Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Tímto zákonem se upravuje:

a) odvod z objemu mezd;

b) odvod ze zisku;

c) odvod z odpisů základních prostředků;

d) regulační a cenové odvody.

(1) Odvodu z objemu mezd podléhají:

a) státní podniky;

b) podniky zahraničního obchodu;

c) akciové společnosti; [Zákon č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech.]

d) sdružení s právní subjektivitou; [Např. § 636 zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu).]

e) státní hospodářské organizace;

f) státní peněžní ústavy a pojišťovny, Státní banka československá, státní organizace Československé státní dráhy a specializované železniční organizace; [Zákon č. ..../1989 Sb., a bankách a spořitelnách.

Zákon č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 162/1968 Sb.

Zákon č. ..../1989 Sb., o Státní bance československé.

Zákon č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy.]

(dále jen "organizace").

(2) Od odvodu a objemu mezd se osvobozují státní podniky bytového hospodářství.

(3) Odvodu z mezd nepodléhají organizace podléhající dani z objemu mezd podle zákona o důchodové dani [Zákon č. ..../1989 Sb., o důchodové dani a o změnách zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice (zákon o důchodové dani).] a dani z objemu mezd a objemu mezd a odměn podle zákona o zemědělské dani. [Zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani.]

(1) Základem odvodu z objemu mezd je objem mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny poskytnuté podle předpisů autorského práva a průmyslového práva [Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon) a doplňující předpisy a zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.] zúčtované k výplatě v běžném roce.

(2) Odvod z objemu mezd zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění. [§ 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.] Odvod z objemu mezd je součástí nákladů organizace.

(1) Sazba odvodu z objemu mezd činí 50% ze základu odvodu z objemu mezd (§ 3) s těmito odchylkami:

a) 20% u lázeňských organizací včetně vojenských lázeňských a rekreačních zařízení, u organizace Československá námořní plavba, u organizací v oblasti kultury s uměleckou, zábavní a zprostředkovatelskou činností, u nakladatelských a vydavatelských organizací, u ústavů lékařské kosmetiky a dále u organizací vodního hospodářství, jejichž zakladateli jsou národní výbory, jakož i u organizací s obchodní činností poskytujících převážně služby veřejného stravování, veřejné ubytovací služby a služby cestovnímu ruchu, jejichž podrobnější vymezení stanoví prováděcí předpis;

b) 20% u organizací poskytujících služby, a to z části základu odvodu z objemu mezd podle § 3, který připadá na druhy služeb vymezené v prováděcím předpise, v němž se též stanoví způsob výpočtu této části základu odvodu z objemu mezd;

c) 10% u organizací městské hromadné dopravy.

(2) Vláda Československé socialistické republiky může nařízením zúžit okruh organizací uvedených v odstavci 1.

(3) Sazbu odvodu z objemu mezd uvedenou v odstavci 1 písmenu b) není organizace povinna uplatňovat.

(1) Organizacím podléhajícím odvodu z objemu mezd (§ 2) s výjimkou organizací uvedených v § 4 odst. 1 písm. c) se odvod z objemu mezd snižuje o:

a) částku 12 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením;

b) částku 3 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností, a to do tříapůlprocentního podílu pracovníků se změněnou pracovní schopností z celkového přepočteného počtu pracovníků, a o částku 8 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností nad tříapůlprocentní podíl.

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pracovníků se změněnou pracovní schopností v odvodovém období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru). Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu pracovníků stanoví prováděcí předpis.

(3) Odvod z objemu mezd po odečtení slev podle odstavce 1 nemůže činit méně než 10% základu odvodu z objemu mezd (§ 3 odst. 1).

(1) Odvodu ze zisku podléhají organizace uvedené v § 2 odst. 1.

(2) Odvodu ze zisku nepodléhají organizace podléhající důchodové dani podle zákona o důchodové dani [Zákon č. ..../1989 Sb., o důchodové dani a o změnách zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice (zákon o důchodové dani).] nebo dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani, [Zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani.] jakož i organizace, které provádějí odvod ze zisku na základě finančního plánu. [Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. ..../199 Sb., o provádění odvodu ze zisku na základě finančního plánu.]

