Česká národní rada 1986 – 1990

Provedenými úpravami byla zvýšena závislost státního rozpočtu republiky na dotacích z federace a nebylo odstraněno nezabezpečení některých významných potřeb, zejména v hospodářství řízeném národními výbory.

Je pozitivní, že rozhodnutími české vlády z iniciativy ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky byly vytvořeny potřebné podmínky pro uspokojení podstatné části nezbytných potřeb. Šlo zejména o prostředky na zaostávající údržbu a opravy v odvětvích vodního hospodářství, místní výroby a služeb, bytového hospodářství a dopravy v působnosti národních výborů.

Za dané situace však bylo vyrovnanosti státního rozpočtu republiky možné dosáhnout pouze za přispění mimořádné dotace z rozpočtu federace ve výši zhruba 1,3 miliardy korun.

Čísla rostoucích výdajů na hlavní odvětví společenské spotřeby dokladují, že pokud jde o užití, postupovali jsme i v loňském roce zhruba v intencích záměrů vytýčených po XVII. sjezdu a zakotvených v 8. pětiletce i v rozpočtovém výhledu. I když loňský rok znamenal ve srovnání s předchozím obdobím zlepšení v tvorbě zdrojů, nebylo zde dosaženo záměrů v té úrovni, kterou 8. pětiletka a příslušný rozpočtový výhled předpokládaly.

Proto požadavek, znovu zdůrazněný na 14. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, že nelze žít nad poměry, vydávat více prostředků, než jsme si svou prací vytvořili, musíme všichni vztahovat i na sebe. To současně vyžaduje bdít nad tím, aby prostředky, které společně vyčleňujeme na rozvoj výrobní základny, byly vynakládány především tam, kde budou přinášet československé ekonomice nejvyšší efekt. Tuto garanci musíme od vlády požadovat.

Loňské i letošní výsledky plnění úkolů státního plánu a státního rozpočtu ukazují, že zejména v řídící a organizátorské práci jsou stále nedostatky po celé ose řízení. proto budeme muset i my, jako poslanci, důrazněji prosazovat své názory například již při projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Plně se ukázalo například to, že zařazování tzv. mobilizačních položek do příjmů státního rozpočtu republiky je pouhá hra čísel bez jakéhokoliv ekonomického obsahu, která ničemu neprospívá. Mimořádnou dotací ze státního rozpočtu federace musela být pokryta nejen celá mobilizační položka obsažená v příjmové části rozpočtu republiky, ale i další oprávněné potřeby. Je to ovšem problém, jehož řešení přesahuje rámec české republiky a oceňujeme, že přístup zejména ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky k řešení tohoto problému je aktivní a opírá se i o názory poslanců České národní rady.

V této souvislosti bych chtěl upozornit, že nás čeká projednávání návrhu zákonů o rozpočtových pravidlech federace a republiky, které vytvářejí reálnější podmínky pro řízení finanční politiky státu v podmínkách existence tří rozpočtů, tedy federace a dvou republik. předložené návrhy předpokládají posílení soběstačnosti republikových rozpočtů na podstatně vyšší míru ve srovnání se současným stavem.

Tohoto pokroku se ovšem dosahuje čistě fiskálními opatřeními, respektive změnou přerozdělovacích procesů na úrovni federace. Tyto přerozdělovací procesy ve své podstatě však i nadále zůstávají. výsledky rozpočtového hospodaření loňského roku ukazují, jaké problémy to působí. Jsou to věcné argumenty které bychom měli plně využít při projednávání návrhu zákonů o rozpočtových pravidlech a prosazovat zásady samofinancování a vazby užití prostředků na vytvářené finanční zdroje i v pohledu na všechny tři státní rozpočty.

Dalším poznatkem, který není nový, ale kterému jsme se jaksi vyhýbali, anebo jsme jej nechtěli nazývat pravým jménem, je otázka smyslu a vážnosti zákona o státním rozpočtu jako takového. I loňské výsledky ukazují, že jediné, co z něj platí, je vyrovnanost příjmů a výdajů. Jinak je zákon doslova formován řídícími akty nižší právní síly, tedy usneseními vlád, opatřeními ministerstva apod.

Vím, že je to v souladu se zmocněním, které zákon obsahuje, ale i tady na to upozorňuji proto, abychom v tomto směru již vyvodili poučení. Již pro příští rok nemůžeme zákon, který by měl takovéto zjevné slabiny, připustit. Z toho musí vláda při jeho přípravě vycházet. Není to jednoduchá záležitost, protože i postavení státního rozpočtu ve vztahu ke státnímu plánu nevyjadřuje plnou vážnost, kterou chceme dávat působení hodnotových a finančních nástrojů v řízení národního hospodářství.

