Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Zvěřinovi. Slovo má posl. Václav Běžel, připraví se poslanec Jan Vávrů.
Poslanec Václav Běžel: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mně vyjádřit několik myšlenek ke státnímu závěrečnému účtu České socialistické republiky za rok 1979.
Odboráři v České socialistické republice v nesnadném minulém roce cílevědoměji a všestranněji rozvíjeli účast pracujících a jejich iniciativu na rozpisu a plnění plánu. Velké úsilí jsme věnovali překonání důsledků prvých měsíců roku, způsobených nepříznivými klimatickými podmínkami a nedostatky jejich zvládnutí.
Podporovali jsme opatření vlády ČSR k řešení problematiky palivoenergetické základny, opatření ke zlepšení vnějších ekonomických vztahů a zabezpečení vnitřního trhu, opatření v investiční výstavbě a především ke zvýšení efektivnosti a kvality veškeré práce. Výsledky našeho společného úsilí bilancujeme na dnešní schůzi České národní rady - při schvalování státního závěrečného účtu ČSR.
Obětavostí našich pracujících se podařilo překonat nemalé potíže uplynulého roku a rozvojem jejich iniciativy vyjádřené socialistickými závazky - splnit plánované úkoly roku 1979. Právem proto jim náleží poděkování i z dnešní schůze České národní rady, ocenění jejich obětavé práce a přínosu při splnění náročných úkolů plánu.
Z návrhu vlády ČSR předneseném ministrem financí soudruhem Tlapákem však vyplývá, že se s dosaženými výsledky nemůžeme plně spokojit. Nedosáhli jsme základního kvalitativního cíle, splnit plánované předpoklady v růstu rentability a efektivnosti reprodukčního procesu, úroveň nákladů byla překročena, nebyla splněna plánovaná relace mezi růstem průměrných mezd a produktivitou práce ap. Proto se zamýšlíme, kde hledat příčiny minulého roku.
Poctiví pracující nás nejednou přesvědčili o tom, že chtějí odhalovat rezervy, snižovat spotřebu surovin, materiálů, paliv a energie, zvyšovat produktivitu práce a tím své výdělky, využívat techniku a pracovní dobu. Chtějí se aktivně podílet na zkracování doby výstavby a uvádění kapacit základních fondů do provozu. Chtějí zvyšovat kvalitu výrobků, zlepšovat sortiment a inovovat zboží a zlepšovat služby. Chtějí prostě lépe žít z výsledků své dobré práce. Zamýšlíme se, zda jsme společně s hospodářskými pracovníky vytvořili tomuto zdravému úsilí pracujících všestranné podmínky.
A odpovědí je, že se nám v minulém roce dosud nepodařilo zabezpečit, aby každý dělník znal své úkoly, náklady na výrobek, který vyrábí, hodnotu nástrojů, nářadí a strojů, kterých při práci používá. Nepodařilo se nám podat pomocnou ruku každému dělníkovi, každé pracovní četě, každému pracovnímu kolektivu, aby měli vytvořeny základní podmínky pro dobrou práci, aby využili svých možností a splněním socialistického závazku vzali svůj konkrétní přínos pro společnost.
Jednotný postup hospodářských a odborových orgánů a organizací při rozpisu plánu a jeho realizaci byl nedostatečný, hlavní směry socialistického soutěžení, vytyčená náplň komplexním racionalizačním brigádám a tematické úkoly pro vynálezce a zlepšovatele byly mnohde formální a bez účinné pomoci uvádět je v život. A v neposlední řadě, že i přes větší péči a pozornost výrobním poradám a řešení připomínek pracujících, jsme i zde zůstali hodně dlužni.
Soudružky a soudruzi poslanci, vycházeje z těchto zkušeností jsme 5. listopadu minulého roku přijali společný postup předsednictev vlády České socialistické republiky a České odborové rady, kde jsme položili důraz na rozhodující úkoly při zabezpečování plánu roku 1980 a kolektivních smluv a vytyčili hlavní směry rozvoje iniciativy v ČSR.
Dali jsme tím orientaci a impuls pro obdobný postup ministerstev a KNV s příslušnými odborovými orgány a pro všechny hospodářské a odborové organizace v ČSR.
