Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

1. Všeobecná část

Plněni úkolů vytýčených pro oblast zemědělství XVII. sjezdem KSČ a Směrnicemi k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu vyžaduje, aby na přestavbu velkoobchodních a nákupních cen navazovala i nová úprava zemědělské daně a ostatních ekonomických nástrojů, a to již s účinností od 1. 1. 1989.

Zemědělská daň tvoří v soustavě ekonomických nástrojů řízení zemědělství a výživy důležitou a nezastupitelnou součást. Spolu s cenami, diferenciálními příplatky a dalšími doplňkovými cenovými i ekonomickými nástroji vytváří jednotný systém pravidel, jejichž působení má zajistit propojení zájmů zemědělských a potravinářských organizací s potřebami společnosti.

Úroveň nákupních cen zemědělských výrobků se stanoví na základě společensky odůvodněných nákladů vynaložených na jejich výrobu v oblastech dodávajících převážnou část produktů do tržních fondů, tj. v podstatě na základě průměrných podmínek, za nichž se jednotlivé produkty vyrábějí. Proto je nutné řešit důsledky působení rozdílných přírodních a výrobních podmínek na důchody zemědělských podniků při jednotných nákupních cenách a odčerpávat část nadproduktu vznikajícího v těch organizacích, které daný produkt vyrábějí v příznivějších přírodních podmínkách. Tento úkol pomáhá řešit především daň z pozemků. K úhradě vyšších nákladů podnikům vyrábějícím daný produkt v horších podmínkách než jsou ty, z nichž vychází jeho základní cena, slouží diferenciální příplatky a další cenové i mimocenové nástroje.

Přírodní podmínky zemědělské výroby úzce souvisí s ekonomickým procesem reprodukce a silně jej ovlivňují což vyplývá z její zvláštnosti. Jde především o plošný charakter zemědělské výroby, o vazbu zemědělské výroby na půdu a nutnost využívat tohoto základního výrobního prostředku na celém území státu. Rozdílné přírodní podmínky a klimatické vlivy ovlivňují úroveň intenzity, nákladovosti, potřebu oběžných prostředků i investic v jednotlivých zemědělských podnicích. Biologický charakter výroby předurčuje průběh a délku výrobního procesu, který se nekryje s procesem pracovním. Z toho vyplývá nerovnoměrnost pracovního procesu, sezónnost využití základních prostředků a pracovních sil a kumulace potřeb těchto faktorů v pracovních špičkách. Zvyšuje s význam tvorby a ochrany životního prostředí s přímým vlivem na omezení možnosti intenzifikace zemědělské výroby zejména v ochranných pásmech vodních zdrojů a chráněných oblastech. Specifika zemědělské výroby nacházejí přímý odraz v navazujících odvětvích zpracovatelského průmyslu.

Zvláštnosti zemědělské výroby se proto promítají velmi výrazně i do soustavy ekonomických nástrojů, tj, především do cen, daní, diferenciálních příplatků, nástrojů řešících rizikovost zemědělské výroby, do celé soustavy podnikového i vnitropodnikového chozrasčotu, a tím i do soustavy osobní a kolektivní hmotné zainteresovanosti.

Dosavadní, a navíc nejednotná soustava ekonomických nástrojů v zemědělství a potravinářském průmyslu nepřihlíží důsledně k specifikám zemědělské výroby a nepůsobí vždy jednoznačně k dosažení optimální efektivnosti v reprodukčním procesu celého zemědělsko-potravinářského komplexu.

V rámci zvýšení účinnosti ekonomických nástrojů v zemědělství a potravinářském průmyslu navrhuje se v souvislosti s komplexní přestavbou nákupních a velkoobchodních cen a s přestavbou hospodářského mechanismu upravit i zemědělskou daň. Vazba zemědělství na podniky zemědělských služeb a na zpracovatelský průmysl přitom vyžaduje sblížit, až sjednotit principy zdanění ve všech článcích zemědělsko-potravinářského komplexu.

A. Současný systém zdanění a jeho stručné zhodnocení

1. Zdanění organizací zemědělské výroby a zemědělských služeb je v současné době upraveno:

Zákonem o zemědělské dani č. 103/1974 Sb., ve znění zákonů č. 62/1977 Sb. a č. 1 13/1979 Sb.

