Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální ministerstvo financí a Státní banka československá stanoví podle § 57 devizového zákona č. ..../1989 Sb. (dále jen "zákon")

(1) Hlášení podle § 10 zákona podává devizový tuzemec devizovému orgánu uvedenému v § 7 zákona písemnou formou. Hlášení musí obsahovat všechny podstatné údaje týkající se jeho předmětu. Hlášení na zvláštních tiskopisech se nevyžaduje.

(2) Příslušný devizový orgán může dohodnout s devizovým tuzemcem - právnickou osobou, která je povinna podat hlášení, jinou lhůtu pro splnění ohlašovací povinnosti, přizpůsobenou jejím provozním poměrům.

(3) Povinnost stanovená devizovému tuzemci - právnické osobě v § 10 odst. 5 zákona se nevztahuje na devizový peněžní ústav.

Devizový tuzemec - právnická osoba, která nemá stanoven závazný výstup plánu, je povinna nabídnout devizovému peněžnímu ústavu ke koupi 30% získaných devizových prostředků za československou měnu, Úleva stanovená v § 13 písm. b/ zákona tím není dotčena.

(1) Nárok na výplatu odběrních poukazů podle zvláštních předpisů [Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu a federálního ministerstva financí č. 8/1981 Sb., o odběrních poukazech PZO Tuzex] (dále jen "odběrní poukazy") vzniká devizovému tuzemci - fyzické osobě, devizovému tuzemci - právnické osobě, pokud se jedná o církev nebo nadaci a devizovému cizozemci při prodeji devizovému peněžnímu ústavu deviz a valut, inkasa platebního dokumentu nebo výnosu prodeje a plnění cenných papírů ve volně směnitelných měnách uvedených v kursovním lístku Státní banky československé nebo jiných měnách stanovených Státní bankou československou a při prodeji zlata.

(2) Nárok na výplatu odběrních poukazů má rovněž devizový tuzemec - fyzická osoba při plnění nabídkové povinnosti prodejem devizových prostředků socialistických států, jde-li o:

a/ úspory a diet vyplácených československou stranou při zahraničních pracovních cestách,

b/ úspory z pracovních příjmů vyplácených československými a mezinárodními orgány a organizacemi osobám, vysílaným do socialistických států,

c/ honoráře.

(3) Odběrní poukazy se přepočítávají kursem valut a deviz uvedeným v kursovním lístku Státní banky československé. Přepočítací poměry ostatních měn a cenu zlata určuje Státní banka československá.

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba a devizový tuzemec právnická osoba, pokud se jedná o církev nebo nadaci, může splnit nabídkovou povinnost podle § 13 nákupem zboží nebo služeb u k tomu oprávněné tuzemské právnické osoby.

(2) Při plnění nabídkové povinnosti způsobem uvedeným v odstavci 1 mají tam uvedení devizoví tuzemci rovněž nárok na výplatu odběrních poukazů za podmínek stanovených v § 3 odst. 1 a 3 této vyhlášky.

(1) Devizový tuzemec může bez devizového povolení smluvně převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci a platit k jeho splnění na jeho cizozemský účet nebo do zahraničí, jde-li o:

a/ příspěvky z členství v mezinárodní organizaci, pokud prokáže, že mu členství bylo příslušným tuzemským orgánem schváleno,

b/ nepředvídané výdaje spojené s nutnými opravami motorových vozidel v zahraničí, [Ministerstva financí, cen a mezd republik v rámci meziresortního připomínkového řízení sdělí, zda v případech uvedených v § 5 odst. 1 písm. b/, d/ a e/ budou trvat na zachování individuálního povolovacího řízení.]

c/ nepředvídané výdaje spojené s dopravou poškozených a havarovaných motorových vozidel na československé státní hranice,

d/ úhradu pobytových výloh vzniklých nepředvídaným prodloužením pobytu devizového tuzemce v zahraničí, [Ministerstva financí, cen a mezd republik v rámci meziresortního připomínkového řízení sdělí, zda v případech uvedených v § 5 odst. 1 písm. b/, d/ a e/ budou trvat na zachování individuálního povolovacího řízení.]

e/ výdaje za nezbytné lékařské ošetření v zahraničí, [Ministerstva financí, cen a mezd republik v rámci meziresortního připomínkového řízení sdělí, zda v případech uvedených v § 5 odst. 1 písm. b/, d/ a e/ budou trvat na zachování individuálního povolovacího řízení.]

f/ výdaje spojené s úmrtím osob, které zemřely při pobytu v zahraničí, jakož i s jejich pohřbem v zahraničí nebo s převozem zemřelých resp. jejich ostatků do tuzemska,

g/ poplatky předepsané a vyměřené zahraničními orgány,

h/ částky na úhradu pokut vyměřených příslušnými zahraničními orgány.

