Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K § 1:

Zákon upravuje důchodovou daň a daň z objemu mezd. Složka důchodové daně u převážné části poplatníků má charakter daně ze zisku. Vzhledem k tomu, že u některých poplatníků se sídlem v cizině se však zdanění podrobuje celkový hrubý příjem a nikoliv zisk, ponechává se v souladu s čl. 12 ústavního zákona o československé federaci označení důchodová daň.

K § 2:

Okruh poplatníků se oproti dosavadní právní úpravě navrhuje rozšířit o všechny státní podniky, jejichž zakladatelem jsou národní výbory. s výjimkou těch, u nichž vláda ČSSR stanoví provádění odvodu ze zisku stanoveného na základě finančního plánu. Tímto rozšířením budou nově důchodové dani podléhat i státní podniky s převážně obchodní činností (RaJ a Uhelné sklady), státní podniky veřejné automobilové dopravy a státní podniky československé automobilové opravny, jakož i některé další státní podniky. Tato daň se však nebude vztahovat na organizace podléhající dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani.

V souladu se zákonem č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví se upřesňuje vymezení tohoto okruhu poplatníků.

Ruší se daňové osvobození výrobních družstev invalidů pro osoby se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, které bude nahrazeno formou poskytování přiměřených daňových úlev.

K § 3:

Předmětem důchodové daně u převážné části poplatníků se sídlem v Československé socialistické republice budou stejně jako doposud příjmy z veškeré činnosti, a to bez ohledu na to, zda plynou z tuzemska nebo z ciziny.

U vybraného okruhu poplatníků budou předmětem důchodové daně nadále jen činnosti směřující k dosahování zisku, a to jen v tom případě, že úhrn příjmů z těchto činností přesáhne stanovenou hranici, kterou se navrhuje zvýšit z dosavadních 150 tis. Kčs hrubých příjmů (tržeb) na 250 tis. Kčs a nově se bude vztahovat i na obchodní činnosti, u nichž se uplatňují obchodní srážky. Tím se sleduje vytvoření příznivějších podmínek pro provozování hospodářské činností zejména u společenských organizaci menšího rozsahu při zracionálnění správy důchodové daně.

U společenských organizací nebudou nadále předmětem daně příjmy z činností, které vyplývají z plnění vlastního poslání těchto organizací, jakož i některé další činnosti vymezené v prováděcím předpise, které úzce souvisí s jejich posláním. U bytových družstev nebudou zdaňovány příjmy dosažené z výstavby, údržby a provozu družstevního bytového fondu, jakož i výstavby a správy garáží družstevníků. Podrobné vymezení předmětu důchodové daně u těchto poplatníků bude stanoveno v prováděcím předpise.

U organizací s mezinárodním prvkem (zákon č. 116/1985 Sb.) bude předmětem zdanění pouze hospodářská činnost, směřující k dosažení zisku.

Poplatníci se sídlem v cizině budou platit důchodovou daň z činností vykonávaných na čs. území jen tehdy, vykonávají-li je prostřednictvím stálé provozovny Stavební a montážní práce (vč. oprav) budou považovány za stálou provozovnu pouze tehdy, jestliže doba jejich trvání přesáhne šest měsíců a přímo v zákoně se formuluje, co se rozumí stálou provozovnou. Návrh odpovídá úpravám uplatňovaným v cizině a navazuje na mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které mohou definovat stálou provozovnu jinak.

V případě prodloužení lhůty výstavby z důvodů zaviněných československým odběratelem (stavební nepřipravenost apod.), které mají za následek vznik stálé provozovny, uhradí důchodovou daň československá organizace se stejnými důsledky jako při převzetí daně.

K § 4:

Základem důchodové daně u poplatníků se sídlem v Československé socialistické republice bude i nadále zisk z činností tvořících předmět daně zjištěný v účetnictví. Jeho vymezení je v zásadě stejné jako u odvodů do státního rozpočtu. Stejný základ důchodové daně se vztahuje i na poplatníky (organizace) zaniklé bez provedení likvidace. Pokud tento základ nelze u nich prokazatelně zjistit, tvoří je vykázaný přebytek.