Dani z pozemků podléhají veškeré pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda a z nezemědělské půdy podléhají dani hospodářsky využívané vodní plochy a okrasné zahrady v užívání občanů. Daň platí každý uživatel pozemků (organizace i občané). Od daně jsou osvobozeny pozemky, které jsou ve správě a užívání národních výborů a jejich rozpočtových organizací a dále dočasně pozemky, které z objektivních důvodů nedávají plný výnos (rekultivované pozemky, pozemky nově osázené ovocnými stromy, vinnou révou apod.).

Daň je stanovena pevnou sazbou na 1 ha zemědělské půdy a její výše je odstupňována podle přírodních stanovišť (celkem jich je v ČSSR 139) a činí 50 Kčs až 1 500 Kčs. Pro pozemky zařazené do horších přírodních stanovišť není sazba daně stanovena.

Současný systém zatřídění zemědělských podniků hospodařících na půdě byl pro účely stanovení daně z pozemků a diferenciálních příplatků založen v roce 1966. Základem tohoto třídění byla soustava přírodních stanovišť, která charakterizovala produkční schopnost jednotlivých katastrů v ČSSR. Obhospodařuje-li jednotné zemědělské družstvo nebo státní statek pozemky v několika katastrech obcí zařazených do různých přírodních stanovišť, vypočítává se daň za každé stanoviště zvlášť a jejím součtem za všechna stanoviště se stanoví celková povinnost organizace na dani z pozemků.

Za dvacet let bylo původní zatřídění zejména v oblasti poskytování diferenciálních příplatků deformováno, a to především tím, že na výši přiznaných sazeb diferenciálních příplatků měla kromě objektivně působících kriterií vliv i důchodová situace jednotlivých podniků, Svědčí o tom i skutečnost, že původní objem diferenciálních příplatků, který nebyl v počátku příliš odlišný od objemu daně z pozemků, přibližně pětinásobně vzrostl zatímco objem daně z pozemků se v podstatě nezměnil.

V souladu se společensko-ekonomickým posuzováním pozemků patřících k rodinným domkům nebo sloužících k rekreačním účelům nezapočítávají se tyto pozemky, pokud nepřekročí u rodinných domků 800 m² a u rekreačních pozemků 400 m², do základu daně. Jestliže výměra těchto pozemků překročí uvedenou hranici, započte se do základu daně celou výměrou.

Daň z pozemků se v podstatě osvědčila a její působení nelze nahradit jiným nástrojem. Její sazby odstupňované podle přírodních stanovišť nevyjadřují již v současné době plně změněné podmínky a vztahy při tvorbě a rozdělení důchodů v rozdílných přírodních podmínkách, Při poslední úpravě sazeb daně v roce 1979 se vycházelo z podmínek a dosažených výsledků v roce 1977. Od té doby však zemědělská výroba podstatně vzrostla především v lepších přírodních stanovištích. Objem daně z pozemků se však nezměnil takže daň nemohla plně působit ke zmírňování rozdílů v důchodech zemědělských podniků vyplývajících z vlivu rozdílných přírodních podmínek.

Soustava přírodních stanovišť, podle kterých jsou odstupňovány sazby daně z pozemků a diferenciálních příplatků a do kterých jsou zařazeny katastry obcí, je již překonaná a neodpovídá výsledkům bonitace půdního fondu a komplexnímu průzkumu půd provedených v posledních letech.

Daň ze zisku je uplatněna u hospodářských organizací zemědělské výroby a zemědělských služeb. V zájmu podpory kooperace, při které vzniká nová organizace, osvobozují se nově budované společné zemědělské podniky s převážně zemědělskou výrobou a agrochemické podniky dočasně (na dobu pěti let od svého vzniku) od daně ze zisku. Základem daně je bilanční zisk zvýšený o připočitatelné položky a snížený o odpočitatelné položky.

Sazba daně je odstupňována podle rentability, která se vypočítává jako poměr upraveného bilančního zisku k upraveným nákladům celkem. Sazba daně činí maximálně 55%. Při rentabilitě do 5% se daň nevyměřuje, čímž je brán ohled na ekonomicky slabé organizace. Pro omezený okruh organizací (strojní a traktorové stanice, opravny zemědělských strojů, generální ředitelství, sdružení státních hospodářských organizací a poplatníků v likvidaci) je sazba daně lineární a činí 50% ze základu daně. Organizacím strojních a traktorových stanic a opravnám zemědělských strojů jsou vzhledem k rozdílným ekonomickým podmínkám výroby a služeb poskytovány od roku 1986 slevy na dani ze zisku za vybrané služby.