(1) Základem odvodu ze zisku je zisk-vytvořený z veškeré činnosti organizace, zjištěný v účetnictví a zvýšený o:

a) částky, o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy v rozporu s právními předpisy. Podrobnosti o úhradě částek daní zaplacených v rozporu se smlouvami o zamezení dvojího zdanění za subjekty se sídlem v cizině vymezuje prováděcí předpis;

b) rozdíl, o který placené penále a pokuty převyšují přijaté penále, pokuty a náhrady škody za zaplacené penále a pokuty;

c) poplatky za znečišťování ovzduší včetně přirážky; [Zákon č. 35/1957 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.]

d) přirážky k základní úplatám za vypouštění odpadních vod. [Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 35/1979 Sb., o úpravách ve vodním hospodářství, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 91/1988 Sb.]

O částky uvedené pod písmeny c) a d) se základ odvodu ze zisku zvýší, jen byly-li zahrnuty do nákladů.

(2) Základ odvodu ze zisku podle odstavce 1 se snižuje o:

a) rozdíl, o který placené úroky převyšují přijaté úroky, ne-jsou-li účtovány v nákladech;

b) částky, které již byly u téže organizace podrobeny odvodu ze zisku, jsou-li součástí zisku.

(3) U organizací uhelného průmyslu se základ odvodu ze zisku podle odstavce 1 a 2 dále snižuje o částky poskytnuté nebo se zvyšuje o částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.

(4) Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je upravena pro státní podniky obecně závaznými právními předpisy s výjimkou mzdových a ostatních osobních nákladů, zahrnou se pro výpočet základu odvodu ze zisku u všech organizací do nákladů maximálně v tom rozsahu a do té výše, které stanoví tyto předpisy. [Např. o financování podnikové společenské spotřeby, o cestovních náhradách.]

(5) U organizací, které nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem odvodu ze zisku úhrn částek zvyšujících zisk uvedených v odstavci 1, 3 a 4 a převyšující součet vykázané ztráty a částek snižujících zisk uvedených v odstavci 2 a 3.

(6) U organizací v likvidaci a u organizací zaniklých bez provedení likvidace. pokud nelze základ odvodu ze zisku stanovit podle předchozích odstavců je základem odvodu ze zisku likvidační přebytek.

(1) Sazba odvodu ze zisku s výjimkou uvedenou v odstavci 2 činí 55% ze základu odvodu ze zisku a z likvidačního přebytku (§ 7).

(2) Sazba odvodu ze zisku u státních peněžních ústavů a pojišťoven činí 65% ze základu odvodu ze zisku (§ 7).

(1) U organizací, pro které je stanovena sazba odvodu ze zisku podle § 8 odst. 1 s výjimkou organizací uvedených v odstavci 2, činí odvod ze zisku nejméně 2% z jmění organizace.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na podniky zahraničního obchodu a na další organizace, u nichž tržby ze zahraničně obchodní činnosti nebo zahraničně hospodářských služeb [Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. (úplné znění č. 184/1988 Sb.).] činí více než 50% z celkových tržeb, na odbytové a zásobovací organizace a na organizace, u nichž tržby z obchodní činnosti činí více než 50% z celkových tržeb.

(3) Jměním organizace se pro účely tohoto zákona rozumí fond základních prostředků a investic, obratový fond a fond cenných papírů. Pro výpočet tohoto jmění organizace je rozhodný průměrný stav vymezených fondů k 1. lednu a k 31. prosinci odvodového období.

Odvodu z odpisů základních prostředků podléhají státní podniky s uloženým útlumovým programem určené vládou Československé socialistické republiky, [§ 8 odst. 4 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku.] která stanoví výši a způsob provádění tohoto odvodu.

(1) Organizacím uvedeným v § 2 odst. 1, organizacím podléhajícím důchodové dani podle zákona o důchodové dani [Zákon č. ..../1989 Sb., o důchodové dani a o změnách zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice (zákon o důchodové dani)] nebo dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani [Zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani.] a organizacím rozpočtovým a příspěvkovým mohou být uloženy:

a) regulační odvody v oblasti mzdové a v oblasti investiční;

b) cenové odvody, a to:

1. k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů,

2. k odčerpání prostředků na základě cenového znevýhodnění podle cenových předpisů,

3. v důsledku cenových opatření příslušného orgánu,

4. za dodávky výrobků neodpovídajících normované jakosti,

5. za nezajištění finálních výrobků potřebným množstvím náhradních dílů.