U poplatníků se sídlem v cizině se základ daně upřesňuje i o příjmy za technickou pomoc a služby poskytované v souvislosti s prodejem licencí, know-how, vypracováním projektů a plánů, školením pracovníků aj., které jsou v některých zemích považovány za samostatnou kategorii příjmů a zdaňovány obdobně jako licenční poplatky srážkovou daní.

Pro vymezený okruh poplatníků se ponechává i nadále minimální základ daně ve výši 30% z hrubých mezd, tj. mezd zúčtovaných k výplatě včetně pojistného nemocenského pojištění, který umožňuje zajištění přiměřeného zdanění i v těch případech, kdy poplatník vykáže nižší základ daně nebo ztrátu.

K § 5:

Sazba důchodové daně 65% pro banky a pojišťovny, které mohou založit Ústřední rada družstev a svazy družstev nebo pro banky a pojišťovny založené jako akciové společnosti za podmínek stanovených zákonem o podnicích se zahraniční majetkovou účastí (zákon č. 173/1988 Sb.), je navržena ve stejné výši jako pro ostatní peněžní ústavy podléhající odvodům do státního rozpočtu. U družstevních podniků pro zahraniční obchod se navrhuje sazba ve výši 55%, tedy stejná jako pro podniky zahraničního obchodu podléhajících odvodům do státního rozpočtu.

U ostatních poplatníků důchodové daně s výjimkou spotřebních družstev a vymezených obchodních organizací se navrhuje uplatnit klouzavě progresivní sazby daně tak, aby se reagovalo na nižší základ daně zejména u organizací menšího rozsahu, společenských organizací i bytových družstev, které se zabývají trvalou hospodářskou činností pouze doplňkově. Výše sazby daně ze základu nepřesahujícího 200 tis. Kčs bude u poplatníků činit 20% a ze základu přesahujícího tuto částku se navrhuje stanovit lineární sazbu ve výši 55%.

U podniků se zahraniční majetkovou účastí a u organizací s mezinárodním prvkem v ČSSR se navrhuje ze základu přesahujícího 200 tis. Kčs ponechat sazbu daně ve výši 40%, a to v zájmu podpory progresivních forem mezinárodní hospodářské spolupráce i s přihlédnutím k úrovni zdanění v zahraničí. Spolu s navrhovanými zmocněními (§ 26 odst. 2 písm. b) návrhu zákona) pro poskytování úlev podnikům se zahraniční majetkovou účastí se sleduje vytvoření odpovídajících podmínek pro další zakládání těchto podniků i žádoucí sbližování daňových soustav.

Pouze pro spotřební družstva a v návrhu zákona vymezené obchodní organizace (§ 5 odst. 1 písm. h) se navrhuje uplatnit progresivní zdanění s ohledem na jejich specifické podmínky vyplývající zejména ze zásobování venkovského obyvatelstva a poskytování služeb, přičemž navrhovaná stupnice odpovídá nové rentabilitě, která i po úpravách obchodního rozpětí je u těchto organizací zhruba o polovinu nižší než u státních obchodních organizací.

U subjektů se sídlem v cizině se navrhuje ponechat dosavadní daňové sazby, při sjednocení zdanění ostatních příjmů s tuzemskými poplatníky.

K § 6:

Státním podnikům založeným národními výbory, výrobním a vymezeným bytovým družstvům včetně družstevních podniků, budou poskytovány i nadále slevy k podpoře přednostního rozvoje služeb. S ohledem na skutečnost, že provedenou komplexní přestavbou velkoobchodních a nákupních cen došlo ke sblížení rentability mezi službami a ostatními činnostmi, navrhuje se přiměřeně upravit výši těchto slev závislých na podílu redukovaných výkonů služeb obyvatelstvu vymezených v prováděcím předpise na celkových redukovaných výkonech. Vzhledem k tomu. že tuto slevu nelze v zájmu jednotného uplatňování vyjádřit v procentech, navrhuje se, aby byla uplatňována v bodech (tak jako dosud). To znamená, že např. při 50%-ním podílu služeb se stanovená sazba důchodové daně ve výši 55 sníží o 15 bodů (50 x 0,3), tj. na 40% (při rentabilitě nepřesahující 12%).