Společnými opatřeními a soustředěným úsilím se zaměřujeme především na zvýšení účasti pracujících a rozvoj jejich iniciativy při růstu produktivity práce, při snižování materiálové a energetické náročnosti výroby, na zvýšení kvality výrobků, na zabezpečování dostatku náhradních dílů a kompletačních částí a na zvýšení výroby tzv. nedostatkového zboží na vnitřním trhu a na včasné plnění úkolů investiční výstavby. Společná opatření zaměřujeme na zvýšení péče o pracující na pracovištích i na zlepšení životního prostředí.
Vycházeje ze čtvrtletního hodnocení těchto společných opatření chceme pololetní veřejnou prověrkou plnění plánu, kolektivních smluv a socialistické soutěže orientovat úsilí na důslednější plnění úkolů vyplývajících ze společné schůze předsednictva vlády ČSR a předsednictva ČOR.
Věnovat v rozborech za I. pololetí t. r. zvláštní pozornost hodnocení účinnosti výrobních porad, výsledkům plnění kolektivních smluv, rozvoji pracovní iniciativy a dosud neuspokojivému vývoji produktivity práce.
Soudružky a soudruzi poslanci, to jsou naše zkušenosti z uplynulého roku a náš postup úzké spolupráce se státními a hospodářskými orgány České socialistické republiky při zvyšování účasti pracujících na řízení a rozvoji jejich iniciativy, při zabezpečování jejich oprávněných potřeb.
Tak chceme přispět k zabezpečování náročných úkolů hospodářské a sociální politiky v posledním roce 6. pětiletky, jak je před nás postavilo 14. a 15. zasedání ÚV KSČ. /Potlesk./
Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Běželovi, slovo má poslanec Jan Vávrů, připraví se poslanec Pavel Mezník.
Poslanec Jan Vávrů: Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, směrnice vypracovaná na základě závěrů XV. sjezdu KSČ pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976 až 1980 mimo jiné uložila zlepšovat úroveň řízení další modernizací a rekonstrukcí dosavadního bytového fondu. Z těchto důvodů v souvislosti s projednáváním státního závěrečného účtu zařadil náš výbor pro obchod, služby a dopravu do plánu v tomto roce i problematiku údržby, oprav a modernizace bytového fondu. Zjistili jsme, že zlepšením úrovně bydlení se soustavně zabývají vedoucí státní a stranické orgány, které přijaly řadu usnesení směřujících ke zkvalitnění nové výstavby, oprav, údržby a modernizace bytového fondu.
Zatímco náklady na opravy bytového fondu socialistického sektoru představovaly v roce 1970 více než 2 mld Kčs, v roce 1977 činily již přes 3,3 mld Kčs. Roční podíl připadající na 1 byt vzrostl z 1508 Kčs na 1901 Kčs. Kladně jsme hodnotili na jedné straně růst objemu stavebních prací prováděných v 6. pětiletém plánu na údržbě, opravách a modernizaci bytového fondu v České socialistické republice, avšak na druhé straně bylo též poukázáno, že toto dosavadní tempo nám zanedbanost bytového fondu v přiměřených časových lhůtách nevyřeší. Nadále přetrvává stav, kdy podniky místního stavebnictví, které mají zajišťovat především opravy, údržbu a modernizaci veškerého bytového fondu, zabezpečují svými kapacitami přednostně investiční výstavbu a větší opravy provozních budov. Úměrný rozsah vlastních údržbářských kapacit u organizací vlastnících a spravujících bytový fond je nezbytný a společensky efektivní. Jejich zaměření však není vždy orientováno na zabezpečení prevence a havarijní služby v souladu s jejich posláním. Nedořešeno dosud zůstává dodavatelské zabezpečení údržby, oprav a modernizace bytového fondu v družstevním vlastnictví, zejména kapacitami místního stavebnictví. Rozvoj kapacit místního stavebnictví i dalších údržbářských provozů je nepříznivě ovlivňován i trvajícími nedostatky v zajištění materiálně technického zásobování a dosud neúčinnými opatřeními k řešení nedostatkových profesí. Závažným problémem, který již v nejbližších letech bude narůstat, je zabezpečení oprav domů postavených panelovou technologií. Nepříznivou situaci v zajišťování oprav a údržby ještě prohlubuje nekvalitně prováděná výstavba nových obytných domů. Nekvalitní výstavba odčerpává stavební kapacity, materiál, ale i finanční prostředky správců těchto domů. Družstvům nekvalitně provedených budov vznikají problémy jak se stavebním, tak i s finančním zajišťováním oprav.
