustanovení upravuje postup v případech, kdy se policista stane důvodně podezřelým, že se dopustil trestného činu nebo jinak porušil zvlášť hrubým způsobem služební povinnost, tedy dopustil se jednání, které je třeba prošetřit, s tím, že současně je třeba zajistit, aby do výkonu služby nebyl zařazen policista, který svým jednáním vzbudil pochybnosti o tom, zda i nadále splňuje podmínky stanovené pro přijetí k policii.

K § 28 a 29:

Služební kázeň jednotlivých policistů je nezbytným předpokladem plnění úkolů policie; návrh k tomu stanoví základní povinnosti policisty a základní povinnosti nadřízeného.

K § 30 až 33:

Ustanovení vymezují kázeňskou pravomoc jako pravomoc ukládat kázeňské odměny a kázeňské tresty, taxativně stanoví druhy takových odměn a trestů, charakterizují kázeňský přestupek a zároveň v návaznosti na zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, stanoví, že jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání policisty, který má znaky přestupku.

Oproti dosavadnímu zákonu byla, s přihlédnutím k sankcím, které jsou obsaženy v zákoně ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zvýšena procentuální částka, o kterou lze snížit funkční plat. Ze stejných důvodů byly doplněny tresty zákazu činnosti a propadnutí věci.

K § 34 až 39:

Uvedená ustanovení upravují procesní stránku kázeňského řízení (řízení o kázeňském přestupku). Stanoví na jedné straně povinnosti služebního funkcionáře a na druhé straně oprávnění policisty, což má sloužit k objektivnímu prošetření jednání, které je předmětem řízení. Je zde stanovena objektivní i subjektivní lhůta k projednání kázeňského přestupku a základní zásady ukládání kázeňských trestů. Ustanovení počítají i s možností prominutí (§ 37) a zahlazení (§ 38) kázeňského trestu.

Ustanovení § 39 pak předpokládá použití zvláštního zákona (zák. ČNR č. 200/1990 Sb.) ve vztahu k některým procesním úkonům při projednávání jednání policisty, které má znaky přestupku.

K § 40 až 43:

Ustanovení, upravující základní dobu služby v týdnu, její rozvržení, nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami i přestávky ve službě, vycházejí z pracovněprávních předpisů a současně zohledňují zvláštnosti služby.

K § 44:

Ustanovení se přebírá z dosavadní úpravy s tím, že zakotvení povinnosti policisty konat službu nad základní dobu služby v týdnu a úprava nároků s takovou službou spojených je nezbytné k plnění úkolů policie zejména v mimořádných situacích.

K § 45:

Potřeby služby v mimořádných případech vyžadují, aby policista byl i v době mimo základní dobu služby připraven k plnění služebních úkolů. K tomu zákon upravuje institut služební pohotovosti. Protože tento institut omezuje možnost policisty volně nakládat se svým časem v době mimo službu, je zapotřebí toto omezení kompenzovat finanční úhradou; v souvislosti s tím se navrhuje zmocnit ministerstvo vnitra k podrobnější úpravě této problematiky obecně závazným právním předpisem.

K § 46 až 52:

Ustanovení upravují podmínky vzniku nároku na dovolenou, které se přizpůsobují podmínkám v pracovněprávním vztahu. Základní délka dovolené je převzata ve výměře v jaké byla upravena zákonným opatřením ČNR č. 367/1991 Sb. V podrobnostech vychází návrh především ze zájmu o sblížení obecné právní úpravy pracovně právních vztahů a specifické úpravy služebního poměru jakož i zvláštních potřeb vyplývajících z tohoto poměru; to se promítá zejména do úpravy nástupu, čerpání a přerušení dovolené (§ 48). Návrh počítá též s dodatkovou dovolenou, kterou se navrhuje poskytovat omezenému okruhu policistů s tím, že podrobnosti a základní podmínky stanoví prováděcí předpis.