(2) Výši platů uvedených pod písm. a/ až h/ musí devizový tuzemec prokázat doklady (např. doklad o příspěvku, o výpůjčce, účty, úřední výměry).

(1) Devizový tuzemec může bez devizového povolení smluvně převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci a při plnění tohoto závazku platit ve prospěch devizového cizozemce v tuzemsku v československé měně v hotovosti nebo na jeho cizozemský účet vedený v československé měně

a/ za zboží nakoupené v kulturních střediscích a obdobných obchodních zařízeních cizích států v tuzemsku,

b/ za materiály poskytnuté nebo zapůjčené zahraničními právnickými a fyzickými osobami, pokud se tyto materiály vztahují k předmětu činnosti tuzemské právnické osoby, včetně poštovného za vrácení zapůjčených materiálů,

c/ za služby poskytnuté devizovým cizozemcům devizovými tuzemci - právnické osobě (např. půjčení dopravního prostředku, místnosti),

d/ za nevyužité letenky, jízdenky, benzinové poukázky z cest v tuzemsku,

e/ cenu losů,

f/ vstupné při vystoupeních zahraničních souborů, divadel, cirkusů a jiných kulturních akcích pořádaných v tuzemsku,

g/ částky stanovené na základě správních a jiných rozhodnutí československých úřadů nebo organizací v případech úrazu nebo jiného ublížení na zdraví a poškození majetku,

h/ ceny získané při účasti na sportovních, kulturních a obdobných soutěžích pořádaných v tuzemsku,

i/ částky za výhry získané v loteriích a sázkových hrách schválených příslušnými československými orgány,

j/ konzulární poplatky včetně poplatků vízových a všechny vedlejší poplatky včetně úhrad hotových výloh,

k/ odměnu za krátkodobé brigádnické zaměstnání devizového cizozemce - studenta v tuzemsku, pokud je vykonává v době od zahájení do skončení studia na československých školách,

l/ stipendia zahraničních studentů studujících v tuzemsku na vysokých školách a výdaje spojené se stážemi devizových cizozemců v tuzemsku,

m/ úhradu věcných výdajů devizového cizozemce spojenou s jeho účastí na mezinárodních festivalech, přehlídkách, soutěžích, výstavách a obdobných akcích pořádaných v tuzemsku,

n/ nájemné z tuzemských nemovitostí devizových cizozemců na účty nájemného,

o/ pojistné plnění z pojistek placených u tuzemské pojišťovny v československé měně,

p/ honoráře za jednotlivé články, překlady, recenze, přednášky, konzultace, odborné posudky,

r/ honoráře za smluvní užití děl v tuzemsku, placené subjektům autorských a jiných osobně majetkových práv prostřednictvím oprávněné právnické osoby,

s/ odměny za využití vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů jejich autorům nebo spolupracovníkům - devizovým cizozemcům prostřednictvím k tomu oprávněné právnické osoby,

t/ poplatky za obstarání úředních dokladů v zahraničí potřebných k projednání dědictví, výživného nebo důchodu,

u/ poplatky za přihlášky k výstavám drobného zvířectva pořádaným v zahraničí nebo úhrady za krytí čistokrevných zvířat v zahraničí,

v/ věcné výdaje spojené s účastí na mezinárodních festivalech, přehlídkách, soutěžích, výstavách a obdobných akcích v zahraničí, pokud tato účast byla příslušnými československými orgány schválena,

x/ podpory devizovým cizozemcům do výše 2000 Kčs ročně, prokáže-li devizový tuzemec originálními doklady nebo jejich ověřenými opisy, že se jedná o naléhavý a sociálně nutný případ,

y/ výdaje spojené s údržbou hrobů.

(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci uvedený v odstavci 1 písm. g/, t/ až y/, pokud z něj vyplývá povinnost splnit jej platbou do zahraničí jen tehdy, potvrdí-li mu devizový peněžní ústav před převzetím závazku, že si může u něj nakoupit za československou měnu devizové prostředky potřebné ke splnění tohoto závazku nebo jestliže může devizový tuzemec - fyzická osoba k tomu použít devizové prostředky ze svého devizového účtu (§ 24 zákona).