Návrh na zavedení slev z důchodové daně u výrobních družstev invalidů, která zaměstnávají převážně občany se změněnou pracovní schopností, vychází z požadavků objektivizace těchto slev nezávislých na docilování hospodářských výsledků, ale na počtu těchto zaměstnávaných občanů. Navrhovaný systém umožní přitom nerozlišovat tyto poplatníky podle stanovených typů. Výše slev se navrhuje stanovit v úrovni 4 000 Kčs ročně za každého zaměstnaného občana se změněnou pracovní schopností a za zaměstnané občany s těžším zdravotním postižením ve výši 8 000 Kčs ročně. Přitom celková sleva se bude poskytovat podle přepočteného stavu těchto pracovníků za celé zdaňovací období.

V zájmu dalšího zkvalitnění a rozšíření právních služeb veřejnosti, a to i s přihlédnutím k rozsahu poskytované bezplatné právní pomoci, se navrhuje uplatnit přiměřené slevy ústředím české a slovenské advokacie u činností vymezených v prováděcím předpise.

K § 7 až 9:

Okruh poplatníků daně z objemu mezd se proti dosavadní úpravě rozšiřuje o podniky a zařízení provozované uměleckými svazy, kulturními fondy a socialistickými organizacemi zastupujícími autory nebo výkonné umělce a o hospodářská zařízení svazu invalidů. Tím se sleduje sjednocení uplatňování této kriteriální daně u všech organizací zabývajících se hospodářskou činností.

Společenské organizace, bytová družstva, které jsou vlastníky družstevního bytového fondu, organizace s mezinárodním prvkem, subjekty se sídlem v cizině, jiné než socialistické organizace a převážná část poplatníků osvobozených od důchodové daně budou nadále odvádět pojistné nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb. a nebudou podléhat proto dani z objemu mezd.

Za základní společenské organizace se i nadále považují kulturní zařízení ZV ROH, i když je jim Ústřední radou odborů přiznána právní subjektivita podle stanov ROH.

Základ daně z objemu mezd se proti dosavadnímu stavu bude snižovat i o odměny vyplácené podle předpisů průmyslového práva (zákon č. 84/1972 Sb.). Tím se sleduje především vytvoření příznivějších podmínek pro další tvůrčí činnost v oblasti vynálezectví a zlepšovatelství.

Sazby daně z objemu mezd odpovídají rovni sazeb příspěvku na sociální zabezpečení platných od 1. 1. 1989, které byly stanoveny v návaznosti na komplexní přestavbu velkoobchodních cen.

V zájmu zabezpečení přednostního rozvoje služeb veřejného stravování a ubytování před prodejem obchodního zboží (i u podniků RaJ) se snížená sazba daně z objemu mezd (20%) bude nově vztahovat pouze na vymezení služby (příloha k návrhu prováděcího předpisu). Tím se současně sleduje i sjednocení v uplatňování snížené sazby u všech skupin poplatník zabývajících se vymezenými službami.

Navrhuje se zmocnění pro vládu Československé socialistické republiky k zúžení okruhu poplatníků, pro které je stanovena nižší sazba daně z objemu mezd než 50%.

U nových poplatníků, tj. podniků a zařízení provozovaných uměleckými svazy, kulturními fondy a socialistickými organizacemi zastupujícími autory nebo výkonné umělce, se navrhuje sazba daně z objemu mezd ve výši 20%. Stejnou sazbu (20%) se navrhuje ponechat u organizací Československé automobilové dopravy, podléhajících dosud odvodům do státního rozpočtu, a to vzhledem k tomu, že se nepředpokládá s úpravou tarifů u osobní dopravy.