Řadu poučení z loňských výsledků můžeme a musíme využít pro ovlivnění vývoje ekonomiky v letošním roce. V souvislosti s tím stále před sebou máme dva hlavní úkoly, a sice urychlení přestavby hospodářského mechanismu a plnění úkolů v té kvalitě a komplexnosti, v takové úrovni efektivnosti, jakou předpokládá státní plán. Zatím jsou rezervy jak v té první oblasti na níž se jako poslanci podílíme především v zákonodárném procesu, tak i v oblasti plnění plánovaných úkolů.

Pohled na výsledky letošního roku, pokud je známe, jsou opět lepší z hlediska kvantitativního plnění než v těch směrech, které rozhodují o výsledné efektivnosti našeho snažení. Ukazují to i výsledky plnění záměrů státního rozpočtu České socialistické republiky na letošní rok. Jeho objem a struktura však doznaly značných změn, jak je patrno z předložených informací o přepočtu státního rozpočtu na ekonomické podmínky letošního roku. Přepočet byl proveden podle zásady, že věcná úroveň potřeb profinancovaná v rozpisu státního prováděcího plánu na rok 1989, sestaveného v ekonomických podmínkách roku 1989, nesmí být přepočtem dotčena. Je to na první pohled správná zásada, ale chtěl bych přece jen vyjádřit kritickou připomínku.

Stále se tímto způsobem dostává působení hodnotových nástrojů do pozadí a zcela určující zůstává hmotné plánování. Je pak nezbytné řešit některé věci velmi složitě, často přijímat ve finanční oblasti opatření, která se složitě vysvětlují. Promítá se to výrazně právě do státního rozpočtu České socialistické republiky na letošní rok.

Na posledním zasedání předsednictva České národní rady bylo například kriticky poukázáno na skutečnost, že byl předepsán odvod fondu vodního hospodářství ve výši 730 miliónů korun pro to, aby byly posíleny zdroje státního rozpočtu k zajištění jeho vyrovnanosti po přepočtu. Vysvětlení existuje a je logické.

Jedním z bilancovaných vlivů při přepočtu cen byly i zvýšené úplaty za vypouštění odpadních vod s platností od 1. 1. 1989. Tyto úplaty se zvýšily dvaapůlkrát. Promítnutím tohoto vlivu se zvýšily zdroje fondu vodního hospodářství skoro o celou miliardu korun. Po pokrytí všech plánovaných úkolů na ekologické akce financované z fondu zůstalo 730 mil. Kčs volných prostředků ve zdrojích tohoto fondu. Tyto zdroje byly staženy s tím, že bylo přislíbeno v případě, že se objeví během roku oprávněná potřeba, posílit zdroje fondu vodního hospodářství i za cenu přechodného schodku ve státním rozpočtu republiky. Tolik stručně na vysvětlení.

Chtěl bych k tomu říci svůj názor. Naléhavost ekologických problémů již pociťujeme velmi akutně. Musíme proto velice důrazně a důsledně prosazovat prioritu v jejich řešení a tedy i prioritu plánovité tvorby zdrojů výlučně na tato řešení. A to mne vede k tomu, abych doporučil přezkoumat statuty všech tří fondů, a sice fondu vodního hospodářství, fondu ochrany ovzduší a fondu pro zúrodnění půdy a eventuálně zákonem České národní rady zabezpečit, aby prostředky z těchto fondů mohly býti čerpány pouze na stanovené účely. Myslím, že by se tím vyšlo vstříc připomínkám ze strany mnoha poslanců.

V souvislosti s poznatky z rozpočtového hospodaření za loňský rok i s poznatky za dosavadní plnění letošních úkolů bych se chtěl zmínit o třech okruzích problémů.

Tím prvním je potřeba důsledně odměňovat pouze celospolečensky efektivní výsledky práce, ať jde o jednotlivce, kolektivy či celé podniky. Zatím se to přes veškerou naší snahu nedaří a je to také jeden z výrazných inflačních faktorů.

Situaci v tomto směru považují poslanci za velmi vážnou. Dokládají to mimo jiné i čísla rostoucích výdajů obyvatelstva, jak o nich hovořil soudruh Nikodým. Poslanci zde požadují důslednější řešení. Vláda se musí zajímat o to, jak si u nás obyvatelstvo vydělává peníze a z toho vyvozovat energicky potřebné kroky. V poslední době k řešení tohoto problému vláda některá opatření přijala. Musí také prosazovat jejich důsledné splnění. V tom ji chceme maximálně podporovat.

