Společný zpravodaj poslanec RNDr. Vladimír Zvěřina, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi, vysoká dynamika rozvoje našeho národního hospodářství založená v základních úkolech a cílech vedoucí síly naší socialistické společnosti, Komunistické strany Československa, úspěšně realizovaná ve složitých mezinárodních vztazích, klade vysoké nároky na rozvoj prvovýroby, zejména energetických a surovinových zdrojů.

Severočeský kraj má nezastupitelné postavení v naší ekonomice právě v těchto oblastech, neboť se rozhodující měrou podílí na krytí potřeb pevných paliv a výrobě elektrické energie.

11. zasedání ÚV KSČ zhodnotilo význam Severočeského kraje pro plnění úkolů XV. sjezdu: "Základní podmínkou rozvoje celého národního hospodářství zůstává i nadále řešení problémů palivoenergetického komplexu ...... Pro druhou polovinu této pětiletky stejně jako pro další období nadále platí orientace XV. sjezdu usilovat o co největší přírůstek paliv a elektřiny z vlastních zdrojů. Jde především o hnědé uhlí a jmenovitě o severočeský uhelný revír."

Cílem dnešního našeho jednání je přesvědčit se, jak jsou tyto základní směrnice naplňovány, jak nejen severočeské hnědouhelné doly rozvíjejí těžbu, ale také jaké podmínky pro plnění úkolů rozvoje těžby připravily ostatní resorty a organizace, zejména v těžišti problematiky a jak se jejich činnost projevuje v pánevních okresech Severočeského kraje.

Konkrétní výsledky rozvoje průmyslu, zemědělství i ostatních odvětví národního hospodářství Severočeského kraje uvedl místopředseda vlády ČSR soudruh ing. Rázl, které jsou ostatně uvedeny i v materiálech, jež máme všichni k dispozici. Chtěl bych jen podtrhnout, že severočeský hnědouhelný revír zajistil 80 % celostátního přírůstku potřeby hnědého uhlí a celou polovinu přírůstku spotřeby elektrické energie. Známou skutečností je - ostatně tento výrazný nedostatek formulovalo již 11. zasedání ÚV KSČ - že splnění plánu bylo dosaženo při neplnění kvalitativních ukazatelů zejména surovinových a energetických. Celková potřeba energie však ukazuje, že jsme spotřebu spíše překročili, dopad se pak velmi důrazně projevuje v situaci v pánevních okresech Severočeského kraje.

Zatímco horníci těžbu urychlují nad směrnici 6. pětiletky, investiční výstavba se naopak opožďuje, nebo v optimálním případě se blíží směrnici 6. pětiletky. Tímto způsobem narostl časový rozpor v těžbě uhlí na straně jedné, a při výstavbě vyvolaných investic na straně druhé, na 3-6 let se všemi z toho vyplývajícími problémy a důsledky. V samotné těžbě se tak snižuje předstih skrývky na neúnosně krátkou dobu. Např. neplnění výstavby koridoru Most a tím zabrzdění postupu porubní fronty lomu Most znamenalo již v letošním roce výpadek 900 000 tun kvalitního uhlí.

Zpoždění ve vývoji velkorypadel, vysoká poruchovost a nedosahování nominálního výkonu opozdilo výstavbu velkolomu Maxim Gorkij o 3 roky.

Opoždění, či snad lze říci zanedbání rozvoje železniční přepravy je dnes jedním z nejvážnějších problémů, limitujících další rozvoj těžby. Substituce železniční dopravy silniční dopravou se u nás stalo již známým - a bohužel příliš často používaným východiskem z nouze. Nehledě k ekonomice tohoto řešení je třeba poukázat na vysokou náročnost na pracovní síly a značné zhoršení životního prostředí po celé uhelné trase. Skutečnost, že toto řešení dále zvyšuje nároky na ušlechtilé druhy paliva, je evidentní. Sama železnice byla nucena řešit úkoly v přepravě uhlí až krajními prostředky, např. vyloučením osobní dopravy z některých tratí vůbec a přenést úkol osobní přepravy na ČSAD. Skutečností je, že tato náhrada nezabezpečuje plně potřeby obyvatel se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