(3) Korunová protihodnota platů uvedených v § 5 písm. a/ až g/ a v § 6 odst. 1 písm. q/, t/ až y/ se stanoví příslušným kursem podle kursovního lístku Státní banky československé. U plnění podle § 5 písm. h/ se postupuje podle podmínek stanovených pro prodej devizových prostředků devizovým tuzemcům na soukromé cesty do zahraničí.

Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení smluvně převzít v zahraničí peněžní závazek vůči devizovému cizozemci, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít devizové prostředky získané během svého pobytu v zahraničí výhrou v loterii nebo v jiné obdobné hře (např. sázkové hry).

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení platit v tuzemsku za devizového cizozemce, který byl dříve devizovým tuzemcem a zdržuje se v zahraničí bez povolení československých úřadů, jeho závazky vůči České státní spořitelně a Slovenské státní spořitelně a vůči České státní pojišťovně a Slovenské státní pojišťovně. Devizový tuzemec - fyzická osoba, která tento závazek za devizového cizozemce uhradila, nemá povinnost protihodnotu tohoto plnění od devizového cizozemce vymáhat.

(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení uhradit za devizového cizozemce částku vybíranou československými orgány za vydání úředního potvrzení a není povinna její protihodnotu od něj vymáhat.

Devizový tuzemec -právnická osoba, oprávněná k výkupu ojetých motorových vozidel od devizových cizozemců může platit bez devizového povolení devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch v hotovosti nebo na jeho cizozemský účet vedený v československé měně kupní cenu za motorové vozidlo od něj odkoupené, stanovenou podle československých cenových předpisů.

Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci stanovenou na základě dohody stran platbou do státu, který je smluvní stranou mezinárodní smlouvy upravující vymáhání a převody výživného nebo v němž se neuplatňují devizová omezení na tyto převody do tuzemska nebo v němž se připouštějí z podmínky vzájemnosti maximálně do protihodnoty částky 600 Kčs na osobu a měsíc. Přepočet částky 600 Kčs se provádí příslušným kursem deviz uvedeným v kursovním lístku Státní banky československé platným v den doručení žádosti o uskutečnění převodu do zahraničí. U ostatních měn stanoví přepočítací poměry Státní banka československá. Převody výživného do zahraničí provádějí devizové peněžní ústavy prostřednictvím ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže, se sídlem v Brně. Žádost o uskutečnění převodu předává devizový tuzemec - fyzická osoba devizovému peněžnímu ústavu. Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže prověřuje a potvrzuje devizovému peněžnímu ústavu, zda jsou splněny podmínky stanovené mezinárodními smlouvami upravujícími vymáhání a převody výživného a zákonem stanovené podmínky pro uskutečnění převodu.

Devizové povolení se nevyžaduje:

a/ k úhradě zahraničních daní a poplatků z pohledávek devizových tuzemců vůči devizovým cizozemcům,

b/ k úhradě přiměřené odměny a prokazatelných nutných výloh cizozemským zmocněncům zastupujícím devizové tuzemce při projednávání jejich dědických nároků, nároků na výživné a důchod ze zahraničí nebo při prodeji jejich nemovitostí v zahraničí,

c/ k placení výloh spojených se správou a udržováním zahraničních nemovitostí devizových tuzemců z pohledávek vzniklých v zahraničí z výnosu těchto nemovitostí, jakož i k placení běžných úroků a splátek hypotekárních půjček, jejichž sjednání bylo provedeno v souladu se zákonem,

d/ k úhradě depozitních poplatků a výloh placených zahraničním peněžním ústavům za úschovu a správu cenných papírů na vrub pohledávek z jejich výnosů.

Devizový tuzemec - právnická osoba, na kterou se nevztahuje úleva stanovená v § 27 odst. 2 písm. c/ zákona, může bez devizového povolení odepsat pohledávku vůči devizovému cizozemci představující v jednotlivém případě nejvýše protihodnotu 10000 Kčs vypočtenou kursem dané cizí měny podle druhu platu ke dni splatnosti této pohledávky, pokud byly vyčerpány veškeré právní možnosti k jejímu uplatnění a vymožení.

