Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Výše jednotné lineární sazby daně vychází z propočtů vlivů komplexní přestavby nákupních a velkoobchodních cen. Z provedené kvantifikace na výsledky dosažené za rok 1986 vyplývá, že při jednotné sazbě 50% by spolu s úpravou dalších nástrojů byl v zásadě zachován vztah ke státnímu rozpočtu, a u převážné části poplatníků této daně budou vytvořeny podmínky pro samofinancování.

Návrh na zavedení lineární sazby vychází především z negativních poznatků i důsledků při uplatňování dosavadního progresivního zdanění v této oblasti. Pokud by se v dalším období výrazněji odchylovala dosažená rentabilita od předpokládané úrovně vyplývající z nových velkoobchodních a nákupních cen, bude možno v souladu s navrhovaným zákonným zmocněním (§ 39) přiměřeně upravit sazbu daně nařízením vlády ČSSR, popřípadě zavést přirážku k obecně platné sazbě vázanou na nadměrnou rentabilitu. Na nežádoucí odchylky bude možno reagovat i opatřeními k běžnému usměrňování vývoje ekonomiky.

Stejně jako v dosud platné právní úpravě budou poplatníky daně občané provozující zemědělskou výrobu. Všechny osoby, které provozují zemědělskou výrobu na společný účet, tvoří i nadále jeden daňový subjekt. Tím se sleduje zabránit rozdělování příjmů ze společného zemědělského hospodaření na více osob s úmyslem snížit dopad progresivní sazby daně.

Z hlediska zdanění není rozhodující, zda občané provozují zemědělskou výrobu trvale po celý kalendářní rok nebo pouze přechodně po část roku jako sezónní provozování zemědělské výroby, která nemusí být ani jediným ani hlavním jejich zaměstnáním.

Každá z osob hospodařících na společný účet ručí za zaplacení daně. Tato zásada platí i pro příslušníky rodiny, kteří vedle svého hlavního zaměstnání pracují v individuálně provozované zemědělské výrobě a podílejí se tak na příjmech ze zemědělské výroby. Provozují-li zemědělskou výrobu a s ní související činnosti manžel, manželka, nezletilé děti, popř. druh (družka) a další osoby žijící ve společné domácnosti a provozující zemědělskou výrobu na témže pozemku, jde vždy o provozování zemědělské výroby na společný účet.

Předmětem daně jsou příjmy ze zemědělské výroby, lesní výroby, rybníkářství a z vedlejší výroby a z příležitostné činnosti provozované v rámci zemědělského hospodářství. Předmětem daně jsou i příjmy z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby, které dosud při překročení částky 20 tis. Kčs (po odpočtu vynaložených nákladů) podléhají dani z příjmů obyvatelstva podle zákona č. 145/1961 Sb.

Zemědělská výroba u občanů zahrnuje každou činnost, která souvisí s využíváním pozemků a provozováním živočišné výroby. V tomto pojetí je zemědělskou výrobou:

a) rostlinná výroba, to jest pěstování běžných hospodářských plodin (zrniny, okopaniny, olejniny, pícniny) ale i zvláštních kultur (např. vinná réva, tabák, zelenina, ovoce, houby, léčivé a aromatické rostliny, semena všeho druhu, květiny, okrasné stromy a keře);

b) živočišná výroba, tj. chov běžných hospodářských zvířat i specializovaná živočišná výroba (např. chov kožešinových a laboratorních zvířat, včel, ryb, jezdeckých a sportovních koní, ryb sladkovodních, bource morušového, hlemýžďů pro konzum), včetně produktů z jejich chovu.

Vedlejší výrobou se rozumí stejně jako dosud zpracování výrobků z vlastní zemědělské výroby rostlinné i živočišné (výroba vína, sýra, tvarohu apod.), nebo z příležitostné výroby (domácká výroba dřevěného nářadí, košťat, košíkářských výrobků apod.).

Za příležitostnou činnost se považuje taková činnost, při níž se využívá výrobních prostředků, které slouží zemědělské výrobě v době, kdy nejsou využívány pro tuto výrobu (např. povoznictví, přibližování dřeva).