Dosavadní daň ze zisku, jejíž sazby jsou odstupňovány podle rentability, neodpovídá již potřebám další intenzifikace a efektivnosti zemědělské výroby. Odlišné sazby daně pro podniky zemědělské prvovýroby a zemědělských služeb od sazeb odvodů do státního rozpočtu platných pro podniky potravinářského průmyslu nepřispívají k vytváření podmínek pro racionální propojování činností a vzájemnou spolupráci organizací zemědělsko-potravinářského komplexu.

Příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10% z objemu mzdových prostředků snížených o některé odměny mají povinnost odvádět pouze organizace zemědělského zásobování a nákupu, státní organizace vojenských lesů a statků, generální ředitelství a sdružení státních hospodářských organizací, pokud alespoň polovina podřízených, popř. sdružených organizací má povinnost odvádět příspěvek podle zákona o zemědělské dani, Ostatní subjekty zemědělské daně tento příspěvek neplatí.

Příspěvek na sociální zabezpečení omezený jen na úzký okruh organizací a placený v minimální výši nemůže vytvářet stejné podmínky pro ocenění nákladů na živou práci u většiny organizací podléhajících dani ze zisku ani působit na zavádění nové techniky žádoucím směrem.

Dodatkový odvod ze zisku u JZD provozujících ve větším rozsahu přidruženou výrobu byl zaveden nařízením vlády ČSSR č. 139/1985 Sb., jako přechodné opatření do zákonné úpravy zemědělské daně. Tento dodatkový odvod se uplatňuje u JZD, u nichž celkové výnosy z přidružené výroby přesáhly v průměru za uplynulé tři roky 50% výkonů celkem. Odvod se provádí ze základu daně ze zisku sníženého o zaplacenou daň ze zisku a o částku rovnající se součinu částky 3 000 Kčs a výměry půdy v hektarech. Vyloučením této částky se sleduje, aby dodatkový odvod prováděla jen družstva s vyššími zisky a nebyl uplatňován u JZD, kde vytvořený zisk odpovídá potřebám rozvoje zemědělské výroby. Sazba odvodu činí 35% ze základu. Za rok 1987 byl tento odvod uplatněn pouze u 30 JZD (tj. u 4,2% JZD provozujících přidruženou výrobu). Protože JZD neplatí příspěvek na sociální zabezpečení, nevytváří tento dodatkový odvod stejné podmínky pro provozování přidružené výroby a má jen omezený dosah u podniků docilujících vyšší zisk s převažujícím rozsahem přidružené výroby.

Zdanění podniků potravinářského průmyslu je upraveno zákonem č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu. Tyto podniky platí odvod ze zisku sazbou 60% a příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 20% z objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce.

Toto odlišné zdanění potravinářských podniků od organizací zdaňovaných podle zákona o zemědělské dani nevytváří vhodné podmínky pro rozvoj širší kooperace a spolupráce zpracovatelského průmyslu s organizacemi zemědělské prvovýroby.

Zdanění pracovních příjmů u pracovníků v pracovním poměru k zemědělským organizacím je upraveno zákonem č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy. Příjmy členů jednotných zemědělských družstev za práci v družstvu nepodléhají dani ze mzdy a jsou osvobozeny i od zemědělské daně. Výše mzdových tarifů a odměn členů JZD je v zásadě snížena o daň ze mzdy. Z odměn vyplacených členům JZD odvádí družstvo ze svých nákladů příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení (podle vyhlášky č. 164/1979 Sb.), čímž se v podstatě nahrazuje výnos daně ze mzdy.

Předpisy o odměňování nejsou v některých jednotných zemědělských družstvech důsledně dodržovány, takže členové družstev včetně těch, kteří pracují v přidružené výrobě, mají mnohdy vyšší srovnatelnou odměnu než pracovníci vykonávající stejnou činnost v jiných organizacích, což je namnoze ovlivňováno i rozdílnou úrovní zdaňování organizací.

Daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby se vztahuje na fyzické osoby, které provozují zemědělskou výrobu. Příjem ze zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby se vypočítává podle skutečně dosažených příjmů a příjem z běžné zemědělské výroby podle průměrných norem výnosnosti připadajících na 1 ha (činí 2 200 až 5 000 Kčs a jsou odstupňovány podle skupin přírodních stanovišť). Příjem z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby, pokud po odečtení vynaložených výdajů přesahuje ročně 20 000 Kčs, se nezdaňuje zemědělskou daní, ale daní z příjmů obyvatelstva. Sazba daně činí od 5% do 30% ze základu daně. V zájmu podpory rozvoje zemědělské výroby u drobných chovatelů a pěstitelů byla v roce 1981 přijata opatření, podle kterých je převážná část občanů provozujících zemědělskou výrobu od daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby osvobozena.