(2) Podmínky a způsob provádění jednotlivých regulačních a cenových odvodů, pokud je nestanoví tento zákon, stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením s výjimkou regulačních a cenových odvodů prováděných ústředními orgány republik, národními výbory a jimi řízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi, které stanoví nařízením vlády republik. Vláda Československé socialistické republiky přitom může též určit podmínky, při jejichž splnění mohou ústřední orgány se souhlasem federálního ministerstva financí nebo ministerstev financí, cen a mezd republik povolit úlevu na těchto odvodech.

(1) Organizace, která vznikne nebo změní svoje sídlo, je povinna tuto skutečnost oznámit do 15 dnů orgánům vykonávajícím správu odvodů uvedených v § 1 (dále jen "orgán vykonávající správu odvodů"), pokud podléhá odvodu z objemu mezd nebo odvodu ze zisku.

(2) Zánik organizace podléhající odvodu z objemu mezd nebo odvodu ze zisku je povinen oznámit do 15 dnů orgánu vykonávajícímu správu odvodů její právní nástupce nebo likvidátor a není-li jich, pak orgán, který o zrušení rozhodl.

(1) Orgán vykonávající správu odvodu může uložit pokutu až do výše 50 000 Kčs organizacím, které nesplnily povinnosti stanovené v § 12.

(2) V řízení o uložení pokuty se postupuje podle správního řádu. [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).]

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán vykonávající správu odvodů dověděl o nesplnění povinnosti podle § 12, nejdéle však do tří let ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.

Odvody uvedené v § 1 písm. a) až c) a regulační odvody uvedené v § 11 odst. 1 písm. a) se provádějí za kalendářní rok (dále jen "odvodové období").

(1) Organizace je povinna podat vyúčtování odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku tomu orgánu vykonávajícímu správu odvodů, v jehož obvodu měla sídlo 31. prosince odvodového období, a to do 15. února po uplynutí odvodového období, a připojit k němu účetní závěrku a další potřebné podklady. Orgán vykonávající správu odvodů může v odůvodněných případech lhůtu pro podání vyúčtování prodloužit, a to nejdéle do konce února po uplynutí odvodového období.

(2) Organizace je povinna ve vyúčtování si sama vypočítat odvod z objemu mezd a odvod ze zisku a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich výši.

(3) Organizace si může ve vyúčtování odečíst od odvodu ze zisku obdobný odvod nebo daň zaplacenou v cizině, nejvýše však do částky odvodu ze zisku připadající podle tohoto zákona na příjmy plynoucí z ciziny.

(4) Pokud příjmy plynou organizaci ze státu, s nímž československá socialistická republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybrána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

(5) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jejího zániku vyúčtování odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku za uplynulou část odvodového období.

(6) V případě likvidace organizace trvá povinnost k odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku i povinnost podávat k nim každoročně vyúčtování až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce vyúčtování odvodu ze zisku za uplynulou část odvodového období a ve vyúčtování uvést též likvidační přebytek. Vyúčtování je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a údaji o použití likvidačního přebytku. Obdobně se postupuje i u vyúčtování odvodu z objemu mezd.

(7) Zjistí-li organizace do uplynutí tří let od lhůty stanovené v odstavci 1, že předložené vyúčtování je neúplné nebo nesprávné, je povinna předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné vyúčtování. Stejnou povinnost má organizace i tehdy, zjistí-li, že odvod z objemu mezd nebo odvod ze zisku má být vyšší než byl vyměřen. Dodatečné vyúčtování se nepodává v případech, kdy neúplnost nebo nesprávnost zjistí finanční orgány republik nebo federální ministerstvo financí.

(8) Nebylo-li vyúčtování, popřípadě dodatečné vyúčtování, podáno včas, může orgán vykonávající správu odvod zvýšit odvod z objemu mezd a odvod ze zisku až o 10%. U dodatečného vyúčtování je základem tohoto zvýšení odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku výše rozdílu mezi v něm uvedenou výší odvodu a tou její částí, která byla uvedena v již dříve předloženém vyúčtování nebo byla vyměřena.