U hospodářských zařízení svazů invalidů se navrhuje sazba ve výši 10%, stejně jako u výrobních družstev invalidů.

Federální ministerstvo financí v úzké součinnosti s Federálním cenovým úřadem vymezí v prováděcím předpise druhy služeb (činnosti), u nichž se uplatní sazba daně z objemu mezd ve výši 20% u všech ostatních poplatníků tak, aby bylo možno operativně provádět upřesnění ve vazbě na případné cenové úpravy (okruh těchto služeb, je uveden v příloze návrhu prováděcí vyhlášky).

V prováděcím předpise se současně vymezí výpočet základu daně z objemu mezd připadající na stanovené druhy služeb, Pokud podíl těchto služeb je minimální, nebo jeho sledování by si vyžádalo neúměrnou administrativu, nemusí poplatník sníženou sazbu (20%) za uvedené služby uplatňovat.

K § 10:

Nově se navrhuje uplatnit slevy na dani z objemu mezd u všech poplatníků zaměstnávajících pracovníky se změněnou pracovní schopností tak, aby bylo přiměřeným způsobem reagováno na ekonomické důsledky vyplývající z jejich zaměstnávání. Tím se současně sleduje i celospolečenská podpora pro širší zaměstnávání těchto občanů, čemuž odpovídá i diferencovaná výše těchto slev.

Výsledná daň z objemu mezd po odečtení slev u obou variant nemůže být však u žádného poplatníka nižší než činí 10% ze základu této daně, tj. musí být placena minimálně ve výši stanovené pro výrobní družstva invalidů a pro hospodářská zařízení svazů invalidů.

K § 11 a 12:

Ustanovení o povinnosti přihlásit se k daňové registraci a uplatnění případné pokuty za nesplnění této povinnosti v dosavadní právní úpravě se osvědčila a zachovávají se i v této úpravě. Nemění se ani rozsah podkladů předkládaných spolu s daňovým přiznáním, které jsou nezbytné pro ověření správného plnění povinností.

K § 13 až 16:

Zdaňovacím obdobím bude i nadále kalendářní rok. V ustanoveních o daňovém přiznání, o vyměřování a zaokrouhlování daní se nenavrhují změny proti dosavadní právní úpravě.

K § 17 až 19:

V placení měsíčních záloh na důchodovou daň se nenavrhují změny.

Hranice rozhodná pro placení záloh na důchodovou daň čtvrtletně a hranice pro roční placení důchodové daně se upravují shodně s hranicemi stanovenými pro organizace podléhající zemědělské dani.

Zálohy na daň z objemu mezd s výjimkou měsíce ledna se budou platit ve výši vypočtené ze základu daně z objemu mezd vykázaného v předchozím měsíci tak, aby bylo reagováno na skutečný vývoj mezd.

K § 20:

Ustanovení o zajištění důchodové daně srážkou se proti dosavadní právní úpravě doplňuje o možnost zajistit důchodovou daň dohodou mezi dlužníkem a poplatníkem, schválenou orgánem vykonávajícím správu daně. Tento způsob se uplatní zejména v případech, kdy platební podmínky (např. dlouhodobé úvěry, nebo technika plateb) neumožňují provádět srážky z jednotlivých plateb přímo. Tato úprava sleduje zajištění větší plynulosti placení důchodové daně srážkou.

K § 21:

V zájmu administrativního zjednodušení ponechává se hranice 100 Kčs, do které nebude penále předepisováno. Zachová se zmocnění pro orgán vykonávající správu daně rozhodnout o penále do výše stanovené federálním ministerstvem financí a ministerstvy financí, cen a mezd republik za podmínek a v rozsahu jimi stanovenými. Ve výši penále se změny nenavrhují.

K § 22 a 23:

Maximální lhůta, do které lze daně a penále vyměřit a vymáhat se proti dosavadní právní úpravě nemění.

Pro řízení nadále platí vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.

