Vážným problémem byly nedoplatky na daních obyvatelstva, na platech STS, na nájemném a na příspěvcích národního pojištění.

V roce 1955 bylo zlepšeno řízení hospodářství a rozšířen a upevněn chozrasčot v podnicích. Úspěšně se rozvíjel chozrasčot zejména v podnicích ministerstva lehkého průmyslu a ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů.

Malá péče chozrasčotu byla věnována v ministerstvech místního hospodářství, stavebnictví a paliv. Socialistické soutěžení se v roce 1955 dále rozšiřovalo a zkvalitnělo a přispělo k úspěšnému splnění plánu.

Podívejme se nyní na výsledky státního rozpočtu na rok 1955:

Státní rozpočet na rok 1955, schválený Národním shromážděním, byl usnesením vlády z 28. května 1955 upraven v důsledku změn státního plánu na rok 1955, schválených vládou usnesením ze dne 4. května 1955, v důsledku snížení státních maloobchodních cen k 1. dubnu 1955, jakož i některých dalších změn.

Výsledky rozpočtového hospodaření za rok 1955 ukazuje tento přehled:

na straně příjmů bylo docíleno 6.425 milionů Kčs,

na straně výdajů 83.942 miliony Kčs,

jeví se tedy přebytek 2.483 miliony Kčs.

Příjmy státního rozpočtu.

Přehled o plnění hlavního zdroje státních příjmů - daně z obratu - ukazuje index srovnatelných čísel:

Rozpočet na rok 1954 vykazoval na straně

příjmů 41.278 milionů Kčs,

skutečnost 41.472 milionů Kčs,

tedy plnění na 100,5 %;

rozpočet na rok 1955 43.847 milionů Kčs,

skutečnost 43.940 milionů Kčs,

tedy plnění v procentech na 100,2 %.

Nejdůležitější resort pro plnění plánu daně z obratu bylo ministerstvo potravinářského průmyslu, které splnilo daň z obratu jen na 98,6 %. Rozhodující vliv na nesplnění plánu daně z obratu mělo nesplnění plánu výroby a odbytu některých potravinářských výrobků pro tržní spotřebu.

Ministerstvo lehkého průmyslu splnilo plán daně z obratu na 105,1 %. Ministerstvo strojírenství na 104,2 %. U obou ministerstev se však vyskytovaly vážné závady ve skladbě a kvalitě výrobků.

Plán daně z výkonů byl splněn na 96,7 %. Zatímco ministerstvo dopravy splnilo rozpočtový úkol na 10 %, zůstalo ministerstvo místního hospodářství v důsledku zaostávání prací a služeb pro obyvatelstvo dlužno státnímu rozpočtu asi 14 milionů Kčs.

Celkový plán tvorby zisků (po odečtení ztrát) za rok 1955 nebyl splněn o 5,5 %. Hlavními příčinami nesplnění plánovaného zisku bylo překračování plánu nákladů a neplnění tržeb z realisace, způsobené nesplněním plánu výroby (především u strojírenství a stavebnictví).

Plán nákladů průmyslu byl sice podle výkazů příznivý a dokonce bylo dosaženo úspor, avšak v zisku se tato úspora neprojevila. Výkazy o nákladech nepodávaly správný obraz o úspoře živé a zvěcnělé práce pro vady - a někdy i vědomé nesprávnosti - v kalkulacích, pro změny v sortimentu, záměny materiálu a z dalších příčin. Byly překročeny zejména ztráty ze zmetků, režie a náklady na kooperaci.

Fyzické inventury prováděné v závěru roku zjišťovaly rozdíly a manka zásob výrobních materiálů a nedokončené výroby. Tyto nesrovnalosti byly pak za účelem uvedení v soulad skutečného stavu a stavu v účetní evidenci proúčtovány dodatečně do nákladů a tím byl výsledek hospodaření zhoršen.

Odvody ze zisků: Plán byl splněn na 101,2 %. Při tom však ministerstvo strojírenství splnilo odvody jen na 70,8 %, ministerstvo stavebnictví jen na 66,4 %.

Výnos státních daní převýšil předpoklady rozpočtem stanovené o 0,6 %.

Důchodová daň družstev a jiných organisací byla splněna na 119 %. poplatky na 121.9 %. Vysoké plnění některých druhů poplatků ukazuje, že rozpočet byl stanoven velmi nízko.

Rozpočet daní od obyvatelstva byl splněn jen na 99,2 %. Rozpočet daně ze mzdy byl splněn na 99,4 %. Toto plnění znamenalo již zlepšení proti roku 1954, kdy daně od obyvatelstva byly splněny jen na 95,9 %. Na tomto výsledku měla zásluhu zlepšená masově politická práce a zvýšená účast národních výborů a občanů na vybírání daní, jakož i kontrola, jak se vybírání daní plnilo.

Několik slov k dani zemědělské. Daň zemědělská byla splněna jen na 93,5 %. V inkasu této daně se v roce 1955 projevilo proti roku předcházejícímu určité zlepšení. Z 306 okresů v ČSR byl plán daně zemědělské splněn v roce 1955 ve 139, zatím co v roce 1954 pouze v 70 okresích. Při tom však nedoplatky na dani zemědělské činily koncem roku 1955 přes 145 milionů Kčs.