K § 53 a 54:

Obdobně jako v předchozí právní úpravě a v úpravě pracovního poměru je nutné určit okruh případů, které stanoví, kdy má policista nárok na služební volno s nárokem na služební příjem a kdy mu může být poskytnuto služební volno bez nároku na služební příjem. Rozsah služebního volna, které lze takto poskytnout a poskytování služebního příjmu upraví prováděcí předpis.

K § 55 a 56:

Náležitosti vyplývající ze služebního poměru jsou především náležitosti peněžní; služební příjem se přitom skládá ze složek, stanovených zákonem. Protože ne vždy musí služební příjem všechny tyto náležitosti obsahovat, je třeba nárok na jejich pobírání specifikovat v prováděcím předpisu, včetně jejich výše. Současně zákon počítá i s náležitostmi, které se policistům poskytují zejména ve formě pomůcek pro výkon služby; i na tento okruh náležitostí se vztahuje uvedené zmocnění. Ustanovení zároveň zakotvuje dosavadní úpravu splatnosti služebního příjmu.

K § 57:

Srážky ze služebního příjmu v návrhu jsou převzaty z původní právní úpravy s přihlédnutím k obecné úpravě pracovněprávních vztahů.

K § 58:

Návrh stanoví pouze výčet výdajů, které - pokud souvisí s výkonem služby - budou policistovi hrazeny. Podrobnosti se předpokládá stejně jako v pracovně právních vztazích upravit prováděcím předpisem.

K § 59:

Ustanovení umožňuje ministrovi vnitra ČR poskytnout policistovi, který se nezaviněně dostal do těžko řešitelné tíživé životní situace, k jejímu překonání finanční výpomoc.

K § 60 až 62:

Ustanovení upravují povinnosti služebních funkcionářů i policistů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby; formou odkazu se řeší též otázky dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci.

K § 63:

Zákon stanoví základní úkoly policie při vytváření podmínek, které policistům umožňují plnit úkoly. Navrhované ustanovení je zaměřeno na snížení rizika spojeného s profesí policisty.

K § 64:

Výkon funkcí v policii předpokládá jak rozšiřování vzdělání, tak i jeho doplňování v souladu s potřebami stále narůstajících nároků řádného výkonu služby. Na druhé straně však je nutné, aby policista, kterému policie umožnila získání nebo zvýšení kvalifikace, tuto kvalifikaci využíval v zájmu kvalitnějšího plnění služebních úkolů. Z těchto důvodů je třeba s policistou uzavřít dohodu o náhradě nákladů, které byly policií vynaloženy na rozšíření nebo zvýšení jeho vzdělání. Je však třeba brát v úvahu i situace, kdy policista bez svého zavinění bude nucen služební poměr ukončit. V těchto případech povinnost náhrady vynaložených nákladů ze zákona zanikne. Podrobnější úprava se svěřuje prováděcímu předpisu.

K § 65:

Uložení svršků a jiných osobních předmětů je koncipováno, oproti zákoníku práce a předchozí právní úpravě, podstatně úžeji, neboť došlo k odstranění povinnosti policie zajistit úschovu dopravních prostředků policistů. Vychází se ze skutečnosti, že tato povinnost byla v mnoha případech pouze deklaratorního charakteru, neboť faktické poměry na mnoha útvarech objektivně neumožňovaly její plnění.

K § 66:

Jednou z významných forem péče o policisty je preventivní rehabilitace, která přispívá k obnovení a upevnění jejich zdravotního stavu. Vzhledem k tomu, že se preventivní rehabilitace nebude vztahovat na všechny policisty, předpokládá se bližší úprava podmínek v prováděcím předpisu.

K § 67:

Navrhované ustanovení opravňuje lékařskou komisi stanovit zdravotní klasifikaci policisty a omezení pro výkon služby, aby nedocházelo ke zhoršení jeho zdravotního stavu.

K § 68 až 74:

Navrhovaná ustanovení vychází ze skutečnosti, že v policii konají službu i ženy. Z tohoto důvodu je třeba zaručit jim specifické podmínky služby, které však odpovídají zákonné úpravě v obecně závazných předpisech platných pro ženy v pracovním poměru.

