Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

(1) Devizový tuzemec může bez devizového povolení platit devizovému cizozemci nebo komukoliv v jeho prospěch nebo platit do zahraničí při plnění závazku:

a/ který byl smluvně převzat v souladu s § 24 tohoto zákona,

b/ který vznikl mimosmluvně v mezinárodním obchodním styku [Zákon č. ..../1989 Sb. (bude doplněno pořadové číslo zákona o Státní bance československé).], pokud k placení může použít devizové prostředky, které má na svém devizovém účtě nebo k jejichž zpětné koupi je oprávněn podle § 14,

c/ k němuž je devizový tuzemec povinen podle soudního rozhodnutí nebo rozhodčího nálezu vykonatelného v tuzemsku.

(2) Devizový tuzemec může dále bez devizového povolení

a/ hradit náklady pobytu devizového cizozemce v tuzemsku v československé měně,

b/ plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci v tuzemsku v československé měně nebo do státu, který smluvní stranou mezinárodní smlouvy upravující vymáhání a převody výživného nebo v němž se neuplatňují devizová omezení na tyto převody do tuzemska nebo v němž se připouštějí za podmínky vzájemnosti,

c/ platit důchody a jiné dávky sociálního zabezpečení do státu, mezi nímž a Československou socialistickou republikou platí mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení,

d/ vrátit plnění uskutečněné devizovým cizozemcem devizovému tuzemci bez právního důvodu,

e/ zaplatit devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch v československé měně kupní cenu tuzemské nemovitosti nebo movité věci zděděné devizovým cizozemcem, jestliže movitou věc devizový cizozemec prodal před skončením dědického řízení,

f/ platit výlohy související se soudním nebo jiným právním řízením v zahraničí, jež bylo zahájeno proti devizovému tuzemci nebo devizovým tuzemcem při plnění povinností podle tohoto zákona včetně výloh souvisejících s právním zastoupením.

(3) Povinnost podle odstavce 2 písm. b/ lze plnit do zahraničí v rozsahu stanoveném rozhodnutím soudu, soudním smírem nebo dohodou stran. Výši vyživovací povinnosti, do které lze plnit do zahraničí na základě dohody stran a způsob tohoto plnění stanoví prováděcí předpis. Devizový tuzemec musí prokázat, že zákonná vyživovací povinnost trvá.

(4) V případech, na něž se nevztahují odstavce 1 až 3, může devizový tuzemec platit devizovému cizozemci nebo platit komukoliv v jeho prospěch nebo platit do zahraničí jen po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se toto povolení nevyžaduje.

Devizový tuzemec může platit do zahraničí a přijímat platby ze zahraničí, pokud z prováděcího předpisu nebo z povolení Státní banky československé nevyplývá jinak, výhradně prostřednictvím devizového peněžního ústavu.

(1) Devizový tuzemec může jen s devizovým povolením

a/ nakládat se svými pohledávkami vůči devizovému cizozemci,

b/ písemně uznávat své peněžité závazky vůči devizovému cizozemci,

c/ nakládat se svými nároky k dědictví, jež se projednává v právním řízení vedeném v zahraničí,

d/ nakládat se svými zahraničními cennými papíry a cennými papíry uloženými v zahraničí,

e/ převádět vlastnické právo k nemovitostem a cenným papírům na devizového cizozemce,

f/ nakládat se svými nemovitostmi v zahraničí.

(2) Devizové povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje

a/ k nakládání s hodnotami uvedenými v odstavci 1 pro případ smrti,

b/ k převodu pohledávek nebo zahraničních cenných papírů na devizový peněžní ústav,

c/ k nakládání s pohledávkami právnické osoby oprávněné k zahraničně hospodářské činnosti podle zvláštních předpisů [Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění zákon č. 184/1988 Sb.)] s výjimkou pohledávek, které vznikly použitím devizových prostředků koupených na základě závazného výstupu plánu.

d/ k písemnému uznávání závazků právnickou osobou oprávněnou k zahraničně hospodářské činnosti podle zvláštního předpisu [Zákon č. ..../1989 Sb. (bude doplněno pořadové číslo zákona o Státní bance československé).],

e/ k uznávání peněžitých závazků, které lze platit podle § 25 bez devizového povolení.