(1) Odvod z objemu mezd a odvod ze zisku vyměří orgán vykonávající správu odvodů po uplynutí odvodového období; v případech uvedených v § 15 odst. 5 až 7 může orgán vykonávající správu odvodů vyměřit odvod z objemu mezd a odvod ze zisku i před uplynutím odvodového období.

(2) Skutečnosti rozhodné pro vyměření odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku se posuzují pro každé odvodové období samostatně.

(3) O vyměření odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku vyrozumí orgán vykonávající správu odvodů organizaci platebním výměrem.

(4) Dojde-li u organizace ke změně ve výši odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku, sdělí orgán vykonávající správu odvod nově upravenou výši odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku organizaci dodatečným platebním výměrem.

Odvody uvedené v § 1 písm. a) a b) a regulační odvody uvedené v § 11 odst. 1 písm. a) se zaokrouhlují na celé stovky Kčs nahoru a jejich základy na celé tisíce Kčs dolů. Zvýšení odvodu z objemu mezd a odvodem ze zisku (§ 15 odst. 8) i penále (§ 21) se zaokrouhlují na celé desítky Kčs dolů. Cenové odvody a jejich základy se zaokrouhlují na celé Kčs dolů.

(1) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy na odvod z objemu mezd takto:

a) v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční odvodové povinnosti;

b) v únoru ve výši odvodu z objemu mezd vypočteného ze základu odvodu z objemu mezd za leden;

c) v následujících měsících ve výši rozdílu mezi odvodem z objemu mezd vypočteným ze základu odvodu z objemu mezd od počátku roku a splatnými zálohami od počátku roku s výjimkou zálohy splatné v lednu.

(2) Zálohy na odvod z objemu mezd v únoru a v následujících měsících si může organizace snížit o jednu dvanáctinu plánované roční slevy podle § 5.

(1) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit zálohy na odvod ze zisku s výjimkami uvedenými v odstavci 2 takto:

a) v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční odvodové povinnosti;

b) v únoru ve výši odvodu ze zisku vypočteného ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření za leden;

c) v následujících měsících ve výši rozdílu mezi odvodem ze zisku vypočteným ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření od počátku roku a splatnými zálohami od počátku roku s výjimkou zálohy splatné v lednu.

(2) Organizace, u níž plánovaný roční odvod ze zisku činí méně než

a) 1 000 000 Kčs, platí nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení I., II. a III. čtvrtletí zálohy čtvrtletně ve výši odvodu ze zisku vypočteného ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření od počátku roku po odečtení již dříve splatných záloh na odvod ze zisku;

b) 500 000 Kčs, zálohy neplatí a roční odvodovou povinnost uhradí ve lhůtě pro podání vyúčtování.

(3) Při výpočtu záloh na odvod ze zisku se nepřihlíží k částkám uvedeným v § 7 odst. 1 a 2 a u organizací uhelného průmyslu se přihlíží k částkám uvedeným v § 7 odst. 3.

(4) Vznikne-li organizaci přeplatek záloh na odvod ze zisku (s výjimkou měsíce prosince nebo II. čtvrtletí), zúčtuje se s nejbližší splatnou zálohou na odvod ze zisku nebo na žádost organizace může být zúčtován na jiné odvody nebo jejich nedoplatky, popřípadě může být vrácen.

(1) Jestliže odvod z objemu mezd a odvod ze zisku, vypočtený ve vyúčtování, je vyšší než zaplacené zálohy, je organizace povinna zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání vyúčtování. Jsou-li zaplacené zálohy vyšší než odvod z objemu mezd a odvod ze zisku vypočtený ve vyúčtování, zúčtuje se přeplatek za uplynulé odvodové období na zálohy odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku v běžném roce nebo se na žádost vrátí organizací.

(2) Rozdíl vyplývající z dodatečného vyúčtování je organizace povinna zaplatit ve lhůtě stanovené pro podání dodatečného vyúčtování.