Dosavadní daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby nepůsobí dosti účinně na regulaci vysokých příjmů občanů ze zemědělské výroby, provozované ve značném rozsahu. Možnost zdanění příjmů z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby daní zemědělskou nebo daní z příjmů obyvatelstva působí značné komplikace při vyměřování těchto daní. Rovněž dosavadní systém daňových úlev je administrativně náročný, přičemž prokazování skutečností pro splnění podmínek rozhodných pro přiznání daňového osvobození je občany provozujícími zemědělskou výrobu kritizováno. Při uplatňování daňového osvobození v praxi působí obtíže, koho lze považovat za drobného chovatele a pěstitele, který má při splnění podmínek nárok na daňové osvobození.

B. Hlavní cíle nové zemědělské daně

Návrh nové úpravy zemědělské daně sleduje v souladu s celkovými záměry dalšího rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu a v návaznosti na přestavbu hospodářského mechanismu a nákupních a velkoobchodních cen především tyto cíle:

a) sjednocení daňového systému pro všechny organizace zemědělské výroby, zemědělských služeb a organizace potravinářského průmyslu tak, aby byly vytvořeny z hlediska zdanění relativně stejné podmínky při účelném propojování činností v rámci celého zemědělsko-potravinářského komplexu, včetně sblížení celého systému odvodů a daní všech hospodářských organizací při respektování specifických podmínek zemědělství;

b) reagování na novou bonitaci půdního fondu, přestavbu cen a zrněnu dalších ekonomických nástrojů ke zmírňování rozdílů v důchodech zemědělských organizací způsobených vlivem rozdílných přírodních a výrobních podmínek;

c) účinnější působení na soustavné zvyšováni efektivnosti a hospodárnosti při uplatňování úplného chozrasčotu a samofinancování;

d) výraznější ovlivňování ekonomicky odůvodněného rozdělování a užití vytvořeného důchodu při optimální zainteresovanosti všech organizací a jejich pracovníků na dosahovaných výsledcích z veškeré činnosti;

e) uplatněním daně z objemu mezd a odměn více působit na další substituci živé a zhmotnělé práce, zejména širším uplatňováním moderní techniky a zvyšováním účinnosti živé práce, při zabezpečení stejné úhrady všech organizací na celospolečenské výdaje spojené s reprodukcí pracovních sil;

f) úpravou zdanění občanů provozujících zemědělskou výrobu zabezpečit přiměřenost ke zdanění zemědělské půdy (pozemků) i ke zdanění ostatních příjmů občanů při podpoře rozvoje zemědělské výroby u drobných pěstitelů a chovatelů a úměrném zdanění vysokých příjmů osob provozujících zemědělskou výrobu ve značném rozsahu.

Navrhovaný systém zemědělské daně se stane významným ekonomickým nástrojem v soustavě řízení zemědělství a musí napomáhat, aby celá soustava hospodářského mechanismu působila ve všech článcích zemědělsko-potravinářského komplexu stejným směrem a vytvářela podmínky pro zvyšování efektivnosti zemědělské výroby a výroby potravin i všech dalších činností.

C. Finanční dosah

Návrh nového systému zdanění zemědělských a potravinářských organizací vychází z navrhované úpravy ekonomických nástrojů v zemědělsko-potravinářském komplexu a zejména z úpravy nákupních cen zemědělských výrobků.

Podle kvantifikace ze září 1988 se navrhovaná úprava zdanění v propočtu na výsledky dosažené za rok 1986 promítne do výnosu zemědělské daně takto:

Zvýšení příjmů státních rozpočtů, popřípadě rozpočtů národních výborů z výnosů zemědělské daně organizací v celkové částce 26 741 mil. Kčs se přitom sníží v důsledku zvýšení velkoobchodních cen v potravinářském průmyslu o úbytek výnosu daně z obratu, resp. o zvýšení záporné daně z obratu, jakož i o úpravu dalších ekonomických nástrojů, a to přibližně o stejnou částku.

Celková úprava zemědělské daně, včetně úprav dalších ekonomických nástrojů, vychází přitom ze zásady zachování finančního vztahu zemědělskopotravinářského komplexu ke státnímu rozpočtu.

Rozhodující podíl na zvýšení zemědělské daně má uplatnění, resp. zvýšení dané z objemu mezd a odměn, která bude zahrnuta do nových velkoobchodních a nákupních cen jako nákladová položka. Ostatní složky této daně navazují na navrhovanou úpravu ostatních ekonomických nástrojů.