(3) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje.

Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna na výzvu devizového orgánu uvedeného v § 7 odst. 2 učinit právní úkony potřebné k prodeji svých zahraničních cenných papírů a k převodu do tuzemska peněžních prostředků získaných při tomto prodeji.

(1) Devizový cizozemec může převést do zahraničí devizové prostředky, které zdědil, nebo devizovou protihodnotu peněžních prostředků v československé měně, které zdědil nebo nabyl prodejem zděděných nemovitostí nebo movitostí do skončení dědického řízení, jestliže

a/ nabytí dědictví byla státním notářstvím potvrzeno, schváleno nebo vypořádáno a veškeré poplatky týkající se dědictví byly uhrazeny a

b/ převod se má uskutečnit do státu, v němž tyto převody do tuzemska nepodléhají devizovému omezení nebo jsou podmíněny vzájemností.

(2) Při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 si devizový cizozemec může bez devizového povoleni rovněž

a/ převést do zahraničí v cizí měně úroky a výhry náležející ke zděděným vkladům,

b/ převést nebo vyvézt do zahraničí zděděné zlaté mince, pokud předloží vyjádření právnické osoby uvedené v prováděcím předpise, že se nejedná o historické mince.

(3) K převodu nebo vývozu zděděných peněžních prostředků a peněžních prostředků získaných prodejem, zděděných movitých a nemovitých věcí devizovým cizozemcem do zahraničí a k vývozu zlatých mincí, na něž se nevztahují odstavce 1 a 2 a k vývozu zahraničních cenných papírů, se vyžaduje devizové povolení vydané ministerstvem financí, cen a mezd republiky, na jehož území se konalo dědické řízení. Není-li státní notářství v tuzemsku příslušné k projednání dědictví, vyžaduje se devizové povolení ministerstva financí, cen a mezd republiky, na jehož území se nacházejí zděděné peněžní prostředky nebo peněžní prostředky získané prodejem zděděných věcí v tuzemsku.

(4) Vývoz zděděného zlata s výjimkou zděděných zlatých mincí upravuje § 33.

K dovozu devizových hodnot do tuzemska není třeba devizové povolení.

(1) Devizový cizozemec může vyvážet nebo převádět do zahraničí bez devizového povolení devizové prostředky, zahraniční platební dokumenty a vkladní knížky znějící na cizí měnu s výjimkou případu, kdy je získal v tuzemsku v rozporu s tímto zákonem.

(2) Devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvézt zlato (§ 3 písm. b/), které do tuzemska dovezl a nechal si jeho dovoz potvrdit orgány celní správy, a zlaté mince rovněž v případě, že prokáže, že je v tuzemsku nabyl nákupem od právnické osoby, jež je oprávněna k jejich prodeji. Vývoz zděděných zlatých mincí upravuje § 29 odst. 2 písm. b/ a § 29 odst. 3.

(3) Cenné papíry může devizový tuzemec vyvézt do zahraničí v cestovním styku jen s povolením Státní banky československé.

(4) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení při své cestě do zahraničí vyvézt valuty a zahraniční platební dokumenty uvedené v potvrzení devizového peněžního ústavu o tom, že mu je prodal, vydal nebo odmítl koupit a dále valuty nepřevyšující protihodnotu 500 Kčs podle kursu stanoveného v kursovním lístku Státní banky československé pro nákup valut devizovým peněžním ústavem v den, kdy se tyto valuty vyvážejí.