Druhým problémovým okruhem je otázka investic. Nesčetněkrát jsme o tom hovořili a situace se stále opakuje. Myslím si však, že se v současné době již vyhrotila do neúnosné míry. Federální vláda reagovala čistě administrativně direktivním opatřením zákazu zahajování staveb. Je to jeden z možných kroků. Má však řadu negativních dopadů a poslanci zdůrazňovali, že je v prvé řadě nezbytné velice urychleně ale také odpovědně posoudit, které investice potřebujeme, které je třeba pustit a se kterými nebudeme dále počítat. Přitom je třeba důsledně rozlišit to, co je nezbytné preferovat z celospolečenského pohledu respektive z hlediska financování účastí například státního rozpočtu a dále to, co si budou a musí státní podniky zabezpečovat samy.

Je však k tomu třeba vytvořit jeden důležitý předpoklad - srovnat do potřebné úrovně výchozí základnu státních podniků tak, jak o tom bylo již mnohokrát hovořeno. Zatím zde pociťujeme velké vakuum. Víme z tisku, že federální vláda projednala návrh zásad vyrovnání rozdílné výchozí základny organizací od roku 1991. Kladu zde proto otázku předsedovi české vlády, zda by mohl stručně podstatu těchto zásad vysvětlit. Pro českou ekonomiku je to v mnoha směrech určující otázka a my potřebujeme pro svou poslaneckou práci odpověď znát.

Problémy investiční výstavby, o kterých jsem hovořil, ovšem nevyřešíme, budou-li se i nadále opakovat takové nedostatky, jaké například zjišťuje VLK při svých prověrkách účinnosti opatření k dosažení projektovaných parametrů na vybraných a nevyužitých kapacitách. Je to doklad špatné řídící a organizátorské práce v této oblasti a nekompetenčního rozhodování. Požadujeme, aby v tomto směru vyvodila česká vláda adresné závěry tam, kde jde o stavby v oblasti jejich působnosti.

Konkrétně jde například o rekonstrukci a rozšíření závodu Radotín státního podniku Inženýrské a průmyslové stavby Praha a o stavbu Dinaska Svitavy podniku Moravské šamotové a lupkové závody. Mám dotaz na ministra výstavby a stavebnictví, jaké závěry a vůči komu vyvodil pro to, aby se obdobné případy již neopakovaly?

Celá otázka investiční výstavby souvisí bezprostředně se situací, ve které se nalézá české stavebnictví. Jeho situace vyžaduje urychlené řešení. Poslanci poukazovali na odliv pracovníků a na potřebu koncepčního promyšleného postupu, který by garantoval nápravu kritické situace.

Třetím problémovým okruhem je celá oblast vnitřního trhu. Občané oprávněně kritizují, že z prodejen mizí spotřební zboží v cenově přístupných úrovních. Řada výrobců jde bezostyšně cestou zvyšování cen svých výrobků, a to pod rouškou inovací, které žádnými inovacemi nejsou. Šetření Výboru lidové kontroly kolem řady druhů nedostatkových položek zboží ukazuje, a plně to koresponduje s poznatky nás poslanců, že přes doposud přijímaná opatření není jistota, že se nedostatky nebudou opakovat. Opakuji, že se jedná o vybrané nedostatkové druhy zboží.

Domnívám se, že zde by postup vlády měl být natolik důsledný a natolik komplexní, aby byla vyloučena možnost recidivy. Jinak totiž výrazně diskreditujeme myšlenky přestavby a na prvý pohled pouze ekonomické otázky dostávají daleko silnější politický aspekt.

Chci zdůraznit, že tento problém posuzujeme jako jeden z klíčových a naši důvěru si vláda může udržet jen tehdy, když v rámci své konečné odpovědnosti zjedná potřebnou nápravu.

Nijak si přitom nechceme zjednodušovat složitost celé situace. Ale na příkladu řešení cementu mohu uvést, že i vláda ve vztahu například k resortu stavebnictví a výstavby akceptovala svým usnesením i úkoly, které jsou málo konkrétní a v obecné poloze, nedostatečně adresné a mnohdy jen specifikují základní pracovní povinnosti z dané oblasti.

V závěru bych se chtěl ještě zmínit o problematice národních výborů. Výsledkem jejich činnosti v rozpočtové oblasti byl přebytek finančních zdrojů ve výši 2, 4 mld Kčs. Jak je v podkladu uvedeno, došlo k nárůstu těchto zdrojů proti předchozímu období, ale přesto nezabezpečuje spolu se zůstatkem prostředků ve fondech rezerv a rozvoje potřebnou míru vlastních zdrojů národních výborů na plánované úkoly akce "Z" v roce 1989. Po přepočtu státního rozpočtu na ekonomické podmínky letošního roku se napjatost v této oblasti ještě zvýraznila.