Porovnání dosavadní a navrhované zemědělské daně podle jednotlivých skupin poplatníků je uvedeno v příloze č. 1 a 2. Předběžná kvantifikace vlivů navrhované úpravy zemědělské daně a dalších ekonomických nástrojů provedená za jednotlivá JZD a státní statky v členění podle výše předpokládané rentability a jejich zařazení do produkčních ekonomických skupin, je obsažena v přílohách č. 3 a 4.,

Návrh nového zdanění u občanů se projeví podle provedené orientační kvantifikace ve zvýšení výnosu daně z pozemků cca o 21 mil. Kčs (v roce 1986 činil výnos 48,5 mil. Kčs) a daně z příjmů občanů ze zemědělské výroby cca 30 mil. Kčs (v roce 1986 při uplatnění poměrně širokého daňového osvobození činil výnos této daně 19,2 mil. Kčs). Současně však dojde ke snížení výnosu daně z příjmů obyvatelstva o 6 mil. Kčs, neboť poplatníci s ročním příjmem z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby nad 20 tis. Kčs přestanou být poplatníky této daně a stanou se poplatníky zemědělské daně. Výnos této daně se orientačně zvýší cca o 45 mil. Kčs.

Vzhledem k tomu, že daň z pozemků, jejíž výše nepřesáhne 100 Kčs, nebudou občané platit a že základ daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby se bude snižovat o nezdanitelnou částku 6000 Kčs, nebudou občané s malou výměrou pozemku a z provozování zemědělské výroby v malém rozsahu zemědělskou daň vůbec platit; naopak občané s větší výměrou pozemku v katastrech zařazených do lepších produkčně ekonomických skupin budou platit vyšší daň z pozemků než dosud a rovněž občané provozující zemědělskou výrobu ve větším rozsahu budou platit daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby vyšší částkou než dosud, a to v podstatě jako u daně z příjmů obyvatelstva z ostatních činností. Navrhovaná úprava zdanění u občanů přihlíží současně k předpokládaným změnám nákupních cen, které se projeví i ve zvýšení jejich příjmů u vybrané produkce (zejména u jatečného skotu, jatečných prasat a drůbeže) dodávané na výkup a to v rozsahu více než 600 mil. Kčs.

Navrhovaná konstrukce daně z pozemků i daně ze zisku se v porovnání s dosavadní úpravou zjednodušuje věcně i administrativně, přičemž se zrušuje samostatný dodatkový odvod, uplatňovaný u JZD s převažující přidruženou výrobou. Nově se však zavádí kriteriální daň z objemu mezd a odměn. Větší složitost této daně vyplývá z uplatňování nižšího zdaňování mezd připadajících na služby, což je předurčeno zachováním jejich cen i potřebou vytvoření ekonomických podmínek pro jejich zabezpečování i zemědělskými organizacemi. Sjednocuje a objektivizuje se systém zdaňování příjmů občanů ze zemědělské výroby při zrušení dosavadního administrativně náročného a diferencovaného daňového osvobození.

V souladu s článkem 12 odst. 4 ústavního zákona o čs. federaci bude zákony národních rad stanoveno rozpočtové určení této daně a které orgány budou vykonávat její správu.

Současně budou zajištěna opatření k prohloubení správy a kontroly této daně.

II. Zvláštní část

Navrhovaný systém zemědělské daně vychází, pokud jde o daň z pozemků, daň ze zisku a daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby, z dosavadní konstrukce zákona o zemědělské dani. Nově je do systému daně začleněna daň z objemu mezd a odměn.

Nová zemědělská daň se bude vztahovat nejen na podniky zemědělské výroby a zemědělských služeb jako dosavadní daň, ale i na potravinářské a další podniky zemědělsko-potravinářského komplexu.

Při respektování specifičnosti zemědělské výroby se navrhovanou úpravou sbližuje a v podstatě i sjednocuje systém zemědělské daně s principy připravované úpravy zákona o odvodech do státního rozpočtu a zákona o důchodové dani.

Ve vymezení poplatníků se nenavrhují oproti dosavadnímu stavu žádné změny. Povinnost platit daň má vždy uživatel pozemku bez ohledu na to, zda je současně vlastníkem či nikoliv. Ze záhumenků je povinno platit daň jednotné zemědělské družstvo, neboť jde o pozemky, které se zahrnují do celkové výměry pozemků družstva, proti dosavadní úpravě se vypouští ze zákona ustanovení o tom, že jednotné zemědělské družstvo může požadovat od svých členů náhradu daně z pozemků placené ze záhumenků. Toto ustanovení do daňového zákona nepatří. Zákon nebrání tomu, aby mohla JZD požadovat náhradu za daň z pozemků od svých členů.

