Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

(1) Důchodová daň, jejímž základem jsou příjmy z licenčních a jim podobných poplatků, za technickou pomoc a služby, z autorských a provozovacích práv, z úroků, nájemného a podílů na zisku (dividend) uvedené v § 4 odst. 7 písm. a) až c), kterou jsou povinni platit poplatníci uvedení v § z odst. 1 písm. j), se vybírá srážkou. Srážku ve výši podle § 5 písm. f) a g) je povinen provést dlužník, který má sídlo nebo bydliště na území Československé socialistické republiky a vyplácí, poukazuje nebo připisuje úhrady, které jsou základem důchodové daně (dále jen "dlužník").

(2) Dlužníkem mohou být podniky zahraničního obchodu nebo akciové společnosti, které vystupují jako smluvní strana namísto tuzemských odběratelů nebo vedle nich v mezinárodním obchodním styku, jakož i ostatní subjekty oprávněné k zahraničně obchodní činnosti a k zahraničně hospodářským službám.

(3) Dlužník je povinen sraženou důchodovou daň odvést příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně nejpozději do 15 dnů ode dne úhrady nebo připsání dlužné částky ve prospěch poplatníka (věřitele). Tyto skutečnosti je povinen oznámit orgánu vykonávajícímu správu daně včetně sdělení částky, kterou poplatníkovi (věřiteli) vyplácí nebo připisuje ve prospěch, a právní důvod svého závazku.

(4) Neprovede-li dlužník srážku důchodové daně nebo sraženou důchodovou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. Zaváže-li se dlužník v odůvodněných případech platit důchodovou daň za poplatníka uvedeného v § 2 odst. 1 písm. j), zaplatí důchodovou daň ze základu podle § 4 odst. % písm. a) zákona ve výši 42,8% a ze základu podle § 4 odst. 7 písm. b) a c) ve výši 33,3%.

(5) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy uvedené v odstavci 1, se považuje za splněnou zaplacením důchodové daně srážkou.

(6) K zajištění důchodové daně z ostatních důchodové dani podléhajících příjmů (§ 4 odst. 7 písm. d)) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. j) jsou dlužníci povinni srážet zálohu ve výši 5% za podmínek uvedených v odstavci 1 až 4.

(7) Orgán vykonávající správu daně může, vyžaduje-li to zajištění důchodové daně, zvýšit zálohu podle odstavce 6 až na 10%, popřípadě může rozhodnout o tom, že záloha bude nižší nebo nebude srážena. K zajištění důchodové daně z příjmů ze stavebních a montážních prací může povolit dlužníkovi zajistit důchodovou daň způsobem dohodnutým ve smlouvě s poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 1 písm. j). Proti rozhodnutí o změně výše zálohy se nelze odvolat orgán vykonávající správu daně může považovat důchodovou daň z ostatních příjmů podléhajících důchodové dani za vyrovnanou sraženou zálohou.

(8) Základ důchodové daně vybírané srážkou se zaokrouhluje na celé stovky Kčs dolů a důchodová daň vybíraná srážkou (záloha na tuto daň) na celé desítky Kčs nahoru.

(1) Nebyla-li důchodová daň nebo daň z objemu mezd (včetně jejího zvýšení podle § 14 odst. 9), popřípadě zálohy na ně zaplaceny včas a v plné výši, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1% z nedoplatků důchodové daně nebo daně z objemu mezd zjištěných ke dnům splatnosti. Penále ve stejné výši je povinen platit i dlužník, který neodvedl včas a v plné výši důchodovou daň vybíranou srážkou, popřípadě zálohu na tuto daň.

(2) Uvede-li poplatník v přiznání (dodatečné přiznání) důchodovou daň nebo daň z objemu mezd nižší částkou, než jakou měl uvést, předepíše orgán vykonávající správu daně penále ve výši 10% tohoto rozdílu. Z rozdílu mezi dodatečným přiznáním podaným na základě výsledků vnitropodnikové kontroly nebo kontroly zakladatele, popřípadě zřizovatele, provedené podle zvláštních předpisů a již podaným přiznáním nebo vyměřenou důchodovou daní a daní z objemu mezd předepíše penále v poloviční výši. Veškeré rozdíly zjištěné v průběhu kontroly prováděné orgány vnější kontroly se považují za rozdíly zjištěné těmito orgány.