Tyto činnosti musí mít vždy charakter příležitostné a vedlejší výroby provozované v malém rozsahu jako doplněk zemědělské výroby. Pokud jsou provozovány na základě povolení národního výboru nebo v rozsahu, který překračuje rámec vedlejší výroby a příležitostné činnosti, podléhají dosažené příjmy dani z příjmů obyvatelstva.

Příjmy, které jsou předmětem daně, tvoří i základ daně.

Osvobození od daně se jako dosud vztahuje na diplomatické zástupce pokud nejsou československými občany, jakož i na členy jednotných zemědělských družstev, pokud jde o příjmy, které jsou jím vypláceny za práci vykonávanou v družstvu z titulu členství nebo jako splátky náhrad za odevzdaný majetek.

Příjem podrobený dani se bude zásadně vypočítávat podle skutečně dosažených peněžních příjmů poplatníků provozujících zemědělskou výrobu na pozemcích, se stanoví pří jem podrobený dani nejméně ve výši podle průměrné normy výnosnosti a jde-li o provozování rostlinné výroby ve sklenících, nejméně ve výši desetinásobku příjmu podle průměrné normy výnosnosti. Tato změna oproti dosavadnímu stavu, kdy příjem podrobený dani se vypočítává podle průměrné normy výnosnosti a jen u příjmů z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby podle skutečně dosažených příjmů, je navrhována proto, že v důsledku odečtení částky 6000 Kčs od daňového základu a nevyměřováním daně do 100 Kčs, se počet poplatníků této daně značně omezí. Novou úpravou bude umožněno zdanit příjmy občanů z provozování zemědělské výroby, které dosud mnohdy značně převyšovaly příjmy vypočtené podle průměrné normy výnosnosti. Minimální příjem z pěstování zeleniny a ovoce ve sklenících ve výši desetinásobku průměrné normy výnosnosti vychází ze skutečnosti, že příjem z pěstování zeleniny v takovýchto zařízeních je podstatně vyšší než příjem vypočtený podle průměrné normy výnosnosti.

Ve srovnání s dosavadní úpravou navrhuje se zvýšit průměrné normy výnosnosti na 1 ha zemědělské půdy (§ 18 odst. 2 a příloha 2 zákona) z dosavadních 2200 Kčs až 5000 Kčs na 3 400 Kčs až 5000 Kčs. Navrhované zvýšení vychází ze skutečnosti, že po přestavbě nákupních cen se zvýší oceněni zemědělské výroby cca o 20% a tomuto zvýšení příjmů již neodpovídají současně platné průměrné normy výnosnosti.

Podle skutečně dosažených příjmů se bude vypočítávat nově i příjem z vedlejší výroby a příležitostné činnosti, neboť v průměrné normě výnosnosti není tento příjem vyjádřen a na rozdíl od dosavadního stavu nebude již orgán vykonávající správu daně zmocněn zvýšit poplatníkům, kteří mají příjmy z vedlejší výroby a z příležitostné činnosti daň až o 50%.

Vzhledem k tomu, že mnozí poplatníci si nevedou záznamy a neuschovávají doklady o výdajích vynaložených na dosažení příjmu, odečítají se výdaje paušální částkou odstupňovanou pro jednotlivé činnosti od 20% do 50%. Pokud však poplatník prokáže hodnověrnými doklady náklady vyšší než stanovené paušální částkou, odečtou se od dosaženého příjmu všechny prokázané výdaje.

Daňové osvobození příjmů drobných chovatelů a pěstitelů, které se uplatňuje od roku 1982 na základě usnesení vlád republik, je v navrhovaném zákoně nahrazeno administrativně méně náročnou formou, a to tak, že základ daně se snižuje všem poplatníkům o částku 6 000 Kčs.

V důsledku této úpravy nebylo již také do navrhovaného zákona převzato z dosavadního zákona ustanovení o tom, že nechová-li poplatník více než 15 včelstev, nezapočítávají se peněžní a naturální příjmy za med do základu daně. Stejně jako dosud se do základu daně nebudou započítávat částky placené zemědělskými organizacemi včelařům za přísun včelstev k zemědělským kulturám za účelem jejich opylení.