Vybavování státních bytů zařizovacími předměty a úhrady s tím spojené je upraveno vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 45/1964 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku, vyhláškou č. 60/1964 Sb. o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu a směrnicemi s tím souvisejícími. V průběhu 15 let platnosti došlo ale ke zvýšení užitných hodnot, kvality a v souvislosti s tím i ke zvýšení ceny zařizovacích předmětů i opravářských a instalačních prací, aniž by došlo k úpravám těchto předpisů. Bylo by účelné rozpracovat opatření ke zvýšení účasti občanů na údržbě, opravách a modernizaci bytů a v této souvislosti projednat s příslušnými orgány účinnost a novelizaci těchto vyhlášek. Nemá-li na úseku údržby, oprav a modernizace v budoucnu dojít k dalšímu nahromadění neřešených problémů, je nutno tyto otázky zásadně a koncepčně řešit již pro 7. pětiletku.
Pokud se týká zabezpečování údržby, oprav a modernizace bytového a domovního fondu v hl. m. Praze je třeba poznamenat, že specifické podmínky Prahy jako kulturního, společenského a politického centra ČSSR si nutně vyžadují samostatné zásadní a komplexní řešení. V tomto směru je proto třeba podpořit návrh Národního výboru hl. m. Prahy předložit vládě ČSR materiál, upozorňující na tyto problémy včetně návrhů na jejich řešení.
Systém modernizace bytů musí poskytovat řadu variant, musí být dobře odborně, projekčně i kapacitně připraven s dostatečnými perspektivními zárukami. Musí řešit mimo jiné také úkol, aby se minimálně narušila pospolitost občanů, domů i území, organicky vyrůstající z mnoha roků společného bydlení, aby se lidé vraceli do svých modernizovaných bytů.
Soudružky a soudruzi, stálou pozornost věnuje výbor pro obchod, služby a dopravu i plnění závěrů 7. zasedání ÚV KSČ v zásobování vnitřního trhu. S povděkem jsme přijali písemnou informaci ministra obchodu České socialistické republiky ing. Antonína Jakubíka o současném stavu na vnitřním trhu, která byla dána všem poslancům České národní rady k využití ve volebních obvodech. Kladně jsme přijali i usnesení vlád Československé socialistické republiky a i České socialistické republiky k řešení a odstranění nedostatkových druhů zboží. Jde jen o to, aby tato usnesení jako mnohá jiná v množství řídících článků nezanikla. Při této příležitosti chci poukázat na nutnost vyvození závěrů z rozboru nedostatků v zásobování trhu základními druhy potravin před svátky, kdy je třídenní pracovní volno, zejména z hlediska ekonomiky rozvozu a znehodnocení potravin. Domnívám se, že dokud nebudeme mít dostatek trvanlivého mléka, chleba apod., je třeba pro třídenní pracovní volno zabezpečit alespoň jeden den v přiměřeném rozsahu prodej základních druhů potravin.
Soudružky a soudruzi,
ve zpravodajské zprávě upozornil posl. Josef Smola na nedostatky v hospodárném využívání nákladní automobilové dopravy. Také v našem výboru a konečně i ve sdělovacích prostředcích bylo již několikrát zcela konkrétně ukázáno, že řada nákladních vozů jezdí prázdná, že je mnoho zbytečných cest. To vše stojí samozřejmě značné prostředky a naftu, nehledě na to, že je stále požadován větší autopark a větší počet řidičů.
Mám proto otázku k ing. Josefu Jungovi, ministru vnitra ČSR, jaká opatření byla již k této otázce realizována a jaká opatření se ještě chystají. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Vávrů, slovo má poslanec Mezník a připraví se posl. Olga Divilová.
Poslanec Pavel Mezník: Soudružky a soudruzi poslanci, v celkových výsledcích hospodaření národních výborů se i v roce 1979, obdobně jako v předchozích letech, projevuje dynamický rozvoj, předstihující úkoly 6. pětiletky. Při překročení schváleného rozpočtu ve výdajích bylo vyšším překročením příjmů docíleno celkového přebytku ve výši 1,6 mld Kčs. Národní výbory se tak aktivně podílely na vyrovnání státního rozpočtu ČSR.