K § 24 a 25:

Rozpočtové určení výnosu důchodové daně a daně z objemu mezd do státního rozpočtu československé federace bude upraveno připravovaným zákonem o rozpočtových pravidlech, a proto se neřeší navrhovaným zákonem o důchodové dani, nýbrž se odkazuje na zvláštní předpis. Zákony národních rad bude, stejně jako dosud, určeno, kam poplyne výnos od ostatních poplatníků, a který orgán bude vykonávat správu důchodové daně a daně z objemu mezd u jednotlivých skupin poplatníků.

Shodně jako v návrhu zákona o odvodech do státních rozpočtu se navrhuje zmocnění pro vládu Československé socialistické republiky k úpravě sazeb důchodové daně a daně z objemu mezd, a to k běžnému usměrňování vývoje ekonomiky.

Ponechává se zmocnění pro federální ministerstvo financí zcela nebo zčásti osvobodit od důchodové daně nově vzniklé organizace včetně podniků se zahraniční majetkovou účastí na dobu nejvýše dvou let a podnikům se zahraniční majetkovou účastí poskytnout úlevy na důchodové dani nebo daní z objemu mezd včetně případné úpravy základu této daně, a to zejména v návaznosti na mezinárodní úmluvy v sociální oblasti.

Dosavadní zmocnění federálního ministerstva financí k činěni opatření ve vztahu k cizině a k zajištění vzájemnosti se doplňuje o možnost učinit retorsní opatření.

K § 28 až 32:

Návrh dílčí novelizace zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani (§ 28) vychází potřeb sjednocení daňových a odvodových podmínek u všech hospodářských organizací v dané oblasti. Jde přitom o nesporné změny.

V § 29 se navrhuje dílčí novela zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, kterou se zrušují ta ustanovení, týkající se povolování hospodářské činností organizacím s mezinárodním prvkem, která jsou jíž po přijetí hospodářského zákoníků věcně překonána. Účelem této novely je též zajistit provádění hospodářské činnosti uvedenými organizacemi v podmínkách fungování nového ekonomického mechanismu.

Tímto zákonem se nahradí zákon č. 164/1982 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 171/1988 Sb. V platnosti se ponechají osvobození podle § 23 odst. 2 písm. b) tohoto zákona až do doby stanovené v rozhodnutí.

Zákon má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 1990 a použije se poprvé při vyměření důchodové daně a daně z objemu mezd a vybírání důchodové daně srážkou v roce 1990. Zdanění za rok 1989, popř. za předchozí léta, se bude řídit předpisy platnými v době vzniku nároku státu na důchodovou daň a příspěvek na sociální zabezpečení. V zákoně jsou taxativně uvedeny veškeré obecně závazné právní předpisy, které se k datu jeho účinnosti ruší.

Předseda vlády ČSSR

Ministr financí ČSSR

Federální ministerstvo financí stanoví podle 27 zákona č. ..../1989 Sb., o důchodové dani (dále jen "zákon"):

(1) Společenskými organizacemi (§ 2 odst. 1 písm. c) zákona) jsou i kulturní zařízení ZV ROH, kterým je Ústřední radou odborů přiznána právní subjektivita podle stanov ROH.

(2) Jinými organizacemi než socialistickými, které jsou právnickými osobami (§ 2 odst. 1 písm. i) zákona), jsou zejména církve a církevní organizace, náboženské společnosti, spolky a nadace.

(3) Subjekty se sídlem v cizině (§ 2 odst. 1 písm. j) zákona) jsou zejména společnosti obchodního a občanského práva, ústavy, nadace a jiné subjekty, které mají sídlo vedení v cizině.

(1) Činností směřující k dosahování zisku (§ 3 odst. 3 zákona) je taková činnost, kterou lze zisku dosáhnout nebo kterou se zisku dosahuje.