Plán příjmů strojních a traktorových stanic na rok 1955 byl dostatečná péče vedoucích pracovníků STS o včasnost fakturace a inkaso.

Výdaje státního rozpočtu na investice.

Podobně jako v předcházejícím roce zůstalo i v roce 1955 vážným nedostatkem našeho hospodářství zaostávání investiční výstavby, a to u investic stavebních i u strojírenského zařízení.

Prostředky státního rozpočtu na rok 1955 na financování investiční výstavby byly využity jen na 84,7 %.

Plán investiční výstavby byl v roce 1955 splněn věcně na 90,9 %, z toho práce stavebně-montážní na 89,2 % a dodávky strojů a zařízení na 93,9 %. Nejnižší věcné plnění ukázal úsek energetiky 78,1 % a paliv 87,9 %.

Hlavními závadami, které brzdily plnění plánu investiční výstavby, bylo zaostávání stavební výroby, špatné plnění strojních dodávek a nedostatky v projektové a rozpočtové dokumentaci.

Stavební výrobě způsobily obtíže dodávky strojů a strojních zařízení, které byly plněny opožděně, nerovnoměrně, bez koordinace postupu stavebních prací. Značné škody byly způsobeny zmetkovitostí strojních dodávek, na příklad v cementárně v Prachovicích. To je známá věc, která ještě není u konce.

Závady v projektové a rozpočtové dokumentaci dále nepříznivě ovlivňovaly značnou měrou dokončení nebo zahájení některých staveb.

Věcné plnění plánu bytové výstavby financované Investiční bankou v roce 1955 bylo splněno na 83,9 %. Do užívání bylo dáno v roce 1955 25.340 bytů a rozestavěno 21.857 bytových jednotek.

Z akcí, financovaných Investiční bankou, bylo v roce 1955 dáno do užívání o 2.582 bytových jednotek více než v roce 1954.

Neinvestiční výdaje: Rozpočet přídělu národním podnikům kromě přídělů na investice byl překročen o 0,7 %. Překročení vzniklo při změně finančního plánu ministerstva dopravy na přídělech na generální opravy a bylo pokryto vyššími odvody tohoto resortu do státního rozpočtu.

Na přídělech na ztráty národních podniků bylo z rozpočtu na rok 1955 vyčerpáno 97,6 %, při celkových vypořádáních jednotlivých resortů za hospodářský rok 1955 byly však ještě v roce 1956 uhrazeny příděly na nadplánované ztráty z minulých let - především ministerstva zemědělství a ministerstva strojírenství.

Rozpočtové prostředky na generální opravy byly překročeny o 5 %.

Plnění plánu technicko-organisačních opatření věnovaly sice podniky v roce 1955 větší péči než v roce 1954, avšak velmi mnoho úkolů zůstalo nesplněno. Důvodem nesplnění byla často nekonkrétnost a nereálnost některých technicko-organisačních opatření, nezajištění materiálových požadavků, zejména pak nedostatečná mobilizace pracujících pro rychlé zavádění nové techniky.

Ředitelské fondy. Prostředky ředitelských fondů byly nedostatečně používány na zavádění nové techniky.

Hmotný zájem každého pracujícího na rychlejším rozvoji naší výroby a růstu společenské produktivity práce vyžaduje odstranění nedostatků normováním práce a důsledné uplatňování zásady odměňování podle množství a jakosti vykonané práce. Vláda proto usnesením o zlepšení technického normování práce a odstranění nedostatků v odměňování práce uložila všem hospodářským pracovníkům neustále zdokonalovat a zajišťovat co nejspravedlivější odměňování za vykonanou práci. Toto usnesení vlády nebylo však dobře zabezpečeno a někde také ani pochopeno.

Systemizace, jejímž úkolem bylo zvýšit kvalitu státního aparátu a zejména snížit počet pracovníků ve státním aparátě, splnila tento úkol jen částečně. U ústředních úřadů se počet pracovníků snížil o 159, na národních výborech, kde byla systemizace provedena až 1. ledna 1955, se však v roce 1955 stavy zvýšily o 551 pracovníků.

Neinvestiční výdaje u strojních a traktorových stanic byly čerpány jen na 97,5 %.

Nyní stručně o národním pojištění. Výdaje na nemocenské a podpory při ústavním ošetřování překročily plán o 9 % především z toho důvodu, že předpokládané procento pracovní neschopnosti dosáhlo výše 5,2 % a že průměrná výše mezd a platů vzrostla proti rozpočtovému předpokladu o 2,9 %.

Na úhradu zákonných dávek národního pojištění důchodového bylo kromě rozpočtových prostředků použito vládní rozpočtové reservy 203 miliony Kčs. Během roku 1955 vzrostl počet důchodů o 3,1 % a dosáhl koncem r. 1955 počtu 1,944.512 důchodců.