(3) Penále podle odstavce 2 se předepíše i z rozdílu mezi nově upravenou výší důchodové daně a daně z objemu mezd, sdělenou poplatníkovi dodatečným platebním výměrem a již vyměřenou výší důchodové daně a daně z objemu mezd.

(4) Předpis penále podle předchozích odstavců se sdělí poplatníkovi, popřípadě dlužníkovi platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Proti platebnímu výměru o předpisu penále může podat poplatník, popřípadě dlužník odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.

(5) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kčs.

(6) Orgán vykonávající správu daně mže penále prominout, snížit, popřípadě upustit i od jeho předpisu za podmínek a v rozsahu stanoveném v obecně závazném právním předpise vydaném federálním ministerstvem financí, ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky.

(1) Důchodovou daň, daň z objemu mezd a penále nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání, popřípadě dlužník srazit důchodovou daň nebo zálohu na tuto daň.

(2) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání důchodové daně, daně z objemu mezd nebo penále, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník, popřípadě dlužník o tomto úkonu zpraven; vyměřit a vymáhat důchodovou daň, daň z objemu mezd a penále lze však nejpozději do deseti let počítaných od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání, popřípadě dlužník srazit důchodovou daň nebo zálohu na tuto daň.

(1) Pro řízení ve věcech důchodové daně a daně z objemu mezd platí zvláštní předpisy, [Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.] pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ustanovení zvláštních předpis o výkonu rozhodnutí v řízení ve věcech daní a poplatků, platné pro státní podniky, [§ 27 vyhlášky č. 16/1962 Sb.] platí pro všechny poplatníky. Použije se obdobně pro úhradu dlužných částek z účtu bank a spořitelen [Zákon č. ..../1959 Sb., o bankách a spořitelnách.].

(3) Orgán vykonávající správu daně může poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. j) stanovit jinak lhůtu oznamovací povinnosti (§ 11 odst. 4), zdaňovací období (§ 13), odchylnou lhůtu pro podání přiznání (§ 14), stanovit důchodovou daň paušálem v případech, kdyby stanovení základu důchodové daně bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi, popřípadě dlužníkům stanovit jinak lhůtu pro odvod důchodové daně vybírané srážkou, nebo sražené zálohy na tuto daň.

Rozpočtové určení výnosu důchodové daně a daně z objemu mezd upravených tímto zákonem stanoví zvláštní předpisy. [Zákon č. ..../1989 Sb., o rozpočtové soustavě Československé socialistické republiky a o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla).

Zákon ČNR č. ..../1989 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky).

Zákon SNR č. ..../1989 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky Slovenské socialistické republiky (rozpočtová pravidla).

Zákon SNR č. 169/1982 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení.

Zákon ČNR č. 174/1982 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení.]

Vláda Československé socialistické republiky může k běžnému usměrňování vývoje ekonomiky nařízením zvýšit nebo snížit sazbu důchodové daně a sazbu daně z objemu mezd až o 10 bodů, a to do 30. září roku předcházejícího zdaňovacího období, ve kterém má takto upravená sazba nabýt účinnosti.

(1) Federální ministerstvo financí může učinit ve vztahu k cizině opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření a opatření k zjednodušení vybírání důchodové daně.

(2) Federální ministerstvo financí, pokud jde o poplatníky v působnosti orgánů federace, Ústřední radu družstev včetně organizací jí řízených a poplatníky uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), h) a j) a ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní poplatníky, mohou:

a) rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění;

b) zcela nebo zčásti osvobodit od důchodové daně nově zřízené organizace, a to nejvýše na dobu dvou let od zahájení činnosti; u poplatník uvedených v § 2 písm. e) snížit sazbu důchodové daně a daně z objemu mezd, popřípadě upravit základ daně z objemu mezd;

c) povolit slevu na důchodové dani podle § 6 i u dalších poplatníků;

d) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu důchodové daně;

e) učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povolit úlevu, vyžadují-li to společenské zájmy a určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování těchto úlev.