Devizový tuzemec - fyzická osoba zdržující se se souhlasem československých úřadů v zahraničí za účelem pracovní činnosti nebo výkonu svého povolání, jakož i jeho rodinní příslušníci, mohou po dobu tohoto pobytu bez devizového povolení vyvážel valuty, zahraniční platební dokumenty a zahraniční cenné papíry, které do tuzemska dovezli během tohoto pobytu. Tyto hodnoty jsou povinni si nechat potvrdit při dovozu orgány celní správy.

(1) K vývozu devizových hodnot, na něž se nevztahují ustanovení § 31 nebo § 32, se vyžaduje devizové povoleni Státní banky československé.

(2) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení podle odstavce 1 nevyžaduje.

(1) Vývoz a dovoz platných československých bankovek mincí, jejich převod do zahraničí a ze zahraničí, jakož i vývoz vkladních knížek znějících na československou měnu, je dovolen jen s devizovým povolením Státní banky československé.

(2) Bez devizového povolení lze dovézt hodnoty uvedené v odstavci 1, jež byly v souladu s tímto zákonem tuzemska vyvezeny.

(3) K vývozu a dovozu vkladních knížek na jméno znějících na československou měnu se devizové povolení nevyžaduje.

(4) Bez devizového povolení může devizový tuzemec - fyzická osoba a devizový cizozemec - fyzická osoba vyvézt v cestovním styku do zahraničí peněžní prostředky v československé měně v částkách stanovených v prováděcím předpisu.

(5) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy k vývozu a dovozu hodnot uvedených v předchozích odstavcích se nevyžaduje devizové povolení.

(1) Devizový tuzemec se může majetkově účastnit na podnikání v zahraničí nebo převádět svůj majetkový podíl na tuzemské nebo zahraniční právnické osobě s podnikatelskou činností na devizové cizozemce jen s devizovým povolením státní banky československé.

(2) Majetkovou účastí na podnikání v zahraničí se rozumí pro účel tohoto zákona majetkový podíl devizového tuzemce na právnické osobě s podnikatelskou činností, která je devizovým cizozemcem, nebo majetková účast devizového tuzemce na podnikání devizového cizozemce, jestliže s touto účastí je spojeno právo devizového tuzemce podílet se na zisku a jeho povinnost podílet se na ztrátě vyplývající z tohoto podnikání.

(3) Právnické osobě uděluje povolení Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí. Týká-li se majetková účast na podnikání v zahraničí zahraničně obchodní činnosti [Zákon č. ..../1989 Sb. (bude doplněno pořadové číslo zákona o Státní bance československé).], uděluje povolení federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se Státní bankou československou.

(4) Prováděcí předpis, který vydá federální ministerstvo financí, Státní banka československá a federální ministerstvo zahraničního obchodu může stanovit, kdy se povolení podle odstavců 1 a 3 nevyžaduje a stanovit náležitosti žádosti o povolení podle odstavců 1 a 3.

(1) Devizový peněžní ústav je povinen na žádost devizového tuzemce právnické osoby zřídit ji devizový účet (§ 3 písm. b/) k uložení devizových prostředků, které nepodléhají nabídkové povinnosti (§ 13), a to v cizí měně stanovené Státní bankou československou v prováděcím předpisu podle § 38 odst. 2.

(2) Devizové prostředky získané za mezinárodní spojové služby jsou soustředěny na devizovém účtu federálního ministerstva dopravy a spojů.

(3) Devizový tuzemec - právnická osoba může devizové prostředky na svém devizovém účtu použít zejména:

a/ ke koupi zboží,

b/ k přijímání služeb,

c/ k nabytí nebo využití průmyslových práv nebo výrobně technických poznatků,

d/ ke splnění jiných peněžitých závazků v cizí měně vůči devizovému tuzemci nebo devizovému cizozemci, zejména závazku nahradit devizovou škodu,

e/ k úhradě výloh spojených se sjednáváním a uskutečňováním zahraničně hospodářské operace,

f/ k úhradě výdajů spojených se zahraniční pracovní cestou,

g/ pro majetkovou účast na podnikání v zahraničí,

h/ k převodu na jiného devizového tuzemce, který pro něj má uskutečnit dovoz zboží nebo přijímání služeb od devizového cizozemce,

i/ prostřednictvím devizového peněžního ústavu k jiným převodům nebo k prodeji jiným devizovým tuzemcům,

j/ k prodeji devizovému peněžnímu ústavu.