(2) Za činnosti směřující k dosahování zisku se u společenských organizací nepovažují činnosti, které se omezují na plnění základního poslání organizace, a dále:

a) výstavba, rekonstrukce a modernizace, údržba a provoz zařízení sloužících pro základní činnost společenských organizací a politických stran sdružených v Národní frontě;

b) práce konané v rámci akce "Z", týkající se výstavby, rekonstrukce a modernizace zařízení sloužících k ochraně životního prostředí a školských, zdravotnických a kulturních zařízení;

c) činnosti prováděné pro potřebu jiných organizačních složek a orgánů společenských organizací a politických stran sdružených v Národní frontě včetně pronájmu movitého a nemovitého majetku s výjimkou činností prováděných pro podniky a hospodářská zařízení ústředních orgánů společenských organizací;

d) výroba předmětů propagujících činnosti společenské organizace a provoz sběren Sazky;

e) zemědělské a lesní práce a práce sloužící k ochraně životního prostředí;

f) sběr druhotných surovin a sběr opuštěných druhotných surovin za podmínek stanovených zvláštními předpisy;

g) činnosti související s doplňkovým využitím sportovních a branně technických dovedností členů společenských organizací a speciálního vybavení v majetku společenských organizací;

h) údržba, půjčování a opravy výrobků a zařízení, popřípadě jejich doplňková výroba, určených nebo využívaných k činnostem, které jsou základním posláním příslušné společenské organizace, včetně služeb placených obyvatelstvem v oblasti půjčování, oprav a seřizování sportovních a branně technických potřeb, nářadí a náčiní;

i) placené tělovýchovné služby a branně technické služby;

j) pořádání sportovních, tělovýchovných a branně technických a turistických akcí včetně dopravy nákladů a osob a služeb poskytovaných v souvislosti s těmito akcemi;

k) pořádání kulturních a společenských akcí souvisejících se základní činností společenských organizací včetně poskytování služeb při těchto akcích;.

l) rekreace členů společenských organizací a jejich rodinných příslušníků včetně dětské rekreace a škol v přírodě;

m) likvidace vraků motorových vozidel a organizování burz náhradních dílů a příslušenství motorových vozidel;

n) zarybňování a zazvěřování, ošetřování stromů a porostů a drobné zpracování ovoce a zeleniny;

o) výstavba a provoz malých vodních elektráren o instalovaném výkonu do 35 KWh, po dobu 10 let od jejich uvedení do provozu;

p) chov koní a jejich prodej pro základní činnost společenských organizací a prodej nepotřebných koní pro další chov a jezdecký sport;

r) chov a výcvik služebních plemen psů a jejich prodej členům Svazarmu nebo organizačním složkám Svazarmu, ozbrojeným sborům nebo členům svazů invalidů a poskytování služeb s vycvičenými psy.

(3) U bytových družstev se za činnost směřující k dosahování zisku, kromě činností uvedených v odstavci 2, nepovažuje výstavba, provoz a udržování družstevního bytového fondu a družstevních garáží, včetně oprav prováděných v bytech členů všech bytových družstev, a příjmy z úhrad za užívání družstevních bytů, které jsou ve správě bytových družstev. U lidových bytových družstev nejsou předmětem důchodové daně ani příjmy z pronájmu nebytových prostor.

(4) U organizací s mezinárodním prvkem (zákon č. 116/1985 Sb.) bude předmětem zdanění pouze hospodářská činnost směřující k dosahování zisku, pokud hrubé příjmy přesáhnou ve zdaňovacím období 250 000 Kčs.

(5) Předmětem důchodové daně u poplatníků se sídlem v cizině nejsou příjmy za dodávky zboží do Československé socialistické republiky ani příjem plynoucí ze zajišťování vývozu z Československé socialistické republiky.

(6) Zařízením k výkonu činnosti poplatníků se sídlem v cizině na území Československé socialistické republiky se rozumí zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů a další provozovny.

Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny.

Přitom se pro účely vzniku stálé provozovny sčítají doby trvání činnosti, pokud nedojde k jejímu přerušení na dobu delší než 12 kalendářních měsíců následujících po sobě.

(1) U malých podniků a malých družstev, kterým bylo povoleno vést zjednodušené účetnictví, se ziskem rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji snížený o odpisy základních prostředků.