Federální ministerstvo financí upraví prováděcím předpisem podrobnosti k § 2 až 6, 9 až 11.

Zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, se mění a doplňuje takto:

1. § 9 odst. 1 zní:

"(1) Základem daně z objemu mezd a odměn je objem mzdových prostředků a odměn za práci zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o oděny poskytované podle předpisů autorského práva a průmyslového práva [Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.] zúčtované k výplatě v běžném roce."

2. V poznámce 12) se vypouští tečka a doplňují se slova "a zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech."

3. V § 10 se doplňuje odst. 4, který zní:

"(4) Sazbu daně uvedenou v odstavci 2 není poplatník povinen uplatňovat."

4. Za § 10 se vkládá § 10a, který zní:

(1) Poplatníkům podléhajícím dni z objemu mezd a odměn (§ 8) se daň z objemu mezd snižuje o:

a) částku 12 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením;

b) částku 3 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností, a to do tříapůlprocentního podílu pracovníků se změněnou pracovní schopností z celkového přepočteného počtu pracovníků, a o částku 8 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností nad tříapůlprocentní podíl.

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pracovníků se změněnou pracovní schopností ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru).

(3) Daň z objemu mezd a odměn po odečtení slev podle odstavce 1 nemůže činit méně než 10% základu daně z objemu mezd a odměn (§ 9 odst. 1 a 2)."

5. V § 14 se nahrazuje tečka na konci věty středníkem a doplňují se slova "u bank založených jako společný podnik [§ 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů] činí sazba 65%."

6. V § 43 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"3) Pokud se v obecně závazných právních předpisech platných pro poplatníky zemědělské daně užívá pojmu příspěvek na sociální zabezpečení, rozumí se jím též daň z objemu mezd a odměn podle tohoto zákona, není-li stanoveno jinak."

Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, se mění takto:

1. V § 3 odst. 2 se vypouští věta druhá.

2. V § 4 se vypouští odst. 2.

Rozhodnutí o osvobození od důchodové daně stanovená podle dosavadních předpisů [§ 23 odst. 2 písm. b) zákona č. 164/1982 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 171/1988 Sb.] zůstávají nedotčena.

(1) Důchodová daň a daň z objemu mezd se vyměří podle tohoto zákona poprvé na základě výsledků dosažených v roce 1990.

(2) Pro připadnou úpravu sazby důchodové daně s účinností od 1. ledna 1990 neplatí lhůta uvedená v § 25.

(3) Pro daňové povinnosti vzniklé před 1. lednem 1990 se použije zákona č. 164/1982 Sb., ve znění zákona č. 171/1988 Sb.

(4) Pokud se v obecně platných právních předpisech platných pro poplatníky důchodové daně užívá pojmu příspěvek na sociální zabezpečení, rozumí se jím též daň z objemu mezd podle tohoto zákona, není-li uvedeno jinak.

Zrušují se:

1. Zákon č. 164/1982 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 171/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a zákon č. 164/1982 Sb., o důchodové dani.

2. Vyhláška federálního ministerstva financí č. 167/1982 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..................................

I. VŠEOBECNÁ ČÁST

Návrh zákona o důchodové dani vychází ze "Směrnice k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu", v níž jsou stanoveny i zásady finanční politiky a systému odvodů a daní organizací a postup jejich úpravy.

Nezbytné dílčí úpravy dosavadního zákona o důchodové dani byly provedeny od 1. ledna 1989 tak, aby bylo reagováno na důsledky komplexní přestavby velkoobchodních a nákupních cen, především ve výši příspěvku na sociální zabezpečení a z části i ve výši důchodové daně.