(1) Devizový peněžní ústav je povinen na žádost devizového tuzemce - fyzické osoby jí zřídit devizový účet (§ 3 písm. f/) k uložení devizových prostředků v souladu s § 13, a to v cizí měně stanovené Státní bankou československou v prováděcím předpisu podle § 38 odst. 2.

(2) Devizové prostředky na devizovém účtu zřízením podle odstavce 1 může jeho vlastník nebo v rozsahu jeho mocnění jiný devizový tuzemec - fyzická osoba použít

a/ k úhradě nákladů spojených s cestami do zahraničí včetně nákupu zboží a přijímání služeb během této cesty,

b/ v bezhotovostním platebním styku ke koupi zboží nebo přijímání služeb včetně zahraničního pojištění od devizového tuzemce, který je oprávněn v tuzemsku prodávat zboží nebo poskytovat služby za devizové prostředky,

c/ v bezhotovostním platebním styku ke koupi zboží a přijímání služeb od devizového cizozemce přímo nebo prostřednictvím příslušné právnické osoby oprávněné k této zahraničně hospodářské činnosti,

e/ k úhradě nedoplatků v cizí měně vůči devizovému tuzemci vyplývajících z jeho pracovní činnosti v zahraničí,

f/ k prodej i prostřednictvím devizového peněžního ústavu způsobem, který stanoví Státní banka československé prováděcím předpisem,

g/ ke směně na československou měnu,

h/ ke koupi odběrních poukazů, jež upravuje zvláštní předpis, [Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu a federálního ministerstva financí č. 8/1981 Sb., o odběrních poukazech PZO Tuzex] a to podle kursu stanoveného pro nákup deviz devizovým peněžním ústavem v kursovním lístku Státní banky československé v den, kdy devizovému peněžnímu ústavu došla žádost devizového tuzemce o koupi odběrních poukazů,

i/ k jiným účelům, které může stanovit prováděcí předpis.

(3) Devizové prostředky na devizovém účtu může jeho vlastník použít k převodu na již zřízený nebo k touto účelu nově zřizovaný účet jiného devizového tuzemce nebo na svůj již zřízený nebo nově zřizovaný devizový účet u jiného devizového peněžního ústavu.

(4) K použití devizových prostředků na devizovém účtu k jiným účel§m než stanoví odstavce 2 a 3 se vyžaduje devizové povolení.

(1) Devizové účty zřízené podle § 36 a § 37 se úročí ve měně, ve které jsou vedeny. Úrokové sazby smluví devizový peněžní ústav s vlastníkem devizového účtu.

(2) Státní banka československá prováděcím předpisem upraví, ve kterých cizích měnách jsou devizové peněžní ústavy povinny zřizovat devizové účty, upraví postup při vedení devizových účtů a stanoví zásady pro jejich úročení. Devizový peněžní ústav oznámí na požádání, v kterých jiných cizích měnách zřizuje devizové účty. Na cizí měny, ve kterých vede devizové účty, může devizový peněžní ústav směrovat devizové prostředky složené u něj v jiné měně.

(1) Devizový peněžní ústav je povinen na žádost devizového cizozemce zřídit mu zúročitelný účet v československé nebo v cizí měně (dále jen "cizozemský účet").

(2) Za cizozemský účet se považuje rovněž vkladový účet u československých bank a spořitelen v případě, že se vlastník účtu stal devizovým cizozemcem nebo proto, že jej devizový cizozemec zdědil.

(1) Devizový cizozemec může bez devizového povolení skládat peněžní prostředky v československé měně na svůj cizozemský účet v československé měně, jakož i na stejné účty jiných devizových cizozemců.