V roce 1979 vzrostly rychlejším tempem, než se předpokládaly schválené rozpočty národních výborů, neinvestiční výdaje, spojené s financováním společenské spotřeby, rozvojem služeb obyvatelstvu a zlepšováním životního prostředí. Naproti tomu se nepodařilo realizovat záměry státního plánu jak z hlediska celkového objemu, tak i ve struktuře investiční výstavby. Nesplnění stavebních prací má za následek, že nebudou uvedeny do provozu v plánovaných termínech některé kapacity a tím i zhoršení situace pro realizaci investičních záměrů v roce 1980 i pro období 7. pětiletky. Nebyl splněn plánovaný počet nových bytů, navíc nadále zaostává plnění úkolů při výstavbě objektů technické a občanské vybavenosti. Současně se ukazuje, že zlepšení nenastalo ani v časovém rozložení při dokončování bytů v jednotlivých čtvrtletích. V roce 1979 byla skoro polovina dokončovaných bytů soustředěna do IV. čtvrtletí.
Již v minulých letech jsme ve výboru pro národní výbory a národnosti poukazovali na některé problémy v plánu práce. V loňském roce byl plánovaný přírůstek pracovníků překročen o více jak dva a půl tisíce osob. Hospodářské organizace plánovaný přírůstek nesplnily téměř o tisíc osob, naopak ve školství byl překročen o 1900 osob, ve zdravotnictví skoro o 900 osob.
U řady podniků, zabezpečujících služby obyvatelstvu, nebylo možno pro nedostatek náhradních dílů, případně jiných materiálů zabezpečit požadovaný rozsah služeb.
Překonat tyto nedostatky bude vyžadovat mnohem důsledněji bilancovat jednotlivé části plánu, jejich vzájemné vazby, především v oblasti investiční výstavby a jejího dodavatelského zabezpečení v dodavatelsko-odběratelských vztazích.
Významných úspěchů dosáhly národní výbory v účinné spolupráci s orgány a organizacemi Národní fronty, podniky, závody, družstvy a ostatními organizacemi a institucemi za aktivní účasti občanů při plnění volebních programů Národní fronty. Zvýšila se efektivnost a účinnost práce, zejména na úseku rozvoje politickovýchovné a agitační práce, v oblasti organizátorské a řídící činnosti a na úseku akce "Z". V jejím rámci bylo v loňském roce dosaženo celkové hodnoty díla ve výši 6,7 mld Kčs, z toho v investiční části 3,5 mld Kčs. Předpokládá se, že pětiletým plánem stanovený objem bude překročen asi o 10 %.
Realizace jednotlivých akcí nasvědčuje tomu, že ve volebních programech dochází k postupnému přechodu od investičně náročných akcí k akcím méně náročným. Správnost orientace na akce společensky důležité, především na zlepšení životního prostředí, vzhledu měst a obcí, dokazuje aktivita a iniciativa občanů, se kterou k plnění volebních programů přistupují.
Je proto na místě ocenit organizátorskou práci národních výborů, obětavost a iniciativu občanů a vyslovit jim za výsledky jejich práce při plnění volebních programů plné uznání a vytvořit odpovídající předpoklady pro uplatňování jejich iniciativy v příštích letech.