Druhým limitujícím faktorem v plnění úkolů rozvoje je stavebnictví a investiční výstavba vůbec. Je namístě konstatovat, že se nepodařilo až dosud splnit úkol XIV. ani XV. sjezdu KSČ k přesunu stavebních kapacit z ostatních krajů do Severočeského kraje, že se nedaří realizovat strukturální přestavbu stavebnictví, kde nadále zaostává rozvoj kapacit především pro údržbu a občanskou vybavenost. Jen v prvních dvou letech 6. pětiletky je výpadek 1,2 mld Kčs ve stavebních pracech. I když výpadek v počtu bytů se podařilo snížit vyšší výstavbou rodinných domků, projevuje se zde o to zřetelněji nedostatek v metodice, neboť se tímto stavem dále prohlubuje rozpor v bytech a občanské vybavenosti. Metodika plánu nepočítá v individuální výstavbě limity na občanskou vybavenost, a i vyvolané investice na inženýrské sítě, komunikace apod. na jeden rodinný domek jsou již zcela nedostačující.

Problém občanské vybavenosti je velmi závažný zejména v pánevních okresech a je jedním z hlavních důvodů nestability pracovních míst.

Řada rozporů je založena již v metodice plánu a řízení. Vyplývá zejména z nekomplexnosti pojetí investiční činnosti. Ať jsou názory na systém priorit jakékoli, užíváme-li tuto metodiku řízení, pak nekomplexnost v pojetí prioritních akcí způsobuje často nemožnost včasného dokončení i rozhodujících investic, nebo podstatné prohloubení problémů vzniklých jejich realizací. Rozvíjíme-li energetiku, je nepochopitelné, že problém rozvodu elektrické energie a teplárenství není postaven na úroveň důležitosti výstavby elektráren, i když právě zde je jedna z cest k výraznému snížení spotřeby paliva. Platí to obecně: v Severočeském kraji pak zvláště. Je to problém horkovodu Komořany, který by měl zlikvidovat pět nevyhovujících místních kotelen. Je to výstavba odsiřovacích zařízení v elektrárnách, ale i ve Válcovnách trub a železárnách Chomutov, což rovněž nejsou akce bez důležitosti, ačkoli problém exhalací je právě v Severočeském kraji tím nejzávažnějším problémem životního prostředí. Ve VTŽ Chomutov jsou např. nuceni přerušovat v tažírně trub práci a poslat na hodinu i delší dobu zaměstnance z výrobních hal nadýchat se vzduchu, protože koncentrace SO₂ přesahuje mnohonásobně povolenou normu a vzduch se stává nedýchatelným. Sami jsme se mohli na vlastní oči přesvědčit o modrých oblacích SO₂ a na vlastní plíce "ochutnat".

Zemědělství v pánevních okresech Severočeského kraje má celou řadu závažných problémů. Hlavní je neustálý úbytek zemědělské půdy, narušování rostlinné produkce jednak dopady průmyslové činnosti - exhalacemi a spady, jednak častými vstupy na pozemek, vyvolanými z nejrůznějších příčin. Navracení půdy z těžební činnosti je velmi pomalé, není dosud dořešena metodika rekultivace půdy pro zemědělské účely. Pozastavili jsme se nad tím, že resort zemědělství, na rozdíl od lesního hospodářství nedostává náhrady na zhoršené prostředí v důsledku intenzívních negativních vlivů důlní a průmyslové činnosti.  

Za zvážení stojí revize dosavadního zaměření zemědělské činnosti a diferencované využití horské a podhorské oblasti.

Zobecněním poznatků z analýz nedostatků vybraných investičních akcí lze dospět k závěru, že převážná část těchto nedostatků by se nemusela vyskytovat při lepší a komplexnější přípravě těchto akcí. Jde především o to, zlepšit spolupráci jednotlivých průmyslových odvětví navzájem, ale s národními výbory především. Několikrát jsme zaslechli postesknutí, že pracovníci např. zemědělství nevědí, jak se bude rozvíjet těžba uhlí, národní výbory nejsou dostatečně a včas informovány o záměrech průmyslových odvětví. I když je zpracován dlouhodobý územní plán do roku 1990, již dnes neplatí ve všech směrech, je předstižen životem a požadavky ostatních krajů republiky na Severočeský kraj. Zvýrazňuje se potřeba aktualizace tohoto plánu.