Do zdanitelného příjmu vypočítaného podle skutečně dosažených příjmů se oproti dosavadnímu stavu nezahrnuje naturální spotřeba zemědělských výrobků, protože je účelné podporovat samozásobování obyvatelstva ve smyslu opatření o daňovém osvobození příjmů drobných chovatelů a pěstitelů z roku 1981.

Sazba daně se stanoví v rozpětí od 10% do 60% ze základu odstupňovaného po 10 000 Kčs. Počínaje daňovým základem nad 10 000 Kčs se procentní sazba kombinuje se sazbou pevnou a tím se zabraňuje tvrdostem, které by mohly vzniknout při přechodu z jednoho stupně daňového základu do druhého. Konstrukce sazby vychází ze zásady, že vyšší příjem se má zdanit vyšším procentem než příjem nižší.

Ve srovnání se dosavadním stavem je navrhovaná sazba vyšší, daňový základ se však vždy snižuje o daněprostou částku 6 000 Kčs a tudíž ve skutečnosti daňové zatížení nižších příjmů bude nižší než dosud (u příjmů nepřesahujících cca 40 000 Kčs). U vyšších příjmů bude daňové zatížení přibližně stejné jako u poplatníků provozujících služby na základě povolení národního výboru (jsou zdaňovány daní z příjmů obyvatelstva).

Obdobně jako v právní úpravě daně z příjmů obyvatelstva se zavádí možnost stanovit daň paušálem bez každoročního vyměřování. Přitom je orgán vykonávající správu daně oprávněn výši daně stanovenou paušálem změnit až na rok následující po roce, v němž byly zjištěny skutečnosti odůvodňující tuto změnu.

Fakultativní zvýšení daně až o 30% se vztahuje jako dosud na poplatníky, kteří prodávají zemědělské výrobky přímo spotřebitelům a dále se bude vztahovat i na poplatníky, kteří budou zaměstnávat občany v pracovním poměru, jak je předpokládáno v zásadách novelizace zákoníku práce a v nařízeních vlád ČSR a SSR o prodeji zboží a poskytování jiných služeb na základě povolení národního výboru. Nová úprava neobsahuje již možnost zvýšení daně až o 50%, má-li poplatník příjmy z příležitostné činnosti, z vedlejší výroby a jiné neúměrně vysoké příjmy, neboť v těchto případech se základ daně bude vypočítávat podle skutečně dosažených příjmů, takže zvýšení daně by nebylo již opodstatněné.

Ponechává se dosavadní fakultativní snížení daně až o 50%, jde-li o poplatníky starší 65 let nebo se změněnou pracovní schopností. Do navrhované úpravy se již nepřebírá z dosavadní úpravy ustanovení o možnosti snížit daň až o 50%. Vyžadují-li to místní poměry, neboť toto ustanovení se v praxi neosvědčila.

Do navrhovaného zákona se přebírá z dosavadního zákona ustanovení o možnosti uložit poplatníkům, u nichž se zdanitelný příjem vypočítává podle skutečně dosažených příjmů, aby vedli záznamy o příjmech a výdajích a doklady uschovávali. Tuto povinnost uloží orgán vykonávající správu daně zejména poplatníkům, kteří provozují specializovanou rostlinnou nebo živočišnou výrobu ve značném rozsahu.

Ponechává se dosavadní lhůta pro podávání daňového přiznání do 15. února. Přiznání k dani z příjmu občanů ze zemědělské výroby bude se však podávat nikoli jako dosud na běžný rok podle stavu k 1. lednu, ale až po uplynutí roku podle stavu k 31. prosinci tak, jako je tomu u daně z příjmů obyvatelstva.

V zájmu zjednodušení administrativy se povinnost podávat přiznání k dani z pozemků ukládá poprvé na rok 1989 pouze těm poplatníkům, kteří jsou povinni tuto daň platit, nikoli všem občanům užívajícím pozemky. V dalších letech budou povinni podávat přiznání k dani z pozemků jen poplatníci, jimž vzniká povinnost platit daň, a dále poplatníci, u nichž došlo ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně.