Vzrůstající společenská spotřeba a stále se prohlubující kulturní, zdravotní a sociální péče o pracující se obráží ve stoupajících vydáních státního rozpočtu, jak ukazují tyto výsledky některých kapitol rozpočtu:

Vezmeme-li za základ rok 1953 za 100, ukáží se nám v indexu v roce 1955 tato čísla:

na školení a kulturu 115,9 %,

na zdravotnictví 116,6 %,

na sociální zabezpečení 115,3 %,

na nemocenské pojištění 125,1 %.

A nyní několik slov o rozpočtech národních výborů.

Rozpočtové hospodaření národních výborů za rok 1955 mělo tyto výsledky:

Vlastními příjmy bylo v roce 1955 pokryto pouze 21,9 % výdajů národních výborů - v českých krajích 23,9 %, ve slovenských krajích 16,7 %. Zbytek výdajů byl v důsledku nedostatečné příjmové základny národních výborů financován podíly na státních příjmech.

Rozpočet vlastních příjmů národních výborů byl splněn na 106,6 %. Dosažené výsledky ukázaly, že u značné části národních výborů byly rozpočty příjmů málo mobilisační.

Podniky místního průmyslu a komunálního hospodářství daleko zaostávaly za rostoucími potřebami obyvatelstva. Čím více se zvyšovaly příjmy a životní úroveň obyvatelstva, tím vážnější bylo zaostávání rozvoje placených služeb a místní výroby. Velkým nedostatkem bylo, že řízení a rozvoj služeb a místní výroby se málo opíralo o národní výbory a o aktivní účast občanů.

Podniky místního průmyslu splnily plán hrubé výroby na 105,8 %. Stavební podniky splnily objem stavebně montážních prací na 102,5 %. Plán tržeb komunálních podniků byl splněn na 109,7 %.

Odvody podniků místního průmyslu a komunálního hospodářství do rozpočtů národních výborů byly splněny na 106 %. Toto splnění bylo především důsledkem nedodržování stanovených cen a neplnění žádoucích výdajů, zejména v bytovém hospodářství.

Největší složkou vlastních příjmů národních výborů byly místní daně a poplatky, které splnily očekávaný rozpočtový předpoklad na 103,4 %. Výsledek byl by mnohem vyšší, kdyby místní národní výbory věnovaly více péče včasnému vyměřování a inkasu místních daní a poplatků. Výnos daně domovní byl splněn na 109,6 %. Výdaje národních výborů činily v roce 1955 14.898 milionů Kčs a byly čerpány jen na 96,5 %.

Největší část výdajů připadla na rozvoj kulturních, zdravotních a sociálních opatření, z toho opět nejvíce na zdravotnictví, t. j. 4.676 milionů a na školství 3.980 milionů Kčs.

Investiční výdaje národních výborů byly splněny ještě hůře než u ústředních rozpočtových organisací. Za celostátním průměrem 85,2 % zůstal daleko kraj Karlovarský a Plzeňský, kde nebyly použity prostředky zejména na úseku místního hospodářství.

Rozpočtové prostředky určené pro akci na zvelebení obcí a okresů využily národní výbory jen na 91,5 %. Přes nedostatky v provádění této akce, jako byla opožděná příprava, nevyužití místních zdrojů, nedostatek iniciativy v zajišťování potřebného počtu dobrovolných pracovníků, byly dobrovolnou svépomocí občanstva získány značné trvalé hodnoty, které na území našeho státu dosáhly v r. 1955 částky 366 milionů Kčs.

Péče o pracující na úseku zdravotnictví byla v roce 1955 dále rozšiřována. Bylo otevřeno 8 nových nemocnic, z nichž 7 na Slovensku. Počet lůžek v nemocnicích se zvýšil o 2.000 na 91.154 lůžek. Lůžkový fond zařízení sloužících péči o ženu a dítě byl rozšířen o 675 na 5.358. Počet míst v jeslích se v roce 1955 zvýšil o 809 míst. Výsledkem zvýšené zdravotní péče byl další pokles kojenecké úmrtnosti, a to z 37,6 v roce 1954 na 33,9 na 1.000 dětí, a novorozenecké úmrtnosti z 18,6 na 17,3 případů z 1.000 nově narozených.

Rozpočtové prostředky národních výborů na kulturu byly vyčerpány na 100 %. Odbory kultury a finanční odbory rad národních výborů se však velmi málo staraly o hospodaření kulturně-osvětových zařízení, o hospodaření divadel. Výsledky kontrol ukázaly, že s rozpočtovými prostředky bylo hospodařeno neúčelně a neúsporně, že osvětová zařízení nepečovala o vlastní příjmové zdroje, spoléhajíce se na příspěvky z rozpočtu národních výborů.

Na postupné zlepšení a odstraňování nedostatků v rozpočtovém hospodaření národních výborů měla významný vliv soutěž finančních odborů za aktivní hospodaření podle vzoru Trenčín-Kroměříž. Soutěž podstatně pomohla zlepšit práci finančních odborů, přispěla k rozšíření a prohloubení hospodářsko-organizátorské a kulturně výchovné funkce finančních odborů a národních výborů jako celku.