Všechny výše zmíněné problémy spolu s dalšími se nutně projevují v práci národních výborů a účinnosti terciární sféry. Vysoký stupeň zatížení oblasti průmyslovou a těžební činností zvýrazňuje nedostatky investiční činnosti, které spolu s obecným nedostatkem pracovních sil, vybaveností technických služeb potřebnou čisticí technikou vytvářejí ne právě nejvhodnější prostředí pro obyvatelstvo. Situaci dále zhoršuje jednak vysoká migrace obyvatelstva, jednak v některých oblastech vysoký příliv přechodných pracovníků dodavatelských podniků.

Specifičnost práce národních výborů je zejména v pánevních oblastech v tom, že nemá obdoby v přetváření krajiny důlní těžbou, v zatíženosti ovzduší i přírody a problémy spojené s vysidlováním obcí v důsledku důlní činnosti. O nedostatcích v práci KNV bylo již hovořeno; tyto okolnosti rozpory jen zvýrazňují, takže mnohde jsou vysoké investiční náklady vložené do výstavby nových sídlišť a obcí, spolu s efektem citelného zlepšení úrovně bydlení v nových bytech setřeny právě nedostatky v občanské vybavenosti. Nedostatek prodejních ploch, společenských prostor, kulturních zařízení, jsou jen dalším důvodem zvýšeného odchodu pracovníků z nejpostiženějších oblastí.

Ve zdravotnictví a školství i v kultuře je docilováno dobrých výsledků, avšak projevuje se výrazně nedostatek pracovníků a jejich snaha setrvat v kraji jen přechodně. Velmi nepříznivá situace je v nedostatku lékařů a lékařského personálu v lékařských obvodech. Bylo by vhodné přehodnotit strukturu škol v kraji, zejména odborných i vysokých, zvážit posílení kulturní fronty vybaveností jak kulturními stánky, tak byty pro umělce.

Situace není jiná v základním školství, kde vedle problému pracovních sil ještě vystupuje velmi výrazně do popředí otázka škol v přírodě jako součást péče o děti. Jednotlivé, zejména pánevní okresy, nemohou zajišťovat pobyt dětí ve zdravějším prostředí pro nedostatek vhodných zařízení. Celoročně zůstává v nezdravém prostředí stále ještě na 2000 dětí. Preferencemi poskytnutými vládou k výběru míst i při výstavbě předškolních zařízení se dosáhlo větších úspěchů, přesto však zde národní výbory mají ještě za úkol zainteresovat ve větší míře než dosud podniky a organizace na větší účasti při budování i provozu jeselských zařízení a mateřských škol.

Celkově lze říci, že rozvoj školství v kraji poněkud stagnuje, neboť za celé uplynulé období byla zřízena jen jedna nová odborná škola, a to zdravotní, v souvislosti s výstavbou okresní nemocnice v Mostě. O vysoké odborné úrovni výběrového školství i příkladném vztahu pedagogického sboru k výchově nové generace jsme se přesvědčili v průmyslové škole elektrotechnické v Chomutově.

Ze všech problémů kraje je však nejvážnější problém životního prostředí. Vysoká aktivita těžební činnosti a průmyslové produkce má vliv na ovzduší, vodní hospodářství i na zemědělství a lesy. Dosud nevyřešený problém SO₂, spolu s nesplněnými záměry na snížení úletu popílku způsobuje neúnosné zatížení přírody, která již nedovede reagovat a postupně hyne.

Severočeský kraj je názorným příkladem, jak draze se platí za chyby minulosti a jak krátkozraká byla politika úspor v oblasti životního prostředí, jak škodlivé je podceňování celospolečenských zájmů a hodnot.

Je skutečností, že Severočeský kraj, zejména pánevní okresy, jsou dnes nejvíce zatíženou a postiženou oblastí celé republiky, a že vyřešení úkolu z oblasti životního prostředí jsou onou "Conditio sine qua non" Je nezbytné dále rozšiřovat podíl rekultivačních prací jak na výsypkách, tak i na vyuhlených prostorách, je nutné řešit neobvyklé a dosud neřešené problémy vodohospodářských děl, potlačit negativní vliv velkoplošných likvidací zasažených lesů krušnohorských svahů na vodní hospodářství.

V neuspokojivém stavu je značná část odlučovačů popílku v elektrárnách a není zajištěna ani jejich údržba, ani obnova. Příliš dlouho se neřeší problém úniku SO₂ do ovzduší. Bohužel i zde přes zjevné negativní dopady jsou investice do životního prostředí v pořadí až na posledních místech.