Návrh přiznává práva, která náleží policistkám - matkám, i osamělým policistům, kteří trvale pečují o dítě mladší 15 let, neboť tito se za stávající právní úpravy dostávali do svízelných situací, které museli často řešit i žádostí o uvolnění ze služebního poměru.

K § 75 až 102:

Návrh ustanovení, která upravují odpovědnost za škodu, a to jak odpovědnost policisty vůči policii, tak odpovědnost policie vůči policistovi, v podstatě přebírají dosavadní úpravu. Navrhované změny byly většinou vyvolány změnami v obecně závazných právních předpisech, které tuto oblast upravují.

Navrhuje se, v souladu se zákoníkem práce, rozšířit okruh případů, ve kterých policista neodpovídá za způsobenou škodu (§ 81). Navrhuje se též rozšířit okruh případů kdy rozsah náhrady škody není omezen o případ zneužití jiných návykových látek než je alkohol (§ 82).

Zcela nově je koncipována náhrada škody při společné odpovědnosti za schodek, a to tak, že u jednotlivých podřízených subjektů není výše náhrady škody omezena jedním hrubým měsíčním služebním příjmem, což je v podstatě méně, než rozsah náhrady v případech, kdy policista způsobí škodu z nedbalosti (§ 83). Návrh umožňuje služebnímu funkcionáři upustit od vymáhání části náhrady škody, jestliže policista toto kompenzuje dosahováním mimořádných výsledků při plnění služebních povinností (§ 86).

Jako nemoc z povolání se nově navrhuje odškodňovat i ty nemoci, které vznikly před jejich zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to až za dobu tří let zpětně.

Veškerá ustanovení, která odkazují na vznik škody v souvislosti s opilostí policisty, je navrhováno doplnit o zneužití jiných návykových látek.

S přihlédnutím ke zvýšenému ohrožení života a zdraví policistů v úzké souvislosti s nárůstem cen životních potřeb se navrhuje zvýšit minimální i maximální částky jednorázového mimořádného odškodnění služebního úrazu, který má za následek invaliditu policisty nebo změnu jeho schopnosti k výkonu služby (§ 92).

V souladu se změnou pracovněprávních předpisů se doporučuje zvýšit částky jednorázového odškodnění pozůstalých (§ 94).

Doporučuje se též zmocnit vládu České republiky, aby v souladu se změnami ve služebním příjmu upravovala podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na služebním příjmu náležející policistům po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (§ 96). Stejně tak se doporučuje umožnit ministerstvu vnitra po projednání s ministerstvem financí upravit výši jednorázového mimořádného odškodnění jinak (§ 96).

V návrhu je zvýšena částka, kterou je omezena odpovědnost policie za škodu na odložených věcech, a to v souladu s obecně platnými pracovněprávními předpisy (§ 97).

Nově, též v souladu s pracovněprávními předpisy, je upravena možnost policie, která uhradí škodu při nemoci z povolání, domáhat se náhrady vůči všem zaměstnavatelům, u kterých postižený policista pracoval nebo konal službu za podmínek, při nichž vzniká nemoc z povolání (§ 102).

K § 103:

V navrhovaném ustanovení jsou shrnuty všechny existující způsoby skončení služebního poměru. S výjimkou skončení služebního poměru úmrtím policisty jsou ostatní způsoby skončení služebního poměru konkretizovány v následujících ustanoveních.

K § 104:

Návrh podstatně zjednodušuje skončení služebního poměru ve zkušební době, které nazývá zrušením. S přihlédnutím k návrhu značně zkrácené zkušební doby (oproti dřívější právní úpravě) se zkracuje i doba, která uplyne od doručení rozhodnutí služebního funkcionáře o zrušení služebního poměru nebo od písemného podání policisty.

K § 105:

Uvolnění je způsob skončení služebního poměru, který je založen zcela na vůli policisty; návrh stanoví formu žádosti a lhůtu skončení služebního poměru. Jde o institut převzatý z dosavadní úpravy s tím, že v zájmu sblížení postavení policistů a ostatních zaměstnanců se uvedenou lhůtu navrhuje v porovnání s dosavadní úpravou výrazně zkrátit.