Soudružky a soudruzi poslanci,
výsledky práce národních výborů, o nichž jsem se zmínil, svědčí o tom, že národní výbory jsou významnými články našeho socialistického státu. Předpoklady pro jejich další rozvoj vytváří programový dokument předsednictva ÚV KSČ z dubna 1979, který klade důraz na vyšší kvalitu řídící činnosti, zejména na hospodářském úseku a na efektivnější praktické uplatňování zásad socialistické demokracie. Orientuje na zvyšování účinnosti působení národních výborů ve střediskových obcích, ve velkých městech a na sídlištích. V krajích i okresech se začínají hlavní zásady tohoto dokumentu plnit. Zkušenosti našeho výboru ukazují, že nejdále se pokročilo v budování střediskového systému obcí, t. j. integrace obcí, která již začala v době přípravy tohoto dokumentu. Členové našeho výboru se zúčastnili v řadě okresů průzkumu, který potvrdil, že tam, kde se sloučení dvou nebo několika obcí dobře připravilo, projednalo s občany, vysvětlilo se jim, jak bude ve sloučené obci fungovat doprava pracujících do zaměstnání, dětí do školy, pošta, zásobování a jak budou zabezpečeny další služby, občané souhlasili. V takových obcích se ustavily občanské výbory, většinou v čele s poslancem a nepřestaly pracovat složky NF. I po integraci obcí nedošlo k umrtvení činnosti, nesnížil se počet poslanců. Prostě byly vytvořeny dobré předpoklady pro postupné budování střediskových obcí. Takové zkušenosti získal náš výbor v Severomoravském, Středočeském, Severočeském, Západočeském a Jihomoravském kraji. Jako příklad rozsáhlé integrace obcí bych uvedl Severomoravský kraj, kde z 880 obcí v roce 1972 je nyní k 1. 6. 1980 jen 372 národních výborů. Přitom se počet poslanců národních výborů všech stupňů nesnížil, naopak stoupl z 18 739 v roce 1975 na 19 757 v roce 1980. Přitom integrace obcí nemá negativní vliv na výkon státní správy národními výbory. Zároveň s vytvářením střediskových obcí řeší Severomoravský KNV i posilování národních výborů v těchto obcích tak, že pracovníci jsou převáděni z plánu práce vyšších národních výborů. Při přenášení pravomoci postupují tak, jak zatím dovoluje zákon. V Severomoravském kraji začali řešit a postupně uvádět do praxe i racionalizační návrhy, jako je zjednodušení zápisů z jednání volených orgánů, zejména z plenárních zasedání, ze schůzí rad a komisí základního stupně národních výborů. Snaha racionálně pracovat se projevila i v práci rady KNV; počet usnesení rady se snížil z 516 v r. 1972 na 275 v roce 1979.
Plénum Středočeského KNV přijalo v lednu t. r. "Soubor opatření k zlepšení činnosti národních výborů ve Středočeském kraji". V souladu s dokonalejším uplatňováním hospodářsko-organizátorské funkce rada KNV projednává všechny investiční záměry, kde je požadavek na pracovní síly, kde se projeví vliv na životní prostředí a zábor půdy. Za účasti navrhovatele předkládá rada vlastní návrh a stanoví podmínky pro výstavbu. Takový způsob jednání posiluje autoritu a celkovou úlohu volených orgánů národních výborů.
Uvedl jsem, soudružky a soudruzi poslanci, několik příkladů o tom, jak národní výbory přistupují k přípravě realizace základního stranického dokumentu, jehož postupné uskutečňování bude znamenat kvalitativní změnu v práci NV, jejich přiblížení občanům, prohloubení socialistické demokracie i zvyšování účinnosti řídící a organizátorské práce.
Výbor ČNR pro národní výbory a národnosti projednal v tomto měsíci informaci ministra vnitra o stavu prací v rozpracování stranického dokumentu a bude se i v dalším období soustavně zabývat realizací tohoto, pro další rozvoj národních výborů, zásadního dokumentu.
Závěrem mi dovolte, soudružky a soudruzi, abych z pověření výboru ČNR pro národní výbory a národnosti doporučil České národní radě, schválit výsledky hospodaření národních výborů za rok 1979. /Potlesk./
Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Mezníkovi, dávám slovo poslankyni Divilové.
Poslankyně Olga Divilová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
hodnotíme-li v souvislosti s projednáváním státního závěrečného účtu ČSR hospodářské výsledky dosažené v uplynulém roce, musíme po zásluze ocenit především ta odvětví, která se přičinila o to, aby plánované úkoly zejména v kvalitativních ukazatelích byly splněny.
Mezi tato odvětví patří i průmysl řízený vládou ČSR, který v tak významné oblasti, jako je zahraniční obchod nejen splnil, ale i překročil své vývozní úkoly jak do socialistických, tak do kapitalistických zemí a tím v nemalé míře přispěl k zabezpečení devizových potřeb a ke zlepšení celé naší platební bilance.