Soudružky a soudruzi, mezivýborová skupina poslanců, která prováděla ve dnech 4. - 6. dubna t. r. průzkum plnění úkolů rozvoje Severočeského kraje, uložených XV. sjezdem KSČ a řadou usnesení federální i české vlády, se při svém pobytu v Severočeském kraji setkala s mnoha lidmi, funkcionáři, hospodářskými pracovníky, dělníky a prostými občany. Je třeba říci slova uznání za veškerou práci, kterou v podmínkách, o nichž především z té negativní strany bylo hovořeno, vykonali ve prospěch společnosti. Svou uvědomělostí, aktivním přístupem k řešení uložených úkolů, za neporovnatelně tvrdších podmínek než v ostatních krajích pomohli splnit to, co ostatní od Severočechů očekávají a ještě dát společnosti miliardové hodnoty navíc. To, co jsme viděli v Severočeském kraji, takové tempo rozvoje, tak intenzívní přetváření krajiny, tak intenzívní investiční činnost, to je možné jen v socialistické společnosti a blíží se svým pojetím grandioznímu budování ekonomického potenciálu Sovětského svazu. Odjížděli jsme z kraje s dobrými pocity, protože jsme se přesvědčili o odhodlání jeho obyvatel splnit uložené úkoly co nejlépe.

Je třeba říci i slova uznání naší vládě a jejím orgánům, které přes některé nedostatky vykonaly pro zlepšení stavu Severočeského kraje za poslední léta obrovský kus organizátorské i politické práce. Slova uznání patří i funkcionářům národních výborů a dalším hospodářským pracovníkům zúčastněným na tomto velmi významném díle.

A protože severní Čechy jsou rozhodující oblastí pro rozvoj naší ekonomiky, je bezpodmínečně zapotřebí, aby celá Československá socialistická republika pomohla Severočechům v plnění jejich úkolů. Jde nejen o splnění ukazatelů rozvoje výroby, ale jde i o to, abychom vytvořili podmínky, aby se budoucí pokolení mohlo těšit z rekreačních oblastí severních Čech, abychom mu umožnili v této oblasti socialisticky žít, pracovat a těšit se z přírodních krás. A to je úkol celé naší společnosti. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji společnému zpravodaji soudruhu poslanci Zvěřinovi za přednesenou zprávu.

Zahajuji rozpravu k projednávané zprávě vlády. Do rozpravy se přihlásili poslanci v tomto pořadí: dr. Václav Šlapák, František Volejník, Marie Háblová, Petr Materna, Oldřich Bauer, Oldřich Vašků, dr. Marcela Kučerová, Zdenka Slámová a Jaromír Plíva. Dávám slovo prvnímu z nich, poslanci dr. Šlapákovi, předsedovi Severočeského krajského národního výboru.

Předseda Severočeského KNV poslanec RSDr. Václav Šlapák: Vážené soudružky a soudruzi, jako jeden z poslanců České národní rady a funkcionářů Severočeského kraje, chtěl bych vyslovit v prvé řadě uspokojení nad tím, že na dnešní plenární schůzi zákonodárného sboru ČSR se zabýváme zprávou vlády ČSR o plnění úkolů v rozvoji Severočeského kraje v prvních dvou letech 6. pětiletky. Je to doklad starostlivosti České národní rady o splnění rozvojového programu v kraji, o němž se často hovoří jako o hlavní palivoenergetické základně celé Československé socialistické republiky. A právě v tom spočívá - nebo lépe řečeno - je tím dána jeho priorita, o níž se často hovoří.

Občanům našeho Severočeského kraje je dobře znám obsah poslední schůze jarního zasedání České národní rady. Přispěla k tomu mimo jiné i oficiální návštěva předsedy ČNR soudruha Evžena Erbana a místopředsedů soudruhů Oldřicha Voleníka a dr. Čestmíra Adama na počátku tohoto měsíce, kdy přijeli v rámci přípravy na plenární zasedání České národní rady přesvědčit se do našeho kraje o životě a práci jeho občanů i o problémech, které je nezbytné řešit v zájmu důsledného splnění programu rozvoje Severočeského kraje tak, jak byl přijat XV. sjezdem KSČ a zahrnut do směrnice na tuto pětiletku.