Vyjádření podle § 29 odst. 2 písm. b/ zákona vydávají Národní muzeum v Praze, Moravské muzeum v Brně, Slovenské národní muzeum v Bratislavě, Česká numismatická společnost a Slovenská numismatická společnost.

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení vyvážet do zahraničí v cestovním styku peněžní prostředky v československé měně do výše 500 Kčs.

(2) Devizový cizozemec může bez devizového povolení dovézt do tuzemska a vyvézt z tuzemska v cestovním styku peněžní prostředky v československé měně do výše 100 Kčs. Devizový cizozemec - občan státu Rady vzájemné hospodářské pomoci, může bez devizového povolení dovézt peněžní prostředky v československé měně ve výši nad 100 Kčs, pokud prokáže orgánům celní správy potvrzením banky své země, že mu tyto prostředky na cestu do tuzemska prodala. Nejvýše do této výše může devizový cizozemec peněžní prostředky v československé měně vyvézt zpět do státu svého bydliště nebo trvalého pobytu.

(3) Devizový tuzemec - fyzická osoba, která pracuje v zahraničí, a devizový cizozemec - fyzická osoba, která pracuje v tuzemsku a překračuje za účelem výkonu zaměstnání v pohraničním styku státní hranice, může bez devizového povolení vyvážet nejvýše 100 Kčs na osobu s podmínkou, že těchto peněz v zahraničí nepoužije a doveze je zpět do tuzemska.

(4) Devizový cizozemec pracující dlouhodobě v tuzemsku může v případě cesty do zahraničí za účelem čerpání dovolené, z důvodů rodinných, krátkodobé služební cesty apod., bez devizového povolení vyvézt do zahraničí kromě částky uvedené v odstavci 2 peněžní prostředky v československé měně do výše 500 Kčs s podmínkou, že těchto prostředků v zahraničí nepoužije a doveze je zpět do tuzemska. Tyto prostředky je povinen si nechat při vývozu potvrdit orgány celní správy.

Devizový tuzemec a devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvážet v cestovním styku československé platné mince ze stříbra v počtu do dvou kusů od každé hodnoty za podmínky, že je nakoupil od Státní banky československé nebo devizového peněžního ústavu nebo od jiné právnické osoby, jíž bylo udělenu povolení podle zvláštních předpisů [Zákon č. ..../1989 Sb., o bankách a spořitelnách.].

Devizový tuzemec a devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvážet do zahraničí maximálně 5 ročníkových sad platných československých mincí.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ...........................

Vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé k provedení devizového zákona v rámci zmocnění daného v jeho § 57 a v jednotlivých dalších jeho ustanoveních obsahuje podrobnější úpravu některých devizově právních vztahů, např. způsob plnění ohlašovací povinnosti, další formy plnění nabídkové povinnosti, vymezení výše některých částek v čs. měně z hlediska možnosti jejich dovozu do tuzemska, vývozu či převodu do zahraničí a dále úlevy z povinností stanovených v zákoně. Jedná se o úlevy, účelnost jejichž zavedení je známa již v současné době. Sleduje se přitom zejména úspora administrativní náročnosti, posílení právní jistoty občanů a umožnění některých druhů plateb do zahraničí bez devizového povolení v případech, kdy čs. stát uznává jejich nezbytnost.

Odůvodnění jednotlivých ustanovení

K § 1:

Zachovává se písemná forma plnění ohlašovací povinnosti. V zájmu snížení administrativní náročnosti se však nově nepožaduje plnění této povinnosti na předepsaných tiskopisech. Umožňuje se rovněž dohoda mezi devizovým orgánem a devizovým tuzemcem - právnickou osobou o jiné lhůtě podávání hlášení do devizové evidence. Devizové peněžní ústavy se v zájmu oproštění od administrativních činností osvobozují od plnění ohlašovací povinnosti za devizové tuzemce v případech opakovaných plnění.

K § 2 až 4:

Normativním způsobem se stanoví rozsah nabídkové povinnosti pro devizové tuzemce - právnické osoby, které nemají vztah k centrálnímu devizovému zdroji určen závazným výstupem státního a devizového plánu. Rozsah nabídkové povinnosti je stanoven tak, aby dostatečně motivoval organizace s víceméně nahodilými devizovými příjmy (organizace s převážně nepodnikatelským charakterem činnosti) k jejich převodům do tuzemska. Zároveň se zaručuje určitý příjem do centrálního devizového zdroje z těchto převodů.