Nový zákon o důchodové dani má nabýt účinnosti od 1. ledna 1990, a to v návaznosti na uplatnění nového hospodářského mechanismu. Nový systém této daně, stejně tak jako u odvodů do státního rozpočtu a zemědělské daně, vytvoří předpoklady pro samofinancování státních podniků a dalších hospodářských organizací, při zajištění celkové finanční rovnováhy. Musí vytvořit relativně stejné daňové podmínky u všech organizací zabývajících se hospodářskou činností. Návrh zákona o důchodové dani přitom respektuje specifické podmínky jednotlivých skupin poplatníků této daně.

1. Současná právní úprava

Právní úprava důchodové daně je stanovena zákonem č. 164/1982 Sb., který byl v návaznosti na realizaci komplexní přestavby velkoobchodních a nákupních cen s účinností od 1. ledna 1989 novelizován zákonem č. 171/1988 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 167/1982 Sb. Uvedenou novelizací zákona došlo především ke změně výše sazeb příspěvku na sociální zabezpečení, sazeb důchodové daně u těch skupin poplatníků, u nichž bylo možno kvantifikovat dosahy přestavby cen již v této etapě. Byly jí provedeny i některé další změny sledující zejména sjednocení systému zdaňování všech forem organizací s mezinárodní účastí.

Zákonem o důchodové dani je upraven vztah ke státnímu rozpočtu a rozpočtům národních výborů:

a) organizací řízených národními výbory, které obstarávají veřejně prospěšné služby, placené služby, místní stavebnictví, místní výrobu nebo sběr druhotných surovin;

b) družstevních organizací s výjimkou organizací zemědělského družstevnictví;

c) společenských organizací;

d) Ústředí české advokacie a ústředí slovenské advokacie i za krajská sdruženi advokátů;

e) ostatních socialistických organizací (s výjimkou rozpočtových a příspěvkových), jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není upraven jinými právními předpisy;

f) organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice;

g) jiných organizací než socialistických, jsou-li právnickými osobami;

h) subjektů se sídlem v cizině;

i) podniků se zahraniční majetkovou účastí.

Z uvedeného přehledu vyplývá, že tato daň se vztahuje na značně široký okruh poplatníků s různou náplní činností i rozdílnými ekonomickými podmínkami. Jde jak o státní, družstevní a společenské organizace, tak i o subjekty se sídle v cizině. U mnohých z nich (zejména u podniků místní výroby a služeb i výrobních družstev) se při tom vzájemně prolínají různé činnosti (výroba - služby) s rozdílnými ekonomickými podmínkami. Celá řada společenských organizací vedle svého hlavního poslání provozuje s rozdílnou intenzitou běžnou hospodářskou činnost. Značně rozsáhlou a různorodou činností se zabývají v ČSSR i subjekty se sídlem v cizině, které zde mají i různé zdroje příjmů.

Uvedené skutečnosti si vyžadují i diferencovaný systém zdaňování jednotlivých skupin poplatníků, který však ve svých důsledcích má vytvářet relativně stejné ekonomické podmínky u všech organizací zabývajících se hospodářskou činností, při respektování nezbytných celospolečenských preferencí. V zásadě systém důchodové daně navazuje na právní úpravu odvodů do státního rozpočtu i zemědělské daně.

Zákon upravuje:

a) důchodovou daň,

b) příspěvek na sociální zabezpečení.

a) Důchodové dani podléhají všechny uvedené skupiny poplatníků. Od této daně jsou osvobozeny ze zákona pouze některé orgány a organizace, u nichž není účelné uplatňovat tuto daň.

Zatím co u převážné části tuzemských hospodářských organizací je předmětem jejich zdaňování zisk z veškeré činnosti, u společenských a některých dalších organizací (např. u bytových družstev a organizací s mezinárodním prvkem), jsou předmětem zdanění pouze příjmy dosahované z trvalé hospodářské činnosti, tj. z činností provozovaných s cílem dosahovat zisku. Příjmy ze základního poslání těchto organizací i některé taxativně stanovené příjmy z doplňkových činností zdanění nepodléhají. Rozdílný je i předmět zdanění u subjektů se sídlem v cizině, a to s ohledem na charakter provozovaných činností i zdroj příjmů.