(3) Jestliže odvod z objemu mezd a odvod ze zisku, stanovený platebním výměrem, je vyšší než vypočtený ve vyúčtování, je organizace povinna zaplatit rozdíl do 15 dne ode dne doručení platebního výměru.

(4) V odůvodněných případech může orgán vykonávající správu odvodů na žádost organizace stanovit zálohy (§ 18 a 19) jinak.

(5) Zálohy na odvod z objemu mezd a odvod ze zisku se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů.

(1) Nebyl-li odvod z objemu mezd nebo odvod ze zisku (včetně zvýšení podle § 15 odst. 8) nebo odvod z odpis základních prostředků, popřípadě zálohy na ně, nebo regulační a cenové odvody zaplaceny včas a v plné výši, je organizace uvedená v § 11 odst. 1 povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1% z nedoplatků příslušného odvodu zjištěného ke dnem splatnosti.

(2) Uvede-li organizace ve vyúčtování (dodatečném vyúčtování) odvod z objemu mezd nebo odvod ze zisku nižší částkou, než jakou měla uvést, předepíše orgán vykonávající správu odvodů penále ve výši 10% tohoto rozdílu. Z rozdílu mezi dodatečným vyúčtováním, podaným na základě výsledků vnitropodnikové kontroly nebo kontroly zakladatele, popřípadě příslušného orgánu hospodářského řízení a již podaným vyúčtováním nebo vyměřenými odvody předepíše penále v poloviční výši. Veškeré rozdíly zjištěné v průběhu kontroly prováděné orgány vnější kontroly se považují za rozdíly zjištěné těmito orgány.

(3) Předpis penále podle předchozích odstavců se sdělí organizaci uvedené v § 11 odst. 1 platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Proti platebnímu výměru o předpisu penále může podat organizace odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.

(4) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kčs.

(5) Orgán vykonávající správu odvodů může penále prominout nebo snížit, popřípadě upustit i od jeho předpisu za podmínek a v rozsahu stanoveném v obecně závazném právním předpise vydaném federálním ministerstvem financí, ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky.

(1) Odvod z objemu mezd a odvod ze zisku a penále nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byla organizace povinna podat vyúčtování těchto odvodů.

(2) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání odvodu z objemu mezd, odvodu ze zisku nebo penále, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve které byla organizace o tomto úkonu zpravena; vyměřit a vymáhat odvod z objemu mezd, odvod ze zisku a penále lze však nejpozději do deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž byla organizace povinna podat vyúčtování těchto odvodů.

(3) Odvod z odpisů základních prostředků, regulačních a cenových odvodů nelze vrátit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byla organizace povinna jej zaplatit.

(1) Pro řízení ve věcech odvodu z objemu mezd, odvodu ze zisku a odvodu z odpisů základních prostředků platí zvláštní předpisy, [Vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.] pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Pro regulační a cenové odvody platí předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků, [Vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.] pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

(3) Ustanovení zvláštních předpisů o výkonu rozhodnutí v řízení ve věcech daní a poplatků platné pro státní podniky [§ 27 vyhlášky č. 16/1962 Sb.] platí pro všechny organizace. Použije se obdobně i pro úhradu dlužných částek z účt; bank a spořitelen.

Rozpočtové určení výnosu odvodů upravených tímto zákonem stanoví zvláštní předpisy. [Zákon č. ..../1989 Sb., o rozpočtové soustavě Československé socialistické republiky a o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla).

Zákon ČNR č. ..../1989 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky.)

Zákon SNR č. ..../1989 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky Slovenské socialistické republiky (rozpočtová pravidla).

Zákon SNR č. 169/1982 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení.

Zákon ČNR č. 174/1982 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení.]

(1) Vláda Československé socialistické republiky stanoví pro Státní banku československou výši odvodu ze zisku a způsob jeho provádění.

(2) Vláda Československé socialistické republiky může:

a) k běžnému usměrňování vývoje ekonomiky nařízením zvýšit nebo snížit sazbu odvodu ze zisku a sazbu odvodu z objemu mezd až o 10 bodů, a to do 30. září roku předcházejícího odvodového období, ve kterém má takto upravená sazba nabýt účinnosti;

b) stanovit nařízením provádění odvodu ze zisku na základě finančního plánu pro státní organizaci Československé státní dráhy a specializované železniční organizace, organizace spojů, organizace v působnosti federálního ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra, organizace vodní dopravy, organizace lesního a vodního hospodářství, organizace městské hromadné dopravy, organizace bytového hospodářství a Československého filmu.