Od jednání našeho nejvyššího zákonodárného sboru ČSR je očekáváno především to, že bude dalším impulsem ještě intenzívnějšího řešení všech problémů, které důsledné realizaci programu rozvoje Severočeského kraje stojí v cestě.  

Vyslechli jsme zprávu vlády ČSR, přednesenou jejím místopředsedou soudruhem ing. Stanislavem Rázlem. Považuji za nutné k tomu poznamenat, že objektivně oceňuje dosažené výsledky a naznačuje současně, kam je třeba v příštím období soustředit pozornost.

Pokud jde o výsledky dosažené v uplynulých dvou letech, mohli se účastníci pracovní skupiny, vytvořené ze zástupců všech výborů ČNR při průzkumu na počátku dubna přesvědčit, že v kraji - stejně jako v jiných částech republiky - se ve všech odvětvích národního hospodářství rozvíjí úsilí o co nejlepší splnění úkolů 6. pětiletky.

Fakta uvedená ve zprávě bych chtěl, pokud jde o rozvoj průmyslové výroby, doplnit jenom dvěma údaji. Přírůstek těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi za léta 1976 - 1977 zajišťoval více než 80 % celostátního přírůstku těžby hnědého uhlí v celé naší Československé socialistické republice. A jak bylo řečeno, těží horníci již v současném období tolik uhlí, kolik se předpokládalo až v roce 1980.

Přitom rozvoj těžby uhlí není bez problémů. Hlavní se koncentrují především do investiční výstavby a do dopravy, zejména v souvislosti s přeložkami železničních tratí. Zvýšené nároky na investiční výstavbu vyplývají z rychlejšího rozvoje těžby než předpokládal plán. Uvolňování předpolí povrchových dolů zatím nepostupuje podle plánu. Pro plynulou těžbu v lomu Most je např. do konce letošního roku třeba vyklidit původní staré město, dokončit přeložku silnice, železnice, rychlodráhy a řeky Bíliny.

Horníci mají problémy, jak řekl ve zprávě místopředseda vlády i s nízkou provozní spolehlivostí nových technologických celků. To znamená, že náročné úkoly zvládají pracující revíru především značnou pracovní iniciativou.

Pokud jde o energetiku, ve zprávě vlády České socialistické republiky bylo řečeno, že výroba energie vzrostla proti roku 1975 o 11 % a plán nebyl zcela splněn. Třeba k tomu dodat, že přitom elektrárny umístěné na území Severočeského kraje zabezpečily v roce 1977 téměř polovinu celostátního přírůstku výroby elektrické energie a významným podílem tak přispěly ke zvládnutí zásobování národního hospodářství elektřinou.  

Soudružky a soudruzi, považuji za nutné také říci, že v činnosti národních výborů Severočeského kraje považujeme za svou prvořadou povinnost vytvářet podmínky k co nejúspěšnějšímu splnění úkolů, postavených před Severočeský kraj a k tomu, aby jeho podíl na rozvoji Československé socialistické republiky byl co největší, tak jak se očekává.

Za hlavní klad v práci národních výborů v uplynulém období považujeme to, že vytvářením podmínek pro rozvoj nosných odvětví národního hospodářství na území kraje, především regulováním použití pracovních sil, bytovou výstavbou, rozvojem obchodu a služeb, dopravou a podobně přispěly svým způsobem k dynamickému rozvoji průmyslu a stavební výroby i k pozitivnímu vývoji ostatních odvětví hospodářství na území kraje.

Jsme si však vědomi i řady slabých míst a problémů v naší práci, na které musíme soustředit pozornost. Víme dobře, že nás v příštím období čekají náročné úkoly, vyplývající z úlohy kraje v rozvoji ekonomiky celé Československé socialistické republiky.

Proto naším cílem, zvláště v práci krajského národního výboru a okresních národních výborů, je dosáhnout výraznějšího zvýšení úlohy, která jim přísluší v oblastním plánování a usměrňování proporcionálního rozvoje odvětví hospodářství na území kraje, především náročnějším a komplexním posuzováním investičních záměrů resortů na území kraje a při rozhodování o použití bilance pracovních sil tak, aby byly řešeny klíčové potřeby rozvoje výrobních sil a souběžně s tím v patřičné proporci rozvoj nevýrobní sféry.