Daň z pozemků bude i nadále vybírána ze zemědělské půdy bez ohledu, zda je tato půda hospodářsky obdělávána či nikoliv. Budou ji platit všichni uživatelé zemědělské půdy a z nezemědělské půdy budou podléhat dani pouze okrasné zahrady v užívání občanů. Na rozdíl oproti dosavadnímu stavu nebude se daň z pozemků vztahovat na hospodářsky využívané vodní plochy, kde se ukázalo, že tato daň nemá větší ekonomickou účinnost. Zemědělská půda, které bylo užito k jiným účelům (např. k zalesnění, k zastavění, dopravě), bude vyňata ze zdanění až počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byla půda rozhodnutím příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu odňata natrvalo zemědělské výrobě.

Ponechává se nadále věcné osvobození rekultivovaných pozemků a nově založených vinic, chmelnic a pozemků osázených bobulovinami po dobu, kdy nedávají plný užitek. Za rekultivované pozemky se považují i takové pozemky, které před rekultivací nebyly obdělávány pro značný stupeň jejich znehodnocení, např. náletem semen stromů. Dočasné daňové osvobození ovocných sadů se bude vztahovat nejen jako dosud na sady osázené čtvrtkmeny, zákrsky a vřeteny, ale i polokmeny, z nichž rovněž není nejméně po dobu čtyř let po jejich osázení plný užitek. U pozemků dočasně odňatých zemědělské výrobě (např. na skládku, k těžbě písku a nerostných surovin) se nově stanoví, od kdy jsou tyto pozemky od daně osvobozeny. Dále se ponechává osobní osvobození osob, které podle mezinárodního práva požívají výsady a imunity.

Rozšiřuje se osvobození na všechny pozemky užívané rozpočtovými organizacemi. Dosud se osvobození vztahovalo toliko na pozemky ve správě a užívání národních výborů a jejich rozpočtových organizací. Důvodem pro rozšíření tohoto osvobození je zachování stejné zásady u všech rozpočtových organizací, přičemž jde vesměs o malé částky daně, kterou by bylo nutno rozpočtovým organizacím uhradit z příslušného rozpočtu.

Ustanovení o nezdaňování pozemků u rodinných domků do výměry 800 m², je převzato z dosavadní právní úpravy, přičemž pojem "zahrady členů JZD" byl nahrazen pojmem "pozemky zemědělské půdy členů JZD", neboť v evidenci nemovitostí je v mnoha případech zapsán jiný druh pozemků než zahrady a docházelo by tak k neodůvodněným diferenciacím mezi členy JZD.

Oproti dosavadnímu stavu se vypouští ustanovení o tom, že do základu daně se nezapočítává jeden pozemek téhož uživatele do výměry 400 m² určený k rekreačním účelům, neboť po zvýšení částky, do které se daň neplatí z 20,- Kčs na 100,- Kčs, nebude z těchto drobných pozemků daň zásadně placena, až na malé výjimky (pozemky v nejlepších přírodních podmínkách), kde není důvodu pro daňové osvobození.

Sazby daně připadající na 1 ha pozemků jsou v připojeném sazebníku k navrhovanému zákonu odstupňovány podle produkčních ekonomických skupin. Do produkčních ekonomických skupin jsou na rozdíl od dosavadního stavu zařazeny jako celek jednotlivé organizace zemědělské prvovýroby a organizační jednotky (závody) semenářských, šlechtitelských a plemenářských podniků a agrokomplexu Nitra, a pokud pro jednotlivou produkční ekonomickou skupinu je v sazebníku stanovena daň, budou tyto organizace platit tuto daň. Pro občany a organizace nezařazené do produkčních ekonomických skupin bude platit zařazení katastrálního území, v němž užívají pozemky. Sazby daně jsou jednotné pro všechny skupiny poplatníků. V produkčních ekonomických skupinách, kde cenová úhrada reprodukčních nákladů nevytváří potřebné zdroje, budou obdobně jako dosud uplatňovány diferenciální příplatky a nebude se platit daň z pozemků.