Rovněž u daně z příjmu občanu ze zemědělské výroby je povinnost podávat přiznání k dani omezena a vztahuje se toliko na poplatníky, kteří jsou povinni daň platit. Poplatníci, jimž byla daň stanovena paušální částkou, přiznání k dani nepodávají.

Zvyšuje se částka daně, do které se daň z pozemků a daň z přijmu občanů ze zemědělské výroby nevyměří, z dosavadních 20 Kčs na 100 Kčs.

Tímto opatřením nebude značné části drobných poplatníků daně z pozemků a daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby zemědělská daň vůbec vyměřována a nebudou povinni daň do 100 Kčs platit.

Pro placení daně z pozemků se ponechává dosavadní stav, který se osvědčil. Částka, do které se daň z pozemků platí najednou do 30. dubna, se však v zájmu racionalizace zvyšuje u občanů z dosavadních 100 Kčs na 300 Kčs. Organizace platí tuto daň najednou do stejného termínu, nepřesáhne-li její výše 2000 Kčs. Touto úpravou odpadne administrativa spojená s placením několika splátek daně v menších částkách.

Navrhované řešení u placení daně z objemu mezd a odměn vychází z rozdílné tvorby použitelných zdrojů. Zatímco u poplatníků s průběžnou tvorbou těchto zdrojů se navrhuje rovnoměrné (měsíční) placení záloh na tuto daň, u organizací zemědělské prvovýroby se navrhuje v prvních sedmi měsících placení těchto záloh pouze v poloviční výši s tím, že v dalších pěti měsících se výše záloh přiměřeně zvyšuje tak, aby v zásadě v průběhu zdaňovacího období (roku) byla daňová povinnost vyrovnána.

V případě, že by organizace zemědělské výroby měly platit zálohy na tuto daň v jednotlivých měsících rovnoměrně, musel by jim být v I. pololetí výrazně zvýšen úvěr (cca o 4,5 mld. Kčs), protože v tomto období nevykazují v podstatě zisk a neměly by prostředky k úhradě záloh na tuto daň.

Daň ze zisku vyměřená jednotným zemědělským družstvům, státním podnikům se zemědělskou výrobou a dále poplatníkům, u nichž činila tato daň za uplynulé zdaňovací období méně než 400 tis. Kčs, je splatná ve čtvrtletních splátkách, s výjimkou IV. čtvrtletí, za něž se záloha neplatí a poplatník vyrovná celoroční daňovou povinnost do 15. února následujícího roku.

U organizací zabývajících se převážně rostlinnou výrobou je vykazována v I. pololetí ztráta, protože tržby z této činnosti jsou realizovány převážně až ve III. a počátkem IV. čtvrtletí, přičemž v posledních dvou měsících běžného roku se vykázaný zisk snižuje. Aby v důsledku toho nedocházelo k vysokým přeplatkům a vratkám daně, stanoví se placení záloh u těchto organizací za třetí čtvrtletí pauze ve výší 50% vypočtené daně.

Ostatní poplatníci daně ze zisku jsou povinni platit měsíční zálohy na daň podle skutečné tvorby zisku. Pokud činila výše daně ze zisku za uplynulý rok méně než 100 000 Kčs, zaplatí poplatník daň najednou po uplynutí roku ve lhůtě pro podání přiznání.

Lhůty pro placení zemědělské daně u vojenských lesů a statků se stanoví na základě zmocnění podle § 40 odst. 2 návrhu zákona.

Základ pro výší zálohy na daň ze zisku se průběžně upravuje o zaplacené úroky a přiměřenou část odpočitatelného minima.

U daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby se v podstatě zachovává dosavadní stav placení této daně, při uplatnění žádoucích racionalizačních opatření.

V návrhu zákona se. zvyšuje hraníce, kdy se penále nepředepíše, z dosavadních 10,- Kčs na 50,- Kčs; tím odpadne administrativa, spojená s předepisováním a vymáháním malých částek penále. Z nedoplatků daně, kterou mají platit občané, se penále z hlediska úměrnosti stanoví ve výši 10%.

V navrhované ustanovení se nově upravuje zánik práva daň vyměřit a vymáhat. Obdobné ustanovení je i v zákonech o odvodech do státního rozpočtu a o důchodové dani.