Chceme dosáhnout také výraznějších výsledků při vytváření podmínek pro stabilizaci pracovních sil, především plánovitým rozvojem komplexní bytové výstavby a účelových staveb pro hospodářství řízené národními výbory a daleko lepší výsledky v řešení problémů životního prostředí a větší náročnost vůči národním výborům našeho kraje na všech stupních; máme totiž v práci ověřeno, že to vše výrazně působí na stabilizaci obyvatel v kraji. A můžeme se o tom přesvědčit i na malé výstavce instalované v předsálí, jak vypadá migrace obyvatelstva a pracovních sil v posledních letech a že zatím se nedaří plnit předpoklady k tomu, aby migrace byla v závěru této pětiletky kladná - o 2100 pracovních sil je zatím stále záporná.  

Ze zprávy vlády přednesené jejím místopředsedou soudruhem ing. Rázlem o hlavních problémech rozvoje výrobních sil na území kraje, představovaných především odvětvím paliv, energetiky a chemického průmyslu, si může každý udělat představu o tom, že není jednoduché pro národní výbory v kraji splnit svoji roli v oblastním plánování proporcionálního rozvoje.

Urychlování těžby uhlí a změny v postupu porubních front vyžadují likvidovat některé obce a objekty dříve, nebo jiným způsobem, než bylo zakotveno v plánu 6. pětiletky.

Na malé výstavce, kterou instalovali pracovníci našeho Severočeského krajského národního výboru, je názorně ukázáno, jak se každoročně mění tvář našeho kraje. Jenom v této pětiletce realizace náročných úkolů v rozvoji palivoenergetické základny vyžaduje v mimořádně krátkých termínech zabezpečit rozsáhlé vyvolané investice.

Jde mimo likvidaci a náhradní výstavbu 27 obcí a osad zvláště o přeložky železničních tratí, silničních těles, vodních toků i vodních nádrží a podobně.

Nejsme a nemůžeme být spokojeni s postupem výstavby některých náhradních a vyvolaných staveb. Zvláště v Mostě se výstavba soustavně opožďuje. Jsme toho názoru, že takovýmto problémům by se dalo předejít, kdyby náhradní výstavba za likvidované objekty byla nedílnou součástí výstavby příslušné elektrárny nebo šachty, čímž by se dalo dosáhnout komplexního souladu i v časovém postupu. Takovýto návrh, prosazovaný krajským národním výborem i okresními národními výbory již v přípravě 6. pětiletky nebyl přijat. Jsme toho názoru; že by měl být uplatněn při přípravě 7. pětiletky.

Z toho, co bylo řečeno ve zprávě vlády o dosavadních výsledcích v plnění úkolů v rozhodujících odvětvích národního hospodářství na území kraje je zřejmé, že pracující Severočeského kraje, spolu se státními orgány a společenskými organizacemi pod vedením stranických orgánů a organizací usilují o dosažení co nejlepších výsledků v realizaci celospolečenských úkolů zejména v rozvoji odvětví paliv a energetiky, petrochemie a dalších významných odvětví.  

Je pochopitelné, že občané očekávají, že souběžně s tím budou také lépe vytvářeny podmínky pro jejich práci i pro život v kraji. Je to podmíněno především důsledným splněním investičního programu schváleného pro 6. pětiletku na jedné straně a na druhé straně zásadním řešením základních problémů životního prostředí v kraji.

Posuzováno z tohoto hlediska, rozhodně důvody ke spokojenosti nejsou. Podle našich odhadů chybí ke zvládnutí investičního programu na území kraje kapacita v objemu přibližně 2 až 3 miliard Kčs. To znamená, že chybějících 3000 pracovníků do stavebnictví by mělo být přesunuto co nejrychleji, mají-li být zvládnuty úkoly, které má kraj splnit ještě do roku 1980. Nedostatek stavebních kapacit potřebných ke zvládnutí úkolů je hlavní příčinou dosavadních nedostatků v průběhu investiční výstavby a toho, že plán výstavby není splněn. Dosažení rovnováhy mezi investičním programem a možnostmi stavebních organizací je základní krok k rozetnutí kolotoče, který se projevuje v souvislosti s posuzováním včasnosti nebo nevčasnosti příprav staveb, jejich včasného uvedení do provozu atd.