(3) Vláda Československé socialistické republiky, pokud jde o organizace, jejichž zakladatelem je ústřední orgán federace a akciové společnosti a sdružení s převažujícím počtem organizací v působnosti federace, vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní organizace, mohou povolit jako experiment, aby organizace s vhodnými podmínkami nahradily některý z odvodů podle tohoto zákona jiným odvodem nebo jiným vztahem ke státnímu rozpočtu, popřípadě jiným způsobem prováděly odvody, a to k ověření nových způsobů řízení, zejména též ke sjednocení jednotlivých ekonomických nástrojů, resp. podmínek v ekonomických nástrojích, mezi. socialistickými zeměmi.

Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace, jejichž zakladatelem je ústřední orgán federace, akciové společnosti a sdružení s převažujícím počtem organizací v působnosti federace, ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní organizace, mohou:

a) rozhodnout ve sporných případech o způsobu odvodů podle tohoto zákona;

b) zcela nebo zčásti osvobodit od odvodu ze zisku nově zřizované organizace, a to nejvýše na dobu dvou let od zahájení činnosti;

c) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu odvodu ze zisku z téhož základu;

d) učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povolovat úlevy, vyžadují-li to společenské zájmy a určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování těchto úlev.

Federální ministerstvo financí upraví prováděcím předpisem podrobnosti k § 4, 5 a 7.

Rozhodnutí o osvobození od odvodu ze zisku a výjimky stanovené podle dosavadních předpisů [Zákon č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 171/1988 Sb.] zůstávají nedotčena.

(1) Odvod z objemu mezd a odvod ze zisku se vyměří podle tohoto zákona poprvé na základě výsledků dosažených v roce 1990.

12) Pro případnou úpravu sazby odvodu ze zisku s účinností od 1. ledna 1990 neplatí lhůta uvedená v § 25 odst. 2 písm. a).

3) Pro odvodové povinnosti a povinnost příspěvku na sociální zabezpečení vzniklé před 1. lednem 1990 se použije zákon č. 161/1982 Sb., ve znění zákona č. 171/1988 Sb. a předpisů vydaných na základě tohoto zákona. Pro povinnost platit dodatkové odvody za překročení závazných limitů odběru některých druhů ropných výrobků vzniklé před 1. lednem 1990 se použije nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 77/1986 Sb., nařízení vlády České socialistické republiky č. 78/1986 Sb. a nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 79/1986 Sb. do konce roku 1992.

(4) Pokud se v obecně závazných právních předpisech platných pro subjekty odvodů užívá pojmu příspěvek na sociální zabezpečení, rozumí se jím též odvod z objemu mezd podle tohoto zákona, není-li stanoveno jinak.

Zrušují se:

1. zákon č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 171/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a zákon č. 164/1982 Sb., o důchodové dani,

2. vyhláška federálního ministerstva financí č. 363/1982 Sb., kterou se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu,

3. výnos federálního ministerstva financí čj. V/1-16 252/1983, ministerstva financí ČSR čj. 152116 350/1983 a ministerstva financí SSR čj. 81/1 420/1983 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na odvodu ze zisku, důchodové dani a na penále, registrovaný v částce 30/1983 Sb.

4. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 77/1986 Sb., o dodatkovém odvodu za překročení závazných limit odběru některých druhů ropných výrobků,

5. nařízení vlády České socialistické republiky č. 78/1986 Sb., o dodatkovém odvodu za překročení závazných limitů odběru a stanovených dodávkových fondů některých druhů ropných výrobků ústředními orgány České socialistické republiky a národními výbory a jimi řízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi,

6. nariadenie vlády Slovenskej socialistickej republiky č 79/1986 Sb., o dodatkovom odvode za prekročenia záväzných limitov odberu a určených dodávkových fondov niektorých druhov ropných výrobkov ústrednými orgánmi Slovenskej socialistickej republiky a národnými výbormi a nimi riadenými rozpočtovými a príspevkovými organizáciami.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..............