(2) Devizový cizozemec může bez devizového povolení skládat valuty a devizy na svůj cizozemský účet vedený u devizových peněžních ústavů v cizí měně, jakož i na stejné účty jiných devizových cizozemců.

(3) Devizový tuzemec může požádat devizový peněžní ústav o zřízení cizozemského účtu pro devizového cizozemce za účelem splnění svého závazku.

(4) Pro placení devizových tuzemců na cizozemské účty devizových cizozemců platí ustanovení § 25.

(1) Devizový cizozemec může bez devizového povolení použít devizové prostředky, které má uloženy na svém cizozemském účtu vedeném v cizí měně, k platům v tuzemsku i do zahraničí.

(2) Devizový cizozemec může bez devizového povolení použít peněžité prostředky, které má uloženy na svém cizozemském účtu vedeném v československé měně, k platům v tuzemsku.

(3) Devizový cizozemec může bez devizového povolení převést do zahraničí ze svého cizozemského účtu vedeného v československé měně výživné, které v jeho prospěch na tento účet složil devizový tuzemec, a to v rozsahu, ve kterém může být toto výživné převedeno do zahraničí podle § 25 odst. 2 a 3 a dále dědictví (§ 29).

(4) K jiným platům do zahraničí z cizozemského účtu vedeného v československé měně, na něž se nevztahuje odstavec 3, se vyžaduje devizové povolení Státní banky československé.

(1) Devizový dohled vykonává federální ministerstvo financí. Přitom dohlíží, zda devizové orgány vykonávají působnost svěřenou jím tímto zákonem v souladu se stanovenými zásadami devizové politiky.

(2) Devizové orgány jsou povinny poskytnout federálnímu ministerstvu financí při provádění devizového dohledu k tomu potřebnou součinnost.

(3) Na závažné nedostatky zjištěné při výkonu devizového dohledu upozorní federální ministerstvo financí devizový orgán, u něhož k těmto nedostatkům došlo. Tento orgán je povinen zjištěné nedostatky odstranit a podat o tom federálnímu ministerstvu financí zprávu.

(4) Nezjedná-li devizový orgán dostatečnou nápravu podle odstavce 3, navrhne federální ministerstvo financí příslušné vládě opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

(1) Devizovou kontrolu provádějí v rámci své působnosti Státní banka československá a ostatní devizové orgány.

(2) Devizové orgány sledují při provádění devizové kontroly, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené tímto zákonem, předpisy jej provádějícími a závaznými výstupy plánu.

(3) Osoby, které mají povinnosti podle tohoto zákona jsou povinny poskytnout devizovému orgánu v souvislosti s devizovou kontrolou potřebnou součinnost, zejména mu podávat na výzvu hlášení, zprávy a vysvětlení k okolnostem, které mají přímý nebo nepřímý význam pro posouzení případu s možnými devizovými důsledky a předložit k tomu potřebné doklady, jakož i umožnit orgánům provádějícím devizovou kontrolu za tím účelem nahlížet do účetních, evidenčních a jiných dokladů. Zákonná ustanovení o ochraně bankovního tajemství tím nejsou dotčena. [§ 24 zákona č. ..../1989 Sb. (bude doplněno pořadové číslo zákona o bankách a spořitelnách).]

(1) Orgány provádějící devizovou kontrolu mohou za porušení ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu uložit, aby zjištěné nedostatky byly ve stanovené lhůtě odstraněny.

(2) Byla-li takovým porušením, kterého se dopustil devizový tuzemec - právnická osoba, způsobena vážná újma devizovému hospodářství, podá devizový orgán, který prováděl devizovou kontrolu, návrh hospodářské arbitráži na uložení hospodářské pokuty. [§ 384 odst. 1 písm. b/ hospodářského zákonku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]

(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu o dovozu a vývozu devizových hodnot (§ 2 a § 3), československé měny a vkladních knížek znějících na československou měnu vykonávají orgány celní správy. Tuto kontrolu uskutečňují v souladu s předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.