Základem důchodové daně je u převážné části poplatníků zisk, upravený o nezbytné položky zvyšující a snižující zisk (zkreslování výnosů a nákladů v rozporu s platnými předpisy, rozdíl v zaplacených a přijatých penále a pokutách a různé sankční odvody), kterými je objektivizován vztah ke státnímu rozpočtu. U subjektů se sídlem v cizině je u některých činností základem této daně hrubý příjem, např. z licenčních poplatků a úroků.

U všech skupin poplatníků (s výjimkou spotřebních družstev) je uplatněno lineární zdanění s diferencovaně stanovenou sazbou od 20% do 80% (podle druhu příjmů a charakteru hospodářské činnosti). Sazby důchodové daně platné do konce roku 1988 byly stanoveny u organizací s obdobnou činností v úrovni sazeb odvodu ze zisku tak, aby u stejných činností byly vytvořeny relativně stejné podmínky vztahů ke státnímu rozpočtu, resp. k rozpočtům národních výborů. Stejná zásada byla respektována i u úpravy sazeb důchodové daně, provedené s účinností od 1. ledna 1989.

U rozhodující skupiny poplatníků (podniky místní výroby a služeb a výrobní družstva) činí v zásadě platná sazba daně 50%, přičemž k podpoře rozvoje služeb pro obyvatelstvo jsou těmto organizacím poskytovány slevy na důchodové dani podle progresivní stupnice, a to i s přihlédnutím k rozdílným ekonomickým podmínkám u služeb. U organizací zabývajících se výlučně výrobou činí daňové zatížení zisku v podstatě 50%, zatímco u organizací poskytujících výlučně služby činí daňové zatížení pouze 15%.

Progresivní zdaněni (od 10% do 55%) je uplatňováno pouze u spotřebních družstev, kde to odpovídá dosavadní úrovni ekonomických nástrojů i značně rozdílným podmínkám, zejména při zásobování venkovského obyvatelstva.

V zákoně jsou vyjádřeny i některé další společenské záměry a cíle směřující ke zvýhodnění určitých skupin organizací, ať již jde o daňové osvobození některých poplatníků či uplatnění daňového zvýhodnění, což se vztahuje zejména na podniky se zahraniční majetkovou účastí nebo na společenské organizace.

b) Příspěvek na sociální zabezpečení je uplatňován u převážné části tuzemských hospodářských organizaci ve výši 50%. U taxativně stanovených skupin poplatníků nebo z mezd připadajících na vybrané služby je stanovena snížená sazba ve výši 20%, a to v návaznosti na platnou úroveň cen a výši tohoto příspěvku do nich zahrnutého. V zájmu podpory zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností činí u výrobních družstev invalidů sazba tohoto příspěvku 10%. Pouze u některých skupin poplatník (společenské organizace, bytová družstva, subjekty se sídlem v cizině a další) je namísto tohoto příspěvku uplatněno pojistné nemocenského pojištění (10%).

Jde o kriteriální nástroj, jehož základem je objem mzdových prostředků (vč. ostatních osobních nákladů) zúčtovaných k výplatě s výjimkou odměn poskytovaných podle předpisů o autorském právu.

Daňové řízení je upraveno tak, aby odpovídalo potřebám řádného zajištění a vybírání daně u všech skupin poplatníků. Toto řízení je v zásadě shodné jako u odvodů do státního rozpočtu a u zemědělské daně.

2. Zhodnocení současné právní úpravy

Vzhledem k rozdílným ekonomickým podmínkám i různé struktuře činností se ukázalo, že systém diferencovaného zdaňování jednotlivých skupin poplatníků je nezbytný. Přitom základní funkce této daně (centralizační, regulační i kontrolní) jsou v daných ekonomických podmínkách naplňovány v souladu se stanovenými cíli a záměry. O tom svědčí i ta skutečnost, že v uplynulých letech (1983 - 1988) bylo zajištěno rovnoměrné plnění inkasa této daně i průběžné financování plánovaných reprodukčních potřeb u rozhodujících skupin poplatníků.