K § 106 až 109:

Propuštění policisty ze služebního poměru je jednostranným právním úkonem příslušného služebního funkcionáře. Aby byla zachována právní jistota každého policisty, je třeba tento institut podrobně upravit, zejména co do důvodů propuštění a počítání objektivních lhůt, stanovení náležitostí rozhodnutí o propuštění a okruhu případů, kdy policistu nelze propustit (tzv. ochranná doba).

Návrh počítá i s možností propuštění policisty, který porušil povinnost zdržet se po dobu trvání služebního poměru jakékoliv výdělečné činnosti zejména činnosti podnikatelské (s výjimkami stanovenými přímo zákonem), anebo zákaz členství v politické straně či hnutí. Za podnikatelskou činnost se pro účely tohoto zákona předpokládá považovat výlučně aktivní podnikání, nikoliv pouhou majetkovou účast na podnikání.

K § 110:

Navrhované ustanovení řeší případy, kdy by mohlo dojít ke zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru policisty, zpravidla v případech změny rozhodnutí v rámci odvolacího řízení, na základě obnovy řízení, přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení nebo na základě přezkoumání rozhodnutí soudem.

K § 111:

Ustanovení upravuje skončení služebního poměru v případech, kdy soud vysloví trest ztráty vojenské hodnosti; návrh je převzat z dosavadní úpravy.

K § 112:

Návrh obsahuje úpravu skončení služebního poměru policisty přijatého do služebního poměru na dobu určitou. Zároveň se však počítá i s možností, že policista pokračuje ve službě i po uplynutí sjednané doby s tím, že se tak původní služební poměr mění na služební poměr na dobu neurčitou; jde o úpravu obdobnou úpravě pracovněprávní.

K § 113:

Toto ustanovení upravuje vydávání posudku o služební činnosti policisty a potvrzení o zaměstnání.

K § 114 až 121:

Nároky související se skončením služebního poměru policisty jsou konstruovány na zásadě zásluhovosti, jak to vyplývá i z jejich odstupňování podle počtu let, které policista strávil ve služebním poměru. V tomto smyslu jsou tyto nároky výrazně omezeny v závislosti na důvodech skončení služebního poměru, neboť tento důvod může do jisté míry negovat předchozí zásluhy policisty. Toto omezování lze chápat i v jistém smyslu jako prevenci proti porušování služebních povinností ze strany policisty. Návrh doporučuje určité zvýšení nároků, které je odůvodněno zvýšením rizika služby, kdy policisté zakročují proti stále bezohlednějším pachatelům trestné činnosti, stejně tak jako odstraněním institutu umisťování v civilním povolání, čímž se ministerstvo zprostilo povinnosti obstarat policistovi vhodné zaměstnání. V souvislosti se ztrátou původní kvalifikace a situací na trhu pracovních sil je nutné policistovi, jehož služební poměr končí, částečně finančně umožnit přechod a uplatnění se ve zvoleném povolání. Je třeba vzít v úvahu, že právní úprava hmotného zabezpečení pracovníků při organizačních změnách, obsažená ve vyhlášce FMPSV č. 195/1989 Sb., se nevztahuje na policisty.

Institut odchodného zabezpečuje uvolňované a propouštěné policisty (avšak pouze v některých případech) bezprostředně po skončení služebního poměru.

Platové vyrovnání je dávkou, která po dobu dvanácti měsíců umožňuje (finančně) bývalému policistovi obnovit svou původní profesi nebo se rekvalifikovat.

Příspěvek za službu je dávkou trvalejšího charakteru, která náleží policistovi v závislosti na důvodech skončení služebního poměru a v závislosti na počtu let, po které setrval ve služebním poměru. Opětovně se jedná o dávku, která částečně odstraňuje negativní důsledky ztráty původní občanské kvalifikace policisty.

Při úpravě nároků bylo přihlíženo k obdobným nárokům, upraveným v minulosti, a to i za I. republiky, a k obdobné právní úpravě v sousedních státech (Rakousko, SRN).