(2) Částkou, o kterou byly zvýšeny náklady v rozporu s právními předpisy, je i důchodová daň vybíraná v Československé socialistické republice, která byla zaplacena za subjekty se sídlem nebo bydlištěm na území států, s nimiž Československá socialistická republika sjednala smlouvy o zamezení dvojího zdanění, pokud byla tato daň zahrnuta do nákladů.

(3) Vztahují-li se náklady poplatníka jak na činnost zdaňovanou, tak i na činnost nezdaňovanou (správní, zájmovou apod.), uznávají se náklady při stanovení základu důchodové daně jen v té výši, v jaké připadají na činnost dani podrobenou. Nelze-li jejich výši z účetnictví ani z jiné prokazatelné evidence zjistit, stanoví se podle vhodného kritéria, např. zastavěné plochy, ujetých kilometrů, počtu pracovníků apod., nebo podle poměru příjmů ze zdanitelné a nezdanitelné činnosti.

(4) Za příjmy z licenčních a jim podobných poplatků se pro účely zákona (§ 4 odst. 7 písm. a/) považuje jakékoliv plnění peněžní i naturální, které se poskytuje za užití nebo za právo na užití patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů, návrhů, designů modelů, technických projektů a plánů, utajovaných vzorců nebo postupů nebo za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za sdělení průmyslových, obchodních nebo vědeckých zkušeností [Pro přepočet zahraničních měn na československé koruny a naopak platí u uvedených i dalších příjmů kursovní lístek Státní banky československé v části "neobchodní kurs - valuty".].

Za příjmy za technickou pomoc a služby se pro účely zákona (' 4 odst. 7 písm. a/) považují příjmy za činnost technického charakteru spojené s dozorem, technickým poradenstvím, výcvikem, školením, instruktáží, průzkumem a výzkumem na místě, předáváním technické dokumentace a poskytováním dalších služeb technické povahy [Pro přepočet zahraničních měn na československé koruny a naopak platí u uvedených i dalších příjmů kursovní lístek Státní banky československé v části "neobchodní kurs - valuty".].

(5) Příjmy z provozovacích práv (' 4 odst. 7 písm. b/ zákona) se rozumí plnění jakéhokoli druhu, ať peněžní, nebo naturální, které se poskytuje jako náhrada za užití práva veřejně provozovat divadelní, filmové, televizní nebo hudební dílo požívající autorskoprávní ochrany [Pro přepočet zahraničních měn na československé koruny a naopak platí u uvedených i dalších příjmů kursovní lístek Státní banky československé v části "neobchodní kurs - valuty".].

(6) Provádí-li dlužník úhradu ve prospěch poplatníka (věřitele), zahrne ji do nákladů včetně důchodové daně v obchodním kursu, ale pro přepočet důchodové daně poukazované na účet orgánu vykonávajícího správu daně použije přepočtu stanoveného pro základ důchodové daně [Pro přepočet zahraničních měn na československé koruny a naopak platí u uvedených i dalších příjmů kursovní lístek Státní banky československé v části "neobchodní kurs - valuty".]. Kursový rozdíl poukáže na účet státních aktiv a pasiv vedený u Československé obchodní banky a. s. v Praze (číslo účtu 96 153).

(7) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. j) zákona se za náklady nutně vynaložené na dosažení a zajištění příjmů v Československé socialistické republice považují i odpisy v rozsahu a do výše podle čs. předpisů a přiměřená část celkových administrativních výloh vynaložených v cizině na zabezpečení příjmů v Československé socialistické republice.