Kategorizace podniků hospodařících na půdě a uvedených organizačních jednotek do produkčních ekonomických skupin je založena na využití výsledku bonitace zemědělského půdního fondu vycházející z komplexního průzkumu půd, bonitačního mapování a ekonomického bonitačního průzkumu. Dosažené výsledky jak půdoznaleckého, tak ekonomického výzkumu byly transponovány do bonitační databáze, která byla doplněna o další údaje jako o půdní typy, svažitost, klimatické vlivy, skeletovitost, produkční parametry rozhodujících plodin a trvalých travních porostů a tím bylo umožněno charakterizovat produkční a důchodovou schopnost půd jakýchkoliv územních celků v ČSSR. Bonitační databáze byla doplněna nákladovými normativy v závislosti na produkční schopnosti půd a klimatických vlivů. V zájmu respektování objektivně působících pozitivních a negativních vlivů byla bonitační databáze dále doplněna údaji o plošném rozložení vlivu imisí, zejména SO₂, o pásmech hygienické ochrany zdrojů pitné vody, poddolování a údaji o rozsahu závlah v konkrétních podmínkách zemědělských závodů. Kategorizace byla zpracována za všechny zemědělské organizace hospodařící na půdě v celé ČSSR. Pro účely zdanění pozemků ostatních uživatelů byla zpracována kategorizace všech katastrálních území obcí v členění podle okresů a krajů. Jednotlivé podniky, výše uvedené organizační jednotky a katastrální území obcí jsou zařazeny do jedné z 42 produkčních ekonomických skupin.

U hospodářsky využívaných vodních ploch bude dosavadní výnos daně (50,- Kčs ha) nahrazen zvýšeným výnosem daně ze zisku.

Snížení daně až o 50%, jde-li o pozemky podstatně horší ve srovnání s ostatními pozemky v daném katastrálním území, bude možno povolit toliko občanům a organizacím, jimž bude vyměřována daň z pozemků sazbou odvislou od zařazení katastrálního území, ve kterém užívají pozemky, do produkční ekonomické skupiny. U zemědělských organizací zařazených jako celek do produkční ekonomické skupiny snížení daně nepřichází v úvahu, protože při jejich zařazení bylo přihlíženo ke všem pozemkům, horším i lepším,

Fakultativní snížení nebo prominutí daně z pozemků zaplavených, z pozemků, na nichž se provádějí vodohospodářské úpravy, z pozemků odňatých během roku dočasně nebo natrvalo zemědělské výrobě a z pozemků využívaných jako letištní a vojenská pásma se rozšiřuje i na pozemky, na které se vztahuje zákon o státní ochraně přírody a zákony národních rad o státní památkové péči, neboť i na těchto pozemcích jsou omezeny možnosti jejich obhospodařování. Možnost snížení nebo prominutí daně se vztahuje jak na organizace, tak i na občany. Při splnění uvedených skutečností orgán vykonávající správu daně rozhodne, v jaké výši daň sníží nebo ji zcela promine.

Okruh poplatníků daně z objemu mezd a odměn je v zákoně taxativně vymezen. Vzhledem k tomu, že podniky se zemědělskou výrobou jsou i v ostatních odvětvích národního hospodářství a že podle platného zákona o státním podniku a zákona o zemědělském družstevnictví mohou vzniknout nové podniky se zemědělskou výrobou nebo zpracovávající zemědělské suroviny, je zakotveno do zákona zmocnění, umožňující zahrnout další podniky do okruhu subjektů daně. Konstrukce této daně je obdobná se systémem dosavadního příspěvku na sociální zabezpečení, který bude nahrazen ve všech ostatních odvětvích národního hospodářství formou odvodu daně z objemu mezd. Odlišný název této daně v systému zemědělské daně je odůvodněn tím, že členům JZD není vyplácena mzda, ale odměna za práci, přičemž z odměn vyplácených členům JZD odvádí jednotné zemědělské družstvo ze svých nákladů příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.

Uplatnění této kriteriální daně v obecné výši vytvoří i pro organizace zemědělsko-potravinářského komplexu srovnatelné podmínky s ostatními odvětvími národního hospodářství.

Tato daň, která byla při přestavbě cen zahrnuta do nákladů nových nákupních a velkoobchodních cen, bude použita především k úhradě výdajů společnosti na reprodukci pracovních sil. Účelem této daně je též působit na hospodárné využívání pracovních sil a na zavádění nové techniky a progresivních metod práce.

Základ daně z objemu mezd a odměn je vymezen shodně se základem dosavadního příspěvku na sociální zabezpečení i s řešením v již připravovaných zákonech o odvodech do státního rozpočtu a o důchodové dani (zahrnuje doplňkové odměny).