Podrobnosti úpravy nároků spojených se skončením služebního poměru je navrženo svěřit ministerstvu vnitra.

K § 122 až 138:

Ustanovení o řízení ve věcech služebního poměru jsou v souladu s obecnými zásadami řízení, platnými pro řízení o právech a povinnostech občanů. Z dosavadní právní úpravy byly převzaty instituty, které se v průběhu realizace zákona osvědčily a ani v současné době nekolidují s prováděnými změnami právního řádu. V některých případech návrh zákona přímo odkazuje na právní předpisy, které upravují totožnou nebo obdobnou problematiku u pracovníků v pracovním poměru.

Navrhuje se taxativně stanovit náležitosti rozhodnutí a oproti současnému stavu, v zájmu posílení právní jistoty policisty, i povinnost služebního funkcionáře doručit rozhodnutí policistovi (§ 124).

K § 139 a 140:

Zcela novým prvkem v úpravě služebního poměru policistů je úprava vztahů služebních funkcionářů a odborových orgánů.

Demonstrativně jsou vymezeny povinnosti služebních funkcionářů ve vztahu k odborovým orgánům. Podrobnosti o spolupráci a okruh odborových funkcí, k jejichž výkonu budou policisté dlouhodobě uvolněni se navrhuje upravit dohodou mezi ministrem a odborovým svazem policistů.

K § 141 až 155:

V části druhé jsou obsažena společná ustanovení, která zahrnují úpravu neplatnosti právního úkonu (§ 141), promlčení a zániku práva (§ 142), promlčecí doby (§ 143 až 146), neoprávněného majetkového prospěchu (§ 147) a zápočtu doby zaměstnání (§ 149). Uvedená ustanovení se podstatně neliší od právní úpravy podle zákoníku práce nebo jiných právních předpisů, které tuto problematiku upravují. Odkaz na postup podle jednotlivých, taxativně stanovených ustanovení zákoníku práce umožňuje redukovat počet ustanovení návrhu zákona o služebním poměru policistů, neboť se jedná o ustanovení obecného charakteru, méně frekventovaná, která však každý zákon, který obdobnou problematiku upravuje, musí obsahovat např. ustanovení o zastupování, počítání lhůt apod.

Zcela nově je do návrhu vloženo ustanovení, které zakazuje policistovi být členem politické strany nebo politického hnutí či v jejich prospěch vyvíjet jakoukoliv činnost, pokud tato nesouvisí s jeho služební činností (§ 148 odst. 1). Stejně tak je nově koncipováno omezení jakékoli výdělečné činnosti, jež by mohla ohrozit plnění služebních úkolů (§ 148 odst. 2). Zcela nově se časově omezuje prominutí podmínky vysokoškolského právnického vzdělání pro výkon funkce vyšetřovatele, které bylo uděleno podle dosavadní právní úpravy (§ 153 odst. 6 a 7).

Samostatně (§ 154) počítá návrh též s možností propustit policistu v případě, kdy vyjde nepochybně najevo, že v minulosti porušil své povinnosti tak hrubým způsobem, že nelze mít nadále důvěru zejména v jeho morální způsobilost být příslušníkem Policie České republiky. Jde o výjimečné ustanovení, jehož platnost se navrhuje omezit a výkon příslušného oprávnění právě pro jeho výjimečnost se navrhuje svěřit pouze ministru vnitra.

Návrh též počítá s řešením nároků, které vzniknou občanům při znovupřijetí do služebního poměru či při přijetí po předchozí službě v taxativně uvedených ozbrojených bezpečnostních sborech (§ 150).

K § 156:

V zájmu zajištění plynulého přechodu na režim podle nové právní úpravy zejména v oblasti financování se doporučuje stanovit účinnost zákona k prvnímu dni kalendářního měsíce. Vzhledem k tomu, že návrh zásadně nenarušuje kontinuitu čs. právního řádu ve věcech právní úpravy služebního poměru, postačí zároveň stanovit minimální legisvakanci.