(8) Základ důchodové daně podle § 4 odst. 7 písm. d) zákona se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. j) zákona. stanoví ve výši, které by z téže činnosti dosáhla organizace se sídlem na území Československé socialistické republiky. K jeho stanovení může být použito poměru zisku k nákladům nebo k hrubým příjmům u srovnatelných organizací nebo činností za předchozí kalendářní rok, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů. Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak, bude základ daně činit vždy nejméně 30% z nákladů na hrubé mzdy vyplacené (ať v tuzemsku nebo v zahraničí) za činnost vykonávanou na území Československé socialistické republiky [Pro přepočet zahraničních měn na československé koruny a naopak platí u uvedených i dalších příjmů kursovní lístek Státní banky československé v části "neobchodní kurs - valuty".].

Obchodní činností se pro účely zákona podle § 5 odst. 1 písm. h) rozumí provozování maloobchodní a velkoobchodní činnosti, poskytování obchodních služeb, služeb veřejného stravování, veřejných ubytovacích služeb a služeb cestovnímu ruchu. Výrazem "převážně" se rozumí více než polovina tržeb z uvedených činností (nad 50% z celkových tržeb). Za služby veřejného stravování se nepovažuje závodní stravování.

(1) Výrobními družstvy invalidů jsou pro účely zákona výrobní družstva, ve kterých k 31. 12. kalendářního roku pracuje nad 60% občanů se změněnou pracovní schopností. Pro stanovení této hranice se občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením započítává. dvakrát.

(2) Za služby veřejnosti u Ústředí české advokacie a Ústředí slovenské advokacie se považují advokátní, informační a jiné služby poskytované obyvatelstvu, zařazené podle jednotné klasifikace výkonů do oboru 993.

(1) Sazba daně z objemu mezd podle 9 odst. 1 písm. b) zákona ve výši 20% se vztahuje na část základu daně z objemu mezd, který připadá na druhy služeb a činnosti, včetně podnikové společenské spotřeby [Vyhláška č. ..../1989 Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a činností státních podniků a některých dalších organizací.], uvedené v příloze této vyhlášky. Do této části základu daně z objemu mezd se zahrnují mzdové prostředky, které připadají na druhy služeb a činnosti poskytované jiným organizacím, pracovníkům organizace a obyvatelstvu.

Část základu daně z objemu mezd se stanoví buď:

a) podle samostatně evidovaných mzdových prostředků za jednotlivé vnitřní strukturální jednotky poskytující uvedené služby, zvýšené o podíl mzdových prostředků připadajících na vnitropodniková střediska podílející se na poskytování uvedených služeb, a to podle podílu výkonů těchto služeb na celkových výkonech, popřípadě redukovaných výkonech s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení), nebo

b) podle podílů výkonů těchto služeb na celkových výkonech, popřípadě na redukovaných výkonech s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení).

Způsob výpočtu podle odstavce 2 písmene a) nebo b) dohodne poplatník s orgánem vykonávajícím správu daně.

(1) V přihlášce k daňové registraci jsou poplatníci, u nichž předmětem důchodové daně jsou příjmy z trvalé hospodářské činnosti povinni uvést:

a) název a sídlo organizace;

b) druh činnosti a datum zahájení činnosti;

c) název a adresu peněžního ústavu, u kterého byl otevřen účet a číslo účtu;

d) předpokládanou výši příjmů a výpočet důchodové daně v roce zahájení činnosti.

(2) Poplatníci se sídlem v cizině jsou povinni v přihlášce k daňové registraci uvést:

a) název a sídlo v cizině a adresu stálé provozovny na území Československé socialistické republiky;

b) jméno, příjmení a adresu osoby v Československé socialistické republice působící, která je odpovědná za činnost stálé provozovny;

c) jméno, příjmení a adresu zmocněnce v Československé socialistické republice pro doručování daňových a jiných písemností;

d) druh činnosti a datum zahájení činnosti;

e) název a adresu peněžního ústavu v Československé socialistické republice, u kterého byl otevřen účet, a číslo účtu;

f) předpokládanou výši příjmů a výpočet důchodové daně v roce zahájení činnosti.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ..............................

Obory služeb označené x) se vztahují pouze na dodávky obyvatelstvu a u oborů 928 a 973 9 i na dodávky bytovým družstvům zajišťujícím provoz a správu domovního a bytového fondu.