Uplatňovaný systém zdaňování je však doprovázen značný: rozsahem přerozdělovacích procesů, které v mnoha směrech negují objektivizaci platného daňového systému. To se v praxi projevuje především tím, že lépe hospodařící organizace nemají dostatečný zájem na zvyšování hospodárnosti a efektivnosti, protože zdroje vytvořené z lepšího hospodaření jsou jim odčerpávány k přerozdělení ve prospěch hůře hospodařících organizací. To se týká zejména podniků místní výroby a služeb, kde značná část takto odčerpávaných prostředků je používána na financování jiných úseků v působnosti národních výborů.

Intenzivněji na odhalování a využívání rezerv působí tato daň u výrobních družstev, kde hospodářské výsledky a podíl služeb obyvatelstvu jsou nižší než u podniků místní výroby a služeb řízených národními výbory. V tomto směru byla přijata a postupně realizována celá řada opatření směřujících k odstranění nehospodárnosti a zvýšení celkové efektivnosti. I přesto však musela být svazům výrobních družstev poskytována přechodná výpomoc ze státních rozpočtů republik, které je využíváno především pro financování málo rentabilních a ztrátových služeb.

I přes uvedené skutečnosti lze konstatovat, že u taxativně stanoveného okruhu poplatníků (podniky místní výroby a služeb a výrobní družstva) se v zásadě osvědčil systém poskytovaných slev na služby, který přihlíží k rozdílným ekonomickým podmínkám a vytváří hmotnou zainteresovanost na přednostním rozvoji služeb.

U spotřebních družstev docházelo v uplynulém období k soustavnému poklesu tvorby zisku i rentability, a to především v důsledku rychlejšího rozvoje obchodní sítě i veřejného stravování ve venkovských sídlech. Tím se zvyšovala nákladovost a hospodářské výsledky byly i při provedení různých hospodárnostních opatření méně příznivé než při provozování těchto činností v hustěji osídlených územních oblastech zajišťovaných převážně organizacemi státního obchodu. Na tento vývoj částečně reaguje systém nižšího progresivního zdanění než byl stanoven pro organizace státního obchodu, který však nemůže zcela řešit danou problematiku. Proto byla zejména Českému svazu spotřebních družstev poskytována finanční výpomoc ze státního rozpočtu ČSR (v SSR byly povoleny přiměřené daňové slevy).

Zvýhodněný systém zdanění u společenských organizací vytváří podmínky pro žádoucí rozvoj doplňkové hospodářské činnosti. Finanční prostředky po zdanění mohou tyto organizace využívat pro rozšiřování svého základního společenského poslání. Určitým nedostatkem u zdaňování těchto organizací do konce roku 1988 bylo, že nedostatečně přihlížel k různé mase zisku i k rozdílnému rozsahu a náplni provozováni hospodářské činnosti. Proto již od roku 1989 došlo k některým změnám (uplatnění klouzavě progresivního zdanění podle výše zisku i rozšíření okruhu činností, z nichž příjmy nepodléhají zdanění.) Pozitivně lze hodnotit kontrolní funkci této daně u těchto organizací.

Osvědčil se systém zdaňování poplatníků se sídlem v cizině, i když i na tomto úseku se vyskytují určité nedostatky související s komerční prací.

Vcelku pozitivně lze hodnotit účinnost společných ustanovení předmětného zákona, upravujících registraci poplatníků, daňové přiznání, vyměřování a placení daně, sankce za porušování platných předpisů i daňové řízení.

V souladu se stanovenými záměry a platnou právní úpravou této daně je v odpovídajícím rozsahu využíváno daných zákonných zmocnění pro jednotlivé orgány, i když operativnější reagování na měnící se podmínky zejména při rozšiřování mezinárodní hospodářské spolupráce, si vyžaduje některá zmocňovací ustanovení upřesnit, resp. rozšířit.