Potřeba posílit zdroje pro akci "Z" a zdroje na zabezpečení společenské spotřeby u národních výborů i přes dosud přijatá opatření trvá. Jde o otázku, kterou je nezbytné řešit v rámci rozpočtových prostředků celé federace. To bych chtěl také podtrhnout a vyslovit zde plnou podporu postupu české vlády a ministerstva financí, cen a mezd ČSR. Je totiž nutné vidět, že zde existují reálná rizika spojená s vyrovnaností státního rozpočtu republiky. Je to však, podle našeho názoru nezbytná cesta.

Závěrem mi dovolte, abych na základě výsledků jednání všech výborů, které projednaly přikázané kapitoly státního závěrečného účtu, na základě jednání výboru pro plán a rozpočet dne 8. 6. t. r., který za účasti delegací z ostatních výborů projednal vládní návrh státního závěrečného účtu a po posouzení všech předložených podkladů doporučil České národní radě schválit státní závěrečný účet ČSR za loňský rok.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Matyášovi. Soudružky a soudruzi, nyní bude následovat rozprava. Do rozpravy se přihlásili následující poslanci: Jiří Čurda, Josef Kaňa, Zdenka Vašíčková, Jaroslav Chrobák, Jiří Fleyberk, Miroslav Janota, František Štefan a František Skácel.

Další poslanci se zatím do rozpravy nepřihlásili.

Nyní přerušíme jednání na 30 minut. V jednání budeme pokračovat v 11.00 hodin.

Jako první vystoupí v diskusi poslanec Jiří Čurda.

(Následovala krátká přestávka.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Zahájíme rozpravu a jako první vystoupí poslanec Jiří Čurda, kterému dávám slovo.

Poslanec Jiří Čurda: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi!

Ve výboru pro zemědělství a výživu jsme podrobně projednávali státní závěrečný účet, kapitolu lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu a kapitolu ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky.

Byli jsme informováni, že za lesní a vodní hospodářství byl závěrečný účet uzavřen bez větších problémů. Je však třeba zdůraznit, že lesní hospodářství zajišťuje plnění úkolů ve stále obtížnějších podmínkách. Zvyšuje se poškození lesních porostů imisemi a v současné době je již 57 % celkové výměry lesa v České socialistické republice více či méně zasaženo negativními vlivy.

Proto bych chtěl zdůraznit potřebu dalšího zvyšování pěstební činnosti, což chci formulovat jako podnět. Urychleně je třeba osazovat všechny velké lesní plochy, aby byly kompenzovány nepříznivé vlivy zhoršeného ovzduší a aby lesní porosty co nejlépe plnily svou krajinotvornou funkci a vytvářely pozitivní vliv na životní prostředí.

I když se tyto porosty, zvláště v exponovaném prostředí, nemusí dožít těžební zralosti a ne vždy musí dát nejvhodnější sortiment dřeva, přece jen mohou významně přispět k ozdravění ovzduší, k ochraně proti erozi a splní významnou ekologickou úlohu.

Doporučuji, aby nákladná pěstební činnost při nedostatku vlastních finančních zdrojů resortu byla podporována ze státního rozpočtu. Domnívám se, že nad problematikou zeleně by se měli více zamýšlet i odpovědní pracovníci některých našich větších měst a podniků.

Při současném snižování těžby dřeva jsme ve výboru doporučovali zabezpečit zvýšené využívání dřevní štěpky, odstraňovat rezervy v oblasti komplexního využití dřevní hmoty. K tomu jistě přispívá začlenění dřevozpracujícího průmyslu.

V přípravě na dnešní jednání jsme byli informováni, že jsou urychleně vytvářeny předpoklady pro zvýšení výroby nábytku, dveří, oken a dalších výrobků, kterých je na trhu kritický nedostatek.

Složitá je situace v papírenském průmyslu. Ten vyžaduje modernizaci stávajících technologií, což bude náročné na finanční krytí i devizové prostředky.

Tuto záležitost bychom měli zvážit jako podnět. Doporučuji to proto, že se před rokem o těchto problémech zde, na plénu hovořilo, a dosud není známo, jak se v této oblasti dále postoupilo.

Odvětví vodního hospodářství se s úkoly roku 1988 vyrovnalo úspěšně. Stále náročnější a nákladnější se stává zásobování odběratelů pitnou a užitkovou vodou, maximální pozornost je třeba věnovat problematice znečišťování vodních zdrojů, povrchových vod a výstavbě čistíren odpadních vod.

Soudružky a soudruzi,

také kapitola ministerstva zemědělství a výživy je za loňský rok uzavřena. Stručně lze říci, že to vyplynulo z výsledků roku 1988 v zemědělství a potravinářském průmyslu.