V ustanovení o výnosu zemědělské daně nedochází ke změně oproti dosavadnímu stavu a příjmem státního rozpočtu federace bude pouze výnos zemědělské daně od organizací v působnosti federálního ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra.

Zákony národních rad bude stanoveno, od kterých poplatníků bude výnos daně příjmem rozpočtu republiky nebo rozpočtů národních výborů.

Vzhledem k potřebě reagovat na hospodářský a společenský rozvoj zemědělské výroby a zpracovatelského průmyslu, zmocňuje se vláda Československé socialistické republiky a příslušné ústřední orgány k úpravám v oboru zemědělské daně tak, aby provádění navrhovaného zákona bylo dostatečně pružné a mohlo se přizpůsobit nastalé situaci.

Sazby daně z mezd a odměn a daně ze zisku jsou stanoveny na základě soustavy ekonomických nástrojů v odvětví zemědělství a výživy, zejména nákupních a velkoobchodních cen, platné od 1. 1. 1989. Protože však nelze vyloučit nutnost provést v budoucích letech výraznější změny těchto nástrojů, je potřebné zajistit časově i věcně odpovídající změny v oblasti zemědělské daně. V zájmu urychleného provedení těchto změn se zmocňuje vláda Československé socialistické republiky, aby mohla svým nařízením zvýšit nebo snížit sazbu těchto daní až o jednu čtvrtinu. Tento postup výrazně zjednoduší provedení nezbytných změn sazeb daně.

V nezbytném rozsahu se navrhují i zmocnění pro federální ministerstvo financí a ministerstva financí, cen a mezd republik k poskytování odůvodněného daňového osvobození, slev a řešení sporných otázek.

Zařazení organizací hospodařících na půdě a katastrálních území do produkčních ekonomických skupin a provádění změn tohoto zařazení bude příslušet ministerstvům zemědělství a výživy republik v dohodě s ministerstvy financí, cen a mezd republik a po projednání s federálním ministerstvem zemědělství a výživy. Zařazení se stanoví obecně závazným právním předpisem s účinností od 1. ledna 1989. V návrhu zákona jsou přímo uvedeny i důvody rozhodné pro změnu zařazení.

Při změně zařazení se budou respektovat všechny uvedené důvody. Změna bonitovaných půdně ekologických jednotek bude zahrnovat především nové vlivy klimatických podmínek, charakteru půdy a další rozhodující činitele pro produkčně ekonomickou schopnost v dané oblasti.

Osvobození daně z pozemků přiznané podle § 3 dosavadního zákona o zemědělské dani zůstává zachováno až do uplynutí lhůty rozhodné pro osvobození, poněvadž stejné osvobození je přiznáno i podle navrhovaného zákona. Naproti tomu dočasné osvobození přiznané podle dosud platného zákona nově budovaným společným zemědělským podnikům s převážně zemědělskou výrobou, agrochemickým podnikům a nově založeným organizacím zemědělské výroby a zemědělských služeb pozbude platnost k 31. prosinci 1988, neboť důvody pro toto dočasné osvobození již pominuly.

Zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna 1989 a použije se poprvé pro vyměření daně z pozemků za rok 1989 a pro vyměření ostatních daní za rok 1989 po jeho uplynutí.

Příjmy z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby, pokud nepřesáhnou po odečteni vynaložených nákladů ročně 20 000 Kčs, podléhají podle zákona č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, dani z příjmu občanů ze zemědělské výroby, která se vyměřuje na běžné zdaňovací období podle stavu k 1. lednu. Do základu této daně vyměřené na rok 1988 se započte příjem z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby dosažený za rok 1987. Při prvém vyměření daně podle navrhovaného zákona budou tyto příjmy započteny do základu daně ve výši dosažené za rok 1989. Aby příjmy z této výroby dosažené v roce 1988 neunikly zdanění, je v návrhu zákona stanoveno, že se tyto příjmy dosažené za rok 1988 zdaní podle zákona č. 103/1974 Sb. Pokud tyto příjmy za rok 1988 přesáhly částku 20 000 Kčs, budou za rok 1988 zdaněny v roce 1989 podle zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva. Při zdanění těchto příjmů se bude přihlížet k daňovému osvobození příjmů drobných chovatelů a pěstitelů, které bylo přijato v roce 1981.