3. Odůvodnění navrhované právní úpravy

Návrh zákona o důchodové dani vychází především z potřeby realizace schválených Směrnic k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu. Sleduje stanovení relativně stejných daňových povinností u všech organizací (poplatníků) zabývajících se hospodářskou činností a vytvoření podmínek pro samofinancování a zavedení úplného chozrasčotu. Navazuje na komplexní přestavbu velkoobchodních a nákupních cen i změny dalších nástrojů. Využívá i poznatky o účinnosti předchozí právní úpravy této daně. Respektuje potřeby vyplývající z požadavku urychlení sociálního a ekonomického rozvoje naší společnosti, čemuž musí odpovídat i veškeré úpravy v celé soustavě plánovitého řízení tak, aby současně zajišťovaly prohloubení chozrasčotu při uplatnění zásady samofinancování hospodářských organizací.

Návrh nového zákona vychází z těchto hlavních principů:

1) Zákonem bude upravena:

a) důchodová daň,

b) daň z objemu mezd.

2) Okruh poplatníků se navrhuje rozšířit o všechny státní podniky zakládané národními výbory, tj. včetně těch, které dosud podléhají odvodům podle zákona o odvodech do státního rozpočtu, s výjimkou státních podniků, u nichž bude upraven vztah na základě finančního plánu. Tím je sledováno především sjednocení systému finančních vztahů ke státnímu rozpočtu resp. k rozpočtům národních výborů u všech státních podniků v působnosti národních výborů (s výjimkou těch organizací, u nichž bude upraven tento vztah na základě finančního plánu), a to při uplatnění stejných principů jako u družstevních a dalších organizací zabývajících se obdobnou činností, u nichž je nutno uplatňovat daňový systém.

3) Označení důchodová daň vychází z toho, že jejím základem není u všech poplatníků zisk, ale v některých případech hrubý příjem (zejména u různých příjmů subjektů se sídlem v cizině). Toto označení se již vžilo a není účelné jej měnit. Nenavrhují se ani podstatnější změny u předmětu a základu. Výše sazeb u převážné části poplatníků se navrhuje stanovit klouzavě progresivně v návaznosti na masu zisku. Uplatnění progresivní stupnice daně podle výše rentability se navrhuje pouze u organizací spotřebního družstevnictví a organizací s obchodní činností poskytujících převážně služby veřejného stravování a ubytování (zejména Restaurace a jídelny) tak, aby se lépe reagovalo na jejich rozdílné ekonomické i provozní podmínky.

V zájmu vytvoření relativně stejných daňových a odvodových podmínek se navrhuje uplatnit u družstevních podniků (bank a pojišťoven) zabývajících se převážně peněžnictvím a pojišťovnictvím stejnou sazbu důchodové daně (65%) jako u odvodů do státního rozpočtu. Pro poplatníky se zahraniční obchodní činností (UNICOOP, INTERCOOP) bude stanovena lineární sazba ve stejné výši (55%) jako u odvodu ze zisku pro podniky zahraničního obchodu.

Lineární sazby se navrhuje uplatnit u poplatníků se sídlem v cizině, které budou odstupňovány podle jednotlivých druhů příjmů, stejně jako dosud.

V zájmu podpory přednostního rozvoje služeb poskytovaných především podniky založenými národními výbory, výrobními a bytovými družstvy a družstevními podniky, se navrhuje uplatnit přiměřený rozsah slev. Obdobné slevy bude možno podle potřeby uplatnit i u dalších poplatníků poskytujících služby, a to v rámci navrhovaného zmocnění pro příslušné ministerstvo financí.

4) Daň z objemu mezd má plnit kriteriální funkci a nahradí dosud uplatňovaný příspěvek na sociální zabezpečení. Navrhovaná výše vychází z přestavby velkoobchodních cen, do nichž byla zapracována jako nákladová položka. Proto bude součástí nákladů poplatníka.