(2) Při výkonu kontroly podle odstavce 1 jsou orgány celní správy oprávněny požadovat přihlášení a předložení dovážených a vyvážených hodnot podle tohoto zákona a listovních a jiných zásilek, provádět vnější a vnitřní prohlídky těchto zásilek, zavazadel, dopravních prostředků, jakož i osobní prohlídky. Zároveň mohou od osob, které dovážejí nebo vyvážejí takové hodnoty, požadovat vysvětlení a předložení potřebných doklad;. Kontrolu provedenou na listovní zásilce jsou orgány celní správy povinny na této listovní zásilce vyznačit.

(3) Je-li dovoz nebo vývoz devizových hodnot a československé měny vázán na povolení nebo podmíněn potvrzením nebo jiným dokladem, je dovážející nebo vyvážející osoba povinna tyto doklady při dovozu nebo vývozu předložit orgánům celní správy.

Listovní zásilky odesílané do zahraničí, které obsahují devizové hodnoty, k jejichž vývozu je třeba devizové povolení, peněžní prostředky v československé měně a vkladní knížky znějící na československou měnu, je odesilatel povinen před podáním k poštovní přepravě předložit příslušnému orgánu celní správy ke kontrole podle tohoto zákona. Po provedení kontroly orgán celní správy opatří zásilku celní závěrou.

(1) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy hodnoty, k jejichž vývozu se vyžaduje povolení (§ 33 a § 34), jestliže osoba cestující do zahraničí toto povolení nemá a s přihlédnutím k místu nebo době přechodu hranice nemže tyto hodnoty vrátit do tuzemska nebo předat do úschovy peněžnímu ústavu. Orgány celní správy mohou převzít do úschovy uvedené hodnoty i bez splnění těchto podmínek.

(2) Úschova podle odstavce 1 se řídí občanským zákoníkem. Právo na vydání předmětu úschovy však zaniká a tento předmět připadne státu, jestliže uschovatel nepožádá o jeho vrácení do jednoho roku ode dne, kdy orgán celní správy převzal předmět do úschovy.

(1) V případech, kdy podle zvláštních předpisů [Celní zákon č. 44/1974 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] platí osvobození od celní prohlídky, nevykonává se ani kontrola podle tohoto zákona.

(2) Orgány celní správy jsou povinny na požádání písemně potvrdit dovoz devizových hodnot, jejichž vývoz bez devizového povolení je podmíněn podle § 31 odst. 2 a 32 jejich předchozím dovozem.

Devizového přestupku se dopouští ten, kdo v rozporu s ustanovením tohoto zákona

a/ nesplní ohlašovací povinnost,

b/ nesplní své povinnosti stanovené pro péči o ochranu pohledávek a ostatních hodnot vůči devizovým cizozemcům,

c/ nesplní povinnost převést do tuzemska částku zaplacenou v zahraničí na úhradu jeho pohledávek,

d/ nesplní nabídkovou povinnost,

e/ obchoduje s devizovými hodnotami,

f/ smluvně převezme závazek vůči devizovému cizozemci,

g/ nakládá s pohledávkou vůči devizovému cizozemci, s nemovitostmi v zahraničí, se zahraničními cennými papíry a s cennými papíry uloženými v zahraničí, jakož i s majetkovými nároky vůči devizovým cizozemcům,

h/ převádí na devizové cizozemce své nemovitosti a cenné papíry,

i/ platí devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch,

j/ vyváží devizové hodnoty,

k/ dováží nebo vyváží československou měnu nebo vkladní knížky znějící na československou měnu,

l/ účastní se majetkově na podnikání v zahraničí nebo převede svůj majetkový podíl na tuzemské nebo zahraniční právnické osobě na devizového cizozemce,

nejedná-li se o přečin nebo trestný čin.