Upravuje se dále, kdy vzniká devizovým tuzemcům a devizovým cizozemcům nárok na výplatu odběrních poukazů PZO Tuzex a v zájmu právní jistoty rovněž způsob přepočtu cizí měny na tyto poukazy.

Zakotvuje se další způsob plnění nabídkové povinnosti, konkrétně nákupem zboží nebo služeb za devizové prostředky u k tomu oprávněné organizace. V současné době se jedná o PZO Tuzex.

K § 5 až 9:

V jednotlivých ustanoveních se umožňuje devizovým tuzemcům vstupovat bez devizového povolení do různých typů peněžních závazků vůči devizovým cizozemcům. Jedná se vesměs o takové druhy závazků, u kterých by individuální povolovací řízení nadměrně zatěžovalo devizové orgány a v neposlední řadě i občany. Vzhledem k tomu, že všeobecná devizová povalení již napříště nemohou upravovat práva a povinnosti ve vztahu k blíže neurčenému okruhu devizových tuzemců, je třeba je zakotvit v obecně závazném právním předpisu.

V některých konkrétních případech se zaručuje možnost uhradit závazky vůči devizovým cizozemcům platbou do zahraničí. Jedná se zejména o případy, kdy vznikají nepředvídané a nezbytné výdaje za pobytu československých občanů v zahraničí. V dalších případech se umožňuje vstupovat do závazku a platit do zahraničí pouze za podmínky, že devizový peněžní ústav potvrdí devizovému tuzemci, že si bude u něj moci nakoupit devizové prostředky ke splnění závazku do zahraničí. Tím je zabezpečeno, že čerpání devizových prostředků z centrálního devizového zdroje, vyčleněných pro tento druh platů, nebude překročeno. V tuzemsku je možno plnit závazky vůči devizovým cizozemcům platbou v hotovosti nebo na cizozemský účet devizového cizozemce vedený v čs. měně.

Prováděcí předpis stanoví v zájmu právní jistoty rovněž přepočítací poměry pro nákup devizových prostředků u jednotlivých typů závazků.

Zaručuje se možnost použít v zahraničí devizové prostředky získané tam výhrou v loterii nebo jiné obdobné hře.

Umožňují se rovněž platby závazků vůči České a Slovenské státní spořitelně a České a Slovenské státní pojišťovně devizovými tuzemci za devizové cizozemce zdržující se v zahraničí bez povolení čs. úřadů.

Umožňují se dále platby devizovým cizozemcům za vykoupená ojetá motorová vozidla k tomu oprávněnými organizacemi.

K § 10:

Rozsah dobrovolného plnění zákonné vyživovací povinnosti do zahraničí se omezuje částkou 600 Kčs. Úprava sleduje zabránění převodům takových částek do zahraničí k tíži čs. devizového hospodářství, které by neodpovídaly možnostem povinných a potřebám vyživovaných osob: Převod výživného, jehož výše byla stanovena na základě rozhodnutí soudu nebo soudem schváleného smíru, se při splnění zákonem stanovených podmínek neomezuje.

Upravuje se způsob plnění zákonné vyživovací povinnosti platbou do zahraničí. Technickou stránku platby provádí devizový peněžní ústav. Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže jako odborný orgán potvrzuje devizovému peněžnímu ústavu před provedením platby, zda jsou splněny podmínky stanovené mezinárodními smlouvami o vymáhání a převodech výživného a podmínky stanovené čs. devizovými předpisy.

K § 11 až 12:

Umožňuje se nakládání s některými druhy pohledávek a jiných hodnot podrobených režimu čs. devizových předpisů v případech, kdy individuální devizově povolovací řízení není účelné, včetně odpisu menších pohledávek při splnění stanovených podmínek.

K § 13:

Ustanovení konkretizuje organizaci, která rozhoduje o možnosti vývozu zděděných zlatých mincí z hlediska jejich historické hodnoty.

K § 14 až 16:

Konkretizují se výše částek v čs. měně, které mohou devizoví tuzemci a devizoví cizozemci bez devizového povolení z tuzemska vyvážet a do tuzemska dovážet. Stanovení výše v jednotlivých případech bylo provedeno s přihlédnutím k očekávanému zrušení používání celních a devizových prohlášení. Upravuje se rovněž vývoz platných mincí ze stříbra.

K § 17:

Účinnost prováděcí vyhlášky bude stanovena v návaznosti na schválení návrhu devizového zákona ve Federálním shromáždění shodně s účinností tohoto zákona.