Základem daně z objemu mezd bude i nadále objem mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě s vyloučením odměn poskytovaných podle předpisů autorského práva. Nově se navrhuje, aby ze základu byly vyloučeny odměny poskytované podle předpisů průmyslového práva (za patenty, vynálezy a zlepšovací návrhy), stejné jako je tomu v návrhu zákona o odvodech do státního rozpočtu.

Ze mzdových prostředků připadajících na některé činnosti, u nichž nedošlo k úpravě cen (zejména u služeb). se navrhuje přechodně uplatnit sníženou sazbu daně ve výši 20%, která odpovídá současné úrovni cen. V případě, že dojde k úpravám cen u některých činností, bude upravena návazně i výše sazeb této daně.

U výrobních družstev invalidů a hospodářských zařízení svazů invalidů, které zaměstnávají převážně občany se změněnou pracovní schopností se navrhuje uplatnit bez zřetele na úroveň cen sazbu daně ve výši 10% tak, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro zaměstnávání těchto občanů v rámci těchto organizací. V zájmu vytvoření příznivějších ekonomických podmínek pro zaměstnávání těchto občanů i v dalších organizacích se navrhuje poskytování přiměřených slev na dani z objemu mezd, a to všem organizacím zaměstnávajícím tyto občany.

5) Úprava dosavadních společných ustanovení zákona o důchodové dani zůstává v podstatě zachována. K zajištění větší plynulosti placení důchodové daně srážkou a jako racionalizační opatření se doplňuje ustanovení o zajištění důchodové daně srážkou o možnost zajistit důchodovou daň dohodou mezi dlužníkem a poplatníkem schválenou orgánem vykonávajícím správu daně.

V zájmu sjednocení daňových podmínek u poplatníků zemědělské daně s navrhovanou úpravou důchodové daně i odvodů do státního rozpočtu, se navrhuje provést v rámci nového zákona o důchodové dani dílčí a nespornou novelizaci zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dni (§ 30 návrhu zákona).

V nezbytném rozsahu se navrhuje provést i dílčí novelu zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, které jsou subjekty této daně.

4. Finanční dosah

V souvislosti s upřesněním sazeb důchodové daně a výše slev na stanovené služby i sjednocením systému při uplatňování snížené sazby daně z objemu mezd dojde podle předběžných propočtů k celkovému zvýšení důchodové daně u rozhodující skupiny poplatníků této daně, tj. u podniků místní výroby a služeb cca o 600 mil. Kčs, což však bude kompenzováno zrušením přerozdělovacích procesů uplatňovaných národními výbory. U ostatních státních podniků v působnosti národních výborů nedochází k podstatnějším změnám. U výrobních družstev se daňové zatížení mírně zvýší (cca o 4,5%), což absolutně představuje necelých 100 mil. Kčs, přičemž toto zvýšení vyplývá z upřesnění vlivu nových cen a odpovídá jejich důchodové situaci. U spotřebních družstev se zvýší celkový výnos důchodové daně v roce 1990 cca o 140 mil. Kčs, a to v důsledku úpravy daňové stupnice. I přes zvýšení sazby důchodové daně ze základu přesahujícího 200 tis. Kčs z 50% na 55%, dojde k částečnému snížení daňového zatížení u společenských organizací ovlivněnému jednak zvršením hranice hrubých příjmů ze 150 tis. Kčs na 250 tis. Kčs, do které nebudou nově tyto organizace podléhat zdanění, a především podstatným rozšířením okruhu činností, 2 nichž příjmy nebudou zdaňovány.

Upřesnění finančního dosahu bude provedeno při sestavení plánů a rozpočtů na rok 1990, a to včetně řešení důsledků spojených se zrušením přerozdělovacích procesů u organizací v působnosti národních výborů.

Oproti současnému stavu (1989) dojde k částečnému zvýšení administrativní náročnosti spojené zejména s uplatňováním slev na dani z objemu mezd a důchodové dani.