Na prvním místě v průmyslu řízeném vládou ČSR při plnění úkolů v oblasti vnějších ekonomických vztahů je resort ministerstva průmyslu ČSR. Jeho podíl na vývozu zboží do socialistických států činí z celkového vývozu ČSSR cca 11 % a do nesocialistických zemí dokonce řádově jednu třetinu. Již dnes je možno říci, že očekávaná skutečnost vývozu do nesocialistických států od začátku 6. pětiletky do konce letošního roku, představuje hodnotu zboží ve výši 70 mld Kčs ve velkoobchodních cenách, což je o 6,5 %více, než předpokládá celá 6. pětiletka. Přitom vývoz těchto výrobků je realizován s krátkou devizovou návratností a nikoliv na dlouhodobý úvěr.
Důležité je i to, že v souladu s růstem světových cen na zahraničních trzích inkasuje resort v oblasti svého vývozu stále vyšší ceny. Proti úrovni cen zapsaných v plánu vývozu do nesocialistických zemí v šestém pětiletém plánu se očekává jejich zvýšení za toto období o 14 %.
Dalším důležitým faktorem z hlediska efektivnosti národního hospodářství, znovu zdůrazněném na posledních zasedáních ÚV KSČ, je skutečnost, že výroba resortu ministerstva průmyslu ČSR je z valné části založena na využívání domácí surovinové základny.
Například u výrobků vyvážených do nesocialistických zemí je jich plných 34 % vyráběno z tuzemských surovin. Jde v prvé řadě o výrobky z odvětví dřevo, papír, sklo a keramika. I když podíl těchto výrobních odvětví navazujících na tuzemské surovinové zdroje se na celkové výrobě spotřebního zboží v průběhu 6. pětiletky o něco zvýšil, z 30,3 % v roce 1975 na 33,5 % v roce 1980, domnívám se, že zdaleka nejsou vyčerpány všechny možnosti. To platí nejen o rezervách ve využívání domácích surovinových zdrojů jako takových, ale i o jejich zhodnocení.
Jako příklad lepšího devizového zhodnocení tuzemské suroviny je možno uvést vývoz slabé dřevní hmoty, kterou Státní lesy dodávají do sousedního Rakouska jako obyčejnou vlákninu. Tato dřevní hmota se dodává v kůře i bez kůry a v nejlepším případě je možno za ni dosáhnout cenu pohybující se okolo 700 Kčs frankoceny za jeden plný metr. Tyto dodávky se prováděly až dosud proto, že naše pily nebyly schopny tuto hmotu v potřebném množství zpracovat. Instalací a zaběhnutím linek na prořez slabé hmoty se tato situace mění a je třeba postupně omezit její vývoz a nahradit vývozem dřeva již zpracovaného. Podle některých propočtů lze zpracováním slabé hmoty na řezivo a štěpky dosáhnout zvýšení devizového přínosu zhruba o 37 - 46 %, což není jistě zanedbatelné.
Soudružky a soudruzi, je mnoho cest, jak dosáhnout lepší využití a zhodnocení jak domácích, tak i dovážených surovin. Jednou z nich je i efektivně prováděná investiční výstavba umožňující zvyšování výrobních kapacit především na bázi zavádění nové techniky a růstu produktivity práce.
V této souvislosti bych chtěla uvítat, že v loňském roce se podařilo nejen splnit, ale i překročit plán investičních prací a dodávek na závazných a preferovaných stavbách. Na druhé straně v investiční výstavbě dále přetrvávaly takové dlouhodobé nedostatky, jako je rozestavěnost, růst rozpočtových nákladů staveb a hlavně jejich opožďované dokončování. Např. jen v odvětví spotřebního průmyslu v ČSR nebyly v loňském roce dokončeny včas takové stavby, jako Rako III., Krajka Kraslice, Tylex Letovice a další a termín jejich dokončení byl odložen. Prodlužováním výstavby a pozdním uváděním kapacit do provozu přichází naše společnost o značné hodnoty a chybějící produkce zboží pak nepříznivě ovlivňuje i plynulé zabezpečování potřeb vnitřního i zahraničního trhu.
Využívám proto této příležitosti, abych místopředsedovi vlády ČSR a předsedovi České plánovací komise ing. Rázlovi položila otázku, jak se řešení těchto nedostatků v investiční výstavbě promítne v nejbližším ročním prováděcím plánu, případně v dalších opatřeních. /Potlesk./