Vzhledem k tomu, že od roku 1989 budou veškeré příjmy občanů ze zemědělské výroby podléhat výlučně zemědělské dani (dani z příjmu občanů ze zemědělské výroby), jsou v návrhu zákona obsaženy i nezbytné změny zákona o dani z příjmů obyvatelstva, které vylučují zdanění příjmů ze zemědělské výroby daní z příjmů obyvatelstva. V závěrečném ustanovení zákona jsou taxativně uvedeny veškeré obecně závazné právní předpisy, které se k datu jeho účinnosti ruší.

Předseda vlády ČSSR:

Ministr Financí ČSSR:

*) Odpočitatelné minimum uplatněno toliko u organizací zařazených do produkčních ekonomických skupin.

**) Částky nově zavedené nebo zvýšené daně z objemu mezd a odměn oproti dosavadnímu stavu (10%, resp. 20% příspěvek na sociální zabezpečení).

¹) Zahrnuje i úroky z úvěrů

²) Je promítnuto normativem stanoveným na 1 ha zem. půdy (700 - 1400 Kčs)

JZD a státní statky ČSSR

*) Odpočitatelné minimum je do kvantifikace promítnuto normativem stanoveným na 1 ha zemědělské půdy (700 až 1400 Kčs).

Federální ministerstvo financí stanoví podle § 41 zákona č. ......... o zemědělské dani (dále jen "zákon"):

Dalšími podniky zemědělské výroby a zemědělských služeb jsou: Velkochov laboratorních zvířat, n. p. Praha - Lysolaje a Státní statek hl. města Prahy.

(1) Odpočitatelné minimum ze základu daně ze zisku (§ 13 odst. 2 písm. b) se stanoví u organizací popřípadě organizačních jednotek zařazených do produkčních ekonomických skupin (§ 6 odst. 2) normativem na 1 ha zemědělské půdy, který činí u:

Celková výše odpočitatelného minima se vypočte násobkem celkové výměry všech pozemků s přesností na desetiny ha (bez zaokrouhlení) a stanoveným normativem.

(2) U společných podniků s převážně zemědělskou výrobou se stanoví odpočitatelné minimum normativem z výrobních fondů ve výši 0,8%.

(3) U podniků státního rybářství se stanoví odpočitatelné minimum součtem odpočitatelného minima podle odst. 1 a z vodních ploch sazbou 700 Kčs na 1 ha vy-užívané vodní plochy.

Zhoršující nebo zlepšující faktory nezahrnuté v bonitaci půdního fondu jsou tyto: rozsah a intenzita imisí SO₂, případně dalších zhoršujících imisí, rozsah a intenzita pásem hygienické ochrany vodních zdrojů, zlepšující vliv budovaných závlah, ztížené podmínky při poddolování, podíl trvalých travních porostů nad 50%, hospodaření v oblastech při státních hranicích, extrémně těžké vlhké půdy, váté písky a každoroční záplavy. Při rozhodování o návrhu na změnu zařazení podniků a katastrálních území do produkčních ekonomických skupin lze v souladu s jednotnými principy platnými pro celou Československou socialistickou republiku přihlédnout i k dalším objektivně působícím faktorům.

Vyhláška ministerstva financí č. 146/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva ve znění vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 152/1980 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 146/1961 Sb. a vyhlášky federálního ministerstva financí č. 14/1982 Sb., o zvýšení hranice vlastního příjmu, která je rozhodná pro uznávání osob za vyživované poplatníkem u daní placených obyvatelstvem, se mění a doplňuje takto:

1. v odstavci 19 písmeno b) se vypouštějí slova: "z chovu kožešinových zvířat, laboratorních zvířat, včel,"

2. v odstavci 19 písmeno d) se vypouštějí slova: "ze specializované rostlinné výroby (zelenina jahody, ovoce, vinná réva, tabák, léčivé a aromatické rostliny, semena všeho druhu a květiny)".

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.