U jednotných zemědělských družstev se do základu daně navíc započte příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení, který je vlastně náhradou za daň ze mzdy v důsledku zavedení netto odměn v jednotných zemědělských družstvech. Tímto opatřením se sleduje vytvořit i u této skupiny poplatníků stejný základ daně jako u ostatních poplatníků, a tím i stejné podmínky pro oceněni nákladů na živou práci.

Tato daň bude součástí nákladů poplatníka.

Sazba daně z objemu mezd a odměn (50%) je stejná jako sazba příspěvku na sociální zabezpečení platná od 1. 1. 1989 pro ostatní odvětví národního hospodářství (podle předloženého návrhu samostatného zákona).

Vzhledem k tomu, že i u poplatníků této daně je nutno vytvořit podmínky pro další rozvoj služeb, u nichž se v cenách nezměnila výše tohoto nástroje (příspěvku - daně), navrhuje se z mezd připadajících na taxativně stanovené činnosti (služby) uplatnit sníženou sazbu ve stejné dosavadní výši (20%) jako u všech organizací podléhajících odvodům do státního rozpočtu nebo důchodové dani zabývajícími se stejnými činnostmi (podle návrhu samostatného zákona s účinností od 1. 1. 1989).

Okruh poplatníků daně ze zisku je stanoven shodně jako u daně z objemu mezd a odměn. Této dani budou kromě organizací jež dosud byly poplatníky daně ze zisku podle zákona o zemědělské dani, podléhat též organizace potravinářského průmyslu, které dosud podléhají odvodům do státního rozpočtu podle zákona č. 161/1982 Sb. Toto opatření povede k dalšímu sblížení až sjednocení ekonomických nástrojů v rámci celého zemědělsko-potravinářského komplexu. Potřebu tohoto sjednocení vyžaduje i rozšiřování podnikatelské činnosti organizací, na něž se vztahuje zákon o státním podniku a zejména zákon o zemědělském družstevnictví, a dále i úzká vazba podniků potravinářského průmyslu na podniky zemědělské prvovýroby.

Ustanovení o daňovém základu se oproti dosavadnímu stavu zjednodušuje a zahrnuje i dosavadní samostatné ustanovení o připočitatelných a odpočitatelných položkách.

Zvýšením základu o částky, o které byly v rozporu s právními předpisy sníženy výnosy nebo zvýšeny náklady, a o částky, k jejichž úhradě není poplatník podle právních předpisů povinen nebo které mají sankční povahu, se sleduje působit na hospodárné vynakládání finančních prostředků tak, aby nedocházelo k neoprávněnému zkracování zisku a tím i daně. To se plně vztahuje i na poplatky za znečišťování ovzduší a přirážky k úplatám za vypouštění odpadních (znečištěných) vod, pokud nejsou uhrazeny z prostředků po zdanění ale z nákladů.

Novými položkami, o které se bude základ daně snižovat, jsou placené úroky, nejsou-li účtovány v nákladech a dále částka odpočitatelného minima. Toto odpočitatelné minimum zisku je nástrojem k zabezpečení samofinancování podniků. V zemědělských organizacích má odpovídajícím způsobem reagovat na rozdílné podmínky reprodukčního procesu i z nich vyplývající důchodovou diferenciaci. Podrobné vymezení odpočitatelného minima bude obsaženo v prováděcí vyhlášce k zákonu o zemědělské dani tak, aby bylo možno pružně reagovat na případné změny. Je navrhováno uplatnit odpočitatelné minimum pouze u podniků se zemědělskou prvovýrobou při jeho vazbě na jeden ha zemědělské půdy odstupňované podle produkčních ekonomických skupin (ve výši od 700,- Kčs do 1400,- Kčs). U ostatních poplatníků daně ze zisku bude rozhodnuto o uplatněné této odpočitatelné položky až v návaznosti na řešení odpočitatelnosti minimálního přídělu do fondu rozvoje u subjektů odvodů do státního rozpočtu. Pokud by bylo rozhodnuto uplatnit tuto odpočitatelnou položku u ostatních organizací od 1. 1. 1991, nebylo by nutno měnit zákon o zemědělské dani, neboť úprava by byla řešena na základě zmocnění obsaženého v zákoně ve vyhlášce vydané k jeho provedení.

Daň z pozemků nebude odčitatelnou položkou od základu daně jako doposud, ale o tuto daň se budou přímo snižovat výnosy.